Stran 8
1'OKKOK DNK 11 RRKZNA 1914
POKROK
PUBLISHING CO
vydává
rOKBOX ZÁPASU
a julnui vytliul
Crt pro Salto) okm Nb v Shuv-
Uarkaon pro ColUi o kro Nb
wuaaa Ktm pro itst Kanaaa f
'dar Btpld la pro atát iowu v 8t
rui Miuotapvlii Mino pro atát
MiBBMotu a v Tyndall B D pro ataty
"ub Norto fcakotu
PfadplaiiU
Pro Mpojoui Státy $150 ťro Kaaadu
#100 Do Kvropy $200 roloé
gásllky paaiiaf déjtat h pomocí po
Mnich poukáxak (líooy Ordara) ai
prooiBicb poukieok (Eiprooi láonoy
Ordara) bankovních poukáatk (Bank
O tu ti) a oobo v rcglatrovaaim doptat
OuamujoU-ii avá pfaUboránt od#j
ta ataron I novou adroMU
Dopisy krutí 6 étanáfatva ochotní
varojalmo Muai byt) iltiioa psané
" árayilu nikoho onobtié pulkodttl
pawiapány plným jmínm aí jli má
ttM ? radakel utajeno aoobo dopt
ám avofojBáaa
obyčejně žádá od búaníkň aby tito Jednoty stotožňujo ae £in
jej bavili nebo do měkká naladí- not našich íicjpřodnějších mužů
li nebo roztesknili a z tito třídy To dlouhá lita orgánem Jednoty
básníků Machar není Jťho verée byla "Penníco Novověku" dru-
jsou verše palčivé trpkosti drsni bdy nesporně nejlepfií česko-ame
pravdy verše nenávistí verse ví- rický líl jehož každé Číslo mí-
tčzství neb trpce procítěného poko- valo vysokou literární hodnotu a
ření a to v očích avěta není pro redaktorem prvního samoatatné
básníka dobry tm V Americe ho orgánu byl Václav Snajdr
zdvíhaly se pintě proti Walt Dálo mezi redaktory orgánu bylí
Whitmanoví a vedlo Macbara byl k J 1'alda J J Král a nyněj
Whittnau pěvcem sladkých písní šlm redaktorem jest J K Vojan
Machar dovedu upřímně zrovna Tato okolnost jisti milá vliv na
divo&ky milovali a stejně upMm- vzrůst Jednoty která nni nebla
ní stejné divošsky nenávidčti hnit roztržkou nebyla ochromena
Jako básník jest Machar velí- a zastavena
fc-ym geniem o tom ani jeho ne- d redaktora bratrskího orsrá- sofiow administrace kdežto my
přátelé nedovolí si pochybovali nu měly by býtl požadovány ta- máme na zřeteli jeho rok první
ale na otázku Jest Machar na kové schopnosti taková způsobí- který zakončen byl minulou stře
pra v i cestě jako prorok sviho 11- lost a taková vzděláni jaká kaž- díl
dii nebude již odpověď jednotný- dí vydavatelstvo mřlo by poža- Každý musí donatí presidentu
sinou Machar jct zboznova'- dovalí a kdo panuji normální po
lem antické eivilisaee ti ticho měry
Co se nepodařilo Rooseveltovi
a Taftfoví podařilo se professoru
Wilsonoví mezi Ilílým Domem
a Kapitolem panuje dokonalý
soulad a divnou náhodou kon
gres vždycky udělá co si přeni
detit přeje Víme že čeká admi
nistraci Wllsonovu tčžký boj
odvolání toho odstavce zákona
vztahujícího se na operování I'a-
mimskibo průplavu dle něhož a
mericke jmli zaměstnávající se
pobřežním obchodem mMy se tě
šili volniniu průchodu bez pla
eenl mýtního avšak tento boj
spadá již do druhího roku Wil-
Oeu Felix Piaz jest patrně to
bo náhledu jfo revoluce v Mexiku
pňaobl HN)jefitn Státům velká
vyraženi — jlnfik sotva by mil
kurál Žádatl Strýčka Sama by
mu pomohl rozvířili jeřiě jednu
revoluci
Hpojeni Státy měly by bledě
býti za dobří se všemi bandity a
hrdlořezy v Mexiku neboť nikdo
neví kdy který t nteh se stane
vrchním velitelem povstalcekí
armády nebo hlavou konstitucí
onální vlády
Že déívějíí president Taft
chodí "na luně" do lilií ho Do
mu není konečně níu divního
neboť i Taft není žádným rtzko
prsým člověkem ba jest to doko
nalý americký gentleman — ale
pochybujeme že budou nikdy
