Strana 10
1'OKItOK DNJ5 25 UÍlVASA 1D14
J CURREK BĚHOVÁ:
SIROTEK LOWOODSKY
nll nftiiHť
"Nuž Johanko to j všecko?"
"Viccko jmi protimluvou pa
no : vluntnl nříbřh teurv nřijde
Když jsem ho probudila zúřo oni
lála můj 'vak myslila jsem:
ach ty už jo deul Ale mýlila
jsem Hti bylo to jcu svitlo svíce
oříe h&dala jsem vešla sem -Bylo
avřtlo na stolu toHelním u
dvéře přlatřnku kam jsem jf?d
ulehnutím jmvóhíIh svatební šaty
H gAvoj byly otevřeno! slysclu
jsom šustot odtamtud 'JVizalii
jsem H4í: "Žofie eo délátnf" —
Nikdo neodpovídal db' postava
vynořila mi z přístcnku vzala
světlo zdvihla jo do vysc a pro
hlížcla obleky vinicí v šatníku —
"Žofie Žofii-!" volala jsem au
a um' bylo vše lim' Povstala
jsem v loží nahnula se ku přední
nojprv úžas pak zděšení pojalo
mne a pak krev mi stydla v ží
lách roup Jíochestfe tohle ne
byla Žofie to nebyla litm to ne
byla pnul Kairfaxova to nebyla
— IIP vf-dela jsem to jíslé a do
sud vím — to nebyla ani ta divnli
ženská f lnice IVub-ovi"
"Musela to být jedna i nieli"
vskoéil do íeéi mfij pán
"Ne pane zela vizné vás u
bezpcťuji o opaku 1'ostava sto
jlí přede umou nikdy dříve mí
nepřišla na oéi uvnitř prostor
Tbornfiebl llallu výška podoba
její byly mi neznámy"
"I'opÍM ji Johanko"
"Zdála se mí pum- ženou vy
Kokou a silnou s hustým a tma
vým vlasem splývajícím hluboko
po zádech Nevím teď jaký o
Idek míla na sobé: byl bílý n
hladký ale zdali sukně plňšř ne
bo župan nemohu říci"
"Vidťla jsi její obličej?"
"Ne hned AU tu jíž vzala mfij
závoj % jeho míxta zdvihla jej
zírala naň dlouho a pak hodila si
jej na hlavu a obrátila se k zrca
dlu V tom okamžiku spatřila
jsem odraz jejího obličeje a rysy
zcela jasné v temním podlou
hlém zrcadle"
"A jak vypadala?"
"Hrozně a příšerně ~- ah pa
ne nikdy jsem neviděla podob
nou tvář Hyl to obličej bez bar
Vy — byl to divošský obličej —
Kěž bych mohla zapomenout] tis
to koulení rudých oéí a strašli
vou zčernalou zauícenost těch ry
sůl" "Duchově bývsjí bledí Johan
ko" "Tenhb- pane byl nachový
rty opuchlé Mo rozbrázděné
černé obočí vysoko zdvižené nad
očima krví podlitýma Mám vám
Hei na co mně to upomínalo?"
"MftŽeň"
"Na hroznou strašidelnou o
bludu — upíra"
"Ah! — co dělala?"
"Tane stáhla si s hlavy mňj
závoj roztrhla ho na dva díly a
mrštivši oběma na podlahu zdu
pala je"
"Potom?"
"Odhrnula okenní záclonu a
dívala a ven snad viděla že sví
tání s blíží neboť vzavši svíci
šla k dveřím Zrovna u mé !
stel ta postava stanula Hozpá
leně oři zíraly na mne — strčila
mi svíci blízko k ohlicVji a zhasi
la ýi u mých zrakft Tušila jnem
e ieií zsinaH obliVj planul nad
mým i ztratila jsem vědomí po
druhě v svém životě - jen jw
druhé — jmíbyla jem smyslu
strachu"
"Kdo byl u teb kdyl jsi 11
%laT"
"Nikdo pane jen bílý den -
Vtla jrm vykoupala v vodě
btavu a obllVi vypila tllouhv
dmiU-k rlnU jsem se s-sUbU !
