Strana
POKROK DNE 14 LEDNA 1914
POKROK
PUBLISMNO CO
Vdává
řOKEOK ZÁPADU
OiUtui vydáni
♦ Cftt pro Salin osm Nb v Mcbuy-
Clarkaoo pro Culíi ukr Neb
VVl)oo Kam pru itát Kum v
:'4ar ítapld J„ )r„ mát lowu v t
iua pru itát
"otu a v Tyodall M D pro t4ty
outa Nortb akotu
TtšdyUlué
fro BpoJní bláty ilCO I'ro Kaawlu
20U Do Evropy $260 roéul
Zánílky pDiiai déjteš pomoci p
néiňkk poukáaok (Munoy Ordcrt) a
praaauich poukáMk (EiprtM Muuay
Ontari) bankovulcb poukáMk (Bank
Draft) anabo v rogUtrovaoám dopluta
Oanaraujata II avá pfotákováot udrj
atarou I novou adranau
UpUy a kru lift Itaoafttva ochotná
uvtřijulrno Mul tyti tlutná pin4
úmyslu nikoho oobn polkoditl a
podupány plným Jrníoam af Jit má
bjtl r radakci utajano aatbo a dopl
m nvřuoo
Lidé kteří ho domnívají že by
ie vrátila inkvizice kdyby NI! III'
uatálo icpotýknli biblí a nábo
ženstvím žijí vlastné duchem ví
utředovčku
Nezáviďme jiným neboť jest to
pravdu že nikdo neví co koho
trápí a jaký kříž nese a!e zá
roveň nedělejme jíněni těžší a
utrastiplnější život nežli mají —
kdy! to zrovna nemusí býti
Časopis který si rád "nabírá"
jiné neměl by psáti o "komisio
nářích" Panamské výstavy ne
boř jsou to komisaři a pokud nám
známo žádný z nich nemá komisi
onářský obchod n dobytkem ani!
jinými hoiodářkýuii produk
ty Pan Wllson jeat prý tou "nej
osamocenější" postavou mezí a
merickýini presidenty praví Idah
li ni jtu a i
aieuione uwsonova Která si
schválně zaje'a už do Pas Cíiristi
an a kořícími na tu "osamoce
iiONt" i utěžoval i president Taft
a unad váíchnt jeho předchůdci
avíak přen to Žádný nebyl proti
tornu iloužiti ji ílt ř jednu lhůtu
Albion W Small profesor eko
nomie na Chica(fké uriivernitř
raříuá tni kloniti k náhledu U
jcat nžco vadného v kapititliHti
ckém nytitcmu namotnřm a jent tu
díž nadíje že za nějaký Hn on
a ostatní uřenl ekonomové do
p?jí tak daleko kam uí dávno
doNpřl kaJ5lý třídně nvřdomělý
ky proti pontovním zákondrn
merický lid si vychovává podiv
nou řfládku drobných depotů
kteří zpfíHobí mu hodná ncHtiází
mrzutontí nebudou-li brzy potla
í-eni Vládu nkrzo zákon nemůže
býti deptánu do nekončena ani
nepatrnými držiteli úřadu bez
vážných náHledkň — - Zcela prav
dít má "World" ani v monar
ehii totiž v ÚNtavní monarchií
nenaAlo by ne tolik drobných dea
potu jnko ve Spojených Státech
ii nikde nemiiel by ne tak trpéli
vý lid jako joat tento národ amc
rický který rád ni namlouvá že
j'nt tím iicjHvobodnějHÍm na vc
tř
Nedojdc-li k Nloiicení řenko-a
nierickélio pokrokového SokoUva
kterého hí dávno přála celá éenká
veřejnoHt nikdo nemiiHÍ býti v po
chybnoxtech na koho zodpovéd
iont uvalili Výkonný Výbor Ná
rodní Jednoty KokoUké nikdy
nemel vyvozovali nátlak na élen
tvo pro jaké jméno Mimovali to
niélo !ýtl ponecháno jeho khiiio
Mtatnétiiu iminlku a také iih
Výkonného Výboru vyvolni
mnohých aboreeli přínáleži'j(eíeh
k Národní Jednot é SokíJnké pře-
kvapení ba nelibou! a jext pouze
[(řírozeno že vyvolal rozhořčení v
župé Fuetftier Tyrí Vlkem pni
vdu má p Uohuí Hák tanHta
Sokolu Slávnkého a žuj)y Pueiicf'
l'yrá jenž v delhíui prohláM'iií
praví mezi jiným: "Tak tedy
vyrozumíváte danému ulovil J Vy
rozhodné hí apojeni dle toho ne
přejete Né tedy tomu lidu lhát
přímo do orf? My eliefirie rozpu
stit ruiíi župu ať nán j)ak rozdělí
te podle vašich žup vzdáváme c
luiM-ho orgánu vftben víeho co
múze býti pro dobro KokoUtva a
tu mvhlíme že přání dvou tisíc
řleift naíich jen v tom ohledé
jména mohlo býti unadno vyho
věno" Když ae jedná o slouéení
jedná ae o kompromix a tu jen!