chodit Taftoví k Roosevelt ovům
a Rooseveltovi k Taflovftm přes
to že si kdysi psávali "milý Wíl-
a "milý Theodore"
Jako přistěhovalci nebudeme
ovAeni nikdy souhlasit! s obmezo
váním přistěhovalec) va ale když
takoví Národnosti jako jsou Ir
ěaní Níinoi Skandinávci' Sk o
to ví Francouzovi a jíní z tak
zvaných žádoucích přistěhovalců
k vůli tě předloze ISnmettově se
nerozěilují nevidíme proč my
VII I 4
kvhi měn nyenom tijiadatl ve
"spravedlivé rozluořčení" s Italy
a ruskými a polskými Židy — k
vůli tě zkoušce znalostí čtení kte
rou ona osnova předpisuje
ee ti neno niéry také požaduje od redak
křestanstvi hylo ncMřstlin pro Hora jenž má zaujati u Jistu
člověčenstvo bylo "jedou Ju- vůděf postavení — jinak vydá-
ley" on vidí pouze "záři liellen- vání orgánu jest plýtváním pěně-
skčho slunce ' Hie nevidí stínů zi Takí ve správě Jednoty tři
kteří vrhalo Antická eivílísaj-e ba že nebylo to vždveky pra viď
byla velkolepá ale ona byla jako tem vystřídali se mnozí vyniká
ruze "American Deauty" jietiíí Mlel mm pohjéilnemeli na tu
pouze několik pří vrcholu keře (Houbou minulost Jednoty a na
nádherně se rozvije a ty ostatní střídáni sídla hlavní úřadovny —
hynou v poupatech — vedle pa-lmužl kteří ve veřejnosti nčeo yy
tnejů byl plebs byli otroci A konali a znamenali Na ncStěstí
civílmace antická byla by se často v píslpůrnýeh spolcích de
shroutíla i kdyby křesťanství roli se do popředí nully kferě za
nebylo přišlo a kříž pouze konec pomínají že nčeo znamenají je
iwpííil Darbaři ze severu byli umu tehdy když jest před nimi
by pHli a obrátili v rumy slávu apoft jednička a kde takoví
antiekího Rína )mpíje li civí- poměry yavládnou má to vždy
lisaře nynější tam kam dospěla eky neblahá následky To se ě
eivilísaee tehdejší přijdou tíž sto ukázalo v minulost a ukáže
barbaři přijdou třeba z Asie se v budoucnosti
žvyklř útrapám a avlzelům a lirft- Nekoná li český podpůrný spo
zám bojiště a dlouhým pochodům lek tíž poslání kulturní a osvěto
a zničí ji í ztrácí mnoho na svím výziui-
Nelze říci že by byl Machar mu a do velkí míry příčinu k e-
založil novou školu básnickou xístenej neboť v Americe nic
třeba Že má dosti iiapodobitelů není tak snadno a výhodně ke
ale jisto jest že vychoval si hod- koupení a nic se tk zrovna ne
ně stoupenců stejně vášnivých a vnucuje jdko životní pojištění
stejně nesmiřitelných pokud se A kulturní a osvitoví poslání
jedná o křesťanství a obzvlášť může Jednota konali jenom te
kalolicísm jako jest on sám Ma lidy když má v čele vzdělaní
chr zasazuje silní prudká rány muže po případě ženy schopně a
a očekává stejnou mjvetu Jako způsobilí pro takoví úkoly
postava v literatuře jest Machar V trnuto směru Jednota (' H
zjevem neobyčejným o tom zda- I' H měla celkem slčstl a to jet
li jako prorok svíbo lidu ukazo- jednou z příčin proč tak hlubo-
val a naznačoval ví(yvUy pravou ko kořeny zapustila a rozvětvila
cesiu rozhodne- doba pozdější až se proč vždycky zaujímala vůdčí
zmizí osoby a zůstane pouze ho místo v naícm národním životě a
tová a ucelená práce
Některé věci v nynějším "o
lečciiskím K)řádku" jsou oprav
du těžko k vysvětlení a jednou
nich jest vztah mezi úrodou a
spotřebou jablek l'ro drahotu
tohoto chutního h zdravého ovo
ce jenom ty zámožnější rodiny
mohou si ho dopřáli — a součas
ně američtí sadaři se orgauisují
nby našli nově trhy a nový odbyt
pro totiž ovoce z toho dňvoďi
že prý americký trh nedostačuje
pn jejich produkt !
