Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (July 15, 1914)
I t „ fttsana K) SO SOUSEDE Li XX Tomu bylo dobře Kpal dlouho tvrdí unaven ja lučním dlí hnu unaven namáhavou kluz kou riuUiu a ihpwtn ae z4víj mí a whuun-U-nýini stržemi ---HUtUff jiz dávno avítilo když ae kom-íní probral ze apatií Zlaté avítlo proudilo vytopenou avít fiiíkou jejíž ulAnii zdobil nejeden vyspaný 'tik A jak na loží s vztyíív v-n v hl-ll upatříl jí kříe n- sníh ZHeburneletv tni M h-n nad hitid klenulo ae wo drojasní oz4ření tuh Jíyl ř kráMný zimní den Jen vyaokí závíje viíude nyní níhylři a ztu hlí avídííly o víerejší metelící a bouří Mladý Jířezína ae víak dlouho ncrozblíiel Nakloniv hla vu naslouehal a hledíl ku l ve fíiii ýl vedly do vedlejší avítni ce Tam bylo ticho jen praakot ohni v kamnech plápolajícího ae ozýval a slyí teď dvéře vrzly lef ní kdo krok duse veíwd utlumení hlasy zavzníly liřík ae uaui&l Neehtíjí ho vzbudili' IJychle vyxkníív tiác w oblekl a v tom již pohnuly dvífe do je ho příatínku vedoucí již zvolna se otáčely h průlinou ukfizala ae ziirdílá od ranního vzduchu ivAř "akalakího" atrýce jehož oři teď zasvitly a e rtů veaelfl zavzne 1o: "Ah hnízdečko je prázdno Ah dobří jilro pruský jrranat r!" A "pater vyklouz" " u jr-h ijT granatýr'' veii-1 do velké svitni ce n myfilínkou na Lenorku Tu Mála před ním zardílři nvří ja ko z růží' kvít hledíc naň svýma laskavýma 'áHcÍidh ořinia Hy Joť jí jako by Jiříka poznovu riaňla Tff lfprvo když pováži la jakému ncífČHlí unikl kd dnen ú mohl být poznala jak ho má ráda a v tí-u okamžik jí bylo jako by míla k nřinii při skočili prudce ho objatí a zvolí ti: "Sf ne já té nikomu ne dám!" Tf byla by ho radimtí a lánkou zlíbala V té ONariířlt! lo anilin zafadlť' chaloupen bylo krásní Jiříkovi tu připadalo jako na no vím aví té rob'dní dobu neužil Žádní ho klidu den co den přináM no vé lopoty ataroati a hlomozy ne přátelnkího vojka Nad to mu mynl z míata aem do leaa utíka la Ted tu byl sám 6 jak tu ti cho jak je milý ten klid zvláSl? po vforejňí nocí! Již mu to při padalo jako zlý acn Co zkuail nežli se H(:m dostal a jak Kořín ka i Lcnorku polekal když pozdí v tmaví noei pi zuřiví hc rozSlí kalí a on na okno zhImimI A teď když byl požil hnidauí kterou Inorka uvařila vypra voval obíírní to v o byl o víe rejňku v noei jen naznaíil Sedá li vSiehni u stolu a alrýe poku řoval ze aví dřevínky Venku chvílemi vítr zadul atromy zaSu- míly "Chvála Panu Ilobu w lo tak ukončilo" nravil "Hkalský" utrýc když Jiřík domluvil "Ta ly je jinto'' "A kdyby přiAli odtud by mne nedoHtalí!" zvolal Jiřík a pohlédl na dvě punky na alřnŽ v'míeí - Pak dodal "Jen o to ae Klárám juk jt doma Obávám ae In ta rota vojaiinká eo m k nám hna la pantátu trápila a aoužila A pak by rádi vedéli jak jo a dynem" — vpadl Kořínek do í fi "() vSeeko m pOHtarám" "Skalaký" atrýo chtít odjo1 dno do tnÍNtai v poledfia vžak ae Kt rhl takový viehr a taková metř Hen 2 nebylo moiiA ani přid práh vykročili Hlunen neziutiklo aie xa í'dvmi mraky ale pro ví ry a uloupy nihMiov málo j bylo vidíli ' h'Mt koloiu laieuíval bumlivv hukot a vřiru hlen vrvboly iro mu n klátily a aitu l jalťdmlo vriání praílítdeh n troueteh o arbe kutěno Viehr vdotial yp kýř drobtuiuký iilh4 J mí hutá a jrudet jakti ipínčitý Í'J