Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 7, 1914)
v ' 4- é - HiranA 8 r)K WK !NB 7 tlil SK YiH i i i i I -li 7 i V1' i I I - POKROK PUBUSH1NG CO vydává I-OKltOK ZÁPADU wilstnl vylnl Cřflu pro Hlln# okřii Nb Hrhuylitr 'Urk(in pru Cilf uktm Neb v VYlIsun Kn pro ttát Kun v Cmiar IUjiíiU la pro ttát Itcwu v Ht J'ul Mínm-apolin Mino jřo it Mmnotu v TynJsll H I) pro ntsty Honili k Nurtb Dítko tu PfodpUtn: l'ro Spojené Htfcty i'U l'ro Kanadu ♦iíoo Dw Kvro(7 4250 roční Zanílk penínl déjtfl pomoci jm nižních puk&xk (Monav Onlern) ! premuilcli poukázek (Kiprwii Money OrdiTi) tukovnlt'h poukáxok (Hank Hrat) nnbo v rtu(íiitrovn6ni (lupin Oíiimniujet li iv prentíhovánl udej te ttaruu 1 novou adromiu Dopíny kruhfl ítenáftf orhotn Mverojiiliiifl Musl bjtl nluiné pué b úmyslu nikoho osobné poSkoditl ptxJefmáoy plojro Jmónem ut ji ' bytí v redftkei uUjeno anebo dopi sem uveřejněno AMERIČTÍ POLÁCI A CARSKÝ SLIB Curský slib o obnovení staré ho polského státu jxxl ruxkým žezlem byl f ři jat cflkcrn Htřízli vé ariH-rickýnii Poláky — tt není hi- jim co diviti vf Hvřtlc naby tých zkuHenoHtí "Robot nik 1'olski'' vydávaný v N w Yorku napal : "Od Petra Wlikébo m Ale xandru lil Huško bylo z polovi ce německé IWitui roé slo variNk& Polska bylo roztrhána Npocívtila hlavně v tom že byla obklowna třemi německými Htá ty Téměř a do přítomných dnu Německo eťlé RakouNko z polo vice a JiiiHko z HD procent byly německé Když to nyní došlo na ctraňnou válku Ruska proti Ně rnecku Runko začalo kc rychle o- eisťovati ol iiěmectví a ono mu sí h Ktáti v pravdě Klovanským — není jiné pomoci pro né To jest příčinou jro' ruský car vy taHÍl w s takovým důležitým ma nifestem doznávajícím že roz členění Polsky bylo zločinem u pomína jícím nás na náá triům nad německými rytíři u (Jrnen waldu a Hlibujícím ajednotiti tři části PoLskv a dáti nám samo správu m svobodou polské řeci Huško nemilosrdně křivdilo 1'olá kůru po více než sto třicet roků avšak Německo bylo pleiuennýin nepřítelem Poláků po tisíc roků od toho dne kdy v !HM) markrabí (Jero jK)vraidil kmeny Lechů na ] La vele a Sprévž do tohoto dm kdy císař Vilém 11 dovoluje Dzy inalovi a mnohým Polákům jako jest on na Warté bydlet i — niko li v domech johtavenýeh na pú dě nýbrž na vozech" Polski Uobotnik naráží na to že Prunko vyvlastiiuje statky Po láků a zakazuje jim prodávat i pozemkové držebnosti lidem j jich iiárwlnoHti llHcajfxká "Zjfoda" nejrozši lenějsi polský časopis v Americe praví: "Jenom toto jest jisto že re konstrukce Polsky jako tteutrá! ního státu utvořeného jako ba- rikádít meai Ruskem a Němé- ke in má velikou diMežitMt pro utáty duex spojené n Ruskem Z té příčiny carský manifest byl uvítán tak srdečná a radustně trmicoiusk vnti a aniliťkými ča sopisy tik jest pn' Krancouťové a Aiiifličané bvli tiiu vW rra tiontnéni nežli Poláci mtuu "Wboř pttáci naučriu bv4ť tak často snuittioit kuš-idwtl io žádná dAvera nemůže l t lž%--li v jitkékolt manifesty a sliby vttři luMliMtt které nučletu ly polkiM republiku nemohou e stidntt mv4!Mkit le tt-ntu m iiiřest tient oét priilitViu nlibem jimi tttajt býti wÁlelit Tudli Htaiufrst !ibujtv( lIe vho