POKJ£)K UNIÍ ífí 'Mi ú
Hbran ft
— —
Belgie straíé£ícký bod bojišti národů
lUitiii' — biijiMA národfil
Takovou bylu krz dlouhý po
hled do historie iffjí bojišti
bráltt velikou rolí v událostech
Kvropy Mezí jmény některých
nbivných Kcnet Alú kteří táhli
lam v érle sražených kolon jest
onu Mauríre Nassavského vévody
i Mf Iborontfb maršálku Mimi
liluechcru jehož vhinut příchod
zachránil vojsko Wclliníctonovo
"Železného vévody" před pOláŽ
kou ii Witlerloo kde hrdinu na
poleonských vábk bojovní svojí
poslední velikou bitvu
Zuu jímajíc Hratévfícké místo ii
mapě Kvropy Jiclíc po dlouhá
léta bylu ! Iíf#i státem mezi
Nímcem n firiďm 01 odtržení
země té od Nizozemí v IM'W kly
iiHf ví la se v samostatný stát po
nejvíce těšila ho míru a prospcrí
té výjimkou vniterních rozbro
jů působených politickým h soci
Aloím vřením
Pelíe jest neutrální clili II je
jí neutralita bylu zaručenu smlou-
vumí uzavřenými v Londýně
JMI h IKi!) Mocností které po
dcpsaly tyto smlouvy jsou Vel
ki Jiritanic líakousko Pruncic
Prusko h Rusko Po mnoho ro-
kň Německo upíre 'o žádostivé
zrnky nu přístav antivcrpský je
den - nejlcpšíeh v Kvropé
l'raví se že v posledních !
těch Německo provádělo Koustav
nou kolonisaei onoho městu a po
cct nemecxetio ony valcinl vil m
odhaduje nu íiUťXK) Kympathíc
veliké většiny obyvatelstva jmou
vnuk s Francií a franéinu jest
hlavní řečí země
Krom Helmic jediné druhé ze
mé jež zaručeny junu jako ihmi
Irální území sudou vámi evrop
nkých národíi jhou Avýcursko a
lieodvislé vé vodní VÍ Lucemburské
kleré přiléhá k licímu na jihový
chodě Neutralitu ňvýclarsku zu
ručena hýla híiiIouvou Vídeňskou
z r IMíTi poněvadž uznáno to by
lo za nezbytné pro mír Kvropy
Vévodstvl Lucemburské zaručenu
bylo jako neutrální území híiiIou
vou londýnskou v lMi7 Hnilou
vy tyto porušeny byly německý
mi armádami
Co do Htnitéické dňležitoHti
Vedle Helmic jest krAloVHtví Hol
buidské k němuž žulont i vó zraky
némeckého císařství nc upíraly
po mnoho rokň Neutralita Hol
IiiimIkIui není zaručena žádnou
nuiIouvou Jeho ilůležitoMt jako
dělícího Hiátu mezí Nřiiieckcm a
Anglií jent vňak taková ž jet
předem jinto že Anilin opřela by
Hc mocí zbraní každému polomu
Némeekii poruiiiti územní neu
tralitu llobiinlhka
7v lidé v KoltimÍHku vyciťuji
Mimi ctižádoHti Něincii vzhledem
k btldoiieiioMti jejich Zelně licj
lépe ne ukázalo iicIiIiohIÍ h jakou
uvítali oznámení zasnoubeni krá
