Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, April 08, 1914, Page 8, Image 8

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    ! ' - -
l'OKmiKf DNK H DIJlíNA VM
POKROK
PUBLISIUMl CO
IOKEOK ZAřADU
mlate! v4ál
r (7t ro Kalia ukraa líab f aauy
Ur CUfkaoa jro Cvlfal ekraa
ra Wilaun Kana fr tit Kaaaaa V
ladsř Jííi la 'f tát Iuwm Ht
Paul a Mittpoiit Mísa fo vlát
MlooMta Tadall D ro alaty
Sulb s VortB Jakutu
rfedp!tu
Pro Hoá íítaty llSO Pra Kaaa4ti
♦200 Do Kvropy #220 ruina
Zámlky pcséiBl déjlal M pomoci
aiolrb poukaz (Mnoay Ordan) ai
prrouícb oukáxk (ExpraM Mooay
Onira) bankovních poukaMB (Baek
Draft) anabo v reglatrovaaaio dopba
Oznamujeta li avé přeatébo4uí udi-J-tm
starou i aovoa adrcaau
Dopfujr t kruU ftaoáratTa ochotni
avařajnfm Muii býti aluíné psané
br úfnvslu Dékobo osobni polkotlítl a
polapiany plným Jmanam ať jit má
btl rsdiikej utajeno anabo dopl
ti uvrcjbéao
Jest skoro jisto že president
si vítězí se svým úhíIíiii o otevření
Paoamského průplavu Uniím
vřed) národů za alcjných podmí
nek ale bude to asi draze vykou
pené vítězství
Nechceme býti uštěpačnými
ale zdá Ke nám že to zasvěcováuí
nové bitevní lodi Oklahoma "po-
uláni míru a službě Všemohoucí-
ho Jloha" nemělo ne Máti v den
2:1 března nýbrž na 1 apríle
Zdali gen Villa dostojí svému
slibu o zájezdu do Města Mexika
jako e stalo v Torreonu gen
Iluerta mohl by ne pomalu při
pravovat! k stěhování a prosté
prohlásili že jest to lod jeho
důstojností setkali ne H takovým
bývalým banditou a hrdlořezem
Někteří duehovní zle odsuzují
činnost "evangelúíty" Billy Kun-day-e
a není ne co diviti neboť
"Hitly" v každéjií inéNté ncUtf
Ktiietánku v podobí velikého
tnjiořKtvl W% a z toho přirození
následuje lloilhý pút totiž ne
pro "lMIlyho" ale pro ty du
ehovní l'an Uryan jext síee premiérem
WilHonovy adminiKtrnee a
HouKtoti jnuom Mekrctářem zemé
dřlatvt avSak zdá Ke že vliv po
Klednéjíího jeat tnoenejňím nežli
prvnéjňího — iivážíme-li Že p
líoiwton dostal dvě obvodové
banky do svého státu Missouri
kdežto p Hryan nemohl dostat i
pro Nebraxku ani jednu Xebo p
Bryan zanevřel na nvftj domov
Kký stát který přece jrvné obje
vil jeho talent a který loyálné
pořádá Mryanovské bankety nu
den jeho narozenin?
