Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, October 14, 1914, Page 8, Image 8

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    I fíKItOK JJVK II ŘÍJNA PjH
POKROK
PUHIASIHMi CO
1'OKEOK ZAPAKU
udatní VUal
'fU vru Halin uktm Nli
hctylr a Clarkwu (tru Colřa (!
Sil WIIhííii Karu iř t4í Kari
M V Ol UII ln " tfcl
Jowo Ht i 'nul MíioiMili Mino
pfo UU Uuibmiulu v Tyadall U
jřo t4ty Huutti a Nortb fakotu
PřadpUtn:
Pro HixitmiA Htity 1'U l'ro Kanadu
Zámlky nfuHui ilíjteí puuiocl J
bítilili iukíix-k (Mimy Ordr) ti
prnili aiktk (Kpr Mony
Oriltin) tíjkovnlcb Aik4zk (Uauk
Liraft) aro-ho v rKÍtrovnAin ii
0nrriujt li vé přenU-hovánl Ulj
t truu i novou it'lrrau
Popili X kruhů ittn4ftva x hotné
uvnlojiiiiim Musí ti iluíné pitii£
lj Ú III rulu lllkoflO 0ubllé uo&koiiti
poilttimbn plným jniéfmm af jii Mifc
býtí v redakcí u tajmo anlo loji
mi11 ufpřcjfiíriu
ZDRAVÝ ROZUM VÍTĚZÍ
Vrhni zajímavým způsobem o
umíněných lidech píše "paní uéi
tělová" v " Pcsídee" omažského
' ' líoHjxwíúřf ' ' Praví tam-
"Mih- družky! "Jaktěživ jMin
neviděl jedenáct tvrdohlavějších
mužských" pravil starý rolník o
avých soudruzích na porotě "Mu
Mel jsem do nich mluvit tři dii
nežli jsem je přesvědčil o pra
vdé" Tento občan mí myslel ž
je vždy a pokaždé v právu a u
mel mi svem tak vytrvali ze ne
všech jedentet mužu raději vda
lo nežli ahy déle trávili čas v po-
rotní komůrce- Znaly jste kdy
umíněného človéka který Ke ku
xvé umínénoHti přiznali Jestli je
kde takový je výminkou Prchli
vý clovřk w rozzlohí spustí hád
ku a po piipauw hodi neco [nes
světnici pnk ale se uklidní a v
mnohých případech lituje pře ná
hlení a prosí za odpuštění Al u
mínřiiý človřk je cim dále tím u
mínénější a řiemúžetfi ním
linout J to snad jedna z nej
hoiších vad lichoť kd vládne u
míriěuost rozum musí stranou U
mínéný člověk jakohy pravil: —
"Já jnem v jrávu a ontatní ne
jsou Spíše zemřu nežli abych Ht!
vzdal" Jest to druh Hobeeké cho
roiiiyuliioHti" Nevíme zdali při tomto filoso
fování "paní učitelová" měla na
my]i naše česko-americké "di
plomaty" alf? zdali ano povedlo
m jí to — to uznání jí nadšeni!
