POKROK UM i) 'KU
Mnu 11
í CUKRER BELLOVAí „ J
'! SIROTEK LOW00DSKY i
I í ltl rftELOilL Dft KAHIL fUKK Š
T Irm
"Je ji tomu fak není žální
píSny v cifK-m v£ti abychom
jefiti K-!#! řekalíj proto zasnoubí
m si ílinL"
Mluvil Živě a vzezření jeho na
bylo í svřiíeh tftlft i nekdejžl
prudkost v nhn opřt procitla
"Musímfi s stálí bez mlklulá
ní jediným celkem Johano třela
pouze oblákk -1- i puk ihned sífl
tek" "Pan líoehcstre prává pozo
rují ke slunce uálo jíž" hodné na
nvé draze l'ilot odešel jíž tak'
skuteénč k ohfrJu Dovolte bych I
m podívala na vaso hodiny"
"Připni je k svitnu pasu Joha
no a no jc od nynřjfika $ nepo
třebuji jich"
"Mudoti již čtyři hodiny panoj
nejste liladovt"
"Ode dneska za tři dny musí
býti íM sňatek Johano i není tře
ha pomýšlet na šperky a krásná
šatyj vfi to není hodná ani fipet
ky taháku"
"Hluncc vysušilo veškeré' stopy
dešťové pane vít fík naprosto li
stní je úplní vedro"
"VÍS-lí pak Johano ín mam
nyní tvfij mal£ perlový náhrdel
ník pod kravatou otočený kolem
svého jako bronz snédého krku
Vosím jej od toho dne co jsem
ztratil avftj jediný poklad co u
pomlnku na ni"
"Pnjdeme domíi leněni tamtu
ily půjdeme stínem což Inide pří
jemné lieltol! jent veliké vedro"
On vSuk oddal ne svým myšlen
káni nevšímaje ní mne
"Johano tuším že poviižujcá
mne za bezbožného tvora avšak
mtiNÍiH w ti přižnuti že v tuto
chvíli naplněno jent mé srdce nej
větší vdééností oproti dobrotivé
mu Bobu Jent nejvýš prozřetel
ný a vidí mnohem dále a lépo než
my lidé on neusuzuje jako člo
věk ale mnohem moudřeji Chy
bil jsem chtél jwm ponkvrniti ne
vinnou květinku — čistotu její
elitél jm-rn pokAleti svým dechem j
sic Všemohoucí mi ji vyrval Tu
já ve své zmdepeiié vzpouře sko
leni klnul jsem tomuto zařízeni
na místo iibych e podrobil tomu
to rozhodnutí lál jsem naň vzptir
lift Spravedlnost boží atihala mim
na to svými tresty jedno neštS
stí pršelo na mne za druhým tak
že již již kráčel jsem temným ti
ilolim smrti Než Jeho trest byl
přísný a mocný tak že vykonal
na mne blahodárný vliv — poko
řil mne navždy VÍS jak jsem si
zakládal na Nvé níIo avšak kde
ji-Kt ta síla nyní když musím ji
píeneehati jinému aby ji ovládal
tak jako díté činí ve své slabosti?
