Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Sept. 16, 1914)
IUKIUIK l)NT f fcÁflf IflM POKROK PUHIXSWNO CO vy-Uvi POKROK ZáfADU a fiilntiif yIAt v (( r Mailu okrw Nud v Miuylnř a í-larfcson fo lřm okr N v# Wllmtn Kmi pni tt Kan v Cur JUjimU ) ni stal loau v ht 1'mhI a MIiíwmiioIík Mian pru i lit Mmii''"tn a v Tywliill M U ]tu slily Houtlt u Nořili Duliutu pro Miijoi Mláty l CO Pro Kanutu ♦ iloo ! Vstuy mink Zámlky 1101W11I ilíjtei oinoi'l pw lifciilih tmiVktvk (Muncy OHan) -prcmoiďh multliek (Vtr Muuy Onlers) bankovních jioukik (Bank Itruřt) diinlio v r-(řiitf'vii6m ilupiM )%riiiimijt li uvA prunť-hovAnl wl"J l utarmi i noviiu ilru Idijiíiiy x kruliŮ řtiiíiřlva wbotit uvch-jníino Mimi bý ti luAiié psauA te úiiiyolii někoho osolini j)0ko'ljli a iutvm(íny plným Jménem C ji má hýtl v rtulakel utajeno anltt dupl usni uveřojuřno Cechové ameriCt! a če ský NÁHOD Znánu- jednoho vzdělaného kra jana a dobrého vlastence jenž i lká o (''-HÍcli a to zejména o a rneriekýcli ("Vňírli Že Jnoií to "ilil íevní anareliÍKté" Vioifinéli jsme ni na toho ilohrého nalže když jNine éetli jak v New Yorku mí založili "('eNko-ainerieký vý hor na omimoNtatnění a podponi éeKkého národa" v Haltiniorc "('"eHkoii Ohratinoii lednotu" v i'wniu "('enké Národní Sdruže ní" a nežli se tyto řádky dosta nou milým éteiiářňm do rukou Miad hudeme mít i téeh ot'K'aiiisaeí ještě o pul tuctu více a každá nich hude mít i "neomylný a zce la heieěrtý prostředek" na ohvo hození českého národa a ovšem že každá t jeho " osamostatnění" provede zcela samostatné ahy se nemusela deliti o vavříny Inu duševní anarchie Našli ni sice také lidé kteří poukazují že je dinou rozumnou cestou jest po máhali národu našemu v 1é zou falé bídě v které so již nyní na samém počátku války ocitl a kte rá dále jej ceká a přichází z Oceli dopisy zdejším příbuzným nad nimiž každý citlivý élovék musí zaslzeti — avšak pokyny takové jež počítají st skutečností a ni koli 8 větrnými zámky jsou pří liš "krotké" dnes kdy v každém pravém česko-ameriekém vla stenci oživl při nejinenšítn druhý Tallcyrand a ('romwell v jedné osobě My konečné dovedeme se vžiti v duševní rozpoložení těch našiiicň již tvoří onen "éesko amerieký výbor pro osamostatně ní a podjujru českého národa" ne bo těch kteří jsou skálopevně přesvědčeni že všecko čeho t ru ba jest k osvobození českého ná roda jest několikatisíeový fond musí to býti hrdé Kebevědomí — ale těch sedm krejčí v Londýně kteří vydali ono památné provo lání "my anln-ký národ" tře ba to myslelo dobře jsou však ještě dnes světu pro smích Vla Ktenei osvoboditelé českého náro da radime vám upřímné pusťte si trochu ledové vody na hlavu a nepoiiu2e-li to tedy a krk nežli vašim "hraním si na diplomaty" náš nešťastný lid v vlasti uvede te do většího neštěstí nežli v ja kém ui jest Z některých našich česktaiue rit kých ěaHoptsů došel by čtenář fckoru k přvuvědčeuJ ie nebojují o primát ti iiejvětši národové světa ie nejedná o kontrolu inoíl o cvalu du Indie o atKeáukě oaa dy hlavně v Africe kdi střetnu ti nájmu Německa a Franci AntfH před několika léty iu4 lem přivoddu evropukeii válku kterou máme nyní íe nejedná o iivotnl ájmv náriKh které na tento ípa v) nakládej! lávrat ně auiuy pně a obětuji iivotv ta tisíci avývh mladých hdl a ie p vále lito národová prvná jedině budou pamatovali na v4 tájiay ruiumní člověk aotva iřc jtuvha nmht ly t'rkávati některých íi ko aiifrukCvh ř iua ukora ly čtenář doal k pi vwd' tL l V l'U á'e# la prvidm ndtě j' dná Cecky [}f V t tiiť ě% pádu vlíiJllUi (hJ 10 o u-jKvV to tl w ta ku%ki ttKrk 4 HiMt4ivtuiK K li bu4 rMW U tta j duě b M t4 lijw V!