ol hnut ku rhaloupt' i k mm' tau prahu vykii iávljft Um u kládajf A Imiu v teplí jubí V liti ul lWfi přítmí w uhU AH Ji tik ltiuikoii littkittivikt jl tví vyprVMv4t{ tána VUii Ui iloplňuval V) právu ji h% rxi til byl lamhM a u jei n riuniíli Jtk I"1 l 1 ''' í_ ITií ik ni vzporoínal i'k m vy plával - - a hl"! stthrk aí ži li lak it iřoolí a jdnof várn4 iim toho VÍdíU A j'áí ťffhlUt luřikla ls-i'o jiti napovídá ImUt p"t klopín ' zamlkala — iiíkdy j-ři uioívoi níkdy J'ii inílýMi kývKulím hlavy odpoví dala Hylí v ulčídié pobáde y-t víude j kráná i za iHní noeí pod tVvelWmi ni ruiny i za zimní ho podvečera j"' f t V prot i lialoiip'!- za bouře a inet lí' 1'mlknlí na okamžik a ruku v rne( hledí li ven v blahím zamý íleid pak za' a ňumřvem k nn bí vzhlédli mílí alovo promluvi li až pak HÍIbouetly mladýeh li di naproti Jé u okna aedíeíeh víc a víet k iobí w klonily až pak ta jefnnřjáí uklonila w jaouc přivinula k fí dnihí a la líbala íelo očí ťiafa A dále pak jeílí rovna jako v pohádce 1'říjdc zlý ílovčk čer fioknčžník Venku na aíní okl iávnf lobí nikdo boty a hluk ten rozdílíl oba Klíny u okna dící A íarodíj len "dkalaký" Ktrýe veáVI Tentokráte ae na níj mladý 1'řezína v duebu mrzel že tak brzo vrátil a ebudák Ktrýe byl víeeck zkřehlý naříka je co mu to dal než dvéře a o kénko u eblíva důkladní nepal a příatřeíek z rrttí nade záepí na nčjž viebr zle dorážel jak náleží upevnil A pak zajiatí níe tím nemynle jeálí ae otázal proč že tak potmí aedí! línzNVÍtílí 1'lanoneí louč trčela v černém vyKokím KVÍenu Htrýe pilní přikládal A když bylí po večeři přírieMl láhev červeného vína "To je jedna Z tíeh eon mni Lcfiorko tenkráte přinala" "A vy ji jeálí mále?" "To je holečku u mne mědí eina Neehňval jnem jí pro pří pad nemoee ale zítra je fitčdrý den a dne je "dlouhá noe" Vy ji ii mne nltvíte vy jte moji přá Klevfiící a proto váft uiukÍiii uetí tj' — A naliv do nkleniee ozdo bení obrázkem jelena do akla broiiSeiiým zvolal : "Na vaíe zdraví aby dal l'áu Muli příkladní víude víte víub' Kvalý pokoj!" KdyŽ Jiřík druhého dne ráno vstoupil ze přÍKtřnku kdež opít Kpal do vřtíí avftniee zaatal he norku již u ohniátř Htrýe jak povídíla čaKií do mčata odeáel aby přineHl noviny Houře ae v noei íitííila a nantal opít klidný jasný den "IWideme tedy Samí hoapwla řít" pravil vewle Jiřík očí avýeh s lyeiiorky nes[ouitf je jak to tí mladičké čilí hospodyíee aluáe- 10 Tiché srdeční veselí zářilo jí z oči a se rtů blahý ňsmčv jí nezmizel — Jiřík byl velmi o ehotným a časlo mvou pomoc na bídl ale více v práei zdržoval nežli pioMpíl neboť pokaždé se mu to tak dobře hodilo Že setkal se m íeiiorčinou rukou a pak že dívku k prsům svým přížehl a ji ullbul A zanc musil odnlouiíití zase na židli usedl a hovor pře rvaný veselu zapřádal Mladí lidé Zítpoiiinčlí na vseeku tísei i nu to nač každý % nich byl už po myslil al dosud neprojevil ž škoda přríkoda nebude možná Hby tu pidiroííittdé V ehttloupee ňslali Jiřík a jií rozhodl h on odtud odejde a jinde útulek hledali bude jen aby (enorka do místa k matce nemusila N' to rozloučení i teď vpo uiiiílí ale žádný nich neehtčl o loni juačiií a lalé chvilky smuť 11 vm stínem pokalili Když pak o bobi poledlitt i'd ťhalotipkou l'urfiv vesilý ilrknt a i'íval a kdyl strýce iÉtthl'dli