i4 Strana & POKROK DNI] 17 PIIOKINCK 1913 PANDU REK — ' — — — IliaturU ( předminultlho iloUtí Přlml MVtnu tirnkýmu nohama nu nehody mm nehodu zo v6tnic do Nkl(t[iu u ziiHtj vzhůru juko pu vouk nohatý už no zpotil — a v tom když tuipoNlcd vybřhno ze Hklcpu nu níú vrazilo tuui jeho ivtm bldi vydřienii Ho dechu třesouc ho Mklcnhi nu sulck na uť-ud ku potloukali a nemohla a ni slovu zo Nebo vypravili Hřeko zatím zavřelo ořkn n usnulo JlťlMiiuiki) lířko jsíio rdó- lo ko jako jablíčko Otevřeným okiii-m proudilo něm zlato aluneS no a cli vfijlc ho na hlincnó tmavó ixmIIuzo poMouvalo ho dul až a mihotalo no u wimí kolíbky na blankytné její pfnló a jejich kvě tech a pt Zicích lahodný vánek ne ukal sem vanouc! zuchvíval na oknfí vonným iiiuskAlcm a kve toucí bulsamínkou Ve světnici mílo a ticho svatý klitl jako by tu undél strňžný rozepjal Nvň peruti aby nic no rušilo Hlailký dřtský sen A venku na síni hleděl otce na matku zrnkem ulckaným jako by ttprnvilu vidél (ilraínou postavu kteri za ženou do níiiň jako mlha vý slin sc viioupla a za ní stanu la jako by opravdu hleděl do strnulí ledoví tviře neupřímné smrtí ~- Až led" se vzpamatoval "('o jo ti?" Teď teprvt) vydrat ubohí že né hluboký povzdech z pruou — Nabyla řeřii "Lekla jsem hc na smrt Hala jsem ne o díti že tu víceko zničí Zahlédla jsem jo z tlaleka Halu jsem ho do běhu — v jednom kuse — u vsi na min! jeib-n křičel pak po umé Mře li! - - kflu jo Vašíček?" I "ohled na ipM tlító jí mysl u pokojil Srdce jí však doHiid hlu šili bilo byla vsak ochabl1 po tom tlivém dolekím břhu a zrovna jako Mchv&ccnA Prusáei přísli už není ard chu dé samoty nevyneehnli a vzali tu co jim jen dtmt milo hodilo I jeilinou krávu z chléva vyvedli a noehuli tam jen utrakatou kozu pro niž kilyž I tu Uurkuiové chtěli odvéHti Honzíéek na kole na padl a pro Moli přímil aby rnu jl nechali pro to malé tlít JI — a zalitýma oříma obrátí! ho po svém' Vaííékovi jejž bletli žena k no ho tulila Vojáci Ho hiiiáIí hrbatému pro Htbtiíku — alo kozu přec nevza li Prozarinký Honzíček utrfiřl to ho dne mnoho — Znaěnou řiiHt jeho jméní mu Ilrnníboři pobrali Než coŽ tlo toho — vw-eko by ne h pomocí Boží za lchich řanft upravila — ze víeho by ní nic ne dělal — ale jedno jej d'iílo Že nu zaéala mu ehřailiiouti a w tra tit vfiéihledí Délal co mohl há ih'1 lék kde jaký kdo ixradil a kile jaký byl ve nkaláeh na ntrá fdeli u bab kořenáít k u 1'olieké- ho fflfuira ale vit-cko nic neHo mohlo "Té neděle té rifHfaHtné"1 n l'h'l Hmrí ženinou ale teď poulí 1'olieké! 1'hnala ne chu dák!" četl Hofizíéek a nemýlil nc Jly! to těžký řas Ntnutný podi luek a jeitř HiiuitnřjŇÍ zima! "Venku" by In vojna 1'rusáci pronikli flŽ tlo vnitř království ("Vnkého pak zaMe je eÍHařhké voj nko odtud vypudilo a zate brali ne hrabtvl líraniborci j-přt Poli čkou k ra jinou ! Ionpik valné nedbal Vvíel ti vé chalupy když neibytně llltlxil Ošetřoval íellU která již i ldeh! opatniva! v tiejiiuh-jil tlltft V něm měl jdinou radot a jMiiieid ta uvott v-ekii klopo til jtvláitč pak kdi IOU lu lť InřvU llU„it'rk bl vdoveelu Aut A tám ¥ otn rlmSoU!"