Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (April 22, 1914)
#trM I POKROK PUBLISHINO CO rdáfé rosnou- cirAJoa tuldal rdáni f Craía oro MslJaw obr Ktb ? 8iw lr Clarkaaa firo CelÍM okraa Nb Wllaua Kaaa fr atá JUaaaa v ('dar tóal la pro atát lowu v Psul UieuftpU Mino pio tit Minnasatu a f Tídall atát Houib Nortti fckoU řfadphvtna: Pro Mpojaa Státy #160 Fr Kaaadu 1200 Do Bwp $2 00 rolo Ziiilk penlíoí 1Jt#f M pomoel p étab {wukiMk TUumjt Ordari) franku poukáwk (Kapraaa Hoaay Ordara) baokovaicb poukiaak (Bank Draft) anb r rtgUtrofaaíni depka Oíoamujata li avé praatíhofial údaj ta atarou 1 aoou adraaau Dopluj s krubí čtanifatfa oebataé avařajnima Mutl bU aluioa paan b's ůiayslu níkobo osobni pulkoditl a po4p-i6ay plným Jmaoara af jí má být) v radakel otajaao anebo a dopl mm uvařcjoeaa -JO Kpojené Htáty mají velikou lid natost al přea to t jednotlivec jent tu pontrádáu — když tím jednotlivcem jest p Theodore UooHevelt V pádu vypuknutí války a Me xikem utrpěl by p Hryuri citel nou řikodii — neboť byl by ani nu cen vžiti i repertoiru jednu z Kvýeh nejhezčích přednááck "The Princi oř 1'eucí1" (Kníže míru) Kdo chce mfiži! věřit že udadá hezká dívka béře hi atarího muže pouze a jediné lánky ale přen to málokdy čteme že za předmět ví lánky vyvolila ní chudého atarího muže V ChicaKU dva dánnlí redaktoři vyrovnali kí hví nMiry na "poli cti" revolvery v rukou z nichž vypáleny dvě rány ale povstalo nové nedorozumění: Vzhledem k tomu že oba duelanti vyvázli zdravou kňží mířili SpatnA nel) Ktříleli ze Klepýeh patron 1 Možná kdyby v Alubiimé ženy měly volební právo s tím bojem o senátorskou tójru dopadlo zcela jinak bylo by to Jcnt více než pravdřpodobiio že v tom pří padě byl by vyhrál hubičkový hr dina llobson a nikoli tlustý ťndcrwood t Ti kdož odporucují celonárod ní prohibicí pro SjHjeiié Státy zdůrazňují že ani v nejmenším jim nejedná o obmezování svobo dy jednotlivcovy neboť každý bude iníti plné a nezadatelné prá vo zaříditi si pro sebe pivovar i vinopalnu jenom že "to" nesmí nikomu prodat ani darovat Náš sekretář námořnictva p losephua Daniels jest skoro tak mocný jako Jehova bůh Israele Týž vysušil líudé umře aby židé mohli přejiti a pan Daniels jedi ným škrtnutím péra "vysušil" a merické válečné lotfstvo k vtdk5 railosti důstojníků jichž nejsil iiějšíiu nápojem nadále bud-J "Kxape juiee" Na odčinění křivdy není nikdy potlě a Spojeným Státům každý to schválí když se vyrovnají republikou Columbií n ítnúmý hu drtlký kousek bývalého presiden ta ItoosťVrlta který st získal Vel kou zásluhu nejciunn o budovául l'uamkéhu průplavu ale též o arot-nt lanauiké "republiky" "Civil" ( Vacv tipétiiA e posta vij v čelu armády upauiéln nýcli j jii eíleiu jet Wahi)if'iii ule od tho éajiu kdy vedl prvui armádu přeil dvaceti léty udďU kt iJoi velk4 mén Tťhdy ko tu bji iiuťett sdib ti m tvoji ar Ittldoit v líl tamhv#ho po ♦ hodu kdclto nyní mohl by pr jeti d Whiigwiu na Ústním vlakit jh peiH4' uk b to ui toiudui io jh il iU Nrdlvtwi i OHHií poUuuky ve tto)Urk Vvh