ml iienl Ii'a'lt a umínila jsrm st
i nikomu nesdílím tolo vidění
1A viin Trř iam rkt't mi
kdo A řlm bl len'"
"Víldwl vMrtl b'firhi m4
lit lt trat itslé MmU Í dit
n b# drk íkil nrrvy
jako lJ lJ ťk'r-iv
M n dHněi# na t mJ
Mf-rvy nhyt tbn lv
byla kwtřHu-tll kn!k !'
pravda a IaI"
M b4)4 hit fclr
ipravMl TfcotuřMl
1
~_ —
PftLLOŽIL DR KAHtL FUNK 1
llill zl ííecníiioii ' Jsem odloučen
od tibe nepřekonatelnými překáž
kami Opouštím tě bo slzy —
bez polibku beze slova?"
"Dosud ne"
"Hodlám to učinit? Vždyť jo
lu ji den který má nás spojit
nerozliičitclné a jakmile budeme
sjednoceni tyto duševní hrftzy
se nevrátí ručím za to"
"Duševní hrftzy pane! 1'řála
byeh si bych mohla věři' že jsou
pnile takové přeji si lo vlec ne
kdvkoliv zvláště ód tě chvíle en
nd nemůžete vysvětlil tajemství
oné strašné návštěvy"
"A poněvadž to nemohu vy
světlit Johanko muselo to být
zdánlivým"
V Ale pane když js si to ře
kla sama k sobé pří vstáváni
dnes ráno a když jsem se v ty
bledla po pokojí abych veselým
vzhledem všech povědomých
lf' ilinětli a li licho ileunilio
světla nabyla odvahy a útěchy
tu na koberci - spatřila jsem
něco eo jasné usvědčovalo Ze lži
moji domněnku závoj roztrže
n' shora dolTi na dvě polovice!'
Cítila jsem že pan Koehester
sebou trhl a se zachvěl: spěšin
ehvtil mne v náruěf "Mohu-
dik !" zvolal "jestli něco zlomy
siného událo se věeru V lioej vi
tvé blízkosti bylo to jen poško
zení závoje Ah pomysleme si
co se mohlo stál !"
Téžec oddvclioval a přivinul
mne tak těsně k sobé že sotva
jsem dýchala l'a několikaminu
tovém mléční pokračoval vese
lí —
"Nuže Johanko vysvětlím ti
to vše Myl to zpola sen zpola
skiileénosl Nějaká žena musela
nepochybné vejit do tvelio poKo-
je a tato žena byla musela
být - ílraee 1'ooleová Ty samu
tíkáš o ní že jo divné stvoření
podle všeho eo víš máš proě jí
tuk nazývá' — eo udělala mně?
Co Masonovi? Ve stavu mezi
spánkem a bděním zpozorovala!
jsi její příchod a její poélnání
ale protože jsi byla v horeéec té
měř deliriosní připisovala jsi je-j
jímii ošklivému vzezřeni jinou
podobu než její dlouhý rozcu
chaný vlas opuchlý éerný obli
čej přemrštěná postava byly
bludy obraznosti výsledky noě
ního zjevení Opovržlivé roztrže-
ní závoje bylo skuteéností a je JÍ
to podobné Vidím Že se otážeš
roé chovám takovou ženu ve
1 I t !
svém dome: az mnieme oouani
rok h den řeknu ti to ub' teď ne
Jsi spokojena Johanko? Mři jí
máš moje rozluštění záhady?
