- - rff -ii-')' rfř-ťif i J '-i "ii " '- ' ~" ' fftvt m m m i nans— aw' f ~tt~
Ht0 I
ÍOKUOK NK JUiVfcTNA HH
1
POKROK
VUHUHHIM CO
f4áé
tQltlUK tktkUV
luf r4áfcf
z f JUt kvks
i#f a i Itrkmt ym OlfaJ kim
w)iM( ea at( Kinu
! Uyi4t la yt atát Jwa r ML
tflaMt a ? Tarfaíl U tát
f peě Wátr II M Pra Kii4a
tskfctk (mm OtUit) ti
ýtuMtifU yuukkmk (Kipraaa Houf
Utint) lk#Uk pankfauk (Jteak
Otšft) set r it#rsa hIm
4xsmuU li p'aat4al a4#j
U ttareu I 0v aeVaaaa
Ikýhy t kukft iuaafttrs cbtel
aa'jla kfui býtí aluíné yué
kas čwyaJy 4kfa eaebai tf ko4Hi
a4péay yiefm jmittm af jí né
i 8rj£a
l'ro válku Mexikem zdá a
panovali v národě asi takové
nadiení jako pro douiá:í mimovou
Mu která neustále prohrává
Z Malé Asie a Thracíe ozývá
ae výkřik o pronásledování ílt
ků (M! ntmny Turků av&ik po ne
dávi'li kunoNtM:h druhí
války halkáimk'- ukoro ni to tak
zvaný 'jvílíovfiy vét rouny
nlí ih-íM yhtiif plytvatí NMipathí
Vhii licHrni už vyfittS'l bodní
aUhíii v tiwníťUd politice pn-wí
di-ftM WÍÍMMifl avfiak ploý do-
} t('fh pokl'nkfi :hyb a lludft
w Jozvíí až nikdy kolion 2í)
kvítn vrátí af pan Teodore
líOOWíVftlf
ípra voda jlwi ícakch ď-riflíkfl
v ('íií'afii jířliž oborem j-at kro
nika "čexkch" vražd a a-b'
vražd donatí dlužno velkou avě
domitoat pří líčení véeeh podrob
riOMtí ale zdali pak jim ní kdy
napadlo — m takovému říkání
říkají žaludky ítenářft a ífená-
m
Jí io právj' ž Ho"keřeller
pro aví fttanoviako vfiří atávee v
('oloradu j-t pranýřován ale ta
ké nemíío by a zapomínali že
on jeat pouze produktem pornerft
a hopod4řkých pwlmínek —
Mfjf5 jako na příklad tramp —
Jeat to vécí akuteřnoxti že pokud
nebylo ve Hpojených Hfáfecli
ronobofiiillíonářft nebylo zdi? ani
trainpů
M# Jan Žižka ř 1 Jednoty
Tábořit ft iiMtieala n na rázné re
aoluei proti přijetí prof Jarola
vg Zmrhala do jiné lože téže Jeď
noty ponévadž znínéný krajan
j-Mt véí-íiri pří (vmí nám napa
dá eo by utalo kdyby patron
té lóže Jan Žižka z Trm-nova z
mrtvých vtnl a za člena jři
Idáaíl Veamíme totiž jeapoma
linuli že Žižka w xvýini dlikamí
tAbornkýml zpíval pbteň "Kdo
j Jíoží bojovníci" modlil
přijímal fřlo a krev 1'án ba ve
vé víře a avém nábnžcnMví byl
hI fanatikem
nároky na penaí líyl vypovézn
na ofrov a v Heleny" ajtatá
výborná bídtoríe která má lu
oamnítou vlatnot že nikoho v
Uijfeko nepohorií a uvážíma l
♦ 4eko ludvík XVI byt by jíal
dal pedooat umření "po alavné
vládé na zá"ivat mrtvíce" před
ortí pol ffuillolínou a proé ta
ké říkatí žáékřim v Kunku
I raoeíi prožtla revolucí a Jako
bíoy a Hobeapíerrem a brfizovlá
douf Není IeiAÍ taková nevinná
milouká híatoríe která a íf
jrfko pohádka f I
AMERICKÉ ZDROJK FfcÍAOD-
KlHO BOHATSTVÍ
(vláírutí uhlí oleje a jínýeh
wJrojfl př-íroJního bohatutví aou-
k rotným kapitálem nejenom dalo
vznik truatům a monopolftm ale
zároveň přivodilo hoapodářaké
podmínky jel aotva mřly by býtí
trpíny v zemí lídovlády
Hvého čaau zmínili jauie na
této atránea o výaledcíeh kort
(řreaního vyáct řování uhelné atáv
ky v Západní Virginií kde vý
bor zjíatíl hotovou hrřizovládu