Nyní vyšlo na jevo že byla to
pí Sieífelová choť iiew-yorského
bankéře a majitele několika ob
chotlň která přivedla jej na mi
zinu ttebof její společenská kari
éra stála ta tislee ne-li milliouy
dolbu-A uvážíme-H že pí Kužel
ová hostila prineeny a vévodky
né že svými královskýini hosti
iiiami i v Paříži vzbudila pozor
nost a že provdala dceru za hra
běte vzhhdeut k tonut že vše
cka la pompa byla za penUe chu
dých vkladateli! V Sjejfelové
"bance" vétiinotl jeho dlníktV
kde vlastné taková bezcitná řifle
na inéla by býtl — ve vticieli
Spolecitustt nebo Ví spfitétu krt
ininúb ♦
VELIKONOCE
Mb1u ířiiauiřUftjl VcUkotiocť
ttewtilrní 4tl prituowiébn li t
atva A adalt ttic jubilu ' prubmll
anaÍ m' kd ba uptmlkr n li
la ktrri uplynul na dibyt k
Velkolepý rboril "Vatalť je té
ta chUlň svita Víkuptirl"
ruM ditil a ptivítH! ji v(v"ko
i l hktt jl by U blan jko
kHvtH pjb'ÍsM uidhrU
rmkh jamibii sbtiu' jitřili j
A vijHtmeiM t i m IV MiHhá
wku# vikv vchloMint jk bý =
valy v ltti i Idy r 1 bM
~ Ms % ♦ib #HwU
m iwkS ipmH
ma iřiklad i tiUt Itdaki u4
nii téjké Mllv k klapni
nouti a sliotícbnivétl if jist (
třebu ono božstvo HejmodcrnéjSÍ
af y to Mďkoat ale Sf Vsíebni
kdož zřekli jst a starých bož
U (itbiiu vérni aspoi lomti
1o Nikoli sIovmii ale skutkem
ťlovék jenž zavrhl víru a u
budovíd v srdci svém oltář to
tnuti novému božstvu ztratil
mnoho a nezískal nic Nedovede
li vypestovatí v srdcí svém pocit
lidského brutrství jest daleko za
prostou babickou která doufá že
když na Hvaé Hoře obéfovatí bu
de Marii voskový M h Un její
vlastní (íd přestání bolet jest ta
kový élovck dalck( za takovou
babickou nejen citoví a mravné
ale také intelekt udné Totiž vy-eháíme-lí
p stanoviska že élo
vřk nemél by býti jenom myslí
čím strojem ab žo vzdéláni mélo
by též zuálechtití duíi a srdce humoru naojiak v té nejlcpsí n
zrovna jako pilná ruka farmářo-jladé jak w to palří v tomto ve
v a zušlechtila prérii nebo jakoilikonocním týdnu kdy všichni li
zulechtén byl planý strom neb dč mají vfii sob pocity jako
planá rfiže — říli jinými slovy bratři a sestry ale míní psáti o
clovék není íntelektuclné vyspé šibeniAníni huinoru jiného redak
lým i kdyby mři deset universit I toni jistého venkovského západ
když neuznává svých zodKvcl-joSho antrlického listu
ností a povinností vúéí spolubliž- Nuže onen redaktor byl asi ja-
íj-ímu a vfici řlovéécnslvu jako
celku
'JlÁt ílellávihť llistivosf lKiJ
smířítelnost to jsou všecko znám
ky nedosfatcénř vyvinutého i fit
bktu kromé toho že prozrazují dakení služby hlavné když jsou
povážlivý kaz v povaze samotné prokazovány mrtvým Jeho ská-
téehto věcech dalo by se hodné ih j-Ht jak následuje "Za pové
uvažovat! vzhledi-m k tomu jakjdéní veřejnost že p X 'bo p
se vyvinula a jak působila svobo
domyslnost mezi Cechy americký
mi o které stále éfme u slyšíme
že jest náboženstvím lidskostí
Kéž by byla ale prozatím svobo
domyslnost jak bývá obyéejné
chápána jest všecko možné je
liom ne náboženství lidskosti — -jak
skutky ukazují
Ta naše česko auierická svobo
domyslnost také potřebuje svých
Velikonoc svého vzkříšení aby
vyplnila svfij úkol aby skuteéné
stala se náboženstvím lidskosti a
mstaínc-li se jím pak nebyla
krokem ku předu nýbrž krokem
nazpét
ČESKÁ POLITIKA
Nedávno )r Kramář vůdce
mladoceské strany mluvil na
schůzi v Kutné Hoře na níž do
stavilo se hodné přívrženců stra
ny mmslné sociální a doslovné
vyřtvátr byl ze siné kterou pak
opanovala opposiee Voláno na
něho: "Hanba Kramářovi! Pryč
se- škňdeim éeské vřci! Pryé H
vládním sluhou!"
