IHKWM 1SK 21 'Ml JíMI
t 1 -r-i
- --
POTOPA
iysifcl Z V)( iiv-řl řcmíiii
— Práskej bíVmí vykíkl
Kmilie na vozku V#ka jnž
fál v zadu odč medvědí kozV
ímm hUiíttí zapráskal ostatní
vozkovi ho následovali tak Jeli
víl práskání vim-Jí
ku předu jako o závod
VystOUpiVse z? sní vcílí Hej-
prvé do sínč ohromné jako pý
cbar m vy bíb tlí- n odtud vedl jo
do jídelny zařízené lak jako jí
delna v Uubíči lebkami zabitých
jřVÍfttt )e ZHulavíii h pohlí
želi zvédavé tm dvéře jimiž mí
lii přijití Alexandra Majíce
patrné napomenuli Kmíticovo na
myIÍ rozmlouvali spolu tak Use
jako v k ostele
— Ty jsi člověk výmluvný ~
íeptal pan Uhlík Kokosiískému
ty ji za t(i za váccky pozdrav
— LWil jsem si ::ttou — od
povédcl Kokosíňskí že lak uči
ním — ale nevím půjde-li to do
lití hladce jrotož utí Ondřej
koncept popletl
— - en sméle 'o se má státi
tanj e( Jíle jíŽ jde!
Panna Aleksandra v-sla sku
tečné a zadržela (! trochu na pra
hu jakoby byla udivena tak pří
lii četnou družinou také pan
Kmitíc stál chvíli jakoby byl do
Berné vrostl podivením nad její
mi vdéky
Dotud jí vídal jenom na večer
nyní ve dne se mu zdála býti j5
íté kráwejsí Očí méla jako chr
py modr černé brvy a černé o
bočí odrážely ku o1 bělostného
řela a plave vlasy leskly e na
hJavé její jako koruna na hlaví
královny Dívala se směle ne
klopíla oči jako paní která ve
jiví-m domé hosty přijímá tvá
ří jasnou jež jasností tím více
vynikala že se odrážela od čer
ného kožíáku lemovaného hra
nou tajem Tak vážné a vzneíe
nit panny dosud nevídíli tito vo
jáci kteří byli uvyklí jinému
druhu žen Proto také Htáli v řa
ák jako pří přehlídce praporu a
Šoupajíce nohama celou řadou §e
klonili Pan Kmitíc postoupiv ku
předa políbil Aleksandře několi
kráte ruku a řekli
— III přivezl jsem ti mflj
klenote uvé soudruhy nimiž
jmim bojoval v powlední vojnž
— Nemalá to pro mne Cení —
řekla Hillevíéovna — že mohu
přijati v domě svém tttatecné pá
ny o jejichž enoKtech a výbor
ných zvycích jnem již od pana
korouhevníka nly&ela
To povéděv5i uehojila konečky
nvých prutíi Hukni pozvedla ji ne
patrně a neobyčejně vážně bo u
klonila Pan Kmitíc hryzl na do
rtfl ale zároveň přímo zpyíněl
tírn že dívka jeho tak uměle pro
mluvila Stateční mužové žoupajíce Htá
le nohami upozorňovali UHtavičně
KokoniřiHkého
— Hej! vyntiip!
Pan KokoHlňnki poHloujol o
krok ku předu odkaňlal i a za
čal: — JaHně velmožná panno pol
komořanko — LovČanko — poopravil Kmi
tíc — Janiié velmožná panno lov
éanko a nám velice miloativA do
brwlítelko opakoval pan Jaro
mír vSeeek tona v rozpacích —
promiňte vzácná panno žo jnem
na zmýlil v titulu
— Nepatrný to omyl — odpo
věděla Alfkuandra — tak vý
mluvnému pánu nfinl na újmu
— JhhuJ velmožná panno lov
řanko dobrodějko a nám velič
mlloitiv4 pani I Nevím co bych
jménem celí ho Oríaiuka víee kla
viti míl udali neobyčejnou vAe
né iaiinv dobrtHlíjky kráu
fiumf nebo iievýulovné Sl5tl pa
na rotmiktri a amid rub tialcho
pana Kmittee nehoř byř i bych
1 k oblakem t vypjal byt I
lyeh oblkft dnaáhl pravloi
mých oblak A
At 1 ul i tMi obUkft!
makřikl hn Kmitie
N to viiíhnl vjrbuehU idtrom
ným ainlehťiu al ttáhl vipMn#
ittivl n Kmiliouv přikai
rhopilí rukama %uy
pan Kokoaiňttkl v njvflilh
roparl-h i4erk ruiliy v t4řl
frkl
Tak tU i t UfJ il pv
kaní Vdyi !! tle!