vzdáváme i když víme že u "pa
ní učitelové" nejsme zrovna
"persona grata" Dnes všechen
rozvážný cesko-americký tisk
všecky vlivné a rozšířené ěasopi
y vidí jasně a naznačují tu ee
stu (sj které Cechové američtí
méli by m brati aby národu na
šemu bylo eo nejvíce pomoženo z
Čech podmořským lanem i po
štou docházejí výstražné a varo
vné hlasy před každou bláhovou
iiezodpovédnou ukvapenou akci
která národu našemu mohla bv
VÍch uškoditi nežli prospěli a
víak "diplomaté" mí vedou tttále
mvou Nám kteří pokládali jsme
jsa povinnost uvoji ozvati e pro
ti hřt-šení na českém nármlu a ne
jrastném lidu najela ve vlati
jest skvělým itadostučinéním itd
Kledujúí xprávtt v "Ieiiuliu lila-
íateli" ase dtt H řfjnaj
"Ji předevčírem ohdriel han
kéř Jt4 muk K Atčpina e uúmo
řj itek vynikajícího politického
předáka v (Vcháth o kterém e v
poshdiii dubí Velice mnoho pnwtle
nejen ide i v" Mtaré vUti a
V lislktl tiintu iUííÍ iu jeitt Ité
kolik ulov kter4 by m Čk4 A
itti-rtks MtčU vnili eptavdu k srUi
14 fklitt m d! tueh 1'ředttk lr
Vtd ndélltje li Štčpítluvl %m-
kroiiHHi ! mi přilil by m Íek4
Amerik v n níjiih ptihnmýrh
dbA h nij4k irvikvpitU tla
ke přejitý tu lilkem nř4
lahodu ii !ii irdniit)4c Ál
určitá uby lUt v!U a
MIlitlikvMt Jo kl l4 uktapettiMit
t eehs ttterít'kýťH m'h! ty v
tf Uti ittii pie puhorii
U Hrl j( přoptl Udl k napru
t ruitiUiMMtt tminintt % ti
prti ! A Meřikv ktoit
Uh& i iÍh
'( hudi fa Vid4 t)k%{
H1 i'kU by t Ui itdkjr U
tvkta4KU mklí pr wu-ru k C
k !( přw eK n ' %k ' hw
V Kkiukvt ItUtitl )ni [Mk
l k AK ItiU lK
(Vlý obsah lístku jMi nečetli
l'oue část jeho iflélcna nám by
U v oloahu samotným j ftt-pí
nou kferý nám ní přáJ aby m: nic
z nřlio nedostalo do veřejností —
I'rávč proto víik Ž nám vskut
ku záleží na tom by tu: zde ne
dělalo docela nic by mohlo
poměry v Ccch&rh jen a jen zhor
šili uvádíme uhspon hlavni treaf
obsahu lístku toho v přcRVcdčcní
že se p Štípina nebudfi proto na
náx horšití ani dost málo ponč
vadž víme že jemu leží nu nrdt-i
stejné Máme na zřeteli možní
nejlepší jioméry ve vlastí ataré
chtřli bychom jí všemožné nejví
ce prospěli a proto víříme že zn
daných poměru a okolností pře
devším třeba v akci jakéhokoliv
Jruhu klidu a rozvahy Nestarej
me se o nic jiného než jenom o
to aby stará vlast seznala a w
přesvědčila že ji česká Amerika
finančně neopouští ale že těch
srdcí a duší stojí při ní a jest ho
tova hluboko sáhnouti do kapen
aby pomohla a podporu poskytla
tam kdu jí jest třeba A jest jí
hus třeba V celých Cechách ve
všech žírných krajích našich kde
klepá dnes na okna a dvéře liída
a Hlad a Zoufalství by nejkrutě
ji dolehly na ty kdož za dveřmi
těmi zůstali po zabitých dnes už
anebo zraněných vojácích
Sbírejme proto sbírejme a o
hotně u vědomí povinnosti ná
rodní odvádějme své příspěvky
5ude jich třeba stále a velice
mnolio o jme vsak se nestarej