lovny Vílciníny IloliintUké h vé
mmIoii Jiudřicheiu Mceklciibur
HkoScJiui-ríiiKkýiu Sňatek vyko
nán byl 17 února I í H t NhhIciI
Itciii HVcIio liiMiiecKelio piivoilu
vcvimIh nikdv mbvl oblíben u li-
in nizozemského
I'n lnuli iiulilickvch nvukň
mezi Kevcrním a jiíníiii Nilizem
xki ln M datuje od v l7!l kdy li
ib- jižní éinií xiiné známé nyní
jlko lieluii' udil bii hc od HCVtTtli
ciimIi H nhbíMili budou piulpu
iiivatí věc katoliciMiuu ii th
miiiihi liMiliií hpHitélNkéiiiu krá
li Si m rul piovincín vnuk do
bodnutím I 'trt'i'htik m íc dne "J0
tcdiut lVi ohlánity vúj umvnl
hájili h4 právu h Hvobtuty poli
tuké jukni i iiábuclinké plutí
knnW ťul iniHM kltiá by j upí
Ih!h l'ab náxbdovtily ltoulié d
in ni i t i4Í války v iiiclii Iblrfic
bUn povHÍováiot íi kořiť náro
díl Ubihtn u prťíuivnl b)ly
ťhlMMOliy 04 léll tilIVrtlUl ktci'
kvádény lot Jcjiih hiiincU b
bbit nimi ji in J oiSli b l piwlni
b tm
T Oto kUv V ''i t ul du pá
dn Nupib ohm A pi ni undouy
l'aliUÍ 'Ul kHM Hll lťc
tnh élk mhbuiv v i liť a Ho
lilHlko b lu Jiu t U V jcdi U
tál ilátluu Jiiai (IrunkiHo
jillJ píil titul VtblHíl t iUt
íiÍlktHÍ Hh lnuttl t idM
%M m li4Íih ikllikh m
i bt tidk(
t vtuii itl t lnouiií mu4
liti Mi h4niy n tiHtpoU H4kw
KiburVí ici 'rÍMt'#i4
b !řo
zy potom Jlobiimdko jrohláHÍlo
válku a vynlido armádu do IJ
dfíe Jíeljfíéttii bylí fioinhi tt
hiU jejich icpíicl couvl un ho
ver iřed poHlupcm francouzké
armády l'o bojích mezí J'Van
eouí a llobinfany ponlcdnějů
nuceni byli kapitulovat! h tím
výHledkem ž- JícIkíh obdržela
velkou éÍNf vévodnlví luecínbnr
nkého které bylo znova rozdélc
no
Král ícopold I zemřel JO pro
♦ioce I Mír a po děni niintoiípí
jeho nyri 1'ooold II I o Hurti
lenp(bla II nantoujiil na triin je
ho nynovec král Albert 17 pro
micc Jtíizloha J5cliic jent
III7J étvcreéiíeh míl h lidnato
Ml v 7I2:I(7m v roce íitJJ
Avýcarnko rovněž neutrální ze
mé jent konfederace pozÚHtávají
cí z devatenáctí celých a Sentí po
bikantonfi éili Hlátíi Má republi
káiinkou formu vlády Kozloha
země jent lóitfb étvcreéních míl
h lidiialoHtl UJHMIMIO kulilo-
mí v oHinnáctí hc mluví němí
cky v pétí francouzsky v jednom
rumuiiHky a v jednom ítalnky
Hvycarnko jent Hvětonámé Hvýmí
Alpami a jinými přírodními krá
Mimi
IliHlorikové rozděluji Avýcar
ké dějiny na pět dílííi (I) l'u-
vodní konfederace do r 12'Jl
(2) vybavení hc odvinlonti ro
diny llabnliurKri do r I :{!)! (A)
iybavenl mi- z odvÍHlonti od cínař
