POKROK UNK A'MYM
tilrun 0
VÝŇATEK Z
Pan J K Zárobsk předseda
Národní Tiskárny v Chicagu pl
ín v orgánu ťVsko-NIovanské
Jednoty o své cestě do Cech My
jsme jej požádali aby uzná li '&
dobré fl dostane li m mu Času na
maI něco do I 'ok rok ii Západu a
patrně aby nám aspoň částečně
vyhověl zaslal flám Olinky avého
tcNtopÍMU zdali by m nám něco
i toho hodilo My uznalí jsme
za dobré uveřejnili následující
'ní ať kdo píáe o svém účastenství
na sokolském sjezdu v Brně a
návštěvě v lázních Luhačovic
kých t
Koncem měsíce června konal
se v Brně juk známo velký so
kolský slet který mel posilnit če
Nké hnutí v hlavním městě c
Ntcrské Moravy což se též z větší
částí podařilo Ne všech stran
sjeli ao acm Sokolové a jich přá
tel1 Hanáci a Hanačky v jejích
národním malebném krojí velíce
přispěli k Mletu a aČ tento neměl
tak velikých rozměru jako slet
pražský před dvěma lety přece
jen- co a významu týče a nádše
ní lidu nezůstane daleko za ním
Brno jak známo má německou
správu aČ ve skutečnosti má če
skou většinu a vzdor tomu byla
pří pohledním sčítání napočtena
pouze jedna třetina Cechu opro
ti dvěma třetinám Němeft To
nutno příčísti té okolností že br
něnští Češi se teprve nyní počí
nají probouzet i Majíť oni v Hr
ne pouze fieNt českých Skol kte
ré byly teprve nedávno po veli
kých bojích otevřeny naproti to
mu mají Němci přea dvacet ně
meckých Skol Většina tenkých
dítek nucena jest dosud chodit i
do německých škol a dle toho ta
kt! to české cítění vypadá Byl
jsem svědkem toho jak hloučky
německých výrostku přepadáva
ly jminotlívó Hokoly neb hosty se
sletovými odznaky na kabátě
křičíce na ně "Hed" a "Kuj!" a
jiné méně ušlechtilé výrazy Ba
i do konce do krve je zbili a když
pak četnictvo je rozehnalo tu je
den 8 výrontku těch křičel na o
statni úplně po čeňku r" Chlapci
pojďte tamhle nahoru tam nás
četníci honit nebudou tam jsou
policajti" Policie' brněnská jest
totiž úplně německá O sleto
vých událostech se každý zajisté
dočetl ve veřejných neb odbor
ných časopisech 'A amerických
hostí byli jame tam pouze dva
já a p Bernard později měl ho
dostavili dr Breuer a chotí jež
však jame nespatřili Slavností
sletové měly trvati dva dny a si
ce v neděli a pondělí Sokolský
průvod vyšel ve 2 hodiny odpole
dne od České Besedy a ubíral se
brněnskými ulicemi za ohromné
vřavy brněnských i importova
ných bursákn kteří byli uzavře
ni silným kordonem - četnlkfi
zvláště před německým domem
kolem něhož m průvod ubíruti
musel Průvod byl imposantní a
pozdravován byl od českého oby
vatelatva tím nadšeněji čím víeo
Němci vyhrožovali a zuřili a u
bíral m do Králova Pole které
jest úplné českým předměstím a
kde m nalézalo sletiště Nežli
nruvod došci na místo bylo sleti-
Stě jil obsazeno počítá se že při
zahájeni prostnýeh bylo na místí
100000 iíu w irvní
prostně Sokolck Každý a napje
tiiu upíral zraky své k východní
brání a kdyl se první lady ob
jevily tu každý jako by byl f
l ktriováit — lid nevyeháiel pak
$ (indiclil Ptt odchodu Sokolek
HHtla dělil přestávka obecen
stvo počínala hýU iietrpčlivm NY
jednou ronsU se práv fa ni
sledidk trftnu bvl bn V
