Btr&Jto 10
rOKKOK PNE 20 HltlNA 1913
KRVAVÁ
Historická povídka
l
"Kožehni Marníii!"
Illaw emana Pralmhyla kdy-í
lato dvé mIovi k dívce- pr&vó do
krbu přikládající pronoel podi
vní' ii-x v-1 lt! m achvél Zářt! z
krlm dívkou otevřeného vyšlehla
oznhijíc dlouhými pitauiy rudých
papnku vyaoké olííh-nú klenutí
ncjvél! jizby zdejšího elIiafOtké
ho ilvorcc a zároveň rudé zlatíc
li'lli II llll1'IÍMt Vil lilílíuNtl Žáiu
VÍeeka zardélá líéka ilívéíny je
I mi výiiií jínU mými niky pohlé
dla tázavé na voihiIou Iviř yemu
ni Itrahobyla
A In pro hnulé áero iicinohla v tu
chvílí znameiinli hIhmIIíImi ba
ňzkoiného výrazu v uMaralé
vrimrít Iviii zemanové (Miilná
výru takovýto (ubýval ol iiéja
kilio énwi řídkým bouleni v tváří
liimpodářové to od té doliy co
hylt zadala ta neífiinliií vojnu di
rektoru za priva a avnbody toho
to hťltVMl ví
ManiAc dvířka krbová fh v t n
uzamknuv! rozžehla kahance na
Hloh? jíí přípravný Teprve ny
ní dobře vmÍiiiJi ní výrazu t v i f
hospodářovy jenž prudkými kro
ky po jíIn' přecházel a jehož za
valitá lízl li l ponékud jíž nehnu
lá pomluva vrhala pilvorný ntln
po bílých Ménách a klenutí v mat
lihu Aero ne tratícím
"Co n- um Malo tatíéku? dilé
liéjaké privy lievcuelé?"
Mariise fiehyla vlastním dílé
lem zemana I Irahobv la IVháze
la z nedalekého královského mé
Hta kdež její rodíée lirahnbylo
vy nebožky hny vzdálení pří
hoziií zemřeli jí v éamiéni veku
kdy morová panna v krilovxlvl
tomto lleúprowné liníeeré životy
kosila a zeman llrahnhvl jat ó
trpnoittl niifl oalřelým dévéát
keiti přijal jí za ttcbovanku a to
tím Kpííe mi l'ub požehnul man
žel) vu jelm jen jediným Mimi
nky o nakolik let málo utarÁíiit
chlapcem
Ale "talíéku" ííkulii Mruňc
zemanu Itrntiohylovi přec ViŽi
lať piMloima nv-ho za otec vlant
níhoi vřdéla dohři- jakými díky
jcnt mu zavlzířia že ujal w jí v
její xírolií -
DVA I1Í1UŽ0VÉ
JEDNÉ EMY
Jit v nfSktrm t jiřintich íínel tt
neum uveřejňovat! csjliaavou aauirt
fou uovillu kleti ciitkala ml vAuJe
velké obliby v kruxlcu £tnarntva —
Mariíel EUiUiln immll býtl pmommi
nouíanué na dvou uilnUcfa Na&l tUrnk
tl l"vl na Jak bylo docllmio této zdán
livé nenioftuoHtl
Su lduliiiry Mťl'rl linlH po
voonwt bv o-llmlil yrnf try# kiH
rltll olmipiii nlkí niť-nťi o iiullíiiiiv
u -iki řij Mtiltt lirmU htv
v ykoulil pru tu lni iiíti'Klnu sIuíImi
Itrnrk Uio iiluLy tmatd jt
li''i'tnj inilrníin řrcii hl Hliliii
iHMHiiii v inv-lli) "vu inn-vÓ
i 1 1 y ' '
Aht řtti-ltiiiiit r ii(íci ví l av
VNtA lirliíU ílfislm' jubil Jt-IHMI 11
ht ílíatll jcilmiti 1 ktvr-iit
k l míl
nir V (flti i%vIím j! hiHilU
lln r-nmiilh-ki 'iilil k
[ !! ! ítííMki 'li iivotd iijUn
-t -k !ikc tav tul ItiAflbl ili
t u l i - !( wtt ni lkv inu !