íUvK vlkíi'K tihV j t f iropki 't t tlrukím fatí(p vé plánuji m mdlionové armády vykonávají jejich rozkazy nvlnk vlileďm k nuiidým kušeno Mte11 dovolíme si projevili miiě ni že v diplomat iekýrh kaneclá (leh v Londýně v líeiiiné v lYtrohrndě n ovšem faké ve Vídní a v llcHlně jsou jíž přesné plány vypracovány - - vypracovány pro každý možný případ pro případ porážky i vítězství a také pro ten případ že vlastně žádná struna nebyla by na hlavu poražena což se také mnŽc stáli I Jiti h diplo macie všech těch velikých národu muničně pracuje avšak obírá se jedině velikými problémy problé my světových říší Sest mésíeii před tím nežli balkánští spojenci vytrhli do boje proti Turkům byly jejích plány hotovy vzhle dem k území jež hodlali dobyti a Turkovi vzít i a jediné intriky vídenské vlády způsobily že po vstal boj o kořist mezi balkánský mi národy Stejně jsou jíž dnes vypracovány plány trojité doho dy jakož i Německa a Wakouska Jak věci se budou vyvíjeli bude snad třeba něco pozměnit i přida li nebo ubrat i než ve hlavních rysech nebude změn a jak svr chu pravíme ty plány jsou vy pracovány pro všecky možné pří pady a možnosti A diplomacie zná ještě méně sentimentu nežli armády v poli a ona nesmí znáti sentimentu Ci můžeme očekáva li od národů trojité dohody že budou obětovali sta tisíce svých mladých lidí a snad milliardy dob lani národního jmění pro nějaké jiné zájmy nežli jsou zájmy těch národu í Můžeme to očekávali od Německa a Rakouska? Válka jest tou nejkrutéjší skutečností a pou ze bláhoVee IIHÍŽC VČřiti Že Sellti llielit bude hnití nějakou Úlohu Oojdcli ku novému rozdělení ] ropy bude rozdělena tak jak to v yžadovat i budou zájmy velikých vítězných státii a v tom nikdo nie nezmění a mapa Kvropy bude 11 pravena bez nejmenšího ohledu na niiilé národy jak budoucnost 11 káže Menším národům ('echům Polákům prospěje se jedině te hdy když toho vyžadovat i budou zájmy velikých národu V mysli veřejnosti ustálila se myšlénka že ta neb ona strana zvítězí a ta druhá bude na hlavu poražena k čemuž kon-čné může dojiti ale také se může stát i že tato válka bude "draw" že skon čí aniž byla by na hlavu poraže na kterákoli ze stian Takové věci se již staly staly se v poslední veliké válce mezi Kuskem a Ja ponskem kdy žádná z těch zemí nebyla na hlavu poražena a proto mír uzavřený v 1'ortsinoutlui ne byl mír mezi vítězem a přemože ným nýbrž byl to kompromis Dejme tomu že po šesti měsících váléení luidou národové v tom strašném zápase HÚěastnční vysí leni vysíleni na lidech i finančně a že válčeno bude se střídavým štěstím a že žádná ze stran nebu de blíže svého cíle než nyní jest Není v případě tom více než prav dépodobuo Že ti nejvčtší národo vé na světě Velká Mritanie Fran cie Německo JJusko Japan a Ra kousko nechali by své hranice zrovna jak jsou nyní že nebyly ly žádné válečné