vÍ4k Js rrky m i-ilrtu usl býU rMVliéž řgl eKUtluj ořtni Jákjf" tiUVí jt rvdr4 prÁ tu rUu4 minulý Iý4en l lUtHn P14i'Í H'H ntil iřlčH jr lutu kojí drž-i4ltwt Vřvhtij vlitf l rukllin %k islUt pru !it Uly m ijr44 jnJkJ ud% jktl H-4 tU kuU e hU i itti t feiiA u YreKulm elttrl-IH řUkíW )vl vlUw i jwSk4 MUt U uIWi h1uí pl pl ttiw lnu kt ljr 4ikM SUťi ) 4tn( Yliuj f f %ilh že wiífrt er Mku láio k Polákům byl bezcenným poněvadž vydán byl bez jeho podpisu Véeeky zprávy vydávané hlavních mést vlásté zprávy dlužno hráli se ' valčících zemi druhu tohoto 'zrnkem wlí" o tom vlček ráte jsou' m- peuvédčí li nicméné vsak řeč nového gu vernéra Haliče hrubéte Itobrtn ského telegrafovaná z Petrohra du a tudíž z ruských pramenů proslovená ve Lvové sotva zni jako řeč osvoboditele Na polskou řeč Ivovskčho purkmistra odpověděl tulí hra bě Pobrinský ruky : "Pokládám to za nutné Mczná nutí vím n vůdčíni ásmlaiui mé ho únidiíího jednání Považuji Lvov a východní Halič zh sku tečný původ velikého Ruska ne boť původní obyvatelstvo bylo ruské Rcoriíanisace bude se o pírati o ruské ideály My oka mžitě zavedeme ruskou řeč a ru ské obyčeje Tyto kroky budou předsevzaty s potřebnou opatr ností Napřed Ht- omrzíme na u stanovení ruských guvernérů a jiných úřadníkň Mnozí z pří tomných výkonných úřadníkíi budou nahražeiii jinými Zakáže me svolání vašeho sněmu během álky Všecky politické a spo lečenské ortfaiiisHcc musí ustati a mohou zahájit i činnost jedině se svolením Tato nařízení se týka jí jenom východní Haliče se zá padní Haliči bude iialoi-iio ji nak" Donati dlužno že obyvatel stvo výehixlní Haliče jest převáž né rusínské a sotva někdo zazlí vat i může ruské vládě že během války nedovolí svolání sněmu ale jak pravíme řeč tato nezní jako řeč osvoboditele a o samo správě není v ní ani slova DVA POZORUHODNÍ MUŽI Když jsme přinesli zprávu o ú mrtí Jana Karla svého času Ke nerálního konsula v Petrohradě podotkli jsme Že příležitostně je ště se o něm zmíníme lan Karel byl opravdu mužem pozoruhodným stejně jako byl Karel Křesl jenž před dvěma týdny v Chicagu zemřel htéli jsme článeček tento uadepsati "Dva typičtí Cecho-Američané" avšak — - pohříchu ono jest a by lo málo takových mužu mezi ro dáky našimi v Americe a tudíž sotva bylo správno tak je charak terisovati Oba ti muži byli blíz ko sedmdesátky a potýkali se o sudem v této zemi kdy my ještě neměli jsme potěšení býti na svě tě tak že ve věku byl velký roz díl nicméně váak a oběma dlou ho jsme se znali a často ve styk h nimi přicházeli S lanem Karlem seznámili jsme s před tím než odejel do Iv vropy za svým úřadním povolá ním ale nejčastěji jsme se stýká li po návratu z líuska Když za stupoval Spojené Státy jako ge iierálni kousni v Petrohradě ko lián byl v Moskvě mezinárislní sjeztl lékařů a tam seznámil si- s jedním newyorským lékařem jenž získal si jeho důvěru a nu bidl se hur vyléčili chorobu jež na kořeni života lanu Karla IiIih dala is r SM) m-ho aspoú zinku ti utu velkou úlevu kdyby se svěnl plně jeho donrn co do líče ni i diety Po návratu je Ruska uboovat se u onoho lékaře v NVw Yorku kde Jxrlll ti lldV ! t 4lléitltáu V redakci NYw Yotskvth Ltu