Dějí se to v Cechách prazvlášt
ní véci Kdyby kdekoli jinde na
svět některá politická strana by
la tak kornpromitována jako
byla strstia národně sociální
mým vftdccm ftvihou pěstovala
by na prvním miste etiiwt skrom
nosti a nevolala by jako "roz
hořčený zástup" V Kutné Hoře
'Trn HarebácHl kterého se do
pistily Kraniňřovy "Národní Li
sty" nesutí dr Kramář mluvili
pre
Hoře
To
strtM
tom
hov i
poctivým ceskym iniem v
Kutné!"
darebáctví "Národních" Li
má patrné pozůstávat! v
ž přinetiiy odhalení o 8ví
Jest sici- pravda že Národ
ní Listy mély promluvili díive
kdyl o té zrailé Avihové véděly
avšak iivábnclí všecko ony pře
ci jeiiiou i tím pozilidtii odhale
ním prokáaly vlaotné službu už
t toho drtvulu že snad strany
budou nadále opatrnější u výbřru
svých vňl'ň a strana národně
hncirthií nptn't pro píitoiiiiiou
dobu ttelMÍ-U by ÍUM-dali IM
ílllitU stolici Cláiok o té
eb")t V Ktltllé MolV kulit h —
"Kutnohorský lid promluvil —
puuUimi hněv a spravedlivé ro4
boiéciií in litvali dnnu Kl Hiiú
řt lit lihiplivédllýlil řskloielU $4
pnt "Nár Listů" lnu privda
lid pitntduuL ! ieihiit liti V
Kutné Ibře aU' hoV la éál
klet 4 e ďvU( tbi KřftitiAřoY
ké sčítali promluuU l wu
vítlvvky b's Ldi uctil Mam i
Ixiíbll Jvt lit Cl Ikťtl SO(ti'ltll
t pciibtallti V lidlt "ptltt0l
buév" J nutit ie Ukm4 "pro
iilu uí" a " uiiUud hněv "
Vftbm inMoidy k rA4tfujřml
íííHvý itidii jHttiUckým
Jnoot lvUtnIÍ íi ki půlili
ky jt lc ttjHUM séiMiS
tukuL d fklH limi
4t #INlplllÍUtA fa j'
%U% é }HikmkuVýin A # nl
ní mladoeským ani nároín4 so-
cíálnlii ani r alUtíckým a foto
séřné rozkolu zcfo (U okol
ských řad hry viiké skhik pří
éíny
A tak uvažiijetii li vfe-t-ky ty
to vécí skoro bychom řekli z
národ éiký ačkoli jest bodné
vysoko v kultuře není poliii'ky
vysjK'lým
REDAKTORŮV 6IBENIČNÍ
HUMOR
Dii síee každý redaktor mívň
éasem záchvaty Sibeníéníhy hu
otoiu a koncem ono takové du
ševní rozpoložení není obniezcno
pouze na tvdaktory nýbrž í na
jiné lidí To sjíad netřeba doka
zovali a redaktor tohoto listu ne
ní dnes pfí žádném Sibcniéníin
ko ten příslovečný éerv který se
také obrátí když nc na něho
dlouho řlajMi a uveřejnil jednou
ve svém časopise skálu cen jakou
nadále hodlá éítatl za Jistc re
V jesl úspěšným obéanein když
každý ví že jest líný jako vlád
ní mula a povědění že
zesnulý oběan jt želen celým
médiem když my víme že byl po
hřešen jediné ve svém kroužku
kde se hraje 'poker' ♦inLI 7m
zmínku o chronické nenapravi
telné jedovaté kbpně jako o dá
mě s kterou jest radost se setka
li když každý obchodník ve mé
stě viděl by raději Satana při
cházet! nežli ji rl Nazván!
