Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, February 11, 1914, Page 10, Image 10

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Strana 10
POKROK DNE 11 ÚNORA 1914
j CURRER BELLOVÁ:
i SIROTEK L0W00DSKÝ
J DÍL DRUHÝ PŘELOŽIL DR KAREL FUNK
VlHHlIlHIMXmilHlIMtHIHHHlIMItlIIMtt
Pan KochcHtcr (Vil oběiiM mé že hy někdy byl býval tak docela
epron(!Hcé mySlénky s ontrovti
ím nui6 nepochopitelným v pří
tomné chvíli nevčtiml ni mé úso5
ué hlanité odpovédi ule mu(i ho
mne jidtým noln vlustním ú
sinSvtiir) kterého uívul při
vzácných pHIežítoHtcch Zdálo hc
že považujo ho za i-ííliň dobrý
pro vfculnl účely bylo to Nkutec'
é výnliuií citu ten jeho milý ú
me který nyní nu mne vynílal
"1'řejdífe Johanko" pravil
dčlaje mláto abych proíla bran
kou plotu "Mete domu a po
hovte mí avýrn unaveným a ušlým
nožkám u prahu přítele"
"l0Hlcchla jm-m ho nyní ml
čky Nebylo mi lícha déle rn
právftí rí-cnla jsem hezé kIovii fi
mínila jej klidně opirnlit Nřjaký
popud tajuplný mne udržel
liřjaká moc donutila inm obrátí
ti ho k němu Pravila jxem —
řiebo néco v mné jirnvilo za mne
a proti mé vfili :
"J)íky vám pane Hih IicmI ( zíi
vaAi velkou tankino! Mám
toho zvláítní mdoNt ' jwru ne k
vám vrátila a víude kde jte vy
je rnuj domov — - uiňj jediný do
mov"
Vykročila jmun Ink ryeble h
t kdyby byl chtél Molva by mne
byl dohonil Adélka byla olo
divá rndoHtí když mne Hpiitrila
Paní Kuirfaxová přijala iiiih' m
svou obvyklou pronlou f í v 1 ivo
utí Iea Ke iiMinívnla ano i Žofie
přála ni i Vfmh' "bon oir" Mo
brého veěi-ra!) Tohle bylo vel
mí příjemné není většího blaha
jako býti milovánu od Kvýeb bliz
nídi ajnítí pocit h víe přitom
liOMt je přÍMpévkeni k jejich líť'
So
Toho dne zavřela jsem oéi
odvahou víiéi budoucnosti acpa
Ja jwem alueh proti hlasu kteří
Htále mne varoval před blíkou
odlukou a nnHtávíi jícím steskem
Když hylo po čaji a paní Fair
faxová dala hc do pletení a já za
ujala nízké nedát ko blízko ní a
Adélka kleknuvši na koberec
uhnízdila ne temni u mne tu po
it vzájemné náklonností zdál mc
obklopovat! ná kruhem zlatého
míru pronesla jsem tichou mo
dUťbu abychom nebyly tak brzo
odloučeny od nebo tak daleko A
co jnme tak neděly vstoupil pan
Rochcntcr bez ohlášení a pohled
ná na nás zdál ne mít i potčšení z
divadla na skupinu tak npřátele
nou Pravil pak že se domnívá
že ntará paní je nyní docela upo
kojena když doHtala svou ne
vlastní dceru zase zpět a dodal
žr vidí že Adéla "préte a ero
juer řw petite maiuan Anř?laie"
— urnaekala by něhou svou ma
lou anfrlickou maminku — v tu
fhvílí počala jsem doufati že on
í po nvém sňatku bude na vrtit i
pohromadé někde pod příst feJim
hvč přízné a ne zcela ve vyhnán
ntví z výKlunl své přitomnoKti
Dva týdny pochybného klidu
nantaly po mnu návratu do
Thornfield Ifallu Nic se nemlu
vilo o aňatku pánovti a neviděla
js"íri žádné přípravy předeháej!