btví do r I }!)!) ( I období liábo-
žcimkéliK třídění a fiancoiiZMkébo
vlivu a ( ) vybudování imodvi
hIohIÍ Hiátu jak OHvédéciiu jent li
navami z HH a IH7I
V diiHlcdffch francoiiHké revo
luec ávýcarnká konfederace byla
rozdrobena éáwl připojena byla k
Krancjj a ohIiiIii! éřiHtí nlaly hc re-
piiblikiími z nichž republika llel
velnká byla největSÍ a -I říj
na Napoleon Muiiiiparte tehdy ří-
lící oMiiily Francie nezval vyni
kajici Htatnikv traiícouzHKe uo
1'ariŽe a rokoval h nimi o potři
bé ňvýciii'Hké úntavy a nciitráb
ním poMtaveiií jež mělo hýli za
rnécno Fruncií
Dekretem vypracovaným Na
poleonem a přijatým ívýcarnký
mi delegáty lil února ]H()'A úze
mi toto poprvé hylo nazváno
" Svýcarnkeni " )b zněni této
úhlavy třináct členil nturé konfe
derace která Nlavala před hun
hylo opět utvořeno spolu hc hchIí
iiiiiiiitecnvmi cleny ui voreiivmi z
území v různých dobách Vydo
bytím a dary více ěleiiú přibylo
lěheiu příštích několika rokň ku
konfederaci
l'o zlomení moci Napoleonovy
spojené vinily hviopy donutily
Svveary k odvolání ústavy z 1N0:I
přijetí jiné ústavy která by se
jnu lépe zamlouvala hne 2U li
Mopadu K veliiioec podepsa
ly smlouvu navždy zuruéiijicí ne
utralitu Švýcarska čími bylo vy
proštěno úplné t podruéí Frun
de klete trvalo :ioi) roku
(Id toho dne už do prSlomných
éiiMii Nviclc Švýcarska byly vui
lícní povab a politické i lumpu
dáÍNké posliiveid lidu ř-talf so
tfhpKovalo I stiivu z r a
podeji úntuva t r 171 b ly do
klady niěiiiiíeb se podmínek lni
eiativa a referendum ve věcech
řákonoilArMxl bly jii dávno po
jaly d Avýcurské ústuvy
CÍSAftUV VAUSCNY poklad
Néuieiká v bobi má pHMHKItUhl
uiaick (asi Uiismimi tiloeiivcb
Ve "vábené pokladioV' v po
pěšině Juliu véi n Spaudavě
t s!tlVi pi t utoktl t k SplťV V a
lUveh XliáliiV Itiiedi ekl II V pl ti
twpe Cťklujiebti imtuujc u
lom jako ' cUai rnkéui voj liskéiu
liHtlOiim Imobt MSHlmm Klel
IlUBU " 'o ilkt tu toúnkcbo toku
oiuoo o i bvtu U iliot kléry
Wtitlil jel pouíe UIH lud twl
SpuiuLoy I- itifiunkv váb 'uy
ptuýiaiu iiibnvl iirojuUolient
lubfh paMidu &si UU l
kkutt íť tfl UMlálUi IOI lH'ttU
Vii lihu vidťky KutiU se
I trtjeiuitvl Itllu ii pUll' po
jitu U o belu Vťídu tU V%
kvm ii ' látcťiiuu pokbiduu" í
k t i - 1 i
nbivn{ ih!im% klet tl
nHWll billo iublUřviÁ Ii4krdy t
1'UiH-niS tVutiťít p KtVvv4
nnvi' áU- Vykuli m iHwUUlit
jo tt htu b Iv by pMtřrb
lwy t ii 4vi i pul x připal?