řwdáfli lojsou ir%Mié lvi p%ut4-jHi ale Hlí S# ě k0Ml'tHtÍ l i?ilwjí tr tlrukí" i% uieUfjem" prw v'k ijbn-rMík lU Uíwití 4 tiákliif Ústl H'kd Mm4i tH í l kí jt aby kdyí ut "fajty" muí být tento pěkný zvyk m mk v česko americké Žurnalínfíep VELIKOST KTERÁ NEUMÍRÁ Na tento čtvrtek připadá výro čí usrocnin VS'iIIiama Shakes peara wj většího anglického báa fiíkM jenž narodil v r Za tíeh V0 roků mnoho se událo Allglíe Slillll a koiistíf lléllím ti- U-ih ytniťlo řckí kruiovutvi ví Kraín-íí t ř-f J republika vzni kly Spojen' Ktify Auurícké po Vaflo liliieck eÍMflíxtV í H kŽl den vlaxfní příne! nový tlív vwjk pokolení za pokoleníio ei- utvým véneein oohili akrňno Mvee Avonttkého" Zítra po celím Ní nicek u ve vícch ilívnfllech Ve vw'ej niíMeeli iriny binlon KhukeKpeflrovy bry n podobní bude netíii v Átig)it není iiÍMta v celém ciziliKOvanírii uvití kdo nebyl by znítn Sbflke- ib-i' „linuli i áivtA 'iuImL' t4ní t°" "''jvíe milovanou iin'i'r ii' "nu uv on ' -" AuHf tuk nablédnoutí jako onen tvfirce "Kupec Itciiálnkíbo' "O- tella" "Krále LcHia" "IIhuiIc Im" a U"eh mnohých a mnohých her jež zůstávají nedostiženy i v nuich dnech — více než po třech stoletích Jcsl lo velikost klerá neumírá- nejdou to zvonivé rýmy j -"j i l i t if( Li- li- Kl1MblleH' inmrVlndn „tJpHklwl HliertM řekne že Hpo -st to ta jeho věrná a 'juavdivá dsen života které svět rád „a- J1 I slouehá a vždycky naslouchat l bude Shakespeare jako málo kdo dovedl vtělit i lásku a nena visr loVHlnost a laks pr a perfidii on jest nejenom velí kým básníkem ale záfoveň vcli kým filoMofem i v oni spoéívá jeho význam Musy jež poei-lovaly skráně dítka které narcalilo se ve S'rat fordě duluíM 1H1-I uvedly do svila jednolio z nejvétaieh múzu hož velikost neumírá a jehož sláva roste s kažlým pokolením ŽENY V PRAKTICKÉ TICE POLI- l'ii poslcdiiieh obecních vol bách v lllinoisii hlasovaly poprvé ženy a Chicago jest prvním veli- kíni městem v Americe které si podrobilo tukovému "experimen tu" -lest to zcela iiíirozcno že ve veřejném tiisku hodné se uva žuje o nové třídí voličů a činěny jsou různé závěry loifieké i nelo gické Podle naňeho míin-ní v obce nich volbách v lllinoisu padl ten argument jako by ženy nepřály mí volebního práva neb nechtěly téhož používati V ChícaiřU sú ěastuilo se hlasování lfisJliHli žen což jest ":i procenta z počtu kle ié se daly registrovali ' toho by snad někdo soudil že nebylo to zrovna velké procento žen které se k voltu" dostavily ale ono ve skutečnosti bylo větíí nežli v pří pudé mužských voličů nichž miiizc 7'' procenta hlasovala Dále n voleb v Chícaifii zdá se vysvítá ti že ženské volební právo nezná im ná jcAté feiiiiuism přiíl nímž bázliví lidé tolik varují Nehla sovaly totiž ženy sinaheiu pro že ny a hlasy jejich byly lak rozdí leny jako u niužft To snad vy- íětliije tu okolnost Že ani jediná i devíti kandidátek pro úřady radních nebyla zvolena (Vlkem ženy hlasovaly pro kandidáty dobrým rekordem a tím přispěly k ojd ižehí ÚřOVIiě polÍ'(ii-kčho iivota A takí ' oavMíily smysl