mí Ki ti+: f (OHM
'i-
v - -
í „-
Ktraí 10
JUKíOK DNlí I'íjNA Vili
m —
H 1 nirii„1tirniii -j n— Hlínu— nri—nlww—11 mui— In
I I JlUUttU i tftdmlHuUiut tfoUH ( Xspwl Alwls ifáwh I II
Jriih'íj' dna bylo to na #-Jký
pátek lUniunviju na ayna jtété
víc min)o ÍJopoledn'
AI i viíchni do kostel "na prů
vod" NWetný xftstup Čekal již
UM V kostela i pfd kostelem
ilylo to množství lidu % vesní i
x odlehlých kďs koatd míli —
Kaidý přisel hlavně proto oe aby
m pomodlil hUs podíval na "u
mučeni" na "průvod" A ble
jh y4lupové a počali hýbali ro
aestupovati lidé se atrkali tm
ipjčky vystupovali krky nataho
vali 'd klášterská hrány tňyfa
Ú křik pustá libí a skřek Teď
vyšlo % ní několik mužft divní o
blečcných Na hlavách mají bel
míee na sobč auknč křiklavých
barev na nohách vysoké ho ty A
jak vypadají! Ten mi nepravé
vousy im líni ten uhlem namalo
vanč V levicí třímá každý píku
a po boku řinčí inu na cely" re
nwn spnátčiiá stará Shv1 huaar
ská mho pala kyrysnieký To
jsou žoldnčři Idou po dvou
zvolna očima koulející a střásli
vfi s tváříce — A za nimi —
b!! dva pacholci jím podobní
ustrojení umlkli provazem uvá
zaným kolem pasu človčka v
dloubá modří sukní jenž veliký
kHŽ nesa klopýtl a se zapotácel
lak vypadá! Trnová koruna se
dí mu na dlouhých řleSnýeh
vlasech y koudele a na č e na
tváří tímčlc bledé jest namalová
na bojnč řínouf-í se krev Pachol
ci jím znovu smýkají klnou zlo
řečí mu hž bob hrinJ a jíní
dva ozbrojenci důtkami a řaMým
kopáním ztýraného do kroku po
bízejí Teď klesl — nemuie dál
Nejílna žena nejedna babická
na blízku HtojM utírá plachetkou
éi Tu tíím vzlykot ni' ozval alí
jíž udiiKcn piiMtým řevem Žoldné
řův a pacholkův kteří umučené
mu KrÍKtu na nohy mírové pomá
bájí Hotva že néíio dála zaili v tom
z brány vyrojilo dvanáctfl
tnužů v divných (ukních naí-íka-jících
a žalobní ukřeky vyrážsjí
fkih A jak křiííeli tak dopada
ly na jejích télo xeui i tarn rány
uzlových nfikolikapnímínkových
dutídt jimiž Mt mužové ti aami bi
čovali "Mmkaíi! MaKcllanti!" ozý
valo au mezi diváky a každý tla-
říl m aby je z blízka apatfít —
Žoldnérové a pacholci a Kristem
kHž neHoueím ku dveřím kostel
ním se zatáčeli a za nimi také u
bíralí m řlagelhinti kteří nepře
stávíijt se mrskat i Tak také zá
stupové lidu s hrnuli a tlačili
tak h za nedlouho průvcnl úploí
wtvřelí a ten jako by v nich zuti
zil Jen klení a řev žoldnéřů a
řlaRellantův úpéní z zástupu vy
ráželo označujíc že "umučení"
doXlo aŽ ku dveřím ehrámovýtri
za nimiž hned na to zmizelo a ji
miž pak valil no u hrozné ina
řkanicj proud "pobožných" aby
apatřilí kofifo umučení
Když pak o tom vSem u Uřeži
nň po kostele rozmlouvali mínit
rozvážný konšel Že takové diva
dlo skoro se na vulký pátek a
jrrwjiovité do kostela nehodí ano
jen pravou pobožnost ruí a k
všelikým nesliisiKisleiit svádí —
Manželka "umuéení" hájíc j
inu odporovala a čekala pomoc
od nastávajícího velebného pána
Však jak se podivila kdy i Jiřík
nejen a pantátou souhlasil ale
váerko to jeitft na smích obraeid
Hmál m srdečnS Yiiickovi hroba
řovu jak dAlnl Žldnéř a stříz
liví oíims koulel a mhy cenil
smál # jak starý ponuený l vo
jáka trochu křivý íavli plouiili
a tak probíral jednoho po dru
béin a na ksMřm néeu naSel ro
ho ardečuA Mesiuábi a co taká
valnému konáidl siutch na rty vy
luwivalo A řlm vle# smál
tdit v(c w matka uiMela al pak
nemohouc tu taihuíiii nduveul
aly&rti IpíU
HimI i41 viHkmond ji la u
mířil O hrubí na b
ItmlvAbnl avat-bot Uty arrttuA t
vl Krvy drahý m1uj a na hlav?
