J'(KI(OK IINK -1 rliUVNA lilii
hl Mii 10
Jlilori l i-fídiiilimUlio itolili
lil chvílí Jiřík Mil v lom tni-i
dém zamy áled i
Všude kolem vládl hluboký
klid ~ Tichounkou nocí znělo
jen vanuti větru jenž ovíval bo-
boslovcí hork fAtky a budil ve
dřímajících korunách stromu la-
hodný ševel
a ni- t#'r c imiii to oťiíi-n o
kénko otevřelo
Jiřík e vzpřímil puk postou
tiil nčkolik kroku Nemýlil c a
no není to Mtln v LcnorČiné okně
lo u něho někdo stojí
"Teď mftžcš rozhodnout! a ji
stoty nabytí" pomyslil řítil jak
všechen se pozachvěl Stál tu a
váhal nic kolem sebe nevida jen
ozáření okno v domě sousedčině
a v něm postavu mladé dívky
Hyla to lyeiiorka Unavena od
ložila vyšívání a přistoupivši k
otevřenému oknu užívala tiché
mírné noei Illulioký její klid
divn8 jí dojímal Tu pojednou z
'temna zavanulo tielié zavolání
"Lenorko!" Myslila že to klam
sluchu Ohlížela He v toru podru
hé ne ten třesoucí IiIíih ozval a
tam z pod ntiiré jabloně vynořil
ho stín v
Děvče tak se leklo h pozbyla
rozvahy Když potom vzpamato
vavii ne ebtéla ol okna utál ten
stín už na blízku a tlumeným hla
sem volal: "Prosím té zústaú"
Byl to ten hlas jenž už jednou
ji tam pod jabloní na ehvíli ja
ko by k zemi přimrazil — Zftsta
la Již ulál před ní již hledéla mu
do pohnuté tváře na niž ze svět
ničky padal zákmit světelný
"Nehněvej se Lenorko!"
"Prosím vás" — začalo děvče
jako bázlivé
"Lenorko nevykej mně"
"i'o byl majHtrem vykala mu
"Nesluší se abych — "
"Ne nealuší" vpadl jí do řeci
"abye ty mne vykala" a chopil
mi její ruky Vyvinula rnu ji
"Prosím ván Jiříčku jděte!"
žádala rozhodněji
"Půjdu nehněvej ne nepřisel
jsem abych ti ubližoval jen tak
z lehkomyslnosti půjdu ale dří
ve mi pověz : Vyháněla bys mne
také kdybych nebyl majHtrem!
Lenorka se těch ulov velmi ule
kla
"Prosíio tě Lenorko upřímně
odpověz: — mně mnoho všecko
na tom záleží I"
"Jiříčku co to mluvíte t! JdS
te jděte prosím ván! Co by krao-
třiěka — "
"Nech toho neohlížej o na
nikoho!" vpadl jí bohoslovce vái
nivě do řeěi "Teď běží o nás
a ne-li o tebe tedy o mne Vidíá
lenorko tam tu jabloň tam jsem
tě poprvé k srdci přivinul a více
tě nepUHtil Pořád tě mám v du
Si' v myšlénkách Tam mi pro
svitlo Od té chvíle jsem liespo
kojen nešťasten protože teď te
prve jasnfi vidím že jdu do ne
Štěstí že do smrti nebudu spoko
jen"
Jak tato vášnivá Klova mluvil
kmitl se rozechvělé Lenoree na
mysli nešťastný pater Aemilian
Teď sama chopila se Jiříkovy
ruky
"l"ro Doba Jiříku nemluvte
Uk!" — Hyla to slova opravdi-
vé srdečné bázně Zamlknuvši
se pokračovala:
"Pamatujte uvažte — "
"Uvažuji celý rok tmícím se
a teď jsem e rozhodl Vystou-
plm!"
"Vy byste chtěl N — "
IVulalo užaslé dávée
"NťmAmtl" Nahnuv m náhW
k dlvoe přivinul ji k sntJ tře
soucím se vášnivým hliwiu ptal
s ptauovu:
"Nemám! Mám tedy jit
du s'iuinář! Ty ehcei! IVrui —
Cul li) ue Itfiuái lachoiko rádi!"