Nyní teprve dozvídá se svět ž
SNjeiě Státy málem dastaly se
do války Německem v r Jhím
poněvadž admirát Dewey m d
uuiÍvhI lf kaM-ln n ji-Wně uěor
ekě válečně bulí v zálivu líittliď
akěiu hrála špttoěUknu hymnu
kdt i ona ve skutečnimti hrála
hymnu americkou kdyby k Ir
Imuné v A lep bylo bávalo diUto
jmr xvědavl lia kohu hitorie
bla by uvabU iMl)iiivěuioit a
id udali na ty nimrcki miui
kaoty ihIhi na ) lm admirnU!
JCZZT 1VATOPLUK MACHAE
Jlii# i ůuora b ťi paJrkit r
lů 4 S MarhariMi m-jtřr jt
uni ěru V ít-skřm ikirisU a a
artwtt t't ttdlli r t ?
táMýMÍ MMtity h ru4nvrh iii
arrlk MaKara Mě ltiAitjf !
oimřivn tlal fí #u
gviivMt Mat-Kar lidi iiiiH
kMirfrla4 iMMtkálUlt aiak ílu
mí Majrkar Kaat#jtaa
Jak KamI1l kk tvi Ma
Šedesátileté jubileum
JEDNOTY Ú a P 8
Minulou středu bylo tomu še
desát roků co v Ht Isouisu polo
žen byl základ pro 'Jednota Ce-
proč dnes po šedesáti letech ne
iipidá nýbrž stále mohutní a ro
ste
ROK
WIL80N0VY
STRACE
ADMINI-
Minulou středu demokraUcki
sKo-Movanskycn ťwjporujlclch Hárolní adminístra-e dosloužila
Spolků největil ěkou bratr- čtvrtinu lhůty pro niž byla povo
"" "kh"wc v jxmvwv no- lana aby fl-Ula osudy tiftríxla
m m v onen uen -i nrezua Woodrow W ilon nastoupil
SMVehft v Lafayette Halí a za- března 1912 Šestnáct roků po
loxiii lesko-A merit-kou i'odpo-mrov!ru Clevelandovi svím po
rujici Npolecnost ' kteréžto jmó- sledním deiookratíckím oře
no později změněno na ono jež chdňei
- - i
lednota přítomno nese Máme-li na zřeteli íkmizc osob
Toto letošní jubileum jest vel- l)mt presidentovu všecky ty o
mi významjiým neboť jest málo Hybnosti jež byly pronášeny o
podpůrných spolků kleré ve jlo wdiojmosti a zňsobiloti pro
ziravl a svéZesti dočkaly se ta- tjvySŠÍ výkonný úřad v zemi
kovího vysokího věku lest zmizely a rozplynuly jako loil
dlouhá lada jMxjjůrnycIi jednot „w- jt1() VB ř(ftdei
amerických a byly takě některé Roosevelt a Taft měli mnohem
českí jel za těch šedesát rokAkftfit M bohatší zkušenosti v
vznikly působily jět ihwct pat
náct let a anály nelo nuceny by
ly spiynoutl se spolky Jmymi
zbudovaný ud na základetdi zdra
včjileh asi na takových zdravých
ákUdech jako byla iloidováiii
JeHiiota ( S S
II L it 1 II 4l
UftiuoíM rv r má unes
uta-
a 4 m
(lecln (m ilimHZeiil plnoletí byh
vlastně neustále ve veřejní služ
bě a postupovali d stupně k
stupni kdežto z professora WH-
sona stnl se guvernér s'átti Neu
Jcrsey a hmd potom president
Sjjeiiýrh Států Níeoomé však
(rofewMir Wilsoii svím dvěma
214 $7 členů íáložuí fond obnáší redehftď Aoi mold by dávati v
♦ 'v-MII t: do :tl piusinee l'U I „lM„ím Mrn'ru
bli vyplaceno na úiutníeh si yM Rmevelt kdvJ itastiiuidl
jUtkáeh skoro při a pol m it lionu MtKuih-vm i řrvyal iaki íe
ilarů a ii-iiiMtiukvb nhmit ka l?HeHl a aoalil se krá'4i v
j řea uiilliou dullarň de vidino- i h„ iléieif k ate ikmile ni!
