POKROK DNE 22 ÍIÍJNA 1913
Strana 5
Polozapomenutými stopami
mmmmsmmmmmmmmim
PES8IMISMU8 JANDY A
BITTNERA
I
l'jVl Jlíkolíkll mísící Otištěn
byl v "Oruínu Bratrstva 0 H 1'
H" stručný životopisný nástin
Hartošo Ríllnera kde citovány ně
které jeho básní h učiněna inín
kn o pessímísmu který vál ba ci
Sel z těch veršů jlto i když nd
zdálo Že se smějí AIoím Janda
povahou letorou i temperamen
tem hodní km různil od Jtiťtiwnt
avšak život poměry ěcská Ame
rika stejní rány zasadily a stej
ný pesimismus ZííHi-ly do duše a
tvorby jeho
Znal jsem oba důvěrní po nmo
ho rokft i když nyní vystupují
před mým duševním zrakem zdá
Ne id že Janda prožil mnohem
krušnější život mnohem ví"'' vni
terná trpěl nežli Jiítlnci snad
zdá sc mi to proto že Jandy co
do postavy bylo miilo byl malý
a hubený a útlých kostí a vypadal
vždycky jako uštvaný kdežto
liiltner byl postavy skoro až mo
hutné v mladých letci) Švihák
kdežto ve věku pozdějším nebyl
by dělal žádnou ostudu těm něko
lika "rohům" jho Mr liudní
ku Janda trpěl vfce poněvadž sko
ro celý svůj život bojoval v "ci
zích službách" velmi často byl to
jiný Janda v novinách í ve Mvýeb
rezavých satyrách a epigramech a
jiný když mohl se někomu svěří
tí ' kdežto liiltner vedl ponejvíce
svůj boj kde kam bylo za
potřebí šlehnout! a konečně i ule
vil si dosti často nad mizení po
měrů Janda mnohdy sc nutil do
Miiiíchu kdvž bylo mu do placi
bojoval často proti ídeím n o-
všem též osobám s nimiž v nitru
svém Nympalhísoviil a jichž boj
pokládal za ttravcdliyý třeba že
za marný za beznadějný
Jandu jtem poznal hned po je
ho fffjezdu do Ameriky imun
ra když přijel i New Yorku do
ChícaK" m l'ř'J 'fy řl ť
kal jHCifi e h nimi ňihto onobtíř a
když jm! bydleli v nižných mc
Ntcch dopíwy Myli to dva neoby
řciní lidí MAIokdy e Htiinc a
by l-ÍÍHiiík byl zároveň élánkiřem
cHKavÍHtoii aby mel zíiroven ny
xlrý rozbiji v politici? a na poli
hoiodářW'iii : tukovým mužem
byl Janda liiltner bl jenlfi mno-
hoNtriiiiiM-jíím byl mimo to jcmic
bniiiorÍHtou a Kiityrikem byl tvňr-
cem pontav a pimtiivicek vzatých
ze ukuteřneho života v cemz ro
vnal hc Iferrmannovi byl Hvédo
mim íehk' Ameriky V čenké li
teratuře není druhého takového
zjevu jako byl ISartoS Itittner u-inřlec-bňHřiík
uiní'-b'c-i'HHayitta u
iiiflcc xatyrik a humoriNta Těžko
rozhodnouti v cVm nejvíce vyni
kal Jeho věci vážné i žertovní
lyly literárními kvoty a napsal
jich HpoUNtit vedb té dřiny jakou
jeiit iirác v íesko amerických re
dakcích Myli to neobyčejní lidé Itittiu r
í Janda bylo to veliké hohaUlvI
jež mélí a j' ž věnovali fenko ume
liekéniU lidu tt co doMalti jim
v náhradu f Nikdy neponal jtem
ntkoho tak životem otráveného
jako bjl Abi Janda a Uittiierftv
pesiniiiinmiu bjl tejiif hluboce
zakotven aviak jeho btora jeho
temperamelit b l jiný bvl při
léeh nvýh lareeh ktelé jvM