uitiž Í4k w n-ěiiU paval
él pU a jakýsi uskok
Němou jtl předem slibovali fa
hmi prka4 m kaidau cenu
Ti pne kdy i v blUkýi h VasAr-i4t-h
vtýiSu bvl vvroi Oajka
lél lul rhipU huloi skuteí
iumI PHhmuuI důitojufei
ttitrd idAUU 1 mUotrlirlvl
ph4-l rtk4 ! sw ttl dUl U
ttuuiU MpuťiU puk W ďk
lubitU pfťiUkit tlisdtiS b se
jié prltA VvlA uuilU ď
% tí'kt%i bb ImKh
(UlúturlS fa sUul kmi
ViidKi 4- 4-V(p
# d e M kid4 Uk4nl bt
l'lní rwJruiiu
t n pwltkh dv
t Nťjřt iu!iaVí linV
lnííhf Ui Vp-l
pl v r"!'" VUH Kut tU
CESTOPISU
kola rozkliulají m lesy protkán
pčíínkamí a ceataml jich síť ob
náší íiiioIo kiloifietrfi km% by
ly nám jíž v XVII n( ofotí ísvn
lehcny byly váak teprve v po
sledních 13 letech Solných pra
menu vyvěrá v fubačovících pěti
Víncenfka Amandka Janovka
Aloíska a Otovkaj pevných látek
obsahují Í587 až 1074 promíllc
IW-čí m jimi a velkým úspěchem
nemoci žaludeční střevní a ja
ter Od loňska užívá m n úspě
chem nově zachyceného pramene
sírového který obsahuje 1 araZ-n
Kromě toho jsou v Luhačovicích
též lázně slatiiiué jediné dosud
české na Moravě a rozumí se že
Luhačovice jsou též iiejmoderně
ji zařízeny pro léčbu vodou
lektriekým proudem že jsou zde
i vzduňné a sluneční lázně a in
halatoriiim V sezoně jsou zde
dvakrát denně koncerty Vil a
hotelů je v Luhačovicích ítí) ci
zineckých pokojů přes JOOO Po
zoruhodností Luhačovic jsou i
Janův dům na lázeňském námě
stí ústřední lázeňská budova —
Hňda nedaleko 'pražské čtvrtí'
útulná vinárnička na níž mají
zdravější lázenňlí hosté veselé
vzpomínky Údolní přehrada
která bude příštím rokem dokon
čena a jiné
Puukcvní jeskyně jež védo 1111
dno Machochy jest středem del
šího řetězu krápníkových jesky
ní Byla objevena 2fi září 1000
Nestoupíme nejprve po točitých
schůdkách a z krátké chodby se
jdeme náhle do obrovského sálu
přeplněného přímo bohatstvím
krápníků Pohled se sestupného
Nchodiště do vnitra sálu je přímo
oslňující Dóm je 2 m dlouhý
a 25 m široký II vchodu visí
dlouhý krápník o něco dále dva
mohutné sloupy z nichž jeden je
jasně bílý Strop poset je neko
nečným množstvím krápníků a
"záclonek" Kráěímo-li po levé
straně přijdeme nejprve k roz
košné Kalerii utvořené odloup
nuvší se deskou vápence O něco
dále je "deštník" a "briluut"
po pravé struně dómu pozoruje
lne vysoké komíny Ze zadního
dómu dlouhým tunelem blížíme
se ke dnu Macochy Modravé Še
ro ohlašuje východ z podzemí na
duo závratné PiO metrů hluboké
propasti Ocitáme se na malé te
rase a překvapeni pohlížíme na
vysoké skály a srázy tyčící se k
obloze Něco níže pod námi šumí
říčka Punkva přetékající % 1lr
uího jeslrka b Dolního Překro
čím ji můstkem a vystoupíme
tia druhou terasu u Pekelného
jícnu DO m vysoké a 5í m širo
ké jeskyně Hozhlcd odtud po
dně Macochy a pohled VíhŮru je
itetapomcltutelitý Při pohledu
na vysoké skály nelít ubránili
pocitům úikosti a člověku de o
samťfo dllelutii dá se fa každou
chvtU musí se stáli cosi tajemné
ho uadtHjsliiého
Moravěnky opětným cílem
bvly ťVchy 'A rftíuýih výMA p
lvhieh nejlépe Se liilli fMUu
U Turnovsko v tak ivančm
k v v i
I ji - — 'T1ww7Triv" ''"!?
