POKItOK líNH 10 CmVSA VJÍi
Htruf] 11
ClHHfH BrLLOVX:
SIROTEK L0W00DSKY
5 ďíliHtí
luinii h Marie olryeVjnř odpo
věděly nu luto t Ak u vzleeirm a
'nakolik íiímf I v jf'íiir f-iklí-iri
ror jíiíiAfilm
Ale krom' jeho iiepfít om
nout í leylii í jíiii překližka kterň
hranila přátelení nu n ním -'lál
N lilí fioviihy zlrieívé 7iwy-iU-uf
mio í duma v- Horlívá v
nví iliiclioviif prací lieye nkvrny
nu avejri živote a mrHveeli přece
'patní fietřňil ne iluňevní JHHHOHt Jt
Vnitřní NpokojeiioNti -kterlí trní
ýťi odměnou každého upřímné
lio křesťana a praktického liIu
míla ('hhío za vcéeni když eé
il okna maje knihy a papíry před
M-hou WNtaval od étení ucho pna
ní podpíral hradu o ruku a od
dával ne ani nevím jnk)'m my
Alenkíiii ale že hýly neklidné a
vznihiijící hylo vidét na í-anténi
zaplanutí a ménívém rošířcní je
ho oka
Nad to myslím že příroda ne
hyla mu tím pokladem rokone
jako jeho MCHtrim Vyjádřil jed
nou ale jen jednou v mé přitom
noHti vřelou zálihu v puvahii ro
zervaných kopců a vrozenou ná
klonnost ke tmavému krovu a íe-
dCni zdem jež nazýval Hvým do-
i it { i
iiiiiveiii li ir "jmi i 'linuj r
radoNtí ve lilane i hloveeh jimiž
cit ten byl projeven a nikdy ani
netotilal hc po bažinách k vůli jc-
i i :' i : Ml
jich KOllcjilii'1 i n 1 1 ín 1 1 — ijiauj
nevyhledával ani neícfiil hc z Iíkí
ccrýeh rozkoŇí které mohly sky
tali Ježto byl nesdílným minul né
jaký čas než jsem melu příleži
tost vyzkoumali jeho mysl Popr
vé nabyla jsem ponětí o jeho du
ševní úrovni když jsem ho slyše
la kázat v jeho vlastním kostele
v Mortonu Chtélu bych podali
tu toto kázání ale je to nud mé
síly Nemohu ani vínu" vylíčit i
účinek který mílo na mne
Počalo klidní — a skutečně
pokud se týkalo obsahu u hlasu
bylo klidné až do konec vážné
procit íná však s tíží obmezezova
tni horlivost dýchala z krásné ře
ci jeho Tato rosila až do mohu
tnosti — aí jsouc ovládána ne
překročila pruvou míru Srdce se
zachvělo mysl užasla nad silou
toho kazatele ale ani ono ani
tato nelily dojaly Neboť celou
řeéí tou pronikala zvláštní hoř
kost nedostatek utišující vlídno
sti přísné přidržování se kalvini
stu kého učení — předurčení od
souzení — bylo častým a každá
zmínka o tomto hodu zuélu jako
rozsudek zatracení Když skon
čil místo abych se cítila povzne
sena pokojníjší osvícenější jeho
kázáním pocítila jsem nevyslovi
telný zármutek neboť zdálo se
mi nevím zdali ostatním — že
výmluvnost jíž jsem nasloucha
la vytryskla z hloubi kde ležely
kalné ssedliny zklamání — kde
proudily rmulné podněty neuko
jené touhy a znepokojujících žá
dostí Věděla jsem již že John
Kivers — ačkoliv život jeho byl
tak neposkvrněný svědomitý
horlivý — přece dosud nenasel to
ho míru božího který jest nade
šccku učenost nenalezl ho pra
ví tak jako já w svou tajnou a
sžíravou lítosti nad svou rozbitou
modlou u utracený in rájem — lí
lostl o které jsem se střežilu Klid
nit! se ale která ho mne jtiuoeni