hi!iiř kh ttMi ul uhnaných li
H píeeC jelitnu tloehll fllunořelll
not( I é vlastní liolenti
dovedl kt fclropill ierl
ivol Httii i ii v i JjnďW bvl
ÍUtiteliiili bbi ! protloukáni
Íti'i'4 h #bití Jn b nepoiml
IKI klidhéjl peltol ("'kk
olHllieká HViboMÍ UtUtlje tim
ťi litřll uvé Mdihl ehvIiV kfh
lkoit a tf HlMd t I-V 1 1 tVh h' 'i
a křilki't imdli -( i v i'H"
te lottl' I l 10 té p " ko l b i
tk -! t krrji'1 li I JiiiU r !u
ttuikA it ni- bij uVv itii
IliobU l lí j ót i é il
klllul Ol tk tíli V i i'
I iU k #b til k l-t l fo l'
i!li pf i i i v n 1 t H I ' i I
i IU ' d t kH!l "inu d "
k lií i bh inkli lnat -v
II i!ikí n!k'í "?rfin"
iit l kr'oU k'ot I iot v
l Iti it ll i lbV l
( li U tlnlvol k M' i
byJí měli opravdové poalánl pro
mví Hjiolubližní jiro hví krajany
liiltner i Janda měli v6 chyby
a křehkoNti alo kdo jích nemá?
Myly to chyby a křehkosti jimiž
oni Hami nejvíce trpěli a ti kdož
jím bylí nejblíže a jÍMlé netrpěla
veřejnost klení víak trpí když
so vyšine do popředí nepoctivce
prospfchář' (leinatfotf aponicfi
mc na cli vili ž Jílliicr a Janda
žili v Americe mezi ('-'echy a před
slavmií sí že žili ve vlast í kde ná
rod náS žíjo plným Žívotení — a
i w h t t I x1i 1
pinym zívoicm muzo narou iu
jediné tehdy když má všecky nvó
složky všecky vá vrstvy sjmli!
éenské Nejenom Že oba svým pé-
rem bylí by si získali slušnou exi
stenci ale též uznání třeba i slá
vou to nazveme Nikdo ješlé ne
vynikl kdo nebyl svým vlastním
přísným kritikem a jisté liiltner
i Janda byli ab kdo jest svým
vlastním kritikem nedá na trh ať
literární nebo jiný zboží o jehož
hodnotě nebyl by přesvědčen a
liiltner i Janda bylí přesvědčení o
hodnotí' své práce A n touto svo
jí prací museli soutěžili n nejubo
žeji! primtředfioslí v poměrech
kdn se literární fráse měří na
lokte a dle váhy lidmi kteří sa
mi nemají vzdělání v pomě
rech kteréž ani tí kdož mélí vfilí
nejlepší přemoci a změnili nemo
hli Myly to poměry v nichž fa
sto talent soutěžili musí s nůžka
mi neboť lálka z českých éano
pisu je! lacinou a nikdo se po ho
noráři neshání - poměry tylo by
ly tím kamenem Sysifovýni jehož
válení stále do vrchu unavilo vy
sílilo rotrpéílo A nebyl to ji
lioni neutěšení' slav "literárního
trhu" který lidi talentované a
poctivé ubíjel a rozlrpéoval a na
plúoval pcHMmismcm Myly to
celkové poměry národní život
jak říkáme (''ušlo slýchánu Žit
byli to právís lidí se skrovným
vzděláním školním kteří se nej
více uplatnili mezi ("'echy amerí
ekýmí a je to celkem pravda a
dala by se o tom "uplatňování"
napsatj kniha avšak pro ěeský
lid bylo by bývalo mnohem lepe
byl by v každém ohledu mnohem
dále kdyby byl býval veden lako-
vými vzdělanými muži jako byl
Karel Jonáš a někteří z jeho
vrsl c vniku
Janda i Uittncr byli přesvédée
ni že jc o vlastně marností
něco lepšího zle bojovali a Jan