M prsiin vá tch mne lie
iuuA w ly vli ala -"
NrdtuuluviU ftrkUf a U
ItrhyUi třeba ve# tvttťhlél JiHk
slyleU Vroucí Jdui poHWut 14
bránila tttttiui jťjbu tUtvmn
Jhla ř4huuti
XV
Krovu Mi Hřruv Haf
UU h buta ' by vpratU
Jířlkevl (rádla Uly bU t
f KUi Jl kdl tl
tl Í li j líHlwy k díl jl
p4M(AU %pki třsil 1 dua
tttjriictii muidtt
jWk4 vymluvil - r tu
ťkvíli řrkl jw
Napůl Aloi Jiráxk
" N#-tftJln vbe do semináře I"
HtřMl že orHtv otc o sou-
k rotnou rozmluvu tajně mu to
napřed vyjevil nebo kdyby - líni
byl rovna matce přišel jisté by
zdráva té chvíle nepřcčkala Mři
doat pnntti no délati aby jl nu-
Slastnou novinu zvoina poo-oou-('ku
oznámil Ifylať to krušná U-
lollll licho jelU SlIUlémU liepo-
skakovalo srdce radostí Hleděl
OVŠell jillVllIH OČilllH II H VÍl! tt pří
svědčil také když syn se 11111 mí
volal na vlastní jeho slova která
od něho slýchával: "Lepší Spat
ný voják nežli spatný kněz pro
tože nemůže udélati tolik škody"
Hnětlo jej však že Jiřík tak po
zdé se rozhodl: nejvíce pak sta
ral se o panímámu A což když
jí pověděl proč Jiřík se roz
hodl! Tu k žalosti hněv se JÍ při-
Iružil — Tak aby místo primicio
slavila svatbu! A s kym! S l e
Skové s "Jlernnéíiiou" dcerou!
Hřczinka ve svém hněvu a líto
sti stala se nespravedlivou — Za
pomněla jak Ijcnorkii sama ráda
měla jak ji vždycky chválívala a
říkala žc to děvěo jako by její
ivlo Teď stalo ne jí překážkou
rušíc její uejkrásiiější sen a nej
vroucnější přání - a tím všecky
dobré vlažnosti lenorěiny dosta
ly se do jinélm světla Falešná
byla licnorka ulisna na všecko
již napřed myslila a jen se pře
tvářela lísala aby se zalíbila A
tím Uhrem — lim jak pak by
nechránila nastávající své paní-
mámv! lieztoho již dávno měla
na Jiříka nastrojeno — A stará
Pešková ta také není nevinna —
Však teď pojednou Hřczinka do
bře věděla žc jí sousedka syna a
její štěstí záviděla A povedlo se
jí! Ale ještě se její dcera ku
Mřezinovfím nepřetěhovala !
Tohle vše co panímáma Hřezi
nová jindy tak rozšafná a pováž
livá myslila i mluvila bylo oškli
vo Však do té míry hned se ne
rozvášnila to stalo se teprve ve
velikém zármutku a mysli pobou
ření když všecko prosení i naří
kání 11 syna nic nezmohlo když
pak rady sobě nevědouc k sou
sedně Peškové si došla a odtud n
hořkou nepořízenou se navráti
la —
Když Peškové všecka jsouc od
sebe pověděla co se stalo za
svitlo ve chladném oku závistivé
hospodské divné světélko Pocí
tilať toho okamžiku radost ale
pak přemohši se za říkala se že o
uiéem neví Když pak sousedka
ve své roztrpěcnosti slova nevá
žíc poněkud Lcnorky dotekla
a trpce mimo jiné také o její ne
upřímnosti se pronesla která nej
lépe je patrna z ochoty jakou se
nabídla žo vyšije Jiříkovi roche
tu když také prohodila že tomu
všemu mohlo se zabránili tu ne
důtklivá Pešková so také popudi
la zamítajíc všecko obvinění a
tvrdíc že Lcnorka má již ženicha
ustanoveného a že nemusí teprve
na pana majstra ěekati
A tak se ve zlém rozešly Hře
xinnvá v horším domu přišla než
li tam šla a když pak ochotní li
dé jiehž se vždycky za takových
příležitostí najde ncsmlěeli juk
koiiseiovtt všecka rozzloncna po
věděla to co již svrchu uvedeno
tu také vnkypél chladnější Pe
íková
"To s llieťiuka hroně mýlil
Snad nemyslí le by to pro mne a
pru mou holku byla vzácné štěstí
kdyby ten pater vykloui k nám
přišel nu námluvy! Je to vidět
jaký j to kos i v semináři ne
vydrží a dMntům ro-nuu pK-te a
je svádí! Pro toho své dítě
nevychovala! A kdyby ltřeinka
sama pUU a tM na kolmou
prtMiiU ta sviho synáčka svou
dceru do jcjl mimy iuUui
Tato slova liťVyiuěU uvim 114
prádtui u "til kohoutit"
ltieiiitk a nich dovídoU
ta onvdkt'mu míru nrproupél
Vl'ii "iřviui kohouty" a diounuu
tou wkioot louoMtici jko by
iťď vyriwil psutát dU d
vvh 4 vi kli lníjt a foiv4l!t
klv ttdt )4cbUkhti rw
rvt litwxal pomo lk nabylo
T!iko # kvi tk4 dotklv kdy!