Pann AUktandr wpíl Uy
v4 luknl wekopila kwneřkj kria
fiýek avýrk Ntft i řkUi
Nevyrovnám ie váženým
pánům ve výmluvnosti al (o
vím Že jem nehodná holdu kte
rýŽ mí jménem eelho Oríaňuka
kládále
A novu poklonila neoby
éejnmj vňžři'ntí a orínňukým za
bíjákiím lylo jaksi nevolno vřií
této dvorné panně Knažilí
by mí' ukáalí býlí lidmi zdvoři
lými a ncilo jim to nikterak Po
"íiIi m- poliihovali za vousy mru-"--li
kb-pali xi na íavle až Kmí
líc i kl :
~~ Příj-li jnm" hciii jako o zá
vod m úmylem abychom ván do
Milrtinu pře jeny dovezli podle
véciejAí omluvy
-- Véeia již jaem tetu K ulvé
ovnu do Milrunň poslala aby
nám upravila néc na posilněnou
A nyní pánové jen chvilenku po-
ékejte abych ae tepleji tiřiodě-
la
To řkouc obrátila se a odešla
a Kmitíc přískoéíl k soudruhňm
— Nuže bratříčkové! Není to
knéžnaT Nuže Kokoško Hkl
jsi že si mne osedlala a proč jsi
tak před ni jako školák stálí zů
stal? Vídél jsi někde takovou f
— Nebylo třeba do úst mí fou
kal aěkolí nezapírám že jsem se
in-nadál že mi bude takovou oso
bu oslovili
— Nchožrík podkomoří — řekl
Kmític na dvoře knížecím nebo u
panstva Illebovicskcho pobýval
a tam lepších způsobů těch naby
la A co krása! Ještě ani od
dechnout nemůžete
— Ukázali jsme c jí jako ne
šikové ale největáí nešika je Ko-
kosiňuki !
— Ty zrádce Loktem jsi do
mne vrážel proč jsi nezahrál na
vlastní hubuf
— Mírné bratříčkové mírně!
řekl Kmitíc Divit se smíte ale
nikoli vadit
— Já bych za ni do ohně sko
čil! zvolal Ilekut ('iň co chceš
ule to nezapírám
Kmític byl spokojen kroutil ni
vousy a na soudruhy vítězoslavně
pohlížel Aleksandru po chvíli ve
šla oděna již do Haní na hlavě
měla ěapku ve kteréž se hlava je
jí zdála býti j-ště jasnější Vy-
šli na chodbu
— To pojedeme na těchto sa
ních t zeptala se ukazujíc na sa-ně-rnedvéda
lesknoucího se jako
stříbro Ještě jsem v životě pěk
nějších saní neviděla!
— Nevím kdo na nich dříve
jezdil jsou z kořistí válečné Ny
ní my dva v nich jezditi bude
me Dobře se mi hodí neboť v er
bu mém panna na medvědu sedí
Jsou ještě jiní Kmitícové kteří
se pečetí korouhvemi ale ti po
cházejí od Pil ona Kmity Černo
bylského a ten zas nebyl z toho
domu z něhož velcí Kmitícové
vycházeli
— A kde jste pane tohoto me
dvěda dobyl?