pro ictruwt a úspornut v tom M' pomohly porKtti vydáni dtu HtisA tniioliti tiitltioitu ilillinV asi i t ibo důvodu Že Hedrivěío v!y itviiťjil administraci jk o kieoí tak oťeeid Že jest Ut do velká míry lu hU Žni "vtiM td" dUI h et OÁťti ok'i v lltuHiisu o "u kiU lod sporu ale l#kí ťe sudo Mpoiuliali ť bvb J t "molu" ie slitin h k Iv iruy ' IiIhhI H hllUjl dslii kd -iU jsnyVh '4icli kdt ji 1 po vfťe rku iciiv mají vobbid pťéVtt bMs'Ítká jet do Volt IM t ikvui v #it h ok i vd b-id t iu n hud ládíít i10 W Idká lr0Hh) iHtil V 4-ltl In ké nditMMy i rugvvtt jké lrkv tnlpAtítl My j1 p'd NA UOkKt ttJDt thmmivkM hh kUp fa im životni UlU jel příliá tížtyií lu-int á oeboiné riAcif tm ta j bo afezkn nwbúzely píJIuí mnoby ka miwjI a bloží ieebť i vzoene na p -Nejaona U rnaiií(itt'ayljo a htííf M! - p NYlaorm 0'Hbaujli neaymn jeat jeíli bfiřť Jak anad ani tiepotřibnjem ob Aímí vyvítlovalí pai Xíslaon 0'HbaiJKbneaay jct tlíploma'í ekým záaliipeem Hpojenýcb Ht4l v Mexiku Mílí jtorie tam aíe vy lanee který byl odvolán ixiílí jnme tam zvlížiníbo oaobníbo z4- Ml upře pn hídt iiU Wílaona [ Linda který nedávno vrátil a jeat více než poebybuo íulalí pft jde zpít avhtik p Xclaoutt O' SbaiiKbncMMybo nikdo neodvolal a aám no takí nevrátil a tobo Houílíme že na vém i)ínté jcal dokonale MunU n a ap"kojeu to takí radoMtl žili v cizi zemí u v cizím níÍHtí v tom vídomí ž- j K" í osobou Nikdo přece nebude u piráti že Mexíkáni mají rádi Spojení Stály a ž stejní mají rádi p 0'Khmijťhejicssyho jejích ofTieiclníbo zástujice On sice diktátor Iluerta má ně kdy divní nápady ale to víecko jenom proto aby e p Nelson " rwHiitrmin-my ihij inivn dh i i i ti J )nca 'j""' HA' " v"lfi za úspěchy Villových a ( 'arran- zovyeii revolucionářů a zítra ui zabavili p 0'ShiiUKhncssymu de pesc z Waxhiniftonu a hned zas átelfví!k''ž m' DWiauiíbnessy ohlásí ze oy mci raii rozmiuvn s p jiu- a ě i t I V črtou vzkaze mu tento k'"U man že vůbec s ním nechce mlu vit a p 0'Sliauttbnessy ani si nesmí urazit a musí přijít opětné kdvž Jest Iluerta v letmí náladě a mimo to jcSM z Washingtonu slyší žo nejsou s ním zcela sjo kojeni ii když vyjde na ulicí Mexíkáni na něho pohlíží jako 1'ctrovstí ale jak pravíme to vši-cko jenom aby p Nelson 0'Shaujřhiiessy měl trochu zába vy a ku všemu lomu má to vě domí že v celých Spojených Stá tech není státníka a diplomata který by stál o mexické vyslanec tví Také není p (1'ShauKhucssy jist zdali v případě vypuknutí války přece jenom nějaký Mcxi- kán dýku pod žebra mu nevrazí nebo nepřijde li o život "nesťast nou náhodou" — a tudíž máte-li nějaké svízele a strasti vzpomeň te si na p Nelsona 0'Shauiřlines syho tomu jest ještě hůře LIDÉ A LIDSTVO Miluji lidstvo celé — kolikráte takový sentiment tlumočen byl v básních a uvážíme li že toho "lidstva" jest na světě mnoho mnoho set millionů zdálo by se že jediné velká duše mohla by bý tí schopna takové veliké lásky Každý národ má svoji hymnu a jiné vlastenecké písně z nichž zrovna sálá láska k vlasti a má lokdo má tolik kuráže