$ takoví události Téměř kad'
ho dne ptala jsem se pHid Fa i fa -xové
řlali ju slyšela něco r
hodného T-jí odpmnF byht vždy
íálonia Jednou pCHvilu h- přel
ložila panu Roebfttrovi pří nou o"
tá-efcu utraii toho kdy hodlá při
čti 1 domu nevéxtil w! on o-J
povčdiM ji poue Vtipem a jt-dnlm
10 ivých divných pohlťd Ukl
oň iieniAžť f i co Us!tiA tťa
nivld
Jedna Věn IvtJUté OHlf pK Vva
(nvala to blo tetvt Aid
nífh rt-t ťti a tut a JAdmVh
lat t)v lltrli Thiriifi I I Hl!mi
Irt Vídilih" dcr-i li d ' '(n
ila ta t#dibttt jr brt '!
MlilrlHiř! TW fvuww! m
Ali4%ftii j b I jkfl ot il
rtri bln by tu iriHon tna
mi -rjílrkH W j ( rb-
valí ttadíj I bitttu ani i#
mil ym prita I id
% v t iniwv 4" pH
I kiWIl J- "bž
trMV ilnilv ti 4 tWtW ll!#
ttiiaU jwHt WMU pil(4 d
idH ) # H lnř
mU nut j hi'wtt
prost mraku nevrlonti nebo npat
ných jiocilíi jako nyní JcnIIí vc
clivílíidi které já a moje žákyně
h ním jsme trávily ncmčla jnem
veselé nálady a kleňata jnetu do
lieodolatidiié klíčcnostÍ on e
dokonce rozvenelil Nikdy mne
nevolal častěji k Hobč nikdy ně
hy 1 lanka ějšíin ke uměj než nyní
— a bědu! Nikdy nemilovala
jsem jej více liež teď!
KAPITOLA XXIII
Krásné podlclí zářilo nad An
glií obloha byla čistá nIiiiicc tak
ikvělé jako tehdy bylo po celou
rudu dnu zřídka potěšuje i na
jeden den iiaňi mořem opásanou
zem Hylo to jako by řada ital
ských diiň přišla z jihu a jako
hejno krásných přelétavých ptá
lifi spočinula k pohově na skalách
Albionu Seno hylo vSechno pod
střechou pole kolem Tllomfieldil
byla zelená a pokosená cesty bílé
a vyprahlé stromy pučely zelení
křoviny a lesy s listy plné rozvi
tými a krásně syté zelenými tvo
řily pěknou protivu ku světlé
barvě požatých luk
V podvečer podhtí Adéla una-w-iiii
sbíráním divokých jahod
jemuž se věnovala v Ilay Lane po
celé odpoledne šla spal se sluu
ee západem Hlídala jsem ji až
usnula a puk opustivši ji šla
jsem do zahrady
líyla to nyní ncjkrásnéjší chví
le celého dne - "l'eii nvfij hor
ký úpal vyplýtvd" a chladná ro
sa padala na oddychující rovi
ny a vyprahlé vrcholy Kde slun
ce zašlo v prosté jasnosti — čisté
nádherou oblaku - - lam rozpro
stíral se slavnostní nach planoucí
světlem rudého klenotu a žárem
výhně poslední pak paprsky
slunce ozařovaly ještě vrcholy
hor a šířily se vysoko a daleko
přen pul oblohy Východ skvíM
se půvabnou krásně hlubokou
modří honose se skromnou per
lou osaměle vycházející hvězdou
brzo měl se pyšnili měsícem jenž
byl ještě pod obzorem
Chodila jsem chvíli po dláždě
ní kotem Mavení ale jemná po
vědomá vůně -- vňně doutníku
— plížila c ke mně z jednoho
okna viděla jsem okno knihovny
asi tak na zšíří dlaně otevřené
věděla jsem že bych mohla být
odtamtud spatřena proto odešla
jsem ntranoii do sadu ádný
kout na panství nebyl skrytější a
ráji podobnější byl plný stromů
a prokvétal květinami velmi vy
soká zef uzavírala jej ode dvora
po jedné straně na druhé stromo
řadí bříz oddělovalo ho od tráv
níku Na konci dob- byl pode-
zděný plot — jediná to odluka od
osamélýeh rolí točitá n-stu vrou
bená vavřínv a končící obrov