povinnoatí obou atran néco alevi
ti a žádná struna nemá a nesmí
žádati aby ta druhá slevila vše
cko a ona sama nic Jak iraví
me btide li Hnojení éesko ameri
eaeno (lOKroKoveno roKoiKtVíi
zkaženo a rozbito nikdo nemusí
býti v pochybnostech na koho
iivaliti zodjmvčdnoHt
neivetiího nnřtn " IihvpmÍ bulíii !
řiče a jiného obilí celní ochrany
bylo by dobrou howpodářskou po
litikou avžak otázkou jent stane
li h! tak Kdyby firmy jež kuku
řici tím neb oním způsobem apra
covávají kupovaly ji z ciziny a
tím stlačily cenu na zdejším tr
hu a zároveň na stejné výňi udr
žovaly ceny svých produktu utr-
go brzy zažehná dětskou chudo
bu skvrnu civilisace A žebrota
musí přestali neboť tou nikdy bc
nic nenapravilo"
Zákon o mateřských pensích
máme též v Nebrasce a není po
chybnosti že během řasu bude ti
plat něn ve všech státech Tím
sice přijde o zaměstnání armáda
profesHÍoiH Iních "dobročinných'
pěli by tím farmáři a spotřebova- pracovníku a pracovnic avšak
telé ničeho by nezískali Oo pla
tí o kukuřici platí též o ostatním
obilí které tím neb oním zpftso
bem jest Hpracováváno
Hylo by ovšem předčasným i
ukvapeným jíž nyní pronášet! zá
věreěný úsudek a dlužno vyíkati
až jak po sklizni příští úrody u-
praví se za nového celního tarifu
poměr mezí cenami farmářských
produktu a cenami které za ho
tové výrobky budou platiti spo
třebovatelé
MATEŘSKÉ PENSE
LACINĚJŠÍ KUKUŘICE
dělník
Slečna Brance-ova která po tři
roky byla dobrovolným vězněni
aby mohla ŽÍU vedle milovaného
muže doslala na '(X) dopiaú ti
akoro tolik dollarů od žen z riiz
nýeh částí země které dojal ten
její životni román A uvážíme-li
vSecko jest snad v těch proje
veeh trochu romantiky a trochu
přecitlivě'osti avíak v jádru ne
ní to špatný sentiment který
vzdává holil hluboké věrné a o
břtující ae láxee
' Pod ohlavenlm "Dur iVtty
lVajota" (NaAi drobní dpoto
vé) iiew-yorký "World" přiuA
U táledujlc lajímavý éláiieéi k :
"Matka" Joneaová byla vyhnána
I Colorada atátuím vojokem pr
ten loěin In a oljvt'a ve atátA
kdvi atávka byla v proudu V
Orrgotiu iřuvrrtiér roU'átil vojen
ký ia kun v mctě ponetadJ dví
htwtim- byly Uui ulrřniy V
AUbfiuS itiayor inN' KIrosn o
dkpřvl mnuti miJtt ud'l-inu i
ni tvluMKné k prie i Jii" d(t na
rratiťh jmi jx-rni''!! přolnbiíniK
lálo" V Zip'l! l Viřjfiuii jik
lir II artíitniho v) irtfot a vy
beru arwitur lirah a 1 Uínj iwt
Miij ttaau# byh t k4n iu
aru i uíl'tii a tnMi£tt )n
aattii úřady ' b-r íniní a tk
d 'lv kdjl fii'J u li fcjlJ
aittUar a Jt y jkn4a!í é
ftkf HrWl iV
tta-ttt( r M4tiit i-!'-r ti tl
aj V "trtn -rhr
M VmU)u1 adlouKavtua" a l
tltďt ttř )t%í tM{radU'jt v
fHittáitl riiajflk atřdki
Měhem posledních několika
dnft cena kukuřice na chicagské
plodinové burse jniklesla o plných
jedenáct centu přes to že úroda
loóxká byla podprůměrnou Zi
těchto okolností jest zcela jasno
