Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (May 13, 1914)
í POKItOK MKVfINA Pili :t fllruii 1 4 J Knffcddatcch t XftlriUOa I llvlr rotliřIUá "TM rit mí Vlilln" "Klíjfl ftkolík lttl M ejd ni rokoval o důležitých vé- 'ech říkám# tomu 'Kafíeu lltwh V Courvoiníer pravil v o No nezapomenutelné odpolcdn mého dobrodružntvl v Kolíné Pyl (o můj první Knffe k latách kf erý v jíntém nmynlu rozhodl můj onud Až donud to tiž nŽ do koně června luWičiul níla jnem ne žádné podobné zába vy Konečné příAlo pozvání pí Mteínmannové a Anně Hurtoríun ové aby vypomáhaly při 'kafí ku' neobyčejné vrlkolcponti pí MleinmnnnovA navrhla dbch AIm nimi a npatříla na vlanlnl očí jnk to vlunlné vypadá Po zvání foto příAlo ml akoro vhod - JínJínkM novely jent mladá kránná Angličanka která v n5 meekém uičnté KIlH-rtlmlu MuIo vl zpřv l'oz rcl) "IVÍiií'h' mí m h'Ioij nijakou r6cl" f cklu mně Annu Hartoil umivk "t)vho to Mhtmlátt "lanff wWift" — minim nudnm" "NcbudcíM'! tam inití Mdn liu]lt" "Jlwlbil hiio tu tujH]MÍ z! vifcli — hudbu iihíícIi vlawtniidi jnzkft l?ulAitfl upíímnť mini ni kn2d'ho o každém jíihmii — nu tno uchou m výjimkou tich přitom nch h uvidilfl jaký Htv clhor t halMk A KpolcčnoHtí v nkutcíno hti jcnt — ovícm m vjímkou tich přítomných Velmi zvlíítní n& liodou (Umy kterc" chAcjt pří 'kafíčku' jHou vždycky dohrí cfiioMtn' h iindrt vSi-cko oMttn( ňleehetn' Jct to podivuhodný jHk dohře ne nřim lo dníi uzaví mli hi před 5ern(iní ovcemi u míli jenom heri nky hílé nepo hkvrnřn'" "Ale jdete!" "Ano já znim clheithaUkoil knříckArnu Mpravilu mne mnoho kráte Až okunítc dnen její kAvy a její dortu upráví v6" "Ale" numítttld jem uravu jíe ní kfliiiýry mých nejlepííoh Hln jež iih odporučení Anny Har toriímové chffU jnem ni vzltl "jú myNlilí že ženy nikdy nekli! vet i tolik mezi muži" - "Muži! Vy neviňátko! Muži v 1Uovem klubu! Ukažte mi jedi ného muže který by ni troufal j nom nahU-dnouti tam a já váa lnidii korunovat! — a jeho také vavřínem neiiein a divokou petrželí Muž při kafíéku — mňj hože to jeNt nápad!" "Ohi" řeklu jnem napolo kla mánu jři mylénce ž mélu jaem poprvé obléci nvé kránné Auty pro obdiv nékolíka jedovatých kle pen "Muži" opakovala a draným Mnichem když kráčeli jmuu Minfi tem ku OoldateiiiHtraaKe nnAeinu určení — "Muži — ne My o povrhlljeine jejich HpolerUOHtl a byatf vřtléla My jenom mluví mo o nich přímo nebo nepřímo od okamžiku- kdy e aejdcui až ae roloučíme" "JeMt mní lito že není tam žádných pánu" řekla Jaciit a by lo mni to líto Vyciťovala jnem Že vypadala jacm pékuí Když dtmtaly jam ' l'j Atí kafíeka' byly j-uno uvcleny do ložnice kde odložily jm klu lumky a mautilly tal J'' pícil jsrcadlem protahujíc hřeben hkre avftj liačcnnuv vbti w oo Mi jíe a neodolatelným utpokoj nim jemnou levandulovou barvu