Iv Mi-l v)iiu)t t !-iu itifli
? ii(řl lini vk i- ti
' ťii ih nui- 4 fťi M-tii i
Tilu (!' M('iiltr"Uu k-i
Mrll - i í l l tttki'-) 1N( ik i "
( U k UÍ ři(l i - k' H
k I t í! ta rl'f l - H
% -V ' k' ! („ři him I
k k iřSt ifl %
UPOXORftUJCMC NAil PAATILI Jit
DOlUD"POKHOK" NlODIOlRAJl AOt
tl V ČA1 ffttOPLATlLl l!VONAM(C
POKROK PUll CQ„ 141? U 13 S!r„ OUAHA
OČISTA
Z literární pozflitalostl lemř Jot Brauna
"d! zprávy dívrřko uiii luzu
zlé" hovoíil zeman íďahohyl —
"l'odohi we žij liuh oflvrAtil oil
ním tvař- mihmedeimlví hvčIio a
že ležlýmí kíízi zkfiiifí zemí tuto
Vyjdi jen na náve Ityl jHcm
lam teď 1'víflW muže 'éiilí zutí
niijíeí ženy rukama lomící a Ma
rotdiy ŽaloNlfcí Mou prý zpri
vy od Pruhy tam vcďcjAího
dne vojnko ihihi ho klňlc hiinehii('
hJo poníženo NcdopoilŇléj Ho-
žfi! A olyActí í pfivČMti zmalciié
jakohy utíkali nejeti vojííci naíii
ale i mi král a přední jeho
"Nemožno! Toť jinU nd ne
klrrých z odpurcňv a nepřátel
iiiiKÍidi vymyŇleiio aly líl pnpla
ili " hovořila dívku od krtni
fiiNloupivŇi
7 n malou chvílí rozžehla olejo
vý kahiinee jejž před velikou
knihu znžhiullýeli lilTi pomluvila
Kniha dnami hýla rficvťenii na
témž mfité kilež zeman než m
prvním Kinimrnkcin na návcn vy
Nil éíatí přislal
Teprve nyní když matni ru
ilé iapiKky (dějového kahiinee
přímo na tvář zemana lírahohy
In pinlaly viimla í Mirusc její
ho výrazu Sivé ocí zpod Ňelí
vého ohoéí co chvíli V prázdno
upírajlee divné a u zemana
Drahohyla nezvykle xe Icwkly éc
lo ziodimuřeno a což teprve ta jí
zvu nad levým okem po cele ne
táhnoucí nyní vieeka zarudlá m
krví podlitá!
Zeman friihobyl utržil ni jí
hned za mladého viku tam na tu
řeckých hranicích jichž ve vojŇlí
Ifudolťa krále dMtí (lomáhal re
lovnlí proti NVeřipfmlí iiniKiiliiiiin
ké
I iivni znamení !
Zrudla li zemanovi tato jiva
hývalo i nauié Manoií z toho ne
volno Védélať že v lakových
chvílích v nitru druhého otce je
jího rozvířila ne bouře Ale iicn
pakovalo ne to éanto a nikdy ne
bylo bez veliké příčiny Napo
nb-d zjítřila ne jizva bopndáovn
o Nviitém Havle když I I v jakýn
lifdievník z nefbilekéloi králov
nkch') ménta pro nvatohavcUký
ňrok nobé přisel a na tižkont éa
nňv nfibi naříkaje ocí mhouří' H
TT
líheznĎ no UHinivajf) požadoval a
by eman buď Jemu jimi in u uložil
uncho (loniiviiiliií ťiroky iivi o
étvrlíiiu zmnožil Ab ilncit nu nu
citelného líchuvnlka lionpodAř it
ni iicvzilcchl MnruSo brzo no
přcnvřiliilii
Ženinu Driihohyl přecházel
prudkými kroky po jizbň Ko
nečné zimtavil ne u nlolu n hbinml
ziihovoříh "Tak má élovřk nu
nlará kolena! Détl jakoby itlín
olcovnkýidi zhola nic nevážily -Odbéhliou
podkroví otcovnliélm
kdy a jak namí chtéjí kam n
proé nhv ("lovřk nd cizích lidi vy
zvídal!" V hlanc zemanové clivřlft ne II
tonť jakánl í hnév zároveň
A podivno Iféka Muriinéína po
léehlo nlovech na arilioéllílll Vé
délu dobře že hospodář horlí nu
— nyna nvého Veiiíka jenž před
některým éanem olcovukého do
mu aniž by domácím byl n llohctu
dal odeícl a teprve lili eenté da
leko jíž jna od domova p eííui
človéku vzkáal že na vojnu dálí
ne míní lihy olee jciull odpliMllI
"Míli nyna na hojínll a o vé
dél kalé zprávičky o tom jak ne
vede nejen jemu lile i Vojnkll éc
nkého krále!"