In m krutí h nemilosrdní mí trv
hilu Zatím uplynul mčsíe Ibuím a
Marie míly lr opustili Moor
House u vrátili se k úplnému
indílnému životu it povolání
které j očekávalo jako vychová
lelky v velkém úpravném jiho
anglickém míití Um kttidá ítitt
jímnlit místo v rodinách jejieltJ
bohatými m wiicsctiý mi členy by
ly povalovány potwe lit ponUení
tduit hnuv tifhuf lauf neuttty li
lu bu licVjhU dávaly jejich viue
ní přednosti iwiAovttly potu
jcjodi tmíttí Vídčlánl jkt wt
ítovlv umíní ví kucbuiky nn
bu iwt ví koiiHiruí Pwit John
lu rvkl lni diod nu tbo o iaiuÍkI
tiÁul kteví tul ulilo) oUtatat U
1I jíl iejvy tttltlti bvvh lni
U j4 uíjtiií iAiicpráidtiíid Jrl
lo-liu rána tH-tnuvii m i nim
ittotu m míkidik minut v hovor
MOiíld JmIH ke prthlliiti c k
okitthiltui VvkKuku -Kd' Oll
ktsb ktftl jéku X lijkí klwd
wl — fhylU jv m prw
itdítvil kokohv jK mni nrvídí
pAlloíil D KAH£L riNK í
la jakými slovy mám pronesli
svůj dotaz — neboť bývá vždy
těžko prolomili led zdrželivostí u
takových povah jako byla jeho
— když on mi uspořil tu nesnází
tím }m první počal rozmluvu
Pohlédnuv vzhůru jak jsem se
MížilMj řekl: "(Vetc c mne na
níco optat i?"-
"Ano ráda bych védílft zdali
jsti # dovídíl o nějaké službě
která by se pro mne hodila"
"Našel čí vymyslil -jsem cosi
pro vá již před třemi týdny ale
když jste m zdála hýli zde jak u
žilečnou tak šťastnou — ježto mé
sestry patrní k vám pojaly ná
klonnost a vaše společnost činila
jím neobyčejnou radost — uzná
val jsem za neprospěšné rušili va
še pohodlí pokud jejich blízký
odjezd z Marsh Kndu neučiní váš
odchod nezbytným"
"A odjedou ode dneška za tři
dny ?" pravila jsem
"Ano a jakmile odjedou já
se vrátím na faru v Mortonu —
Hanuše půjde se mnou a tento
starý dům se uzamkne"
Cekala jsem několik minut
doufajíc že bude pokračovali v
předmětě dříve započatém ale
zdálo se že přemýšlí o něčem do
cela jiném jeho pohled svědčil o
tom že nemyslí na mne a moji
záležitost Hyla jsem nucena při
poinenouti mu věc která míla
pro mne živý zájem
"Jaké je to zaměstnání které
jste mi vyhlédl pane Kivcrse? —
Doufám že toto omeškáiií nebu
dí' mi působili obtíže když se bu
du nyní o ně hlásiti"
"Ah ne vždyť jest to zaměst
nání jeho zadání závisí pouze odo
mne záleží pak na vás abyste je
přijala"
Opít se odmlčel váhal dále po
kračovat Stala jsem se netrpěli
vou: neklidný pohyb a dychtivý
i nutkavý pohled upřený na jeho
obličej daly mu znáti mou netr
pílivost tak že ani slova by toho
byla nedovedla
"Nemusíte na to pospíchat"
pravil "a vám řeknu upřímní
nemám na výběr nic velkolepého
Než vyložím vzpomeňte si pro
sím na můj výrok že pomohu-li
vám bude to jeti jako pomáhá-li
slepý chromému Jsem chudý: ne
boť až zaplatím dluhy po otci
celým dědictvím mní zbývujícím
bude tato drobící se chalupa řa
da poškozených jedlí za ní a kus
bažinatí půdy se stromy tisový
mi a keři topolovek v průčelí —
Jsem v ústraní: Kivera jest sta