ským kaštanem obepjatým dob'
lavičkou vedla ku plotu Zd
mohl člověk toulat i se nepozoro
ván Kdy! laková téměř nu-do-vá
roa padala takové nebeské
ticho vládlo a soumrak nastával
zdálo se mi ie byelt mohla tu
bloudili jako stiň snad na vdy
cky ale kdyi jsem prošla květ i
imvými záhony ovueným stromo
řadím v hořejší části zahrady o
fnUVr- V těchto místech VÍ'e Ott"
vřeným tleUI měíce n vid vy
i 'háejicího liiťlj kroěej se jra
stítv il ne snad h by-h byla ta
liehU lo-bo 11'i'elrt éo děsného
dl- proto ie mlliU jsem t 1 1 1 vý
trníiiot v ("lni
Š flk plMik janmlii a rňie
Uoído jí J %iUvuty imhi ' ml
vonmoi obif Tlo Itov á vňně in
InI4Í not Lie ni t kvitiuy
) li Iiih jl d -'f e - - jt t
dantidk páni {ihlrův Ohled
!M s4!lirbÍ!!l Vl-líílt trw
(♦IV nti!éknlt- Jlrtjí- í U (M-rlH
SlviíH t { tiw t
(il! tet Í - % id ib-tu' i Mdlím
Hvbslď í J'lVi u U vib li
nud lti LíUit triikv at
I VAli- t I U- VIMihÍKÍ u
jffísUMOti ?-io tm kvt lr
lrdtť 4 tkt llrij kr(i a l
H o Jk %rm íi kid pan H' b
iUř tk1iujw irnoi dv
íf ltv ř 4tii ) I m lboh
pdv bí t-r m Vf4tt inltl
Hth I a l-ud t h im- ani
A to ne — podvečer jo jemu tak
příjemný jako mně a tato staro
bylá zahrada zrovna tak vábivou
pro něho jako pro mne a on nyní
prochází ne tu brzo pozdvihuje
větve angrentovéjio keře aby ne
podíval na jdody velké jako
áventky jimiž jsou obtíženy brzo
u trh uju zralou třešni u zdi brzo
shýbá ne k chomáči květin buď
aby vdechl jejich vfini anebo nu
obdivoval krůpějím rony na je
jich okvětí Veliká míira letí
šumotem vedle mne usadí ne na
rontlinň i nohou pana Rochente
ra on ji npatří a skloní ne aby ni
ji prohlédl
"Nyní je ke mně zády obra
cen" myslila jncui ni "a je také
zaujat nnad mohu pujdudi tise
ztrntiti ne nepozorované
Vkročila jsem na kraj drnu by
vrzot oblázkové opuky mne ne
zradil on ntál mezi záhony vzdá
len ani dva lokte od toho místa
kudy jsem měla projiti motýl pa
trnč ho velicí! zajímal "Však já
ne přece dostanu odtud" mynlila
jnem
Když jsem přecházela jeho
stín dlouze protáhlý po zahradě
v nvělle mědíce tu pravil on tiše
aniž by ne obrátil :
"Johano pojďte ne podívat na
toho nlatného motýla"
Nedělala jsem toho nejmenšího
hřmotu on neměl očí vzadu —
mohl tedy jeho ntín mílí cit? Za
razila jsem ne z prvu a pak jsem
se mu blížila
"Podívejte ne na jeho křídla"
pravil "iipomíná mé silně na je
den západoindický hmyz v An
glií nespatříme často tak velikého
a pestrého nočního tuláka Tu
máš! Již ulétl!"
Motýl těkal pryč Já také tiše
ustupovala ale pan lioebester
kráčel za mnou a když jsme došli
ku brance pravil :
"Vraťte se za tak krásné noci
je to hanbou neděl doma a zaji
sté nikdo nemůže chtít jití na lo
že když západ slunce se tak set
kává s východem měsíce"
Jest jednou z mých chyb že
ačkoliv můj jazyk bývá někdy
dosti hbitý na odpověď přece na
ntávají doby kdy bohužel mi se
lhává při sestrojení výmluvy a
vždycky ten pád stává se v něja
ké rozhodné době kdy lehkého
slova aiiebi' vhodné záminky je
zvlášť zapotřebí aby mu pomohly
z trapných rozpaků Nechtělo ne
mi choditi touto dobou o namot?
