1'OKJíOK UHVé 26 HfíIWA Vili 0trM 7 8TAJIÝ POMNÍK j u uma I Na (hvatérubech hyUt mnUin Hradby prázdny tichy poua tu a Uun vyhlédla hlava m alřílny zazcvlovala po okolí a lim- zrní zela í'o tu jindy bývalo hluku zpěvu výskotu UŽ KC to Stalo o fckadlcm Ale lei? H ''' hluk (i rozpustilý hlahol seschnul n na nepatrné zahnítění nebo zaklení jímž sobě žoldnéři po straně nic vo val i Ovsem pan Ferdinand A rnoftt hrabě Valdsteína nabažil se ji pěvu váb-čného a třeli nrscísl ných aktů třicetiletého dramatu Sám síco nezbraňoval svým vojí nům ve vcselé-m zpěvu al- když acm přestěhovala z 1'rahy chol' jeho paní Apolonie Nlaboučká to H nervósní dáma musela se hlín'' loi tvrz chvatěburská zmínili v li chý klášter A svědčilo paní v tom klidu a ►puť) ho tu zdála pokojnější než v 1'rnze Ale ten syn její Arnošt Josef ten kvh ! Ilylo mu osmnáct b-t t jr v al zmužilostí míl v jiináckýeh svých prsou za celou lejfii Ibimpierov skvch kyrysníku Myl to mladý lev a kdyby iiehožtík strýc je ho hyl míl tolik obezřelosl i en tento chrabrosti hyl hy se vy hnul ( hehii na sto mil Ano mladý lev lo hyl ten ju náeký Valdštein válečný lev a le lev uvězněný ř nejvážněji} chvíli psala proti paní Apolonie do Prahy a když nepřicházel musel sám otce pro nílio dojeti a takřka it Asii ím jej od vín! i z řad studentské lejric A kdo ví zdali by hyl jeslí uposlechl kdyhy ne byl býval vylákán zprávou olen vím jinak lživou že matka pry na smrt nemocna a jen přitom nost jeho že ji muže při životě a zdraví zaehrániti "Co mi řeknou soudruhové mIu deiití že jim utíkám z řady když je ne j vyšší polřchaf" "Máš snad raději pušku než svoji matku!" vytýkal mu starý "'ostatně tvá borkokrcvnost si Módní svět W74 — fiaty pro dévíata Střih 0'fl # i! ili íi In I u n I i ve vilkontei h H 10 li I I lo ku Jest XiipotiVM i 4 yardu h palcové l itky na velkost ú lei 0084 — Pivfii šaty i podiivkou Sinlt "i vt Ikosteeh 'J 4 i H a H ruku VyJa-lujl t ywrdv I" pttjeov' Úlky tt Velkttut t ř let Wii — fity pro leíny a úllu stny i koiilkott Sit th - t lk teeh U li lé H h t 1'olrih yíudíl ti paUovií hitky tni vel kut 11 tuku Sukni pi i duť ním tikrttjl tiuií l j idn WW - - iHtnký ttbor ÍUÚttk ''7t Mllh v Velki mh :it h I1MI p'v pni ukn i m - K v ul 'a UI AI U („Ivt v 'un Junt íapfUvhj A1 r U li PaUhv Úlky n pal uu vlltiii uVni při di iďu křrtn ! i 1% rU Ptř iwr ky jtdnviu 1 U"hi kAiJy iUjJÍ Ktl4ft 4 imVI ilJU li tr4tH (Mfe f }tl# kll IMMÍ U příliá o iohí tlouiíM ím oíwI h( (!' hez feh eohhíjí JVahiI pro ti Hvídum U-n pojď! f í ! hezloho z vyWíeh rodin á " "woU lo Hkalálí z Vlhna l'é lípenký "Hanií vílroplaehoví a dohro druzí I" "JJonífiHký ftlík " "Mají víec hratií k dídíctvíl" "Krinpek 'Kaplíř J'íolomlal Mký - -V "Oh lí už docela nemají co ztralíti Ale ty jediný dědic Vahlítcinuv pán na Chvaléru hech Zvířil ících Dokních Mní chovu llradiítí JUřkovicích ty chceň zde padnout střelen kulí lecjakého tuláku vcdkéiio ro ulav ho v hoj m rovíiým a nchudu ti zhraňovatí" "Otíc í v hoji jní jeSilným! Kule jako kule olovo je na nvíté VHiule Ktejní těžké" "A po mé Hiiirtí" vykládal pan 1'Vrdínand Arnoiít jako hy hyl ponlední výčitku přcnlechl "hu dci pánem Valccova llruhé Ská ly Kliílera Křivoklátu K nížino Klu a Koléc - - - oNtatné