ří jméno ale ze tří potomků ro
du toho (Iva vydílávají si služeb
níčkovi kůrku mezi cizinci a třetí
považuje sebe sama za cizince ve
své rodné zemi — nejenom za své
ho života ale i po smrti Ano a
musí se považovat za šťastna že
jest vyznamenáván osudem tako
vým a touží jen po dui kdy kříž
utrpení a odluky od tílesnýeb
pout bude vložen na bedra jeho
a kdy Hlava tí bojující církve
jejímž jedním nejnižším členem
(jest pronese slovo "Vstaň ná
sleduj Mne ! '
Jobu mluvil tato slova jako
při nijakém kázáni klidným
hlubokým hlasem s nezardélou
licí a zářícím pohledem Opít
počal
"A ježto jsem sám chudý a
ježto iiji v ústraní mohu vám na
hidoouti jen sliúbu chudou u po
koutní Vy budete ji považovat
dokonce za poniiujíel -~ neboť
vidím teď ie vaše způsoby jsou
lakoví jaké svil inuývá vybra
nými: váš vku tikaťuje nt níeo
lepšího a vaše společnici bylu pil
iiejmciuim mci wdčhtnýmii ale
já soudím ie láduá sbíihtt která
imUo lpiiti Itaie bluui nesni
íujes Mátu a t Je čím vypra
hleji! a neúrodučjil púU k jejl
mul vidíiánl kiekťnnský díluik
byl ustanoven - íim spoiejst h
inéoH kterou luu jeho lopoU pil
Itáit llitt lil jest jelitl čest
SfU takových okolutistl jvmii ná
hli úluh přcdhotnikii h první
ml pmlbiiiníky Kvaniíelm hvli A
pwtii!tě peh náčelníkem lvl
Jťiiá VkupUel kálM"
"Nuiét" řekU pieut kdVÍ
pít uul
IVhledl t4 luto ilft V iei p
krwíovals kkutečliA dAUl e h
piouklit Čt metu obličeji 4k
by Ji hu h Uhy bvly piuo ny
nu tř4ue knihy VUdvk těla
prohlídky částeční vyjádřil v ná
sledujícím !
"Tuším že přijmete místo 'y%
vám nabízím" pravil "tt podrží
te je na čas ovšem ne trvale j ja
ko já nemohu trvale zastávali
fen úzký a obmezený — tichý ya
Mtrcený úřad anglického venkov
ského kazatele neboť vaší pova
ze nesvídčí klid právě tak jako
mní ne aí v rozdílném poněkud
způsobu"
"Jen vykládejte" nutkala
jsem když se zamlčel opětní
"Vyložím vše a vy uslyšíte
jak chudý je návrh můj — jak
všední jíi k tísnívý Ui dlou
ho nepobudu v Mortonu teď kdy
otec můj je mrtev u jNem Hvým
vlastním pánem Opustím toto
místo dle všeho héliem roku ale
co tu ještě budu vynasnažím hc
abych vše co nejvíce zdokonalil
Morton když jsem přede dvěma
lety přišel do něho neměl žádné
školy: děli chudiny byly vylou
čeny z každé vyhlídky na po
krok Zařídil jsem jednu školu
pro hochy: hodlám nyní otevřít
druhou školu pro dívky Najal
jsem slavení k tomu cíli s přilé
hajícím domkem o dvou světni
cích který bude obydlím učitel
ky Její plat bude třicet liber
ročně její byt jest již zařízen
velmi jednoduše ale dostateční
laskavostí jisté dámy slečny Oli
verovy dcery to jediného bohá
če v mé osadě — pana Olivera
majitele továrny na jehly a slé
várny železa v údolí Táž dáma
platí za vyučování a ošacení jed
noho sirotka z chudobince h pod
mínkou že musí pomáhali učitel
ce v hrubších pracích v jejím o
hydlí se školou které pro své
vyučování nemůže síiiiiii vykoná
vali Chcete býti tou učitelkou?"