poslední dobou Johano jediné —
jediné pimlední dobou — pořat
jsem uznávat i a nahlížet i že V
linuto niétii trestu jest ruka boží
1'oéal jwm pociťovat! výčitky a
lítost přání smířili se se svým
Tvíircein 1'oéal jsem se občas mo
dlit i modlitba má byla sice vždy
docela krátká ale byla za t upři
Mitiá l'ied iiékolika dny mohu
to přesné npoéísti před ftyřmi
dny — bylo to v poitdélí v noci -zmociiiU
ne mne nvbUtní nálada t
žal nliídal e tu a Šibnou bezua
déjHOStt — tíseň se skllčeliostí
mysle Trudné domnění nabýva
lo znenáhla ve mué vrchu fa mu
M být mrtvu ježto n2 dosud ne
řdařilo a tni té nnlcztí 1'oíKlé v
Hmd ~ mohlo tu být ati mel! je
diuctoti a tlvanáctou hodintai —
dilvi liciili jsem se uchýlil 114 své
upusténé UMko prosil jsem IMut
sťy uiuá H to v svrcbovtiné mou
drotí kvA m dobré vjsvobtslil
mne }rso 1 tohoto života a viaí
nose v OHrit %řéiiý kde k)uU iil
iinitťje ! mohu e setkat! w svou
iialiivitoou Joluiikou 1'řáve lto
kkat jsem v vém pokoj! sedá U
oku jl t)b otrWehu Vmiiv
mu lit viduelt piViobí! im mne U
lohlnř a iduVtutvu jíchu $W
Ih iu nikoli js m lievidřl héd
piíHti řítil jwm píltoiitnowt tnřmt
jžikobf skw íw4řeiuU třepotá
jící w mlhu V tu vhh tmiiit
)m-io m tuM Joliiiuo! Ob tuuld
) iu jm iobž crlou mu duli r
I m výi tlml rMiil j i lu
tm v wkoř# iket AroA
d4 jiá# tield dtwti wývh toul
unlit opuitíul i utfjt ikvch u
M mohl ibýt! lUdu V
u4l jwm # i K v" j
trpM ptttila wt dt Alukv t M
dí js#t fa lv lévH útřip jíl
iwniiU Milfk imt th
přání wdce mého vyznél v alova
jež bezdééíiéi vytryskla % mých
rtfi
"Johano l Johano I Johano I"
"l'i wiesl jste tato alova hlanl
těl" "Ovíem Johano Kdyby nřkdo
mné byl poslouchal byl by do
mníval že aílímj % tak divokým
ňsílím jsem volal"
"A bylo to předc&lé pondélí v
noci j a HÍee blížilo m již k půlno
cí í"
"Ano alf na fase tu nezáleží
to to následovalo jest velice du-
ežité a pozoruhodné Iňiiiea my-
sliti že jsem pověrčivý — nu
máni trochu povřrčivostí ve ave
povaze jako vždy jwm mél nic
méné jest pravdou — pravdou
jest to co jsem alyňel a co tí ny
ní povím
"Když jsem zvolali Johano
Johano! Johano I jakýsi hlas —
nemohu říci odkud ten blan po
cházel ale vím éí to byl lila —
mi odpovřdélj
"Již jdu čekejte na mne I" -
brzo na to vítr donesl ke mué
následující Klova
"Kde jste!"
"Pokusím se vylíčili tobř o-
% t t r
vsetu (lovedu-li to eo jsem pil
tom cítil a jaké představy vyvola
la slova ta v mé mysli avšak je
nesnadno vylíčit] to co bych si
přál tí vyjádříti Ferndcan je
skryt jak vis v hustém lese kde
hlas zaniká temné nejsa ozvénoii
opakován Klova i "Kde jste?"
zdála se býtl pronesena mezi ho
rami neboť slySel jsem jak vr
chy opakovaly jich ozvénu V tu
h vil t zdálo se ml že studenější a
čcrstvejSÍ vzduch dotýká se mého
la skorém bych byl myslil že
setkal jsem se se svou Johanou na
Mistém osamélém místé Véřím
i" v duchu setkali jsme se jisté
Ty' Johano v tu bodinu byla po
hřížena bezpochyby v spánek
smol duše tvá opustila tvou
sebránku a pospíšila ke mué by
mne potéšila neboť slyšel jsem do
opravdy tvňj hlas — jako že žiji
-byl to tvňj hlas!"