h panem Jíochcstrem v stinném
sadu avšak nemohla jsem nalézt i
důvodu kterým bych mu vysvět
lila proč ho opouštím Kráčela
jsem za ním loudavým krokem a
h myšlénkami silně zaměstnán vmi
hledáním nějakého prostředku
jímž bych se vyprostila a'e op
sám vyhlížel tak klidné a také
tak vážné že zastyděla jsem ne
nad pocitem jakékoli zmatenosti
Zlo - stávalo-li či nestávaloli
zde zlo — zdálo se spočívali je
dině ve mně jeho mysl nebyla ni
ničeho vědoma a byla klidná
"Johano" počal opět když
jsme vstoupili na cestu mezi va
vříny a zvolna kráčeli dolů nmě-ri-ni
k podezděiiému plotu a ka
štanovému stromu "Thornfield
je příjemným místem v létě ne
ní liž pravda!"
"Ano pane"
"Vy jste musila přírůst i k to
mu domu — vy která máte my
l pro přírodní krány a velkou
měrou příchylnost k místu!"
"Přinutila jsem k němu opruv
do" "A tři ba že nechápu ("im to
shledávám ž jste té nabyla
littébo stupně iiákhmicuiti k to
HiU pošetilému děvčátku Aib-lf
um i k proté pttid Kairfaoví
"Ano putě nt rúíiiý rpnuoh
-m lotkbíHťoit Jim oběma "
"A bvh bv vint !jfo % niti i
foíejtM'"
"Ano "
"kod" pi4! a id v ti ti
ttitibtt r " To ) I kv t h
iidábwit i-Miiio ini!é " pkra
čiV at #h "stlv 4 ii-4Ule V
pHvoníw 4t jíl níjakv l'?4
ti Vl! ttt rf'4 4 iU
il! in b!t4 iklji Mílu mi
iu!a "
" it } u i'tyi Itu I pa
' " li!a % i % ' ° M 'ita
Piit Tt'ifitw bl "
"M!tt ! tioii JtibaiiM
l ílují tiH JiIim 1 m !uv
T I- ! ! a'f isřt! }
ji ttaiiti
"Dobrá pane připravím se až
přijde rozkaz k odchodu"
"Již přiňcl — mírním ho dát
dnen večer"
'"Tedy vy ne nkiitečnč hodlátt
ženit pane?"
"Sku — - tec — ne — lo — ji
— nta nvým obvyklým oslrovti
pem iiIhmIIu jnte to jiraví"
"Hrzo panet"
"Volnu brzo moje — to jent
kIcčíio Kyrova a budete ne pama
tovat Johano na první chvíli
kdy já či Povčnt prontě ohlásila
vám že je mým úmynlein vložili
mou ntaromládencckou šíji do
lionvátného iiouta vhIoupíU do
svatého ntavu iiiaiižclství — při
vinouti nlečnu IiiKramovu k nvýtn
jirnoum (nlečny té je opravdu
plná náruč ale na tom nenejde —
člověk nemůže míti nikdy dost
tak vynikající osoby jako je má
krásná Hlanche) dobrá jak jsem
povídal — slyšte mě Johano!
Neodvrncejte svou hlavu abynte
se dívala po ještě nějakém motý
lu I či přece? To bylo jen "páví
očko" dítě "které htí domů"
Chci vám připomenout i že vy
jste to byla která první mi řekla
s onou šetrností jíž si u ván vá
žím n onou předvídavostí mou
Ironií a skromností jež sluší va
šemu zodpovědnému a závislému
postavení že v případu mého
sňatku ne slečnou lii(framovou
jak vy lak Adélka lépe uděláte
když odtud odklušetc Přejdu tu
jistou příhaiiu která v tomto ná
vrhu spočívala na povaze mojí
milované opravdu až budete da
leko Johanko pokusím ne na to
zapomenout budu dbát i pouze
moudrosti toho návrhu ta jest
taková že jsem ní jí učinil záko
nem svého jednání Adéla musí
jít do školy a vy slečno Kyrova
musíte dostati jiné místo"
"Ano pane budu innerovatí
okamžité a mezi tím doufám — "
htčla jsem řfc "doufám Že
smím KccKau zue az najuu jine
přístřeší kamž ne odeberu" ale
zarazila jsem ne cítíc že by ne
bylo dobrá odvážili ne na dlou
hou větu neboť můj blan nebyl
už v mé moci
"Asi za měíe doufáni býlí že
nichem" pokračoval pan Itoche
ster "a mezi lim nám ne ohlédnu
po nějakém zaměstnání a útulku
pro ván"
"Píky pane nerada vám či
ním — "
"Oh není třeba ne omlouvat i ! :
Kotidím když služebnice koná
svou povinnost tak dobře jako
vy jste konala nvou má jakýsi
nárok u svého zaměstnavatele na
nějaké malé přisění které jí on
může slušné prokázati však jsem
již prostřednictvím své příští
tchýně dověděl se o místě o němž
myslím že ne vám hodí totiž mo
hla bynte přijmout i vychováni
pěti dcer paní Dion (VtJallové z
Hitternut liodire v Connautrhtu v
Irsku Milujete Irsko tuším jsou
talii takoví dobrosrdeční lidé jak
se říká"
"To je daleko odtud pane"
"Což na tom -— dívka vašeho
rozumu nebude míti ničeho proti
cestě nebo vzdálenosti"
"Ne proti cestě ale vzdáleno
sti a pak moře odděluje min
od — ' '
"Od Čeho Jetmy?"