náhrady vyplá ceny a že by se "hojili" na Afri ce a snad i na Clné? Mohl by proti tomu někdo protestovali brannou moci — - proti šenti veli kým národům světa kteří by mě li v poli veliké armády a na mo řích Veliká lofstva? Jistě Spoj Státy nepustily by se v boj n ce lým světem a t f tik méně Itálie kte rá jest tou jedinou evropskou ne utrální Velmoci S touto mono t nechf poéltajl také Cechové a mtriétl a možno! že éeský ná rod iňstal by rovna v lom lv'a kousku jak jest nyui a pod tou téi vládou A pak jc dUl moj inuit vidAbná sice al přece j limu !!x:uttt ~- vitetslvi Rakou ka a Německa — v kterémžto případě évský nárotl mohl by to fl oJiu-nti a lu ěcnkit americkou Jiptomficii (Moi ] lu Vrhni do hriulruJné a tábavué "imautoxtat óovati" é-ký nárv a pudmkati ♦1'phonatieké ake" avšak ťV hvé ameroil méh by piwCkati l + joit ltMtane pkvnt ta %U l'rvte iitl c ! rakousko k-r%ká iH'en4í'it vt t'OÍ ldkbp' uo křduioi vojáku a dU s I íí iářol tS %ký ďrtUvd riutkot eky ik(iik l pf cc )'-'p' do Vrd-U I it t V I Vekách a kdí ! V tk V H ibb'ÍitVvh h U li iu'dv it'i iKouuutťti ' íAra uiětttmi k'jv ♦ bv a ttittt l la liká Hrada Mmv la kUt- ie zniuimeiiivá málo případů aly některému národu podána byla svoboda na tácku obyčejné musely aí ji vybojovali krvavé vybojovali n nasazením nesmír ných oběti na životech a atateleh 1'íáli bychom í aby prof Ma saryk přijel do Ameriky a aotva cíl jcJio cesty jest jiný když ne chal o sobě védčtj Liverpoolu v Anirlií iicbof potom dozvěděli bychom se spobddi výcli zpráv o poměrech ve vlasti a zároveň ja kým způsobem měli bychom ná rodu našemu v přítomné krísi po niáJiali l'roť Masaryk jako říš ský poslance jako učence světové' ho jména a významu mohl by Jiý ti mluvčím jaksi vyslancem če ského národa před cizinou což nemůžeme činiti my vystěhoval ci občané Spojených Státu A prof Masaryk kdyby jeho pošlá ní do Ameriky bylo rázu politi ckého jistě dovedl Iry si najít i cesty a prostředky na dorozumí vání s vůdčími kruhy v ('echách a v jiných zemích Když byl po sledně prof Masaryk v Americe české kapitalistické časopisy v ('híeitini jej ignorovaly ignoro valy liejvětšílio českěllO llčcnee ale doufáme že nyní celá česká Amerika náruč mu otevře přije de li selil o čemž nezdá se býti pochybnosti Kedaktor Pokroku Západu bude jeho poslání a sna hy tak horlivě fedrovati jako při jeho poslední návštěvě Ono jest nanejvýše třeba aby sem přišel nějaký "uklidňující vliv" aby chom s vysokých sfér vysoké po litiky dostali se na tvrdou půdu skutečnosti a jak prof Masary ka známe on !yl by tím "vlivem uklidňujícím" )nes zdá se býti skoro jisto že pobuřující zprávy které docházely do Spojených Států přes Petrohrad byly pře hnané a některé snad i úplné vy myšlené a pravda skutečná pru vda ať taková či onaká měla by na zdejší veřejné Hlinění blahu dárný účinek Z úst prof Masu ivka jistě pravdu bychom slyšeli 11 tnké od něho dostali direktivu jak si věsti tak abychom národu ve vlasti více neuškodili nežli prospěli A nejméně měli Jiy choui mluvili jménem českého národa pokud nevíme zdali si to preje Tak na příklad jeden new yorský občan již žádá onen dlou hojmenný výbor v tom méstč a by promluvil jménem českého ná roda zasláním tohoto memoranda vládám