kutfH lillkl fiutt) bl fvmfVv
lm nu výlohy rychlé molulÍHu!e
némc'ké armády nu zaplacení za
koné h zánoby un uH byl př
iÍiiii udán kontrakt pro pilnou
potřebu Jest tedy pruvdépodol
no }a tohoto fondu bylo již pou
žito
V-Ž n Hpaudavé ntojí upru
střed citadclly obklopená kanál
nami a byly dÚHtojoíkfi nedabí
ko od velkých arscnálú n továren
na zbraně a Htřelivo Jent kula
tá zouuovHiiu z tezuyen masHiv-
ných kvádrfi asi čtyřicet ntop vy
soká a skoro tak HÍlná Věž jent
chráněnu třenu ocelovými dveř
nu pri svém jcijmcm vchodu z
nichž každé oteyirují se nvazkem
klíéú držených rňznýmí osobami
ivancier cihuihivi mu jciien u
předseda výboru na dluhy císař
st ví druhy Poklad jest chráněn
neustále měnícími l rážemi
pod dozorcem jenž untanoven
byl kurátorem dekretem z r
1M71
1'okbid sám pozůstává ze zla
tých d vacctífruiikú zrovna těch
které byly vyplaceny Francií
jest uložen v pytlích ani v tuctu
malých komor vytesuných do zdi
na nižných úrovních k nimž hc
jde po točitých Hctiodcch Stráž
skládá se obyčejně ze čtyřiadva
ceti mužů z nichž osm jest neii
stále ve službě a mění hc každé
dvě hodiny Stráže jmou ii vcho-
l uvnitř věze a nahoře Jednou
za rok zlato jent váženo a obnos
pokladu nikdv ne netuční
Stal se jeden pokus loupeže ji
stým opilým přístipkářem jenž
se dostal do věže nějakým podiv
ným způsobem avšak spadl na
polovici cestě na schodech a zlo
mil si vaz pouze jednomu A-
měřícímu podařilo se iialilcdnouli
ilo veze llyl to Holiel t ťom
dexler jenž požádal strážce aby
jej oznámil u velitele a když sc
voják obrátil vklouzl do věže
Mostní se do vážných nesnází h
vojenskými úřady ve Špandavě
poněvadž tak blízko pronikl k po
kladu ale konečně podařilo hc
mu přesvědčili je o nevinnost i
svého úmyslu Věž byla vždycky
předmětem zvědavosti u němé-
kých turistu avšak hosté nebyli
zrovna vítáni na ostrově Spandav
skéni Ostat ní národi vé neviděli v
tom nie moudrého že Německo
má takto uložený svůj válečný po
ut a poukazovalo sc že by vydr
žel asi
tak den a půl v případě
války Též se říkalo že kdyby
Německo fond v tvto uložilo na 1
iriieciit že by vzrostly a vydržely
Ve válce aspoň týden
Co musí hýli dělníků nežli vy
voří bohatství za $i((M)il(M)() a
o Ve válce padne za týden!
ŽENY FRANCOUZSKÉ
Bsrálmvy "Svobody" t duo
10 (lul)llii 1M71
—
houiýšliv! dlažbošlapové maji
obyčeji tvrdit i že Francouzky
jsou velmi příjemnou nracKou v
liti i
P Q
Ir ) m
4miKw H
fhfU
rukou kohokoliv h nímž ne mi
tkají n jenž m jim zalíbí Náhled
tento došel víry všude h bylo
zh uštu poukazováno k Francouz
kám co ku vzoru IchkomynlnoHli
hlalo se n jíž obyčejem posuzo
VHti mravy francouzských žen po
dle názorů bejnkí) kteří neměli
příležitostí poznali ženy francouz--ké
jinak lo-ž na boulevardech a
na místech prostopášnostmi lam
páchanými pověstných 5uď čest
ženě francoijZHké buď čchI Paří-
žankám! Nemluvíme ovšem
těch jež proud zncmravnélostí
mhu ve hvuj vir nemluvíme i o
oněch velkoméHtHkých Huloních
dámách u nichž zu zevnějším le
skem skrývá ne bezkarakternost
a bezcitnost nu zřeteli máme jen
řeny stavu méšřaiiHkého Ženy
lělniků rolníků obchodníku a
Ú řádní ku
Mohou li se pruští junkerové
chlubit i vítězstvím nad muži fran
couzskými nad ženami nezví
tězilí přec Kde dočkaly se ženy
[příchodu nepřítele tam měly hc
k němu odměřené chladně a dů
stojné Jhou ovšem výminky a-
však ve Francií nebyl poéet vý
mínek takových značný jinak by
ho bylí pruští (lejskové jinak vy
kořistili ku svým chvástanicím
#eny francouzské byly si vědomy
cti národní i vlastní osobní cti