že za poklesnutí ceny jest zodpo
věděn jediné dozov z ciziny hlav
ně z Argentiny odkud asi 1000
000 bušlů bylo již obdrženo a tři
náct dalších lodí naložených jest
na cca té do Spojených Států —
Zároveň ae sděluje že až nová Ú
roda bude sklizena dovoz dále
vzroste Jeden z amerických zá
vodů na výrobu syrobů a jiných
kukuřičných produktů uzavřel
prý kontrakt na dodání 5000000
bušlů kukuřice t Argentiny —
Tento dovoz z eiziiy zdál by se
býti jedině zodpovědným za jmi
klcamit! ceny kukuřice ačkoli ji
nk jet velmi divno že těch ně
kolik millionň cizí této plodiny
mohlo by vyvodili takový vliv na
dtjší trh uiáíme-li že jedině v
Nebrce sklizeno bylo v r 191'1
itr''iiii buiů a v r 1912 kdy
byla dobrá úroda kukuíiee
ITi'i7m bušlů Mimo to argentin
ská kukuřice jet mnohem menší
ho rrna a tvrdá tak c ne
můíe býti používána za krmení
ri pí ltfií- tut I ťdejšl Ují bod
nota apoťlti bltiviií v tni h" dá
i i( vyráběli glukiwa a jiné
produkty toho druhu jako i ku
kutíte aiticrieké V New Yorku
prli4 arif'titiiiká kukurtee
t ni 5 rrtitů lainíjl firili ku
koříc a lltieafa iaUni mohU
by i přišívali v cnm t rbia dl
t A 1'iiHrii jril ti"átán
) i jrllt ll - j ř? $ H !
bIií k'uh'i v Vuuri'
Ul pravd p Pln 1 1 'hnu
Jj4tiHl trhi 4v d' Hrb
tfrrH letech toto f liiíjil krinivn
hi t- ni ia iaV b k hwj tíši
l-1' I d-Mk a t !l UMn4j41
M r l i i '% Yf
lm Í1i-a{ Klít v kru-lck
l-k ruHa ritr kykuř
t it "ť- iii- d 1 ru
Dodnca osmnáct amerických
států uplatnilo zákony nu podpo
rování matek n nedospělými dět
mi když nemají jiného živitele a
loaavadní zkušenost dokázala že
nejenom není to větší břemeno na
okres než kdy děti jwiHÍlány by-
do ústavů ale v koncích to
rý přijde ještě laciněji
O zákoně tomto a dobročinno
sti jak jí obyčejně bývá roz
uměno píše soudce Menry Neill
jenz přítomně vynasnažil je se o
říjeli zákona v zájmu mater-
kýeh pensí ve atáté New Yorku
'raví
"Sdružené dobročinné apolky v
( bicaiu obvčeiné sebral v více
než {000(K) z čehož 70 nroeent
lo na služné " vyŠet řovatelck
které vyhledávaly práci pro ehii
matky a rlétmi na nich závis
nu laková místa co nacháze
byly praní a drhnutí nama
iavá jiráee která zničila matku
a rozvrátila rodinu
"Technickou žalobou před sou
dem pro rozvrácení rodiny byl
vsak zanedbávání školy dětmi
drobné přestupky "neudržování
domácnosti v čisloté " neb matkn
poslána byla do nemocnice n pod
lomeným zdravím Záznamy tu
díž dokazují že žádné domovy
nebyly rozvráceny chudobou ale
chudoba byla příčinou všech roz
vrácených domovů které dostaly
se k soudu pro nedospělé a k do
bročinnémii trustu Na počátku
pro veřejnost jako celek bude to
léjH' zejména pak pro chudé mat
ky a jejich dítky
NÁBĚH KU SPOLEČENSKÉ
SPRAVEDLNOSTI
Značné vzrušení v celé zemi
způsobilo oznámení Kordový fir
my v Detroit Mícu nejvělSÍ to
várny na výrobu automobilů v A
meriee že hodlá se nadále dělili a