1 t r '
jetlntt stránku pAsobliosH Jellio
Iv stránku lidumilnou plní
id dtdi'liho UsMMlářakřlii nku
iti UetHíi #ivolii iHUUtful J-l
dot-Mik ti sitWiť U itntiukstt a t
P Í)lld tjlilěol Jrtlol h
Úřadu ve em vlaslidm jme
ne (m at ma ali ihiii ixivtutovoi
iflkým klacknn" Tento pru
jstředrk mravidloi nátlaku miniu
[ I Ktaviió pro ktmgre V kn
e lM mm jl e li Valei
Wilsonoví Že se snažil aby stra
na dostála všem závazkům a sli
bům baltímorskí platformy Ta
to hospodářská politika pokud
celního tarifu se týče může býti
pochybenou mňža snad zemi po
škodili avšak Čas k účtování v
lilo věcí nadejda ve volbách kon
gresuíckých a v příštích volbách
presídentských Ibies jouze jí
sto jest že strana vzala na sebe
plnou zodpovědnost a ponese za
ní následky — - není takoví sítu-
ae jako za administrací Ceve-
landovy kdy demokratický kon
gres přijal celní zákon u demo
kraticky president odepřel jej
podepsali a prohlásil za "pro
radnost" Přítomný celní zákon
jest zrovna Hákovým jakým přá
la si jej mít i demokrat leká ad mí
nistraee a demokratieký kongres
O těchto věcech mohou se náhle-
ly různili a zkušenost ukáže do
jakí míry prosiíšny budou zá su
ly jež strana nalézající w pří
lomně u vesla vlády representu
je ide Woodrow Wilson jako
nejvyšíí íiřadník naší rejnibliky
svojí pevností a svědomitým ko
náním povinností získal si úctu
a důvěru národa - - i tím že u
stříhl několik starých copů a že
zavedl někteří novoty Nejdůle
žifějsí vymožeností nynější admi
nistrace vedle celního zákona
jest zákon na opravu bankovni
ctví a odborníci shodují se v tom
že i když nesplní očekávání v něj
kladená přece jenom bude leŠÍ
nežli přítomný systém za něhož
peněžní tíseň dá se snadno přivo
dili jak příčinami přirozenými
tak uměle
H jistých stran jest na presi
denta útočeno pro jeho mexickou
politiku aváají v tito věci nej
míně kritiky si zasluhuje My
dobře rozumíme postaveni ameri
ckých investorů v Mexiku my s
nimi dokonce "sympathisujeme"
v tom ž sta millionů dollarů le-l
Žl tam dnes ladem ale to všecko
ještě není dostatečnou příčinou
pro naše zakročení v Mexiku Na
takoví vě-i ti američtí investoři
měli by olilížeti filosoficky asi
jako náš státní senátor Frank
Currie jenž také hodně peněz v
Mexiku inves'oval a onehdy
pravil:
"Já vím že moje invostnieuty
tam dole byly sázkou Vsadil
jsem na vysokou číslici věda že
vyhraju li vyhraji! hodně a ztra-lim-li
že ztratím všecko YAk se
že jsem prohrál ačkoli věci ještě
se mohou obrátili v dobré Ale
za nemohou Spojené Státy urazi
li Zakročení v Mexiku bylo by
oprávněno jedíněi tehdy kdyby
naprosto nebylo vyhnuti — a
kdyby stávala vyhlídka že zjed
nán by byl v tě nešťastné zemí
klid a Hikoj a zaveden pořádek
V jednání s Mexikem osvědčila
administrace Wílsonova velkou
trpělivost ale ntyllme že veliká
většina amerického národa nepře
je si žádných ukvapených kroků
jež by míly za následek záhubu