a veiVr ieliáiv! rád do čoké pilii iumti v Sokolovně Karel byl jednim léeh lidí kti uiu)l dar vy pravoviiil" lvU radiMl pujtlouchati j j tak vyptavoMl iusku a mv na tkUdé toho jeho líčeni ill Ulii M tl číánkv t tiini tě a bdi tattttíim r S V listv Iml že U-4 ' uičnl ptunáiio k vieko j in i tak pamatoval Pak m tkal jw-ut nim opétn v ( hicaifu u "lrdl'é p d I4Í ddn ImVUií kdy 4 Umali v ) l j ďi onoho mi4 V MlUt0O4lťh oo-iiťu lUnk ktt tvi byl iivdw íol striviU JlH v kovolU ukelM Iv4 lunbtiv á %ll'4Vtt VVťh Sy pl'diJ}ii t pubtiky h4 ittnilo% Ulu % HMitfvk l(íU )k UdU4 Vávkk ( vit MI M kUk l potlmkl Ukav v Ůp4 tvr-l ijn 4 w iHiIvlioni v kir'la j ku J+o Krt t V při vlw tiyl kv ktidíHii v řhv v dkíl' fvtitS jtd't4i i piU ikv'vk ' (líjsobech Nebýti fé choroby která nutila jej často stěhovali do krajin n mírným suchým nod nebím jisté byl by bral mnohein vétsi účast na veřejném žívofé H Karlem Kresleni atýkali jsnu se i-MMto )o více roků skoro kaž dý týden obyčejné v závislé Hra tří Korbelů v Chicagu kam tk zHcházíval Pyl znám rodiim Korbelů po celá děsit ileti jakož i s řidítelem závodu p Fučíkem Karel Křesl byl jedním z těch li dí kteří jsou poctiví v jednáni v řeči — jeho úsudky o lidech věcech byly jasné upííiuiié spravedlivé platilo o něm plnou měrou "co na srdci t na jazy ku" Ačkoli nikdy netlačil se d popředí všeho si všímal a kaž! dobré a zlsIužiič vřci pomohl V tom byla u něho jistá podobnost s Karlem ačkoli jejich povahy ji nuk dosti se různily — a puk j stě néco Většina z těch našich úspéš ných Cecho-Amcričanů mají málo porozumění pro sniibv jichž eí lem a účelem není "pomoci si a na takové lidi jako jsou švédo mítí česko američtí novináři ma jí skoro zlost Zajisté každý nich měl kolikráte příležitost vy slechnouti jinak dobře míněnou výtku a pokárání a v jistém siné r ii zrovna nikoli lichotivé srov nání s tím neb oním kdo si po mohl "a iKslívcjte se byl In a vy co z toho máte ? Karel Křesl i lan Karel byli pi svědčeni o důležitosti dobrého č sko-ameriekého tisku a pro novi na re kterl svědomité ukol svuj konali měli vždycky dobré slovo i i i i a povzbuzeni iwcsi i kuvz no Čech zaiel na delší dolní dal si zasílati "Rozhledy" které jsnu tehdy v Chicagu vydávali a by nejenom iMlbčratelcui ale též le i! i v vm čtenářem 11 poNiizovate lem (t některých časopisech mě pak [evný úsudek a netajil si- i ním Myli to dva uvědomělí pozoru hodní muži lan Karel a JHre Křesl nemali bychom však (irav du kdybychom je nazvali ' ty i fk vini Cecho Američanv " Skoda jich! NĚMECKÁ KULTURA iírander Matthew s protisor dramatické literatury na nniver sitř Columbia v New Yorku pro kázal velkou službu Němcům to jak oněm v říái tak i zdejším Přiložil jim totiž studený obkla- dek na hlavy oteklé do takových rozměrů že staly se příliš těžký mi pro ramena i nohy synu ícr mánie a splasknou li na přiroze nou velikost sami Němci budou povděčni zmíněnému Američanu Oiitn studený obkladek přiložil prof Matthews v podobě následu jícího článku kterému dostalo rozšíření po celé zemi : V těch vážných a tmrímuvch blatech rňznýi-h vynikajících Němců prof Kuekena prof llaeckela a několUta autoiu km hy "The