("tenářko bylo to v pondélí v
noci skorém před půlnocí
kdy i já jíjem zaslechla ono taju
plné varování 11 tato byla moje
vlastní slova jimiž jsem na to od
pověď"Ia Naslouchali! jsem vypravování
pana Eoehestra ale nepřiéinila
jsem žádnou poznámku a nic jsem
vňbee neřekla Shoda mezi obo
jím připadla mí ihned tak podiv
ná n nevysvětlitelná než abych
mu ji sdělila a abychom ji hledě
li nějak vyložit i
Kdybyeh mu byla něco řekla
jistě moje vypravování bylo by
jej hluboce dojalo a ježto mysl
jeho následkem stálých útrap by
la náchylná k trudnomyslnosti
myslila jsem že není třeba aby
tato nadpřirozená vře vysílala itaú
j-ště temnější stíny
Zamlčela jsem tedy celou udá
lost uloživši ji v srdcí svém
''Xesuiíš se tedy nyní divit!"
pokiaěoval mňj pán "že když ji
se tak neočekávané objevila u mne
minulé noei že jsem se domníval
že to pouhý hlas a néjaké jen ví
dění jŽ opět zmlkne a promění
se v tiiveě jako onen noční šepot
a horská ověna zanikly Nyní
diky pohu vidím ž jest tomu ji
nak Ano! I if ky Poltu"
Kťtd mne h klínu vstal a pokor
nť sejmuv klobouk hlavy a sklo
piv sve slepé oči k Helii! setrval
chvílí v němé mtllitbé
Zbehlíi jsem potup poslední
slova jeho modlitby t
"Očkuji TI Stvořiteli l u
ptoti'ed Tvého trestáni roiípome
nul jiní e nit loilosrdeioílví Po
korné iádrtot svého Spasitele by
propftKit mi dost! sily tdtyeU !
nvnéjika % mil iivot éitl neili
jvio vrdl doponud
N' to vitild vou ruku k umí
rtbyeh jej V'd!a
i honbi j-o iu tuto dtuhoU luku
4 přitiskla ji ke v vm tUim U to
potultU { ni jt na uve ráme tt
titil jsoio ponlAVoiI luiiohtou toelišl
IM i UU lioiblll )H U% lilii být! íárV
i íi podptoi A vftdeťlU
Viili jtoiv do le% vraevH '
Íoio4 f
KpoU XXXVIU
Uvir
iVuáfktV vdU Jm-w w 4 lí
!
MibM naše byla docela liché i
krmné náa dvou byl jdílomei jen
kněz a notář
Když jsma jdíalí iM Z hrnU la
[Jomíi veíl jsem do kuchyné kde
irávé Marie vařila obéd a Jobu
_ -i i
cniii noze a nravna jwmu
"Marie iuivě tcf ráno byla
jsu oddána a panem Jtoch-
střeni"
Ilosiodvné í její muž bylí oba z
oné třídy lhostejných lidí jím! w
% klidem déhti celou řauii zají
mavých novin aniž by řlověk vy
dával se v nebezpečí ž jeho uai
projede výkřik údivu a U pak bu
de zahrnut celým přívalem řeží
vyslovující podiv
Marie podívala e na mne a v
pohledu jejím zračilo au udivení
lžící kterou obracela dvě kuřát
ka pekoucí ae na ohni držel asi
po tři minuly ve vzduchu a John
také as! po tutéž dobu ustal od cl-
tli V A
učni nozu
Ale Marie sklánéjíe se zase nad
svým jídlem řekla pouze
"Je tomu tak sleěnof Nuže tof
dobíc"
Za chvílí potom pokračovala
"Viděla jsem jak jste odcháze
la a pánem ale nenapadlo mne že
jdete do kostela na svatbu" — a
pokračovala ve své práci
John když jsem se k nčmu o
brátila Škrabal se za tiším a pra
vil n ťismévem
"Uíkal jsem to žené své že se
tak stane Védě! jsem že pan Ed