í4lld c maka takwuU
Vyp#!ř t u avkn ulUlmi
jk # i n tu4mt a vlutMlmtl
a i iti Jittk iki kvpkrjitl
nll% 4Utaj M ttptttwfc lul
U Jitky halyl plvIKVu I
t ivr k 14 HÍ4 tewtK 1
taková jak ji panímáma líéíla
už tím nejeti sousedku rozhněva
la ale též vlastního syna popudi
la Na první rlu chtěl llřczína k
Peškové dojiti a jí domluvili aby
dcery své netýrala pro Její zná
most ale rozváživ vše uznal že
by tím nikomu neprospěl a Že
kdo chce prudkou bystřinu zkro
tit nejlépe ěiní dada jí proudem
uplynoolí a vybouříti se a ne ji
stavovali
I? své manželky to však zakou
šel - Mluvil rozmlouval nejpr
ve" zvolna a mírně pak domlou
val dolklivěji mír chtěl sít a
bouří klidil Panímáma byla vše
cka podrážděna a tak i muže své
ho vinila že j lhostejný že by
všecko tak nebylo kdyby jen
chtěl a uměl poruěit
"2c porouěet umím to víš" o
zval se tak ostře že již na ěas ne
slyšela "Dítěti svému poruěit
aby nespokojeno bylo a nešťast
no to ovšem neumím Pamatuj
že jsem ti tenkrát domlouval a
bys Jiříka tak do semináře nenu
tila Nenutil jsem ho tehda a teď
teprve nebudu nutit — "
"A dovolil byste mu snad a
by si tu lterauěínu dceru vzal?"
"Ať je Pešková jaká chce"
konšel ještě ostřeji se ozval a
moudré oci mu zahořely "ale tak
jí nespílej jako nerozumní lidé
Pešek byl hodný muž třeba pro
víru sběhl a kdyby to mělo být
nic Jiříkovi nebudu překážet až
by o jeho dceru chtěl říci"
Tím si teprve panímámu roz
hněval a dva dny na něj nepro
mluvila Mylo to teď divné u kon
šelu řízení Syn jenž jim tolik
zármutku starostí i řeěí nadělal
ve městě se ovšem neukázal ale
také dolů do světnice sotva při
šel Meškal pořád nahoře na sed
uiěee a vycházel jen na zahrád
ku hlavně pod vcěcr Meškal tu
za dlouhé chvíle hledě zainyžlc
ně k sousedčině domu Darmo
vyhlížel — za starou jabloní ne
pronikla žádná zář svědčící že
tam ve své světničce mešká Lc-
norka o kterou měl nyní takové
starosti
Jinak se mu uvolnilo Po tuk
dlouhé době rozporu a duševních
zápasů - pochybností zavítal klid
do jeho duše když byl otci vše
vyjevil a co si pevně před se
vzal oznámil Ovšem pohled na
žalostnící matku srdce mu svíral
a těžká! krušná nastala tnu chví
le když ho pro všechno prosila
aby jí té hanby ncěinil a jinak se
rozmyslil V okamžik ten kdy
zůstal na svém zdálo se mu že
je zlý nevděčný a byl by nejra
ději uprchl Teď bylo to nejhor
Sí odbyto Jen kdyby o Lenorku
nemusil se strachovali ! Zaslechl
jak je u sousedky jak Pešková s
matkou se rozešla a jak o něm se
vyslovila To vše bylo zlé ale