Rozvažovala jsem a opravdu
zdálo se mi jedině možným u-
spokojena jsem nebyla ale abych
jej potěšila snažila jsem se tak
vypadali -- jistou útěchu jsem
ocítila proto odvětila jsem mu
¥- spokojeným úsměvem A ny-
1 ježto byla již jedna hodina
ryé chystala jsem se ho opu
stit
"Spí Žofie s Adélou v dětské
ožniei?" ptal e když jsem roz
ííliala svíci
Ano pHl)
'A tam v lůžku Adély je d
stí mUta pro tebe Musíš a nl
pát dnen v noci Johatikn Není
divu že událost o k'-ré ji vy
právěla rozčilila té k'ak a přál
bvch si abv raději nespala su
ma slib mi í pňjdš do děuké
světnice"
"Velmi táda to uěiidm pani"
"A zastrě jwvnl dvřN a vnitř
pokoje Vibuď Žofii sl pftjdtS
iiahoru pol lAminkou aby lí vy-
burcovalft v řťno dlu aitra
ttno enii Im'i ostrojena a na-
niildAu před ftuini A teď ju
Mdné temně uiyilrnkjf laptal
tělkě trtl Johanko Nrly
Ul ikíin iptrt tifř ihm'! ho
vořpf A dif jil tk Iirhl] b
iki-imti-h tabuli 1mHJ se" -
fpdvitd AobMHl "t
A bvla tlsiiprtvdy l'ftl otJohv
hvln jasná a krnyí oMaka
liVlil lře éřM klfřl přik
Vit k ailtalil litila SHtlmHl t#
- T ~ -
rtimbitiH dtunkíf ti al Ktinh
~a k - k 1 t
zíraje zpytavě v mňj zrak "jak
je mé Jídinnco tciff"
"Noe se vyjasnila pane a já
též"
"A dnes vcěer nebude so ti
zdáti o odluce a strastoch nýbrž
o šťastné lásee a blažené jedno
tě"
Tato předpověď jen napolo se
vyplnila! ovšem nezdálo s tni o
strastech alo zrovna tnk málo
zdálo so mi d radostech neboť
jsem vfibce nespala Majíc Adél
ku v námel pozorovala jsem
dřímosu dítěte — tak klidného
tuk pokojného tak nevinného —
a íYkala na příští denj celý život
t ti Tt J bděl a dýchal v mém těle a
jakmlic slunce vyšlo vstala jsem
též 1'amattiji se jak Adéla Itiu
la ke mně když jsem ji opouště
la: pamatují se jak jsem ji polí
bila když jsem vyprostila svfij
krk z jejíeh ruéek a zaplakala
jsem nad ní ve zvláštním dojmu
tf a odešla od ní obávnjíe se že
by moje vzlyky vyrušily jí % její
ho spánku Zdála se mi podobou
mého minulého života a nyní
muselo jsem se sama připravit se
na setkání s obávaným však
zbožňovaným druhem svého bii
doueího neznámého života
Kapitola XXVI
Žofie přišla v sedm hodin rá
no by mne ustrojila tento ňkol
trval jl velmi dlouho než jej vy
konala tak dlouho že pan Ho
ehenter slav se tuším netrpěli
vúii nad mým otálením vkázal
nahoru proé nepřicházím 1'rAvé
připínala závoj (obyčejný kus
tkaniny i k mému vlasu broží
y bělila jnem jejích rukou jak
mile jen bylo lze
" 1'očkejte !' volala francouz
sky "1'odívejte se na sebe do
zrcadlu ani jednou jste se ne
koukla"
Obrátila jsem se tedy u ilvefl
pu'řilu jsem v něm postavu v
dlouhém Šatě a v závoji tik ne
010M(II ame ze se
L)„ro zdála obrazem cizinky
mi
ohanko!" ozval se hlas a#já
spěchala loln liyia jsem frija-
ta na úpatí sehodfi panem Ko
ebeslrem
"Irfoidaěko!" pravil "hlava
ni hori netrpí li vosu a vy iau
Houbo otálíte I"
Vzal mne do jídelny prohlédl
i i i
mne celou dokonale proiitasu
mne za "krušnou jak liliu u ne
jenom pýchu svého života ale i
tužbu svého zraku a pak řka
ke mně Že mi dá jen ibset mi
nill na imzni kohiiuh-
i i i i
Objevil se jeden Z jeho nedávno
nut na nožití snídaně zazvonil
říjutveh sluhfi lokaj
"Má John koěár pohotové'"
"Ano pane"
"Jsou zavazadla snesenu?"
"Snáiejí je pane"
"Jděte do kostela podívejte
i- zdali pan Wood fdiiehovnít a
kosVlnlk jsou tam vraťte se u
iiuinte mi"
Kostel byl jak étenář ví ne
laicko zu branou: lokaj brzo e
vrátil
l'n Wood je v zakrístii u-
i # i n
ne obléká se iio Komže
"A koěár?"