Truth About dermany" (Pravda o Německu shledáváiiu časté zmínky o "německé kultu ře" jako kdyby hýla- vvšši jako stí lu-zh kultura kaze jme mt r(Hliiost a mimiMlťk postieluije lne zakořeněné přesvědčení e Německo jest nejenom obhájei-in eivilisaee liMiriř Jrlllii nejprctl nějšim tlomiH iiikem Nemámí' práva hráti v pttehy hnout dobn' úmy sly iičmeu vy sokélui ehai tik tem Kuekena a I li-i k It u n muž nu- poehy liovati o jejich [ etivéui pievedčt ni i lm- ke J' iicjvyššiiii vzoleio l VillvtVdto-btt h I 1 1 i t a lnsl li h VUilfin uiuéiil a včtliili kttii př dolov oji kulturu b jmiíM že tai němečtí pia!i!é jKtvažují to 44 věc samo i-lm riuinoé- i i - t i i k JI I i- K 11 I llí IIIM i' i i kvapení kdvbv u% bvln brni i ptwhy biitakt A ' k UH'ri'iu4 klrrv Wcittije HI4 Čitlr ť liy' pltl Vlllt)itn iH dédiťlvl aitlitke blrilur j-mí po v U n i l v i m i roki kUi I r pled mistry (uím-ihu ké bl rlit v Iriilu iunk ntod pnptvin vru4iijii prtkvipii id hyi by t ptli4 iulttvr liviu Héati 4e #"ii( )„i vitkmid vilitnni tsioki Vlli4'f tt V (ililt ni tni Vúivt )wu dél ko 44 Kl ly a 'in'i v v4k not tiinčuv tu 4tuast-iit Je N ií I 4lMl'IO -t(4l)t l'4l t-4 k! bV ki0 ' lu k li 4! l t talwl 44ptid Kffp jiyU %H tvlee jl ikUlií tink i U Mttt lotil li ili' litV 4v fcíMue cký sloh v priMu- jest neohrabaný a žkjiábiý Vzato souborní tyto vé'í zvlajl se mts védrovatí tt německá kul tura joslráii hixlně ve sjolcčen ském instinktu touze učinili věci lehkými a příjemnými pro jíié Jest to onen společenský instinkt který jest dominujícím vlivem ve francouzské cíviliaaei h který do dal francouzské eívdísiici oné n vyroviiatchié jemnosti a ele gance lest lo následkem nedo statku tohoto společenského in stinktu neschopnosti porozuměli Nlanovisku jiných sl lun v diku si neochotě užnutí a oceuítí je jích hledisko jímž můžeme přičí sli lo-zdar néuieckč diplomacie nezdar který zůstavil jí téměř bez přítele v hodině nouze A Ů spěch V diplomacii jest Jednou Z iiejvétsích zkoušek rivilisaec Nárok činěný v zájmu německé kultury zdá se spočívali loi přesvéiliThí Že Němci jsou V čele v umění a ve védách 'o zá leží nn umění války netřeba dnes Mu vět i se proti německému ná roku lest to přípravám pro válku jimž Prusko věnovalo svo ji liejvélší WHTtfii po půl století vlastně od té doby kdy Mís marek začal se připravovali K u chvácení iieocholuého Schlcswig- llolsteiuskii A co záleží Mil Uloé ní hudby rovné netřeba přít i se Avšak co o jiných a více čisté intelekt uálníeb uměních? lak mnoho jest těch současných ma ilů sochařů a architektů néme kých jimž pmhííId se ziskiií1 kosinopolitiii reputaci ktcia hý lu odměnou nejméně dvou desítek umělců Francie a půl tuctu uměl Ameriky? Veuiciiic-li v úvahu umění pí Ncmmot v 1 shledá vame poilohiie poměry Němci-ko mělo filosofy h historiky vysokého řádu avšak čisté literatuře v lom co bylo nazýváno belle lettn-s (krás ným písemnictvími od úmrtí (ioethe-íi v 1H72 do objevení se mladší generace dramatiku Su irmaiiiia 11 llaiiptmiinna a ostat ních v závěrečném desítiletí de vatenáctého století - to jest za období téměř šedesáti roků - je nom jednomu spisovateli podařilo doNÚhnoiití