nejhorši že nemohl s Lenorkou
pohovořit i ba že ji ani okem ne
spatřil jako by někam za moře
byla zmizela Napsal jí lísteček
nemel však jistoty dostaladi jej
nebo ač minul celý den nedošla
ho žádná odpověď
Kdyby věděl jak Pešková dce
ni svou po všechen čas souží jak
ji vyčítá že nejprve skrze její
ho otce teď skrze ni má samou
hanbu ostudu lidské řeči a po
mluvy — kdyby věděl jak sta
tečné děvče tolik trpíc jeho háji
nelekajíc se matčina hněvu tím
jen rostoucího Již ani nesměla
ve světničce Hhati Matka ji hlt
dala jako poklad a přece neuhlt
dít la že dcera dostala nějakou
ceduličku která ji srdečně potě
šila a posilnila A když pak v sa
motě noční psala odpověď olovem
na kousek papíru tunamujic ie
matka teď teprve ji nutí aby si
val Martina Jrlipivova a
má suadbýti svatbtt ještě teď na
imhUhu do adventu to ovšem ne
napjala co matka vtbu ji o-
liUíujii' it-kUj
"Af pyšná kouiťlka ionty
U h ha ni éťkáto iv l' i id svou
dceru nevdán Ale t lupia
Irti "Jednají nutě a me mu
neptají Ale tom lo-budu pu viV
H a kdybych mřla jít iovíi eul
bdi a tMu slouitt Proitu tl
wkai "kKkčoiuM strýci aby
i t% I } unitám pa k"
Jiřík tím odtbfal (mltttmt
n tksiot ku "kUkviu" striř
ri Víl I fa tnok4 j ko mi
U'kriu a fa mu dhěřuj# jakw
drukčum mIcí S40 Ik4 ki du
U inai tá l jvj iwíl prvUii
pk kal k tilma jka k bd-tvwu
pi it h kt n i pooit h (mi a
pA o I uwl 4ul k dw4
před chalupou tm sedě pod javo
len cliiité pokuřoval Ale nad
Iřmi novinami jež teď od mladé
ho bohoslovce uslyšet dýmka mu
vyhasla —
"Pane králi I" zvolal "to je
zlá historie skoro k neuvěření
Kdož by se byl nadál 110 že vy
příkladně a tím seminářem ne
myslíte do opravdy nebo že pří
kladně licnorka — No ale dobře
máte Uýti tím k čemu řlovřk a-
ni chutí ani lásky nemá to je
zkažený věk a také mu to tak
nejde To já vím příkladné tro
chu podle sebe Mne zas nebož
tík tatík musil od knihy honit a
byl bych se dobře učil a snad i
rád knězem býval Ale byl jsem
sám a tak tatík nepolevil aby
chalupa nepřišla do cizích rukou
A s ní zdědil jsem také tu lesní
službu Konám eo povinnost ká
že ale abych byl tak myslivec
víme od kosti to sám si myslím
Že ne Ale co pak to je les a se
minář nebo klášter Lesu každý
přivykne a si ho oblíbí Ale mla-
lý statný člověk ve zdech klá
šterních ustavičné do smrti —
to jako by ho za živa pochova
li" "Ietiorka st rýče — " přerušil
mu bohoslovce řeč jsa již netr
pěliv "Ano ano ubohé devce! Víte
liííěku tu je suk Vy jste muž
mate volnou vůli a kdo varn mu
že konečně poruěit! Ale ženská!