provozovanou majiteli joio a
jích nántrojí a atávka v uhel
ných dolech v Coloradu méla
prnbéb jefití atraánéjíí Co tam
m délo bylo hotovým barbar-
XtVÍfí)
Velkokapítalíaté viaatníeí zdro
je přírodního bohatatví nejenom
vykořiafují avé délnietvo plac
té t
Min nune niauove mzuy aie
zároveň vydírají a vykořiafují
vefejnoat čítáním vyaykýeh een
za uhlí Zh i Mt okolnoatí není
divu že atále moenéjí w ozývá
jí hlaay jm vládním vlaatníetví
zdrojň rřírodního bohatství na
prvním míatl uhlí které jent jed
nou z nufnoatí živobytí Ve ané
movné poalaneeké polána byla
jíž předloha aby vláda převzala
kontrolující díl v uhelných do-
eeh eoloradakýeh a na oatatní
akcie vyplácela 4-proeentní dívi-
ndy H ředlohou touto aou-
Iaí též aenátor Martine z NVw
eraey jenž pravil
"Mojo zkuáerioMt ve vyáetřová-
ní atraínýeh pomérft za atávky v
Západní Vírifířiíí kde nevázaní
ozbrojenci a pobudové v zaměst
nání uhelných apolečnoatí atříleli
o atanového tábora havířů zro
vna jako v Coloradu a kde atátní
milice auapendovala vaeeky ú-
atavní záruky lidu iJeavřdéíla
mne že aoukromé vlastnictví do
lovníeh majefkft národa nemňŽe
ýtí dél trpčno Ve avé zprávč
aítuaeí v Západní Virginií od-
mnjříl jwm vládní vlastnictví
Modlám podati v aenátfi předlo
hu buď onu Hryanovu podanou
ve iřmovnč neb jinou a jíatými
zrnČnami Záaada předlohy jet
správná
"A nejenoiíi muaíme mít i vlád
ní vlastnictví a operování uhel
ných dolft my muaíme míti vlád
ní vlastnictví a operování íelez
nic Naae zkušenost v New Jer-
metlMala yŘlnk í kdyí na ob
vy klá
Hkoro atejuou zajímavost má
io o tehdejáím zakročení preaí
denta JMmwVelta ve atávea c
VMfl najsal nynčjíí prenídent
VVilson ve avých "Kpo!báh
merícké historie' totiž j "1'reai
dentovým zasáhnutím do veliké
aothracíiové atávky v říjnu
VHU mu byla upozorněna na o
nu nebezjwčnou drzost nahroma
Jéného kaíítálu onu bezohled
noat vůči právům veřejnosti kte
rá ae označuje názvem plutokra
cla"
('resident Wílsou také zasáh
do uhelné atávky v Coloradu a
le myslíme že president Jtoo
velt byl by na jeho míatl jinak
ednal Kdyby Jloekeřeller by
jej tak odbyl jako odbyl presi
denta Wílsona Itoosevelt byl by
asi udčlal to co hodlat učínítí za
atávky v tvrdouhelném revíru
a k i ii m 1
remisylvanu Jest pravua z
loly jsou soukromým majetkem
a že dle ústavy nikdo nesmí bý
ti o svůj majetek přípraven bez
náležitého procesu zákona ale zá
loveň jest pravda Že skrze tento
náležitý proces zákona vláda neb
stát mohou se zmocnit! každého
soukromého majetku když toho
vyžaduje veřejné dobro Tato
právomoc dokonce dána je i želez
níeím jež právdm vy vlastněním
Oondeinnatíon) mohou získatí
držebnost soukromého majetku
když jej potřebují pro tratí neb
nádraží
Ovládnutí zdrojů přírodního
bohatství soukromým kapitálem
bylo nejvčtíí chybou v politické
a hospodářské historií tohoto ná
rodu a jejích vyvlastnční za stá
vajících podmínek a okolností
stává se nutností
REGULOVÁNÍ TRUSTŮ
Tomu kdo snad m by v rt
myslu psát! ItUtorii Cechft sine
ťíckýeh m náležitým oceněním