světoznámé celebri ty - a Ileine byl Zul jenž zemřel v Paříži v nelásce svých krajanů Miad proto že byl neúnavným v upozorňování jich na nedostatky německé kulturv Ilylo v Něme cku mnoho spisovatelů kteří sil ně se zamlouvali svým spolukra Janům avšak kromě ojetliuelelio eirie-n žádný německý spisova tel nedomohl se mezinárodni slá- v v dosažené Cooperem a Poc-em Waltetn Wlíitnianem a Markem I aiiieiii A bvlo to během těch lo šedesáti rokíi literární jalovo- stí v Německu kdv hvla skvěla iteiární plodnost ve Velké lirita- nu a ve Miiueii a kily z kazde z těchto zemí vyšlo HNpon dvacet spisovatelů jichž jména známa JSOU po celém světě )okouee ide- oHiiená Skandinávie muže e poelilubiti triumvirátem Jjormicnein Ibsenem a Hrande- sem k nimž nikdo v Německu ne může se přirovnali A Ruska láva Turgeiiěvu a Tolstébo roz čil a znalost sulce a mysli veh kčbo lidu který jest vyhlašován Néinei u lnu ba i k v Jent to IlepiH-by bílé lia poli vé čité a praktické kde obháj sv l ehoviinosti liéliii-cke kultu HWtuvih by asi liejpeviléjš KMoei i iiemickv nrUnevek k ' r ědě tiyl dilležllý Jest lienpol lit) Mďlili ti- Viiiik nlt ině h ul lit mimu' — ilva iloiuinujiei edeetl (ideové v druhé polovici ile vale m ít ho siuli-ti jsou ParwiM a l teur ItKl to v eheiiiil kile Něm hvh puuivry nicméně5 vsak logvrUi le všeli iiiiMU-rnich clo- noku j- lim Meiidéljt jev [ in IleiU ji ni učinil objev který lv podkladem Mttituuiiho vyn4 b#U avšak ačkoli dosti eeiihVeh ubjtVU dllililU plUlotlt tllirillll ud ťtovii tolik jrtkw r mim i 4ilm é Angličanům nřmu ký (( i pvvk ii4 polt vyuálťiů v ptk lakem Upolltbvot Vedevkub ob jevů byl minii loili mo tt I raii eie uirnši itiilt Veiké iUiHe 4 intit i 4i Sp}m stAia ťliel pntpíMt butf tut lo bw li4 la k ývtyi 4rleiiie ittku MtMtbdtt rpl4liM( t l gi fu h l fk4otv (dtoiiff (u fuluit4 id J4y hlivvi h kbků t hktit ťih %ítl éteSku l w p v inV4# t% tl4iié i4lrue války viU njv diřU i biVitou btft it } dl i }ciOM ký btl W pl ld írSll VOp lk UO 4pUt Nínoů Jřdétu Jíktt1 by N'číficňm wbázelo n rynalé ziivostí klerá je tak význaénou sliánkoii naál misb rni civilísace Není úmyslem tobolo článku popírali iusifiolii německých pj spévků k ii ruč nt a védám Tylo příspěvky jsou známy všem ony mluví sumy za M ho ony slouží ku li německé kultury a za né af jakýkoli jest jejích počet ostalni národové světa jsou povinno váni věčným dluhem Německu A váak tyto německé příspěvky nejsou ani došli důležité ani došlí čet né aby ospravedlnily předpoklá dání Že německá kultura jes vyšší neb že Německo jesl opráv něno myslili o sobě jako by stálo v čelu umění a véd ádný jed notlivý nánsl nemůže si osobova li loto vznešené postavení ačkoli málokdo troufal by si upírali vyšší vymoženosti Francouzů v krásných uměních a Angličanů v čisté vědě Národově nejsou nikdy přijí máni jinými národy v jích vlast ni hodnotě H Néme i nesmi býti překvapeni že my jsme ohrome ní vidíme-li je vynášeli se v jich přirozeném sehcoceneni se zřej mým očekáváním že bude to při jato bez námitek Svet povili- nováu jest dluhem modernímu Německu nade všecku pis-hyb- nost avšak loto jest daleko méně nežli dluhuje Anglii