nic j o ponechejme povolanějším
a oprávněnějším jakož i místních
loměrň a požadavků znalejším
Ti jistě dobře vědí eo je a bude
jejich povinnosti Nestarejme se
ledy o ně iioněvadž mohli bv-
'hom je jen poškoditi a poškodi
li po případě i celé veliké ortfani-
sace ve sture vlasti které ihoii
ro ni opravdu jedinou baštou o
naiiou u útočištěm"
Jest nám to skvělým zadostuči
nčiiím vzhledem k té 'chytré de
nunciaci jednoho "dii-lomatické-
" lebedy že "Pokrok Západu
se bojí rakouských konsulu" —
Ňdo pak by se v Americe bál ra
kouských koiiHulíi nebo třeba ee-
Vidné redaktor Pokroku Zá
mdu jisté ne neboť do Rakouska
líc
ujde a od rakouské vlády ni-
eho nechce a nepotřebuje a v
Americe nikdo nemusí být i "ske
tou ' a kdo cítí v sobě obzvláštní
'hrdinství" a "srdnatost" mu
že třeba v Omazc dát m za desák
vy vézt i na rozhlednu budovy
iřevařú a tam spílat Rakousku a
isaři Františku Josefovi až do
ochraptěni a nebude za to ani za
vřen pro nepořádné chování po-
evailž policajti dole na ulici to
neuslyší nikoli "diplomatičtí"
ebedové v Americe nikdo se ne
potřebuje báti rakouských kon-
ulň avšak lid náš ve vlasti jest
přítomně ve strašné situací u
zrůdy ne na něm dopouští ten
kdo by ji z lehkomyslnosti nebo
jiných důvodu a pohnutek činil
ještě horší a těžší Nyní snad po
té výstraze muže kterého ještě
'íed nedávnem jste se dovolávali
iřestanete a tSmi nesmysly o "bá
ní se rakouských konsulu"
Stejným zadost iČiněním jest
nám redakční posudek "New
Vorskýeh Listu" kde se praví:
"Na řákladé důvěrných infor
iiiací mažeme udělit čtenáři í
pokud tomu poměry dovoluji či
ní se kroky na místech povolu
nych aby dl možnosti hylu eo
ucjlrjie- postaráno o budoucnost
českého liárisli A Již dnes uioUii
vyslovit! pevnou nadějí ie až d
-lil válečný řev a dojde ke koueč
neum Účtováni u "lelelilm tu
hl" lubudí ttpoiuUtto 14 če
ý uárml "ZvítMU upojeiieí a
reluiy íiiáiuky také iiasvť ď ují
ie ilolhly tťUtoittký németkoril
kui!kv poUk bude povahu č
ký nárl buda vyjrtiélčn i ra
kounkvrh a velkonémeek Veh oko
vtl iVnívadi iifUtf přrlbihati li
dihwdem lti) m) Uvalí před
řťiiovýtH ilhulm iebý4
nim proisilmnj nr dAlru
vvik4ai tUUt vývoj #el
VÍk larovrň pracovat i en inu Jimi
n Jnilt isniVliíji isejlťpiíio aioi
ru jékím drahí itaii tar %Ul
a ilřahčma iiďrihbi míiJtm tej
l'W piihi A to j přídevííin
imi líHioM4 ktrr lam lodi
itíjllínj 4ijlřM AtřiUJiiu ldy
4řťjfM p dolUfeih i trn
t h a ) ki"ii IumU lt4í iej
ul ittHi jítiil l luoit přitpá
U i4 uWvrhl frl!i%4 l idy lo nli
i ivsl tii iobl4 )ltčiitn4 lím
k4 a mkiMiko uhtttki pvltti
ka M
K tomu mohli bychom podo
iKiioiin co jednou jh Jsm na
psali a aíce že povolané kruhy v
Cechách jrnají t těchto téžkých
dobách svoji povinnost a povín
noa tu vykonají ale jet nanej
výše duležíto aby věc českého
národa nebyla kompromítována
zdejšími amateurskýmí "diplo