— Ale nyní v poslední vojně
My ubozí vypovézenei kteří jsme
od štěstí odpadli máme jen to co
vojna lupem dá A ž jsem paní
Vojně věrně sloužil tedy mne i
odměnila
— Kéž by dul Jlíih lepši ne
boť tato jednoho odměňuj) a 2
celé milé vlasti slzy vynucuje
— Hťih to nahradí a hetmani
Ta řka zabalil Kmític Alekaatt-
dru krásnou pokrývkou t bílého
sukna podšitou bitou vlěi kožeši
nou potom usedl vedle nl křik
nul na koními Jeď koní se
vzchopili a dali se do trysku
itmd povětří vanulo jim ohííp
do tváři Utichli i bylo alyšeti
toliko svist umriKlio sněhu pod
aanicimi frkáni koni dusot ko
pyt křik kočí
Konečné se pan Ondíej na'bý
lil k Dlence
— - Jak ne vám lo líbit
— Dobfl odpověděla pozve
dují" rukávník m píílískiijíc bo k
ňsfiím aby chránila před va
nutím mrazivého vzduchu
Hané ujížděly jakoby vélrem
o závod Den byl j"ý mrazí
yý Hnili se míhal jakoby naň
byl někdo jísk-r nasypal 7 M
lých střech vesnických chalup jež
byly podobny sněhovým kupám
vystopoval ve vysokých sloupích
růžový dým Hejna vran polétá
vala před siiiiémí mezí bezlístýmí
stromy jež podél cesty rosily
Na kus cesty za Vodokty při
jali na širokou cestu do temné
ho boru který stál zamlklý še
divý a tichý jakoby spal pod
těžkou pokrývkou sněhovou
Stromy míhaly se před oéima
zdál se jakoby utíkaly někam
na zad za saně j-ž letěly stále
rychleji a rychleji jakoby koně
mčlí křídla Takovou jízdou
zmocňuje se hlavy závrať a élo
ěka zmocní se zvláštní opojení
zmocnilo se také Alcksandry —
Nachýlivší hlavu na zad zavřela
oči a zci-la oddala se tomu letu
Cítila jakous sladkou slabost a
bylo jí jakoby ji byl ten oršaň
ský bojařík uchopil a jakoby s ní
nyní jako vichr pádil a jakoby
ona omdlévajle neměla již síly a
by se opřela ba ani aby vykři
kla Uctí letí stále rychleji
Olenka cítí že ji objímá ruce
cítí na rtech jakoby pečeť rozpá
lenou a žhoucí oči nechtějí c o
tevřít jako ve snu J letí letí
Usnuvší pannu Aleksandru vzbu
dil t-prvé hlas jenž se tázal:
— Miluješ mn-?
Otevřela oči
lako vlastní duši
-- A já na život a na smrt
A znovu sokolí kalpak Kmiti
cíiv se nachýlil nad kuním kalpa
kem Oleričíným
Sama nyní nevěděla co ji více
opií jí zdali polibky nebo ta jíz
da jakoby očarovaná
I letěli dále a stále stále bo
rem Stromy v celých plucích u-
tíkaly na zad Sníh svištěl koně
ržálí a oni bylí šťastni
— Chtěl bych tak jeti až na
konec světa! zvolal Kmitíc
— To co činíme je hřích! za
leptala Olenka
— Ach jaký pak hřích! Dovol
abych ještě hřešil
— Není možno Do Mitrunň
již není daleko
— Ať daleko nebo blízko vse
jedno!
A Kmitíc se pozvedl v saních
zvedl ruce do výše a počal křiČc
ti jakoby v přeplněných prsách
nemohl směstnati všecku svou
radost
— Ilej — ha ! hej — ha!
— Hej! a hop! hop! ha! ozýva
li se soudruzi ze zadních saní
— Proč tak křičíte pánové! —
zeptala se Aleksandra
— Ach to jen tak z radosti
Zakřikněte také
— ej ha! rozlehl se vysoký
hlas dívči
— Ty královno moje! Kořím se
til
- Soudruzi vaši budou se vám
smát i
Po opojení uchvátila je bujná
veselost vášnivá šílená jako Ší
lenou byla jejich jízda Kmític
dal se do zpěvu :
llledl dívčina hledí Ze dvoru
Ach co to bude
Jedou rytíři — jedou nl boru!
Ach mftj osude!