Mých Satíi kdyl náhle aputHU jnéui ndrážejlej m v řícatlU Minou huJdý iiiStý obliíej Anny Sarloriuaoví Troelui i nraiiUt pk řekla he mieUem který mři v he eiwl nnunshiM Mine lo kuiitrant co! VlU i hntU fckoru by tuohbi HA Sel m ikťdi " Odvrátil jem v trochu ui inie pýie drji dAvénuwt mnu nbbiU ť na lom l kdvby by U tilckiáte břejM Minuji Ičp aeíliMou neili jA! J4 ji mela ráda Ho pfebtcl jejl ldtfJ "NtdutrdvW !' li oprawlu ru iHiuilout" ikl bUvrn který mf v ob výiStku " í4H-k tiirfluU dívíaU jH tuk i dtMkltÚ íe přijlouji pukbmu jvH peklem #eufiku Jki by h% bU Miiikat" l(řji i byu nctwluuU lum 'píkim mnijlku' jkw bo kůU" tkU jm btlí l%rhl ' l H - Itávový klub Nepřeji l ! ft) JM lylo Jednáno iako bych lvla" f r "Vžlck w vám to protiví víf" ozvala a od tUnu kam no obrátila "Ach! tam Jdu pan (tourvoiníer!" dméno to mne vruAílo Jako náhlý výnlM I 'činila jmm dy chtivý krok nežli jnem vzpa matovala pak jneni m ziixtaví la "JcAlfi nezaAel" pravila ne ZvláAtuioi pohledem "zdali ni jej přejete vídčtl" ťnedla jneio a ueodpovédila 'o jí přhíičlo mluvili takovým zpnnobem7 Hyla to pouhA nlioda okolnontíf "Jcnt to hezký chlapík Hani li pravda!" řekla nlál mne po zorujíc mezitím o já přcmýAle la že pí Kteínmannová nikdy nu upraví ni čepičku jak ní přála "Ale "Tauířenichtn' pohříchu" pokračoval Anna když ji ne mluvila "Nemynlite U mám pravdu!" dodala "TaUKenichta — nevím co jent to" "Co vy nazýváte budiž -k — ničemu" "Oh" "Není to pravda!" naléhala "NVvíiii ní o tom" "dá ano flek nu vám o ním vAecko nčkdy" "Nechci védčti ničeho o učni" "Tak!" řekla ona ne mnichem Ui-Z dalniho nlova neb pohledu náMledovala jnem pí Steínmiiniio vou dolft 1'anl domu tmazena byla upro ntřed velkého nhromáždčnl nfď rýeh a mladých dam a zachová vala ni klidnou dňntojnont v tom Uabyloiiu jazyku daký hluk! Skoro mne to omráčilo Hontitelka postoupila n vedla mne pokynem ruky do proatřed pokoje kde mne předntavíbt ani tuctu dá mám a každý v pokoji píental! mluvili a pracovat! a hleděl na mne upřené a zvčdavft ftí má Jmé no bylo prnhláAcnn načež nékte ré zevlovaly dále na ume a jiné hlanitč opakovaly neb nuažily no opakovat! mé jméno čiulee o ném zcela otevřené poznámky Mezitím byla jnem vedena k po hovce na konci pokoje a požádá na UHtálenou fráníi "IVomIiu nlečno zaujniéte mínto na pohov ce" n kterou dlouhý zvyk od té doby mne aeznámil bych ni line din' Clitčla jnem ponížení od inítiioiiti tuto Čent avSak Anna SnrtoriunovA za mnou znAcplaU: "Sednete h'i nebo budete iova žovAua za nkutečnoii barbarku Mínto bylo zachováno pro ván" "Náležité tedy poučenu ale v roiiiicjeh uneilla jnem 1'áiuy jedna po druhé přicházely u mlu vily nu mne Jejich otázky a poznámky byly ni tohoto dru hu : "libí hc vám v Klberthaliií Ja ké jchI vhhc křentui