"nl Anglie a Thornfieldu -
a -"
"Nu?"
"A (m! vás pane"
Pravila jsem to skoro mimo
volně a skoro proti své vůli sly
mi vytryskly él Ab m plakala
jsem Ik aby to bylo slvšiti: vy
hnula jn-m e nářku pomyšbid
na pani iPtiatlovou a Ititteruut
Iodtfe ramranilo mě v rď i a
ještě nirwivčji mvilénkíi na vlny
uifké určené jílk se idlhi L
tuitiu iby vřinuly in i oine s
pána Jt }nž btku j ni nvid
kráérU " 'bbrtttvl rol ivvk
vkrMdv i r iiiih a 1 1 en j n
í linii o-' m ii-v lilrilíliié tii!v
"J tu dbib4 l t '
p -o pmu'4
MI ďlb a O-l j' dr !'
dn IlittrHtol te V I "íio
¥ llVt It-lkdl li 4 i i j 1 1 u
l'hMu til j I t p" I i I i
kd U" Im-adí' ď Irtk Ii n4)
lu# iddtt4 tu t"i lUH
ibd iýrid j Áli li J- i i- ti
j tavd4"
" U pan# "
IS-Vr'i
OLDEN
IjfiiVa'
i vil"
i Su
mi
íflTJřO "I
s wOCriIKAT
-i' " v-í-
ti m-
iu l '
lu&smm SHEAF
v:
B0UHiv '
( tATTIl IM přiSU
('I- iTiWi'J'1) N IILUViíiDl'''' J
"Staré Spolehlivé"
OmnŽMkó oblíbené pivo
Í WM J SW0B0DA maloobchodník Tel Doug 222 i
?
w n v n
4 (
t tu: I ♦
o!
k _
Klik t4 at é4
♦f t-W4
M" " 111 'm " 1
: -fc--r k -
1° ř
Lco-Gbc3"Anírc:::n [Jcrtíucro 0o
rmuiiv A r tiufv
'♦ ué blfé ► — i ií%
Iriva a ♦ k-U — iwil 4i lunu 4ii44 wif
MA 1- I á _ I 1 -
sHEAF
Distillovaná z
nejlepšího obilí
Vždy úplné ii
stá jemná a
chutná
UDEJTE VZDV
GOLDEN
WHISKU
0
Na čistotu a jemnost
chuté se můžete spo
lehnout! Můžete jl obdržet! v
každém prvé třídy
hostinci
Lepší nenaleznete
rtj
v'
Vy r Ji ll jed luč:
Her Co
Omaha Neb
am
slí
2
n t
É
4
DrJW NOVÁK ?
zubni lékař
PfoMtóhoval ae do
Karbach Blk j
15 a DouRlas ulice i
čii pokoj iUi
líih Avi ifM #4 m%
té udlua
nud Ityau Jfwidry Cm
Tri v ňřadovii! pnu
tflaa Mi77
Tri rciivlanca 915 WMl
am ul Dougl
9
4ttaaVaa
riaai
1I Iftiai ti _
r- t
4 4ivn4 4U
mmw m (wiim '
tok vv4 UafMy Stmta
OMAHA NKP1AIIA