Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Feb. 11, 1914)
Strana 10 POKROK DNE 11 ÚNORA 1914 j CURRER BELLOVÁ: i SIROTEK L0W00DSKÝ J DÍL DRUHÝ PŘELOŽIL DR KAREL FUNK VlHHlIlHIMXmilHlIMtHIHHHlIMItlIIMtt Pan KochcHtcr (Vil oběiiM mé že hy někdy byl býval tak docela epron(!Hcé mySlénky s ontrovti ím nui6 nepochopitelným v pří tomné chvíli nevčtiml ni mé úso5 ué hlanité odpovédi ule mu(i ho mne jidtým noln vlustním ú sinSvtiir) kterého uívul při vzácných pHIežítoHtcch Zdálo hc že považujo ho za i-ííliň dobrý pro vfculnl účely bylo to Nkutec' é výnliuií citu ten jeho milý ú me který nyní nu mne vynílal "1'řejdífe Johanko" pravil dčlaje mláto abych proíla bran kou plotu "Mete domu a po hovte mí avýrn unaveným a ušlým nožkám u prahu přítele" "l0Hlcchla jm-m ho nyní ml čky Nebylo mi lícha déle rn právftí rí-cnla jsem hezé kIovii fi mínila jej klidně opirnlit Nřjaký popud tajuplný mne udržel liřjaká moc donutila inm obrátí ti ho k němu Pravila jxem — řiebo néco v mné jirnvilo za mne a proti mé vfili : "J)íky vám pane Hih IicmI ( zíi vaAi velkou tankino! Mám toho zvláítní mdoNt ' jwru ne k vám vrátila a víude kde jte vy je rnuj domov — - uiňj jediný do mov" Vykročila jmun Ink ryeble h t kdyby byl chtél Molva by mne byl dohonil Adélka byla olo divá rndoHtí když mne Hpiitrila Paní Kuirfaxová přijala iiiih' m svou obvyklou pronlou f í v 1 ivo utí Iea Ke iiMinívnla ano i Žofie přála ni i Vfmh' "bon oir" Mo brého veěi-ra!) Tohle bylo vel mí příjemné není většího blaha jako býti milovánu od Kvýeb bliz nídi ajnítí pocit h víe přitom liOMt je přÍMpévkeni k jejich líť' So Toho dne zavřela jsem oéi odvahou víiéi budoucnosti acpa Ja jwem alueh proti hlasu kteří Htále mne varoval před blíkou odlukou a nnHtávíi jícím steskem Když hylo po čaji a paní Fair faxová dala hc do pletení a já za ujala nízké nedát ko blízko ní a Adélka kleknuvši na koberec uhnízdila ne temni u mne tu po it vzájemné náklonností zdál mc obklopovat! ná kruhem zlatého míru pronesla jsem tichou mo dUťbu abychom nebyly tak brzo odloučeny od nebo tak daleko A co jnme tak neděly vstoupil pan Rochcntcr bez ohlášení a pohled ná na nás zdál ne mít i potčšení z divadla na skupinu tak npřátele nou Pravil pak že se domnívá že ntará paní je nyní docela upo kojena když doHtala svou ne vlastní dceru zase zpět a dodal žr vidí že Adéla "préte a ero juer řw petite maiuan Anř?laie" — urnaekala by něhou svou ma lou anfrlickou maminku — v tu fhvílí počala jsem doufati že on í po nvém sňatku bude na vrtit i pohromadé někde pod příst feJim hvč přízné a ne zcela ve vyhnán ntví z výKlunl své přitomnoKti Dva týdny pochybného klidu nantaly po mnu návratu do Thornfield Ifallu Nic se nemlu vilo o aňatku pánovti a neviděla js"íri žádné přípravy předeháej! $ takoví události Téměř kad' ho dne ptala jsem se pHid Fa i fa -xové řlali ju slyšela něco r hodného T-jí odpmnF byht vždy íálonia Jednou pCHvilu h- přel