POKROK DNK 21 'Áílt 1013
8tvn 5
r
17 V V D
8
8
17 v f "
Kupujte své kožešiny přímo z kožclužn y I
Vito to ncjvótií a nejlépe opatřena koíolužrm a výrobna západu nalózA no v 6íhIo 1020 Jli 13 ulice? A in ny
ní poprvé v historii naftoho obchodu otevřeli Jmrie oddóloní kdo obchodujom v malém a můžeme varn nabídnout! Ito
ŽeAlny vdech druhů en výrobní cenu
Upravili Jntrio první poschodí nal velké továrny abychom dootall inÍHto pro naňo obchodováni v malém kde
mamě nyní vyložen nejvétňl výklad naélch velkých zhnoh Jaký kdy byl v Omiuo vídéii
Koáešinové kabáty pro dámy at-
oo
IP
lasem lemované sa pouhých $8
Pamatujíc ní íc kupujeme surové kůže přímo od traperu a výrohcii Vyděláváme je a zpracovánu: ve své vlastni lovúrttů a pak je prtaWwáruv pllma Vám
Padrille zisk všech prostředníku ve své vlastni kapse kouplte-li přímo od misi Í££%
Dámské kožešinové soubory od SSOO výše
Kúra Soalh 13lh Sírcct staví před našimi dveřmi Vyjdete na Franeis ulici Budete míli několika
násobný zisk koupíle-li přímo v nasí koželuzná
Tlil NATIONAL FUR AND TANNIG CdPANY
192S South 13th Street
OMAHA NEBRASKA
Literární Obzor
t UPOMÍNEK NA JULIA
ZEYERA
Nupsulu A huuermunnová
Kikschová farní soumrak Kpinlá prosvět
lenou šedí do květu jabloní Svíti
ví pampelišky v mladé travé po
tlumily žluť svých pohledli Dý
chá jarní zenu' dýchají Hlaré lí
py koruny jabloní jak rozevře
li' bílé nňriiěe ši-potují víini kvě
tu do séru Cítíš nový život vše
ho rostlinstva vzpomínáš jar mi
řiulýeb u lidí odešlých — —
Jabloi í- zablížejí do oken starého
domku v němž před časy svá nej
plodnéjsl léta trávil Julius
yep
Vzpomínám i IÍhIují ve žlout
noucích stránkách starých zápis
ku alf nebylo by toho ani třeba
pro Asvcžcnl paměti Jsou lidé je
jich tvář i slovu Úsměvy i Ife
sta se nám živé vybaví při každé
nn né vzpomínce — bývají to lidé
kteří vlastni náš Jivnt obohatili
svou jasností K nim nálei Ju
liu Zeyer jchoj lidská pod stu tu
se tk podivuhodné kryla mh
sftitnii jeho básnickou
Člověk i básník byli v něm ne
děl nou bjtoMÍ i v krutých úlr
át h poslední j ho elmroby po
vmášl e duch J' ho Itad chorou
U'eno Z té pocdiií d"hy je
ha íivoU vptuj' u hováv ajh'
Vtllost fcbtVosh díl o o lléllt Mil
psáno V luývh jápisk&cli
h du 'sl
MvU jsH M prtld JtUUÍchbi
ltry tliéi ť ttřotUv
J Z V poslední j hi liemoci)
ZtyrT pl M'l IfkllhiuU lioe
luttttUe (MiliouH cd jll V
křesle (línán l't vtd mu é
sb thi okt li Hed ivtdd t ut(t
iwh lt-"uhi prý " div si d mm
i- e pk DMI "" itU ksnxuli
1V 1 i l'n Jutfvl l '4
pMíniU Jt4 ♦ etiiiitd
řtiH'sitíid s' tm JÍ I "' !
prititl "V Uk"M hult'nbk
" prd "lbtsl jH
pk jipl lkí
kus zemé chodil jsem bty v
nieh potuéky zurčely jasnou vo
dou a ptáci ze sna ziipískli v
vél vích Vysel jsem lesa vídél
jsem v dálce na obzoru mésta
vysokých starobylých véží a lo
men ie domfi a střechy pud nimiž
bylo miudio lidských snfi Co
jsem kdy napsal se mi tenkráte
zjevovalo A býval jsem tak šťa
sten se svými pohádkami sám a
sám" — —
Co mi paní Jnnufeldová vyprá
věla zapsala jsem si do slova
)ues kdy ta slova po letech
procitám zamýšlím se nud nimi
Zda není chvíli- inspirace chvíle
plného rozpětí fantasie vášní ci
tu v i myšlenek jediným nezkule
ným sléstím v básníkové živote?