maty" l'ouze v potřešténé hlavě
mohl ne vylíhnoufj nápad že Ceší
američtí mohli by věstí nějakou
Uiznou dipbmiatickou akci H ée
hkoii zemí českým národem bu
Ue poeit&no V ni(d vítězstv
trojdolnxjy stejné jako a Poláky
počítá se a poplatností takového
národa počítá e též n jeho bran
nou mocí počítá se s jeho země-
písním položením ale žádná vel
moc nebude počítali s vystéhoval-
ei v Americe ani kdyby jich zď-
bylo deset neb více míllionů po
něvadž nemůže počítati ani n je-
jích poplatností ani n jejich bran
nou mocí ani s jich z-mépisn vm
položením To by koneční mělo
být i jasno i kaídčmu chlapci ktc
rý s přiměřeným úspěchem odbyl
obecnou školu
Jak válka dopadne sotva múze
někdo s určitostí předpovědět! a
ní Sir ďrey ani iMhmnnn-Ilol
Wi-u německý kancléř ani hrabě
'crchtohl ani ruský zahraniční
ministr Sazonov nebo franeouz
hký ministerský nředwda ale íest
koro jisto že mapa livropy bude
změněna a to hodné změněna
národu českému se ntúže dostali
samosprávy nebo dokonce neod
ishmti to jest všecko v říši mož
hostí a se svými spravedlivými
požadavky česky národ nikdy se
netajil líní ve vídenském narla I
mentě ne a bv y a jsou nvní v
echách státoprávní strany ale
zdejší diplomate kilvz ze se
i dělají důsledné a neustále
iiuisanee'' aspoň ' neměli by mc
lati hloupějšími nežli jsou a
)sáti jako by snad oni byli těmi
rvními jimž napmllo že by če
ský náro mohl žiti a prospívali
mimo svazek rakousko-uherské
monarchie nebo že Cechové ame
ričtí mohli by to rozhodnouti a
zařídili co h českým národem v
budoucnosti se má stáli
Jest to "chvalitebným" zvy
kem v české Americe že kdykoli
vznikne spor o nějakou věc po
chvíli začne se psát i o všem mož
ném jenom ne o tom oč se jedná
a proto zdůrazňujeme znova :
'ledná se pouze o to aby oběta
vých příspěvků česko-ainerického
lidu použito bylo pro nejlepší pro
spěch a dohro českého národa Co
na nás záleží my budeme usilova
li aby se tak stalo Zdali jt stě
jinak můžeme pomáhat i o tom se
čkejme pokynů z Cech kde ani za
těchto mimořádných poměrů ne
jsou obehnáni žádnou čínskou zdí
neboť pošta jest opět volna a do
pisy zaaílané do Ameriky nenesou
žádných známek že by byly otví
rány a my můžeme dále říci ze
naši politikové ve vlastí se mo
Imhi dorozumčti s kýmkoli za d
bré uznají Ze nesmí podnikali
žádné odšlčpenceké akce jest o-
všem na bíledni to by nestrpěl a
ni ten nejsvobodnější stát pm
sluncem Atitflie také by nesl nu
la podobnou akci Irčanům ale o
pakujeme čeští poslanci a jinj po
Iitíkové i nyní pntlnikati mohou
kroky vzhledem k budoucnosti
českého národa a to pro všecky
možnosti a případy výshdktt vál-
i
1'auiiu ludostiucuirnim inuze
nám býlí eo píše redaktor eedar
lapldsKe ttí loP v o svili
iuteivievvii ptof Šimkem a i
ce
' 1 1 h M I luV c V)oVll plnil po
lad 'ujiciiuu psa h i ídcjsiloh novin
českých Takovýto pavb puu!