jméno! Jak jwte ntuiá? Uyla jUe někdy zu Hiioubena nebo jte nyní? V Au iilii nc píeruAiljl zasnoubeni pro bloupoHti h ano? Schrecklich! Pala j-te i tyto auty íili V Kl berthulu? Co pak ván mály? Mludé aniflícké dámy lioni mu Imuii vtee hedvábí lieŽli německé dámy Vy v Anlii nechodíte nikdy do divadla v neděli — jnte viichul patrné velmi nábožní Jak krámfl mluvltw ni M! t pravdu Žádný oUI přUvuk (Toto opMuvnJ a bc iMardéiil pře mé nejkřiklavěji chyby a piea mé koktáni aajtkáuj ne a Aatll aby mně vubec bylo ronuměim I "Studujete hudbu? pěv! l! ku ho! Metru vou Prmiut Ach w!" {lnu latím tm vAeckv hb'd-y vru4( ii5 na mne lmibé jiurmi Vou Kraueiune idibt e vyvolávali ueubyéejni puhnuit "Véilm h jm &t viděla při tkmte na "yiraeený Háj " Snad jt U dima eo mi iptvalt tiU! Ano! Ou lub-r !lmmU V% mHie u llnr m IVan címovi! Není lieikít tVM nM vU4 níeu Imxktbo něi mhu J N 4k diMuH Sikdi o iivvin4 vkuu Ainběvk lnk mmdui lidi V HllHhfUl! S# AkiuU llw dtidky ani tivjluMM vb ( hb j4 ůU e UU proutku fj4ímp "aul Ujuil V řat Ne4e UjtttAuU Vprt Sm Mu? Cu A nMMilmt On Jv Uk lěm1 láková wH! kvi knír ! HnMH V k i znitít! Já vám řeknu néco Když lid na nodzímní manévry do Fiank furhi (nám io dobrého pramene) dvaeet mladých dm Alo Jej vprovodt" "Odporné!" zvodala jnem w Hioínmn ovládali nvé pocit dé le Vídéla jnem Annu Harloríuno vou zlomynlné ne nméjW Jak m lionpala v americké houpací Ži dlí "Cože! odporné! Vy žertuje te Mél na iwy kytic VAcek dévčala jnou do nčlio zamílová na Donutily řotoraf aby jím irodnl Jeho řotoifrafíí věří Ž? on j-nt zamilován do 1b'h Vé- Mm U lilium Hrcídconteinova umře nenabídne lí jí ruku" "Mély by ne nlydéli" "Al on Jent takový hezký ta kový roztomilý Tančí božnky a umí takové pěkné hádanky a do vede hráli ach íiímmlínch I" "Ale jak je to nmčňné dělali tolik novykii k vnlí němu!" zvo lala jnem dopálenu a rozhořče- na "Jcnt to nápad tak ne po bláznit k vulí muŽnkému!" Kmča hlanfl hotový liabyloit prolení fl "Jnom ne podívej Jliekio! Slečna nezná lajlnanta 1'íepero a nemynlí že Je to nprávným blAznítí na po něm" "ICranavee! Nikdo ni nemůžu pomocí kdo jej nepozná!" řekla jiná "1'očkejte už jej pozná" pra vila Thekla neutimeutální mladá žena hezká v Jínténi nenti'ientál- 1 1 f in zpnnolm a rovněž Kraeiennl — též nentímeiitálnč — ne ncntí- mentem který pojí ne k albumňm mladých dmu n Imty hladkého rftznobnrvého papíru a k none tftm jež jnou tam veinány Ná hle ozval ne křik : "Tam jde Tam jede pan lajť liaut 1'ojďle nem nlečno! Po dívejte ne na něho Huďle na mu" Cizí ruka mne táhla ať jnem chtěla tich ne k olinu a ukáza la mně pit mi In jl linutu jedoucího kolem Hezoučké ntvořeiil v hu narnké tiniřormJi měl rfižové tvá ře a rovný rum a nejroztomilej fií knír jaký kdy byl vidění a černé kučeravé vlaný