Itásuík cítí samotu podmínénou
clonou vidin vlastni duše clonou
jíž k nému neproniká tříšť bez
významných jevu všedního živo
la Přes tento odvrat ml jistých
jevil skutečna dává básník z nej
uiilřiiéjšl xvé bytostí vlec nežli
každý jiný smrtelník a cílí hoř
kost není li h vdrkein přijat jeho
dar Této hořkostí pocítil i Ju
lius Zeyer Sám bloudil životem
odlišnými sklony osamocen žil s
kruhu lustnl rodiny zpracová
váním ciokrajnyeh látek diskrc
ditouin žd mimo kruh lititatu
ry ssé ďdy i oficielní její ésko
stí
Vzpomínal li Juliu Zeyer mé
sb nh h Ium l c kterých řriu
putonl vybioly se mu si o
l ltty b t j ho l sřsk'lio tovti
nimi ve kttrvvh nmtkou
stán do u na vandr e doiou
vrátil obohdccn více nnlickýitu
fktilksiiii ir vědomostmi svého
ít litcsU
V poslťdidi h bln h v '! itv
M Ifpoiuinnt Irtd thoiiU uleoke
iii imiiJiO klšoltí liádhtriid Uli
Irlit iiii dluU V J líni koMihitt4''Íi
tboi-Uvnl l V poldoíth ltolě
I i h h sut h I M til Hi t
! u llUllíViol pit M I 'U
klvlm lráit nmtu4 p( iv
lřlod
h tliiiio f I tbi p"l Ul
% ďUÍHiVvH tdpb tt t li bth
n4 h k It i k h ho l
k nl'h tfk tthrm li s
ktiijk d jki kKk v iuku
knihu védomosli reulníeli a v líbi
vé sny o dálných zemích a lidech
velkých bohatýrských osudií - -1'řílomiiosl
bývala mu represen
tována ohavnou knihou záhad po
étářských "I'ýval jsem strašný kluk" ří
kával O sobé "Nic jsem se lícil
éil jen indiánské povídky a hla
vně špatné rytířské romány jsem
éetl a ve škole rozbíjel skamuy v
bojích se spolužáky Maminka
dávala ty škamny pak spravova
li v naší ohradé Nékdy jsem se
také hrozné trápil nad vlastní nc
zdánioslí když jsem vidél že se
' pro ní trápí maminka Ale éiú eu
cm nesleslí později plece jen
propuklo" Tím neštěstím mínil
l ve své někdy trochu bolestivé ho-
vomosti básnické své poslání
Poetické nadáni Julia Zeyeru
nebylo v rodině jeho přijato prá
i vé s nadšením Matka Zeyerova
lusla těžce že se ani tento její
syn nechtěl zachytili praktické
kotvy života jeho sourozenci po
hy bující se většinou v jiných spo
jlccciiských oblastech pocítili od
eieiií k tomu který se jim vzda
lov a I do neznámých jím světu
! Zever zbožňoval svou matku
Jité nebyl didieem některých do
jbrych pro žisot platných jejich
ibiHtliostl llc všeho co jsi'lll od
létciiň rodiny o Julioé matce sly
sela byla matku j lio ctKinká
pl'teoltá lio'l idiehodnilio díl
(lul a Velkou snahu spořit M o
Kiimiil blahobyt čelné své rodiny J
Syn básník a snivce nebyl sviuui
jejího ducha Ale tuto matka J
lnťlrt dil lásky luatt íské ie ué j
' li oonldasibt pl t ibll ťi noi id
„iii picl'ud suuita dovidU mu!