obyčejného kazatelského tluěhu
by ' vyniká jíeíiu duchovním' I0
centu Poslání starého pokryte
ckého lumpa do nebe když my
víme že peklo jest příliš dobrým
pro něho $""
To jest šibcniění humor imoho
rxlaktora venkovského lunflické
ho listu Čeští redaktoři nepo
třebují býti nikdy v takovém ši
beničním humoru neboť od nich
nikdy se nežádá taková nezaslou
žená chvála Ti lidé co jsou ži
vi jsou šmaheiu dobří šlechetní
ani spát i nemohou samým přemý
šlením jak by co dobrého komu
udělali a když zemrou jest péro
redaktorovo tak slabým k vylíěc
ní jejich etnostf jako hlas zádu
ehou stížefného v obrovské kathe
drále My litujeme redaktory venkov
ských anglických ětmopisft že žijí
mezi lidmi kti řl je někdy zrovna
vhání do šibeničního humoru
UMÍSTĚNÍ OBVODOVÝCH
BANK
Ve čtvrtek minulého týdne o
známil otKanisaění výbor umístě
ní obvodových bank které tvoři
li budou tak zvané lícservni sdru
ženi Ameriky a po všem tom u
jišťování ž budu brán zřetel je
diitě a jediné na obchodní zájmy
země a na nic jiného výbér hodné
překvapil Půdou totiž umÍMéuy
tyto obvodové banky v následu
jících místech: 'Postou New
York Philadelphia Cb-velatid
Uichmond Atlanta Chieayo St
Louis Miiuo-apolis KaiisHH Cíly
Pallas Sun Kraiiriseo
lib tedy ibtitl tři banky v
líichmondu Va v Allanlé a a
V Pallas T'V ktbllo ci U mmi o
hromitému seVclu nápadu doslalo
c putini- jdné banky v Miniiea
pulU a li do jedmébo státu
Miknotlli plilllieny llvé jettlli lb
St Uaiiati a ilriilnV do KaiMtu
Cíly Nirky Omshy která jesi
liejiliulit Ve sllidu letité b' iá
iiiit á lriď m iM-smUné ubbuli
tlubidýtnt uin'délkými pnimy
!lVVOiÍ i bi'lilltllllÍ lijmv inu
íiiittv ' tich ok!ot n dt
( il h% i H- W Y pfrwd
brak N'apMl Pnk V Otu
U#t4vn # jl"i I dp
ii'U nul! v nbmt ft i'itt lvi
W pojfMVrH SUlt-vH a w iHm m
b bl jrfkti ti j du # I !ilU
IU-srvulbs iftlrnírid vxnul nil-
djl l WltS-HÍ )MiUirtlt i
"Nis tt avťlé jcuníi pt!t!iki
ibklÍá MlnUHtt iíl fcb
tálid ifrrvi b!f bvly umísil
ny Jest to hanebné — jest (o po'
lupa V mem íisudkli výsleucK
bud Hi rozhodný politický úéí
nek Já nemohu vídétl žádného
jiného výsledku nežli ím p Uryan
zabil v Ncbrascc Není Žádné
pochybností o tom hf Iincolii je
nom proto vylaŽeu byl jako kan
didát o místo aby Omaha mohla
býti sražena zároveň n ním Vý
sledek bude dovolím ní předpoví
dutí žc banky v lélo territoríí bu
dou bráti malý zájem v novém
systému fl pokud lo bude možno
bankovní obchod bud' se pohybo
vali svým obvyklým tempem
Bankéři zde podniknou velmi má
lo na vybudování nového ystc
mu a spokojí se líni by zaěal na
tak malém zókladé jak lo jenom
bude možno
"My byli jsme ujišlěni sekre
lářcm McAdno když předložili
jsme nároky Omaby že politika
nebude hrátí žádnou úlohu v umí
stění obvodových bank — napro
sto žádnou Plc zákona Omaha
byla rozhodné oprávněna aby v
ní byla umístěna obvodová ban
ka Obvyklé proudy obchodu mě
ly býlí následovány v provedení
onoho plánu My nade všecku
pochybnost jsme ukázali že proud
obchodu Omahy západně ku
Skalným Horám byl východně od
Omahy Obchod ze západu jesl
na východ pouze dvěma železnice
mi které slouží Kansas City i O
maze a tyto zanechávají dvakrá
te tolik nákladu v Omaze jako v
Kansas City Na základě ban
kovních statistik které jtmi"
předložili Omaha měla opravně
né nároky aby byla ustanovena
lá věřím že rozhodnutí bylo úpl
ně ovládáno politickými ohledy
"Jsem úplně jist žc Kichmond
ani Atlanta nemohou se vykázali
žádoucí bankovní silou jež by o
spriivcdlnila jejich výběr A pak
uvažme že New Orleans na go
l'n byl vynechán a Dallas zvolen!