a ty nejde likátiiějňí malé nohy a ruce juké ni dovedete přcdataviti "Oh ten drahý nličný rozto milý človíček I" zvolalo jedno nadňené mladé atvořciií které ne vySplhalo na židli v pozadí a po hlíželo za ním kdežto jiné za mnou Šeptalo vzruneuě i PRVNl OBRÁZEK ZNÁZORŇUJÍCÍ VLAJKU SPOJENÝCH STÁTŮ VZTYČENOU NAD VERA CRUZ GEN FUNSTON FOTOGRAFOVÁN PO PŘÍJEZDU DO ONOHO MĚSTA Ú Ji mW r " wn íEEEíl ii C'kV 1 --" : -Tl mtmL ' ' ' S Udo4t4 Ujk ny ni no itAi indiím Vrr t u# Mfiko Jnk-H obtiiku %a kuřitj M iUnir v kdl kíd pruhy byly útvduA iyHy rtd vlidid kmlm v wmm mí j %V Obřad byl ivduwlucký ntiť úk Auluv ihM bttfud v ptUUvu upÁldy p drv kdy i U)V hU vUUu uvlud td( N Uí trní briijilut U'ucl VNuuhui j jewl ij řwUgrfvn ii)í't lť" Hmh i pfrpudťU p4rmk kur" pruil p4hm kiM j du 1 UaUvuIuku da Vvř tul Ot 'k IvUIm byl kdyl wwll p4ttik pítjvl U vWkvka pit nnU Ibn NmIm m4 pod kwnlrdl "Podvejlw ne jitk podra vil ji - božnké ž ano!" OdvrAlila jnem e nemohouo potlačit) mimév MňJ hudebník ne nvýmí ráziým) zjfinob Jan uýma nniélýma očima vpadal by Jako divoký hrubý nezkroti telný tvor vedle léto loutky klá ny té hezké malé by toni í kte rá prAví jda kolem V myAlén kách ponluvíla jnem ní je vedle nebe - nana lajluiula Pi'tera a Vnwnn Courvoíníera Ponlednčj Aí bvl by mnohem více ímponant nčÍMÍ nežli nrvné zmíněný jako JcnI dub ímponnutnéJAÍ nežli nmréek A kdyby tylo nadnené mladé dámy mohly ne podívat! na oba dva ony nepochybní by ly by věrny nvému lajtnuntoví í tolik bylo jínlo Pyly by řekly že ten druhý Jent divoký muž jenž nenlříhal ni vlaný donli ča- nto jenž měl velké ruce jeho límc vyhrán byl více vzhledem na pohodlí a volný pohyb krku než vzhledem k ncjmciiAimu po čtu pálen do nichž onen krk mohl být! vtčnuárí jenž nenonil vyleňlěné lakýrky a nebyl do provoděn na nádraží dvaceti od danými obdivovateli druhého po hlaví a nebyl zaplaven kyticemi "Hleďte! ona jent také okou zlenu panem lajtnantem! Není roztomilý!" "Oh velmi i takovým jent také punlýř z porcelánu avňnk upad- nudí vám rozbije ae" "Jak niněáné! Jak divné!" byl vScobecný ňnildek o mé výnlřed nonl i Itozmluva zabočila na ji né vojeiiHké hvězdy z nichž vác cky byly "reízend" "ImebNch" iieío "lictl" Tuk lo Alo až ne mi lo do dune zprotivilo a pak 1 dámy rozbíraly nvé aounedky n vnuk jú zanechávám tento obor předinělii intidliuentnímu čtená ři Hyla to ntará pínnička ne mIu rým i variacemi která zněla v obvyklém zpnnobu Nanlouchala jnem zpola zvědava zpola ohro menu h přetuýAleln o ríiznýeh ře cích proucKciiých Annou Marto Hunovou Ať byla příjemnou či nic ona jínlě dovedla nahlédnou ti hluboko do nnbd a pohnutek nvých Hpolublížulch Snad ten dar zfifinobil že kynelont rozlila ne V její nitru Anna a jA Aly jniue doinA na my PI SteinmunnovA n ontut nimi