"Koně se zuiřahajl"
"Ner-otřebujeme jeti do koste
lu ale vúz musí bv't připraven v
tu chvíli jnk se vrstlnu- všech
uv kufrv a zavazadla sestavena
přivázána a Wl na sedadle"
"Ano pane"
"Johanko jní hotova?"
Vstala ÍS4-III Nibvlo tu íád
m
ii vi-lv nilalt ncii zuliven unui
ěik žndnvrh přátel ktil ly u
vádéti iii!mi ěimli průvod nikdo
Jeli pnll liM l i xteř S Ji I Ulil
Kiifvová stála V slut kdyi
juni' u tunu i ik iA'i'i i v n
td bvbt iiduvtla ale ruka má by
la drli-na v -bjmém svéru bvb
j ni téměř tutánu podle krnku
jehu ji ittož jw in ev iiiubU
stai-il a pobbd na oble' j pns
b'iM lo tril dávní t-ltit )' Kli i Vtr
řllttl pfAUhil i l' lnvm lb' cle nl
e netttrpl Jťtn ftiUv dIi
kdv i'ktrrý l-iih vvtlU1 tsk
jrtko nit lak rhtní sví l
lf tak síto Vndii'u í siifbo idi
e'l s i k"bt psl tukiiV vet robM
ním filiw jfvil fk t '
simd a brmtr irk
Nřvlm l trn ibu píklií
lrťu iJktít f : rt tipuji v f je
íibl lltf'vl Ím Itt M Shl ll llhb
- 0 - ---
Ku att( n f#ml si ] anb bb
' ta ta a S 1
Chtěla jaem siatřit tu novidíUd
nou věc na niž jak jsmo podiu
sebe kráčeli zdál s upírali svOJ
ohnivý a zamyšlený zrak Chtěla
jsem uhodnout myšlenky jichž
sile zdál se odporovat a vzpírat
C branky hřbitovní zastaviv
se shledal žl! jsem docela hey de
chii "Jsem ukrutný ve svá lás
ce?" pravil "Mobov si okamžik
podepři so o mne Johanko"
A nyní mohu přípomeiioiili si
obraz šedého starého kostela —
pnoucího se klidně předu mnou
kolem jehož věže kroužily kuvky
a nud nímž vypínala se rudá Ji
třní oblohu Mauiatuji si) taká na
některé zelené rovy a nevyšly mi
rovněž i paměti dvě postavy ci
zíncli procházející semozi tilký
ml hroby a řtoiieí nápisy vyryté
na několiku oiiených náhrob
nich kamenech Všimla jsem si
jích proto že když nás zahlédli
přešlí kolem rohu za kostel i ne
pochybovala jsem žo hodlají ve
jiti do kostelu dveřmi poboění lo
di u být i přítomní oddavkám Ma
nem Hoebestrcm zpozorováni ne
byli: upřeně pohlížel na okamžik
na m fij oblíéej z něhož krev tu
ším na okamžik uprchla eílilaf
jsem rosu na ěele u mráz na tvá
řích u rtech Když jsem su se
brala což se nlilo brzy šil se
mnou mírným krokem vzhůru po
stezce ku bráně kostelní
Vstoupili jsme do tleli a skro
mné svatyně kněz v bílé mehcť
ee éeknl u nízkého oltáře kostel
ník u něho Všude bylo lícho
jedině dvu stíny pohybovaly si
vé vzdáleném koutě Mfij závěr
byl správný cizinci vklouzli do
vnitř před námi n nyní sldí u
hrobky Moeheslrň zády k nám
prohlížejíce skrze zábradlí starý
éasem sešlý mramorový náhro
bek nu němž kb-ějej anděl stře
žil ostatky Dameru z Iřoehestirfi
padlého u Marslon Mooru v době
oběanských válek u Klišky cho
lí jeho
Zaujali jsme místo u zábradlí
kde se udílí příjímání 1'slyŠevši
opatrný" krok za sebou ohlédla
jsem so přes rameno jeden z eb
zíncfi dlo všeho pán blížil
se ku kazatelně Mohosliižha po
ěalu Myl polán výklad o úéelu
manželství a pak duchovní uéi
n íl krok dále ku předu u skláně
je se lebce k panu Itocbestrovi
pokraéoval :
"Žádám a vybízím vás obu
dvu (jukož buiblo se zodpovída
li na hrozném soudě posledním
kdy tajnosti všech srdcí budou
zjevnými unaiény) j'itjlí jeibn
- -
z vás ví o nějaké překážce pro
' ' ' 1
kterou nejzp vám právoplatně ve
jiti spolu v sňatek manželský by
ji nyní řádně vyznal neboť bu
diž dobře známo vám h- tl umo
zí kleřl svázáni jsou jinak ne?