dělníky o výdělek Nejedná se o
nějaké malé procento jak někte
ré jiné firmy na příklad Hub v
( híeagu nebo veliká firma Crane
ova dávno již činí jedná se o
obrovský obnos asi i10(KK)(KMJ
který přišel by do kape podíl
níkň firmy kdežto za nového
systému peníze tyto obdrží za
městnanci kromě mzdy jež vždy
cky byla hIiišiioii v závodech
'ordových Zmínili jsme se ve
zprávách v čísle z minulého týdne
o plánu Kordový firmy a nepo
hybné čtenáře naše bude zají
mat! jakým jext člověkem onen
lenry Kord jenž dobrovolné u
činil takový náběh k uplatnění
společenské spravedlnosti
l)nc Henry Kord kromě Johna
) Uoekefellera má prý vétšíL „„i „„ llllV}„ „: '
r 1911 prvně upoutal moji pozor
nost tento největíí zločin prot
mateřství a dětství Prodávání
černých dítek zhrozil se svět a kr
vavá občanská válka učinila to
mu konec Avšak já jsem viděl
jak bílé matky šlechetné matky
odloučeny byly navždy od svých
vlastních dítek poněvadž byly
chudý a tento zločin spáchán byl
ve jméné dobročinnosti To se dě
je ve státě New Yorku v této ho
din? v aoudech pro nedospělé
Zhroziv se odloučení matky
a dítěte nejhorsino trestu jaky
by mohl býti vymyšlen pojal
jsem myšlénku na pensionování
matek Hez hluku zákon ten by!
přijat v Illinoisu a od 1 červen
ce 1011 tiníeř dětí bylo zaehrá
něno riřed chudobou a bourání
lomovň bylo zastaveno Nový
systém aetkal se ae schválením
veřejnosti a byl přijat v osmná
cti jiných státech
Zebravé dobročinné spolky v
Chicagu nemohly sebrali více než
í?il(sK) v loňském roce ačkoli ob-
ehodntei jim pomáhali Mnozí %
pmcoviifkn a pracovno v dobro
činnosti kteří přišij tak o prá -
najati byli okrittu jako xi w
bčauké ťuibé aby pomáhali
fuaiuiiovatiým matkám jViitij
ní avstmi kMcdáii byl íťpornvm
eito Vecky peJ jďU dětem j
jrjifh matkám a rUna tnní vy
tav-na p-oiíent dobročinnoati
"Nadíje o#rthij iivot matky
uiia ičujw o ivé vt%trd dři i dít
ky n ají dtitiv H4 ktrrý jvni
hrdy a lAiímtny i í! ! S h
vvkamjí i př-tpiitťtv to
li t rdi 4!jřlnÍ téiužř VVIttijťht 1
priiHitv anýf h rliii přt-l tlm
řtrl lijid Vr! ťvl ři)t
i li "4tf ! IV I ? 1'tl tvl
přl t !'! j f i 1 jři druboua
kra b i ytě řt4 K li
tí ht l T d ti i U mlíunu
►Harfkin ( j Ht!o l ř j-hi
bnv t vt fl I r% i'-iiinj
l'fí j i- ktiá
ftuj watr tfttfaU %Um a t
a Jjl ?thl ilitky tíL-a
'oční důchod nežli kterýkoli muž
v této zemi avšak před nemnoha
éty Henry Koni přišel do jMroi
tu bez centu ohlížeje se po za
mestnání Pracoval po několik
roků na farmé blíže Dearborn
Mích kde ae narodil před padc
sátí léty Než práce farmářská
neskytala žádoucí pole pro jeho
nepokojného a vynalézavého ge
nia
V Dctroitii našel si zaměstnání
pod jiným i nyní slavnějším g
meni Mylo to v závodech Kdiao
lll I f Ir I
mívy ricKu-ienc snoiccnosu Kn
mladý Kord strávil první léta své
ho městského života Tam zaku
sil všecky útrapy a svízele človč