Položil tu otázku trochu kvap
ní zdálo se že z pola očekává
rozhníviiné anebo aspoň opovržli
vé odmítnutí té nabídky neznaje
všech mých myšlének a citů ač
některé přece tušil nevěděl jak
ho mi tento návrh bude líbiti Hy
lo to v pravdě bídní zaměstnání
— ale i při lom bylo bezpeční a
já potřebovala bezpečného útul
ku bylo to namáhavé — ale pře
ce u porovnání s úřadem vycho
vatelky v bohatém domě bylo to
ticodvislé a strach před otro
ctvím u cizinců tížil duši mou ja
ko železo nebylo to níeo haneb
ného — ani nehodného aniž mne
to ponižovalo duševně liozhodla
jsem se
"Děkuji vám za návrh pane
li i verse a přijímám jej ráda z
celého srdce"
"Ale rozumíte mi?" pravil —
"Je to vesnická škola: vašimi ža
čkami budou jenom chudé dívky
— děti chalupniků — při nejlep
ším dcerky sedláků Pletení šití
čtení psaní počítání bude vším
čemu budete vyučovali Co bude
te dčlati se svými vědomostmi?
Co se svojí duševní hloubkou —
h city — a vytříbeným vkusem?"
"Pudu je miti uschovány až
jich bude potřebí vydrží"
"Víte tedy co podnikáte?"
"Vím"
Nyní se usmál nikoliv trpkým
nebo smutným úsměvem ale vel
mi spokojení a vlídní
"A kdy počnete vykonávali
svůj úřad?"
"Půjdu do svého příbytku zí
tra a otevru školu sonhlasíte li
příštího týdne"
"Zcela dohře při tom zůsta
ne" Vstal a chodil pokojem Zasta
viv se liše opit na mne pohlédl
pak zavrtěl hlavou
"Co se vám nelíbí pane Ki
verse?" huula jsem se
"Vy nezůstanete dlouho v Mor
tonu ne ne!"
"Proč? IW tak říkáte?"
"ťtu to ve vašem maku uctil
lakový aby slibovat setrvání na
klidném spokojeném iivutí"
" Nelítám eliiádosti"
Trhl Mehoti při kloví "etUá
ibwl " Opakovat "Ne Co á
přtmibi mU ti in eltiádost ? Kdo
j ctiiádosliv? Vím ie já ale
jak jut to vvpátrttU?"
"Mluvil jsem o obí"
"IMoe nejíte tt ctiltidoxtiva
j
Pomlč I
"JíU?"
'Chtít Jm-iu ítťij vá4tttvái W
tittUtiá le bvkle eroitHkiU tomu
slovu luhtKt ly vám u lottí
Myslila Je Udtkí ltáťh)ttOMU
váiní tajt vá kilná v iue t
t% m joit # in htc-h tt dloubu
pokoje n trávením výeH práid
Itývh ekvit tt iuotí vituváitUtl
výth d jedooltáfitťtwu tUtu -
plní (irostímu popudů tím tníuh
já mohu být spokojen" dodal n
důrazem "abych žil zde zahra
bán v močálu zahořen v horách
— aby mé povaze kterou mí dal
Hůh kladly se překážky by mé
Nchopností nebem seslalo4 byly
umrlvovány — učiněny neužiteí
iiýmí Slyšíte nyní jak ní odpo
ruji Já který kázal spokoje
nost i n nízkým údělem a velebil
povolání i drvošlípů a vodáků ve
hIiižIí boží — já Jeho vysvíce
ný služebník skoro zuřím v nepo
koji Nuže náchylnosti a zása
dy musí být Hinířcny jistým pro
středkem" Odešel z pokoje V této krátké
chvíli poznala jsem ho více než
za celý předešlý mísíc ale ještS
mi byl hádankou
Diana a Marie Híversovy stá
valy se siiiulníjšímí a zamlklej
šími čím více blížil se den kdy
měly opustit svého bratra a svůj
domov Obě snažily se zachovali