spojenců : "My ('echové američtí poklá dajíce se za právoplatné zástup ce svých bratří v naší staré vlasti kteří sevřeni íiermánst vem ne mohou ničeho v tomto okamžiku pro svatou věc spojenců činiti dovolujeme si národ který Vaše excellence zastupuje upozornit i Že Cechové kteří jsou individuál ními vůdci rakouských Slovanů buditelé protitfcrmánské propa gandy mezi těmito a nadšen! přá telé líuska Francie j Anglie od doby svého národního probuzení touží již staletí po národní samo statnosti a bojují proti návalu (teriiiánu od usazení svého v ze mi české jsouce přímo baštou proti "Uriini nach Osten und Sněden" Prosíme tudíž nánsly spojené Nezapomeňte na Čechy až po konečném vítězství budete utvářeti novou šťastnou Kvropu a těchto okolnosti kdy návr hy se líhnou jako kuřata v máji a rostou jako houby po dešti no va opakujeme Nemluvme jmé utvářeti novou šťastnou Fvro- 10-m českého národa zvláště ne smvsly nebuďte mluveny pokud nevíme dali si toho národ pře je pokud nedostaneme direktivu jak si věsti a jak pokračovali nn bo na konec vlec národu našemu uškodíme nežli prospějeme a ro voěl si pamatujme že od vážné ho k směšnému bvvá jenům ma lý k racek S lím mluvením jménem ' ské Ameriky jest rovt Uková juU l'i máiiu' lít ortfatowf kromě jedni čistě "fondové" akee ab bv aortfanUiivát byl ěeko ame rický" bd lidný opravdový pku% e toulal IStdte na ho %kromně ho míněni j 1 1 b dUÍ e n IraUsace lotii aby Iru "l iko americký bur pro imiiiiiimUI nětd a mru ě"tkthw i4t iU" v Nvw Y't ku a "ká ! ii't Je lnuta" V 5ieife d "l'kií KárMlut Slrui 'l" v ťkícau iidtl'y o 4 eiUťtv I p"!up4 akw a loa olalv provoláni i 1 cky nJky v Ai ro e Ia btt vstoupeni do všinárodfil organi sace a nějakým vhodným jménem -~ ačkoli na tom záleží nejméně — alty určeno bylo vstupné a píl spévky i pro jednotlivce tuk aby krajané roztroušeni po celé A ma řice mohli tti podíleli aby utvoře ny byly obvody po Málech v nichž krajané naší 11 větším počtu jsou usazení a pokud nemohla by býti provedena pronikavější otya nísacc konáním národního ujez du jako Němci éíní aby ve správ ním tělese zasedali zástupci všech naších Jednot okolkých í pod přímých a všech ostatních tělex a zástupci všech časopisů které tu to akcí byly by ocliolny fedrova ti- Třeba se toto bude zdáti liéko mu zdlouhavá cesta ale jest so tva jiné na orgarusováid pomocné akce Ozývá se dosti lilasú po ta kovem sraženi ('echu amerických v jeden mohutný' celek než až do sud jsou to hlasy "volajících na poušti" a máme "duševní anar chii'' dále Onehdy akademický sochař p J-Vant Míčka jenž ve washingtonském Smilhsouiau lu stitutu pracuje a proslulým učen cem )r Alešem Hrdličkou uve řejnil na podnět poslednějšího provolání v němž praví mezi ji ným : "("'ctní krajané a časopisy naše chopili se již věci té a zahájili sbírky což slouží jim jen ku ctí Nicméně uzná každý že nutno jest aby utvořeno bylo jedno ú střední těleso jež by převzalo dí lelítí Vil cele akce Naše Sokolstvo podpůrné jednoty rády žurnali stika tisková kancelář Národní rada atd nechť zvolí ze svého středu výbor našich nejlepších li dí jenž by direktivou tou byl po věřen" Ano to jest to nejhorší každý unává nutnost takového ústřední ho tělesa ale když ono se vždycky llčco