unii- nám ve tíiié vlasti jt ium
jcition iiskisltti a Itie více Jint
VŮbie (ídtielmt rťuná ta diplouta
tirkA jednání novinářská oiucíiti
a IMI vrabci a (ubnem neeholitl
v iv r Jm tu toiiii u-nvrt-n a
pak ktnimliné rakouští listy dny
dtMtavaji do rukou lufolntuji
iu b lutui k li informovali jxi
tolll ť fVál d člUllt u Kťlil
l4íeA w ] i)palrnot"
K tomu potlotv 'kime ie pruf
A i mrk lkl V !- h h V Pvaí%
kdy jtl v4'k luhU Uu přth4
vkvml iMMbiMítmÍ mm byl jdnitt
l tí k kteří jmw uttMt ia iov!i
Idyl nediviui ji# njaUt ie m
4 twpuy v kal bHn %♦! vr4
liviim výbltilku iifOtíly by p4
tfovatí nVkko %v%ln a mtov
Hko ťrtkhrt h4rtt4 ! bil vb
wily l-y ai4si ikyml íťh k M
kuiiil iwajl ihVu k vyfUenl lV
chhm americkým JÍstA úsudek
takového muže jako jest prof
hiMck po jeho nedávném návra
lu z vlaatj u kt-i-U rozumných lí
dí více vydá nežij klábosení růz
ných téeli "Vejžmolů" a "diplo
matických' Lebedů kUíi na mí
slé v redakcích měli by nedělí
malým) žáčky ve školních lavi
cích aby ne naučili aspoň myslit
když už znalost historie a jiné vě
domostí které tu- dají získali je
diné léty úsilovné práce i když
nemluvíme o peněžních obětech
jsou u nich věcí zbytečnou A
ovšem kdyby " Vejžmolové" zim
li historií věděli by proč jsou
Švýcary a JJcljčic a Kubu neod ví-
slýmí věděli by též jaké obětí
přinesly země tyto pro a voji avo-
hodu a věděli by že o budoucno
stí českého národa w rozhodne na
vropských bojištích a po válce v
mírové konferenci na níž zašlou
pěny budou pouze státy ve válc
ce podílevíí a nikoli v redakcích
ícsko-amcríckych časopisů nebo
několika tisíci dollarů u také by
védčli že snad nikdy s- lak hi
storie neopakovala jako přítomně
Vilém II německý zdvihl meč Na
poleonův a zrovna jako Anglie a
líusko zdolaly Napoleona I vše-
ko poukazuje že tyto dvě země
zdolají v koncích i tohoto němé
kého Napoleona a dále Vejžmo
ové kdyby mélj vzdělání jaké
každý novinář má míli vééj by
zdali liseti Kakoiiska ma hvti
"ííležitostí pro ěeský národ k
bavení sc svaku s louto monar-
hií že už lu příležitost také mě
dokonce zrovna se mu nabíze-
K ii konci dovolujeme si otisk
iiouli následující závěrek Ze
článku pražského Právu Lidu pod
nadpisem "Vojenské soudy:"
"Nezapomínej nikdo že v tom
velikém země) řešení evropském
jsme my v našich krajích jenom
jeho poměrně nepatrnou částkou
n že úprava všech věcí příštích
závisí od toho jak rozhodnou
zbraně na velikých bojištích svě
ta Teprve potom přijdi- doba na
še abychom se zdvojenými sila
mi pomáhali vyrůst novému a
jak (pevně chceme věřit lepšímu
životu nás všech Potom teprve
bude třeba každé pomocné síly"
Ti kdož četli naši- nedávné sta
ti jislé si povšimli že v onom
článku "Práva Lidu" jest použi
to i skoro stejných slov jako jsme
použili vzhledem k přítomné situ
aci a budoucnosti českého národa
Od samého počátku nebyli jsun
pochybnostech že zdravý roz
um v koncích zvítězí a útoky na
nas einenc přijímali jsme celkem
dobromyslné u vědomí odkud