Vám také vaše panímáma brá
ní a dost asi vyvádí ale věřte
mně ta se spíš tomu poddá než
li Pešková Znám ji to je hlavi
čka Vaše panímáma pláče tře
ba i křičí a se hněvá Pešková za
to mlčí nebo jen slovíčko ale
kousavé prohodí a to je hůř —
Hněv když křičí není tak zlý ja
ko ten co se tují nebo usmívá —
Po již vidím že panímáma si Pe
škovou na smrt urazila — a ta že
nepoleví Nemrzte se Jiříčku
nemaluju a ncpentlím a jen co si
myslím — je to lip Na svatbu
vám asi hned nepůjdu — ale
proto dá Pán llůh se toho pře
ce dočkám Teď nejprve musíme
Lcnorcc pomoci aby ji ta stará
nctrýznila no a to ostatní se ta
ké podá Teď počkejte hned lil
budu"
Vrátil se za chvilku s Pozorem
maje kovanou hůl v ruce Oba
mužové vydali se do města
"Skalský" strýc svou sestřeni
ci tuze v lásce neměl a to hlavně
pro to co muži svému dobrému
jeho příteli vyváděla a na pří
koř činila Proto také ke třeni
kohoutům nikdy tuze nespěchal
a Pešková ho zas tuze nezvala —
Také k vůli tomu se domu jejímu
vyhýbal poněvadž když tam při
šel šestí enice vždycky tytéž za
váděla hovory a to o samých po
božnostech poutích a zázracích
nak domlouvala mu že nechodí
do bratrstva ba že si ani titulár
nich slavností nevšimne a na ty
aspoň že by přece mohl přijití
Také při tom toužívala na Leuor
ku že je zrovna taková že do
pobožností se také nežene že v ní
se přece ta beranská krev parna
tuje Na ta slova se jí tenkráte
"skalský" strýc ostře ozval a od
té doby teprve na ni nedržel
Dnes jej Pešková divné vítala
vidouc an do světnice vstupuje
Za to Icnoree v očích zasvitlo -
Strýe ji politoval shlédnuv jak
to kvetoucí děvče se změnilo —
Tváře pobledly veselost jej jl 4
očí zářívala ta tam Skleslá
však na mysli nebyla Pevná vů
le jisté rohislnutt naplňovaly ji
klidem jeni nebyl sice blaživý
ale Kahranoval všelikým obavám
lekání nejistotě jel sUbé duše
za takových okolnosti sotUlvajt
Pešková jako by vědU proč1
l-iatráiok přišel poslala Leitorku
vti nytd utal dotklivý ro
hovor Pešková hladce přuVsit
iá čisťounce ustrojená jako ho
tubička klidný seděla jako lá
la jtiodhéj! Ledově Iiučltlil au
bě sirycf dobráka iVměšné si po
myslU "Ty jich pořídil!"
Nťjmíidd vím eu by rád U
puíldd Vle liríll e Vškov4 114
data Tn "měkkota1 tak se řu
mluvil 4 tu tak du duK fa uía
la anu pohroidj Mži iuir
ku opi itmA rá l a tu ion sily du
dU!o a pk tkó tu fa t%ky
tl mi mu píibitkl aby tí
rhUdtH5 StbtřUW faui nMíl
čitu H4 it tu tuuli pruvtudé 4
jk t-ď na ivéoi jVdmčm dítěti
Ir
Pita jíl mu přtiuU kul
jak J ř 4l at4 twttkl Njl
tV fa 14 I loukou
Mviou v ivíluť tliKI N
ji r kU v i' j JiřU
i Krajanům na
NáA závod Je ryze Český a vénován
lužbém trpících krajanů
My nikdy Vaií krajank# důvěry nvyuiítkuj4m a
ntbudma po dopiáni nám o vtorky zajílati Vám léky v
vvmw iivvii uvuwu uv
t„ A1~l t AÍ
UUTVIV
Právé v tento čaa i různá nemoc nejvica objevuji I Proto! : £
"Uuliíny Redlnn# proitřdkf
Jest to étstý přírodní lék zdravotním zákonem pro
zkoumaný n odporučený ukládajíc! se z různých bylin a ko
řliikfi z nichž každý přispívá svojí částí k scsílování a po
vzbuzování zažívacích a močových ústrojí římž dociluje to
ho Že tělo fádně vyměšuje odpadky a dokonale slučuje po
travinové šťávy krví Osobám trpícím zácpou a z této po
vstávajících nemocí jako: kyselostí v Žaludku žlučná tostí
obtížného trávení bolesti hlavy bolestí v zádech nezážívno
stí nasluznuí bolestí v kříži zemdletiosti rozčilenosli ztrá
tě chuti k jídlu ospalosti pupencích vyrážce zlaté žíle
nervosiiosti srdeční obtíží lišejích zastaralých bolesti v tě-
le a všech nepořádcích krve a
I i:í !! i IIÍ
iiiihiiiii iiuii jcsi pnjeiiuie Nioiiee upine oezijoicsiim
Jest baleno do balíčku dvou různých velikostí Malý
slojí r0e pošlou ó5c Velký balíček stojí $100 poštou
♦ 110 Velký balíček jest rozhodně lepší ke koupi potně
vadž jest v něm za tu cenu poměrně vícp thé Odporuěuje
nic toto thé poněvadž víme že jest dobré Součástky z
nichž jost složeno jsou důkladně vyzkoušené z rftzaýeh ze-
mí dovezené ehvalně známé léčivé byliny a kořínky ±
Máme dále výtečný linimient pro vnitřní a vnější užívá- £
' ní Též léčení pro JCATAK a jiné různé nemocc pro muže #
ženy a dítky Trpící Mlabé předčasně sestárlé ženy a slabé X
dívky! Máme zvláštní léčení pro různé žonské nemoce Po-
pište s důvěrou Vaši nemoc pošleme Vám obratem pošty "
? lék na několik dní na zkouiku a popisy o twmocech 9
tkuťiti mul V Diíi utwliitir ti nilttiiiuii i
ft-ii "'fii'i rtij li' 1 "iK'" n il'lM rwu i
THEOPHOLINE R EM EDY CO Dept 10
J Marie Votýpka majitelka SOUTH BEND IND
vzkazuje a domlouval aby se ne
lekala těšil a na konec když
Pešková přicházela upřímně jí
řekl :
"Kdyby přestala být tvou mat
kou budu já tvým otcem!"