olmtarožnými dámami ze npolečiionti měla lam ntrávilU večer KOŇKO ROMÁNKU Pománek krániié í Jí ulic Moroní lií Wernerové dědičky vétAíny mílíouCi zesnulého řiiovannl I' MoroníiJÍbo a Jejího manžela bý valého policajta patrné ukončil Kolem velikého nlalkn rozeata veny byly ntrAže a přínným roz kazem aby panu manželi yiiUrb nilí vnlup kdyby ne oči poknail Ilfizníee panoval v rodině přen rok Werner jenž býval jízdním policÍHlou v New Yorku několik rokfi před nvým nčialkem vyhledával prý npolečnonl nvých dřívějňícb přátel v policii dle zpráv jež douealy ne jeho ženéj rovněž ne donlechlu ž navAlé voval nvoji bývalou manželku Alicí Konečná roztržka uadeAla ne dávno kdy Werner jenž nu-Akal mimo měHto nhlcdal při návratu cizí ntrAŽe rozentavené u bran ntalkll fleklí Že jaou členy jí até detektivní axentury a ode přeli puntiti Jej dovnitř Hel k jiné bráně byly vSecky ntřeže- ny Zavolal na telefonu avSuk ncdontal žádné odpovědi Mhledav no tak vyloučena z vlanlniho do mova odeSel pryč J)etcktivové v zamČntnAní pí Wernerová ntopovali prý jejího muužilu vici mčníeri HodlA-lí požáduli o rozvod není známo Jako kránná princezna z po hádky vězněná v ponuré věži byla (Jiulia Moronini-ova před nmrtí nvého otce Pyl to Ital zo ntiiré Školy a byl ohromen vol nonlf juké hc do)řává americkým dčvéutriui a hochům Aváak je ho přínná kázeň zpfmohilu že je ho nejMlarAÍ dcera ne proti ni vzbouřila u když jednoho rána ne probudil nhlcdal že uprchla n kočím Jeden z jeho nynň rov něž oženil ne proti jeho vfdi a Oíiiliu byla jediným dítětem kle té mu zbylo AvAuk ničeho neulevil ne nvé bilěloHti Přitáhl otěže jcStě pev něji a nu (líulíi jeho nejvíce mi lované dítě doplnila nejvčlSÍ tí že jeho kázně jukož i bohatntví jeho lánky Pyla žárlivě atřežo nu přede vnenii muži 1'uu Moro NÍni nenáviděl vfiecky muže když ne jednalo o ni a podnikal vho cko aby ne n nimi ncntýkala Pivka byla výbornou jezdkyiii a každodenně ni vyjížděla Když jednoho jitra jela nkrze Pronx kfiň její ne zdčnil u 'nplaail ne Arthur M Werner jeden z ncjnličnějních členu jízdního od- dílu policie uviděl npbiAeiiébo ko ně a nunuzením viiintnili'i živ la zanlHVÍÍ jej Hlečíitt Moronínl ova vprAvěl olei o lirdínntvl políeínlov4 Týž vyhledal Wernera a nhledal ža JcmI to vnok ý nličný muž by nlrý a dontí dobrého vzdělání A jako otec bohatých děvčat V ro mánech dul linzkémii policíntovi mínto nu nlalku Tul o mínto za nlával Werner k plné npokojc nonl i bohatého bankéře m nctr vulo dlouho že bývalý policajt byl řídíleleiii celého Moronlní- ova nlalkn Toto víecku uběhlo v PIOH J'rzy polom když Werner ujal ne řízení nlalku p Moronínl ze mřel a muž jenž králce před tím bvl členem jízdního nboru new- yorako polícío nlul no obchodní hlavou domu Moroniní-ova 0 vSem in přicházel ěunlo