říci jako Machar že necítí nezná takové lásky PimIIi našeho mínění lidé měli by bvt skromnější a m lýtvati tou láskou k "vlasti" k "lid stvu" k "veškerenstvu" IJéfou si na sebe příliš těžký a veliký u kol a zcela byteéně iwaei i I iK-í iLii iiii iMmIvih mi li iiejblíže když ib'i milují rodiče a rodiéw děli a miluji své souro xi ne- bratry a sestry n kilyž lohotii iicjužilhu kruhu vyjdou ven pU 1 když jednají lidsky Vftíi svým souv dUm VlVl !'"oi nimiž Ve stk přieháiejt v ob ť titul r h V rtm"tn'id "i1" Víilýiu vstííe Ičm kdož jsou JimHU l laikovi se nclie rilitrl kU siejuyui upumiim t nlťtUJin d4Vne Iradiee ilemo bydli v jednom mě-tě (kiaUeké sliMuy vyslovuje se Takový sentiment to ut sice tak proti nubvi tuím a o ikVu dáh "Viiušriiým" jako lák k lid 'je t pr volný pilVhod aillell IU k ViškilrlislU eož jes!'%t M( ptttuMnským piůplrf vínko vťWlrwý Uiaklid hjvtiu což vi sku vč nosit mbylu bv jeiii al jest ídiaVMU livofol fibi ničím jiným to-IH subvem l Kde """li khtá nejenom čud živi tll vt{ „4i lMiilv by platili il & nMliiín ! Uvi uk Vt?H L ihU tom náMmlu bH auu' kýu ř- m Kdo lo ni hopeti rjy v p„jřniu ob loxlA n pU takbo wulíttuttlu mil by ý 'lv by itbu hVpubliUwký ? í i í ' tl " k ob luk upíÍnvio a liiriiod0 all l I Ul-i j i hipi o b i'hk I lo ho ťOitl 4v si tUthojť o ťbn lku v plním MMiiiM( a oivhi toho tt a HOI tl OlirO %i dlijil $ pohHHHÍJt md'ali ib Ud V VktroIUv %'m lm SÍv ku powhí piJímV kln# mMt wif vykrealílí v (íeb nejlijzníjéíebJkonK''' preaídeut 'fah jednali llbill lilu II K ÍCI() li V la l AmIiIii Llví ailii(fi'l ífrt eí jct to jílak KdybycboíH po- iavii io rijy ve-ny y mt známe uepoebyb4 u kuhUUy m ílí byebom lííjakou ibybil a o W m nkiifeínň každý m4 iiíja kou tbybiJ jinak ani řlovíkem by nebyl — a Jeat to ubovívaví přezírání iMi ebyb liaííelj apolu blížnjeb kteří jet tím pravým lidstvím kferí untožAilje apolcí nou poapoiítwu prácí a doved vybudovn'1 velíkí vící NEJVET6Í CLARKOVA REÚ 1'íedwda poalaneckí nluutvuy konířřeaník (lark jet proti od- volání zákona jíml americkým lodím zamíafnávajbim ae pobfež- ním obebodem zaruíen byl volný prííchod prň['lavem Panamukým a řeí kterou proslovil vyhlášena jeat jeho cfítťly za jeho nejvétií Nevíme má-lí tím býtí ClarkoU lichoceno ale jihlo jeat že kdy- by význam dloubolet:bo kon(?re nika i Míssourí měřen byl dle té lo řeí i nezaujal by zrovna vyní kajíeí mísly v americké pulílícké historii ťhkaifská "Tribuno" kU-rá ve avých redakčních posudcích jent spravedlivou a umírněnou i k od- piirciim vynesla na-l tou iiarií - ovou řečí zdrcující soud a dokou- řll cc uaj psala že americký národ mé dosti příéiuy styděli ac za před sedu poslanecké sněmovny Kdy by prý takovou řeč proslovil jiný kongresník ještě by to uAlo ale t i i pravé ta oaoinosi ze nyia pieu Untn-nu předsedou sněmovny činí věc povážlivou Jmou to příkrá slova ale když muž v postavení které uznáváno jest za to nejdu ležílíjší po úřadu presidentském prohlásí "raději bych viděl aby 1'anauiský průplav vyhozen byl do povětří než aby