zákon lložl přiMustí nejsou spo
lu Ivohcm spojeni aniž jejich
manželství jest zákonné"
1'omlécV jak je zvykem liyvá
někdy přestávka po tom výroku
porušenu námitkou? Snad ani
jednou zu sto let ne A duchov
ni který iiezdvihl oéí nvých od
knihy a rndržel hlas svftj jen na
okamžik pokraéoval vztáhnu jii
ruku svou k panu Uoehes'rovi n
otvíraje ústa svá k otázce: "Mé
Íi-A si tuto pannu rti ženu?"
"Sňatek nemůže se odbývali!
ohlašuji ?e jsou překážky"
Duchovni pohlédl na fcěulka a
stanul v mbVnt kostelník uěínil
totéž pan Ibiehenter pohnul se
bhee jtwkiobv Kt-mět írselil řadu-
nělo immI ji ho nohama rokroěiv
e pmiékud u neobraecje ani hla
vy ani řrnkft pravil "1'okritě'ij
t!M
Nasulo úplné mb' ul kdyl
pronesl t'u hov blusi-m hblbo
kvm ale tnlivio Ihned pan
WimhI pravil:
"NeiíMibu pokračovat bi'l jisté
tm v v -i t ( lil toho en se tvruilu 4
I ri ijtti o pravdivosti éi tu pla
vosti námitky "
"Ol řad j st jii ibaoe pírl ti
wn" 'krai'ovl llrt la námi
"Mohu dokáiti své tvrieid v(
H tiOit aAa'ku jit inprkiioa
tli4 i-řrkálka "
Un hfi ř l lj ale im
dhalj stál iirutupiě a itinul
eil ! llUll íoesuil
má ruky Jak a wluě ji
avlrall a j mtaoor 1 boot
bl b-lui M1 nt Hiaivtii
tr f tonitti i kaxiliku? Jk lá
l jb nkia dU I tt tM ('#
tivnkl is řU?
K
A 1_
V pln
M m i
prostea pochopluiluou hU
i
mrv ci yiui řirsoi řivnni rjr rirniu mi j"7
Imlsíní Jilenif Isilvlaově a mAtďřov4 imnátě revmalUia -ťvo a
aovl cbycn4 nsmucl sáláními nvury ttuloi s vlsťty nm vlwint iruiíflm
v vslsiti vUsíňím ďmiovl prlváini Ujn4 a volail alloa t nu Tlo bsiplsm'
knflk vím jwvř pro6 trpím a Jsk mfilst s trvl vyliil OIkwIuiJ wl4 ll
dUii vlimoit - práv4 Ui co Mf Isnsi I vnlstlii mul míl by vfrWtl TsW
fcnlfka byla Mfisáiis Wktřdm kterf vínevsl Mls iudlu koumM IfohUi vAiť
nich nsmocf
ťamalujia i m posílá nspriwio ilf m vypl( sni v prostá t]l ttitt tiháU
c Nsjssílřji liňnfút imnh — jsinm nspílm ilá svoje jménu JwkiU
na ítmiiÍiA Lniuin a r4Ula nám lni Inltá flnfi
I ' I M
—™ - - - i " r ##---
r
a a m aaUAll
l'a Wrool zdál su býtl v roz
pucích "Jakého rázu je ta pře
káíku" tázal se "Knad muže
býlí překonánu - vysvětlena?"