? e ivým bnti'ktm nirotkrm IH H'll ktibbi Tt Hoiuíéka 04 jř r 174 kdv MborskoH] kfAjimm kaidA rhsVt přihiui tirpráMský littiip jki iitmk ik ly tt %I l- ikdy Vl'4 di #%! tjkátl ubohít H ft b V ďrliU I t V B lřřk Itrbof r#(tr íthl Itikida iti bnk ll tilk tUA ddy hj rl til 'i ! T Í 14 trbl h tu lrd l il itt en lAnl i jk 4!tik u'M Ay # krivti tM4lM hrlíll SMÍ (HHÍltl — Julr %}U l t 4 'U4dJ cmu Jíráaik I UI j? Iw A A A A AAAAAA J : : Nupl Aloi hli lilu tetf každý nám m Hebou mel dout a dout Htartmtí Jindy by také k díUStom ulehčení a ou- Hctlky ve vwi byly by mu lccfím prÍMptMy — alo tou vojnou zupo- mSiiiily pro Ntruch u Htoronti na samotu že tam žijo ubožák vdo vec h malým dítětem Honzíčkovi nezbylo čiwlo ricž aby jo ilobřo zuodřl a Sel ním do města )c Mnrřmu otci jenž nynovi vypomáhal jak jun mohl KolikWítkoli doinřMta přišel při šlu k 11111111 NotiMťdka liloková a ju „„ Vuáířkft vykoupala pčknt' zavila a jcStfi mu tíuKto dala plén ky krupiékii a vielieoH co tako vému broučku dobře e hodí Hy lať nrdco citelného a huiiiu také měla děcko malou hezkou holci ěku Illozková také Jltmzlěka u dobřílu paterem Athaiiaíem jti hož byla příbuznou — Athanéiň Honzíčkovi přAval a za malé nIuž by jež mu krejéík ja jfítř chlapeem konal Ktétlře jej odmř noval Ale když Honzíček pojed nou měl ohliíky tu ne 1" Atha nw na něj rolměval a to proto že "hoch" byl lak neupřímný a nic jemu neřekl fiwtatiiě také mí nil že takový člověk jaký je Honzíček nemA ho ženit i — I Jař mo Sel ho ženich odproAoviit "To je I" Satana!" řekl ven vycházeje jak už to caulo jhh eldapceiii říkávaly ktlyž mu kněz podivín v kliAterní celíc bud pěk ně do péra pověděl nebo pařeny vyeiiehal Teď po dvou li tech Sel znimoii chodbou klňilcrní kterou přecii Mto radimtně n nějakým ilárkcui od Hvého jířlznivce utíkal uchu v íátku Nvé tlítko zabalené n ně jak nkroiíŇciiíf Mtaiiul v pokoji před knězem vynuké ptmtavy v černé klerice jenž měl malou ku latou řepíčku z černého Nametu na temeni hlavy I' Athariíí hleděl néjnk za chmuřeni" před ne n hiiřtté řerné ohoří jeho bylo utuženo — - ale jak hrbatého krejčíka [utřil au ve pruhovaném iř im-hc kloučka v červené karkiilec tu zamrnřený kněz hc ÚMiněvu neiibrfinil )imt hicc jiak Honzíčkovi pově děl alu ten vitého nedbal a jen hc i radoval kilyž I" Atlianií ní ma llého VaiíČka prohlíel když í jej dul nu Ntfd [Kiložiti a za chvil ku hí h ním hrtl maje rudont že řiperné děcko hc ho nic nebojí ale na něj s nmíjo l'ak ne na vyzvání nvého příz nivce jeilě několikráte Htavil v kláíteře a vždycky hí nějaký dá rek ltud odnfhl Vneeko co do stal a co nehnal vňecko bylo pro malého Vaiíčka Sám kí od bt utrhoval n hubeněl Jiný muž by ní zoufal ale Honzíček jako nej-pi-ělivčjsl matka kí vedl Mři (toužení ovsem dot h již jej to někdy přemáhalo zvláítČ jxmled- elni ui cko nyio Hiarxi um io ny lo snesitelnější Také krejěíkovy vtipy které za ten Niiiiitný řas jaku pod ledem byly zitřaly puěeti l)buho to mtrvalo a ymyslil hí velikou ú bvu Vašíček byl navyklý na kolébání To te jeho tatíkovi nejvíce vadilo když byl ve Ntavc td na všecku práci húiu a nám Jednotí V lledéli odMiledlle kdvž kolebaj hleděl