vzezření jako obyčejně ale sta
rosti proti nimž musily bojovat
byly tukové že nemohly s to j1
přemoci ani zatajiti Diana se
svěřila že toto loučení bude roz
dílné ode všech které dosud po
znala Pude to prý podle všeho
pokud se týkalo Johna rozlouče
ní na léta možná že i na celý ži
vot "On obětuje všechno svému
dávnému úmyslu 'v pravila: —
"přirozenou náchylnost a nejsvě
lější city John vyhlíží klidně
Johanko ale on skrývá zimničný
žár ve svých útrobách Myslila
byste že ji mírný ale v někte
rých věcech je neuprositelný jako
smrt a nejhorší jest že moje
svědomí nedovolí abych ho pře
mlouvala v jeho přísném rozhod
nutí zajisté nemohu mu ani na
chvíli činit výčitky Je to pravý
šlechetný křesťan přen však mi
nad ním puká srdce!" A slzy
vřinuly se do jejich krásných očí
Marie sklonila hluboko hlavu nad
svou prací
"Jsme nyní bez otce brzy bu
deme bez domova i bez bratra"
zašcptula
V této chvíli přihodila se ma
lá událost která zdála se býti
Určena osudem aby potvrdila
pravdu pořekadla že "neštěstí
nepřichází samo" a přidala k
jich strastem ještě takovou jako
když číše vyklouzne přímo u úst
John šel kolem okna čta něja
ký list Vstoupil
"Náš strýc John zemřel" pra
vil Obě sestry zdály sc být jako
ohromeny ale nebyly bolestní do
jaty ani poděšeny zpráva ta by
la pro ne spíše překvapující než
dojímající
"Zemřel?" opakovala Diana
"Ano"
Upřela pátravý pohled na obli
čej bratrův "A co pak?" táza
la se tichým hlasem
"Co pak Diaiiko?" odvětil za
chovávají mramorovou nehybnost
rsů "Co pak? Nu — nic
č'ti!"
Hodil jí dopis do klínu Přelé
tla jej a podala Marii Marie pře
četla jej mlčky a podala bratro
vi Všichni tři hleděli významní
na sebe a všichni tři sc usmáli —
smutným zamyšleným úsměvem
"Amen! My sc ještí uživíme"
pravila posléze Diana
"Na všechen Způsob nebude
nám nijak hůře nežli dřív" po
dotkla Marie
'Jediní uvádí se tím silněji nu
mysl ohnu toho co mohlo být"
pravil pan Uivcrs "u to jest tro
chu tue křiklavé v tlí i tomu en
jest"
Složiv list zatukí jej do zástiv
ks a nu vyšel e světnice
Po několik minut nikdo uepro
mluvil Diana ke potom obrátila
ke unií "Johanko podivíte se
natít i našim tajnostem" pravi
la "a ponty klíte Mt h jíme írtlvr
ili lidí protože nejsme v{e do
jati úmrtím tak ťluLťho piihtu
něho jako )t st rve ale my ho
nikdy neviděli ani nmiuli Hyl
Ir til rtut moji matky Máj otec a
on tltekVářltt kx pied dávnou do
Uo Na jvho radu ke Mulo ie
Itioj olee pHulčIítl vťtiittu kvého
ln)ttku Ve kpekttUci která ho
♦točila Víájťtttité" obvinováni
toulalo itul lunu riU ke e
hiohu a nikdy ke luktttíťilu Muj
lne provávUt pohnu vvtuwtičjil
podotkli idá ke ie nahromadit
piiitl dvaceti tite tthř Ntkdy
te tooieliil a UetMČt tdtfóicH pil
bttíttýťh Itel iát a jeilA jedmt
kol u která tuhvla tnu tUí neíll
mt MAj otet vidyvky libovat ki
v i'dj! i klrte vyruvitá kvou
íG