O všem tom co u Itřezinň a v
sousedství jejich se událo dost a
dost se v městě napovídalo a je
ště více nežli se stalo planých
řečí a klepů bylo jako v poli má
ku Však rázem všecko umlklo a
mysli všech jinam se obrátily
Přijel ť pozdě odpoledne do klá
štera cizí kočár provázený něko
lika husary a mžikem se roznes
lo že to přijel Lchnický zemský
hejtman kterého Prusi vyhnali a
který se až dosud v Nise zdržo
val "Už utíká ujíždí protože vidí
že ani v Niso není bezpečen To
až tam už Prusové pronikli A
když už jsou až tam to je k nám
jen skok"
"A máme je tu"
Tak to šlo od úst k ústům a
proto všechny ten prchající pán
Joseph Bliss & Sou Co
kottilMHlonáH ilvýru dobytkem
Uapoko)tvý prod Hyotilé vyplel
SOUTH OMAHA NBBR
Sever o-NIéaiecký Ixoyd
BALTIMORE - BŘEMEN
Velké modernlt dvouároubové jednokajutové parníky
Pohodil be přepychu Lahodná jídla
Viechny kajuty uprostřed lodi Naproatá betpeiooft
Beidrátovi telegrafie Podmoriké lifoily
Přlméřené ceny:
Druhá kajuta #5700
Třetí kajuta $M0Q
Poiue tu "Khein" "Maiu" a "Neckar"
Mcťipalubl fll 00
Kdyl jedtte iiavitivit itarý domov v Cechách jeďte přee Halil
luort
Kdvl posíláte pro tvá přítuuul ub přitely by přijeli it Ane
uky iVh kupu jiiu vyplacení lUtky pfe Haltitnore
O úpitii podrobnosti poiádjte i
K ÍCHUMACHER A CO H CIAUSXNIU8 A CO
Ovueral Af -tU% (lntral Vvtra Aot
HALTIMOUK CIIICAdO
anb j#jik iátue v eelýek Spojirh 8láth
Tfee
Parl
dawskýrk
iek fa[
Cl4aiim
iletipM
avoliřju tttUřvuwu lUdi
řAca VlOMá
orrw tm iv x t% w
Thi
uváženou!
rui uujuiiTn uu mimu- m
i - JV 1 1 liti T
ThMphollné lylinné Thi"
ledvin poskytuje pravé do-
I 1 I tá_
se svým vojenským průvodem
tak poděsil —
(Pokračování)
NAUČÍME V AS ANGLICKY
pofttou v n6kollka méilelch Kara po
tflntávi c 00ti 6loh ktr caatlám
Jod nu po druhé Jk ták j dokit vy
pracovtt Katdon tkotilko opravím
Dtrrátlm Uílme poctiv! a vtdemlté
mathodoa áplne novou InUlllgantal
Cechoví jwu rftáol PfilotU kolek as
odpovfiď a podáme Vám bHLH podrob-ooiti-
VIKLA BRATftL Lonsdale
Minnesota — Advertiseraetit
MLvtra
POPUUR
E Hladvk tuaj
rkiuicki ěUtlrw a barvírna
a tukýck a áHe
da pdtjU b h
1W Uo4v4ííitt m elču mětá
0HY VlUtl UtMk
euurM tmt tu x it :
J
r
m