přicházejí a dnes vzhledem k to
mu stanovisku jež zaujaly vše
cky vážné časopisy jsme jisti '
peněz které sejdou se v éeské A
nieriee bude použito tak aby po
moženo bylo écskémii národu na
šemu nešťastnému lidu ve vlasti a
nikoli aby za ně pomáháno bylo
některým šplhavcům ku "slávě
li poplila! lič
Snahy Ceskěho Národního
Silruženj jsou nám sympathieke
poněvadž v programu má na
prvním miste podporu našeho u
siasllielio liilil ve vlasti a Jeliolll
doufáme že členové tohoto těle
a v ChicHifu když už chtějí pra-
eovati na tom manifestu k vel
mocím in budou to hlásali do ee
lího světa a vytaji se a ním až
dostaví se skiilečné příhodný o
kainžik A rovněž jsou nám sym
piithtcke hiiaby ne vv -yorského
výboru v němž jak pozorujeme
mačíná nabývali stále více vrchu
přisvědčeni že penéji prakll
ekVm způsobem se dá použití
pouiře jedním ypŮMthciu a sice
jak jsme již několikráte napmi
i 1 ) t t t i ' t t t
li 0dl7vanim iishilio (um ve
vlasli uíi iivulť pij naději (V
ká saiiiostaliiost ta se koupili
nedá ani i iiiilliony dltarti ne
A jiá kaidjř dol-ry člověk aehvtt
H a!4ni ♦Hi $ Chicrti4 a Hrm
i New Yorku pro rodiny čcík Vi h
dobrovolnikA v Pal lil bojuji
eh mI Irikobiřuu fraueotUk)
li pubilky - h j st t pole li
Itčllil se loiMvlue llpUliidl Da po
U Milrdi uštvi LUky k bltinl
mu
VAl XA k AMKK1CKÝ 0HCH01)
SioV Slálv lučiv by ne I %- i i
tj či! in hvle prprrtty ii4b
kru rVřepk války ravl Vd
ttu (hiiféenbcho vtt enulčhti
Vfv vi ra (litf nknioa j ei laKad
in-tinlrnA bfbatcltt tčto rolinf V
HuHUřkyvh tbUt k lilllll
jtl oitff ni Na jílut lr4l éy io
(dostaví ae tak rychle avšak př
'tl xnuaí
Válka míla by býtl rváa ho
spodářakou válkou Kvropy Myl
výsledkem hospodářských příčin
Htrana ktr4 jeaf nejsílnčjši fi
iiančfi vyhnije
I éinek na Kjiojeně Klály jest
rovněž hospodářský Město New
York mělo by ae stálí finančním
středem avéta
iindoni znovaiisporflani po
klesnuli v ceně jistot a obmi-zení
průmyslových a apoJečenskýeh vý
loh musí však býlí očekáváno na
před dříve než Spojené Hlály mo
hou mílí nějaké výhody z války
Až mír nadejde Kvropa nebu
de mílí kapitálu její úvěr bude
bédnA otřesen a ona zprvu bmb
kupovali málo od nás
V případě evropského odzbro
jeiil hvropa m nze i ví i znova
zbinlováiia mnohem rychleji a mil
liony které kdysi vynakládala na
vojáky a děla bude vypláceli za
materiál na rekonstrukci z čehož
většina musí být poskytnuta tou
to zemí Odzbrojení znamená lu
líž zvětšenou prosperitu pro Spo
jiné Sláty i pro Lvropu
Mezitím co cekali nudou na
obnovení evropského obchodu
Spojené Státy měly by vybudova
ti veliký obchod s Jižní Amerikou
a Onou 'Jo znamená rychlou re
liabililnci amerického obchodního
loďst vil
Válka se zrodila z obchodní ře
vnívosti Není rassovou Fran
conzove Angličane a emci zij)
pospolu v našich amerických mí
stech v míru a pokoji Panslavi-
fiuiis a (iHinermiuiismiiH jsou Iich
la cÍMiiřú kl-ří chtějí rozvířili
asHovou nenávisť pro své vlast u
lynastické cíle llvropská hospo