ložila panu Roebfttrovi pří nou o" tá-efcu utraii toho kdy hodlá při čti 1 domu nevéxtil w! on o-J povčdiM ji poue Vtipem a jt-dnlm 10 ivých divných pohlťd Ukl oň iieniAžť f i co Us!tiA tťa nivld Jedna Věn IvtJUté OHlf pK Vva (nvala to blo tetvt Aid nífh rt-t ťti a tut a JAdmVh lat t)v lltrli Thiriifi I I Hl!mi Irt Vídilih" dcr-i li d ' '(n ila ta t#dibttt jr brt '! MlilrlHiř! TW fvuww! m Ali4%ftii j b I jkfl ot il rtri bln by tu iriHon tna mi -rjílrkH W j ( rb- valí ttadíj I bitttu ani i# mil ym prita I id % v t iniwv 4" pH I kiWIl J- "bž trMV ilnilv ti 4 tWtW ll!# ttiiaU jwHt WMU pil(4 d idH ) # H lnř mU nut j hi'wtt prost mraku nevrlonti nebo npat ných jiocilíi jako nyní JcnIIí vc clivílíidi které já a moje žákyně h ním jsme trávily ncmčla jnem veselé nálady a kleňata jnetu do lieodolatidiié klíčcnostÍ on e dokonce rozvenelil Nikdy mne nevolal častěji k Hobč nikdy ně hy 1 lanka ějšíin ke uměj než nyní — a bědu! Nikdy nemilovala jsem jej více liež teď! KAPITOLA XXIII Krásné podlclí zářilo nad An glií obloha byla čistá nIiiiicc tak ikvělé jako tehdy bylo po celou rudu dnu zřídka potěšuje i na jeden den iiaňi mořem opásanou zem Hylo to jako by řada ital ských diiň přišla z jihu a jako hejno krásných přelétavých ptá lifi spočinula k pohově na skalách Albionu Seno hylo vSechno pod střechou pole kolem Tllomfieldil byla zelená a pokosená cesty bílé a vyprahlé stromy pučely zelení křoviny a lesy s listy plné rozvi tými a krásně syté zelenými tvo řily pěknou protivu ku světlé barvě požatých luk V podvečer podhtí Adéla una-w-iiii sbíráním divokých jahod jemuž se věnovala v Ilay Lane po celé odpoledne šla spal se sluu ee západem Hlídala jsem ji až usnula a puk opustivši ji šla jsem do zahrady líyla to nyní ncjkrásnéjší chví le celého dne - "l'eii nvfij hor ký úpal vyplýtvd" a chladná ro sa padala na oddychující rovi ny a vyprahlé vrcholy Kde slun ce zašlo v prosté jasnosti — čisté nádherou oblaku - - lam rozpro stíral se slavnostní nach planoucí světlem rudého klenotu a žárem výhně poslední pak paprsky slunce ozařovaly ještě vrcholy hor a šířily se vysoko a daleko přen pul oblohy Východ skvíM se půvabnou krásně hlubokou modří honose se skromnou per lou osaměle vycházející hvězdou brzo měl se pyšnili měsícem jenž byl ještě pod obzorem Chodila jsem chvíli po dláždě ní kotem Mavení ale jemná po vědomá vůně -- vňně doutníku — plížila c ke mně z jednoho okna viděla jsem okno knihovny asi tak na zšíří dlaně otevřené věděla jsem že bych mohla být odtamtud spatřena proto odešla jsem ntranoii do sadu ádný kout na panství nebyl skrytější a ráji podobnější byl plný stromů a prokvétal květinami velmi vy soká zef uzavírala jej ode dvora po jedné straně na druhé stromo řadí bříz oddělovalo ho od tráv níku Na konci dob- byl pode- zděný plot — jediná to odluka od osamélýeh rolí točitá n-stu vrou bená vavřínv a končící obrov ským kaštanem obepjatým dob' lavičkou