jřanivšlenč ote feiiyin oknem přm hrťíi ! po- tnéek dá! k bsu iiajdiiou vy k V ti vj bělil Ven k vodě měřil pak vběhl do Hvělnii" j- A té fh{k jl e npad vůj prová děti liruliébti dn byl pro veIen N xitúčrk vynesl ja kýsi Stroj bíidel knl ku vie rk tam upviiil a "jil to pev ným fkmjkem e větitit oknem prtiJ ii v in pk phbé I I do vřt ttiec M Ide k "Ubk U oktlll tojl wni nhvbtij botiiy boupv - dočet pr i leln eMuérií - - Iboíi" W ftttářtl rs ib-tl V-U ntft-1k hi VU "k ktdr(U T l vi Vrrj ikmi Vttkon i'ťr vtoi 'a ! ttit ( t v tiU t!d mu~ ti pt itk v j i mu t n I v o %ii j ry!t!i 1'ruii i jiku v ikl ttk i %♦ tk k xiptf léídi i tu n tl l i i ro-1 tiťk Ani it votktk 4 'iku4 lHi4lt j4 ani'kvt hui h ' i i ii ni také v klÚHlcřo nastala nouze — Každé chvíle vymáhali tam ne přátelé dávky na penězích i na o Lili a tak to daleko do&lo žo kně zi ani nebyli jíhIÍ před jejich ná niJím VSak ho o tom Honzíéck očité přcHvJJdil když jednou řaa né z rána za Séra un jtiStě u chlapce podřimoval zatloukl mu někdo na okno Vynkočí vybě hni' před chalupou ntál — l" Athanáá u za ním ojMalál něko lik velebných pánu z kláštera "PruSáci vojsko i ta záňkodná chána co h nimi přitáhla chtěli nán utlouci ktlyž jmue neměli co dát Utíkám Ty znAS Honz! i1 ku nkály tlovcď nán tam kilo by nán nenaňlí — Mžikem byl ve ntavení navlh čil jeden za přichynlaných cumlň které teď irŽ jen z černého chle ba dť-lul ntrčil jej Vaničkoví tlo ťint a ochotně) vedl kněze tlo pu stého labyrintu nkal v němž byl Honzíček jako doma 1'holiý Vašíček jak ne teď měl I Dostával cumle z černého těžké ho chleba koz! mléko a zane ču měl a zanc mléko Tatík jiného neměl l'onletlnl dvacetník z uše třených peněz už vydal Oasto byl teti' ve ntavení nedontatek chleba pro něj totiž pro Hotizl řka Pro dítě ještě' vždycky ne- hnal třeba nám hladověl Než bylo i na dítěti znáti že je zle iWnibclaté zardělé tvářičky ne vpadly a bledly tělíčko hubeně lo ručky byly jako hůlčičky To bylo zrovna v tu dobu kdy Vašíček začal ne ntavěti na nož ky kdy obcházel lavici podél Mě ny kily zažvatlal první pravidel né zvuky: "ba ba" a pak "ta tu" Slzy Honzíčka polily ktlyž a dětských rtfi jeho návodem nply nulo poprvé "mamu — " "Ma ěervíčku ubohý jinak by n tebou byl" kdyby nám tu byla zůstala --" Pojednou počalo kloučka stání i cupání přemáhat i a nejraději ne zase choval "Slábneš chudáčku" nmutnó ni otec pomynlil a jak mohl dítě kolébal a nosil Sedři n ním na sluníčku mluvil mu i zpíval niii žil ne všemožně a jak jen uměl aby b povyrazil Ale chlapeček jindy takový čipera a mníšek zřídka kdy ne teď rozveselil a ú nmřv ten milý úsměv jimž otce těžíval ntával ne víc a vlec vzác ným na drobných těch ústeckách — Když pak už cumlíček nechtěl lekl ne krejčík "Věřím že ti ne chutná" v duchu zavzdychal — "ale co pro Hoha bych ti dal když nic není" a znova ne vydal tlo vni i do města aby něco vyžc bral Ale co naplat že jednou za fan přinesl trochu mouky n krupi ce — jakmile ten drobet došel na stala ntará bída Honzíček viděl že už diVku ani to mléko nenlouží že ho nestráví Dříve pořád ješté myslil že ne to zase spraví ale teď ho