vUif hrwf mU blUk vtlinřhii
mIUW Id I'řw 'r'4 l
HUiw alwuiil hrwWu ntil hl
v mála m wmIIHí 1n rí
e i titiUMii
lín tým Ulmlnk fmtou
n?n krajiawl Iřianw
pentlí tsk výf'řné sltiáeJa
Jmi jerjen tu Je4li jako on i
celého i'iéřa jediný jen dví mat
ky v clém kouleli? oiají tu ayny
o oltáře bohu sloužící Kaímflji
ka a onu!
'Au to druhého dnj tdtto o V
líkononím smdéií! Jeíté den
jsk náleží neprohlédl jetí w-
chodili ani bínovaéí (kolednlcíj
ktří přee nezaspí a bodní aobé
přivítanou n jíž zřisleebla HřeÍ
nová jdouc přen dvůr vedl u mou
sedky vetw-lý křik a dívčí stoích
Zastaví se naslouchá Matko lo-
ží toť není možná!
Chvátá domů podívat w na
sedničkuj tsm lože prázdno a ve
lebníéek te tam! Když sestou
níta na síů vracel se jíž a vesele
jí ukazoval tří krňsné malovaná
vajfékfi která si na íeiore vy
bínoval A jeStí jíiko by nic vypravu
je že chtd SOUSeilčioU deeřku
překvapit! ale Ž se mu iepov
dlo ana mu jako kolČava pro
klouzla Ž teprve na dvorku )
zastal a tam bínovačkou jí trochu
pohladil aby jí mouchy fo-stípa-
ly
Nemoudrý Jako by ani neví-
dél Čím je! Kdyby se to tak ve
méxté riebo docela v kláíteřo do
věděli h Hřezínfi majstr řasní z
rána chodí dívčata flákat a bíno
vat !
"Ale mlčte maminko jebtoil
kejte vždyť já jínairi už nepů
jdu!" To jeílé! Kelrna chláeho
lil až ot'(' jenž k tomu ho
dil Ůhiiičvii se neubránil Ale
pak hlavou zakroutil
Tou dobou vrátila se í-norka
vseeka jesfč zardéiá ze dvorku
do kuchyně aby ostatní vajíčka
"binovHČňm" chystaná uvařila a
pčkní zbarvila Venku na síul o
zval se první koledník a jasným
hlasem zanotoval
"Ó srdce jediné
lrobuJ mní čau!
Dej ta mné vajíčko
já půjdu zas!"
'An ním přísel druhý třetí pak
se začali už trousit! žc síří nepře
stala zvučet! různými jejich kole
dami Ti co bylí ze zámožníj
ších a známčjSích rodin vstupo
a1i do vnitř abv domácí dcerku
poflákali a vajíčko od ní obdrže
li Slunko jíž hezky svítilo když
také Jelipívův Martínek v zele
ném vyčístínérii kabát č se při
hnal Prve vsak nežli vstoupil
přetřel sí Šátkem veliké stříhr
ní přesky svých střevíců
KdyŽ mu Leuorka tři žlutá va
jíčka podávala usmál se fdí-
val se milostní na ni a pak zulu
se pravil j
"Já bych radíji srdíčko íeno
ro —
Dívče mc zasmálo jako by za
zvonil
"Panečku já už žádné ne-
iiiáin" odkvapila
Martin vyvalil za ní očí neví
la na čem j I'k strčil vejce
!o Sosu a soural se ven je&tí ve
Iveříeh po tom Šotku sa ohlížejí
V
Zrovna vadl staveni MřeiiiovK
stál dům íenorČiny matky A po
lift v Pelkové jíž také přezdívkou
"lierauka" říkali To jméno
v5ak velmi nerada slySela a kdo
ji chtčl rozhnčvatl af jí jenom
touto přezdívkou oslovil
Nd dveřmi jejího domu tyče
Iv kolmo dn vadurlut tři íelern-
tvč vedle b a kaUdá ločla po
dolili obráceného S hojní kovu
nýtu lupením jui nlobeita Na
uehiilku ksldébct tohrt Uiobutné
ho ornamentu stál kovaný kohout
iivýml burvaud ntMiý Vleeko
to řeuieidné dílo MAsib houpal t
"u tři kohoutů" a hyb tnUtrnv
kk1Mi kusem tu-boltíka dMa nv
nJHil hotpoiUké kdyl tu v
folie! $A lidsíra lAuteČniekébu II
lVl
HuMU "u tři k-dmotů"
távata tu dávnu a bila 4ifo
ko dahko V fVill #n4ott O
trhu ttfj tlen vriiki)anů a lata
hrimbi jinak t bvlt ialíWuí tul
stríkft řídnjlrh tiUwdit kdv