Paiikéri v oniažské oblastí až zví
co se stalo budou rozhořčeni —
Není žádného obchodního prou
dil z Ncbrasky do Kansas City
Tento proud jest skoro úplně do
Chicaga Výbor ši l naprosto pro
ti zákonu samotnému s tím vý
sledkem že bude lo zlé pro zave
dení a regulování nového sysle
mu" Pan Vatcs má úplné pravdu a
zvláště má pravdu ž p Bryan
zachoval se nepěkné vftéi svému
vlastnímu domovskému Mátu —
Snad také na sen Hitcheoekovi
spočívá ěást viny nc snad že nc
byl by pracoval pro Omahu ale
žc brojil hned z poěátku proti ad
ministracní předloze na utvoření
rescrvnSho systému
Česko americké školství
Minulý týden učitel Beneš mé
v Chicagu svoji první přednášku
jež konána byla za velmi četného
účastenství Mluvil o česko-ame-riekém
Školství avšak Zabočil
mnohem dále a my měli jsme sko
ro v úmyslu nadepsati článek náš
"' i t' ii„titi " iu-i
„
lMiie si přečetli referáty ve Irech
íl :a (ti
i fti t ii in uiie i ii i mi n(i"iivti(i
jež vc hlavních bodech se shodu
jí a to u referentu různých éaso
pisft nestává se vždycky Snad za
četu návštěvy přednáší k zodpo
vědná jest l reklama které
učiteli Ikinšovi s jitlé stinný do
stalo u ztlali ano vidinu opét že
iátlué zlo není tak $% aby v néio
nebvbi aspoň trochu dobra Piu
ulim neviníc 1hH bude V Ohi
'
entit! svolána
- - i
nějaká imligitncMl
si htle ale jisto jest že lícili Me
i i i i: u„L l ii fi
in ať kdekoli a kamkoli lul nit
i srí
bhiboko a lo ni div u že lid n
i i
ívyklyui ji iiitiu na ttixitd ! i
Lnli-M! ÚsC Iv i bit iřcbuUkv
jiU trpkou medicilHHl
"Svotlit! o Jtletlmliie P ne ' '! miuvil njřucy ve
šove přináší iiVdedujb I n íetšl : Jky sice nmumi ale nemluví Lte
"Plavil v Úvodu Že Lvi s o''wk l ( AlU kA
Hit i A Mrtin i SkiUkiiu a 1" je dtbri ale má své r hy
by ri formivsl škotvt ale %Jh)h ' " '""" Polu
pň d mi a v did e prlce itl "' P""1 Uba na vvráUid
jest
st vil-il sbailá a le ílv jetlu
ho tíovik ki tibímský uko im
prt#tt iieta'i NipťDva iimi il'
vyjít t Mohy iv4Hťliv ] ni
Mei4 (tnt tHťkntivHt ti - nýbfi
ttul bv' diteiM Crk J Vu nkv
j I oié luAi školy v ín fnř
11 IhIííÍ im ík4 i%¥ f Awe
íie lt jdnÍ li - IiÍih m školy
'ití Utltka Utvt tníi MiiHt ve
btt Vlt-biivlvati V natfktl Mi?
1)4 tttH tUiíku Wtl'tl hvf
b't ladw? Me Mučri( i'H M
feské m ní liliem tmMo íkol
siví nýbrž pouzí) prostředkem k
tomu abychom mohli déli vé vy
chová val i v téch zásadách a ideá
lech jež jsou souéástkoii naší du
ši a našeho života fíeéník cílu
je z "('Vsko-amiř Kpíšlol "Ha
dějí žádnou školu lož špatnou
školu!" a výrokem límlo aou
hlasí Vypravuje kterak mládež
česko americká se rychle odcízuje
ciské řeci a uvádí příklad z New
Volku kde dívky a mladící éeské
ho dorostového klubu nechtěli
vstoupili do jísfého řádu poué-va-dž
prý má éeské jméno a děti
českých rodiéfi jíž ho mdovcdly
vyslovili Přednášející vídél ty
ubohé bědué Škly na východe a
bylo mu z nich 'mutno Nevěří v
cenu takových škol nevěří v ce
nu takové práce a možnost vývo
je j t0 zbytečnost ! Zde v V
ské Kalifornií nalezl poněkud
bpší školy ale ani ty nejsou do
konalé Jazykwý slav žactvu
jest zde o něco lepší Na škole v
Irving Parku nalezl však tytéí
bédné poměry zvlášlé pokud se
čistoty týče jako na školách v
New Yorku "Pocítil jsem skla
máni" praví řcňník "a když
vzpomenu si na nabubřelé články
o česko-americkém svobodomysl
ném školství jež do ('ech posílá
ny a tam uveřejňovány dokonce
í Ve "Volné Škole" tu vidím
žc články ty neodpovídaly prav
dě neboť když jsem přijel do A
meliky poznal JHeiii že lo lze ří
ci dvěma slovy: Ohavný biim
biig!" Nestačí planá hesla o vla
stenectví a svobodářslví nýbrž
naše éešství i naše svobodomysl
nost musí vyvěrat z našeho nitra
musí to hýl součástkou naší duše
a celého našeho života ("'ešslví
naše musí být takové jak je dáio
našimi dějinami: Husem (''esko
bratrstvím buditeli a v nové době-
Masa rykem a Drtinou A toto
sve
cessivi mamě pre-uesn i na
své děti by v nich dále žilo —
Musíme dítěti dáti kus své duše
i řeč! To je naší povinností
ftečník vzpomíná dále kterak
čaMo záviděl Americe její dětské
soudy V Clevclandu ině příle
žitost po ó ilní být přítomen tém
to dětským soudům a co spatřil?