a Francií Mylo by zajímavo kdyby někte rý Němec mluvící autoritativně vysvětlil nám Američanům příči ny které jsou za líni neustálým lvi zením o povýšenosti německé civilisace Héliem několika posledních tý dnů byli jsme nuceni hleď li nit jisté méně příjemné stránky ně meckého charakteru a viděli jsme že militarismus Němců jest naprostým zapřením hlásání ži volní prak se velikého Uoethe-a na něhož hrdé poukazují jako na představitele německé kultury Nejzíejmější charakterisl ikon vysoce civilisovnného muže jest jeho ochota dislržeti slovo ať vy žaduje to sebe větší občf Pí 0 příčiny uspokojivé sobě samému Německo porušilo svůj vlastní slib šetřiti neutralitu Lucembur ku a Belgie lest to jinou strán kou civilisace míli v lásce uměle cká díla odkázaná nám minulosti Pro příčiny uspokojivé sobě sa mému Německo zničilo Louvain více méně úplné lest lo závěreč nou stránkou civilisovaněho člo věka býti lidským a zdržovati se špatného zacházení s nevinnými Pro příčiny uspokojivé sobě sa mému Německo vrhalo bomby do Antverp kteréžto město nebylo tehdy ani obleženo a přivodilo smrt iievuinvch zen a dětí de jsou tři případy kdv německá kultura podrobenu byla zkoušce a neobstála v ní K OSAM0STATŇ0VACÍ AKCI Pod limto nadpiseiii přináší "I enni Hlasatel" článek z ně bož vyjímáme : ' poslední dohe Velice živé se v české Americe rokuje o nynéj slch válečných událostech evrop ských a velmi častými případy přenáší se hovor na starou vlast' naši sterý in i a sterými otázkami co ne asi stane s královstvím na Um po případě že Rakousko s Německem bvlo bv noraeno Ho v oři se a píše dokonce o historí i kém momentu který nastal při lomnou válkou pro Cechy a odtud i é-iké Ameriky se připomíná že vědom měl hy m hvli toho národ Cl I V 'l lpol! Imr Ze lot lodi lo! et pravdv jent u pi ipoušllme že MM loiu nnvdy velice mnoho lil stoličky iniiiiieiit pro naši cmi nudí had a liám Ireba jmoc ji nv i i vidáhiit iiesiul bvl ani iimIí málo IhtKiti jny in pl Uli osud jejl 'I o e věc lo-spoi iiá Na druhé třn vsk neradi bychom vMii liéjMklill llk Vttpeliowt Mícho détlh tvb poněvadž tbí české víet by iMpmooldy ' ple bv Ji po ► k ib!y Pokud víme česko muerteki (ooHtlimvaet akte slivA Nejiue HooJ IIIVbltk té llIllVIOl Ite pi 4l b pooivadi Jeden každý 4 i4 jutě bv l4i m to 4e srdce rd Vdlčl vol relot vUsí VoUoot h tfobotboHi 4 pf4v kUr4 jl -t nUtil ! li a dtoh ni lan' upof ( Hjnoi I 4 loktdik bobl Ktfíe V l4ln akrt 1 doU(4jl M pti i -jnoi4im pmivk t% mti v UU kd ¥ dio % bdi v4iuv vk ooiMOťh m ro4tHoťvh lo(t potil 4 U Hl ol Id 4 v při lwt i id Hrmblomt(e 4e joMta rsditi rbcviwe i olí m Htým peJ4dtU touotlooř lov') m nejílříve robe a ntUm Ut~ v Ht dokážeme něco v vlaatníeh řadách ehféjme rovnali i jiné l'ak se na prá'i naší hudo hleděli úctou a vážné )c však by w na ní nemohlo lak pohlíželi ýt volu avému zde v Americe nedo vedli jsme dáli určilý směr a for mači za celých padesát roků de proto sjuávným myslili že by cliom v případě kterým ae jedná nikoliv o větev ale celý kmen a veliký atrom se zdravými a Milný mi kořeny mohli dáli směr a for Mincí celému národu svou vlastní direktivou za několik krátkých mésícfif