najde co jest tomu V cestě ('echové američtí mohou účinně pomáhali českému národu jediné tehdy když dbát i budou pokynu vlasti jak mu pomáhat i a když utvoří organisaci která nejenom nebyla by cli vilkovou ale je stá le by rostla a mohutněla a stále více skutečných vlastenců pod praporem svým soustřeďovala a spojovala "MÍSTO NA SLUNCI" PRO VŠECKY Pod tímto odtavením uveřejněn jest v omažskěm ' World I leraldu ' dopis Hev Johna YVillůniise kte rý jest snad tím nejzajíina včjšim Ze všech jež v onom listě byly o tištěny od započetí přítomné vál ky a bylo jich hodné a také celkem dlužno doznati omažským anglickým časopisům že v oné do pisové rubrice snaží se býti neu trálními Uev WillianiH o němž svého času jsme se na tomto místě zmínili jest jedním z vynikají cích oběanů omažských — nikoli ovšem jměním ani tak zvaným společenským postavením ale službou kterou během svého dlou hého života prokázal a prací šle elietnoii a obétavou kterou vyko nal Myslíme že nikdo ještě ne promluvil Němcům tak do duše jako {ev Williaiits a již Z té pří činy jsme jisti že dopis bude za jímat i naše čtenáře Zmíněný du chovni píše "Když president Wilson vyzval lid tohoto národa k neutralitě v bratrovražedné válce mezi vůdčí mi nánsly Kvropy on učmil to co nejlépe slušelo vladaří tohoto mnohojaítyčuého lidu On žádal o neutralitu ve slově jakož i v či nu On nežádal nemožné od nás — neutralitu v myšlénce Sotva můžeme si uložili zdrženlivost i myšleni iwU utvořeni mtněni — Avšak i v myšlénce měli bychom býti lak spravedlivými a neutratí nýmí jak jest to pro lidi možno Píiroi ně Němci nemohou vidéti upor v takovém světla jako Augli lané neb jako Francouzové neb Husové lieb Itrltfiěaité Ticha Němci mohou se růítttU v náhle dech u původu télu hrozné války nicméně však jkn ěmc! mu sto jí jako jeden mul pro vUť vlať af jei právu lobo neprávu Nikdo jitu loku iteiiiňle nailivati Mcjiiě to mt býti tatiháitu pii tJoátiiktVu jiHÍek náriti mei ná Hi kdy i atwjl př avé vlanti vak ide V léto eU kdvi ro tiý Ahutiéao má bvl iulf i!iiui v Utv4 J 1 k %ž 1 v " o a iutrau h tu jmkud lo moiiio i % mv b n ce i maji li v ťtíioá řu u lutil tov4b pov tiu k ť V kl i-' ítji a k l4u mní nÍHii bvdHl Kroutě kdy i atbeúbrana H v lať a vatl miv umli tiěoou ilpMvě-f lia nlok na len neb onen národ my všichni měli bychom sc zdržovali slovní války v veřejném lísku ozvěny déaně války jež pustoší Kvropu Af vítězi lam fa l ona atrana avřt v jistém smyslu tra ti i II národové kteři zvltézl ztratí Než ať cokoli stane se lam vyat říhejme ac pýchy a předsud ku racy a jazyka a péra zde Ny il však co já oltzvlášř clicí pří pomenouli jest že kdežto aymjta Ihísuji a Němci v odrážení nespra vedlivých útoků na jích lid licmy slím ž oni jsou v právu když ú toč na jiné racy na ospravedlně ni války vedené Německem Ně kteří appclovalí na nás abychom volili mezí (lermánem a Slova nem mezi německou civil ísacj 11 kozáekýoi barbarstvím Němci měli by přestátí a argumenty to hoto druhu Kusové nejsou kozá ci aniž jsou Tataři Ityl to Napo leon jenž řekl "Škrábněte Rusa a najdete Tatara" Kusové vlast ní jsou Slované avšak nejsou ko záci aniž Tataři A jako Slované jsou tak schopni vysokého vývoje jako plémě jako Němci neli Kel tové