vo nlyk n kránnou dcerou bankéřovou Po přiměřeném období Minutku po Mvém zcanulém oleí nleěna Moronini-ova znovu vntoupíla do npolečnonl i Tuto okolnoat numa o nobé vyvolala donli řečí neboť bylo vždycky jakém vozduAÍ ta jemntví a rouianco kolem domo va Moroníni-ových v Itivvrdale A vnuk zpfmob jejího objevení přivodil hotovou nciinuci Hlcěnii Moronini-ova která nikdy před lim nebyla viděna n mužem byla doprovázena mužnkým průvod cera Muž n ní byl Arthur Werner DoprovAzel ji dlo víech Mpoloěcn nkých zvyklontí uvfiak byl oble čen nádherněji ncŽ bývá u mu žů obyčejem Veliké diamanty zářily nu jeho prntecli a řetězu od hodinek V knoflíkové dírce nonl val rfiíové a bílé karafiáty jako nlečna Monminí-ovii A dá mu tuto která nedávno před nmr tí avcho otce dožnula že potřebu je $200000 ročně nu Suty oděnu byla v nádhernou krajkovou ro bu ii kolem krku měla náhrdel ník v ceně jfCKřKHl I! panu iiiělu kytici růžových li bílých kura fiítň Dědička po boku Wernerově ncnln dolft k večeři po tanci Pří telkyně nlcěny Moronini-ové tu Sice již románek byly utvrzeny ve Mvém míněni když viděly jak dotkla ne nklcnky nvýmí rty a ptk podal Jemu Vyprázdnil ji jio ťi kloně a iWiiívu Po této příhodě v hotelu Wal dorf ukázalo ne Že Werner ne byl déle pouhým řiditcloni Stal nc neunlálýni Npoleěníkcím nloěny Moronini-ové při jtzdfi koňmo i v automobilu A vSecky ftěty ať byly za domácí zánoby nch zaří zeni na velikém vcnkovHkéni ntat ku zapravony byly ebecky pode pHiinými Artliurcm Wcrncrciii VSocky tyto věci ovScm pouka zovaly k roiitáukii mezi dědičkou a jejím Achrnticcm Než byla jedna překážka v cent? Werner byl žennt Zil nice odloučeně od nvé ženy avfiak nebyl rozveden ' lélé 111 10 jeho Ženu odejela do Ciichoii City Ncv Pylu hoj ně zÚHobcna penězi Ahí v ten čum co podala žádont o rozvod Werner objevil ne příhodně v Curnon City a lintiny byly mu doručeny Puk odejel a pl Wer nerová zinkala svůj rozvod v ná nledujlelm měniči záii Werner a nloěuu Moronini-ova byli oddáni 13 ledna IHU v Suniei ville N J Sňatek udržo án byl v tujuosti pti nějakou dubu A pak licvénltt hit vel k'' hostino v Klnihillxt přcdntavila Weiueiu juko Kvéhn milic Neld ituámo kde pí Werneru á píitoiniié jent Odejetu prý do pb'1'idy Telefonní npojelil by lo pi-cruieuo A Wci liel' pudb viiho ueiiioitlvil dum od té chvi l co Itaiel Vt liod řH UIH-ii liý ile hktivy 0E8KÁ AMERIKA PRED TRI CETI LETY V "Pokroku Západu" íaU vychiUrU amerii-kA Hvldk Sien kic0i4ov4 chlebem" V př kbidA V V Juutfi t UlUký hpoh-k V OiWAíW rvu luttU připojili e W doduulA t nkých lum Hed4ktor 3SV i S binl hl lu lUtrwt "imrtv vUim iils v Oi44" t 0i4uurm ddUvivul pumníku Klwlt r a CAlhaUnl vh4 114 hjbttxí y iWtU PUmt U U aUnuYvlni i H tSlU 14 kl-l př%líkl dk VmV v I Ivi #'řvl h li"lll