Pochybujeme A pra ciijeme lí ve směru tom (dece puk podnikáme něco o čem pře dem ni lišíme věděli že je to nad li uše síly Nepřeceňujme ae ledy li nepřeceňujme se hlavně u vé domí že se nám nedostává ener KÍc ani pro malé zájmy miAe vlastní neřku lí pro zájmy celé ho národa V ("'echách energii ješlé mají tam jí neztratili a tam ji léý proukáží až pro ni nadejde vhodný a pravý okamžik A doznejme i další: nám ae ne dostává pouze energii' ale ani intelligeiicc k vážné takové akci se Kterou I V se dalo noeitat1 ro doklad uvedeme jen tuto malič kost Máme po ruce celou řadu dopisu ve kterých je nám hrubé ii sprosté Npílário za to žu přináší nic zprávy z bojišť které jsou pro KakoiMko nepříznivé Vytýká se nám v nich že nejsme dobrým- (echy niůžeiiic-li stále tmátí pro li Rakousku kterému dáváme stále prohrávali co zatím na dru ié struně píšeme o Srbech Ru ech a Černohorcích jako o stá 'eh vítězích Lze proto pro ak ci takovou čítiiti s tukovými lul mi? K takovými Slovany! Slova ny kteří budoucnost svou vidí len v dalším trvání Rakouska při st a re m stavu veel? Proto radíme děje li se již uč en mezi námi pro starou vlawť na mí neelii" se v první a poalodní řa dě sbírají příspěvky příspěvky a zase příspěvky Tech bude Ve sta ré vlasti zápol řebí měrou svrcho vanou Mude tam ne sta ale na tisíce vdov a sirotků po padlých vojínech našich bude tam dosti ustaraných matek kterým nyno vé byli jedinými podporami o které válkou nyní přišly a bude tmu doni i liilu na všech stranách který se válkou ocitl na pokraji bídy hladu a zoufalství Na tom to poli osamostatňujme a budemi míti dost a dost práce které jed nou vděčně bude vzpomínáno ce lým českým nánslem který neza pominu ale pamatuje Buďme milosrdnými Samaritány buďme lidmi i politickou akci vylnčme a nechrne ji zcela stranou Pone chejme ji na starosti povolaným a těmi jsou ve staré vlasti naší především vůdcové našeho lidu naši poslanci kteří jistě budou v pravý čaa na pravčin mlátí by věděli co maji a co budou dělat i Bídný život Lidé stížeiií některou choro hnu žaludku jater nebo utřev vedou bidný život neboť nemo hou jisti kolik a co by jim ehu Inalo nebo mají veliké trapné ohtiže iio každém jídle Mimo to bývají pronásledováni buď stá on neb občasnou zácpou Všem lem radime Irinerovo Mčive Hořké Vlno tmo jídavl tělo vše ho co tam nepatři co tam pře káži Ono zavede pořádek vyči Mi a sešili všechno linu Vfbll II ídravoii ehuť k jídlu dobré ítraveiil pokrmů ono vyčisti krev moid uivv i vly a dá lehl piljeliiliV1 ptMit pohodlí a idrsvl V chorobách laiivacich (rg&iiA je Truo-iovii U'čié llii kč VÍKO všeobecní UI04V4IIO Dit h k liejspob hUvíjšl Plivejte ho pil každé tiivtdiOMli V h-kir niko h d Trtto-r vyrábíte) léků I ttl I tťl So Vsbl4ud ave- t ht ckfo In Bolesti lot rattt ludm v kríii rychle m íiratl lutřete U bobt ni ioU4 Trnu rov vm taiiiuu it II 4 oni i na ijniiufatvj 's ttnti MH VdvelltiM loctit NAUClMK VAH ANUUCKY [4tM :kuhk K4'vk K4 H44 '1 %i't- (l4 w lkl lV 4k 4 4 ktl % t ! st Kl I Ult wi4iu tn4li I -'o4 rt4 4 Iji tkvl 4 U s4 lVililt kt ťotktft V 4 vitím l ! k-vk 4 ' I 4 yliK4 VÍ4I HUM :% VIKU BRATit ItuttvUU MtaaMwU ti