ke) i v upustili arh domácí aby
t ři kliil brrtko fHwřpri
kiHi ilm krou ehtlH dí nkritl
H Mvltub' u ](( řvií
troj jejž prostříídW ohroiawý
trám poporoval byla značná
prostranná a avétJA V řavo ot
ilveH atik vsliká tmavozelená
kamna v levo pak v koutí dřa
víný "a-nkíá' nad tUi na pil
M% černá tabuli plna čárek a
zkráeeíiýeh jmen — J'd tAbulí
v zdí byla otevřeni políčka na
džbánky amoláéky -pinty a skle
iiícm vinní Vdl U políčky
stranou černala m v zlí malin
ká dvířka zavírajbd nevelký
vklenek v nímž prý do nedávná
zavřena byla vdíká klenčja
pinta do ktrá aa nalívalo Jewt
— míatakírnu katovi — Kdyko
liv příáVJ n to bylo jen za zvláit
nich pHIžíťstl vyůall jí nalili
do ní a když vypil odeíej za
vřeli jí zaao do tí cUrkny
Vedle velké avítní byla Jeítí
iiicnáf ůřiravnéjSÍ do které tlí
ko páni jako vrchnostenský pur
krabí prímaa klášterský doktor
méstský písař a j na víno dio
i t ím li r I 1 t a 1 f t
Mívali o o ' cen aonouiecn
bylo známo že v žádní hospod í
není lepSíbo vínu nežli u nich
IHI jíž třetí týden po velí k o
nocích prve uvedených Máj na
dnící a a jarem to ílo do opra-
vdy Teplí paprsky sluneční
i - _ i
zaniy no prosiranne s4'naovny
"il tfí kohoutů" kdež tou dobou
— bylo odpoledne nikdo nese
díl vyjma samu hospodskou
čtoucí v nijaké poatílje
ApolínH 1'eíková byla sic leti
tá vypadala víak na svůj včk do
tj mladí Zevnčjsku jejímu za
jisté také prospíval odív oby
čejný sic ale úpravný a čistý —
Sluláť hospodská od "tří kokou-
Ifi" svou aŽ zbytečnou ano pře-
mrštěnou čistot ností ftíkalí jí
také nikdy žertem "cukrová" A
tou bvla Jsouc jedinou dcerou
zvykla na přilístié mnzb'ní a ro
diée s ní jednali opravdu jako s
cukrovou To se jí také pamato
valo až do tich jejích Jet Li
dí' pořád jeStí o ní tvrdili ž je
tuze choulostivá vybérsčfia pa
skrtna a rozmazlenost jakousi
hvlo tíž pozorovat! i na její ře
čí
"Kdyby byla jiného vychováni
mčla nebylo by to s ní a mužem
jejím tak daleko doSlo!" říkali
moudřejší Jíní pak dodávali)
"Ani si ho nemíla brát Ta
ihčla uiíti nijakého pána z kance
láře a ne řemeslníka"
"Db je to jadérko! 'Cukro
vá' povedená Jak to mílo
dfilati dobrotu když pořád chtč
la mít i tří hlasy a muži ponechá
vala jenom jeden ba nikdy ani
toho"
"A pl - no UŽ se stalo ('o
nám do toho Ale on chudák
1'eSek kde ten se potlouká a
klopotí - - Ťtll Ž se tuze ne-
rmoutila když tenkráte to vy-
vndl"
"Ha trápí ji to jíž jen proto
že jí z toho ta " Beranka " zůsta
la"
Tak a podobní bylo slýchali
když tu tu m hovorem o ní zava-
uii
Teif už chvíli si říkala l'řc
stavsi vstala a vyáedaí na sin
pak na zadka volala na dceru
vňude vSak bez ohlasu I vystou
pila na dřevčné schody na půdu
vedoucí n když na vrchu jejich
stanula ohlížela se Ah tam —
pro IWdia vččriého co ta splašená
holka za tropil Tam stojí po-
iIh střechou h průlinou v simlo
bdi sklem pokrytou vrhá na ni
májové sluníčko jasné svitlo mi
ni na knížku kterou v rukou
drží a čte na bedny kolem a tm
tužené jmi nich bílí prádlo jakési
divné harahitrdl
To j včtřien to dívče! 'i ta
kovou dobu odešla c světnice a
eo dílů ! hskuvá lu blesniivíi vy
stoupila na půdu uvolila se k la'-
IMilce blUlc Ta teprve Se tihlé-
dl kilvl matka ai n id samí sta-
nula
"Cti to Čteí!"