kontrolován byl Velkou Drítanií" tu jest na čase aby takový "dar jazyka" postaven byl na pranýř a aby i americký národ gratuloval že p Clark se nestal presidentem O tom zdali americké lodi v pobřežním obchodě měly by mítí volný průchod 1'anamským prů plavem mohou se lidé poctivá v náhledech rozcházet! ale Velká ltrítanie svým usilováním aby její lodí měly v průplavu tytéž výsady a výhody jako mají nu příklad americké lodi v průplavu Wellandově o níe více nechce kontrolovat i Panamský průplav nežli volbu pana Clarka v jeho missourském distriktu To ko- i i -l i noem p tiarK taae vi a ta umná demagoga kterou sehrál v posla necké sněmovně 'starému Champ Clarkovi' špatní slušela Stejná jako ta tragická pósa kterou za ujal Nevyvcde-li p Clark něco horšího nežli jest !a jeho opposi ce proti programu Wilsonovy ad ministrace nemusí mítí nejmen Ších (dmv že by ohroženo bylo jeho ziiovuvolenl a nijiik neby lo třeba toho plačtivého prohlá šení "budu li vrácen do soukro mého života budu přece mít i lá sku a úctu své ženy a svých dě tí" Nebylo nijak třeba tohoto pathosu ale bylo třeba aby před seda sněmovny poslanecké když uznal za ilobre neb za nutné po stavili se proti demokratické ad ministraei proslovil řeč dňstoj nou pádnou logickou appelujíe m i- r i i : i i : : uiso i pcumme „ „ alf lednu- na zdrav v rozum la 1 hoí když tu jo ree proMovena v uemne ti- i # t t w ui!IU" V I liini'™niil 'iu""M W iU W1 líepublikánské časiipiy ilullt i jl m demokraty k voli tomuto póru a mají k lomu celkem do 1 1 I I K I f I ir uuvouy iihiiM i iaiuMnoi přijatá im kouu-uei v HulHmoie - koiigr přijal ldu Akoi pie úb ul Tafl jej pb pl v écml j ttiaíi et ta v duchu Ira lie 4ad é ( ti i t t ptd-U klnk4 tdt lUuiit uja'a U t4 tnnhko i hu ' h ki itl-f hiflid bsTtUiV klrfé lAliMtov piikb-l U + V blsli ati jrdllli V Udili tibto I a lodU irpoblikáwký lodím v jobhžníoí obebodí t'dy zadUjííiiíií 1'ozdíjí íee i íí i Luíi 1 ! L l 1 '"i nmcrtea ymi iniiHfy na ! „(! tt t p fík lad mezi Stsw yoikem a Kafi 9 w w 1'VaneÍMkem poskytli volný prft ídiod J'anamakýni průplavem l'reídint Tuřt pobllžel na to jako na aubveneí a k řeíí avíbo íaii v líefroílu předneaení toto ava Htinovjko náležíš objtomíl a zdftntníl Aváak demokralMk4 atrana by- la vždycky proti udílování aub- vení americkímu lofatvuj jeat přee známo ž předloba v loni wiyuU byla kolikrát v k(m tfiexu poražena deniokra'iekými blaay za pomod rt-publíkánfl viiifrozenHýcli alatO a tudu tanovíko kferí zaujala WíJ - ttonova fldmiiiÍNfrace j(t zcebij držel 0XX)WK) n hotovoatí od dÚKledným ale nedúaleduým byl klidni Kvroji I'an Wilaon a j onen odMlavec UUrý hp doatal doj ho rádcovi byli tobo mínění že Imltunomkí platformy o pokyt - nulj zvlííhltiícb výhod americkým lonlui v J'iiamkem v ninamskem průplavu Myl prý lam "vpaÁováu" a jest to skoro k neuvěření že mohl u jííj bdělému a ostrainému oku p Hryana jenž byl přece předse don resolučního výboru který jdatfomiy vypracoval í'o ao týče smlouvy Jlay-1'aun- l ' i r jccioie - ovy jesi pravua zc není