tJJi i - -nc " ''' limu'""' - lil II l" " -" " t " ' ' 4
"Českém řéjí' Hrubá Hkála Jáz
n doiíhorky HUnrof stezka
kolem Jizery a jíw4 prtl posky
tují tolik přírodní krásy jakých
jest málo ¥ Kvropí V Hedí
horkách jsem m setkal náhodotl
se slečnou Hákovou % í'híca(ř
dále M spisovatelem Kořenskýřrt
známým cestovatelem kolem avě
ta který wílerád vzpomínal na
zažité okamžiky za jeho pobytu
V Chicagu jmenovitě u pp Pít
teho Fučíka a jiných
PftISTÉHOVALECTVO ZA E
1914
'& účet ni rok končící m červ
na 1011 přibylo do Spojených
Htátfl ] 2184 W přistěhovalců
což jest více nežli m-tn až dosud
přibylo za kterýkoliv účetní rok
n jedinou výjimkou roku 1007
kdy zdeját prosperita byla na vr
cholí a kdy sem přibylo 1285310
přistěhovalců 7 počátku se zdá
lo že účetní rk P)H daleko
předčí nade vSechuy dosavadní
ale silný proud přístěhovalecký
potrval jenom do nového roku
1014 a od té doby klesnul V j-
'
r- TV-V : í Á i '
i©M mtťm Ěmm
NÁBŘEŽÍ V OSTENDE V BELOU
(líném měsíci červnu přišlo sem o
slo pět tisíc lidí méně nežli loni
Ale i tak rok 1014 vykazuje o
dvacet tisíc více přistěhovalců
než účetní rok 1013 Proti loň
skému roku přibylo letos přistě
hovalců z Uher o dvacet šest ti
síc více z Italío o osmnáct a z
Kanady o tří tisíce víc ale za to
z Huška přišlo o třicet pět tisíc
méně ' z Velké Britanie a Irska
o patnáct tisíc méně Z malého
fiecka za to přišlo o třináct tisíc
více
Pokud jde o jednotlivé země v
účetním roce 1014 nejvíce přistě
hovalců dodaly: Itálie 283738 Čili
233 procent všech ( Rakousko
Uhersko 27H152 čili 220 procent
a Rusko a Pinskem 2'5(i(i0 čili 21
procent Dohromady tyto tři říše
dodaly něco více než dvě třetiny
všech přistěhovalců J5 Kakouska
samotného přišlo 134831 přistě
hovalců čili o půl třetího tisíce
méně nežli loni snad pro ostřejší
dozor na vystěhovalce v Hakou
sku Britská severní Amerika
hlavně ovšem Kanada dodala Hí!
130 osob- Velká Britanie 73
417 V tomto čísle zahrnuto jeat
2lfi88 přiatěhovalň z Irsku o tři
tisíce méně než loni Z malého
Řecka přišli 35832 přistěhovalci
z velikého Německa 3573 1 asij
ské Turecko dodalo 2 171 (i přistě
hovalcň Skandinávské zemí do
daly celkem 20301 a sice Švéd
sko l iKOO j Norsko 8320 i Bánsko
fi2f2 Více ne pět tisíc přišlého
valeft vykazují ještě i Mexiko U
111 Západní Indie 14451) 'or
tUKaly 10808 s Praneio 92011 Bul
harsko Srbsko a ÍVmá Hora
9180- Japan 892'Jj evropské Tu
recko 8100 Apaněly 7501 s NUo
eml K:i31 Belgie 5711 jižui A
tnerika 58íi! Ze Svýear přišlo
1211 (witb t Uumnitska 4012 -
tVlkem piišlo i Kvropy l054:i'l
piistihovaleft čili 8t!l procent
všech i Asi 3127 li Ařiiky 1
VI0i a Austrálii' a Paeiřukveh o
st rovů tild ne severní slíetlul
a jižui Ameriky 122U
1'okud jde o uáriuhiiwt &-
(7) h
hovaleů Jož všeobecní vzaU j?