lily zemanovy nláhly m v lip
ký nevypniitcliiý úninév lí-ozhor
biiý nlaroch uncill ke nlolu a za
díval ne před nebe Tvář jeho
nyní za dlouhou chvíli ani w y m I i it
ne nepohnula ale za lo v t' uchy
leiié hrudí jeho hanilo to mocné
jí a mocněji a pod vynokýiu lv
nýlil celeni jeho eéV lliyňlénky
divéjí než podimni VÍlr nedále
ké ntráné jenž en chvíli V lome
nící dvorecké zalmláeel
Zemnil Itrahobyl vytrhl ne z té
to zdánlivé nlrniilnNlí když je
mná bílá ruka Mariiiíni depo
viminilou knihu uvřevái dále jí
posilnila a na její inílo kouí'í
e krmí pont a víla
Ale zeman motvu že ne dnen ve
čeře dotknul jen lak pro jméno
ani Mariini ueehulmilo
l'řen tu chvíli zalctél tmavý je
jí zrak plane a úkonem na tvář
luanovu
Zdálo ne že bouře v Mriihoby
lovýeh prnou pomalu ztichla j ji
zva nu jeho cele unpoú pobledla
víc a více
Za hodnou jíž chvíli panovalo
v pront ranné jizhé ticho Ho
npodáří nebylo do hovoru a bílé
celo Mariinéino jakoby nntíníl
léžký mrak nlaronlí Oj ani o pa
na krále ni o vojnko jeho jí tak
neliylo jako - o nyna zeinano-
va TuAibi dobře proí že utarého
otce v téehto anech bouřlivých a
liejmtolv plných opiintíl V
tu chvíli v zemanové jizbé nebylo
jnlyšeti nežli nkuéetd lioéuíbo vé
1 ru venku v Inmenící a praskání
jiiiolnýeh drv před nedá vm in do
krbu příloženýidi
V lom slyn - na nádvoří jmi
zaštékalí podkova zazvuéela A
kulem oknu v temném tom seru
iiiililii se pontuv v níž Mariiniii
zrak dobře onidoi šafářovu roze-
Oiil
j Zeman Drahobyl vyrušiv ne z
dumáni chvatné pozdvihl hlavu a
inžli miihl Mariini poručili aby
Vy la Ven přeuvédělt ne O piiéitlé
ipodiiiho hluku nu nádvoii a
znély přetb' dveřmi pádné hlučné
kroky v jejichž zvuk 1 zařioéenl
poboéné zbruné ne mísilo u za
'mžik ntunul v jizbé mladý muž vy
si-ké pupavy štíhlého vzriistu jn
hož vyaokA ve nvitu kahiinee ru
-lé se bskiiouel břebinulá přilbu
Ički pláty nu prsou palaš s iiio
hutným keácm n rejthniké po
kobnft Kahajhd boty bojovnlkein
V liačov idy
Z hrdlu Mniušiiui nzvol s- l--
dééný Výkřik md"tll'hi prkVl
pHií tt li'"k její pobbl ne ť olIlýlU
t Ktnt iifehi Zemait lHnhbl citíi'
vtiil ti podravu pí 'í b'í íl o ani
ll opáí iv rnpiáhl plt!l lidi b'llli
I jv niku luno I
"SviMI litňj! J li I lllíii'rlí
lu v bdrtklvlé rbvMl js tu f -1
j kli I!!"