Holka nehlef tam--zakrej si oči
prsty bílými j
jinak srdéčko i prsou vyskoč!
na vojnu nimi
— Kdo vás naučil tak pěkným
pUnímf zeptala se Aleksandra
- Vojna Obnko Když i
nám v táboře stýskalo zpívali
jsme mí
Další rozmluvu přerušilo Idaaí
té Volání ze Zielliíeb sald ! Htňj!
Hlujl Hej iiii Klřijl
Pan Ondřej hněvivě se obrátil
s patrným udivením kterak ino
bio soudruhům jeho na mysl při
jití aby na něho volali a ho za
stavovali ale hněv ho přešel když
uzřel asi na sto kroku za saněmi
jezdec jenž se blížil rychle seč
kůň stačil
- Pro Jíoha lo je můj stráž
mistr Soroka Co se to asi sta
lo? řekl pan Ondřej
Zatím strážmistr přiblíživ se
koné lak rychle zastavil že div
na zadek nepadl a oznamoval vše
cek udýchán
— - Pane rot mistře!
~- Co se stalo Soroko?
— Upita hoří bíjou
Ježíši! Maria! vykřikla O-
lenka
— - Nebojte se vzácná panno!
Kdo c bije?
— Žoldnéři s měšťany Náměstí
hoří Měšťané se rozvášnili pro
představenstvo do poněvěže po
slali a já spěchim k vaší milosti
sotva dechu popadám
Zatím co strážmistr zprávu
svou přednesl dojely ostatní sa
ně KokoNÍňski Raiiicki Kulvěc
Ilíppocentaurus Uhlík Itekut a
Zcnd vyskočivše na sníh obklo
pili rozmlouvající
— Oč šlo? zeptal se Kmitíc
Měšťané nechtěli dáli ani
koním obroku ani jídla lidem
protože to nařízeno nebylo vojá
ci počali se bránili násilím Oble
hli jsme starostu i ty kteří se na
náměstí zatarasili Počali jsme
ptřílet a zapálili jsme dva domy
teď je velké vzbouření bíjou na
zvony
Oči Kmiticovy zaplály hněvem
— To také my musíme jeti na
pomoc! vzkřikl Kokosiňski
— Na vojsko chámové jdou !
volal Kanicki jemuž temné rudé i
bílé akvrny celou tvář pokryly
Ihiď a nebo! Vážení pánové!
Zcnd se zasmál tak jako když
kulich zahouká až se koně pole
kali a Itekut pozvednuv oěi do
výše píštivé volal
— Pij! Kdo v Moha věří! vy
palte chámy
— Mlčte! zahoukl Kmitíc až se
les zachvěl ozvěnou a nejblíže
stojící Zcnd sebou zakolísal jako
opilý Nic tam není pro vás! Ne
ní tam třeba sekaniny Sedněte
všichni do dvojích saní jedny zů
stavte pro mne a jeďte do Uubi
ée Tam čekejte a setrvejte le
da bych poslal pro sukurs
— Jak to? oppouoval Ranicki
Ale pan Ondřej položil mu ru
ku pod šíji a jenom ještě strašně
ji očima zasvítil
— Ani slova! řekl hrozivě
Umlkli patrně se ho báli jak
koli jinak víiči němu důvěrně se
chovali
— Vrať se Olcnko do Vodok
tň — řekl Kmitíc — nebo jeďte
pro tetu Kulvěeovnu do MitrumY
lile sanice se nám nevydařila
Věděl jaem že tam poklidně se
děli nebudou Ale teď tam bude
ihned klidno jen co několik hlav
sletí Puďte zdráva a klidná
pospíším abych se vrátil
To řka políbil jí ruce zabalil
ji do kožešin potom sedl do ji
ných sani a zavolal na Čeledína
— Do Upity!