ví a asi stejný poměr jako vůbec
V posledoílři deaetífotí Hr0Vi4-le-lí
počet přístéhovalcfi jedno
tlivých národností za posledních
jedenácte fot 100Í AŽ JOH včet
hít sldedávámi? tento pořad podle
počtu í
První místo po váecb jedenácte
let měli Italové Mm jích příálo
200411 čilí 2i4 prmvuU víech
přístéhovalců J to nejvělál po
čet Italů jaký sem vůbec kdy
přííel za kterýkoli jednotlivý
fiskální rok Ani m dvacet let ne
přijde sem tolik Cechů co sem
Italů přichází Ml jediný rok
Druhé místo počtem v uplynu
lých jedenáctí měsících měli Židé
sedmkrát Poláci čtyřikrát Letos
jsou na druhém místě #ídé kte
rých přiálo 138051 čili Jí 3 pro
cent vRcch Pouze: V letech JOOO
ft 1007 přiálo sem Židů více než
leto
Třetí místo pétkrátft měli Polá
ci (tříkráte Židé a třikráte Něm
ci fltos na třetím místě jsou Po
láci kterých sem přišlo 122057
čilí J01 procent vSech Je to o
dvasjíinlesát tisíc méně než loni
— "yi'i
kdy Poláci byli na druhém místě
Také v letech 10O7 a 1010 počet
přistěhovalých Poláků byl včlší
nežli letos
Na čtvrtém místě bylí Židé ro
ku 1000 Poláci v letech 1004 a
1008- v ostatních osmí letech z
posledních jedenácti měli Čtvrté
místo Němci kteří je zaujímají
také letos Přišlo jich sem 70871
čilí (iíí procent všech Němci sem
přicházejí z Rakouska i z Ruska
ve větším počtu nežli ze samotné
ho Německa odkud sem letos při
šlo jen 35734 přistěhovalců a to
většinou Poláků
Páté místo sedmkráte měli An
gličané třikráte Nkandinavci
jednou Maďaři Ietos na pátém
místě jsou AíiKličané kterých
přišlo 51740 čilí 42 procenta
všech
Slovanů přišlo sem letos 207
♦105 Čilí 244 procent bez mála
čtvrtina všech přistěhovalců Nej
četnější mezi Slovany arci jsou
Poláci kterých přišlo 122057
pak následují: Jihoslované 57
517 Rusové 44057 Rusíni 3(1
727 Slováci 25810 a posléze
Pechové 0028 Jenom osm desetin
procenta představují přistěhoval
ci Češti Cechů přišlo letos"o 1-
1(13 méně než loni a vůbec méně
nežli V letech 1904 HŽ 1008
Mimo přistěhovalce přišli sem
ještě 503 občasní hosté z ("'ech
ale odešlo 1011 českých emiKran
tu na dobro a 1027 feehň dočas
né takže ve Spojených Státech
přibylo za uplynulý rok Cechů
jenom 8303 ' přístavu' bylo vrá
ceno 118 Cechů po příjezdu z
vnitrozemí deportováuo 27
Podle povolání přišlo sem nej-
íe zemědělských déluiků tt sice
28053 Prostých dělníků přišlo
22tl07 ale na dobro odešlu 17li
112 Služebných přišlo 111409
odešlo 18208 Řemeslníků přišlo
173208 čili o třináct tisíc Uo než
hod - mexi nimi 27103 krejčí
Pi7H kh iki a účetních i 15755
tesmů: UtiOt J'kv a 9111 lva
dUua llavlift přišlo 7770 a ode
Šla lOlli2 Prtifesnittliilitlth lidi
y111
s I
tv
" 'J J
— wsr
přišlo m '!} 27f u
číWft J93l inženýrů} 1144 ko-
ží JjVí hwUhuWt 22 redak
torftj Mt fokaří Více než čtvrtí
na vš-cli iísMhovalcú udali m
(ii vd cesty stát New York
Spravedlnost
DIVNÉ ALLIANCE
V historií Kvropy bčhem po
sledního století nic tak nebije do
očí jako snadný způsob jímž ná
rodní flllíance jsou uzavíráiy
ruífiiy wUikiiy opětně a změně
ny jak dynastické ekonomické a
wové příčiny vyžadují Zda
jest několik z těchto politických
přeměn :
V 1815 Rusko Prusko Anbe
a Rakousko spojily se proti Fran