k cemu ty okliky? Icm olec a nyní vol: huď hc vrálÍM ho mnou hned une- ho ní tu zfiHlaň ale domťi hc mí vícij nevracej leště dneM dám připsali celé Mvé jmění církvi Uozhodni hc !" "Ne k vfili dědictví k viilí ue inocnc matce hc vrátím na Ch va lím hy !" A H holným povzdechem Hind u htlirouiěňlHké vížc moMteeké pil - fiku h rameno n odevzdal vůdci le trii- pářeni Plachému " Kam jdeš?" ptal hc tento "S otcem na Chvatíruhy matka prý na Hinrt nemocna Ale není-li to pravda vrátím hc jeAlé (llICH" Starý Valdálciu se za rděl při těch slovech a ohřát il se k věži kam právě studenti vytahovali re zavé dělo "Otec ještě se drive půjdu rozloučil s některými piátely dn koleji !" pravil mladík a zmizel ve vratech Klementina a chvíli hc vrátil v prii vodu jednoho soudruha "Zde mfij přítel theolog -leleii otéi- a svolíš li pojede se mnou na Chvatíruhy ! eliurav a mně ly se tam samotnému také stýská ló" " Dovolím hochu dovolím H ra dosti a vezmi jich třeha deset dvacet — celou lejíii Aspoň je 11 chráníš jisté záhuhy Ti zde' Pra li u neobhájí!" "Obhájíme!" ozval se hlasní nimi Myla to stráž studentská " llcj hoši tu len člověk nás u razil — neuchránime prý Prahu před Švédy! — Ať dá hned za dostuíinění!" A nevím jak by se byl pan Ker dinand Arnošt ospravedlnil kdy by pozornost st udeiit Ti nebyla ná hle obrácena v opačnou stranu Dělo na mosteckou věž vytažené poprvé slavnostní zahouklo kuje letěla nad mostem k Malé Strané a způsobem ne příliš lahodným ptala se tam na něco žoldnéřů Kooiiiifsmnrkuvýeh Ti dlouho s odpovědí neváhali a bry rozvinu la se mezi Starým Městem u Mil lnu Strunou podivná rozmluva jejíž olověná a kamenná slova dé sivé chrastila po střechách Kle mentinu a domu okolních Oběma Vablšteiny to lihlo -Syn již byl (slhodbtu Žádat i ode- zdanou pušku ypít oteo pak na léhal nu brzký odjezd A než mi nulo pul hodiny ujížděli Pořié itkA hrány ítyři jeydeí k lihui o ha VíihUteinové theolo Jelen a ehvatěhurský zbrojnoš lirck H lva tlny jii hyl mladý Vh šteín na ChviOčruheeh a tesknil pu jako ilitě Paní Apuln ni lyla driv juko ryba - - hyl -dy oteeiu jen vylákán a trnt d tieětnitě ěns lú to hi l to nt Minuta um ! U !l 'J v lVa Ui a ven lu-íiiut Stráže ttiwlaly piimý l'U hy mladé pána t iia krok nádxoil i Píotitvly Ptt!! ♦! vdor vť tviuUitoMtt namohl h dm niéiho MUly VUUt'iu tál i hi ní koStk htnhn H okttA mnutuJ dl val k jihu kil Pre don mimi hvlvi mU4VJ pi" prý ui ttdi u iinMťi pukrÁ'ťiH% dra hy i 0 Ptk4 odhnl přv UH lul U VídiK tA přvtf prý U !l kukán puli-k ti4r0kýťk K wrhitf trkvvvh ilíl Jrh ti t U h l M$k 'h k ukan4 i pt k Hi try im a ' U% Hldlt lkí V H lulh vt UU Sá pl přítel mf ho líťVlí it hyl hy dal celý vU z Ut kdyhy mohl uvolnili Hrdel jeho planoucímu touhou po ho jí po ícHlním Hiiwl icjécstníjším to lojí ji hož Hřiéatuíla hc leie íeských Hfiidcnti A zan díval se v ten tichý pustý kraj za Vita ! VII Ach jak burácelo srdce jeho pří pohledu na ty dědiny vypále né tia ty sady spuitoácné a pole udupaná což vše bylo dílem dlou holetých procházek Hvédských tím drahým ícskím krajem dílem těch hvídú již nyní nlojí na ka mcnnéin mostě pražském aby vzali končinou odplatu za své hří chy z rukou zbylého výkvélu ná roda českého neb aby í ty zbylé