napadal ntrach Vašíček ne tmi již ani na nožkách neudr žel a když jej měl v rukou sla bostí klesal Honzíček ho všeeken zoufalý přehlížel Viděl to hubené tílko a hlavičku jako pěst' už malou vi děl ty černé oři tiph ílio broučka jež ne tak smutně po něm obřa dy a k němu vzhlížely jako by prosily aby pomohl -- Ta němá bolent nemocného dítěte nemo houcího si požalovn i HonÍčka div rozumu nezbavila - - 'tn kdvž tak v noci ti Vaší 'kovy kolébky sdd a bděl poo ruje každé jeho hnuti napadido lUH Že to je tret t PáliM lí-dtH nu něj že ne tuk do toho žcio-ni hnul 4" nezfutal v uhodným jak jrliiU uhlštlrt Nebo i jfiťte vy řitní že kdvi se mu Vaši 'ek na ridd i ! títk přílišně iádul ty tu tlíté tvbi rviié h idrtivé t iip jako on ptidleioS a teď ie jt j pán Itřih 14 tu vthíriij pf )( uivitd trmti - "Tr'%t4 tle 114 totu lť"héln o- thtiéni t i "O " k'l kteří t% liis Io n' d m tu j 'ttt Moiivšlttd dl tb pSiř- toho kb kl 1)4 k'!li 4 jal V t ! li loufititr MHfcllltl t ' Vrt ku tlilo ttl p-foV topl 4 )dk OlťtÁ') li t t ♦ Kv tíl % dti" i V M i %řr!tl řiny j duttii i trMt)d n" k Dl tmi4S ilíi rt4r tkř k titl i dU rM rukí na f 41 il 4trIV l l j ie k 4 v i Ara v feiwi lílk-bkrit kdll liidtl Htbtl U kttttikv !"! ivKI ibvÍ4nu nVt záplavu i nám oheň čanto Pruná ky zanícený jenž Htravovul a ní řil ne nfřechy vcniiiřanfl alo na Htráních chudý chléb jejich — zralé obil! tttojícl Hleděl na to Živé jezero horou cích zářících vln nlyícl puk Mto nky a nářek — To vše no dá npra viti to vše bude nahrazeno — alo život život jeho dítěte I JJylo počátkem září jednoho rá nu na únvítř kdy Vašíčkův po hled naposledy utkvěl na tváří ti trápeného otce Ktlyž první pu praky ranního hUhicc padly tlo nvětnice klečel hrbatý krejčík u kolébky ni ii Je hlavu položenu na židli a plakal až mu srdce usedá lo Kolébka nlála nehnuté Okra jek byl utržen a ntroj na otoct už několik dnú hred na prázdno Paprsky nluiiečnl padly až do ko lébky na zsínalé líčko Vašíčkovo nu studené jeho bílé řílko nu němž npořívala kadtř tmavých vláno Dítko jako by npalo Venku byl nluiieřný podzimní ib n Nu polích pracovali lidé — Jen koleni Drozanského namoly panovalo hluboké ticho Hospo dáře nebylo po celý tlen venku vi dětl ani krokem nepřišel přen práh Také kouř nevznesl nc tul ránu tlo večera mni Jeho chalu pou jež byla jako vymřelá — Jen hladová koza V chlévě se ob čas ozvala mckotciu nvým ne hlá síc že na ni hospodář dnen zapo mněl IV Když druhého dne po nmrti Va šíčkově Drozanský ze vsí se ubí ral liena pod pažil! tlřtnkou rakvi ěku a již ne nvé chalupě blížil za nleehl Zl neboli hluk rachot bub lin a nměn hlasu Stanuv bezděky se ohlédl Ilvězdeek ýin Mezníkem hrnul m se skal dolu do vsi houf voják fi Zbraú jcjieb blýskala se ve světle zapadajícího slunce ta ké červené pláště jejích bylo do hře rozeznali Vzpomněl si teď že prve ve Vni zahledí! něco o vojsku mluvíti - Povídali že císařští jsou na Ibtni movnku u že přijdou také na Poli čko že to jsou ti v červených plá štích pandiiří kterých ne Prušáei tolik bojí Jindy by tu byl déle poMál až by přešli ale dnen notvu že se po díval již nc opět obrátil a