lářská krise Htala se akutní Ně
mecko tlačilo své sousedy více a
více Ve svém shonu po svčtovélii
( bchodě SiničiiHtié Německo přr-
inalo své síly aby se udrželo na
vah ene noze soupeři M-uu-i-ka či
nili totéž Válka byla nevyhnutel
ným následkem
Ačkoli válka v koncích přinese
nám větší bohatství my musíme
očekávali napi'i'il strašný zápaH s
námi samotnými nesmíriié znova
uspořádání větší šetrnost
Pamatujme si že bylo odhado
váno že Kvropa drží za pět billi
enu dollarů amerických akcií a
dluhopisů - železničních iiidu
Ktriálních u muiiieipálnSeh jistot
Kvropa začala hrnout i je na a
nierieký trh a my museli jsme za
vřít i niiše bursy Kvroia dosud
je chce prodali a čím delší válka
bude tím usilovněji bude se na
máhati aby ho jich zbavila
Spojené Státy budou přinuceny
koupili zpět velkou část těchto ji
stot dříve než normální podmínky
mohou být i očekávaný O tuto
změnu vlastnici ví nemělo by kc dí
li žádných pokusů skrze bursy po
kud trh nebude moci hýli náležité
podporován My můžeme koupili
tyto hodnoty dostane li se mim
naležíte příležitosti My jsme do
st i bohatí Avšak nemůžeme to u
činili ihned
Pilance kterou Kvropa vytvoří
si ve svůj prospěch prodejem léch
to hodnot bude pouze dočasná -Jakmile
mír bude prohlášen Kvro
pa začne kupovati od nás nesmír
né množství materiálu na řekou
slruket a ehleboviu více než kdy
koli před tím Pude rovněž bez
příkladná poptávku po bavlně uc
imť v továrnách kure nuháh ly
béhciu války načne e o pícko)
pracovali
Itéheui obdobi novuiispořádá
ní cena našich železničních akcií
a dluhopisů může kbsiioutí nikoli
však trvale v hodnotě Veliká ar
mádii ameriekvh drdelti akcii
nemusí ke k vůli tomu děsili Je
jich vnitřní fena xňstává Vyděl
ková inoe jest tam stále a po čti
mohou být i e nnéjij líci kdyko
li před lim
Prosperita jist naloženi náleží
lýeh A upraVťdlivýeh Vítahíl mém
kapitálem prací a iboiim klrč
jint prieluktem kapitálu a práce
Vilka pohlcuje kapitál a priW tr
1 1 níiovnd míru jet Indii e
jriiUMt bománidm iiíbt i lake ko
tintiio k in
Cv bu j ! m tti 'be pfátt J l
i Vtopké iHlil rojeid To byh by
tbibrotinliu tju4 pra Ii4 Jako
ptw liviopu V nunitlMiii Kvropa
V)itaVI4Ula VilkV dl) avVeH i
ihhb na vojikv kleřl vMe
Hou výrobci lMilro) nt itiame
nato by vl-e piio'4 pru ktoittruk
tlVIil VÍcS VM pelČ4 přu n4i ví
mi vle pěni pro t4
Obrův k v 4bčf dUik klrrv
nv nl břoMi4il dll bv w hm
cdílrojtel ViVl itiiioU Jídali K
vropa neodzbrojí on přidá ná
klad dalšího militarismu k avémil
pítomnému drtícímu břemenu -Alůže
vydrželi takové napjďif
TRPKÁ ALE DOSTI OPlUVNE
NA WTKA
"New Yorské Lísly" praví re
dakčné v jednom z nedávných
" aiee alydno o tom mluvili
ale nelze jinak J7í nedílnlm
koncertu Svazu Cca Ani dumali
slň jenž apojeii byl a přednáškou
evropské válce by Jo zeclft
správné u a důraze m poukázáno
nu to že Cechové new-yoršti v
počtu kolem ňOÍMjO doaud ne vy
stihli a iiejiochoiili — anebo snad
nechtějí — výši katastrofy jež
stihla ěeský nárml nynějším