květy jeho tu Hludeniskou leíí hc světa shladili A oko mladíkovo zarosilo se pří té myšlence "Ach Iclene celé své budoucí jmění všecku slávu bych za lo dal kdybych mohl ne stálí ptá kem! Co dělají asi naše odložené pusky '" "den nezoufej !" téšíl jej Jelen "vsak druhové jim nedají zahá let a za nás našli se asi jíní Ne chci té zarmucovat ale věř sám jsem tu jako u vytržení Celou noc nespím srdce divné burácí a touží aby bylo opít na svém mí sté — u kamenného mostu Sel jsem H tebou bych té těšil ale po třebuji útěchy sám Na prstech bychom spoéctli slova jež jsme tu spolu vyměnili Marně se namá báni k rozmluvě marné beru kni hy do ruky — nejde to Tam mám být lam u mostu Nejsem tu nic pláten děkuji ti za tvé pohostin ství a nyní dovol abych se směl vrátili - - --" "Uezc mne?" tázal se Vald šlciu překvapené Jelen pokrčil rameny "Imzc mne? Ne ! líuď půjdu s lehnu neb ty zuslaneš se mnou Odpusť mé zlomyslnosti ale té slávy ti nedopřeju Ostatně pojď mne doprovodit k olei aby mne propustil — " "Ani si nepřipouštěj ! Sotva tě vyrval z boje a už by té zns obe lovní!" "Tedy prehníme!" "Otec tvíij hy ume stíhal ja kožto nevděčného podvodného ú nosee" "líudu tedy jednat dle svého rozumu I" "A tvftj otec? tvá matka?" "Nesměli by mít i srdci) Vald štcinú aby mne jediné hvč dítě chtěli umořiti v tom věčném leno šení mezí hradbami ehvatěrub skýmí Jdi Jelene vrať se k le-e-ii — pro sebe si SVolellí vyillO- hu nám I" A h tváří ruměnnoii s okem pla noucím vyběhl z komnaty a chod bou zaměřil k síním pana Ferdi nanda Arnošta Jelen se díval mléky za ním do kud nezmizel ve dveřích a netr pělivě cekal na návrat jeho Konečně "Co se stalo?" divil se Jelen "Sotva bych té poznal Polovic krásy ohně a barvy jsi tam ztra til Co jest?" "Málka tam samotná otce ne ní doma ! " "Kam odjel?" "Do Vídní a tak tajné Je prý tam samým císařem zavo lán ku poradě o mír se Švédy" "Mír - mír ! - oh to musím rvehle oznámit i svým soudruhům! UMÍSTĚNÍ PEVNOSTÍ n LAM T ) H wě i mm i -i m ' it n - i t i i 1 1 r t — V- á' 1 'I 1 ' 1 tlil r y ' Z~ J i ni i — i linul ?r - -a - A M 1 J i( H LI w f ' rv ' I a juj Tata U4pa přvdUvuj unU n pwvttmtt kulem IMtndui v Wlii Jlfk iřď4ijné t hrhú proti iiěutet A 0km Ulgt Huě phk%apiU ťlý H t% ktMitf Nřmri uhH toh i tmť lt proli Ututu mUttm pf iiktra a4k Jnikald hyU sUh1im ktraiiiýitil itráumi JVviuwli kotvu iw trval uhrant K hlavni vil $ ji ilunalt-K - lUÍnl llnmkiui vpáiht tlii Vaneii klvřA #aI$íh inkla úh pliptaviH ti ivit4n tupHtťW Vzhůru do Prahy! kutit"-iií-mn moMit" zvolal Jelen "Prchnu tebou!" pravil od hodlaní- mladý Vahlšlcín A při stoupiv k Jelenovi šVptíil iii o níécfi hezkou chvílí III Nastal vcécr Mraky honily %' po obloze ti vítfjim hvízdal ď'i vý pochod Na nádvoí chválí rubském sedlal zbrojnoš Jírek fco nika a huboval "Takový panáček z Prahy má stále níjakí rozmary Celé dny dívá se oknem jako šílenec a na jednou večer HÍ vzpomene že po jede doni' Snad se mu stýská po niMiiiínec Nu je to dost že nž jde! Pnili ván zachovej pa náéku šlechetný!" obrátil zbroj noa udiví snímaje čapku h hlavy a podávaje Jelenovi uzdu "jen H'! vyšvihnout do sedla tak! - -koník je dobrý vydrží na centu a krotký Že můžete spál V sedle po cesií — " "Jsou koně připravení?" vyru