Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Jan. 28, 1914)
Ctrana 10 POKROK 28 LKPNA 1914 PANIDUREK Historie z pfedminuléhoJxtoletí Napal Alois Jirásek U Illožků mědi aháňku a na 'híňíu Nejprve se lekli když k nim z aenadání přišli dva mladí hezcí -důstojníci v premovaných bílých tttech a paní IUožkovou a je JÍ jNUinu dcerušku na bál pozvati jménu pana gencrál-majora 'dona pak se jejich úžas a fielcnutí proměnily přirozeně v ra 'dort O tom plese již něco zasle chly ale myBliilv že to bude jen pro důstojníky a jejich paničky A hle pan generál zve také z xásta Ne věechnv ne každého jen nakolik málo dcerek tněšfon- kých Jaká tedy Cent! t ruuuBH primy siarosu Mezi takové panstvo! Co tam a jaké fiaty Jak e jen untrojitil Když právě o nastávajícím ple tu a ivJccb starostech a plánech fatových u Hložků nejživěji ho vořili přisel pan strýček pater AthauaS UslyScl uviděl a již e mu oči blýňtěly již ae rozhně Tal Živá netajená radost žen icých zvláště Kozárčina ta jej -oohřála "Vida mladou kolěavti jak m pobláznila radostí že se s ní ně 3aký tn oficírek zatočí To bude nebe! A stará je jeitě horší Ab' kde pak ta cest!" zvolal ironi cky "ó to jest cest! Nemají do ti tanečnic a tak si pozvali vás 'Vida vida tetka llložková s pa -Bf generálovou 1 A nikam nepil Jdete 1" zvolal pojednou rozhod flě a přísně Když pak Iiozárka jala se ho prosit a IfJožková panu strýíkovi vysvětlovala a tentokráte dosti J-oztiodně že to není možná po něvadž by urazily generála pře bal broukat a mléky odešel Žen aké viděly íe mají vyhráno Za to Pavel nejevil tentokráte žádného účastenství v Rozárčině iivé radosti ba zdálo se že je 'jmu nemilá Ilyl zrovna u Illožků 'ledyž tam ti dva oficíři přišli zvát Tiďěl jak byly sousedka a dcera :její mile překvapeny jak samým úžatem Rozirka se zarděla a jak eaa první okamžik nemohla ani alova vypravjti Díval se na ty mapudrované pány v premova tayek kabátcích s širokými výlož íTcy u rukávů v úzkých nohavi cích a vysokých pěkných botách r-B-ortrohaini — díval se jak ga Uaatně á vedou jak vesele li ebotné % ' Rozárkou rozmlouvají Zdáli ba mii umřin vmi drzvmi IR&H ae na ně cítil odpor proti aim i na Ilozárku se v tu chvíli hněval poklony jejich přijí má že jim vůbec odpovídá že jich neodbývá jak by on uřinil a iak ne iho mínění bylo slušno avartno Zdálo se mu také že Vřea příliS prodlévají a když ko nečně vstali odcházeli jako staří známí a jeho rovněž jako prve nobS ani nepovšimli Pálilo jej to a zvláště teď když viděl živou radoot Rozárčiou Rychle se ven vytratil a ani domů nešel Nebylo mu do řeěi Ze a Jel trapně uvažuje a vi- nežli kdy jiudy soužil ho jeho „tav a al bez potřeby v duchu si Jtrto opakoval: "Co ji proti nim! Jak by i tí kdo všiml t pandnrkaí C Roíárr di vlát" Ale preee t aouiila )1 ta ji i v 4 radit i tnyhní íf bad po felý P° HH" mti tím důtojniky "f ni bti am lWi jl 4'vort t-o1'' Oviem biu tk nidl fírr u íln minulý kdy b viit kdy jí Hlbd - kdy věřil # ukě toa j ná rd ~ Al 4taa mu Mo nhiU a -l chvil í Miutu4 rifirumluvil Kdjl Pk dMi& %r#'rji k' Uikeíi Vril dt „tavil n-l přnuh m jk d íkm jk jindy ai u lď'dtt k pil lalu4 da iU'#ikn -dV Vrl ki lrýev 'ry! i f'dl Kil Vi ktt m r1' "'''' t#wí4lr tA!