ibi jako slabší více tomuto pcssi-
mismu podléhal Ind se nnaseti
proudem proudem který sám ve
Hvém nitru uznával za špinavý
poněvadž byl toho mínění že bylo
by to bláhovostí stavěli se proti
němu
Dopisoval jsem si s nim často
hlavně když bydlel v Urecksville
blíže ('levclandii v době kdy v fe
nko americké žurnalistice yuřil ur
putný boj kdy se bojovalo o vše
cko o očistu svobodomyslného
hnulí o krváky kdy naznačová
ny nové mety a zdvihány nové
korouhve Janda hájil "stávající
pořádek" --- on snilek obrazu
horce otrávený zrovna lim "slá
va jícím pořádkem!" I ty I jeut
tehdy redaktorem a spoluvydava
teleni týdenník U "líohledy" v
ťhieim'U a Janda byl imkIii tím
liftem chválil velebil píUplval
též do liitu prosu i biniif ab A
roven ttkoio v kndéiti ilpi unie
plíiliil jilk Vllbee liiuhll oéekáVil
li aby lint takový se vyl'ieil v
Americe a slova trpká jduo
ttp l ilmhétio lb ty t U ji po
mé IV V nm h tv íoi boji oei
til JMoe ' V iňliýih táborech tt
Irtii b bájil "t Uajii i i"ťbk"
Idvi duše ttpkoill MiU při l krt
li pislul d pt plný ibb II le
ktt "Ano ibnrt máte privbi
nko !' pltoidl otrávili
rt j -' ti lo prilrtloi)c
tii " Tfk i p-i l loo ctť
("iáVrtl !' l l d ie Viť0 ln''"
1 l ' IÍ í l4lt IluboH Mil
111
l in t U lliiii Im l i p'"M-
iiřiii ) piM krvi I J
(4k I n t t )t v iU ' i v o
1M1-( " Ki i t 0 t 'j l'- t
i t ii k l j j #! U 1 4il
i„ "íbbU" l i"l"i H
I ll 11 p ltlf !cl lllk l
í-ii inMl V l '
kl IV tt V d-k Iktii ll H
t 1 U tt iM j-mnioil
v I t"t o t A
ZASNOUBENÍ
ze odhalena tu česko americká
bolest vylíčena marnost všeho to
ho boje éislých rukou proti na
hromaděnému rmulu vylíčen che
chtot "stávajícího pořádku" a
veškeré té respektábilíly když do
bré snahy jedna za druhou pada
ly a klesaly a hroutily se a bo
jovnicí s nimi Nečetl jsem nikdy
Jandových rukopisu a dával je
přímo sazečům ale když jsem vi
děl onu báseň ve hlránce přece jc
nom váhal jsdii ji uveřejnili hla
vně k vťili refrainu "a dívky v
boky ruce založí a chechtají se"
čímž míněn byl ten "stávající
pořádek" ale ovánu mohlo lo bý
lí léž bráno doslovné a nepřáte
lé byli by hlásali do svčla že
"Rozhledy" urazily fesko-ameri
cké žcny a mohl z toho hýli boy
kol Neiiveřejnil jscui tudíž oné
básní a Jandovi jako příčinu li
da! že mohlo jí hýli špalné roz
uměno Z dopisu jeho čišela sko
ro laková trpkost jako z oné bás
ně "i'roí vy který jste ke mní
vždycky upřímným proč neřekne
te pravdu proč neřeknete že tí
básni bylo by až příliš dobře a
správně porozuměno a proto žo
jste jí neuveřejnil " Tak a
podobné psal a jindy sám si vy
éítal že mně jako slarémii příte
li počítá dvakráte tolik za pří
spěvky jako těm druhým bohá
čům s nimiž mě udělanou cenu
a nemohl ni pomoci poněvadž stá
le něčím ku předu "visel" čím
připomínal ruského spisovatele
("echová kdo znal to Jandovo
vniterní 'já' nedivil se jeho pensi