šil jej mladý Valdštein jenž vy běhl ze síní čelední "Kíin j" připraven urozeno stí ale koní — " "Snad nepustíme přítele Jelena samotného v nocí?" "A kdo má jej doprovázeli?" "líořck 8 ním pojede Kde je? Hej Pořku honem na mého hni douse a na průvod do Prahy!" "iVořck a našeho nejlepšího ko ní na cestu urozený pane!" divil se Jírek "vždyť hy mu posta čil — " "Kdo zde pánem? - ty nebo já ?" rozkřikl se Valdslcin Zbrojnoš se uctivé uklonil A slunce už bylo dávno za ho rami když zaskřípěla dolní bran ka ehvatírubské tvrze a po můst ku vyjeli dva jezdci napřed lío řck a za ním Jelen " Ať mí jedeš pomalu Pořku bys konc neuhnal !" napomínal mladý Valdštein IV "Aj panáčku jestli takhle po jedeni iiepříjedcmc do Prahy ani do soudného dne!" pravil líořck Jelenovi když tento u Poslřížína teprv se rozmyslil aby prý neje li po Hilnici nýbrž kolem Vltavy "Stálo m ohlížíte jako byste se bál jedete jakoby kun váš byl z marcipánu Jen hc nebojíc ! ten kůú vydrží Starý hodné sta rý ale dobrý Prodělal mnoho bitev už a před šestnácti lety hyl na ním zastřelen tt Vratislavi ji načí hrdina než jste vy Nevíte? Podplukovník Jun starší z ííazen burku Pyl jsem tam taky A stá le aby vám člověk povoloval hc dlo zas utahoval třmeny Počkej te slezte podržte mého hnédouše já vám upravím řemení sic tu zůstaneme v poli přes noe! Tak a teď na koně zas ne mnoho při tahovat uzdu jen mu povolte Právě dojeli zpět k Vltavě a za bočili k vodochodhkemu hájí když se za nimi ozvaly rychlé kroky Jelen se klidné ohledl Itořek po něm "Ke všem všudy kilo pak to za námi běží?" pravil líořck a za stavil koně " Ali - to jste vy U rozený pane? Sám v tak pustém kraji a za nocí? Což pak vás pu slili z brány? Jak jste věděl ž jedeme k Vltavě '" a podezřele se podíval na Jelena jakoby iiei KOLEM LUTICHU ťS-V ' ji- I liiliiiiiiiniiii ii i i„ i iiiiin i „i i -r i P) iilnniHj-iul Ulimwnwi' i — : -v -" 1 o 1=1 f yr- niiiiinniiiiiiniiiiiiiiiiiifniimHiiiiiiiiii K£JHTA£í A VZJLZlkt KÍWO l'KO MMŮZKY JEH7 ED- HAUHEHA JjgSfffi!lí Přr4 imiintUjvinií ív n Í('M IIZRŮHKÉ t MMtimkMo 'i- voraru r i#iza ? ioih-n jioiřniuin nvHn jivv yiy íhm' m ÍJuIj i(-l7ukw6 l-Vut zínsal' rirMimt fjajtdi-l H Kvin pro (Kuny wihk n 'Irulír iwmm 5 iiuiniiuaiiBiiiiiHHuiiiiiiiaiMiiiiiniia HUGO Dodavatel Jettrova lahvového "CoU Top" piva 1324 Douglas ul Omaha Neb TELEFON: Douglas 1542 neb Doug:las 3040 H OtiJfila"Jtw nolifi bodnu UAwio jjj teínijd! dťarfl kořalky tnr& vln ' VSo rit nujnIMI enuy HUGO F BILZ chtěl- "Aha jiroto tya mne po ecNtě zdržoval a k Vltavě zabo ěil" "S koně dolii!" velel Valdátcin Hořkovi " Abywle Nám mohl ntěcí V "S měho koně dolň pravím!' a vytasiv kord zahvízdal jím Hořkovi před hlavou ZbrojnoK Nchkoěíl po levé a po pravě Ntraně koně vyhoupnul hc hned v Nedlo Valdátciii chopil uzdu a bodl OHtruhy koni v bok "A nyní ku Praze! ~- a a nvoii leííií!" A jíž zajinkřily podkovy v ka menité rentě a oba jezdci v divém úprku zmizelí ve vodoehodNkéiu háji 1'-orck stál zaražen msta maje dokořán "Vždyť jnein to věděl Že tell panáček není tak hloupým jezd čem jak Ne mi dělal !" A v é chvíli co diiMot koní k jihu zanikal ozvalo nc od Nevěru dunění podkov čím dál jasnější Kde kdo byl z eh vatéruliHké či ledi VNedli