zamě řil ku nvé chaloupce: měli' tam ješte smolnou povinrnml uložitl svého Vašíčka do rakve Nemohl ne však k tomu hned odhodlali Ju ks kolébky plínu ntlélal kte rou děcko nvé byl přikryl dni ne opět tlo pláče a nevšiml ni ani že venku ne ozvaly blány Teprve když na síní zavzněly kroky a za řinčela zbraň ohlédl ne n v tom už také vstupovali do světnice dva vojáci v plné zbroji Přední a menší ve třírohéui kloboučku druhý jako hora ve vysoké čepici kterou jislé v boji vzal pruskému trardintovi nějakému Oba však byli v červených pláštích Menší patrně důstojník po stoupil aŽ k samému Honzíčkovi Post n vy byl vyhrtlé štíhlé oblí řeje osmahlého bez votisov a tvá ří zapadlých Vlasy jeho silné plavé byly nad- spánky Mořeny ve dvě katb ře a hezky vysoko v týle ťpetcny v cop I 'od hustým zrzavým obořím vyzíraly zapadlé nvřtlošedé oři — Všeeken výla tváře netidkovy byl vážný zh hmořeiiý iuio přísný Mléky se rozhlédl světnicí pak upřel své šedé oři ypytavé na lloiiíéku a tu teprve pronduvil feé jeho by la volná slov málo t ival se to j prve po německu a když viděl že kis ji ík dostatečně mu iM ioíiind val n pomoe javk i Itorv ntký Ptal e je li on ll"Hlék sAtti boniř toho StilVt-ld Nilje linul e otáat i tikáal : "Ty 4 plakal Co se li h'" Ilool iV ndi'0 kby oi I tďrátil s kobbď ktrot i ďisod #4l4nřl i-1tirk v? do stojtdk pdlédl n 4 mrtví dítku na tci jt-tulti tto4 % m talv oři kalili "Kdlk Kxíi dři!!" oltl r tbV stojtdk K Iv í ii! I I- tu Htiltí tvbi )dii4%k vt iijsik ! idk píli4 liifl S!J rtl ktl H4 II l'i kll 4't ! O1 f Alll kti dirfit a t iv atk v it j u tirl tam t-ji t uí přut utpd Tu lpřv l II -oilVk všttwj I# wMí tí-u iMjik ír ný k il!ut( K k'íf i ti4 Ma rt t f o Uím tb! ki jakéi tvrdí pk t S y t j teiV ! h-l Id Pé % tt í tt (p%ti ti ZDARMA LÉKAŘSKÁ PORADA MUŽI! TRPÍTE ťM niMlniMil mlmmi hiiii twt liiioiiiilin f I H Vln milfinii fn? Ji ( ř I l'Hl r Holt rml"il f vrt Hn'Ht " i0rio7 lípli „UIS y i hlCIm fivoK lif mji lifrml v lioiiiil i„lfOiilT Min in-Mt lllliif Krlttin tm SUM Jíl liltiii tM(m iMnll lial llamrŤ I lilia aa iiavan(n a HiiIHim (4íI'Ii7 Mfiia lnlaail řl mnťnil Jala iiamiM iiťni a navila noř lriill7 )%t lí m !' l' OivailT Jalt ' Miilom mal niuH"T 1 1 r I lit n i'l líným aiooýui Halným miilainT II klafiuknll f Iti liln li„f I nalr ř)t(í ( ml dral raalall liam av mtnn tilraail línal na 7ňrmm Nuponal J I Nri(laiiaarl nl iak„vt :hntla v doku nhlit lv Vám lýil InlIMitMiM ZAIt kupon im knlliu ydarma dna (tát l)H J08 I MTÍN A {() 11 OH - 30 N I ltia A„ CIlo III 1'knitv — kavl ratlaia ml 4i„u mlína v )ail„ dli U4 inlra„ ulňl Valí knihu flatma iuknvfii IIiiIhm 1 1 tak f li lkal Valí 'lAmrmm l tktUt Vnrmóy Iminit Aflra mm jbí )ř(d0 ťhllipťřek líní čtyř letý sebou Nolvii hnulo a obrů- lívái Mo spnlo tlile Všlehlii Upře li nu né své niky u m okitmík iivliollo svřlníeí liidio den veiiřl bylo alyseti rachot bubnu iirovúejíeí oddřlení puntluifi řer- véno phiAtuíku kolem tAlinoiieíeli 'ojetinou nhritíl se s l lilií k Hon idřkovh "Xech h to dílř Tvřf li limit'- lo Pm liuh tl jiné iohv'Ii Ne hW ní jot" Ibmíét k byl jiiko u ví'lřní "Nehuilť to nu