ka jenž odkázán jest na nepatr
J 1 t - t t v
nou lyoni mzdu unes auazl a-
usniKlniti tento zápas — asfioň
svým ziiměstnancům
Zůstal u Kdisonovy společnosti
až jeho mechanický genius vy
tvořil automobilový model f
němž byl přesvédčen že dal by se
vyrobili laciněji a s větším vý
dělkem nežli kterýkoli jiný stroj
trhu První Kordův stroj byl
vyroben v 10:{ Kord opustil E
lisonovu společnost ačkoli vydé
úval $1"0 měsíčně a jal se sháné-
ti peníze nby mohl vyrábět i svůj
stroj Měl všeho všudy tisíc dol
arů A lidé které navštívil a
jichž finanční zájem chtěl vzbu-
liti nazývali jej bláznem že za
nechá' dobrého místa aby se pu
stil do WTobv "kočárů bez ko-ní"
Městská rada v petroitu přija-
ordinanei dle níž nesměl jez
liti v ulicích města se svým ma
ým supajícím strojem kromě me-
ůlnoel a C hodinou ráno --
Zdali to bylo k vůli tomu že
troj tyl považován na neřest nebo
?a nebepeěí chodcům Kord ne
I Avšak konečně přemluvil ně
které ie svých přátel k inveto-
ání několika tiíe dolarů v ie
m Podniku Dne ti ihitt e
trii měli důvěru v něho jsn
iiiillitinářt Kurd bvl lak ehii I
lyž aorgauiaoval svoji první pi
reuost Je lo-muhl ani mititi
1(MK) honoráře avéimt ailvokátu
Na MiUtA toho advokát Ma si
lei a dma má dochnd mooha
tiíe rw"iií
Th IVrd Mtitor (Voiipaiiy bv
i'rgiiivin pkl (4
kla tidm kaptt4biu ) klins) J
t fnmmmá til v#iút o tě ddv
Vílo ld purn't po rrlí řrui'
Avíak jnaíu máb lidí vl jk i
phiá npVh této ítHM kř
Hřae0 (to jr Wt ďl"1
jl i!oho fiiekuMii fdliti
a luikavti j!nobo jtovÝkj
jejího iakl UtV llritrt l'r
IVřd v avíto vvti4a )Vt
i-l4 l"Mtkratt k! ivvt
uti víinaoni t to llvdll
f Jj-xkt O uftti J -lk ( K a H i HM4
i# jid ko atuiit pua i iwh #
la
v zahradě pčatujo kvétiny a stu
duje farmaření Miluje děti Ne
kouří aru nepije — jednoduše
proto že jent střídmým přiroze
ností a nedbá o výstřednoati —
Nepatří k žádnému kostelu Po
slávou jest ast pít stop devět
palců vyaoký a normální váhy
V pátek meškal Kord v New
Yorku kdo ae ubytoval v hotelu
Pt lmont ae avýni 20-letým y
není JvlHcIlem Týž vystudoval
střední Školu avšak na míatě aby
sel do university vstoupil do to-
varny1 svého otce a jest prý jeho
pravou rukou
Obchodníci u továrníci doléha
li tm Korda otázkami a všecky
byly zodpověděny Když tázán
byl na podklad své theorie v tom
že založil minimální mzdu $ó den
ně i pro takové zaměstnance ja
ko jsou zamelači Kord odpově
děl :
"Na-še theorie že muž který
zametá podlahu má hodnotu
denně za osm hodin práce jest
nejenom zdravou obchodní zása
dou ale jest to společenská spra
vedlnost Stojí to zrovna tolik
živili dílky zametače podlah ja
ko to stojí Živili dítky mediáni
ekého inženýra Hozdčlcnl $10
(KM)000 očekávaných výdělků
mezí zaměstnance není dobročin
ností Jest to dobrou logikou a
věcí zdravého úsudku Není k
tomu připojeno žádné "zdiťi"