Byly to většinou děli emigrantů
a mezi nimi i děti české jejichž
zločiny svědčily o tak hrozné
mravní pokesbsli že v Cechách
bychom takové případy marně
hledali A proto my v Cechách
dětských Houdft nepotřebujeme
Děti přistěhovalců amerických
stojí mravně níže než děti ve sla
ré vlasti Kde je toho příčina?
Nedávno rokovaly o léto otázce
americké dámy v Clevelandii a o
tom jak by se dala mravní úro
veň přistěhovaleckých dětí zvýši
li Hlavní příčinou jsou sociální
poměry v léto zemi a ne rodina
ani škola Zde je človřk zotro
čen v Cechách ne Zdejší život
odvádí dítě od rodiny odcizuje
je matce a tím i české řeči a čc
ske národnosti! Dále zmínil se p
Beneš o zdejších školách katoli
ekých a musí uznali že katolíci
správně pochopili
I 1 1
olství a Ve siny
význam svéh
lyslu svých zásad
dobře vychovávají své dítky Ko
nají více než my Americké svo
bodářslví je velmi povrchní Na
ši avohtslftři sokolové i socialisté
dovedou sice denně mi potkáni
hoilivé agitovat ale své děti nc
dovedou naučit česky aby jint
mohli své zásady vštípit! Ameri
cké HViibiuláistvt znamená v mno
hých případech mravní laxnost
1 M I 1
I'IMl-MHI- 1 II l' 1 111 tl-llltft
u'a 'n deil zalitu co jejich ibU
chodily do cíi kcviiufeyrh Suuiiay
řcliiioU
i
- Vké dílé de mluví dubře če-
kv do i A bt Pak j'b' na uli
' ( ii
iHi hvcH iklulivn V sM
b% j o'U by být tri tak dtibiá
jékti nstiťk e dít ie HruM
é-ky mluvit uvbri i crnkv
psát a čUt Plulo jíl dr V b
iiiký apiav ni rtvjnivl ie j'
nám #li iřt M optriVf m AI
l4 ty u p'ide PřifCe však
bv U lv ibdfe atiliH iHt tv
deittii d4lke tklky iUhrýU
Mctvlk NI kiiátlii
Vndeu dvjib'h skid í l tťl fa
jvbo líMí ju tUli Mvt
a Itbtíwn vilťfboy u- i t
no udrželi kázeň Dále viděl řeč f
liík přílí4é pérování inluviiíec 1
i I I A I IAÍI W
II1 i 111 I J I 11 - I jmi 1'llfi fil-riiii'
0 " i "l ii-in nu n iii (inni ' i '
i cit ci jest prruzm a fctjsncn pon
palronály více než v byrokrati
ckém Rakousku V líakoitsku na
výchovu KO vojákfi příjmdá P
důstojníků it poddúslojníkfi zde
na M žáku J uěíicl! V takové
třídé a M ŽákV by ani lnn Auk
Komenský nic nesvedl Olivka
učitelských plalft zde měla by" též
býti rozřešena tak aby učitel byl
hospodářsky zabezpečen a mohl
se' cele véno val i škole Dále měl
by být zrten úřad školního
inspektoru zkušeného odborníku
jenž by byl placen jako tomu je
ii Fiunft kteří jsou mnohem dále
než my ač jích je v Americe pou
ze ÍÍÓOIXIO Školní místnosti ně
[ místnosti ne
v člověku brň- I
: k ní též děli
řebí nových n
u více koiiV4 i'
které vzbuzují zde v člověku hrfl
zu Dle toho mají
údu Jest též jotř
čcbiiíc čítanka rázu
sačního Vzornou čítanku mají
katolíci jíž !ia[al farář Funbk J
z Clevclandu a nutno jí doporn$L
čiti i zdejším kruhům za vzor —
Žákovské a učitelské knihovny
namnoze scházejí Ku konci své