ward" — (John byl starý služeb
ník a znal svého pána když ten-
to bvl Ještř mladíkem proto často
jmenoval jej křestním jménem) —
"věděl jsem-že jmu Kdward tak
učiní a byl jsem si jíst že nebude
s tím dlouho Čekat a udělal doce
la dobře jak myslím Přejí vám
mnoho štěstí milostpaní I"
A zdvořile sejmul svou čepičku
"Děkuji vám Johne! Pan Ho
ehestcr mí řekl abych dala toto
vám a Marii"
Vložila jsem do jeho rukou pě"
tiliberní bankovku Nečekajíc pak
1111 poděkování opustila jsem ku
chyni Když potom šla jsem kolem
dveří této "posvátné" místnosti
zaslechla jsem následující slova:
"Udělal h ní lepší než anad n
nějakou vznesenou dámou" po
chvíli pak
"Ač není ovšem 1 těch nejkrÚM
iiějšíeh zdá se býtt alespoň do
bromyslnou a jemu zdá se být
krásnou jak každý mňžu vidět"
Ihned psula jsem do Moor-llou-su
a do Cambridge abych sdělila
co se stalo také jsem připojila k
tomu vysvětlení proé jsem tak
jednala
Diana a Marie schvalovaly u
přímně mňj krok Diana krom to
ho mi oznamovala žo nejprve po
přeje mi řas k líbánkám a pak že
mne navštíví"
"Udělala by lépe kdyby tak
dlouho necekala" pravil pun lío
chester když jsem mu čtla psaní
"to by přišla pozdí neboť naše li
banky budou trvat! nám po celý
život budou ukončeny teprve te
hdy až tmavý hrob pojme v svou
náruč bud mnu nebo tebe"
Jak John přijmul moji zprávu
nevím uni mi neodpověděl na
dopis ve kterém jsem mu to sdě
lovala Teprve po šesti měsících
mi odepsal aniž by se však v listě
tom zmínil slovem o nuSem sňat
ku nebo o panu Kochestrovi Je
ho psaní bylo tehdy chladné a ač
koli velice vážné přece jenom la
skttvé Od té doby mi píšu prav!
dělně aé ne často v dopisech
svých projevuje naději h jsem
ífastna a dňvéru nepatřím tne
ii ty kteří žiji na avété bc lUdui
a pro věci avéUké apnmlnaji tm
viěný iivot
Čtenář asi tn-íHpomuěl na m
lnu Adélu! JA taká ne
Pmo žádala jonu pana líin he
stern tu dovoleni jehol ku mi ta
ke dtwUlo abych mohla jt navžti
viti v ťUtaví kam ji byl dal m
vychováni
Jej! upřímná radost kterou tué
U mé návitťvy dojiti mne v
líce
Vypadala bledá a vhumsí a p
ula mi h to ni iťstna
Shledala jwm e kieň v ňa
ví tom je piilii pHwuA a uVnl
pHUi nesoudné na dítky Jejiliu v#
ku i proto 4ttU ji o ji dotm a e
bHi
MimU in-10 i nutí budvt jt i
e vvrluivavatt ! Imo j '
khlťdl h tiflíit provinil
VtUvtt tt éa a jhoUhI vé mu
tila j ut n t td %éiHvati jiuéwu -
lob (obu potit bil tu&j manlet
Proto V)ldedl ji kVlV
urpittoittU lVov4 pHUtt
jelht lléll V bltékílH lwU"d
alví ioohla jsem ji Žaatljí imvUl
vovatí po případě vJU Jí někdy
sebou domů
¥Mnh jsem se it to nhy jí ní
kdy nescházelo nic m hy m týka
lo jejího pohodlí lírzo byla spo
kojena v novém ústavéf atala ae
tam ílisfiou a pokračovala výďé
ní ve svém vzdělání
Když vyrostla zdravá anglická
výchova polepšila a odstranila
většinou její francouzské nemra