# - a ryt% a I jk a t t1 ' lii lA r m řkl k tr k?i i11 M"1 i fc ittiikia ' V"lii Md Tí' pi" keJ lf i Ivy budete hodný protože vidím že máte svého předního dobrodin ce rád Huďte mu vděčen zašlu huje toho Já na vás také neza ponicuu" "Já na vás také nezapomenul — ta slova přečasto pandurka napadala a na nich stavěl své hrady jež ihned se mu zbořily jakmile myslí inu zakmitla slova téhož generála: "Huďte mu vdě ěen zasluhuje toho!" Teď v tu chvíli nemyslil na ně a na strýce na nějž se vztahovala ale zase na generála a jeho slib V tom z nenadání ne obrátil Strýc ntál na prahu a již ode dve ří volal : "Kde ho pořád touláš! Oo jsem ne tě iiHHliánél ater Athanáš ti vzkazuje abys si přehrál dvě svá nejlepsí KÓla h" budeš hrát pii nňm oficírůrn — víš o bále — ' "Nebudu!" zvolal prudce pan durek prve uf strýc domluvil "Nebudu nic hrát těm oficírůrn — šumaře dělat — " "Ale pater Athanáš — " "Neehř!" "Ale vždyť to má od generál ky Ta ho požádala abys jim za hrál To musíš to jako bv to nám generál porubil považ!" Pavel už neodpově lél (ihniii- řil ěelo a lded' zamračené přei sebe Vzdiil e ale nersd a s od pórem X Na tmavomodrém nebi jiskřily se hvězdy Mrzlo a uřece houf lidí před branou kláštera Polické ho se nerozcházel Ktáli tu staří mladí samí zvědavci ženy a děv čata většinou Cekali juž dlouho a to ve sněhu neboť cesta ku brá ně vvmetená iientačila íirn S 0 - - - počátku hleděli na tmavé průčelí klášterní jehož četná okna skoro všecka byla jasné ozářena Již to bylo něco neobyčejného nevida' něho Vypravovali si o tom i o řípraváeh které se na dnešní večer v Klaiere Konau nmiviii o tanci a hudbě o generálovi a dá mách — až konečně přišlí ti na které za řeči také často vzpomně li a na než vlastně cekali: pozva ní z města — První šla Hoiwcdkn Dolanská konšelka % dcerou za ní v patách objevil s purkmistr pak šla llložková s ílozárkou a za nimi ještě čtyři měšťanky s dceruškami Bylo hezky šero a panenky lehounko ustrojené matinkami dost pospíchaly Ped Iivé však oko pozorujících žen a děvčat přece postřehlo jak po zvané jnou vystrojeny a která z nich nejhezčí Již se chtěli zvě daví rozejiti poněvadž dabře mě- li upočteno kdo přijde ale na o kamžik se ještě zastavili "Ještě někdo jde!" ozval se hlas a zra ky všech obrátily se v tu stranu odkud dva mui přicházeli po stínech na sníh padajících je mo hli poznati: Uonzírka a pandur ka Známí na ně pokřikovali Honzíček vpsele odpovídal jen pandurpk nepromluvil a šel % hla vou nachýlenou Nevšiml st ani Že voják trii před branou sto- jH jim salutoval nevšiml % ani že řiUtup s dal tomu do smi rhii Puk roeháeli vtipklljiie i) tom jak tfnmitiilk vdl HinI "kovi iratií ě'%t jV hrbatý krejík pive'i-H í-ď ř' lerálem a pk ni ratani uj trnieritkou Před kUitereiu i kídeta pst' U% hluboké i'hi limnl t"i Th!i UrU kliiterrm byl ve hlubokém tbiu a černi by j h mhikAly ttnlch Stpid rol l!t kliir kptflttiU jf lnu ii"hui'i It i4 i bti lvu hi j jíJ pr-Wlid Hm ilřlljř „ m itiM iaíi l l-h cmh' trtV ualif tilí (' 1 1 tkl tt lit ni tfť"kt í(u! lH'b t'Hi-- kii4i-f -? - i k r r l4 "l ii M" b Íl l" I k ' ! 4ik ♦ ! T U l i i'trt l ' 'í íhJ !i l' l" h í i j i lij#tn t r Vé k 'f k# i-kl tav dkř ♦ aiui f niÓl tkl Hfcí 1 v !