své a cizinec neměl pro ně tolik
půvabu jak bývá lo zhusta jin
de eimeiia zenv par zske snu
cly po čtiM odležení novověkého
liabylouu celou tíži bídy a nesná
zí s obležením spojených s podi
vuhodným sebezapřením a h vzác
nou odhodlaností Ani na okamžik
nepozbyly dobré mysli a vytrva
la li Paiíž pokud jediného sou
sta do úst bylo tož dlužno přičí
sli zásluhu o rckovnost takovou v
míře nemalé též ženám paříž
ským
I bolie hladové ženy stály tr
tlivé po několik hodin v mrazu
a 'suchu před krámy pekařů a
řezníků odhodlaně čekajíce až
řji oddělování skrovných částí
aít nivy dojde řada i na ně Mno
in z nich pří tom až zmrzly Stá
ním zemdleny usedly na některý
1'áh zdánlivě usnuly a když ko-
kqiicciic došla rada i na ne —
tyly mrtvy V Qnurtier Latin se
stálo často že pudly mezi čeka jící
ženy střepy ranátii a že ta neb
ona z nich sklesla k zemi jsouc
usmrcena neb alespoň těžce zra-
in'na Ostatní však zůstaly ce
la klidný a nehnuly sc z místa
tíhy jich v řadě před krámy ni
kdo nepředešel
Kdož dovede popsat i ty neko
nečné starosti a úzkosti matek
když viděly a slyšely jak dítky
hladem pláčou a naříkají kdo
popíše péče manželek jež měly
pro onemocnělého chotě neb pro
I ech liru véloii rodinu hledali pomoc
1 11 Úb-vil
! Každá řádná žena má i za dob
'lule rodině dohře se Vede dosti
starosti o svou rodinu jakž tedy
a okolností tak žalost ných ! 7v-
ny naiiMe zusiaiy vsau přec
iiw
HCNíOiKT XV
pří všech nesnázích klidný a ov
hodlány vypílí kulich utrpení liž
do poslední kapky
Když roznesla se povést že vy
jednává w o kapitulací méstii
přijaly zprávu tu především fa
ny h rozbořécním jsouco odbo
dlány pro věc svatou snášeli dá
le bídu yi iuv dělníkova doprová
zela chotě Hvého odhodlané na
MrAže a do tvrzí aby sdílela
ním obtíže nebezpečí
A proto jen v šlechetných od
hodlaných a ctných ženách ne
jen y Paříží ale i v ostatní Fran
cíí spočívá budoucí čestné vzkří
Šení sc nešťastného národa Kdo
ženy francouzské podezřívá do
poušti se křivdy Cest budiž ž
nám francouzským
OPEVNÉNÍ PAŘÍŽE
Od děsných dnů z listopadu
prosince llYU kdy německa ar
máda tábořila u samých dvéří
Paříže Francouzové budoval i pe
vností které mohly by vzdorova
li německým armádám
Celá Francie jest silně opevné
na avšak koleni Paříže vyialeza
vost francoiizských iiižcnýrů zu
žilkovala všech známých techní
ckých vymožeností na zničen
kuzde armády jez priiilizila ny
se nu dostřel K městu
ivdyiiy se iNcmei prodrali sili
hraiiičiiích pevností a vyvázli dé
lost řeleetvu francouzské armády
kdyby minulí opevněná města u
hory a udeřili na Paříž pak tito
vel íelei ocitli by sc před řadou
pevností jakých svět před tím
neviděl
Síť pevností kolem Paříže ob-
saiiuie loiik menších tvrzi ze ni
kdo mimo ifeiierální štáb fran
couzský nezná jejich přesný po
čet a sílu
Turista jenž navštíví zemi tu
asi o přijde na malé houštiny
kolem nichž půda není vzdělána
tráva ncposcccnu a plevel vyso
ký Když se přiblíží k takové
hnusíme uvidí zdi klére mu při
pomínají opuštěné zříceniny
Pokiisí-li se vyšetřili co jest to
za zříceninu najde hladké zdi
ponořené do země třicet neb čty
řičet stop v jichž středu jest bu
dova vězení podobná s otvory tu
a tam
Má li návštěvník nějakou obra
zotvornost třeba že nevidí děl a-
ni vojáků může se domyslili že
za těmi otvory obrovská děla se
sk rý viijí
Ide li však dále po pésinč ve
doucí skrze keře a vysokou trá
vu a zemi po riiznu ledalivle na
házenou až k ponořeným zdím o-
citne se náhle tvarí v tvař Iran
couzskémii vojáku jenž zvolá
"Hulte la!''