doati jiumou ale v kongresu ne- ji-4n4 se o její výklad nýbrž o základní stanovisko jaké Spojení Státy míní a chiějí zaujati vůči Canauiskému průplavu jako veli ké mezinárodní vodní dráze Že byl zbudován americkými penězi že inl by býtí Spojenými Státy kontrolován žo americké válečné lodi měly by mítí volný průchod a že Spoj mohly by Státy v pádu války průplav uzavřití ne- příteli neb těm kdož pomoci by mu poskytovali o lom sotva bu de sporu ale jest to spornou otáz kou zdali průplav stavěn byl pro americký paroplavební trusl neboť z udělení té zvláštní výsa dy americkým lodím nikdo jiný prospěch by neměl jenom ameri cký paroplavební trust který mnohokráte ukázal že není v ob chodě pro zdraví ani pro vlaste nectví ale pro to co dá se z ně ho vyždímat i KRISE V MEXICKÉ SITUACI Ne tylo řádky dostanou se čtenářům do rukou budu v me xických vodách shromážděna jed na z největších námořních hoto vostí v historii uvita Nemíníme číselně nýbrž co do Mnoswosti výkonností a ničivé ÍJy Posled ní utkala se válečná loďstva n& dalekém východě od kteréž doby hodně zdokonaleno v lodním sta vitelství a výzbrojí a americké loďstvo jež se sjíždí do vod me xických v obou oceánech před stavuje vymoženosti a zdokonale ní pohledních desíti roků Jest to ta iiejmodcrnější bitevní eskadra jaká kdy k válce se chystala Za jisté nikdo kromě firem jež do dávají válečný uuitcriál války si nepřeje alo jist je že věcí dospě ly krise a že ta presidentovu po litika 'bdělého čekání" osvědčila se býtí nezdarem Zalétni těch amerických ná mořníků v Tampíeo není sumo o soImj žádnou tak vážnou věcí ale ono jest pouzo jedním z těch Imuha lřt((llllft luruvv vlá ly n skoro by so zdálo že se vlastní jedná lluertovi i vypru- VlkovA„ Siujtlýťh StAlUi Kou- kl It lle liimil i h t i 1 1 1 nu iiit ijin ioésto N městem před nimi padá '4 třeba Iluerta dává ' předmst výpranku se struny Spojených stáú před výpraskem od Vdly a ' i m mut l etm dokonce e hov 'ouh - ji h vv hlášeni válkv Himjo- nymi Staly íeililo by mevuky náriul In i něho $ llueily stal by najinhiou veliký vhisUine t iánli'1 rodnou nelni proti eiímu io příteli koustitucioiiidiiilé kily by lopos'aili se proti Spuje liým Siátftm ocitli bv e Vu sě lb škůdců vlli - fkrálka i lu nla si snad ihsI it v pádu vál ky a cul jteu i iné b od Villy pokoj a kdvbv pdl piwlhhl by ms němu nártsiu a nikoli by b oiU batidiluM ht t ink„ U jHwiedid kltu loboř jioak HeíVVjAdnU polituj áni liti I UVeh i dláždil by Hpojiní Slily jko ud iM'Uiátr svoji airotiu-mitÍ S ipopiowll St utifo v Thiii4o la L t i i t tu li litin ni nmi Mi ll iiAiioo td í t i -ta s l nwinť] im lito Met kťit-hliia iiutultM i iiaWmu tli iitoktatli Wuu fj požadavky wabjnftonk! v)á- ' yl i i i Kul liil II í I i r I I 'i 'i BI I i i ¥ i — r j — - — i vi#i évkui k nou itvcui aioeri ekí vlajky aalvou výfiefi když ameríekí váleíní loontvo po zdrav vrálí ale pře no zaa ai Meko rozmyslil a d"koie žá dni aby ameríekí Jodatvo vypáJÍ- lo oiu-n pozdrav napřed nebo a poi aouía(ií a bďteriemí mejij i t tě i r t J i ti eaymj lofo ziji w nytj mail- a 1 ! 