vy když pak opustila školu shle-
dala jsem v ní příjemnou společní
dj byla chápavou dobromyslnou
a poctivou
Kvou vděčnou pozorností ke
mné splatila mí dávno tisíckráte
trochu té laskavostí kterou jsem
jí kdy prokázala
Vypravování moje chýlí se ku
konci
Jen ještě" jedno slovo? týkající
se mé zkušeností v manželském na
tťtn žívoté a pak krátký přehled
osudů oněch o jichž jménech
jsem se Často zmínila během vy
pravování tohoto musím učmitt
Jsem již deset rokfi vdaná Vím
co to jest žiti úplní pro to 8
tím co na světě nejvíce miluje
nie Považují se za svrchované bla
ženou blaženější než jazyk lidský
dovede vyjádřili neboř mňj man
žel Žije úplně ve mně jko já v
něm Žádná Žena nebyla kdy blí
že svému muži než já nebyla více
morkem kostí a krví masu svého
muže jako já svého manžela
Společnost mého Eduarda není
mi nikdy nepříjemnou není ani
jednoho úderu srdce jež oddělení
bijí v našich hrudích o němž by
chom navzájem nevěděli neboť
jsme stále pohromadě
Pospolitý náS život jest pro nás
zároveň Životem volnosti jeho 0
dlouěcnost je zároveň plna veselí
jakiibyehom bylí ve společnosti
lloziiibmváme spolu po celý den
neboť vzájemný hovor jednoho s
druhým jest živějším a slyšitcl
ným myšlením VcškerA má dů
věra spočívá na něm veškerá je
ho důvěra jest mné věnována
povahy tínán shodují se přesní —
a z toho vyplývá naprostá shoda
jež panuje mezi námi oběma
Pan Uoehester byl slep pouze
dva první roky našeho manžel
ství snad to bylo tou okolností
která mis tak těsní spojovala
která nás k sobě nerozltiěitelným
svazkem poutala neboť já byla
jeho okem a mnou zírat na svět
já byla jeho pravou rukou
IJásnicky byla jsem zřítelnicí
(tak umo také volával) jeho oka
Díval se na přírodu ěetl knihy
jenom skrze mne a nikdy nebylo
mi obtížno hleděli za něj u líčiti
mu slovy jaký dojem ěiní na mne
pole stromy města řeka mrač
no slunce — a celá krajina před
námi vyprávět i jaké právé po
easl panuje kolem nás tak zvu
kem v jeho sluch líčila jsem do
jem její nemohlo způsobit i světlo
v jeho slepém zraku
Nikdy ncbjlo mi obtížné juěla
li jsem mu předčítat! nikdy ne
působilo mi obtíže musitn-li jsem
jej věstí kam si přál nebo ěin!
proň to co přál si uiíti vykoná
no Sluby tyto vykonávala jsem s
radosti dokonale se svrchovanou
ochotou a ne a bolestným pocitem
ježto vyžadoval tyto služby o
dt mne bez trapné ostýcbavosti 1
běsu ponižující pokory
Miloval mne tak věrné že tieci
til v tom tulného odporu potře
boval li stále v něčem mou sta
rostlivou péěij Věděl io miluji jej
tak věrně li musil poinutl jak
působí mi tu nejsltoUl roíkoš mu
hu li mu v uěěcm tuto petMtVOU
puoriuit dát! na jevu
Jednoho duti ráno na konci
druhého ruku když paU jsem
dopis jak mi jej tliktuvat při
stoupil ke mní a nahnuv m nade
mnou pravili
"Johano nemá lesklý iperk
kolem fclje ?"
"Ano"
"A mai na sobí bleděmodrý o-
hlek!"