mismu dovedl omluvili i ty jeho
chyby a křehkosti
V jeden éas několikráte Janda
mi psal že chystá pro mne pře
kvapení a konečné poslal překlad
prvního zpěvu lnniíiVIlow-ovy
" Kvanijcliuy" s dotazem z bili
bych jej uveře jnil V " Rozhle
dech" Jsou překlady a prekla
dy a tento překlad byl stejné 11
mělecký m jako originál Znal
jsem Jandovu bohatost dikce je
ho b-bkost a svižnost slohu nic v
tomto při klade " Hvanifeliny "
máni li použili ttré IV i' pí-cku
Itiil S itllil nebe ' í byl tu piv
PARNÍK VOLTURNO NA NĚM Í SE NALEZAt0 PŘES W OSOB HOfcfCÍ NA MOŘI Z PRV
NÍ FOTOGRAFIE VZATÉ NA PARNÍKU OROSSEU KURFUERST
' 1 :
A
— Tailor in Lo Artuolai Tim
kážky llásní nejsou zrovna tou
iiejvlioilnéjší leklurou pro česko
americké čtenářstvo a lim měiuí
básní psané sliirým časoinérem
Svěřil jsem sc Jandovi se svými
obavami a dopis kterým odpově
iél uchyl trpký ani rozhořčený
nic pouze těžký smutek nad po
méry z něho mluvil "Netroufal
jsem si práci tu poslali jinam a
lc když i vy se rozpakujete "
Nebyly lo jenom dny ale jisté tý
dny jež věnoval překladu tobolo
prvního zpěvu " KvariKeliny" by
la lo práce umělecká a přece do
sud pochybuji že byla by bývala
nějakým širším kruhem čtenář
stva uznána a oceněna Jandovo
níÍHlo bylo v (''echách a jest to
věčná škoda že ncvrálil se lam
když talent jeho plní vyspěl a
rozvinul se
V len čas co Janda bydlel v
Mrccksvillc měl krušný život a
rodina jeho s ním Stálého mísili
neměl a záviseli od honoráře za
příspěv ky do česko amerických
časopisu a ty honoráře lo jest o
pěl jedna česko americká bolest
Mělo by se to vlastně nazývat ji
nak neboť v tom slově "honorář"
jest kořen "honos" anglicky
"honor" (čest) a ty honoráře
placené česko-anicriekýin literá
tům byly vším možným jenom
in- ničím čestným Rylo vůbec
málo těch divil oddechu a klidu
jež poznal Janda bylo to neustá
lé nepřetržité martyrium které
skončilo teprve smrlí Vím že vi
na byla svalována na něho říka
lo se že neměl pochopení n po
rozumění pro pravidelné zaměst
nání v redakci avšak ty jeho
obyčejné schopnosti ty jeho]
vysoce cenné veci veršem i
prósnti které doma psával a na
fasopisy zasílal měly mu vynésti
a-ioú slušné živobytí
jf NVfetli-li jst domul "Ce
ko Americký Venkov" pište ni c
ukákové říslo na naši adrcsuu
) 'tcte se o moderním npftuobu
ta! mařeni zeliiiAFství sadařství
itnidnictvl květinářství domác-
"i jinveh pru vA nadmíru
1 " ' íitvVh věvřeh
li
- f
I ! I - ' rX t {
KS
Právní rádce
PRÁVO KU VZDĚLÁNI
Americká obecná Škola jest ne
pochybně jednou naších nejdu
Icžilějších inslitucí Žádná odvet
ví vlády nepřichází v bližší styk
s námi ho všemi 11 tudíž věci tý
kající se veřejného školství mají
důležitost téměř pro každého
Skoro všude vláda opatřuju
školy pro sví mladí občany
Vzdělání jest funkcí státu a ludlž
je to stát který poskytuje obec