A hb ntarého U-rt vn tu
lef tlak lmiM'ili'1 d lu' ki'
a r b'liií iitivií i ) Sl ti
í'ikhf idií - i-ni r
I s J iHVIpoiuitíJ 11 ilvlír i Hlt
j' ho kr II b I l)tii'-id ll
in Ki p'íki'V nd I iiťv l vo j
%f díl A V j " i 1 1 b I i lř
V bhi chilli hldlid I )'
M l Ukv l-l -V k ' In Id t Itl
k 1 ! a V V
"iVí lfa tl Ut hri"
Vrltk h i- l iil it (
O 4 k !í pt Ar - i
k j! p Uval t d AU p !flil
pálilo u Žo v tmavých jejích ořích
prudcí' zanvillol Cílil tukó tkám
juk ruka nu mu zuchvélii a ttnf
kdy Její iiéžnou pravici jemni
stiskl Jak vlahá teplo n blažená
lievynbivllelná rozkoft jio vneiu 8
lu na mu rozlily
"Ani tinediiouti tohá nedám
pokud lii jiovln vraeíň lí ne k rod
némiu prahu jako víléz éi jako
přemožený' hovořil npéšní nlurý
Itrahobyl dyehlívá upíraje zrak
na nynovii ponlavti 1'éknň to vo
janské léžké odění mlíidému je
dva třiadvacetiletému synku slu
šelo
"Ha že jako vltéz" odvétíl Ve
nik
"dako vltéz?" podivil ni lra
hohyl ncdrivéřlvi"' íin Venlkit po
hlédnuv "Vždyť přece jenlé dnen
podvečer n vyprávělo že vojsko
naše poraženo a král u přední
jeho z Prahy nu útéku -"
Starému zemanovi neušlo kte
rak teď kdy rozhodni odpovédí ní
žádal líce nynova brzo pohledala
brzo éefvcnilii
"Kh jei neotálej o rozpaky
mne netrap Vím že poctivému
bojovníku nlydno l porážce ne
piíualí Na jednotlivce vina ne
padá obzvlášlé při vojsku je
muž cííiicí jako Anhall llolbich
pro dobro hiiélené zemi cílu a za
níceni post l ádující velí Ale je
inei lidem Jedna íeé že cínuř-
nkým zlu lem zrádné jsou podkou-
penl -
Mylo znát) juk mladému Dru
hohyloví hlas se zuchvél když
koneéné promluvil : " Mínfn II
olée Vojsko llollaehovo a Ali
hiillnvo pak délj pravdu kdož
lekli že hanebné Jesl poraženo
A zároveň í pravdou pravdoucí
II' t i t a i i ti ' i
ze leiieii iirai laicuraiii rejnsay
Fridrich virné své opustiv z hlav
nílio mést a ujíždí Vnuk právř
jedu nd Prahy "
Na tváři starého zemanu ryso
val ne nevyslovitelný úžas Teď
přistoupil až k samému Vcníknví
jenž dosud ani přílby n hlavy nvé
licnfud
"A ty že jsi synu nebojoval
pod praporem tohoto všemi sluvy
dobrovolné voleného krále Fri
drichu?" Zrak zeiiuiiiúv
synové
"Nebojoval
odvel
" A kde Ze jsi
ul k vél na Iváři
" dal Venlk a
lelv bojoval?"
eiiiuii již již ne rozkřikl u při
"loupil k synu jeslé blíže
"Pod praporci císařskými -"
Zeiiuin po téehto slovech Veld
kovýeh zavrávoral ('éi jeho ja
koby v sloup nc obručely vrásči
tá tvář sinala a vyschlé žíloví -
té ruce křečovité skrá ní ne popu
11 '
i rum i i n v i-iii i i ii 1 1 i 1 1 ii -
' ' ' I
1'iiiiimi fiiii- i'f iiniiii- M'nv i'-
'
mne zaliovoeil : Ale doekejz
prosbu vynvélbní pak jisté na
hb-diies oilpuslU "
"Prvé pryč ode mne krvi od
cizená " vzkřikl prudce nlurý
zeman "Nedotýkej se starého
nice svého scícdí v ělého v staro
stech ti dobro vlasti které tys se
odrodil! 6 Pože mňj — ne mi
darmo vídána byla zuanonS na
nebi j na zemi ~ Tak trestáš
Zemi tuto že i VHSlllí synové je
jí nad ní ne zapomenuvíe hrob jí
kopali napomáhají -"
"Tatlěku probfih tebt prosím
upokoj ne u vynlí min -
Mlndý Iriibobyl víeet-k bb-d
pokiiiěil znova k svému otci
"Ani slova jediného!" rozkřikl
se novil stařec "Hledá li V
tomto dním' lioch-ho pak já toho
to potlstftsj pán dosavadní ti ho
odpírám iii-bof ď- vítáni jsou
j' 0 píátilě toho pri'ti liémilž jsi
b""Vill U liepíáleb' ulodoi jrliioí
id do Slllí b ne td lll A bb bU
lt Otce pik i kil tobé iivn pisbd
lit Ži titťe i o:ú pólu' v i-U In
iiiái iicdrřtt vbisli proti ktiré
filliiellH svibo }sj ptopoj tj - "
lllts eilMliŮv ílo'1 lak !' Mí
tUí V lomí ó kosij b f !o4 I'
ntftl i' opírjí- j t I do -- Ze i tu
V V
ké M
tiOlj J'bi C
4'hvi
) O
"! i
tli
v i
"MC n A {
péd li--l ikv j H ťhv ih
lili ! ' ii ti ií "
IP
i i-
b ll 'I íll t
1'Vt' O K-4lihvé l
k' 0 MÍ
tí lit j t
I i v --ki t i
e- li ji
hi V t e-' -v a!