ďnkraěováni)
Sloup aMIříícký
tlmllll fnO OHI) Mi"li'ři ntlfi-uf
H O B TI N BC
v li IÍUH No 14 M Omaha
Vtl-llllllfllllll IlIlKř flll (lim Id I 1 llmiOll
h J l ll'l l'H'i t elfOi l'Miííl tt i HM('
lUřCil HA CUFLATKUU RNIKU
Vtniftl ftb ( BiMillif lrl lifh fl#ii lilrlft l
ŮU4 elífiti jednu I vl li liliH"ř h Stillt i mul
Jmllll inimiiii "'""""""""""""""""'
Vlili fltll" llll KIHI UMIH I Ml III"! Ml ni'"
M'"l'l MHMlll"IIMIfM" HULÍM MM II" HU
THE
rlERGHANTS NATIONAL BANK
Or OMAHA MSB
UNITĚ D STATES DKP0BIT0KY
OapitiJ $60000000 Burplua and prořlU $7000000
The MerchHnts Natlonol
Danka otevřela spoMtelnf
odděleni a bude platltl na
uloženó peníze 3 procenta
úroku ročné ----- -
Chceme s vámi obchodovat
fi-í-wřrrvu' - ' 1774 - -
MTIIKK Dit A KK KlíANK T IIAMIbTON
Prsshtoot Vtca 1'rMÍdaat
KBEtí P IIAMIITťiN M I! MKILK ' li lUOIAbK
Casliďr An't Caslilsr Aa' ( airr
£SSSZ=3BXSSSaCSX3C=XXZXXXS3BlirVIBaaB
V y — r c u I
Tl I)uul 2v4
Vzhůru [írajonó
na in ii j-nto Vam íe jsnia ntiil iťfvfeli novou kolonii jode
jménem -Nov A Vlasř~kd vlastníme 7:iMKI ukrA tá nejb-pal rrn
a tu V ii ni pt-mltiiiin ih ♦ 10 Ml do 41'itsi na hlátku na nam
roku My jsum inajiteb' třehto poi mkA a jestli t-lu-eta koupit la
l iliV a pl Vlit tli ly poeioek mb máte k tmiMI příleltost koupit na
malé první plůtky My Vam prodAme poune tento miniu ft (O
ftkrovth farem tm nb bJ stoji Jíl novy domek poulifih )?imí
Na to pobilte bud 4'iiHSI mo-li ItlNMNI H řbVlek UiAtit sjíUfrtl
pa N rokrt dle liiiiimwti de mile tu lirjlepM pfileíitost )Vk mt
v4ot kdy iiKAkytne pomoei sobí kil tak Učiní farou' a dumovii
1'ůtr o mapy a popi oné nnvé anadv jui idarma
I
John Bchautr
F O CLIC3
li Ui iíii(i 4-i-4ik
{o:::!ssioih(ii v oodytku
Hla l-i S mri fctw -t rl SW ii kéMm
if l Mi u 4 I I 1 1 1 '! ! ! l'vl'Mll1iMi ti ! I
)-'mé ~ ♦ taii i t ! m -
l ! II 4- ♦ i
t tt 'I Sil I +—
□LIGO Cl WGLLrlArJ
HS IM lo liilll Vtl ISItl Clil Tlili l) kíu tatxm
KNIH
6 Zdarmaj-
„ Iflll tM klm tWlIf
jnk U vytlili iraciioi aaibi'it otřvu i
1 Á I — 1 Hfel VMM
MUflaall
JOS TVOTAVA!
PRÁVNÍK
Úřadovna: t pokoj 600
H) BulldlDg
Tabfoni llouiťlas (J5I
Oraaíia — NibrMka
I
i
vzoknV závod
pohrobnfeký a balsamovadský
unik!
Frank a Dorota Jandovi
pohrotníci biiumovid
v 1 1235 JII 13 ul Omilu Nct
do IVicconsinu!
Phillips Vis
efk fiJitat
' tf
r r VVQLLMAN
H
il 1 h TlřaW U ilii)M V MiViH UM h M fIilu - l
V%M ptavll pan RickeaUř kafi d ibl fo l:Kir