lu-Slu jun a ní na looum by jul tu mohl bl 1'iípttddlof jim ie před ťimlUu odi-81 Slrýe vyAal g pod pliií nutný uii-l plný xásoh "T vtiit panímáma posvli ílž drího večera" pravd airýe l'y i htivé Jit (kovy ntátky ífssttiS Itidpmídid íe iew 1'rtlíAei u nieh le táddi ale i aid patit&tottl ani psidmáiitč uc fitnUbi T k lí ljiut(l i výsluviiou Jdl obut) polvadl ItitbtiMl pt Ukalí Mtdd lim spUe jim po v Cl Si id' tiiili ponvadl pMtrtiiříd slat l h kti jelll Šiď iKuumI c i I ittbibt nrtf#pi i'im u tdl tr vleerk ikřihlř ke k iiiitími a jal ae d4l vypravvatí Jik n lhorkmt h ÍmWU U tísní Vdl nt-hf 1'f'ilí liliím 'yii hy tu pkní "dčl' i plknk nUnnhnUi jiň kdyby ntrf mohl v ničím vpm U-jíhii vytasili A b' tak tof samá nitmihk kronika 1'ovídal o uw jak 'r!u- včera řádil jak honili jonáky a mladí mní jak plehoii zvíř — "A doslali níkohoT" vpadl nm Jiík do řeíí "íía nepřál byeh vám alyfcti en w v Landovi domí Jíj! Mla dího laudu valí a tovaryM-m -Ad jtM-m kolem až na ulíeí bylo slyHÍ Jak Jaudová křičela" "A má dví malí dílí!" zaste skla si ImihhUh "Takí Ondřeje Jlubáíkova vza li Torná' Jíarlákova a Havla Fu číka toho zrovna za místem} byl f y málem už uklouzl al" tu vra zil na dva vojáky a juž ho míli Joienujou jíeh jeátí níkolík ale to ten slraeh a vydííení dílá Tí jsoi jislí na Oslaíí" "Na Oslaá uteklí do skal?" volala Lenorka "A kam by jinam? Tam za ni mi 1'ruíáeí nepřijdou Mnoho syn ku lakí uteklo do b-sa do Zdčři ny a Maehovátí a ze Lhoty li za se jsou na Horu ve skalaVh Hta rý íukeS povídal Že vídíl v nocí nahoře na Jjoře velikou zář Ta byla jislí z ohní lích uleíenefi" Zamlkl se pak dodal : "Dnes jíeh kolik set v leníeb a ve skalách nocovalo!" "Tí mílí noe! I'božáeí!" zvo lala Lcnorka "6 já byeh sama m do tíeh 1'ruáákft dala kdyby m níeo strhlo!" 1'omlčku jež na chvíli nastala Jenorka přeruAila darmo čeka vsi že strýe o tom začne sám "Co maminka? Vídíl jste jí i níe jxte ncslyfiel?" "Víí mílí dívče povím lí to jak se patří Nač to tajit Za rmoutí tí lo ale mohlaa to čeka lí Mnoho srdce nemá ftckla o tobí že když jsi teď nepřiála že už pak chodit nemusíá Af se k ní ani nehlásíš No no iiebeř si to tak To není žádná malka Panímáma Uřezínová to lakí za sl-ebla a řekla: 'Vyřiďte pří kladní Lcnorcc aby přiála k nám když teď Jiřík u váa je Ať se nebojí vždyť už je jako na se'!" Jiříkovi se nad tou novinou o čí zalcsklv a přivinul dívíe k so bí "Slyselas Ienorko? Jsi nase!" Hýlu to novina sladkobořká — Neeítelná slova matčina bolestní se Lenorky dotekla ale vzkázání nastávající panímámy balSárn do rány kapalo — To odpoledne nebylo tak veselo jako dopoledne Zprávy ' místa byly jako chmury jež mysl vsech zakalily Teprve když nastal sou mrak a vsiehní ke stolu zasedli Stídrý večer zase hovor uvolnil Večeře1 byla dosti jednoduchá — lenorka pokud mohla a zánoby strýcovy dovolovaly připravila jídla na tu dobu starým zvykem předepsaná: jahelnou polévku "vaření buchty" řknedlíky a houbami Strýe nezapomnčl když bylo po jídle vynést i zbytky drů beži u do chléva své "malenee" Navrátiv se pravil I en otce "A ty ani plotem třást ani pan toflíček vyhazovat nemusíá Dá líuh že se do roka na jisto vdáá Leda bys ehtčla jít na dvůr vyta hovat polena přesvědčit se do n! u iii m 1 1 ženicha rovného m ho křivého" a