tisíců a snad desetttsícň ameri
ckých Životu a vyplýtvání do set
millionů dollarů národního bohatství
PLEMENNE NÁSLEDKY PRL
8TEHOVALE0TVÍ
I
l'od tímto ohlavenlm "líacíal
conseipicnces of imimgratiou"
Kdvvard Allsworth Rosa profea-
sor aM'iologíe na universitě whv
consinski a před tím profewsor
na státní universitě nebrasské u-
veřejňuja v únorovém čísle mě
síčního sborníku "Ontury" to-
zoru bodný vlasliié aensační člá
nek Redakce dobře to chápe a
tudíž v čelo vytiskla následující
poznámku! "Tento článek upřím
ně a neohroženě vylíčuji Žalostné
následky pro americký lid jak
profesor Rosa j vídí které mu
sí následovat i setrváme-lí ua na-
sem stanovisku otevřených dvčří
vůči "pod obyčejným" míllio
nimi těch nejmíně žádoucích ná
rodností jež v posledních letech
valí se do naší země On vážně
potírá argumenty proti obmezo
vaeím zákonům jež byly uvádě
ny zájmy kteří si přejí aby tato
země byla obrácena v tavící pec
pro zaostalí a vyvržení země"
J'o takoví poznámce čtenář se
má nač těšit a jeho očekávání
není nijak zklamáno
i) tomto článku četli jsme mno
ho v chicagských českých časopí
seeh kde navrhována rázná od
veta dokonce svolání nějaké ve
liké jndigtiHČní schůze tainěvadž
prý autor zejmína (echy hanobí
ale zatím v celím toni článku ne-
ní o ("'eších nejmeriŠÍ zmínky Ji
nak můžeme z toho na sebe pota
hovat! co za dobré uznáme ne
boť prof Ross mezj ty nejmíně
žádoucí přistěhovalce řadí Slova
ny a Cechové jsou ovšem Pleny
veliké slovanské rodiny
1'přímným prof "lUm jest to
mu nikdo neupře až do brut-áb
nosti upřímným a jeho prorocké
oko vidí naprosté vyhynutí ame
rického typu iiebude-li nčeo ra-
likálního učiněno na obmezenl
přistěhovaleetva "V Atlanti"
praví "dosud sedm z osmi bílých
uui reu amencKé rouiee v
Nashvílle a Riehuiotidu čtyři z
pěti v Kanaas City dva ze tří
v Iíos Angiles jeden ze dvou
avšak v Dctroitu Clcvclandu a
1'atersouu pouze jeden člověk
pěti měl americké rodiče v Chi
a a r t
eagu it v evv í orku jhu ii z
ně jako koloniální plantážníci se
svojí hrabivostí a lakotou bylí
zodpovědní za dováženi černo
chů Oni chtěli pouze lacinou
práci a zaimmnilí že ti lidé se
budou množili a Že povstane "je
den z těh nerozřešítelnýeh pro
blémů pří lomného dne"
Tito přistěhovalci nynější kte
ří jsou prý daleko za těmi dřívěj
šími ohrožují nejenom náš ho
spodářský systém ale "jest ne
mysliteLno že tolik osob a křivý
mi obličeji hrubými ňsty špat
nými nowy těžkými čelistmi a
nízkými čely může smísíti své
potomstvo s naším aniž osobní
krása stala by se ještě řidčí mezi
námi než nyní jest" To jest o
všem na pováženou O Slova
nech praví Že jsou aiqe doati
pěkně vyvinutí ale za to Řeko
vé Syřané Portugalci Židé a I-
talové jsou postavy podprůměrné
a mjmo to nemají žádných pevně
založených mravních pojmů Nej-
lepším toho dokladem prý jest
jak vzájemné mezí seliou se fiidl a
vydírají
O Slovanech prof Rosa cituje