na koně a rozjeli se roznvini Hiiiěry by dohtihli uprch lého mladého hraběte a chytili zrádného Jelena Za chvíli již tu byli a kdyby byl líořck dout i rychle z centy nciiskoéd byl hy nc nelnul pod kopyty koní " Jelene uelyiiií nic "' ' Kohřk' dupot hlyším l'o "pěiime aé li nám to pnmpějc Ha jii' vyjeli i úvozu! ť to ji kdokoliv pronásledují uá Ku piedll! Zlibocllle V IcVi tlo poli!" ' Nelni inuo přen llin o " V ač le Ji b n i d lUn kil v v hla ši 11 l billivec i Htuěho jedii j li puxtiiéitii jediné trhnuli tu don aby kňň jihu byl piiN Idu ikv piíkup u Vltavy jediné pinJké hiuluult ootruliiui a kuu mofiiým fckokem vrhl ni do vln Vltavy Skoro ni u diuliiho híi hlt ohbd! e Jelen po VahliteMio TU picuid stál n híťhu a matli bodd tt hinvl kuně ib skoku hli do voily itcehhd Ted' % éibd íimeekiV pllhlia nu k híuiu Valdiletn íimvu ku pubin l kdy i koun'n líné iio4 i %lnk hutuvil pí U 1 v trvkk i hradní a rhoptv kuv 14 UJo eéd jiní til IHtt Siitvl krnlv" ápi in'i Vall Íli'UO'01 )i ěi li di llO-ťklO Je t ii nh ze přpibv proti příuli ti htálj koní V Vltavě pilt U 'Pni Ji i iny a iimUi4Vyin plo "VéLOlei-v Kozák 2706 80 10 8TB OMAHA NEEtt dvarVífltó řeznický a uzenářský 'dwAiy řonttvAlio uiMh julo i vMíké výrobky YHtihlnM jiou fMy ié nj)jí( jhkontl Zkuntt konjltí u tMu) Jodnou zjÍKlé tm pndtuhi pH}l+ t( '-Mi 7Ui iw fiiitdúkiA AiivLíA do domu Ob Jcilnávky možno iAíniti ti-lotohem: Donglwi 4781 F" BILZÍ m m m m víIjIiuiiSIjo jíva N vkladli tmjv- doutník líklíry vínko druhu — 3Htf OMAHA NEBBASKA I m váním unavený počal najedno:! nad nejhbibhím míntem klewatí zoufale ařehtal zatočil nc do ko la jefité jednou nc vzchopil by nc doNfal ku břehu — ale jakoby hyl z olova náhle hUcnI a voda roz pěněná ho nad ním zavřela S koněm zmízel ve vlnách i Je len ITitka na břehu náhle skončila Valdslcin vyslal hned několik zbrojnoši! ubohému k pomoci ale ti odvolali se na rozkaz paní A polonii- že mají polapit pouze její ho svini a ne lovit utopence a nesli Zdrcen ve své (iiladé duši ubí ral se mladý Valdítcin se svými pronásledovateli na !h vatériiby ohlížeje se ob éas do temných vln Vltavy I rnhý den nařídila paní Apolo nic by část ozbrojenců střehla ve vykázané jizbě mladého pána dru há aby Ala hledal mrtvolu Jeleno vu Našli ji až ii Veltrus t ♦ Nedaleko libsie na pravém bře hu Vltavy nlojí posud vetchý zvě t iíi 1 v pomník mezi stařičkými vr bami Dle pověsti postavil prý jej (art utonmí pán ehvatěriibský bývá lý přítel Jelenův pan Anioál Jo sel hrabě ' Vahlšteiiia na piiuiál 'u smrti druhovy Xe zbyléeh oprýskaných slov ni poinníku a i tradice okolního lidu vza'a ptivést tato NAUČÍME VÁS ANGLICKY podtón v nfkollkt winlolrb Kurt p il4v4 1 ftiHi Aluk ktaré imIIU jkiIoií o ilrubl jkk lák jt dktU vy iravit KilJuit iknulka rrtm Mvrittm ttátm jttUi il}lti wtikoiluit ijilal tv UUlligvttal lVul jiMU vltiak 1'MlulU kulk mtHivtt a (xnllaia V4 klilit padrvte -a VIKLA BRATftl LobkWí Minnciuta Advrrlimiiit Co WtHklmcn of lh Worli koná f ro Unuhu? #Mimifct-4t ť H I ii KÍ itt %! i ií lumtmi li ♦♦ I'illk4 („Ji t ) Viié lt l nanii na iSinu a u iiiici( X Ai 'iiiiii t mul Im i-V l-'é V 1-1 f Mll'l- (! I- t l % 41 iím i- i '! % # itiH } li JUI# liiMit liru TK I i u a ii i "i a-1 VV II M l U