piiee liaiehooutl lil IV V ohnb'ek
Uk) t kll"l domáeílio a IniU '
! luttřké pot oíiniié id plo 1 !
hdké J toi bob sil
thlo to liidUotloi po itu 1 1 1 sta
le p4id Ztlii! kdy It-iiu byl
ritliiiMti k - kHip li-ďi lnul
i ib' I PrvMitH Jsou- !'! btl
' K- it lUXMIlť ( ke tlillu lil lil ti
l l lidki tu kbttWb jut U
tlikt! Ixdmá VttihV tilďl l j
l k pV t I tt nl t id t pxitil Jtdí
Unl ' klf bt I tkV b'Jii !♦
'lib lití klttý Slil ktttU iM-uldUtlj
U I kllh p4Vl 14 klti d- i
lával těžké peníze" llédecek hvl
patrné hrozné neznalý českých
nakladatelských poměru I — V
rohovém pokojí z jehož oken byl
výhled na černé skály šárecké ří
ká vah "A tuhle u toho okna psá
val pan Julius nu léehle slénácli
bylo plno knih Ityl tuze učený
i duchy znal u volut a tak se tu
zjevovali duchové nebožtíku —
Když nám slará paní v Praze lak
náhli) skonala přijel pan Julius
už z Rusku ale už tu neobslál už
mu tu nikdo skývy chleba nepo
dal nebyla tu už maminku A
najednou uhodila laková zimu -"Což
lu po mamince neuslulo
palivo?" se mne tázal a já mu
řekl že všechno palivo po staré
pani dala do svého sklepu uzuvřl
lí mladá pani ale on jakoby ani
neslyšel len se o níe nehlásil V
Piboci v zimě palivu nenakoupíš
každý se jím zaopatři už na pod
zim A luk jsem po zub rudé kde
kterou suchou větvičku sel tul a
ze Nvého jsem přidal a tuhle v
těch kamínkách jsem oheň ro
želd ale při e to nikam lu vcdlo
1 1 1 1 ti tu ncohftlá! "
Stařeček rozplakal se pravi
dlem vzpomenul li na Julia Ze
el' pálili líbezného který kde
jen mohl chudému čbnéku při
lpšll
Mné uilaht jeho slova ve
duehll pokoje V lit niž Zeyer
pal Mij Vyilifd n i nťhoi byl
lol Sllhiill yple
Mhldá pitní hyU Zt lom nej
iidttdtího Jolmvit hrilru bytUtla
S Itállli jl sté In kolik Itiékieťl ve
Vile (tlltt to pud Vtbtil klállá
l tdké trot hii ttluiie mluvy vl
Oi pj 1 jt tlitli hit dllit VVpIlIVoV
elho tv I na I p"'ity l id liád
I tuA 4prtdijb' blt f JlsttOl
ciiod nu )htu vbiiiU
I ltíikv lín tu bihlttii p-iUilý
i 4uMilt po r l i li Iitl-I4lv
t I rtV V l mt lni" t'oh
t dmV V i I "V V Jti'í4 ll tU J4
i iliM'kii tbixlt) tdmiU "
O ii ti tiťr k't o etSMi tldtj
IMIH lllb-t llV I Ol ' ib řtj I It H U
v pitdivu k ti Upttt h eiv
k Kdv 4 ( i iiki4U k
I 1 na k t lul V linf ttm4
l C I tlí l lt íiiiSV tl i IiiV
sl ti Í! Urin! j InH p4
Zeyerovu I ona tvrdila s velkou
jistotou že bylí Juliem v jeho
pokojí duchové eílování a se ško
dolibým lstivým úsměvem mí na
značila fi tu všude straší ve vl
le kterou jsme koupili -
Znala jsem tenkráte Julia Ze
Ví'ri jen povrchné z konvenčních
styků společenských Mýval obe
siřen jakýmsi plachým chladem a
moje plachá úd a před kouzelní
keni byla také přlliá veliká aby
mné dovolila přiblížili se It nému