poznámku jednoho lékaře která
jest pro ě velmi málo lichotivou
a nice i "Slované jsou immnnní
proti jistému druhu Spiny Oni
vydrží co by zabilo bílého člově
ka" Dále pravíi "Ženy nemají
horečky SestinedČlek jako naše
ženy by měly za jejich podmínek
Muži přestupují každý zdravotní
zákon nicméně předržl všecko
Slované přicházejí z tě částí svě-
ta v které nikdy více nežli třeti
na dětí nevyrůstá V každé ge
neraci špína nevědomost pověr
čívost a nedostatek Jíkařské píčo
vymítily všecky kromě těch nej-
silnějších Mezi Američany dvě
třetiny děti vyrůstají což známe
ná že my udržíme na živu mno
hé z těch jemnějších kU-ré byly
by zahynuly ve slovanském svi
tě" Zároveň prý jesd to velkým
klamem jako by náš vlastní lid
mohl býti omlazen tímto selským
lidem neboť prý onen typ brzy
se degeneruje "Zdali náš" lid se
slábl" praví prof Ross "žádný
převod selské krve nepostaví jej
opět na nohyj neboť jejich krev
také brzy řídne"
V příštím Čísle dokončíme pře
hled tohoto článku prof Rosse
který takový rozruch vzbudil
ČESKÁ AMERIKA PŘED TRI
OETI LÉTY
šesti j v Mílvvaukec jeden ze sed
mi a ve Fall River jeden z de
viti"
Kritika téeb míně žádoucích
přistěhovalců miií nijak míněna
všeobecné prof Rosa nevyhlašuje
cele národnosti za Mn-oliyeej
ní" neboť hned na pěátku
ja nežádaní Strýce Sama aby tam ěláiiku praví že v tě h "šesti nel
d'Iu plal lidi bojovat 1 a umí- sedmi stech tisleich eíincň kteř
rnti aby mně xuchráuili dollary) každoročně přijíždějí mezi nás
eo jsem investoval Všecko eo najde e ovšem každý talent
tam mam nemá hodnotu jednoho každá krása 7 tiuzinalnbl tfí
kvtitU hrui a pbbtiv# ťliiktřc# uté přbHnv kl I Iíhw-
A kitad jě le dlla b W
I Wi H Wtutld V I ltHI Jcdo
ty t tuiuw tnd tjtttki
!♦ -i Jwlit i iiívkl twkíetí
llkd lirtMtd) a IwmělV viiok
lHii a tu witit
řr)ttiU Im li tk itlfrUii4 M
vrltua admiitutr4'o if imhit{
b dlif p4 liir kntb'p Im In bi t
hí MIMlťl wkuoio-i
ťatt Taft bi m w p Uhm
Vrtl jak jtlwwH ha leté Uii
m iditl tl td jHu m a plá
rK dUth Udoct smSutMMtí
Jbum ť H I ík I4til Kwíhi ťatU 11 ia irik a iw
rktr Iréwl vykBv l#jV#H v Vj ! a 'il4 kuří n umí bd t iiuk Ij lkíw tism fr
li irtaK PfRfi f ♦ } htt Ha ttubiikéikfti piivt)i
tK U ůl tíir itra M l i ii 4lv U étVa i jk %ImhI 'r
tfwat ř tik# Mfky Sít jotv t H ii#tHf % HtummÚ
aioeriekélio hiM-ha Mádi býti
nějaké iKijovául v Mexiku na zá
ehrumi auo riekýt li iuvestoieiťů
já jsem pru to aby se to pone
chalo iuu-storúin A já sám tomu
bojoán iniiobci neiidéláot '
Tak lot to musi Hbiyii také
txiaiiii siininti mvi-hiori ►
me h bude jim to nemilé a Ite
plíjemnř lobof ti liiktrrýťU lidi
maji elilie % til IkmIiioIm eíU
krev svldšll kdy I jest n rul
krev - avšak prtdn WíImhi
HiÚ dobfe kdt i sr lirlirrbá má
sil ukvapili jrjah kiikroi "u
řáikirk" jkýh epé% 1té d
stává 'hlliialě U}'" jak
strany llu-f oy lak i stranv
kistiiteiutaUtů
Umí pialdoii ! Ikk-
t ¥ i'ttf Héřísl jáii )!