Pak již návštěvník není v žád
ných pochybnostech že 'zakopl'
o pevnost jejíž děla v době míru
jsou střežena pouze setninou dě
lostrelců avšak která v čas vál
ky jsou obsazena praporem voj
kIíh hotovým vrhali na mile vzdu
chem strašné ty projektily s přes
lioslí ostrost íelce
Tito délostřelei znají na mile
do okolí každou stopu půdy ro
um jak děla jejích musí býti na
mířena aby zasáhla a zničila uc
pi itele
Ačkoli Paříž měla své zdi vy
tahovací mosty a zákopy po tisíc
loku bylo to v roce [Hpl popr
vé kdy eosiooeí měslo ochránilo
se proti dělost ivMié Proslulá
pevněni pařížská bi lu-iu pěti ro
ku byla budována nákladem
+ Ml (H)IHM
Opevnění tuto která ještě lnu
žlm Vldétt dnes jsou jeileliadvu
vet nul dlouhá a maji iieun ué než
i I V I lildeV ttlesitt II-I CltliltUlí
jsv"U i-f stop Visiiká s V Vspillui
ib viUi liael stoj sil ek tu- illv
V lnehř krav v st plísnil V době
Ulil II Jsou OSilOO t V I n i t slo s
loke
Vv salt uosllel uioili I lilelt tcl U
činil tato upevněni ďiuťi lupo
l-bli nu k rollov k oiiU ni st Ji
imbiviubo iit iku ni btnlakv kdv
o i pul iiiillunii iuuiu ii tm i!'
to bv s VCilt iti do in t
Vsuli -! I !( I 'frfto opeVhéui
v íditfovrtta ik il"li 'tn-iui
v r IsIU
Ab vilk inpiiHt bii dtívli lni
V ttl t ne jno tv li o i ti put
1 u 1 1 i i b l sbu lu ť t
Uuhl lU4 Vvik(Vlií h p vlin l
iuktd ni in-jiio uA ii iimi ivn
1 tí nbk' UiříV p VUol
kotem Pm líc du Ptmi oblili
řu títi při UrivH p vi-v
lib H4 ittuKý 14 Vl4b'b ptinoá b
V dl l'ité l4bl A trl{ v VídiK
tlvMlU l ttvUWilMl vb jvlilUv'li
M I U jHttobv p Iv a bor j 2
skytají body utruléícká obrany
a útoku
Kdyby néjakA nnnluin odváži
la hc v dosah venkovního řetězu
pevností jest velmi pravdépodo
(um Že veffrfc] moblí by býlí -
držení neb snad doslovně! zníée
ní několika sty délostřclcu A o
statního francouZHkélio vojska
mohlo by býlí použito jenom nu
výpady kdyby snad nějaké ne
přátelské oddělení přikradlo se
už k některé z pevností
Ačkoli skutečný počet těchto
pevností - a dokonce í jejích po
sice známy jsou pouze několi
ka hlavám odhaduje hc že jest
jich neméně než 200 dnou pláno
vány tak aby mohly pracovali
dohromady jako mužstvo nu élu
fi II Každá veliká pevnost střeží
určitou čAhI krajiny a kolem té
to veliké byl upraven nynlcm kří
žového ohně jímž bylo by to na
prosto nemožno prolomili se
Na všecky možné příhody bylo
pamatováno Kdyby některá z
pevností byla umlčenu nepřátel
skými děly jest jiná francouzská