evropakým zájiasem Ilylo pouká
záno nu to že li(X) Srbů kteří Žijí
v New Yorku po včtňinž to dél
níei nebrali již během poalodních
dvou měsíců V)0OO kturň již
odeslali avé trjiící vlasti Utrpení
českého národa není dnea o nic
menší nežli utrpení národa srb
skélio Srbům jest alcsiioň do
iřáno že mohou bojovali za nvoji
vlasní věc kdežto naši lidé ve
staré vlastí hnáni jsou nu krvavé
jalky za věc cizí za věc avých
nepřátel A hynou po tisících a
lesctitísíec dováženi jsou domů
jako mrzáci klcří stanou ho bře
menem těm jejichž měli být Živi
teli A utrpení českého národa je
tím větší že odříznut jest od ce
čho Hvěta že obklíčen jeat ode
všad neproniknutelnou zdí vlast
ních nepřátel takže ani nemá tu
ní eo vlastně se v celé Kvropó
icje A my zde slastní ze uchra
mm jNine hvli tohoto ncsU-st)
roéílámc denně zprávy o hrd
záeh jež působí nynější válka fi
osofujenie o jejích možných dů
ledeích pro celý svět vůbec a pro
náš národ zvlášť my cítíme že
musí být zle v Cechách a to hod
ně zle — a přece - jak daleko jame
eště toho abychom skutkem u
ázali že la naše láska bratrská
e pravá čistá a opravdová že to
naše vlastenecké Hinvhleni neru
ouhoii frásí nýbrž že kotví nám
srdci i v morku? Jediným po-
čšitelným zjevem jest fn jest to
zase naše dělnietvo v prvé řadě
nejehudší kteří již započali s
inlensivní sbírkou ve prospěch ne
šťastných bratří Ale kdo jsou
naši zámožní krajani kde obchod
níei kteří z českých mozolů po
mohli ní k blahobytu kde ti nvá-
ční "vlastenci" kteří blýakají
- na každé parádě kde jsou ti
prominentní" kteří chlubí se
všude svým plným měšČem kteří
abužnieky vypravují v úzkých
kroužcích jak krásní tm onehdy
poměli v některé německé restau
raci pochybné pověsti na Uovve
ry kamž docházejí aby furiant
ky vyhazovali pětky n deaítky
jež stydí se utratit v fouká míst
nosí i poněvadž by to bylo příliš
'"okuté"? Kde jsou všichni ti Ce
si klcří všude dovolávají ae krn
janské podpory? Ci jsou to Ceši
" for business onlyT" Stydno o
tom mluvili stydno ale nelre jí
nakP'
Česká amerika prejd tři
ceti léty
Jednota C S I' S na počátki
ííjua I sm I čítala UN řiwlu a 5!ll
členy
Piriinv 1'řílusla Krátký St Spol
v CIimiuu mičiila a vydáváním
"Laciné knihovny americké" tu
redakce K Meránka Piwlntk ten
nemel dtoiihilui trváni
iitw yorského "I viníka A
mcrnkho" otukl "Pokrok K4
padu" v ttrMlumlr'!!' náaledu
jb li " jisléhii či nko americké
lat čavpuu láliMilliibo ld V NrH
Yorku dosti roUit in ho (jtočmi
jilm lo-udAváme neboř -- lnu
jme na včlí všu bm IiIA amrtel
il I i"lt4 nim jedvti íti4r
li titu kUtcký vvstiiJiki "U AI
Un III kvAř A Magor v !
vu #vlneky ipihott kráčt-i o pAl
tu' j oUrje e k tbiOHiVU kdyl
lo U napadlo aby m pobílil Ii4
b#ntčil luf kd Íř4ij immil
Klyl w probudil bl ul divtoi
řejl a roiiuaťfcáu 04 i%U ml
p4rsroj a vlv e U Uik
hd opUk4vil ihmadibMil j bo "
Mu l la b U jut atraioy p't
k Ll tm čbivřk probu bl u
včboul ni fa ul byl ibbita t-
jtl lwaíUH na kait