cií a zdrtily navždy moc Napole
onovu
V 1840 když revoluce v li
brách ohrožovala dynastií Haba-
I urtfú v Rakousku Ilusko zakro
čilo a mocí zbraní dosadilo ny
nějšího císaře Františka Josefa
pevné na jeho trůn
V 1855-50 AuuVm Francie Ita-
koiisko a Balíc spojily se s Tur
ky proti Rusku v Krymské vál
ce
V 1850 Francie porazila Ra
kousko v Itálii a přispěla tím k
sjednocení Itálie
V 18o"0 Prusko připravilo své-
mu nynějšímu spojenci hroznou
porážku u Sadové a vytlačilo jej
z prvního místa v německé kon
federací
V 1870 Prusko porazilo Fran
cií vynutilo z ní nesmírnou ná
hradu pět mílliard franků a při-
pravilo o část území což od té
doby bylo neustálou příčinou ne
pokoje v Evropě
V 1877 Rusko ponížilo Turky
na hlavu avšak bylo ošizeno o
spravedlivé ovoce vítězství kom
binací ostatních mocností nu koti
Křesu Berlínském
Stará nepřátelství a přátelství
jsou nyní zapomenuta a Itálie
která má v nenávisti Německo i
Rakousko jest spojena s nimi v
trojspolku kdežto ti odvěcí ne
přátelé Anglie a Rusko jsou
spojeny s Francií v trojité doho
dě
Jaké bude příští přešimití? P
dálosti několika týdnů mohou to
přivoditi rychleji než by se zdá
lo
NOVY ROMÁN
Upozornění ct našim příznivcům
a čtenářům
Příznivci "Pokroku" uesčísl
někráte se již přesvědčili žo Vy
davatelstvo všemožně se příčinu
je aby ct svým čtenářům v kaž
dém ohledu pouze tu nejlepňí
četbu poskytlo Nepopiratelným
toho důkazem jest zajisté i nový
román s jehož uveřejňováním
bylo právě v "Pokroku" zapo
čato lest to velký historický ro
mán pod názvem "Potopa" pro
slulé dilo IJcnryka Sienkiewieze
nejznámějšího ze současných ro
manopisců polských které věr
ně do češtiny přeložil J 1 Lan
Kliď Jsme jisti že se uveřejňo
váním tohoto románu našim čte
nářům velmi zavděčíme Sieiikie
wicz v díle tomto úchvatně líčí
nesmírně pohnutou dobu vlády
krále Jana Kazimíra jenž v čele
republiky zvolen byl r BU8 a za
jehož vlády plameny války Pul
sku ze všech stran zachvacovaly
Životopis Henry ka Sienkiewicie
Henry k Sieiikiewicz itejiniine
iiUějši ze současných roiuanopU
cft polských narodil se r 1815 ve
Woli okšejské na Sédlaeku v
království polském Kienkiewiez
autor romáuuj světového jména
neměl ve svém tvořeni období
počátků o nichž kritika shovíva
vé pomlčí Humoristickou Y
lom "Nikdo není prorokem vv
vhtti" vystoupil r W2 jako
autor 41'ťht sttinostaiiiý sverái
n dílem umělecky uceleným
Roku l?u vvkouttl svou pt VHl
e ktu do Ano nky n pl odlnd
i po nu vistu u-m do & pi
pt udtovti(m lílvvos do vaišrtv
sketut drtiidku tUfíťla PUk vy
tajimav vvstopisy j 4 v ve-
lč ) 'ot ne buddv VvlikoU í'Stn
Htučť do vš'h liHhbtldth j
ii u kli luv bvlv Ikltud k4
di J la kodm ttcHvaeujht HvUA
fa ďoilá'( U i oé i prikklé ti
hiuil hit di svčtd Vbké o
Hiiuv jvlio ttjuai4jfšl bvly a jo
přťkHd4n v pokiaťovAnl i t
kračováníoi lak jak orÍKÍnál po
stupuje A čtenářstvo různých
ukrinUi slovanských wruikn
pUýfh í románských na afaré
pevnííiě } m oceánem dychtivě
po nich sahá
7 počátku psal Hienkiewicz
hlavně menší povídky a My ze
života venkovského: "Hama
Janko Muzikant Bartek #wy-
cíeca Za chlebem" a od těchto
dél vzniklých bedlivého pozo