levnost která chrlíti může oheň
na padlou pevnost a tak znemo
žnili aby nepřítel il neobsauil
Armádě která odvážila by hc
do Paříže vedlo by ho jako myši
MŠedší do pastí
V druhém řetězu pevností jest
jich pres třicet nichž kazdíi po
važovánu jest zu nedobytnou
jak útokem vojska tak i výbuš
nými projektily Obhájci mohou
zůstat í pod zemí a neustále udr
žovali palbu
Kdyby Němci volili útok od
severu jak se ostatně jiz Htalo
ml beltfickvch hranic jsou tam
'cviiohIí v La Itriehe v houbb
Coiironne du Nord u na východě
Kolem každé z těchto velikých
icvnoslí severně od Paříže jest
iczpočct né menších
Xnámé pevnosti na východní
struně jsou ďAnbervillíerH blíže
a Hourcl pevnosti de Kouiain-
ville de Noisy de iNoinuit u du
Viiiceniics ii reduty de la Fai-
sandcrie a de (iravellc leste lu-
k východu na levém břehu ří-
i ky Marný leží pevnost de Chu-
rentou
K jihu na levém břehu Seiny
jsou pevnosti ďlvry de Bieetre
le MontroiiKe de Vhiivch u ď
ssy Na západní straně Paříže
es zejména nedobytná pevnost
lu Mont Valerin která když je
činnosti nejlépe mňže býti při
rovnaná k soptícímu Vesuvu
Mezi iirviií řadou pevností a
adou venkovních jest množství
lyiniuíitovýbli podkopú které
mohou býti vyhozeny elektrický
mi dráty jako minv v zálivu
kdyby s( nepřítel prodral ven
kovním řetězem pevností
lest asi padesát tvrzí ve ven
kovním letezu iezicicli ve vzda-
ciiosti od dvanácti do padesáti
nul od srdce města Mezi nimi
jsou pevnosti Moiitiiiorencv v
iclles Hievre Chain piyny Vau-
jours Hatit -Kue Marty a Saint-
yr
Celá rozloha obklíčená těiuitc
levnostmi jest telliér ólll) čtvereč
ních nul Odhaduje sc že kdvbv
utočíeí armádu zdržena bviu
elikoviiím řetězem pevností do
ti zeleniny ii jinvcli produktů
mohlo ny livti vypěstováno u
nitř tobolo řetězu na vvživu o
yvatelstva Paříže a francouz
kélio vojsku liá licího mčsto
NAUČÍME VÁS ANGLICKY
inln'1 m kultlvíi un li i li Kuru j u
iiitiwi 'ani itiuti kleri' 4ii-Utuiii
ietliil ni luilu it k itk t ilukAÍM v-
nul KíUIiiu ikuilskil [Kíniliui tl
l i Olu t i iuu imi tiii- t iinm
i ili-l i i!ilni iioiiu I Htelieul
l r lnu i
ii--r
ipiO i
uni iiliiui l'itlttii kulek
i -4:Ute V mu lliJt-ii ju
VIK LA BRATŘÍ
MluiuoioU xUi-ii
Ioudjlv
i-
i
f Kavárna a Restaurant
SLAVIE
ťii lU-u 4 V iÍ4 -lni 11
kv lluikil ! MU 'ialt 114 yit
kiH V'i iíjilV k o i kn#ugL
l'iti ťaktuku 24i '
1'HAMI HUUTIN mmtl
Adolf A Tcnopir
ťmkt KUk
VU4aA #1 tUA tvi tl
WtUÍ4M
1Mm IVi iwt
— V wtM-i