všech těch předáka a slavných
mužů kteií měn i nimi působili
nebylo by na ékodu kdyby s
val přiklad toho jak se p{
}nf ort v Ittiskii loto jesi vy
fstek a dějepisné řjiankv M lla
javského pro obecné ikoly i
"Ludvík XVI by iidriiinilovtiý
a loMltiý panovník který během
své dlouhé vlády osvědčil ob
JvMstiil srhctpnost it v ť béru mi
nistin finaml Milován a etčn
svým lidem ataf iéký uoiiarrhn
íemřrl náhlit pti slavně vládě nA
sbdkelu áchvali mrtvice I
něm itástnupd jihu ii lantvik
XVII jelit nucen btvl Vésti ně
kulík vilek v iiicli! vtUifl jihu
armád král mariátek N"apoU
Hi llonaparte ptrmobl velikou
éáat Kvoy pro avllni krále
aMilťit Viak inriiiil vě niwl
llétiiil vvfpjtlf wk U Vlbmtřiti s
I rotí iviHhii vladaři a prosadili
dvě vlastni rtiiádiwtivě filé W
vudeovstvbu ltiandr I kthU
$ Mtoovládca vlwh lUnA $n
rál byl arsaieii přípraven o h
tky ptrty ílftstojttiMi 4e#fcy
sey kde železnice naprosto kou
♦ rolovaly těžbu uhelných dolft
ukázala nutnost toho Západní
Vírgíiiía a Colorado dokázaly Že
čas nadešel aby lid skrze svoji
vlájlu doloval a převážel avé tí
hu Já hodlám pracovat! v scuá
té k docílení tohoto výsledku'
em io poprvé co pozornost
iiejSíiíJ veřejnosti byla obrácena
na poměry v uhelném průmyslu
nanto jesj že do stávky v tvr
iloiiheliiém revíru v iVnnsylvaníi
iniceu byl yusáhimuti president
iiooseven a ra iimsvu jesi eo o
tom sám praví ve svých "Kapi
tolách módné biografie" a sice i
"Methoílou jednání na nlí
jsem se ustanovil v krajním pil
pudě bylo pohnout i guvernéra
iVimsyhaiiie aby mue poiádal
mlríiivati pořádek l'ak poslal
bych tam armádu pod vrbnlm
nikterého genrrála schopnosti
'rvé ti Idy Tomuto generálovi
bych nařídil varhovivali Itanio
stý pořádek a přrdsV#ti Vieeh
krok o jel byly by nutný k a
meienl ffekáěrk se strany sláv
káift nrb jíeh stoupem ú lidi m
kti-H chtěli iratmvati Movtiěl
olls jsríu mu nsřldttl aby vy-
hostil těiař a ttiiat dolv laku re
rciviř aJ d é ilnhy kdy kom i
molda by podali iprávu a4
já jako pMsideut itiohl byelt vy
datl dU oksv v#hlwbm k je
ji ipřávě"
Tak daleko odhodlán bl jfli
prealdeut HiMawteUi Jhu imr
lem proalě bo skoiiftskttvatl
doly # vyroviiali m a jub mají
1'resídcnt Wílsou vydal ultí-
matiiiu že přítomný kongres mu
sí zasedat! pokud nebudou u-
platnčny protítrustové předlo
hy což znamená Že páni zástup
ci a senátoři imuou nuceni strá
vit! druhé parné léto ve Wasli-
ingtoně 1'fijdedí vfiecko dobře
předlohy mohou býtí schváleny
někdy v prvé polovici července
aváak sotva dříve
Tomuto "regulování" trusty
už zvykly a celkem jím jde sko
ro k duhu Když byla "roz
bita" Standard Oil Company je
jí cenné papíry na burse stouply
a její výrobky pro spotřebovat cle
byly dosti značné zdraženy
a mzda dčlníctva nebyla zvýác
na Totéž m stalo po rozpusté
ní tabákového trustu a když vy
nucen byl "rozvod" mezi dra
hami 1'nioii a Houtheru Pacific
rovněž to neznamenalo žádnou
katastrofu a největáí "nepříjem
ností" pro prvně zmíněnou Želez
ničí bylo že dostala do rukou
)jiM)0000OO a nimiž dlouho lu?
