Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Sept. 24, 1913)
POKROK DNK 21 'Áílt 1013 8tvn 5 r 17 V V D 8 8 17 v f " Kupujte své kožešiny přímo z kožclužn y I Vito to ncjvótií a nejlépe opatřena koíolužrm a výrobna západu nalózA no v 6íhIo 1020 Jli 13 ulice? A in ny ní poprvé v historii naftoho obchodu otevřeli Jmrie oddóloní kdo obchodujom v malém a můžeme varn nabídnout! Ito ŽeAlny vdech druhů en výrobní cenu Upravili Jntrio první poschodí nal velké továrny abychom dootall inÍHto pro naňo obchodováni v malém kde mamě nyní vyložen nejvétňl výklad naélch velkých zhnoh Jaký kdy byl v Omiuo vídéii Koáešinové kabáty pro dámy at- oo IP lasem lemované sa pouhých $8 Pamatujíc ní íc kupujeme surové kůže přímo od traperu a výrohcii Vyděláváme je a zpracovánu: ve své vlastni lovúrttů a pak je prtaWwáruv pllma Vám Padrille zisk všech prostředníku ve své vlastni kapse kouplte-li přímo od misi Í££% Dámské kožešinové soubory od SSOO výše Kúra Soalh 13lh Sírcct staví před našimi dveřmi Vyjdete na Franeis ulici Budete míli několika násobný zisk koupíle-li přímo v nasí koželuzná Tlil NATIONAL FUR AND TANNIG CdPANY 192S South 13th Street OMAHA NEBRASKA Literární Obzor t UPOMÍNEK NA JULIA ZEYERA Nupsulu A huuermunnová Kikschová farní soumrak Kpinlá prosvět lenou šedí do květu jabloní Svíti ví pampelišky v mladé travé po tlumily žluť svých pohledli Dý chá jarní zenu' dýchají Hlaré lí py koruny jabloní jak rozevře li' bílé nňriiěe ši-potují víini kvě tu do séru Cítíš nový život vše ho rostlinstva vzpomínáš jar mi řiulýeb u lidí odešlých — — Jabloi í- zablížejí do oken starého domku v němž před časy svá nej plodnéjsl léta trávil Julius yep Vzpomínám i IÍhIují ve žlout noucích stránkách starých zápis ku alf nebylo by toho ani třeba pro Asvcžcnl paměti Jsou lidé je jich tvář i slovu Úsměvy i Ife sta se nám živé vybaví při každé nn né vzpomínce — bývají to lidé kteří vlastni náš Jivnt obohatili svou jasností K nim nálei Ju liu Zeyer jchoj lidská pod stu tu se tk podivuhodné kryla mh sftitnii jeho básnickou Člověk i básník byli v něm ne děl nou bjtoMÍ i v krutých úlr át h poslední j ho elmroby po vmášl e duch J' ho Itad chorou U'eno Z té pocdiií d"hy je ha íivoU vptuj' u hováv ajh' Vtllost fcbtVosh díl o o lléllt Mil psáno V luývh jápisk&cli h du 'sl MvU jsH M prtld JtUUÍchbi ltry tliéi ť ttřotUv J Z V poslední j hi liemoci) ZtyrT pl M'l IfkllhiuU lioe luttttUe (MiliouH cd jll V křesle (línán l't vtd mu é sb thi okt li Hed ivtdd t ut(t iwh lt-"uhi prý " div si d mm i- e pk DMI "" itU ksnxuli 1V 1 i l'n Jutfvl l '4 pMíniU Jt4 ♦ etiiiitd řtiH'sitíid s' tm JÍ I "' ! prititl "V Uk"M hult'nbk " prd "lbtsl jH pk jipl lkí kus zemé chodil jsem bty v nieh potuéky zurčely jasnou vo dou a ptáci ze sna ziipískli v vél vích Vysel jsem lesa vídél jsem v dálce na obzoru mésta vysokých starobylých véží a lo men ie domfi a střechy pud nimiž bylo miudio lidských snfi Co jsem kdy napsal se mi tenkráte zjevovalo A býval jsem tak šťa sten se svými pohádkami sám a sám" — — Co mi paní Jnnufeldová vyprá věla zapsala jsem si do slova )ues kdy ta slova po letech procitám zamýšlím se nud nimi Zda není chvíli- inspirace chvíle plného rozpětí fantasie vášní ci tu v i myšlenek jediným nezkule ným sléstím v básníkové živote? Itásuík cítí samotu podmínénou clonou vidin vlastni duše clonou jíž k nému neproniká tříšť bez významných jevu všedního živo la Přes tento odvrat ml jistých jevil skutečna dává básník z nej uiilřiiéjšl xvé bytostí vlec nežli každý jiný smrtelník a cílí hoř kost není li h vdrkein přijat jeho dar Této hořkostí pocítil i Ju lius Zeyer Sám bloudil životem odlišnými sklony osamocen žil s kruhu lustnl rodiny zpracová váním ciokrajnyeh látek diskrc ditouin žd mimo kruh lititatu