ní školy Sněmy uplatňují- zá
kony jeŽ činí opatřeni pro tako
ví školy a jimiž jsou spravovány
Školní distrikt jest politickou sub
divisí státu orKanisovanou pod
stát nimi zákony
Jednou iheorií veřejného škol
ství jest že stát zakládá školy
tak aby jeho občané byli vycvi
ěcni slálí se žádoucími členy spo
lečnosti schopnými živili se a hý
li užitečnými občany obce na mí
stě břemenem státu Dále sc u
znává že vzdělání jest nutným
má li se demokratická forma naší
vlády udrželi Příští volič nnisí
hýli vzdělán A z lé příčiny stát
nejenom zaopatřuje svobodné ško-
ly ale dále vyžaduje aby oby
valelé školního věku navštěvova
li takoví školy Jinou theorií ve
řejného školství jest že jest lo
jakési zařízení pro vzájemné do
bro za něhož všichni sc spojí a
by sdíleli výlohy a lak získali vět
ší zdatnost při nižším poměrní
vynaložení peníz
Avšak ať jakákoli jcsl theorie
veřejného školství většina rodiífi
přejí si aby jejich děti školy na
vštévovaly a nepochybní též vět
šina dětí uznává veliké výhody
školního vzdělání Tudíž obyčej
ně stává přání navštěvovali ško
lu a čaMo vyskytne se otázka o
právu dítěte k návštěvě školy —
Někdy se stává že otázky tyto
doslanou se před soudy
1'ovšcehiié mluveno lítě školní
ho věku které vyhovuje pravi
dlům předepsaným zákonem a by
dlí v hranicích školního distrik
tu jest oprávněno k bezplatní
návštěvě školy v onom distriktu
Školní zákony státu obyčejní
skládají na školní úřady distrik
tu zodpovědnost zaopatření při
měřených a vhodných příležitostí
k nabytí školního vzdělání Ty
to privilcjc jsou přístupny všem
kdož jsou zákonitě oprávněni k
návštěvě školy a přejí si tak či
nili Jak již svrchu bylo praveno
školní systém jest vydržován a ve
den státem a podléhá kontrolo
státního zákona Tudíž právo k
návštěvě školy závisí od zákonu
přijatých sněmem Rod zákony
jsoucími v platnosti ve většině na
šich stálil právo k návštěvě ško
ly závisí na prvním míslě od prá
va domovského Dítě bydlící v
distriktu muže navštěvovali ško
lu bezplatně dítěti které není o
by vatelem distriktu může býti o
lepřell přístup neb může mu bý
lí čítáno Školné Mydlišténi dítěte-
jest obyčejné ono jeho rodi
čů neb poiučníka Rydlišté nut
né k získání práva k návštěvě
školy nemusí býti zákonitým do
movem nýbrž každé bydliště oby
čejné trvalosti Když rodiče se
přistěhuji do školního distriktu
no dobu školního roku a j- líně
tu tíni účelem aby dítě návštěvo-
J -KS
třs
Nupiftl
WALTER K TOWERS
A B J D
vidí mohlo školu v onom dístrik
tu právo nebude tím získáno a dí
lěli může býti odepřen přístup' do
školy neb školní čítáno Avšak
všeobecní mluveno když rodiřo
přestěhuji so do dislriklu pro ji
ní účely i kdyby to bylo pouzu
dočasní bydlišti během školního
termínu dítě jest považováno zn
obyvatele n právem nnvsěyovnti
obecní školy
Dítě ni úže léž získali bydlišti?