(Pokračování)
Na pomoci
Ačkoli všichni víme že příroda
Jest nejlepíím léčitelem na světě
přece musíme jiti jl často na po
Hioe Nejlejíší a něj vydatnější pti
moct jest pročištěni celé soustavy
tělesné a seslleiit její Zkušenost
nás uč i' nejlépe toho dosáhne
me příjemně působícím lékem
PROŮ JE TO
Ě tik Kunta tsUnnh VImtÁ tltrai VZdoroVsI (ruďNltl IrfMtulvk
14aaf6 podisjí m klldMkou vlivu obyCoJného ámMl Vku
DRA PETRA
— m
Proto ono J1 pffmo sa kořen ala iwílirtotu f krvi U tP
Vtoo i ÉUieh isdrsvl n roupi J (cích koffnkft a bylin Ý r uíltáol
po v! wí W rokli— Wí dloubou to dobii(JukUduJ Jnbo Loflnotu
kultl
JsIío Jiná lbr hn dtl ? minJkiK ntf Máí m IWma
M1I0(M )tn0fvn lyrhinimin m hwjiwu
DR PETER FAHRNEY & SONS CO
19-33 {iuw IWm A ailCACO ILL
Q
n
t - — "V b '- V- -II
Siřili-
? V A
JiO OMAMAN-
The Sccrct oťu (iood ťijurc
rirn lim In lha lrnirri Iluixlrnda ot
OiiiiiuikIi) nt writm ii wir tli lllll Jnlm
llfujwirrr tor th rB~ni llmt tlu-r rrnl It
M tin ruuuy m i witrl It nu)irLl llio hnut
kml Imrk iiikI lh llKur Ui fuuUlful
wutllue whitli Yuxhliiii il iui
r lha iIhIiiIIpkI nwt rrriit-Ahlr f rmnt
I riiHCi mihlr Only Ihr In-nt tit mnlrrlitlt r
iiM-i-rf limUncr " Waliihn" t IleilMr lxn
iiiK oř irrpnl ilurllllly-lwiliit:lr ruatlaw—
pťriiiltlin lunilnriii( wlllmut rcmul
I In K roinn lil ll itrlr nd ynvr Iim-kI I)ty
(iihkW ilmk-r lll nim thi-m to lou on ri
j )-- t II hit ilm( not cnrry lliriu li i-nn
riMily f-i llirm fur yuu hy wrlllin In u Krmi
fnf un HliMrittrU iMMikk-tiilKiwliMI tylo that
ure lu hifli ruvcir
UKNJAMIN & JOHNES
40 Warren Stroot Nowrk N J
atffirillititHI4l4MtNltJMtiil414 Mi
FRANK YUN
j r vlutnl éiiU a hojni áwbný
( řcinicry o uionářsky ctch:d
} C V ČlSLB 2206 Jl2 16 UZ OMAHA
J V ťl L X 11 1 i I - Mí il 1 _
J ) eeny ncjlerBÍjáL Velkr yýrobky uieaiřik
m J ' t njlepli jakosti ObjwlD4ky moiao ul
niti tlfonem: DouglM 3422
rruiitl xtxxA DiucsTdcururrvo
"Véiolav Kozéils:
270A 80 10 STB OMAHA VEBB
řomický a azenářský
Zioby ientvého oiua jskoá i vleliki vrabky
itonátski wa Ttdy té najlepii jskuatl ZkuiU
koupit! u naho Jednou MjltU to podmbi ptijdo
t ts — Zboli na poiádioi doviti do domu Ob
jnduivky možno uěinitl toloíonam DouglM 47M
jakým bez odporu jest ji-dinč
Trinerovo Uéčivé Hořké Víno )
no má znamenitý účinek na zaží
vací soustavu kterou rychle a
dokonale vyčisti a zároveň i sesi
II V bolestech působených na
hromaděním se plynů čili vetru v
těle jet nejvydatněji pumoví
jko2 i v různých chorobách ža
ludku jater a střev Odporučuje
nie j tě v ťhudokievnosti a tó
lesně slabosti i v takových to-siiá-ílch
ženských kterě jsou spojeny
ke zácpou nebo jsou jeji uásled
kem V lékárnách Jo Triner
vi lkový rabiti l léků Vi li — i:i P
S Ashland uvé OkieK III Mů
íeme miifln iHlpručii Triiu-nW
liniuient jako jeden a nejlejtáloh
bki proti Ntuhloxtt vtů a klu
bo proti Mtoktm( vymkuutiuáiu
(ViiA toluito liiiiinnitii jist
piKtoi WV - Advrtemeltt
Kl
I0IM1
lul:
illíKigilGKlln
o
ntta
!
I