jtlté HtilV Im-ímII bv ! Mrttal
Ubili Ufáík at J-lě ě'( taf
t jl # fakuli vran a alku-
kwiikM4 jka jVst lurta (a
kwvl lltslijt ťubluiě a krdW
ř-áv4% jak J-i Vfl a ťmttmh
házejí osoby tak kné a ušle
ehtilé jako kterékoli jež kdy
ehiHlity ki americké půdě KaidA
nepříznivá charakteristika píistě
hovaleekého proudu míid indii
jenom je typ jest Hměrni i a
stým nikoli že h všeobecním V
tomto amyslu jest ui správiio
tlel io krev jej nyid nUl a
krvi našeho lidu jet "issl obv-
če juou"
lbVil těch "m obMjoýrh"
lidí iirtd nijak li Ittilkýitt N I
by blH H ale Mřrjmě pattí do
koJl ibi protitritýrb pbýil pf iá
vírku vrliklha ledivťho věku
Tito vdů'a Msbdii( runii jwoi
polHiokv tčrh kdl IHrkv lů
4li HUadu " II íiifrrinit Iv
pil avě1'1 prf tdká ě U lsla
siaítti %yviutě klkv vs-dU
111 kili V AU kaldéo i%bU
tVjí jt iJe 4 f A % avli a ti I n
1 ktisv Vrow4 dKMxi víkw
?a ln!tt 'Mmi-I pí iaibitvaWttl
vluj jnf lv#diot
i nal# kapillny pfůvb !]
1'okrok Západu oznámil že vy
davatel chicagské "Svornosti"
zamýšlí založiti v New Yorku no
vý denní list ale zůatalo asi je
nom při tom zamýšleni
a
New-yoraký "Staata Zeitung"
otiskl celou řeč lir Kdwarda
Urégra proslovenou ua říšaké ra
dí V "Drobnostech" najmal Po
krok Západu "Mezi některými
našimi časopisy zdá se panovali
nemístní řevnivoat která jdo i
tak daleko že dobré podniky jed
ním navržené nedochází odporu
čcid jiných Tak stěžoval si nám
onehdy red Slovana Am že ne
dostalo s jeho návrhu na zřízení
vyššího učiliště dost horlivé pod
pory a jen následkem toho prý
se podnik nezdaň (aě snad v
lowa City jest citelnou potře-
bou) Minulý týden si stěžuje
D imice do Svornosti že iicnnIimi
rovala její návrh ua sbíráni p(í
sjěvků jro Matici Skobkou
Svornost opět stěžuje si tb) leii
nice ie nepoiliKruje její návrh
na výpravu divadelní lodě O
bíree pro spo k Komeiiskv V?
Vídni na podjoru školy české li
nuly iitdnku a pořádají sbírky
pouie 1'okrok Západu a Slavie
t laoiýileoém vydávání časopisu
pro dítky rnlakel p Jurky a A
proKntMt lakového uniati um
l kaldý aniá iaaopia ten bude
klrřřoiu jinému konkurriitriii
IHItldtul se jak dsbr vloie iM
t iMitatnlek čssopitA minttt
1 '"kroku Západu pak i % I
ii" I mrti iiaiiui idm ttrman
VíoriiA avorito! kdt i tut a i u
čtlrll jh panojV Uková hSM
m a dďré ttitl ti V ae k 11 e
řjtu ut IjL trdV apoA udujl
r'u ji Je # í hrb tattf s(rH%
or4U ? Jrslll Mlátu idlrttA po
kraStiat i l x ttindrbto W
ku a4 % vé řfk dbry k v
kltrik aif !iphÍ tAÍ itrrůi(
H r"k v t