vetiela co (teiati lake cenin
Ia píry telegrafní společnosti
Western 1'nion a Itellova tele
fonnílio systému stouply když
vláda jim nařídila rozejiti se oe
h řeží ti více
NyiiějSÍ regulováni trustu má
být přísnější dohled na jich ob
ehodováidm bedlivějším ale kdy
bychom se zeptali p WiUoun
peb těch největileh poldavárň
kongresu mftžeme lí ocekávati
nějakou ňlevu pro spotřebovat
le snad by řekli Že se o nic po
dobitého nejedná ujbrl o "legu
lovánl rozumějme regulováni"
A toto "rcuuiovsiii ' (ila se
skoro bMÍ nevinnou zábavou
pro trusty i pro politikáře Svého
času sice senátor ieheo k podá
návrh aby se "regulovalo" do
opravily any na vyrnhky trustu
uvalena byla postupná dan čim
Vrl4l vioba dm vétíl daA vui
by nevyhnutelné čelilo proti
iinoiitipitlisovául průmyslu a dalo
piíieiitost i lidem to it spoli
stem meiiilm kapitálem uei
tento návrh ani nyitéjáimu d
iiMikriitii krmit kongresu s iieia
odouvsl asi prutu i se jmloalo
o skuieioe r iruiovsm a niko
li o #4bavu
!!' Napoleon jako byl Žižka
jako byl líobert Imc vrchní v
jítel konreicracn] armauy v
válce občanské Itozcný vojevříd
ce dovede villpítí svým vojákňm
že bojují za velikou a vatou věc
že skosí li je smrt na hojittl ze
mrou na polí slávy dovede v
nich vzhudiií loyálnost která ni
kdy nebéře pohnutky aniž roka
y velitelovy v pochybnost — a
mužem akovým jest Vílla
Ví lla jest přítelem Spojených
Státu při každé příležitosti Ne
tím přátelstvím dokládá a jenom
trochu zazlívá usáí vládě že o-
pětné zakázala dovoz zbraní a
střeliva do Mexika a že kdyby
prý měl ]')tm(HH) patron udělal
by a líuertou krátký proces —
nicméně vsak naáe vláda bude
jednat! zcela moudře ponechá li
zákaz dovozu zbraní v platnosti
Není nijak jisto že smrtonosné
střely 7 oněch patron nebyly by
někdy vysílány proti naším vojá
kům Sám Vílla věří v takovou
možnost V rozmluvě ae zástup
cem Spojeného lísku ve řtvrtek
pronesl tato významná slova i
'(licí to uéinití jasným lidu
Spojených Státu že jsem dy
ehtív aby víichní Američané ve
spojení s průmysly v Mexiku
vrátili ae a opět ae věnovali svým
povoláním J7cjí si dodatí Že
cizinci nyní v Mexiku a li Mtci
se vrátí nemají se čeho obávatí
kdyby někdy doálo k válce mezi
Mexikem a Spojenými Státy a já
dávám jim své slovo že vícehuo
ude učiněno na jích ochranu
Kdyby si přáli opustíti zemí v ta
kovčm případě dal bych jim i
toužit í dosti vlakfi aby í se svým
movitým majetkem mohli opustí
tí Mexiko"
A dále pravil Vílla že "bylo
by to krajné bláhovým pro dva
íutelligeutní muže rvátí se k vfi-
í jednomu opilci a nebylo by to
vrcholem bláhovosti pro Spojené
Státy a Mexiko utkiti ae ve vál
k vňlí takovému člověku jn
ko jest iliierta? Zdá se mně ži
celý cívílísovaný svčt by ae smál
kdyby k tomu doálo"
Tyto řečí Víllovy jsou jistě
ýznamné ale jsou jcítě jiné pří
činy proč mohlo by dojiti k vál
ce mezi Mexikem a Mpojenými
Ktáty nežli "k vfilí jednomu o-
ílcí" Mexický Napoleon má
své ideály aspoň tvdrí že má a
est otázkou zdali zrovna Spo
jené Státy nebyly by v cestě jích
uskutečnění i kdyby Iluerta pa-
I dříve než skončeno bude vy-
dnáváíií které zahájeno bude
Níattara Falls Canada na pod