vedla ku plotu Zd mohl člověk toulat i se nepozoro ván Kdy! laková téměř nu-do-vá roa padala takové nebeské ticho vládlo a soumrak nastával zdálo se mi ie byelt mohla tu bloudili jako stiň snad na vdy cky ale kdyi jsem prošla květ i imvými záhony ovueným stromo řadím v hořejší části zahrady o fnUVr- V těchto místech VÍ'e Ott" vřeným tleUI měíce n vid vy i 'háejicího liiťlj kroěej se jra stítv il ne snad h by-h byla ta liehU lo-bo 11'i'elrt éo děsného dl- proto ie mlliU jsem t 1 1 1 vý trníiiot v ("lni Š flk plMik janmlii a rňie Uoído jí J %iUvuty imhi ' ml vonmoi obif Tlo Itov á vňně in InI4Í not Lie ni t kvitiuy ) li Iiih jl d -'f e - - jt t dantidk páni {ihlrův Ohled !M s4!lirbÍ!!l Vl-líílt trw (♦IV nti!éknlt- Jlrtjí- í U (M-rlH SlviíH t { tiw t (il! tet Í - % id ib-tu' i Mdlím Hvbslď í J'lVi u U vib li nud lti LíUit triikv at I VAli- t I U- VIMihÍKÍ u jffísUMOti ?-io tm kvt lr lrdtť 4 tkt llrij kr(i a l H o Jk %rm íi kid pan H' b iUř tk1iujw irnoi dv íf ltv ř 4tii ) I m lboh pdv bí t-r m Vf4tt inltl Hth I a l-ud t h im- ani A to ne — podvečer jo jemu tak příjemný jako mně a tato staro bylá zahrada zrovna tak vábivou pro něho jako pro mne a on nyní prochází ne tu brzo pozdvihuje větve angrentovéjio keře aby ne podíval na jdody velké jako áventky jimiž jsou obtíženy brzo u trh uju zralou třešni u zdi brzo shýbá ne k chomáči květin buď aby vdechl jejich vfini anebo nu obdivoval krůpějím rony na je jich okvětí Veliká míira letí šumotem vedle mne usadí ne na rontlinň i nohou pana Rochente ra on ji npatří a skloní ne aby ni ji prohlédl "Nyní je ke mně zády obra cen" myslila jncui ni "a je také zaujat nnad mohu pujdudi tise ztrntiti ne nepozorované Vkročila jsem na kraj drnu by vrzot oblázkové opuky mne ne zradil on ntál mezi záhony vzdá len ani dva lokte od toho místa kudy jsem měla projiti motýl pa trnč ho velicí! zajímal "Však já ne přece dostanu odtud" mynlila jnem Když jsem přecházela jeho stín dlouze protáhlý po zahradě v nvělle mědíce tu pravil on tiše aniž by ne obrátil : "Johano pojďte ne podívat na toho nlatného motýla" Nedělala jsem toho nejmenšího hřmotu on neměl očí vzadu — mohl tedy jeho ntín mílí cit? Za razila jsem ne z prvu a pak jsem se mu blížila "Podívejte ne na jeho křídla" pravil "iipomíná mé silně na je den západoindický hmyz v An glií nespatříme často tak velikého a pestrého nočního tuláka Tu máš! Již ulétl!" Motýl těkal pryč Já také tiše ustupovala ale pan lioebester kráčel za mnou a když jsme došli ku brance pravil : "Vraťte se za tak krásné noci je to hanbou neděl doma a zaji sté nikdo nemůže chtít jití na lo že když západ slunce se tak set kává s východem měsíce" Jest jednou z mých chyb že ačkoliv můj jazyk bývá někdy dosti hbitý na odpověď přece na ntávají doby kdy bohužel mi se lhává při sestrojení výmluvy a vždycky ten pád stává se v něja ké rozhodné době kdy lehkého slova aiiebi' vhodné záminky je zvlášť zapotřebí