bfi a váňnivém záchvatu před p8-ntounein-otcem
nklonila
"Vynlyfi Vcníka — Nyna vá
ho — " [ironila úpěnliví
A v tu fdivíli zdálo ho h zeman
Drahobyl nabyl obvyklého klidu
Vztáhnuv pravici a ukázav jí na
dvéře dél hliNem ledovým i —
'Vstal'! Mariisc a y řlovřée
vlasti nvé vrahu neprodlévej jíž
déle pod krovem tímlo Médu je
mu Že zde kde nláviily kolébky
samých vířných vlasti léto Nv
nft v i tyn nc narodil Mi již
jdi Matku jsi zradil a oleu
js ztratil — — "
Mlcd a zrakem zakuleným po
tácel ne niJiulý Nlaltiý vojín ke
dveřím Zdálo no mu'Žu nevidí
ncnlyní že vninle je tma prázdno
a pouňť že nvél nebe i zemři pa
dají n ním do hrozná propan! I je
jíž jméno i zrádu
V toni zoufalý výkřik dívéíhn
hrdla jej vyrušil a vzpamatoval
"CoŽ navždy má odejiti f Což
nikdy již oleem té jmenovali ne
nudí Není hříchu aby mu neby
lo pokání I"
" Af odéínl na vlanli nvé vínu
kťré na ní nc dopustil puk ano
pak zase nyneni svým jej na
jí v II - -""
Zachmuřená tvář zemanovu již
ani se neobrátila v tu stninii kdo
zavržený syn a po ném v muli
chvíli i MiruSc zmizeli Všecek
jeho oblíéej byl vážný pobledlý
jen jizvu na cele nad jeho le
vým okem ne táhnoucí tmavé n
rdélu
lí
Kolem dédmy vníž ntái dvůr
zemaiiský jehož Druhobylové by
lí od liepaméli držiteli vinul ne
široký potok jehož kvélnuli bře
hy hunlýui olšovím Zaslínény by
Iv
V podvečer jednoho z pohled
nich diiii hlošního lila procházel
se tu Václav Drahobyl Koruny
prastarých olší halily se v lehýn-
kou mlhu a okolní nivy dýchaly
opojnou vinil rty li zemanův lez
ce byl zadumán Ale mé! taká
pl'oé nebol' tou dobou nlíhuly ze-
moiisity 'iv nr i raiioiiviuv nu
vnech síran neutěšené noviny —
Proslýchalo ne že stavové hor
norakoiišlí dosuviidní ve válce ée
nkého krále Fridricha proti císaři
Ferdinandovi II ('echu vérní
spojenci Ul) srpna císaři hohlo
valí a niijalé žohlnéřstvo nvé roz
pustili A nebylo dost nu této
iiovíné vypravováno hned po
lom že vévoda bavorský hond
Uakousy dohře osadiv a pojíst i v
spéchá nc silným vojskem do
Cech a že z rakouského mésta
Cáhlavi ke králi Fridrichovi do
Prahy list poslal v němž ho vy-
bíel aby v éllH prý bezpecj svého
i i i
hlede království eskeho ni oil-
li - i l i -
iřekl soiieiislie kolovala po ee-
i-kých krajích proklamace kterou
vévoda bavorský k obyvatelstvu
království Českého činil "aby
vinlcuv svých opustiv a rebelie
ohavni zanechav v poslušenství
Mm Milosti Císařské se naviá
lil "
Nu starého zemana téee tyto a
podobná zprávy doléhaly Oby
éejné když nová neveselá zvésť
piiiieseiia významný nevýslovný
pohled upjal na svého synu Ne
řekl ničeho a Viník cítil lépe
než kdy by bv I řekl všecko Vé
děl dobře i'' otec éeká nu chví
li kdy on V nik před ného před
ntoiipi řekne "Nuže již jsem
hotov abych i já rameni m svým
vlasti prospěl li jdu " Ý' k
nesené této povitiiiusti ani jedi
ným slov tm ť'i- ho pohádali li'
ehtél Veník věděl VŽdvť bvl i
kl Vf I h ahobv UK ýeh lit hrub' zá
inonýi h nb- k službám vlasli své
lokdv tilillli se lit d tjb i h %-tnt
lii lvo t'i li- ii--!ijiit : v
0- pit 'tkli
t jtk I td bv by Vt iík á b
Itld k""--! VVHsl Íí4VÍ'l í bl -j
j t 4 lv I { po iii ní I tvtetl)
tu iiuP tik lá l k-lv by in bvbt
Mjitoie V viiiiidi Kptlti v !''