nebo "kdyby'' Onj dostanou
svůj díl každé dva týdny"
V New Yorku se koná přitom
ně sjezd vyrabitelů automobilů
kteří se shodují v tom že prý ně-
ovo
liti ale nikoli ti ostatní a není
prý to "zdravou ekonomickou zá
sudou"
O plánu Kordové zmínili jsm
se ve zprávě v minulém čísle -
Nadále žádný dělník od 22 roků
výše nebude dostávali méně než
denně za osm hodin práce a
nčjiiký podobný plán bude vy
pracován pro žciiy jež jsou v za
městnání společnosti v její závo
dech v Petroitu a v odbočkách
Jinou myšlénkou kterou moto
rový král míní vypracovat i a u-
skutečnítí jest aby období kdy
jest méně práce v jeho továrnách
se shodovala se žněmi na venkově
Vynasnaží se přiměli ty zamést
nauce pro nez prače nemuze by
li nalezena v ochabnuvším obdo
bí aby z úspor v pilných sézo-
nách si zašetřili dosti na zakoupe
ní kousku půdy a vzdělávali ji
— orali seli a sklízeli když prá
ce v továrnách jest málo Když
pak pilná sézona opětně započne
v továrnách hodlá vzíti tyto mu
že zpět na jich stará místa Ne
bude to odloženi ze zaměstnání
Pude to pouze změna práce a o-
vzduší a okolí což v koncích
rospěje každému kdo to zkusí
Tolik vzali jsme z několika ča
sopisu o Henry l-ordovi a jeho
ilunu který jest skutečným ná
lěhem k uplatnění společenské
spravedlnosti Kord pouze do
znal co aspoň sobě samému do
žnuti musí každý kapitalista že
lostává se inu nespraved ivého po
líbí a že rovněž dělníkům se do
stává z práce nespravedlivé!!
odílu
Ono ae sice mluví a píše o pod
nikavosti obchodní prozíravosti
která oprávněna jest k velik
odměně kd-Žto "pouhý dělník"
k poulo!
mnoho
l éštř V této zemi o "stlf Ulíidc
manech" n zatím nemňe b(t vťl
mho aminu n KoíH-cne velMIio
in-Miiyfchi jiko by bylo nějukých
M-lf Hiíide-niHUlY Aid KdiOI to-
mhh jim býti nán On objevil
a vynašel mnohé věcí al on té
id t vúkuoiů to píi hlrdné řady
m-iieů a baivt-lů kteří bvb
před ním TotéJ d-tlo by říci
o Mareoniiu a jiných moílch
ji-hl eltíu jrt nrpoplratrhtýlti
pokračovati do nekonečna Snad
e o této véci někdy obšírněji
zmíníme ale dnes pouze do
brým svědomím pravíme nemů
že býti většího klamu jako by
bylo nějakých wdř-mado-manň
jako by někdo jenom něhou sa
mým mohl vyniknout! mohl so
povznést! mohl docílili úspéchn
na prvním místě hmotného úspě
chu
Henry Kord a jeho společnost
pouze nvýin zaměstnancům splácí
dluh který ostatní kapitalislé
odpírají spláceli a snad bude
třeba velkých politických a ho
spodářských převratů aby na ce
lé čáře byla uplatněna společen
ská spravedlnost
MU2I A 2ENY
V těchto dnech kdy jistých
kruhů společenských vzmáhá se
velké mravní rozhořčení nad tan
cem "tango" a jinými toho dru-
iu několik pozoruhodných slov
napsal katolický kněz Phclan ve
Western Wntchman Praví že
In učení "tanga" jest vlastné ko
náním božské pláce neboř aby
se dívky vdávaly a měly děti jest
mžskoti vůlí a aly se to stalo