zasmáv se pohlédl na státního Jiříka jenž pružný jako mladý strom práví povslav au nachýlil aby přijal od Lenor ky červení jablko kletí mu po dávala a které mílo svými jádry proinkovHti Tk koulo ítítlrého večera chmury zažehná válo a srdce otvt ralo V chudí hajného světnici jako by miinho voskových svjel inilé sWtln ruzlévalo Myli tu li dí dobré vide a pokoj se k nim Mlíčni Zasnčiciié h-y kolnu váuí nd čely Myl línán na tmvi'iiMlti'iu nebi jiskřily e nesčetné hu"vdv a hluboké posvátní licho vládlo bsniui xáknutltii Niktb ani hlrt sil tmi ruchu nkiu hajného eiuliiky proudtU liirdélá 4ř ptitUjiti svítlýiii pruhem na vá lou primloru 'ed staveidm a ma Ujit? #Avíty na blízké stromy A !! teď iiVttl ' pMv4tlmu lio e houslí vuk lise řesví ab Jií im btttel jittvml se pu]( a nApív vátlučld pUltá IVUČJ VU I t halutipky tiehiuu lesním n iirsp s} Um e tmaví Imru hbtbihí vy 'ulili "KUUký" str' mhiál a tif přidal (mi sám U Um iiihvlým kin %sťM a nrhwuk jali m dvatí dl jeho not v hluUl híaay mužské a labJoý ÍMimríín dohlu auoiibíly tm zvuky atarých nou flí jež f rukou nlrfMfVýi-U jako by hovořily Mfl um mhht áko ly al if horný alueh a jak polí ký kantor říkal bylo prý í( j ho muziky ío I-aíi ákoda ttw saní po svín obožnost dořoa w bývalí Dopívalí a arý uklá dal avříj milý nástroj stranou na políeí ale jíž prudce se obrátil a na sví hostí pálíval "MyívU jstr" zvolal udiveni Přísvídčujíej odpOVČf j"jíeh přehluSílí ítíkoD-n-i psi kteří dnes neebal jejích pán vícehny va svílníeí a kteří feď řítili ku dveřím Venku znovu nikdo na dvíře zabuííl Jiřík nachýlil s k oknu "Nejsou lo 1'nisácíj" tázala ae ulekaná f-norka "Nevidím nikoho Neboj " "Pro všechno jdíte do avítní čky" povídal Kořínek "Jdíte jdíte Je pozdí a človík neví líehlo íasft - " KdyŽ Jiřík tak učinil vesel hajný na síň XXI í í-uoika váeeka tyi'ilívu na pjali naslouchala Na strýcovy otázky ozval venku jediný hlas pak závora klapla a nzná mý vefiel do síní "V b-vo" slyíelH lnoika "Já vím" ozval se cizinec o tloukaje zamrzlý sníh se svýeh bol "Ze ví? Kdo to je?" A jíŽ vchází shýbaje ve dveřích cizí mu ve tmavím plášti ve vyaokč beranící po slraní nčkolíka služ kami zdobené I#-noik stojíc u stolu udiven' vzhlédla k cizinci jenž čepící sila v alál prot i ní n na ní za okamžik upření hledí) Dyl už tak padesátník ne lí staráí Vysoká postava jeho byla jako by tíhou ne tak víku jako spise ala lostí pončkud ku předu pocbýle na a na výrazní mužné tváří je vily se patrní afopy přestálých bouří Teď nijak zvláílí oživla Za chvílí panovalo ve svílníeí lí eho Pojednou cizinec se ozval: "Mloudíl jsem tou pustinou a In jsern zaslechl vhsí vánoční pí seň Myslil jsem si lady jsou Jí dí dobré vfile tí tebe přijmou" Na ta slova přistoupil Kořínek blíže a hledčl cizinci do tváře "Abych pravdu řekl jste mi nijak povídom" "Co jsem se tak mínil Kořín ku že ume neznáá že Adama IV Skova Adama nepoznáň?" Jiřík v len okamžik vyhlídl ze přístínlíii neboť zaslechl Lcnor čin výkřik a spatřil jak udivený strýc k cizinci přistupuje jej za ruku bíře jak tento hajného pra vicí živí potřásl ti nyní ke stolu pokročil kde Lcnorka všecka ja ko u vidíní na otec který sc jí tak z nenadání zjevil hledí w jsouc h to aby slovo promluvila aby se jen s místa Imula Jíž jí objíuá ku prsům