VU t"lv piku 'lt kvěly pvslé
lu V I i !' lu nt ll -1l Hl llit
I ti dt i" l ib iUk
V Jdii i t-t( dtVlt i '
t-llv Itf k v # jHt ti4 Ui !-1
t t t- '- t i 1 tid i- dl i! i
MH4 nt U H-4 VÍ' la i
ti lí kot I ) uk i !i
i IWt v' Aot '
WISC0NS1NSKČ POHIUÍ
vétoinámé npCiontlné
harmoniky a helígonky
Josef
Hlaváček
iVk froln linf
limiiik
v Lounech
(v Cncháohl
t'll l lih"i n tni
nlrk'iv c"ii
tuk li
Sim do Ameri
ky a do Ruska
Ncřcii(VJAt pllirvtt Iňki řiikjcli
il"lilsň t Cwi I inmalckýi-li Prfllrí
nt iÁy K&vuvA pcrkolAtory 15 i%cln
triii novMklio lliíi (ifutl knfill Imllínk
♦ IUO potliai Ur Kuny řlvottit tiulsátn
71 I0i'é Tříkrtl tibňk Vlrřlaky
BERÁNEK A SYN lékárníci
10 a Willam ul Omaha Nebr
ChcimiVám prodat!
dřWIproVH dům
kii
AT toolimtm Válci
r i 'nt i mm i wm-
fc X ťlli tťřlil-
X__X eémuunáUni
ny mirUlu
ívtfníholn
Vil klinici
HOWLANO
LUMÍIUH CO
BI7N24 SloOrlNb
ostí hec
— vIhnI ni —
Irmih tt M4iiiii rtc)
10 Wlllluta nllro Omaha Nebr
Vytnřny Ntťlftv InKili jukni pntv
iiiiMirťiviiii' jilifíMltA nlilo im řnpu
Kerlitiluva vlnu n nnjliií( lihoviny r
1ivA i tu velkém — (iiiiiný rtikiwk
til pří rin-tt
Sjiriíi'11 junu líní í zi'liUhinnll
llii-jiíirl i nríiitoit iii'ituilTlie
John J Oslronič
plumbařst ví zavádění páry a plynu
I líní ni lul leivň iiiuiiy il tiiilnl nlulurto)
tl lt Ji- nimOl 7 lř
1414 JIM 13 ul Omaha Nebraska
Tolofon Tylor 1300
Spolehlivé po jišténí na život!
i ikutťínou cenu u
in
{ (IlřeVMtíl MvčtHI !
jřCHk tiíliorv v Oiii)i')ij
i SoiiIIi Otnazí i
1
Tisíce krajanů
Kli-H H'ln iilntll t Olniir lyll liiuly
PRAHA HOTELU
roh 13 a Willlam ul
v OMAZE
WÍHť t"4'lfHÍii' í IljIlMlH li-tMU ! il
sínv ii ti if fi-i i i I Ptttm Á-m iiťjif')t
(4iřrui'iiti í"ifp jwKfjť n "luiim L4
)lin t i !! n I -il !] nu :i f
JOS VA&KO maj
vtvwyvvwvywvvt
T J FOLEY &A E WYLIE
ni npiíí
li i ti-i „ „ „ í(
k4-ti fm ! t r VI I li v v fiu-n
I ! IkHt 4 -
1412 Oou jU Strni Omiha
Rodiny
I A HMI'1'II
IMH NI tu
Pavel Kavulák
čoiký eiproták
n X
Si a - i kt - % í i v r -i II
sV : Ví t '
Wl '' f ' - ' í i l : t II
i ' i II
- "
ttni'
(v iti t ! }
k kll'- fc i l i t V 1
!-- " ' - 1-4 I li í
I II - I i l ik
1 "II: t í ! Š „jí vt! 1 ' I
i % !
1 I t t si
t b I 1 I I 1 1 I
p U'
X i [ k '!ri řtíiKi r ♦ 'f I! f% RrMll lt UllM Vil