ry ssé ďdy i oficielní její ésko stí Vzpomínal li Juliu Zeyer mé sb nh h Ium l c kterých řriu putonl vybioly se mu si o l ltty b t j ho l sřsk'lio tovti nimi ve kttrvvh nmtkou stán do u na vandr e doiou vrátil obohdccn více nnlickýitu fktilksiiii ir vědomostmi svého ít litcsU V poslťdidi h bln h v '! itv M Ifpoiuinnt Irtd thoiiU uleoke iii imiiJiO klšoltí liádhtriid Uli Irlit iiii dluU V J líni koMihitt4''Íi tboi-Uvnl l V poldoíth ltolě I i h h sut h I M til Hi t ! u llUllíViol pit M I 'U klvlm lráit nmtu4 p( iv lřlod h tliiiio f I tbi p"l Ul % ďUÍHiVvH tdpb tt t li bth n4 h k It i k h ho l k nl'h tfk tthrm li s ktiijk d jki kKk v iuku knihu védomosli reulníeli a v líbi vé sny o dálných zemích a lidech velkých bohatýrských osudií - -1'řílomiiosl bývala mu represen tována ohavnou knihou záhad po étářských "I'ýval jsem strašný kluk" ří kával O sobé "Nic jsem se lícil éil jen indiánské povídky a hla vně špatné rytířské romány jsem éetl a ve škole rozbíjel skamuy v bojích se spolužáky Maminka dávala ty škamny pak spravova li v naší ohradé Nékdy jsem se také hrozné trápil nad vlastní nc zdánioslí když jsem vidél že se ' pro ní trápí maminka Ale éiú eu cm nesleslí později plece jen propuklo" Tím neštěstím mínil l ve své někdy trochu bolestivé ho- vomosti básnické své poslání Poetické nadáni Julia Zeyeru nebylo v rodině jeho přijato prá i vé s nadšením Matka Zeyerova lusla těžce že se ani tento její syn nechtěl zachytili praktické kotvy života jeho sourozenci po hy bující se většinou v jiných spo jlccciiských oblastech pocítili od eieiií k tomu který se jim vzda lov a I do neznámých jím světu ! Zever zbožňoval svou matku Jité nebyl didieem některých do jbrych pro žisot platných jejich ibiHtliostl llc všeho co jsi'lll od létciiň rodiny o Julioé matce sly sela byla matku j lio ctKinká pl'teoltá lio'l idiehodnilio díl (lul a Velkou snahu spořit M o Kiimiil blahobyt čelné své rodiny J Syn básník a snivce nebyl sviuui jejího ducha Ale tuto matka J lnťlrt dil lásky luatt íské ie ué j ' li oonldasibt pl t ibll ťi noi id „iii picl'ud suuita dovidU mu! piiee liaiehooutl lil IV V ohnb'ek Uk) t kll"l domáeílio a IniU ' ! luttřké pot oíiniié id plo 1 ! hdké J toi bob sil thlo to liidUotloi po itu 1 1 1 sta le p4id Ztlii! kdy It-iiu byl ritliiiMti k - kHip li-ďi lnul i ib' I PrvMitH Jsou- !'! btl ' K- it lUXMIlť ( ke tlillu lil lil ti l l lidki tu kbttWb jut U tlikt! Ixdmá VttihV tilďl l j l k pV t I tt nl t id t pxitil Jtdí Unl ' klf bt I tkV b'Jii !♦ 'lib lití klttý Slil ktttU iM-uldUtlj U I kllh p4Vl 14 klti d- i lával těžké peníze" llédecek hvl patrné hrozné neznalý českých nakladatelských poměru I — V rohovém pokojí z jehož oken byl výhled na černé skály šárecké ří ká vah "A tuhle u toho okna psá val pan Julius nu léehle slénácli bylo plno knih Ityl tuze učený i duchy znal u volut a tak se tu zjevovali duchové nebožtíku — Když nám slará paní v Praze lak náhli) skonala přijel pan Julius už z Rusku ale už tu neobslál už mu tu nikdo skývy chleba nepo dal nebyla tu už maminku A najednou uhodila laková zimu -"Což lu po mamince neuslulo palivo?" se mne tázal a já mu řekl že všechno palivo po staré pani dala do svého sklepu uzuvřl lí mladá pani ale on jakoby ani neslyšel len se o níe nehlásil V Piboci v zimě palivu nenakoupíš každý se jím zaopatři už na pod zim A luk jsem po zub rudé kde kterou suchou větvičku sel tul a ze Nvého jsem přidal a tuhle v těch kamínkách jsem oheň ro želd ale při e to nikam lu vcdlo 1 1 1 1 ti tu ncohftlá! " Stařeček rozplakal se pravi dlem vzpomenul li na Julia Ze el' pálili líbezného který kde jen mohl chudému čbnéku při lpšll Mné uilaht jeho slova ve duehll pokoje V lit niž Zeyer pal Mij Vyilifd n i nťhoi byl lol Sllhiill yple Mhldá pitní