aby mu pomohly z trapných rozpaků Nechtělo ne mi choditi touto dobou o namot? h panem Jíochcstrem v stinném sadu avšak nemohla jsem nalézt i důvodu kterým bych mu vysvět lila proč ho opouštím Kráčela jsem za ním loudavým krokem a h myšlénkami silně zaměstnán vmi hledáním nějakého prostředku jímž bych se vyprostila a'e op sám vyhlížel tak klidné a také tak vážné že zastyděla jsem ne nad pocitem jakékoli zmatenosti Zlo - stávalo-li či nestávaloli zde zlo — zdálo se spočívali je dině ve mně jeho mysl nebyla ni ničeho vědoma a byla klidná "Johano" počal opět když jsme vstoupili na cestu mezi va vříny a zvolna kráčeli dolů nmě-ri-ni k podezděiiému plotu a ka štanovému stromu "Thornfield je příjemným místem v létě ne ní liž pravda!" "Ano pane" "Vy jste musila přírůst i k to mu domu — vy která máte my l pro přírodní krány a velkou měrou příchylnost k místu!" "Přinutila jsem k němu opruv do" "A tři ba že nechápu ("im to shledávám ž jste té nabyla littébo stupně iiákhmicuiti k to HiU pošetilému děvčátku Aib-lf um i k proté pttid Kairfaoví "Ano putě nt rúíiiý rpnuoh -m lotkbíHťoit Jim oběma " "A bvh bv vint !jfo % niti i foíejtM'" "Ano " "kod" pi4! a id v ti ti ttitibtt r " To ) I kv t h iidábwit i-Miiio ini!é " pkra čiV at #h "stlv 4 ii-4Ule V pHvoníw 4t jíl níjakv l'?4 ti Vl! ttt rf'4 4 iU il! in b!t4 iklji Mílu mi iu!a " " it } u i'tyi Itu I pa ' " li!a % i % ' ° M 'ita Piit Tt'ifitw bl " "M!tt ! tioii JtibaiiM l ílují tiH JiIim 1 m !uv T I- ! ! a'f isřt! } ji ttaiiti "Dobrá pane připravím se až přijde rozkaz k odchodu" "Již přiňcl — mírním ho dát dnen večer" '"Tedy vy ne nkiitečnč hodlátt ženit pane?" "Sku — - tec — ne — lo — ji — nta nvým obvyklým oslrovti pem iiIhmIIu jnte to jiraví" "Hrzo panet" "Volnu brzo moje — to jent kIcčíio Kyrova a budete ne pama tovat Johano na první chvíli kdy já či Povčnt prontě ohlásila vám že je mým úmynlein vložili mou ntaromládencckou šíji do lionvátného iiouta vhIoupíU do svatého ntavu iiiaiižclství — při vinouti nlečnu IiiKramovu k nvýtn jirnoum (nlečny té je opravdu plná náruč ale na tom nenejde — člověk nemůže míti nikdy dost tak vynikající osoby jako je má krásná Hlanche) dobrá jak jsem povídal — slyšte mě Johano! Neodvrncejte svou hlavu abynte se dívala po ještě nějakém motý lu I či přece? To bylo jen "páví očko" dítě "které htí domů" Chci vám připomenout i že vy jste to byla která první mi řekla s onou šetrností jíž si u ván vá žím n onou předvídavostí mou Ironií a skromností jež sluší va šemu zodpovědnému a závislému postavení že v případu mého sňatku ne slečnou lii(framovou jak vy lak Adélka lépe uděláte když odtud odklušetc Přejdu tu jistou příhaiiu která v tomto ná vrhu spočívala na povaze mojí milované opravdu až budete da leko Johanko pokusím ne na to zapomenout budu dbát i pouze moudrosti toho návrhu ta jest taková že jsem ní jí učinil záko nem svého jednání Adéla musí jít do školy a vy slečno