Ptlit tomu tak HdMil mi pak
le nt ttřjítký ět ul poioruje i
mlha irtkilujlet jrhu oka U
#tu4ki jituéjii n nyní í d
Vidi
Od břU joto m ob tla luuď?
o (biitd e tt nM k jítsutt
tjliíkajieimu toSdmu K5kři i p
ottH t tehoto ltt()b tpsl jvdmt tt
krt jeku itdklt
Nevidí ste njnS ApHii j5
tumti tk m noku éUti wiuiv
M al mhte jiti ka
d ji j 4kd tnud éll
ruka tUdokt u uřítí l#
m nou — mn presraia nyi pron
pustinou
Když mu vložen do nkruH pr
vorozenee poznal že hoch zdědil
po iil-m jeho vlastní oéí jaké sám
míval kdysi — velké lesklé řer
ut
Pří této příležitostí uznal opět
vroucím h uiilímiiým srdcem Že
Mih nahradil svfij trest oproti ní
mu milosrdenstvím
Mňj lvi nard a j4 jsms kdy
Šťastní a to tím více poněvadž
tí které nejvíee milujeme jsou ta
ké šťastnými
Diana a Maria Hi veršová jsou
totiž obě provdány střídaví pří
eJiázejl nás navštívit každého ro
ku a my zaso navStívujcme je
Manžel Dísnín jo námořním ka
pitánem statným důstojníkem a
dobrým mužem
Manžel Marie jest duchovním
přítelem jejího bratra svým na
dáním a zásadami úplné hodný
tak řádné ženy Oba kapitán
Kifzjames a pan Wborton milují
své manželky a jsou zase tiavzá-j
jem jimi milováni
Co se týěe Johna Hi verse tož
tento opustil AmkIíí odebrav se
do Indie
Oddal se dráze kterou si byl
vyznačil a kráčí po ní vytrvale
Je odhodlaný neúnavný praco
vník který neleká se žádných ne
bezpečných úskalí Pevný věrný
nadšený jdu horlivosti síly u
pravdy pracuje odhodlaně pro
své pokolení upravuje jim prac
ně a nesnázemi cestu ku pole
picni jako obr ničí překážky jež
mu hromadí v cestu předsudky
třídy a vyznání
Snad je dosud přísný snad je
dosud i ctižádostivý snad jo i ne
úprosný ale takovou přísnost
musí míti bojovník Páně jenž
střeží řadu poutník ň před útokem
pohana Zrovna tak neúprosným
byl apoštol když mluvě za Krista
žádal
"Kdokoliv clico mne náslcdova
tí zapři sám sebe u vezmi kříž
svůj na sebe následuj mne"
Ctižádostivost pak přísluší du
chu těch velikánů kteří touží za
ujati místo v první řadí těch již
zhklí se věcí pozemských a stojí
bez chyby před trůnem Páně kte
ří těší se zo slavných vítězství be
ránka a kteří jsou povoláni vy
voleni a víry plni I
John zůstal svobodným nyní
prý již více se neožení jVž dosud
konal svou práci se zdarem a prá
ce jeho blíží so již ku svému kon
ců j zářící jeho slunce spěje rychle
k západu
Poslední jeho dopis jejž jsem
od něho obdržela vynutil mi si
zy 1 očí a přece naplnil mé srdce
božskou radostí Psal mí žo oče
kává brzo svou jistou odměnu ne
hynoucí korunu nebeskou
Vím Že příští mi bude psáti ru
ka cizí aby mi sdělila žo dobrý u
poctivý služebník byl konečně po
volán aby se radoval s Pánem
svým
Ale proé bych proto plakala
Žádná bázeň před smrtí neza
kati loliiuivit poslední hodinku
jeho duch nedá no zatemnit i jeho
srdce zůstane zmužilé jeho nadě
je bude neoblomná a jeho víra pe
vná
Zárukou toho jsou jeho vlastni
slova
"Můj pán" — praví v dopiit
"seslal mi napřed poselství
Každým duem oznamuje ml zře
teluějí) "Jistě přijdu již brzy"
a každou hodinu odpovídám inu
s větší horlivosti Tak přijd pa
ne Ježíši! Amen"
KOŇKO
§ JOHN J OSTRONIČ
pukttcif yiambsf &
UcauwvtaJ pro Quuhu t Somti K
Ottuva i
vykuklit tlJy i4l rwkt MUy ♦
v Mturt luuUlikliu iuvUtlst k
iHitKitm ii tvtiji h
ttwlild i J4 0(StJf JiMHt RIS g
lvlálUuU v)tMÍvtuit ) I 2
ijiUtÍHot tjwknjt VUté R
vili-t vlsujn m U jMU jiW g
§Vítjř iltt JSl#jt sM k
g Pilui MU IUhí IV ti S
Dr F A Scdldčcb
CítAlHtYN4i ttM lui
intitt lUvU tf4s
' t iua mt
Tk 4 U 4a
HaH AHSiwtO % HmmMK
V VftAUtVNfc will k4 tH
V n4éit m i 4 i k#4 4vt I
LOTY! LOTV!