vždyeky Mi si pro ně jednou přijdu nebo poílu Nfidinílit" Honzířck betlřky iďíkývl hli- von "Alf dobři' m ním iit-hňej to ti uklnlim A tu ti tlřiviim mt řílepíelitiu" Vytáhnuv t iiípraní klipsy vi- řek vyňal t nřho přt tliikílfiv 11 pravil i "Kelři ti přej tomu iibobřiiiu dítřti Jo to sirotek jiru-nujt' no PllVlI" V tom niikloníl hlavu juko by niťdoiiehiil Wiiehol bubnu bylo jíž sol VII slyšeli (Pok ruřovitií) " zÁcpÁT zleniv řlú játru nestravnou! za vrať a žloutenka jsou mezi třmi nejziiámřjsími iieinoff mi v nichž Uspokojí 3 flnlluny 007B í) - - - fV V ta M „ m I # wa i ří ? a a w% vil att WI1AMMAI ktaaM %ém a1 k-aak aaa w ta talal aaWi ttaaia taaat i4kM4 anka aaSaa Va4 tianvGST Kino oigtilli:3 co 11% 11% St9 Ctít Ith lit Itiui Cl Ca ! tl imdí la NIKDY tm VMiký tímsv judo tenlo nauřinil ta ková Ittíilré ntilitiiky trpMinu lulsivii I 'rolo lanka v idil4ma kaJtlřilitj Itplctho mue ty twlm ůomu dnna a cinkal velnut Kilo vailní nabMky dokud nebutla poulí Nwhrnma by caulul Ja ntim jednoho ceolu-— jxaica Vada Jinřno a adresu na kuponu dula My pk rallama Vám lip tu rdnrino-beilnlně Jednu c HjxjlmW-jílt h a tímnyrh UUuhltft li knih kdy psanýth vypiávíjlt ( v liro nioíl Irpí ZAlpnio Varn Ul nielí úplnou )AUovoii llatlnu TkIo lí atlna culirtuija wiktré cliorohy tybojici iniilú 1'fpjimin si by vyplnil )ia tuto liaiinu a tia vrddl Jl my puk inímo rurpocnánl VaAI cho roby a atlllina V4m na rn trpím a Juk mohl by jme ws rychle n trvnle vylééltl Tmo va nebude t C řccla llléťlio ala radu Meritu Vím dámamfiíu tritii tuny na dnllarn pr- á Pfojara ai Vlia pře vřilííil sa ne výlohy f nunl Jiného úulavu Jako luntu na vv£i ih'iiilnil Inluillni aa4lvnMlf níipwi řmn if m#rliťl lpi laihlii fllif nl iiibvnm tím nxiiinl kiřnl kril'tnl ku vk'u rhli-nliri miSnv II h I l iiflr v(ikrl Jne ululf ml tilitl a mIIómO tiill Ifufoál 'I rltllfl t)Prvrtul lMlrflf ílřl- in kT Mil" iftixt 'hr Mam ďl i-Mi i l"H' k Hlil MDlr !( P™ ll 1 liiíknT Tr(n láiifiC llnlt Via h lat vh7 Mltl klar7 l"ll Vál MACH St MACH ZUHNÍ líKAJtl I )itio4l Paulin Bis Kub 16 a faraatn ulf Tl OoutrlM Htn řhona- A'líw OMAIU NKH Htl fiUtim t řii"ili liá t kutali Wl'}"!! ' třJ KVtrriíif!il!jaT pmmltt i-tidt -Ifuly 0irnil"i Kcvcrovy í'ilulky pro jílru (S verus' Iiver PíIInJ přinesly vždy rychlou úlevu ti jiomoc Je o nich ziiímo h: úříiiky jejích jsou rychlé nikdy ncpUMohí bolestí a jdi tom přec jen přincNoii ifobm cí výsledek Celili 'Si celit 11 Zll krabiřku v lékňrnaidi neb přímo llostaňte si v lékirnř Severu v řiský kalendiiř na rok JÍIM a neb jiístf přímo na V V Seve ra (Vtlar I { ji p í 1 k la Atlv F Hí Scoblili éeeký právník a obtiáioe 1l VKÍiKJNA IMIAXF Secwlty Block TÍNDALLJJD Č H Kubátů právník i vifajný notát V oboru svini zkuSený Spolehlivý K&Ntupce u vícoh Noudfi 403 liurkar Dlock 19 a Faraam Tfl iJutiíf CN67 Omaba Neb LOUIS BERKA čenký próvnlk a veřejný notíiř 116 Keo Ulita Omaha VvmtliA i)ílli-HI a aruvnivé ma ) -k ila v 1'ai'liai'h l' Váni íliilifíti railil ! ] i via va ttli aoutlnit-li pMMbii UI l)l llAs tm1 § - f d ti® m ř)i boidého! 3 gttllony oeoo lO ktnllonu oieoo ObNltit iiitt latu mnwk