Kyrova musíte dostati jiné místo" "Ano pane budu innerovatí okamžité a mezi tím doufám — " htčla jsem řfc "doufám Že smím KccKau zue az najuu jine přístřeší kamž ne odeberu" ale zarazila jsem ne cítíc že by ne bylo dobrá odvážili ne na dlou hou větu neboť můj blan nebyl už v mé moci "Asi za měíe doufáni býlí že nichem" pokračoval pan Itoche ster "a mezi lim nám ne ohlédnu po nějakém zaměstnání a útulku pro ván" "Píky pane nerada vám či ním — " "Oh není třeba ne omlouvat i ! : Kotidím když služebnice koná svou povinnost tak dobře jako vy jste konala nvou má jakýsi nárok u svého zaměstnavatele na nějaké malé přisění které jí on může slušné prokázati však jsem již prostřednictvím své příští tchýně dověděl se o místě o němž myslím že ne vám hodí totiž mo hla bynte přijmout i vychováni pěti dcer paní Dion (VtJallové z Hitternut liodire v Connautrhtu v Irsku Milujete Irsko tuším jsou talii takoví dobrosrdeční lidé jak se říká" "To je daleko odtud pane" "Což na tom -— dívka vašeho rozumu nebude míti ničeho proti cestě nebo vzdálenosti" "Ne proti cestě ale vzdáleno sti a pak moře odděluje min od — ' ' "Od Čeho Jetmy?" "nl Anglie a Thornfieldu - a -" "Nu?" "A (m! vás pane" Pravila jsem to skoro mimo volně a skoro proti své vůli sly mi vytryskly él Ab m plakala jsem Ik aby to bylo slvšiti: vy hnula jn-m e nářku pomyšbid na pani iPtiatlovou a Ititteruut Iodtfe ramranilo mě v rď i a ještě nirwivčji mvilénkíi na vlny uifké určené jílk se idlhi L tuitiu iby vřinuly in i oine s pána Jt }nž btku j ni nvid kráérU " 'bbrtttvl rol ivvk vkrMdv i r iiiih a 1 1 en j n í linii o-' m ii-v lilrilíliié tii!v "J tu dbib4 l t ' p -o pmu'4 MI ďlb a O-l j' dr !' dn IlittrHtol te V I "íio ¥ llVt It-lkdl li 4 i i j 1 1 u l'hMu til j I t p" I i I i kd U" Im-adí' ď Irtk Ii n4) lu# iddtt4 tu t"i lUH ibd iýrid j Áli li J- i i- ti j tavd4" " U pan# " IS-Vr'i OLDEN IjfiiVa' i vil" i Su mi íflTJřO "I s wOCriIKAT -i' " v-í- ti m- iu l ' lu&smm SHEAF v: B0UHiv ' ( tATTIl IM přiSU ('I- iTiWi'J'1) N IILUViíiDl'''' J "Staré Spolehlivé" OmnŽMkó oblíbené pivo Í WM J SW0B0DA maloobchodník Tel Doug 222 i ? w n v n 4 ( t tu: I ♦ o! k _ Klik t4 at é4 ♦f t-W4 M" " 111 'm " 1 : -fc--r k - 1° ř Lco-Gbc3"Anírc:::n [Jcrtíucro 0o rmuiiv A r tiufv '♦ ué blfé ► — i ií% Iriva a ♦ k-U — iwil 4i lunu 4ii44 wif MA 1- I á _ I 1 - sHEAF Distillovaná z nejlepšího obilí Vždy úplné ii stá jemná a chutná UDEJTE VZDV GOLDEN WHISKU 0 Na čistotu a jemnost chuté se můžete spo lehnout! Můžete jl obdržet! v každém prvé třídy hostinci Lepší nenaleznete rtj v' Vy r Ji ll jed luč: Her Co Omaha Neb am slí 2 n t É 4 DrJW NOVÁK ? zubni lékař PfoMtóhoval ae do Karbach Blk j 15 a DouRlas ulice i čii pokoj iUi líih Avi ifM #4 m% té udlua nud Ityau Jfwidry Cm Tri v ňřadovii! pnu tflaa Mi77 Tri rciivlanca 915 WMl am ul Dougl 9 4ttaaVaa riaai 1I Iftiai ti _ r- t 4 4ivn4 4U mmw m (wiim ' tok vv4 UafMy Stmta OMAHA NKP1AIIA