slovem důvěrným A jako kou
zelník působil nu nás Julius Ze
yer který před námi rozevíral
výhledy do zaslíbené země modré
poesie Pravím na nás neboť
vím uréílé žc mluvím zu onu část
tehdejšího mládí které si dalo
i připnout i liruciaiieiii (z Večeru u
ldulíe) perutě a blilo za básní
kem
A juk jsme tenkráte éílávali
ne tuk jako čilá dnešní kuli
cknii hypcilnďil choré mládl
které pokládá za svou svatou po
vinnost aby mělo úsudek dřivc
m-žli má porozuměni i pojmu
My vzdávali se knihám nu milost
u in milost nad Zeyerovými no
Viliami zapomínali jsme cusu i
prontolll vivali jsme se do jeho
ih-jn cítili s jeho pimltiv ami toni
měrou že i nám zdálo byli pru
vilou to co jsme četli a Že jsme
líhl lehct-Ji liikl lUniťí m-tli 'lul
tuhu co jsme žili Cítili jsme ie i
e někde ib bl to u či lil psáno A
jsitll ukuté lič stiiťtipt ukké pl i
body v prvních pracích Zeyeru
vytli Často mi podčji vypuvél
l Je Vllkiil ji ho pl V lib li l llik
eupaoi i vypiávováiii sUrytlij
' ibt Itllčt ll klelé V hl tlčlslvl
Itnvšti vttvulv dám libo mitkv
i "
i "V nťkttiiHi kuiti skryt i ''
kboitbáVnl J" 10 tu kltl tllUiV
(VVpllVllv Pllillli ttl ďďv !
hutU lt liMdč Pl i'kt ni !
Iv v -ti in buloiiť (Mihu !tili
k v i It i onk 1 1 1
Pinlfi1 Juliu Zcwř ti
li Vidle 1 skul il l s Ji l II
l pi v hb h I) tětiv' # v J jdoi
dlV Ji biti fld4t- ke mbhuďit
I t V ' I I l-l stlllsk It J l' !
l-pi litit ti k(til ( Id ' II ií
llth btt-i!-l b k''u
rt ipuu V lttu f
milých sléi úzkých pražských u
liéek co bloudí šďem pražských
cliiámii v nichž voskoví svalí ve
svých křišťálových rakvích spí
Něco ze ztajeného šepotajícího o
bývalém In Iruehlém a beznaděj
učm lu zase útěšném nesoucího
ohlas půvabně tklivých písní dá
vno vyznělých I záchvěv tcjila
krhii dávno vyhaslých j barvy
zmírající záplavy večerních o
hloh mizících dob
Kroniky jež se odehrávaly v
v ztajeném šeru starých domu ro
dinných a tradovány ode rlň ke
rtiím přibíraly 1'anlasl iekých roz
mění lo vše je skryto v prv
ních pracích Zeyerových Prací
v nichž cizí vlivy hledány a do
nichž jako v lunojasné noci trčely
silhouetly saré stověžaté Prahy a
její I radiče
Crocirnl a hinický bchod
vlastni v tU 1H''2 Ho 10 8t„ OMAHA
HENRY P MARQIMT
ěVmtvé H ziiniiimíitA jskusli urniiAt
liA l?í thkrát (MiiA Krknk rink
vA iillniil Tel líním t'7Si JMř
A C HOLOUBEK
nim nv i unini ni si
KVÉTINA_
Muo ta II lu OmkMk Nklt
1'llliiht I -Mhí ltlti4ikl k„illll i
l -llti kltli- l-„-r ll Ztl-tl„ ImÍ
? u i IV lil Imi llili- kil„i t
Spolehliví pojlStinl na život
it IkUtfídOU (SU M
wnonuBN ar ti vrfip
vťk lillmrv v Oiunyt n
OlIUIXf
A
Pavel Kavulůk
íoflký oiprotčH
li- a - a
til'
'-'-'♦-' - i
4- fc % -t v t t il
K i k i k 1 1 1 il
ttttn l I I - I i (llt
tMI t wt it4it V