nět tří jiho-iimeríckých republik
MIXIOXÝ NAfOMON A
HO 1DKALY
JI
tlvííMI le tiui Meiikl p
ieoioui udnimu gn r rsiorstO
Villu vrrhiiiho V i Utři armády
ktKistituriuoalist A hťvaUlto bati
ditu vitím v lě isd) vriik ích
blteV VilU ji st ěltněki iu
V #lělst lil Ulkdo jf lirlttSI %'
jt itskt Isktice avisk j't ra
l#li pwdíjít rol byla by líhala nípí vijrvftd Mt #ro jako
ťtnehdy Vílla udělil rozmlu
vu americkému korrespoiidentu
Normanu M Walkcrovi zástuji
cí Newapapcr Kuterprise Asso
eíation a v té tlumočil své sny a
tužby Na kladené otázky Villa
odpovídal a líčil stav své vlasti
až jeho vítězná armáda sluně ve
Městě Mexiku a zavede nově po
řádek r
"Nemůže býtí míru pokud ma
lý počet jednotlivců drtiti bude
iiiassy pod podpatky své moci
Toto musí býti svobodná zeutč
nežli mříže býti prosta války Z
té příčiny hodlám učinili tuto
válku poslední jakou kdy Mexiko
bude míti neb chtfti Múj plítel
Maděru pokusil so dáti mému li-
du mír s prosperitou avšak jho
nepřátelé byli ptlhš moeui pro
uho a u obětoval livo! za svo
ji lHr Ne i on nevykonal ptá
cí která bla mu adsiavena jik
měla býti v konána u doufal
ušetřili dobré mexické krve smi
eidm s a m pí íleleiit Tu Vedlo
jeho smrtit a revoluce kleté
já V éelť slojím liembd s- dopu
sliti lei chvby
"10 léta bv Io Mni i u lovištěm
mnlil ktifi nedbali u nic jtiiom
o bohatslv I i a ohi loiátti lid
skéhu livota Jejich koioe nud
lháni
"Jakou píilrlitMsI má chudý
proti bnhalému kdti i idc v
tomto Státě t bllituhu kde jsem
ta ti i i i
m turistu v pii t tu ttí
luitriM skoro vika puda bv
a vlastněna jedním muiiui a to
m m Ttr#sm j ni #ikl
sluji uo m itt f hnu n4
je met bj U otftM i jtln vmliA
tMitiia lila v tltihoslioa jako
královi a vťvotbivé ve aUtěm
ví tě Já uěiuH kom-H lomu viv
HU a vv hnal j m #e i ml oi
kleti bvli tirjvělšíoii M!ikitvtt
rbul)'rh httltuuy iSpuuělyí
j t tu m v tu uittub to bv lito
Vldfolut t(v itait luauil mi
mkiol já budu V ktottride
"(o my nejvíce potřebujema v
Mexiku jsou muži poctiví a zá
roveň trpěliví a naším primitiv
ním lidem a kteří jsou ochotni
pomáhali mu mezitím co pomá
hají samým sobě V minulostí
budovali svá bohatství ujařmová
ním naácho lidu do otroctví Toto
ae musí změnítl a oni musí vyko
nati svůj díl zdali očekávají kou
cesse od naší vlády žádné vejb
ké držebností pozemkň nebudou
dovoleny pod novým režimem
K lomu jsme ae zavázali plány
v San loiiís 1'olosi a zrevidova
nými v Aucabaya
"Váíchnl budou mílí dosti ale
nikdo tolik aby mohli utiskova
li lid v tom ficjhoráím otroctví
Jedině k tomu cílí aby mohli na
hromadili veliká bohatství a ži
li a! jako králové Ty dny jsou
pryř Nebude jíž žádný JVirfírlo
Díaz v Mexiku n byl velikým
mužem aváak byl pro boháče a'
nikoli pro chudé Nebude jíž
žádná pravidelná armáda jako
onen stroj který I'orřírío Diaz
si zbudoval aby se mohl udržet
při moci Ta armáda nyní ae
hroutí ve svoji záhubu Jest ři
schopná její velitelově jsou graf
teří a karbaníci a její vrchní ve
1 ' A II
Jilci opilcem test to pouze
správno aby ala neboř svobodné
Mexiko nemá místa pro tukový
despot im jako lato armáda u
možiiíbi My budeme mílí svo