♦ - H t Uli tM f kÍMVř# - l'-n ! t 4 k' k- ll H r mohutnou berlou biskupskou by] S? skleněného mihotavého lu zkrotil tu veselou nevázanou stru i ze svíček ve zlacených sví chasu vojenskou 'cneeh dvourainenných Ve zdi zasa- Laškovný kotilloii slabé vyzní-1 zených proudilo jasné světlo na val ven do noci za to jasněji (živou pestrou sindcčiiost a z ve zvučel vnitř chodbami klášter-Idlejší komnaty zvučela příjemná skými Ta jež vedla k pokojům I hudba generálovým a k taneční teď síni byla jasně ozářena Také tu ča sto kmitli hc klášterní sloužící a vojáci jim na výpomoc přidání Dále však v chodbách panovalo přítmí jímž Mlabě svítila jediná svítilna nejistá zář její míhala se na zčernalých velikých obra zech svatých mnichův a biskupů Jinak u jako by vyplákl Jen chvílemi pootevřely s dvéře ně kterého pokojíku miiíšského a ji mi vnikaly zvuky neslýchané tu taneční hudby Pater Athanáš vzal housle a hrál dlouho a živě snad to činil proto by zapudil mrzuté myšlén ky nebo jako kanár jenž se ne chce dáti překřičeli V tu chvílí frater Heda jenž měl kojík ve přízemkn krutě s ďáblem zápa sil Zvuky veselé hudby byly rim dále tím lahodnější a váhněj-i í — Frater li-da dlouho se brá ni "Nejprve stal u okna ven lili lěl pak se posiloval korbele jenz se Piystci na stol ku Ale zly loch přeměniv se v líbeznou hud ni vábil a loudil až frater lieda popOHfl od okna ke stolu ode sto- I ke dveřím P když je poote íel tu byl již ztracené Zlý duch yvedl ho ven na chodbu ň fra ter pak neodolal Jako mocným magnetem přitahován šoural se zvOlna do prvního patra s druhé sírany temnou chodbou V tom jak byl už skoro nahoře na scho- eh otevřely se z nenadání v právo dvéře proud jasného své- tla rozlil e ven na chodbu a fra ter iW-da všecek překvapen spa třil před sebou na hořejším scho-: ii panenku pěkně přistrojenou svěžího iiěkného líěkn Myla to iperná komorná paní plukovní kové Držela v ruce talíř a kon vicí Sama se nějak b-kla Al jí šelmovstvi svitlo v černých očích jež fratera Hedu nějak o mámily Stál tu nehnuté neod racuje zraku od lilieno mu zje- Pojednou ten rerášek cho cípu bílé své zástěrky h pěkně kolena sklonil v kratky a hbitý úklonek ře lilio si zatančit í " Jen to dořekla a jiz smějíc se kvarúfa ro schodech dolů kotem strnulého fratera Hudba taneč ní zvučela dál ale v ten okamžik slyšel nebohý zvědavec jenom zvonivý smích veselé komorné její svěží vnadný zjev wchtél mu také n očí Požehnav se kří žem pospíchal jak jen pro ob jemné tělo své mohl zpět do cel ly Zachránilo ho pomyšlenf že by iw mu ještě něco horšího mo hlo přihodit] — Když potkal z nenadání komornou mohl by se mn také tak převor zjviti a t-n by nebyl ani tak milým přVkva- rwním — — V opatové jídelně bylo živo a veselo V čele dlouhé H bolinté pokryté tabule neseděl prelát nýbrž gem-rál Iaudou s svob a ní kolem pak nebylo vidčti tma vi barevná roucha cítkevidch hodnostářův a mnichů jako vždy jindy ale uniformy živých ro iiiaiíitvrb barev plné blýsknavcho preiuování i zlatých šňůr Mladí i staří dÚAtojnbi kníry i hlad k)'eh tváří ale všichni pudrová o w h vlasů cniáuky a kadeře mi dvěma iibJ spánky ticho v bílých vlj-nkáh rhutí popíjeli VfíM-le hovoříce vespolek I dVna ú jako květiny ro ohmu a krsu pn rft'nu tu mni tdtui w-d-ly viky vyiroj-ny MUdi dilojn(i ivli'é VisliJiIi o ti é mévťiímká h ly k nim " tk šVtriiě ((ittalttlié rbrtVajicr ie d-rniikim I hrdloubtl lildlř U VŠt-rk tU l lstý bsit 1 }dkM j řúlr jkii k ii !lrř tl lbu'l l!l l Vnj Mké pt lui IH-IIV VII Tam nu vyvýšeném iníslé sedě li vojenští hudebníci jímž pomá halo několik ochotníku % městu Mezí nimi byl také