obsáhlé přednášky vyslovil p Be
neš přání aby slova jeho byla
m t
povazovaná za utuiuuie muieua
neboť byl veden tiejlepší snah'
po dobru a náiravě Ncdovei
nic zíti Ktiiiurnim životem ar
ckým proto musíme žiti
kulturním životem českým
kultura národa ničří se dle
Nejb pŠÍ budovy jež si zd
slavíme mají býti éeské školy
KIcrikalismiis se úžasně rozpi fí
a pracuje soustavné h promysli'
ně a jeho přívrženci nelekají se
obětí Proto musíme pracovali i
my m boť vítězství zaslouží si jen
len kdo pracuje a neleká ho obé
tí" Touto přednáškou tedy p uči
lel Beneš představil se českému
Chicagu a nebylo by to nijak na
škodu kdyby mohl vykonali apo
štolskou cesiu po celé české Ame
rice Ono je někdy třeba důklad
ného štulec aby se "ctěná veřej
nost" probrala ze sladké líbezné
dřímoty a p Pciieš má před třmi
ostatními reformátory tu výhodu
žc jednoho krásného či nekrás
ného dne vsedne na atlantickou
lof a řekne nám "gooil by" k
nemalé naší zlosti Ti zdejší re
formátoři postrádali té výhody a
přece vzpomínáme-li si mluvili
zrovna jako p Beneš — co na
přikladl jenom nebožtík Bartoš
Bittner naimal se o nedostatcích
našeho českého školství Co se
nanamáhal vpraviti to různým
těm patronátům do hlav žc školy
naše má-li z nich vůbec něco bý
ti nemají-li v nich děti ubíjeli
zbytečné ěaa musí býti řízeny od
borníky zrovna jako jsou školy a
inorické Že pokud ty naši' řády
lóže tálřory atd přispívají na u
držování Skol konají tím dobrou
záslužnou vlasteneckou práci
třeba že nekonají nic více nežli
svoji povinnost neboť jim v prv
ní řadé musí na tom záležeti aby
e školy a a nimi národní uvédo
tuřni udržely ale jakmile ty na
še řády óže tábory atd skrze
své patronáty začnou Školy "ru
iiovati" učitelům poroučeli nebo
vybírali je nikoli vzhledem k
schopnostem a způsobilosti ný
brž H uze dle toho jaký má kdo
"pull" to že se pletou do něče
ho čemu in rozumí
O těchto věcech nebožtík
Pil tn er nwioho se naptt a jsikud
se mu to podařilo vpravili jtbo
náhledy těm různým patrouátftni
do hlav na to nechť každý se
kulečnýiiii poměry ohe tnáiiu ný
"tpovl si sámt Aloí lainbt psal
u školách a ali jint ale nepsaly
Velké v blahobytu tonoucí žur
nály četkti americké řídicí se tou
kriUmm aásattou "dejte lidem
co chtéjl" a sond do jilé udry
iiádi dki iu tubu učilt l p lli m Š
bbUl tv naše skuly aiuviu Id
kitvé jakými jtoti U ž ty Huše
vi lké ioHiálv Hpnň íi pivdni
vkávb Pi-iišiivvv' b rt fi rujl in u
tutéujl é ium niiňujl jej juko
vé dobv prMfiiri Mrtvivkii a
lO I : k sloji i #Mim'llÍHl
Uk- tilv mu i iiAvštcvi unts'-
le p Pi til pfvve j lioni ibtbl ý
U ho V 'bitl tulil ! HilíjH bite
i KUvu a " juM " tirodéUuir co
bt t l%H'h l4iU ttt-li nbVtduHU
duk Amlu e itikttbvi ittdv n
ntl tU)viut v4t M iv%t (lilii
k'K kij - V AiU lve msv li
bili
T Ciké mU 4l
I
mt
'Mi1
V 'o-
í