bodu která přichází z respekt o
vání práv každého člověka a nl
kotí z mocí zbraní
"Já jsem jenom nevědomý člo
věk Nemám ctižádosti pro a'
bc ale vfieckll pl'0 svoji vllisf
Co mně bylo odepřeno chci aby
měli synové mých voják ft a co
malý 1'aiicbíto (jeho mrtvý syn)
byl by mohl míti kdyby byl pře
čkal první den bitvy v Sun An
drea a mohl vídčti Mexiko svo
bodné Školy budou založeny
vSudo na venkově n kolleje v
Cbiipullepcfu a vojenské akade
mie Nebudeme míti Žádné další
potřeby pro války a míše továrny
na prach Mulou odnieeny v ti
skařské závody tak aby literatu
ra mohla býti tištěna a všichni
mohli čisti o světě a jeho podi
vuhodných vymoženostech
"I kdybych měl příležitost ne
mohl bych se stáli presidentem
neboť svět by se smál a řekl bys
"Co ví 1'nneho o politleef Vždyť
jest pouze peon AvSak já chci
locílitl toho aby syn peona mohl
se stát! vzdělaným a učeným tak
aby mohl se stát i presidentem
zrovna jako vaši presidentové
ylí syny chudých mužu Tímto
mizí temné věky neboř svoboda
Mexika bude skutečností
"Já nabažil se bojování Vím
o to znamená sdílet! houni a ka
marádem v noci a použiti téže
louně k zahalení jej do ní nežli
uložen jest v chladnou zemi pří
ští den po bitvě ! já nechci ni
kdy již slyšeti zvuk praskajleh
šnipnclu aniž táhlý hvizdot kulí
z Mauserovek Avšak zůstává
práce pro mne vykonali lá byl
jsem vyvolen nějakou vudii ru
kou abych pomáhal své vlasti a
budu sledovali loto poslání ii
bude ukončeno Neslul býti žád
ných válek po léto it z té příčiny
musí býti vedena il k trpkému
krvavému konci"
To jsou ledy ideály gen Villy
a jest otáikou zdali zrovna Spo
jiné Státy nebyly by V cestě jích
uskutečněni l kdyby padl Iluer
ta a jeho lví nu a nim Jsou to
Američané k tri 1 v Mexiku vlast
ni Ui jvlce dolu ole jitých ílde a
jiných mlroju přírodního bohat
ství a vlastni lam mitlioiiy akr A
pftdy VUla praví Ž v tom tto
vém Meliku ksidv httdt míli do
stí ale utkdu Mik aby mohl u
tUkttvnti tul jako na pUklad ve
Hpoji nýt u Státet li ~ ikrátka
VillAv boj mni jenom proti tu
tttitvl ale proti ekonomickým
pstinhkám v jt ho vlasti
tl tu Všrtk ťit kspilil iia
pi vtdot místě smi iii kV kapitál
klrrý titjvíw j tm vUsf a j'jl
bd vkiivl a % ji Mával Jtk
ilmVtuj' Vlila limtu kspdáUto
kdibv míiiI i
Nibud1 prý jÁdoývb vvbkýth
dii ťotMlt poívMikftj ale u4 t
ivdiití lt T Hsias y ni vUst
tul milbtotv aktiv ptViv tubré
ju td takě riiio'i t prvttlm
mMě AiHrtiěatiái ktH tflastul
taot ohromně t otluky a jfátě bi
ittt tdattské iif tjbltl
odtaiUvl spvkulaatl l# lupová
l poiikft v NUisku jlu irí
lwt(t(tofihsl4 Inhliskujt st
vtbkě statky vUstHlwě dwn
lodcl ale váhají sáhnout! na iua
jetek clzincň Mohl by anad býti
Vílla příkřejším k bohatým Ma-
aikánfím nežli k bohatým clzíu
cňm h mohl by vulmo aplnítl alíb
daný svým jiřívržencňm kteří
následujíc! jej na krvavých bo
jištích neb podporují peněz! ža
vícm se dostane pudy kdyby (i
zkostlívé šetřil vlastnického prá
va cizinců? A mlčeli by cizinci
američtí kapílalisté na prvním
místě kdyby na jejich ohromné
majetky aáhlf Nynější revoluca
v Mexiku má sociální ráz a a ta
kovou ( revolucí zdejší vládnoucí
třídy sotva mohou aympathiao