musí se vystavovali takovým
způsobeni aby upoutaly pozor
nost Milnějšího pohlaví
Není ani z daleka naším úmy
slem psátj nějakou obranu "tan
ga" a těch ostatních nových
dráždivých a siiggestivních tan
a není to ničím lichotivým
pro americkou společnost ž
"tango" kopírovala z nevěstinců
na pověstném Harbary Coasl v
San Kraneiskii a ještě méně licho
tivým jcMl že mnohem dráždívěj
ší tance "Ciiban slide" importo
vala přímo z nevěstinců v Hava
ně kde dávno byl jíž oblíben
avšak celkem má onen katolický
duchovní pravdu A pak mnozí
ti svatouškové neodsuzují jenom
"tango" nýbrž tance vůbee od
suzují divadla a všecky závaby a
něžné pohlaví snad nejraději by
obbk'i do krínolin a obličeje mu
zastřeli závoji jako v Orientě
A kdyby se to všecko atalo jest
to velmi spornou otázkou zdali
veřejná mravnost byla by tím
povznesena
Jest to vrozeno každé dívce j
každé žené snažili se aby vypě
nila co nejlépe ať potom jde na
ulici do taneční zábavy nebo do
kostela To jest lak vrozeno di
vošce jako ženě nejvyšší civilisa
ce A možná že veřejné mrav
nosti jest více na úkor sofistiku
různých těeh "baehelor girls"
nežli touha těch dívek a instink
tem Ubiti ae a založili si s někte
rým mužem domácnost a plniti tu
vůli boží nebo určení osudu člo
věěenstva — jak se to komu lé
pe zamlouvá Muži budou muži
a ženy budou ženami n svět za
nic by nestál kdyby ae snažili
býti jinými kdyby ae snažili po
tlačovali instinkt na němž jest
založena rodina stát a celá spo
lečnost lidská
ČESKÁ AMERIKA PRED TRI
CETI LÉTY
i opravu n leiioin
oiZilc mluví se n pUe
r lo-ooy i-jn Vin
ítVktti by Uh O IpiuMei
tř ba tirtuiMMi na Ihu' tn h
jedmí iVÍlO vLtdll g liMMit vy
nikl ten iiikcbo io-Hitřt buj
aby mu ponúb! na ilt 4 j h
ŮM'4K UlnVrh dUUU Hí
nývk atřijo a abo takový y
im dikoj i a Aj lUpvH í tli
li ktvty !! f-oÍ4 V m'h ibj
V II vjJtal d'koj Va
lllm ktrřl phti uhelní f
dovrd!) i!hi hu'i(i ttíauj# tttUtru
kí tlVll ittlll huiltli j
t U hl tv t{ it I J t'o t 1 a
v v boi liti a tk ttht bťKhi
V Pokroku Západu ze dne ri
ledna 1hJ má dopis z CuMwell
Tex novinář Hugo Chotek přel
více léty v Clevelundit zesnulý
Mei jiným aděluje že v San An
tonio staví se pivovar na kte
těmi podniku súéaMněu byl té?
J II Itělohruduký jeni dříve v
(liieagil bydlel V tomtéj čiile
má dojia p V Chládek pod o
blilVrlilm "Klevety z Kinu Co"
(Neb) po mnoho roků byl p
t li bub k éi'v"m dopiaovateleitl d l
čiko amerických čmtopUu avšak
i y nt na dlonhoti dobu a již ml
mlč! llvdll V Crabtree Ure
Pokrok Západe a imiňuj i
t Atiukovl profraaoru pilroli
védy a ptiětAMvJ nt Akademii v
ova Cty Navštěvovali ji ten
ktá' iá!d ijl I éiil
sl á t ll io i Man H dotifo
va Iuu hrrjova uri hrirjio
v a K II Novák a 0tli N'iko
va
a f uif kati ia a
V iliw kl t UMal a t
JAN PRABRK
V -' !' a
tf t
t Úd
ti&éíá&m '&mi~?&!m&&£4m 'er-
7
í
--s"-a!i v- a° -'zit