"I iiaJU jsem tu starou knii
kil blela tu na duí veliké bed
HV"
"tV s- ti tak atihiU' V-
kul" a sahala po knlžet
MHnHl bvrh sl il aul mbyla
miiiU U tu na listu u dsky
nodiviíjtu aaM
A nkáiala na dtí Jména vyld
llíiu tnkunslrio napsáni Matka
HU ttvvrlkau knUku pntí v
hmě %Mi vlimtou 1'prwttM
přední iltky byl phrm vyar
m obrva twaliékl hiikv alf
nml písař laJUté 1ti wWluali na
isVn polniíl a pal péiviH iul#m
jeía vlik't Jji naznačil XU
vnitř ťho nMrUi pak stál© s
"iřoku J71J byla za 4 Vr taková
Zmlička" Výa nal tlmj "A
dam IV k Tl" jcítí yýíVí v
samm rohuj "Václav 1'eáVk
a't dna —
Ost atií mhyío lz přečistí
"To jc tatínkův dídečkftv
plpis" pravila Iwnorka zrak
na matčinu vtár upírajíc Matka
víak patrní byla málo objevem
tímto iiotMmn 'řchčdnuváí
jm-na ovlíva! m na titulní list
a dála do knížky pak prudcu ji
zavřcvSÍ mčla trn k olchodii
"Kdybya radjí nččeho jiného
si víímala wřli takových niče
mných Škvárů Tož jíž dost bři
chů z nich nepoSlot — hW abys
ty -- Kdea jí riaSlat" nábl ae
otázala obrátivíj tu jako by za-
pomníla co jí dcera prve ozná
mila Inorka povílla 1'eSko-
vá přistoupila k bednám a jednu
po druhé bedliví prohlídla Víak
marní bylo její hledání
"ťo je (i do lejster - - bol-
"Alf Já tu knížku nehledala
já jí náhodou naíla A je po ta-
tínkoví"
IVková která již stanula u
schodů na ta alova se zaatavíla
tJstrý pohled její atihl Lenorku
jež přísností matčinou které ae
pro tuto víc nenadála vseeka
překvapena za ní patřila
"I'o tatínkovi! J'o čistém ta
tínkovi! Má z toho a my vSíchní
že se takových ncznabožskýclfa
kacířských knížek drže] že rnu
byly milejší nežli já nežli ty ~-
MáS nač vzpomínat! -- Kdyby
byl co zač nebylo by jméno naíe
v lehkovážnosti a nevíSelí by na
ní hanební přezdívky"
"Ale každý říká že byl hod
ný"
"Hodný snad k jiným ala ne
ke mní To mám za to že jwm
mu — Ale dost Hořko vzpomí
natí To tí však povídám ať ani
nehlesneš žes tu knížku zde na-
Sla ani kmotrovi ne sic by Mře-
zinká toho pčkní užila"
Matčiny kloky na schodech
lávno již zanikly a dostal stála
lcnorka tam kde prve líledčla
před se vSecka aražená DrieS
ní prudká matčina slova její
přísná rozhněvaná tvář to víe
jen proto že byla řeč o otci nad
tím la-norka žasla Matka nikdy
jí o otci nevypravovala mínila
se sice nikdy ovwm no velmi la
skaví tile tak prudce a váSnívé
jako dnes U nikdy! Lenorku
více než slova zarážel matčin
hnív a neobyčejná prudkost 'A
očí jí jen sršelo hlase jí třásl a
ze vSeho bylo vidítí takovou ne
huť ano záSř proti otci jako by
jí na smrt byl ublížil jako by
byl Spatným nehodným človí-
kem
A přece od lidí nikdy nic zlí-
ho o ním ricslyáela ovsem s ní o
ním mnoho nemluvili jen kmotr
Hřezína nikdy e o tičm zmínil a
kdykoliv slovem naů vzpomenul
rylo laskaví a lítostní
"Ityla ti dví létji když odo-
t mi t t á t ě 1 lř 1
se cki ii jednou Kinoiric M
když se na otce sama tázala —
"Smutné se a tebou loučil Míl
tí tuze rád Mel jem tu noe kus
s nim a pořád jen o tobě mluvil
na tebe myslil a stnntl jak s
tebou bude Nezapomeň na to
Lonorko!" Tenkráte když to
slyíela a doma v osamélém kou
ličku o tom přemýšlela dala a
líUistl do pláče TciF na ta alo
va zase vzpomněla a bylo jí toho
třeba nebo matka vlastni matka
památku otcovu kalí a uieiictlvÁ !