1 ( A millenii mniti inimi a jm XI VJajky ale ae Mrany Jjuerty zla tu: v toni býlí ayalem až jíž U Ji o neb onobo důvodu dráždí Spo- ]i""' jako hy ebfíl vynufítí branní zukroícní Zdá m tíž h: atruna trpílívo- alí jirenidcnta Wilaona praskla lkdyž ao dozvídal ží Jluerta ob : Jlucrtu vyhladoví domnívali ms že nikdo jicníz mu nepéjíí když Spojení Státy odeprou uznání je ho vládě a bez peněz au to ápatne válčí než v tom s přepočítali a fiOjíMMIKMI v ne j horším pHpadí by znamenalo že líuerta udržel by Hn další rok a lo by ovšem byl další rok iiřítnmní riesneMÍteliié situace r OiAzkoii jest jak by m zacho vali konatitucíonalistá v pádu vy hlášení války se strany Spojených Států Pokračovali by v svém poatupu se severu na Město Me xiko a kdyby tak činili nepo sloužili hy tím Jlucrtoví jenž po tom vystupoval by v úlozo jedi ného obhajíteJe vlasti prolí cizímu vpádu f Zastavili by uepřátclatví až by Spojené Státy byl v Iluer- j tou hotovy? Obrátili by sn proti noicrickémii vojsku které ze c ve ru do zeně by v trhlo a to do kra jů v té částí Mexika jež kon stítucíonalislé mají úplné v mocí? To jsou otázky na něž naši stál nící ve Washingtone rádi by měli odpověď Před několika týdny president Wílson dovolil dovoz zbraní a střeliva pro Villovu ar mádu ze Spojených Států a jest dosti pravdčpodobno že tčsdiže zbraní a střeliva bude proti naše mu vlastnímu vojsku použito A další otázkou jest — co po pře možení lluerty a třeba i Villy Měly by Spojené Státy velikou tu cizí zemí patrolovati aby tam byl pořádek zachován n zavedena čí st a v nj vládu což by vyžadovalo vynaložení nesmírných sum pe něz nebo přivtěliti sí Mexiko čímž popudily by proti sobě celou latinskou Ameriku? Možná že věci nebyly by dospěly tak dále ko kdyby Spojeně Stály hned x počátku byly osvědčily více pev nosti ale zároveň sledujeinc-lí vývoj událostí jenž pokračoval více nežli půlstoletí zdá se že jest to dějinné určení jež ukaii je Spojeným Státům centu na jíli od Hio (iriimh ČESKA AMERIKA PŘED TRI ČETY LÉTY V Pokroku Západu ze dne 10 dubna 1 má dopis p J II lín apodský jenž tehdy v Chmlandu bydlel a způsobem spíše radikál ním píše o tamní české demokra tické politice a politikářích V pozdějších ef'ch p Hosjaidský novinařil v Nebrasee ve Wilber avšak v té době jeho vnituhy i tíhdejŠlm vydavatelem P ne byly zrovna nejhpšl Dne f dubna byla v Chicagu slavnostním způsobem otevřeni noví iiíízeuá škola C S P H a velké účasti fádů zmíněné Jedno ty a jiných spolků Slavnostním řečníkem bjl p V Auajdr n duktor "Dinnien Novověku" Cle vt hnidu t a V chicagské "Tribune" kdosi uveřejnil dopis iu ttdi t praví ho jména V luiui napadl io4 avti b iu ho imiyoia Si coi a i Ziku i v Haeine Wh siáttdho uáioM Jonáše p C J Palleu A jiu ii i ié česká občany mi ioké cm Mb04tbi Iskiium nevoli ét met ká' rd přljaU lisolili-i kteié rádným půobi oi Mim i4k i n jedllAltl oduUd!a "Tnb'lie" IčíÍm u uiodiu dpiui 4 Chi'kký "Niiiiovc" pí--' i' „„„i ji ' iHlm n(huol brk i