vati a na druhá atraná Villa v
ardei a vém není o nic lepším
přítelem Američanů nežli Iluer
ta Jisto však jest že pro pří
tomnou dobu jest to pro něho
výhodným stavětí na odiv přá
telství pro Spojená Státy a ještě
výhodnějším bylo by pro něho
kdyby president opět zrušil onen
zákaz dovozu zbraní Mezi armá
dou konstítucioiialiatň a armáda
mi a loďstvem Spojených Stá
tf) llucrla jíati dlouho by netr
val alfl co potom byl by tím
rozluítěn mexický problém ne
bo by se začal teprve vážně u
tvářetlf Co na lidu Spojených Států zá
leží ten by jisté byl ochoten po
skytnout! Villovi a Carranzovi a
jejich koustítucíoiialistňm přílc
žílost aby ae pokusili o uklidně
ní Mexika o založení ústavní'
vlády neboř to jest hlavní částí
jejích programu a dle toho též
jméno přijali — avšak co by to
mu říkal zdejší kapitál až by za
čali provádět i avé sociální refor
myf Možná že vláda naáo by
oddolala štvaní do války k vůli
'ohroženým americkým zájmům'
ale možná také žu nikoli a kdy-
y se o mplamenění vořejného
mínění jednalo nějaká ta "uráž
ka vlajky" snadno dula by se
ziioiiačili Myla by to však vál
ka prnlévánl krve jenom pro a
inerieitý vclkokiipitál
Ze přítomná hrozící válka %
Mexikem není "populární" u
kázal odvod do spolkové armády
námořnictvo který nejenom
nebyl nijak fenomenálním nýbrž
' některých stanicích dokonce
lokleal Správné stanovisko za
ujal sekretář námořnictva Da
niels který když navštívila jej
ve ítvrtek delegace zástupců a
metrických olcjných zájmů v
Titmpicii kteří zrovna se vrátili
z Mexika a stěžovali si žo Spo
jená Státy měly by zemi tu pu
trolovnti tak aby mohla býti
obnovena těžbu v tumních
olcjných policii nechtěl a nimi
souhlasili ÍVavil žt měli by
býti povděčni tomu že vyvázli
svými životy Když prý šli do
Mexika investovali peníze výhod
něji nežli možno bylo jiiudoma
nezbývá jim nic jiného jenom
nést i riaiko a následky To jo
zdravá logika a bude s ní aou
hlásit! nesmírná většina národa
avšak pochybujeme Že bude se
zamlouvali jisté velmi vlivné čá
sti téhož - - té která si dělá sko-
ro monopol na vlastenectví
Nejlepší zájmy naši země a ná
roda by vyžadovaly aby Mext-
kánftm v pádu konečného trium
fu konstitucioualistu poskytla se
příležitost k zjvdtiáuí pořádku a
založeni pevné ústavní vlády a-
však tu bylo by na prvním mUté
nutno odloučit! zájmy americké
ho národa od zájmů amerických
velkokapitalistit v Mexiku
Boii li via v hrdla
#kust Srvvrftv Atitisepsol
1411
Jurko IttiroMski Meclíitntcsville
V Y nám pai následovně
"Měl jsem bolest v bidle a Kee
rov Antist psul mi iitauo-uitě m
toho ntiiold" — Jud pUt po
dobtiě a všichni tuiismuji S
VrrŮV Aldist psol jest dohruu pti
pravkou jrolt ottklým tlAniu
ipaltiěmu tbrhu ůt — jk au
ttw pltcká Vvlok k enlěul rau
t jk vhUdlet pftiJitřwlrk
pn lnitii a p KUu4 Kkut
ho Cvna „" ct uh viud v bk4f
Uáilv ftdejtf Výslovně J n Kv#
trtv Aittispd ti l tt tie j
t lun Nimftivt" lt bit u v4 tl
stati piit prioto na fc Stt
ta tV Cvd Hpid% ( Ad
t lllv lm tt
IMMltlMtHlM
t K4 k w t J t % H f
t ti4 M% It třH f t
Vs4k fUA I i
♦ V NUUftftOVt
Tslttl alN 4ttW Hm I
a l 11111 l-vlta 4 §
tMtMltllIMItl