neodvíslc od Nvýeh rodičů tt když
se to stane dítě má školní práva
v distriktu jeho bydlišti Dílí
které přijde do školního distrik
tu aby uiělo trvalý domov u ro-
liuy bydlící tam a když jesl to
úmyslem rodičů aby tam mělo
trvalý domov získá školní práva
Nezíská se však právo bydliště
když se přijde do školního di
slriklu za účelem bydlení s jiný
mi dočasní neb za uceleni návště
vy školy I11111I éž Školní rada
mříže přijali přespolní žáky za ta
kových podmínek jaká urří —
jako placení školného — když
není to na závadu jiným žákňm
kteří jsouce obyvateli dotyčného
dislriklu mají první nárok na
místnosti školní tamtéž
Děli osob nalézajících sc v chu
dobinci mají obyčejně právo k
návštěvě školy v distriktu kde
chudobinec jest umístěn Avšak
zákon často vyslovuje se proti
právu simlku neb pnuperň ve
veřejných ústavech k návštěvě o
lícených škol v distriktu kde ú
slav lakový se nalézá zvláště kdo
loudy jsou zaopatřeny pro po
skytnutí školního vzdělání mla
dým chovancům V některých z
našich Mlálfi širší hledisko jest za
ujalo a školních výhod liberální
dostává se chovancům denomi
načních sirotčinců a podobných
dobročinných ústavů
Školní radě neb jiným úřadní
kům majícím pod dozorem školy
povolena jcsl široká volnost ve
správě škol a dohledu nad žáky
kromě jak jest to vyhraženo stát
ním zákonem a nejsou-li jejich
činy jasní nerozumní neb dikto
vaní předsudkem soudy neza
kročí Odpomoc rodičů jichž dí
těti nezákonilě zabráněn byl pří
stup do školy jest pomocí záko
nitého prostředku známého jako
"iiiandamus" Rodiče kteří u
znají lakový krok za nutný k ti
plal učni svých zákonitých práv
měli by hc poradili se schopným
právníkem
Dílčli nemůže býti naprosto za
bráněn přístup do školy k vůli
barvě avšak zvláštní školy mohou
hýli zařízeny když místnosti a
pohodlí jsou stejné Věk během
něhož děli mohou neb musí na
vštěvovali školu určen jest oby
čejně státním zákonem
Dětem zamezen byl přístup do
obecných škol k v u 1 i nemravnému
charakteru i když finy svědčící
o tom nebyly spáchány ve Škole
Dokázaná nemravnost uznávána
jest zákonem za postačilelmni pří
činu k odepření dítěti přístupu
do obecné školy nicméně však
některé státy vyžadují aby důka
zy podány byly během školních
hodin dříve než takové kroky
mohou hýli předsevzaty
Záležitost přeloční často půso
bí mnoho sv iclu a v tomto školní
Inda má širokou volnost jeji
rozhodnuti bě kdyby bylo jasno
iicrouuniýiii a n patřičným jest
kiiMlUvni Tvto věci éasto retfil
bvúiiv jsou státním 'ikottriti
Zdi uvit ni opatření niohmi hýli
liloiiioi Jimi e ioní podrobili
Vsi bili kdž liIVslěvujI ulevilé
školí' llávo WihVi! n'koVvi
ti) išs h iikA j t obi Vjti unii-
lilio jako id ljícl V posobnost
4k'nnl irné itevi a děl iu ktcló
10 ti'l k-'l 111 Indie t s 1 1 iHiie
11 piislop 1 obleních k"l
i in ' t 'I t by W 1! 1 K
l' n VI í I '
Vl J'ttlé v vV H 1%
d - I i H b'lll k dli I' 'I pf I
pUtti VuV m " kíi Iv míi%
i I i j' ďij b- ld i I id t l V í
r ti v oiíitmii i' "ni e( 4
tfili d ivoi piii hťjiitt 14 (
Hl4ViH pi'ii'to'11 !rt'H ( J-1
ljt irtopU ♦ t V Aunri