neb Latine) více než to oni jsou oprávněni k iicjplnéjsí příležitosti pro vlastní vývoj Jest to ubohý badatel ve filosofii lidské historie jenž odpírá vidéti že den Slovanův nadchází Než ať tomu kdo včrí či nikoli Němci nemají žádného božského práva k utlačo vání k zotročování Slovana Z! ce lé této děsné krvavé pohromy v Mvropé vyšší dobro přichází Nc bof jsou horší věci nežli válka pro národy 1 nežli tato válka Mamon n lakota a prostopášnost vyžíraly samotně srdce z národů Válka hrozná Jak jest jest lepší nežli o ny Války přestanou až lakota ctižádost a prostopášnost přesta nou ani o den dříve! Než vraťme se ku Slovanu Jaké právo má Ně mec 111-I1 příslušník kteréhokoli plemene posmívali se Slovanu? Neb jaké právo má německý ná rod ut linoval i neb zolročovali jej" Lidsky mluveno byl to Slovan jenž zachránil germánskou civil i sací od naprostého zničení v sedm náctém století Když onen zbabé lee německý Leopold rakouský 11 prcld se svými ničemnými šlech tici vesměs Néiuci před samým o bličejem Turků utábořených před Vídni bv 1 to Jan Sohčski Slovan Polák jenž zachránil křesťanskou eivilisaci od naprosté zkázy Pra vda měl německého prince Kar la Lotrinského na svém pravém křídle v bitvě před valy Vídně -Avšak byly to Soběského jméno 11 sláva a meč jež poslaly Turka zpět poraženého do Pčlehradu Onen Líi ló k Leopold vrátil se do svého císařství zachráněného pro něho od Turlyi a Mongola Slova iiem ktirému později odepřel od platili i pouhou vděčností Odpu stí-li mi Němci hlavně rakouští Němci dovolím si projevit i nadě ji že zdali HůJi nevyvodí zádně ji né dobro z této hrozné války že způsobí aby František Josef byl posledním vládnoucím Ilahshur gem v KvTopě On započal svoji vládu zkrušením l lier A uzaví rá svoji vládu při pohledu na nej hroznější záplavu lidské krve pro jeho pokus zardousili svobodný život v malém Srbsku jako již zardousil svobodné aspirace Itim ny rovněž slovanské Započal svo ji vládu v krvi končí ji v krvi a krev pronásledovala jej a jeho dům skrze všecka léta jeho živo ta Při rozmluvě s jedním promi nentním německý in obchodníkem v sousedním městě před nedá vnem týl pravil "Pane VVilli ma já jsem Němec a mé srdce a naděje jsou a německým lidem avšak kdyby bv lo po mém roze stavil bych lliilii-ni IN-rny du jed noho podél dl a postřílel je vše cky" Němec má právo říci to já nikoli m boť llohenolh rnové byli silným rodem Avšak i Ně mec ať rakouský m-b jiný sotva může hýli hrdým na llabsburiry Jakým lidským právem mohou domýšleli le jwu ípůsolulými vládnout! alttvaitskýoi Polákům bdu Sobčkého Kosciuka Ko pennka Jaký iu InUkým právem míli by Němci vládnout! nad l'o láky nad tVehv nad I 'barva! v nad Srby Had Slovany kdekoli l jejich ouhUU Vtlétlt llě m- k v- jut v právu kdvi chce a bv NéilHťko inélit Ulu tUl b0 1 Nvíak 011 j t improtto v ne plátu kdvi Upitá tnUto 114 sinu l iVkee l ebáio I Imrv Uko IWih Ntbku Rtodvo ' maii j r 1 1 imuiio o m be avátk l luko ) l oprévtu-iot k "tiLu i alunei' pro b v v v j v mi kobkáh)itii idfoji k ré r lívost zápiolníi Ji národů až do- Kinl mu upírala Angliěll utisko vatelé poamivalí n "ivědomým Irčanům" Jako kdyby pmméeh 1 mohl ospravedlnili útlak Ném:í J nikdy neměli by no posmívali Slovanům na