rování všedního života prostého
lidu přešel k velkolepým romá
nům historickým
Koku 1880 napsal román? Nu-
wola tatarská pak jen v malých
přestávkách psal nanejvýš napí
navou a umělecky vysoce cennou
triloKÍí "Ohněm a mečem" "Po
topa" a "Pmu Woiodyjovskí"
Tyto tří romány vc kterých sty
lem nádherným čarok řásným
plným síly a pravdy plným vrou
cího nadšení vlasteneckého líčí
velké období z historie Polsky
období plné bouří pohrom dru
hou polovicí XVJI včku — staly
se Polákům čtením nejmílejším
h autor jejich Henry k Síenkíe-
wícz všem věrným srdcím pol
ským autorem nejdražším ze ži
jících nejvíce milovaným Pro
romány "Bez dogmatu" a "Ro
dina Polanícckícb" staví zahra
niční kritika Sienkiewieze mezí
íiejslavnější autory světového
jména kteří dovedli mistrným
pérem zachytit i duševní život
současných lidí kteří dovedli do
nejpodrobnčjších detailů vypo
zorovali a zobrazili duší moder
ního člověka
V románu "Quo vadíš" v ro
mánu historickém z doby Nero
mi vylíčil ohromný obral který
nastal pro lidstvo křesťanstvím
ii v románu "Křižáci" zobrazil
dobu ve které německá nenasyt-
nost víru Kristovu si brala za zá
minku aby širokých krajin se
zmocnila a národy neněmecké
podnoženi svým učinila "Křižá
ci" jsou dílem jeho nejnovějším
pracuje právě o jeho dovršení
jímž bude vylíčení bitvy Orun
valdské jež svedena byla 15
července 1410 ve které Poláci
alavně nad Křižáky zvítězili a
vítězstvím svým na 400 let hrázi
položili německému šíření so na
východ
Sicnkicwícz jako málo který
autor světového jména ohrom
ných vědomostí svých užívá k to
mu by čtenáři představil i doby
nejdávnéjší sej vším jejich o
vzduším s celou jejich barvito
stí líčí tak krásně že líčení jeho"
prosou psaná přirovnávají k nej
poectičlějším místům ze Slovvae
kého "V Szwajcarii" a k tomu
co nejpilněji dbá toho aby z nej-
svědomitějšího studia mluvy li
dové obohacoval polský jazyk
spisovny Antoni rotocKi praví
o něm: Sicitkiewicovska mluva
jest velice cenným darem pro
polské spisovatele jako jest tri
Iokíc jeho: "Ohněm a mečem"
"Potopa" a "Pan Wolodyjow
ski" nej vzácnějším darem pro
Čtenáře
#
Ct naše příznivce žádáme by
list náá laskavě sousedům tvým
kteří jej posud neodebírají la
skavé doporučili a tároven je na
tento krásný a nanejvýše pouta
vý román upozornili Všichni no
ví předplatitelé obdrží nový ro
mán "Potopa" na požádáni od
začátku Jsme jisti ie tím veli
ce se jim tavděčíme
NAUČÍME VÁS ANOUCKY
(uhlím v iikulik iiíťktiUh Kurs o
fttávA % 1ti úluh kttré ilm
ji-ilsu u tintlié Jak ták jt itukái V)
ti uvtit KsMiitl kulliku tiiri tm
itiivfAliiim ťiHtHU jimtivě a vHuhU
i iiiťttuhliii i)[ltio umuu lulcUiMit
bt fHtiué junu il4tii l'rilul kolťk
lili iu(unf M (OlitUH! Visi ťlUtl I
hiui „ VIKLA BRATŘÍ
LoiwdAle Minnesota ™ ivn
Mlllttltl
ťORAPU K KriUVU UfOLKlHJ
VOU k4uiuu i-uUim k"li#iwíi k
tHI-U IU! k i I (MÍ- k tlttl-
k t K ' I UM lil V kl'lřktl
krijiM' w kU(# h'Hi4 iii'Mit 4
i i ruUiií H'iiit ť kult k u% u i
Vltvitm n rkl
wsB„Mny HOSTINEC
v tlt
frnnk 0mráil
} i VMUuih ulut ilMM Nth
ViiKř Vln Wiii 4ksl l 1 4
kUtulwt i4 #jlv'H lkt
t u i l i { 9 riV l l fc-lhí
kwk l4tt ♦#
la v ravsem v AntvíarAoii