Honzíček Jenž na flétnu ídskal Stranou stál Pavel drže své housle v evi eí jako by čekal až na něj do jde řada V šechlio Hi koleni veselilo vši cliui chutě hráli jen on byl zasmu sen ierad sem m-i a krůsno mu bylo dnes hráli tu před tou spo ločností — Kozárka lu je důsUij nící ii ní šveholí jí sladká lichot ná slova Ona lam mezi pan stvem a on — - pandurek — tu stranou v koutku jako nějaký na jatý šuinař Dudo jím hráli pro zábavný až přehraje pak si ho nikdo více nevšimne — Proč jen sem chodil f O icbýti strýce ne býti generálové! — - Hleděl ote vřenými do kořán dveřmi do sou sedni jídelny kterou 'částečně ta ké přehlídl - Viděl tu skvělou společnost a také Rozárktl zi Médi — Seděla vedle jednoho těch důstojníků kteří ji přišl pozvat Jak jí všecku pozornost věnuje jak ho Iiozárka poslouchá a k němu svdj zrak upírá! Oh a- no takový hezký důstojník! Však by on — V tom jej kapelník z myšlének vyirni rokynni mu ze tcii na něm — Pavel jako stroj vystou píl mezi hudebníky postavil se v popředí před partesy na malém pultu a jal se hráli S počátku ne h velkou chutí: llutejnost mu vxik za ncniouiio zmizela n umění zvítězilo Teď pojednou pocítil že není jen bědný pandu rek že něco umí čeho žádný tu nedovede Jiskra nadšení zaní cená mohutněla v plamen Pavel hrál a zapomněl pak mi společ fiosf nu nepohodlného důstojní ka í Kozárkri i na své postavení a poměry které jej tak trudily Strýc Honzíček se usmíval a Hkyvuje hlavou rozhlížet se po hudebnících jako by chtěl říci "Vidíte není li pravda to je chlardk ten to umí!" n pak po zoroval společnost panskou Ta ticbla Jen několik taktu Pav lových zavznělo trhla sebou Ko zárka Ilodlo ji Ještě pak ně co odpověděla důstojníkovi pak už jen poslouchala Dosud tu tam promlouvali i zasmáli se ale jeden po druhem umiRai nejpr ve paní generálová a plukovní kova jež nachýlivši se kri své přítelkyni zeptala se kdo to hra- "Ten hezký student z kvarte- ta — " Landou právě posloru:hal vý klad starého plukovníka ÍJaisbru ek vedle sedícího — ale teď také pozvedl vážnou avsur hlavo a na slouchal napjatě jen pandurkově hře — V opatskč jídelně zavlá dlo hluboké ticho až Pnrrl pře hrál a tu živá ehvala zahluče la prostornou síní Pant plukov níková první jala živě tleskati Všechno vzdávalo pochvalu i Iaudou pokývat hlavou — jen lioárka seděla tiíe všecka dojV ta Než potlesk ♦ llfišil hudebníci vedle upustili ifo tanre tbnerúl s pitní povstal a za nimi všichni ostatní VětMfia odcbraln do vedlejší komnaty kam je hudbd vala lioxirka %ntuipivši tam hne l sr Pavlovi ohlédla a prv id eo plukov niko a y iieršlovč povčdrla bjbn "Ale hniil o beikého virtuosa til lirld N bvl lliod jk isb-liřit ry- bl lť'l Hudba v ť šelf brila tneitrid řf j i4 kt4ik'i iwl rproiidd VJUdi '4ld p!uk%iuk4 j ll 14 i á í l t 1 t 1 F C DLIOO ir')dv8'' hověslhu dobytka F F VELLMAN prodavač vepr d(bytlia KOMMISSIONARI V DOBYTKU MíniM(mu knlnilrolílilii lomto Z aprimrmt rubíme N Ms lii'ls U M) v )iiin EHvIUo-ltiloltka tilkrly r 7 jmu Jilvk Vmlntiw kliiiiiii vMf iifwlll Í J1""' " '""J" ''"' iMf nxívylH r-uu IrUiil lí rtfii iiniiujtel ill JkU lotlk vláíliil iHKtiirniwl ffiiub-iiKidiAaAin krsjsnA -lř V ¥ WXItnsw Ji (naoM B4 nfliilrl'lf pliioii (iflvíroii BLISS & WELLrlAPJ tm 254 Nu Eiclii{illil( U1I00 Slul ntdi SO OMAN IERMSKI e z Bros Brouing Co ii Telefon Douglae 119 Vaří o lahvují