ospravedlněni 0 loipcní Polsky neb ohavného lítí sku buď ac strany NV-mcij neb Turků slovanského lidu Jednu věc každý milovník lid ské svoliody mé by si přát i a mo dliti se za 111 aby lidská avoboila byla dražší a válka nenávídčnéj ši mezí lidmi iiásbdkeiii léto vál ky poéal již sklízeli avé ví tézstvi z ní pro svojí loyálnost k vlajce která až dosud byla mu 1 symbolem útisku Mikuláš ruský plaví Že lleloejee bude nadále tak volným jako ostatní Rusové Jest to pozdní spravedlnost Ve světové historií Židovi v Rusku Mikuláš rovněž slíbil samosprávu Polákům nejenom ruským Polá kům doufejme ale rovněž němé ckým Polákům To jest Mikuláš slíbil odčinit) bídáckou prácí "svaté alliancc" mezi jeho před kem Alexandrem a llabsburgy a Iloheiizolleniy kteří zardousili politický život Polsky Mylo by to zradou na eivilisaci přáli si alty Německo bylo zníče- no v této válce Svět potřebuje nikoli IloJicnzollerny ale Něme cko Avšak bylo by to zradou na lidskosti přáti si aby llahahurgo- vé triumfovali neb í llohciizoller nové nad Francouzy zdrcenými na západ od nich neb Slovany na východě Hrozící nebezpečí Ně mecku mělo by seslali každého Němce na kolena a každého mla délio Němce pod prapory avšak Němci charakteru mého přítele p Meyera měli by liýti schopní viděli dále za děsnou spoustu té to války a mít i na zřeteli prá vo slovanského lidu utiskovaného Němci měli by vidět i nikoli pou ze Husy nýbrž Poláky a Srby a ( echy A Angličané měli by při bléiliiouti aby také irskému lidu od národa jeho bitvy bojoval a nyní bojuje a jehož slávu pomá hal vybudovali dostalo se "mí sta na slunci" Já nejsem milo vníkem války Půh zachraň! - Avšak nebýt i války tento svět klesl by do zoufalé bídy pod že lezným podpatkem lakoty a de spot ismu králů neb oligarehií -Němci stůjte při Německu nyní poněvadž jeho samotný život ja ko národa jest ohrožen Avšak pamatujte že německá pýcha a útisk jsou tak protivný líohu ja ko ony jiných národů ?id a Slo van a Kelt každý z nich má prá vo na "místo na slunci" stejně jako Němec neb Angličan Ne napsal jsem jediného slova abych zúmyslně zranil některého Němce v tomto dlouhém dopise avšak německé úsměšky o Slovanech tt "Kozácích" zdály se mně ne spravedlivými'' ČESKÁ AMERIKA PRET TŘI CETI LÉTY Pan 1 V Matějka začal v (hiciuíu vydávali "Chicagské Listy" časopis většinou pouze oznámkový který vycházel ve středu a v sobotu při předplatném Ifl ročně Později se stal t "Chi cagských Listů" denník Nadaná malířka sl Marie Koupalová měla na chicagské u inělecké výstavě uhrax Josefa Jungmanna který si od ní ob jednal řád ' S P S nesoucí jméno tohoto našeho velikána Obraz posouzen byl kritikou přinivě Mnoií lidé umírají před jim vy měřeným časem protože na vý st raby přírody nedbají Tělo mu Že e dobře opevnili proti choru bě užitím piili-litostně dávky hra Petra lloboka starého do bon vynkmiiiiiťho bylinného lé ku Nelil lo lék lékárnický IV dtohiioMtt ne Ide se dodají dopsá nim na lr Peter Fuhrney A Sou Co l'l V No Iloyne Ave Chi i-aifo lil lvi rtueiueitl MIM 5 Julius J ZitÉ právník J a i vin 1 n l v w a Hi ll tivtlltV 5 Tli HiaJU TkUf HI4 S ta u si 3 UMAII4 - lt:MII4ti4 2 ťUsi a íh M 14 t „ „-- - - - mm n - _ - w- - ~™ - - " t - - % — -w 4 i éiiis-"i mmmai(