vine ona puk si mu nebrání hlavu kloní al" rukou nevzpíná nby jimi objala svého otce Nechápe toho oka mžiku nechápe že to možná Že to je pravda Také slýchávala že její otec byl vysokým slatnýni mužem pčkné tváře po nímž divčata se jen fantiln dle tuho ni utvořila sama jeho obra? jenž od skutečnosti se ovsem lišil A lo ji lakí na okamžik pomátlo (Pokračování) Chuf k práci Pan Vladimír Hi-imhii Superior l'a dopsal nám takto- "Obdržel jsem Kašlaní mní Trineiovii Líči ví Horké Vlno a musím doznat i lt jsem lihu Velmi dubin spukii jen nehůř osvéžl celí tilu a dudá řhuřku chuti a sily k práci" Máli lilo atnti svou práci tnu shv'i nejdřív doktutaln vyčíslí no a upravenu (nk aby umhlo při jimali a nplua ylrávill dostateční miiiiZstvI vhodného pokrmu K tiuiiu um ihipnmnji 'riiiieruvo é čivé lluíkí Vlno #půsiiheiii mír nvm beiíboleslnýiM Tt miiUi1 iiina léčivých hvlin a vý htuný mi červiuýin vinnu má huhnduť vliv na řaJIvml suuslavu d-divu jln j silu a vlrvliii hiijlu rit lolavéné slibní bbiny a viptuniji i hMn veškeré Ulkv UslivČ Jest vydalnoit ptmd v tlmro bAeh iabldktl jrtler Sttrv V lí káruáih Jim Triiiff Vttkuví lubee I l i l Tl' Hiv AshUli l v ChíeuiíH III ItobsU V klín vola jl o ToWrřW IJitítiifiil t silný lék telila nahání richl !et'liiy hnU IÍ - d liis nu nt r lCl- I:: k úL I Let me send you FREE PERFUME W rllt toJoy for a U$ling lottlt of í Damiís m f Buďt bdll rýmt kdjrl pouatlta kára saobcbiMjt jl nlkůf ladám dokod jt m drlv ůtptutrěátUl U oJd pná kára tykl Dým amértm Vtpotomrmt mOfa madao ífU prPilnoo vážné nabodf Pomoct oám šffm poMoknlm sabráalt motoimu přfpda nslUttl Omaha L Council Bluíís Street R R Co gf Nojlepiím místem k nuupování itavelního dříví jmt česká dřevořeká ohfada í Chcag° Lumber CoM nt 14 i Kířojf ul Omaha Nb 4eif I CVStl prodavači Vái viAy ochotné a vzorné ohaloužl ii ♦ imxwiws át iiti'i titi-t i-ti í i - iHUGO IP OILSI i Dodavatel Jettrova l s lahvového "Gold Top" piva i 1324 DOMClflS lil TELEFON: Douglas í)!)J"IiimJU oló bmlau tubntu véblssnálio lvs N sklsló nelv MJI srsrá kolslky stsri vlas iutolky s likéry vMio druha — Mi Iííil ' IIOOO r BILZ Ittti4i)iiiiiitiiiii}ieiii(iaiBiBiVliaittB KBJNTARA! A NSJLBrlt mm m nniM t řUIi J30U fmm ullet I'řv iiiiMMiv4 lv u íu 1'IJSEŇaRB Míiřssikélm ii vf v PUsl v Cíliáib Ibirkrsuslrk Iisvsri pivo fivu AaUuMr Husk a ♦♦lmuiíMé Psuti itiktla rAbtwu riutse K4fs pra tlám é4 aa drubl uI1m DrJAVfJOVilK zubní lékoř Korbách Blk ISaDouglasullce Cíi pokoj 200 JlJiová místnost na dru hé poJlaze nad líyan Jewclry (!o Tel v ňřadovní: íou ířlas Nedílní hod od JO do 12 hod dopoJ A ' 4 t A l ' ' 1 V " ' 4 ' EDPINAUD'SULAC T1 worWi ttuM (nmrm ifium rvrty drop si wf r si lha livai hVnvim ťof liandkeřths-í lomirf and bsili fine aíler ihaving AU lim vitlue u in lha prďume— you dfi't ihv rxtra iitf a Íhií v Ixllh TIms řiittliiy vvomjcfíul 1 he prsu wily 75c (6 oř) žvwj 4c f"f lha liiiíá lotthr-" ewaj(jh luf 50 I iumlkTclií' í PARFUMERIE ED PINAUD )psrtmnt M ' II) riNAUD lUi!XING Nrw YORIC í t ii t i ta t B imimw i wtmm mi t9-k9í9 tMiite t-e Omaha NaK i- 1542 neb Douglas 3040 l I OMAHA NEBHAHKA MlSTO 1'KO 8CUÚZKT JKaT m I Frank Svoboda POAINÍKOVÝ NeJvótAí ve Spojíiijcti Státech masa a isih mfl OMAHA NKHK f rit-sn ( hiiugiM bij lSll llnuUs MU