hyU Zt lom nej iidttdtího Jolmvit hrilru bytUtla S Itállli jl sté In kolik Itiékieťl ve Vile (tlltt to pud Vtbtil klállá l tdké trot hii ttluiie mluvy vl Oi pj 1 jt tlitli hit dllit VVpIlIVoV elho tv I na I p"'ity l id liád I tuA 4prtdijb' blt f JlsttOl ciiod nu )htu vbiiiU I ltíikv lín tu bihlttii p-iUilý i 4uMilt po r l i li Iitl-I4lv t I rtV V l mt lni" t'oh t dmV V i I "V V Jti'í4 ll tU J4 i iliM'kii tbixlt) tdmiU " O ii ti tiťr k't o etSMi tldtj IMIH lllb-t llV I Ol ' ib řtj I It H U v pitdivu k ti Upttt h eiv k Kdv 4 ( i iiki4U k I 1 na k t lul V linf ttm4 l C I tlí l lt íiiiSV tl i IiiV sl ti Í! Urin! j InH p4 Zeyerovu I ona tvrdila s velkou jistotou že bylí Juliem v jeho pokojí duchové eílování a se ško dolibým lstivým úsměvem mí na značila fi tu všude straší ve vl le kterou jsme koupili - Znala jsem tenkráte Julia Ze Ví'ri jen povrchné z konvenčních styků společenských Mýval obe siřen jakýmsi plachým chladem a moje plachá úd a před kouzelní keni byla také přlliá veliká aby mné dovolila přiblížili se It nému slovem důvěrným A jako kou zelník působil nu nás Julius Ze yer který před námi rozevíral výhledy do zaslíbené země modré poesie Pravím na nás neboť vím uréílé žc mluvím zu onu část tehdejšího mládí které si dalo i připnout i liruciaiieiii (z Večeru u ldulíe) perutě a blilo za básní kem A juk jsme tenkráte éílávali ne tuk jako čilá dnešní kuli cknii hypcilnďil choré mládl které pokládá za svou svatou po vinnost aby mělo úsudek dřivc m-žli má porozuměni i pojmu My vzdávali se knihám nu milost u in milost nad Zeyerovými no Viliami zapomínali jsme cusu i prontolll vivali jsme se do jeho ih-jn cítili s jeho pimltiv ami toni měrou že i nám zdálo byli pru vilou to co jsme četli a Že jsme líhl lehct-Ji liikl lUniťí m-tli 'lul tuhu co jsme žili Cítili jsme ie i e někde ib bl to u či lil psáno A jsitll ukuté lič stiiťtipt ukké pl i body v prvních pracích Zeyeru vytli Často mi podčji vypuvél l Je Vllkiil ji ho pl V lib li l llik eupaoi i vypiávováiii sUrytlij ' ibt Itllčt ll klelé V hl tlčlslvl Itnvšti vttvulv dám libo mitkv i " i "V nťkttiiHi kuiti skryt i '' kboitbáVnl J" 10 tu kltl tllUiV (VVpllVllv Pllillli ttl ďďv ! hutU lt liMdč Pl i'kt ni ! Iv v -ti in buloiiť (Mihu !tili k v i It i onk 1 1 1 Pinlfi1 Juliu Zcwř ti li Vidle 1 skul il l s Ji l II l pi v hb h I) tětiv' # v J jdoi dlV Ji biti fld4t- ke mbhuďit I t V ' I I l-l stlllsk It J l' ! l-pi litit ti k(til ( Id ' II ií llth btt-i!-l b k''u rt ipuu V lttu f milých sléi úzkých pražských u liéek co bloudí šďem pražských cliiámii v nichž voskoví svalí ve svých křišťálových rakvích spí Něco ze ztajeného šepotajícího o bývalém In Iruehlém a beznaděj učm lu zase útěšném nesoucího ohlas půvabně tklivých písní dá vno vyznělých I záchvěv tcjila krhii dávno vyhaslých j barvy zmírající záplavy večerních o hloh mizících dob Kroniky jež se odehrávaly v v ztajeném šeru starých domu ro dinných a tradovány ode rlň ke rtiím přibíraly 1'anlasl iekých roz mění lo vše je skryto v prv ních pracích Zeyerových Prací v nichž cizí vlivy hledány a do nichž jako v lunojasné noci trčely silhouetly saré stověžaté Prahy a její I radiče Crocirnl a hinický bchod vlastni v tU 1H''2 Ho 10 8t„ OMAHA HENRY P MARQIMT ěVmtvé H ziiniiimíitA jskusli urniiAt liA l?í thkrát (MiiA Krknk rink vA iillniil Tel líním t'7Si JMř A C HOLOUBEK nim nv i unini ni si KVÉTINA_ Muo ta II lu OmkMk Nklt 1'llliiht I -Mhí ltlti4ikl k„illll i l -llti kltli- l-„-r ll Ztl-tl„ ImÍ ? u i IV lil Imi llili- kil„i t Spolehliví pojlStinl na život it IkUtfídOU (SU M wnonuBN ar ti vrfip vťk lillmrv v Oiunyt n OlIUIXf A Pavel Kavulůk íoflký oiprotčH li- a - a til' '-'-'♦-' - i 4- fc % -t v t t il K i k i k 1 1 1 il ttttn l I I - I i (llt tMI t wt it4it V