řozniciý
V CIMLJB
NijíAftj)
Í
Tel Doufat tm
chybu tím že zanechá nám svůj
majetek ten dopis nám oznamu
je že odkázal vše do halíře oné
druhé příbuzné s výjimkou třiceti
liber které se mají rozdílit mezi
Johna Dianu a Marii Itiversovy
a že se za ně mají koupili mourii
intf prsteny Měl ovšem právo u
činili jak se mu líbilo a přec ja
ko ledová sprcha padla na nás ta
to zpráva Maric a já považovaly
bychom se za bohačky kdyby
choru měly každá tisíc liber a
Johnovi takový obnos byl by ví
taným proto že by mu umožnil
činili dobrodiní"
Po tomto vysvětlení upuštěno
bylo od toho předmětu a více ne
zmínil se o něm ani pan Pivers
ani jeho sestry Druhého dne o
dešla jsem z Marsh Kndu do Mor
tonu ilne následujícího Diana a
Marie odjely do vzdáleného mí
sta M — Za týden pan Pivers a
Hanuše odstěhovali se na farmu
a tak stará usedlost byla úplní
opuštěna
(Pokračování)
Dr J J Warta
Léčí nernoce očí uší nosu a hrdla
Upravuje brejle
Čís pokoje 924 — W O W Bldf
V úřadovně od 9 hodin dopo
ledne do 5 hodin odpoledne
Telefon : Dou glas 5852
35 plců dlouhá
30 "
25 "
NvypUciii
I
JlOO
z: z
Vyrobené z ncjlopSÍ zvonité ocoli lehké trvanlivé 8 oiitrosti břitvy
klepuci núiiní svorníky (kruhy) koHtihťata dostanete u
DE GIORGI BROTHERS Council Dluffs lowa
Pozor!
Buďta badlirými kdy opoustlta karu a neobcbaxsjta JI nlkáj
ladem dokud Jste te drive nepfeavědiUi te nejede Jiná kára opii
nyio einirera Nepoaorooat mate anadno býti přiíinou vitné nehody
Pomozte natu avym pocinantin tabraolt možnému pfipadu nettlatL
Omaha & Council Bluffs Street R R Go
iti i ♦ i
SHUGO
l Dodavatel Jcttrovn
lahYOYéhoGoldWpiYa
i 1324 Douglas ul„ Omaha Neb
TELEFON: Dougtas
í ObJvttnvjU tubé bednu tonutu
jj toufiat trnia krUy ttar4 vlita
VI M umjuiiit tvay
i HUOO r BIUS
Kumiit a xwuurlt utv ro cmOut jmt
v ttt l raiaw U
fi4 twtwiwa4 kta aa lti YLIllAilJi MUfaatklka f
( f I'Uai t (Na4a- HltiaaUa Hari iW ta Aaker
Ha alu4l httMt tkat rMÍk'i Hffulaal
Kavtiaa ft M? el4 a aa éitkě fJi+
FRANK YUN
V lim t fit lílé a Lotni iliohtk
a uzončřobý ebobed !
2204 311 16 UL OMAHA
liebkly rflkr Icntvfbo mata J!jlí jakoiti
tii m tí D}hpK Jkkoitl Objdoáky inoloo nit- i
niti Ulofofiknti Douglua 8422 "
m
Závod pohrobnickjf a balsamovačský
TrAnl m ni jkM Jml
řídili ú uuiuid jdiiuuvi
rohrobnícIabalMnjovaíl
£ví!235 Již I3 u! Omaha Neb
VB lllf-Ul
4 Qg0$lty1
lil3iaWl+4IHa
wmm
mm
S ) Nejmodernéjšl "lf 5
Ly Řeznicky a Uzs-1
vlastní v 6
CYRllili MftOmEK ?
m ČVniI vé iiiiuio Jik)(oí I vfjiirriié uicndNkí a
2 vrolkky ví-kiká árUiÍ te úi?n m
0 Zavolíjtk tel Dongton 1316 J
Starokrajské kosy
Pozor!
ti $ ♦ mim m
IP BILZ5
i
1542 neb Douglas 3040
vihlMHéko iva Na kladé aejv-
dutitiiiky a likéry virlio druhu —
3mf
OMA1U NEBBASIU
MACH Si MAOH
JKUHNt lřKAJU
1- avt%u4l Fatw Hu i la a faraa mim
tt lhtiM tMM iwi tkmm t IM
a ik4ikkiii mí
ulw ilíAKU ie 0J
Ml Ottf