Fisův nový přídavek na
8 a Ďorcaf ul
Tyto kráané stavební loty
jsou srovnané % mají zave
denou vodu aloky ply#
trvalé chodníky blízko Sko
Ja kostely a nádraží dva
bloky od pouliční 'farnam'
káry $50000 až $70000 —
Dobré podmínky
Američan Sicurifjf Coepany
EicIuiívi Agts
17 i Dottglai 1 6" tf
Tal Douglu 5013
i I LUXUO DAR I I
Jno AI Fixa
tit Ul mv 10 ul asprofi polt4
Vjíutuk Krugovo "cMnat"
pito tál# nu řnjíii Na sklsdě
vkuho druhu tniport doni&d 11
liovbiy snamanitá vtn Jmnnl
doutníky ft it
Sdružení Českých Ičkafů
v Omaie a So Omaio
DB 6RÁMEK J M
sev-záp roh H a Iliekory
ul Tel j)ouKlas C045
DbTkÓUTBKÝ JOHN W„
405 se v 24 ul 80 Omiba
„ Telefon Houth 142
DR NÉMEO CHAS J„
1316 Willíam ul Omaha
Tcleřou JJouKlaa 2817
DR F J SWOBODA
1255 jíž 10 ul Omaha
Telefon Douglas 2311
DR 6IMÁNEK o r„
1262 již 13 ul Omaha
Operacím se věnuje zvláit
tií pozornost
DR KÁLAL 7 J„
027 City national Bank
proti Purgess-Nash obchodu
Tel efon Douglai 1701
DÉL CHALOUPKA &
CHALOUPKA
24 a M ul 80 Omaha
Neb
My iliom uvndont (kti dl
prsvldel léktthké etiktty oej
dflrfinnřjt odMuxiijem voikeré
ohliifiovinl kterhokotlT iksf
isnift Robe v ktnrebkolir f ssopl
sili nviiii pselnnty oek{ ul je
to jřikymkolt v Kp&Mobom ní ve
Kprflvárh ttif Mtnfeh tuba osob
ních -tf
Joba II Rosenstock
X) 0 HUweg
Kdykoliv savlt&t do Mnootn
rAtavte ne a
John H Rosenstock
velkoobchodníka
Lihovinami
lodftvUl a (kitluteti
Fwl Mlllurs IliKh Uřa"
soudkovíbo n kkvovího pivs
Milwduke -Wk — W J
jiovs "PalMfttf " khoétio pl
v Ht Uiui XI o — U lUiU
sittiis 'titvt Htyl Utsr" la
hvového j'iv s l ťfo Wii
Aato 1884
Hodnný otckoil vtty — Ob
J#d4vky oitou t i'i4 a
ryi-kl vyfíttjl "
IS ♦♦0' tH LINCOLN m%
(SÍIrriy8
PII
tuk cr
Sloupu Mtťrfoky
mul U-l K k4 SiÍ
HOWTINBO
MM H M
v n
W f