1'bohý kdyby lak slyšil Že po
patnácti h'teeh leiia jehii dosud
neziionitiřla dosud mu nnelpU
stila
Ityla toho yvláStul příčina Ir
lYáknvá tsk s ostrou vyjela Na
přUtl nedéli přípsdttla hlavni či
lítuláiid slavnost brtrtva lo
botiié Matky Itoit o kteiéí Uv
nosil volili e vldycky nejen tul
Kttíťektor ib Meiorové dva
kutodové dva kantoři prokur
tor čilí krtár n sakristati bra
ttsitva al také dví stsist a-
střV IbsliiiMtl této isilAvabl sf
Jen nejpředníjilm tttčitk&iu l bo
man Ji lkám panských úředníků a
byla v métí vrllkou rtl a
ívIttUidm vyinamenŽidui vy
iiiMeti4id to hii na rok "stár
li sestmu" bylti nwjiivéjiím
přinlm tulbiiu imui Heinwt A po
líny iVikov "
PHOÓ
U UM wmtto tŘHmk kU4 ví
lMlt too4ff hiMaMkU rllv a iAsylM)tM otmétňM tak a
DnA PCTRA
o
O
O
PrA'rt tm }fa Mmo 0 Mm ala mHAi f hni J pHpn
MM a liMfi k (4rsv( prptrsj(iň4i ktAiňkb tiylla a ja f vUfÍM
fsf rfoa Ul M0 lokft— 4oat diouboa to átňmAUkUáiÁ ý bodaota
aaoaílf
Ko Jlia itiá VUT M émtsM f UkánáA Btrf avxiirš m Ií4m
yttim 41 Jat In lyrhlAtMii MAjlMA
Dít PETER FAHRNEV & SONS CO
mi fs iwm
♦♦♦♦f4#l
Pozor na zrak!
í a-
♦ tatttatttt attttattHw-t-MHtt
r
Soldem í
II ytiiiuwiiy-x
III XJvWtK MUmtom f "íX V' VX
III xN'J2i5jCv
1l8tvnisií'ir
"ÍLKilAQRlETiaa
n PQPTOMALT TONIO tllivku
plil si o vishlk islUuu Váis iu ) H4tklMiM ilu MrkiiU 4411
Miiýťt Hilli ptvs ttl linii vy!t14 di (( mik
tm4#ss spftwbit vss4 ( NaMiuai asii ttaala )
rmR nvo s esaReiio nvovAnut
ATLAO BRQWINQ COMPANY
ROTTU NU PKf ARTMKNTi
Joseph Bllso & Sou Co
VtaaHvl rra 1
h HOUTM OMAHA Nftm
JE TO
v4řwf al arufaoail pr 'líct
u
OUCACO ILL
♦ t ♦
kia aa til ft prs vagína
úl MjiMVijM tMtbo4 Mi
UU flabf vak moMÍA}
U tiUU ta jas ka Vaatma
praaficlia
Bolrai Urf aivraf o4
tranl tutt áoht přlzpůio
tsm4 brtjl
Tisk U4{ )m apkJUt
Caoy mlmé 21 it
A Čecha & Olářích to
raalatrovanl
čeéti optikové
124 to 13 ttrt Omítli
'i
Distíilovaná z
nejlepšfho obilí
Vždy úplné či
stá jemná a
chutná
ZADEJTE V2DY
GOLDEN
SHEAF
WHISKU
Na Čistotu a Jemnost
chuté se můžete spo
lehnout! Můžete JI obdrželi v
každém prvé třídy
hostinci
Lepší nenaleznete
ttj
Vyrábí Jedl mil
JAMRi A AAUSK thktal
Dler&Co
Omaha Neb