výborné jon pivo i I Můžete na tento starý a osvédčený zá m závod spolohnoutl C- FRANK YUN vlwtlnl iiatt a bojní aáaobti řoznidiý a uzonáfoký obebed V ČÍBLB 2206 Jit 16 VL„ OMAHA V Jiobat výUr íuntrílio mm oaJUpfi jakoati y tenj finj)viiéjl Vaikr4 vfiohky UMOiraki M U nJlaplt jkkoiti Objadaivky muknu uél niti Ulřfonam! Douflat S422 vyjasnila tvář UHfníVfljíe se pří- "To kývla hlavou když venelá přítel- pravil byla pruvá poehoiiLka" kyně jí yn tanee řekla : "luk jsem řekla Není li to ziiHinenifo v klaxleři laněitt A řítí lí s' na nám posvitnč ly di lide to II Veselč ilivilce — " Mladě paní dňstojnieké za vzHfnc jim lel a ha vy zaiwime- nuly na svě mtwMy Jlukovnfk aHis takě nedbal Seděl tě li ma- ěho stolu v opotskě jídelně' n pře iriýělel kterou karton bv avbo rotivníka stirlio tjaísbrueka přemohl a z pole vytiskl Koleni iiifiiKÍrli sfolfi zuřilo několik ta- fcovyVh soubojů v a bílek n ve íeeh většinou bojovali ataří zkriícní vyWÍ dnatojníel — Hy- o tn v jídelně teď jedno karto- istč kle živě zvučel cinkot htříbra a zlata smfih vítřzfi i tajně a polohlasně klení poraže- velí nebo přelstěných Jen riej vyssílio tu nebylo denerál Lau- oji ojuistíl avč vyWÍ dňnfojníky íitky jiodobnč bo iictěšilv tak jakož ani o tiwe nedbal — Nie ručně stál teď v taneční síní atra nou a sáni pozoroval pestrý rej Nikdo si ho valně z dftNtojriíku nevšímal věděltě každý že iene rál za tflkovýeli príležitoatí a zá bav nejraději nám je pozoruje nebo přemýšlí Búh sám ví o ja kéui plánn Toho si vMik k5lý povšiml že po skoMČ-iM-iii prvním tanei zašed kn mvč iriauželee za delší ehvfli s ní promlouval ÍJenerálová wyklá již jeho klnvněmu zpiV hned mu po rozuměla "Ibide bráti jefilě jednou Lí bil se vám fedyí Ten mladík by pro svě nadání zasluhoval aby ho někdo ujal" "MvmIíih na něj ÍPokrnčování) Dobři rada Dovedete Kradilí Člověku jenž jeat Meslýui nemá ehuU k jbllu ani k dílu jenž dobře nespí a jen ríino vstává vSí-eek unavení Ti lé dovodete Dovedete poradili eo má člověk dělati by ae vy atřehl tjikovčbo utavuf Povedete poradit i i aobě a dovedetu řídili se svou vlawtní radou t Poehybuje mé ('heeirie vínk jiti na ruku á poraditi Vám Triiierovo Lěčivé Hoíkě Víno jež v podobnýeh pří padeeh jV-jtt nepřekonatelným O no totiž zbaví vnitřnoati víeeh lam překážejíeíeh pozoaLatkň po krmu jež tam hnijou a jež dáva jí nám onu nepěknou zažloutlou plef jež nám ruší spánek jež nám nedají jíati ani praeovati V cho robách žaludku jater a utřev ne nalezu lěkn lepšího spolehlivěj Sího Vr lékárnách Joa Triner vynibitel Vm-Ym So Aahland ave Chieairo lil — Holegti rev- matickě a neuralpickě zažene nej rychleji Trinerňv Liniment V ěiiikuje výborně při otoí-ích atr ženinách křeiWh Ad v IPř©8ů(5uD©siO rixliv! i itč j -i tfiln tal n i Sc M Dr J17 NOVÁK zubni lókoř Korbách Blk 15 a Douglasullco či pokojt M Hohovi lulatuiMt ua dna hě potila nad Uvaii )mrrj Tt Tri v úřadovně i !h tri rtidfc m wtm au ut IhtitfLa H9 pouzo 2a2lcontů libra IV"'cAhjm# krajany ia w v t (Mr -v kitit kUrwvi kvht -n l4 Aiwa w H a íW t kjt4kyUli m iBtaluk Ml 23 tWf ij"d4tkjř Nividm n mmli k!tky d!# XtlUtl rt ujat v SV II4W )-4t la Mtwl'4 li kvU4 bjdait ! hit k Jafal t i mak jxt Kp4trý dl4kft ř)řkU — fUI# VMk k4f uif Sim %% foUMiA iííIm lUn4 - Vikv aiř lř#Mjt#i ta OrlAMA COFFCG HILL ca4 ooutm n-m oTn OHAHA fJODflAGUA í t l i" ':t 'V