POKROK DNE G SIiTNA 1013
Strana 7
MÓDNÍ SVĚT
hs jf 3
lít A
1 toto
0C48
Slřihy
'
ZAatóra pro dámy - -
ve 'S velikostech : malé
střední a vl U l''Hl
yardu Mllpnlcové Iňlky
ní velikoM
r
třeba :%
pro Mřcd
i
v
li lij
i
9G25 'Balkánský' oblek pro
paní a dívky -- Střihy ve l ve
likimtcch pru paní 'Mi 10 a l~
palcii pí'1-H prxa a ví- :í veliko
sl ech pru ničeny II 1 a M lét
IchI třeba yardu 'lfi paleové
lálky pru velkou) 'M palcíi a í't
y ani ii pro Mí lét
jak
li ii v fi vy l ra
ní hc rocc h v'
9J81
pani radova
Kimono pro (lámy
9525
Střihy v- :{ velikostech: male
střední ii velké l"'Ht Iřeba I
yanly I 1 palcoví' lál ky
střední velikost
9381 Dótuké kalhoty — Kin
iy v 'J vi likosl ech : 12 'i 4 f
i 7 H a í lét IcMt t řeha I van
Ui palcové látky pru Máří 1 lét
Knlý klu sobé předplatí na
nekletý i našich listň obdrží j
pro den mdijf vzorek-střih úplní
I zdarma [bilší vzorky za jeden
KTERAK SE PANÍ RADOVÁ
DOVÉDÉLA 2E BUDE BA
BIČKOU Napaal YpHilon
I starých páini líoru kovýrh
livlu jedliohu jarníhu (lopuledne
iiindee aVoliéllo 111'llškil V
nát Vaříme dnes cezené nudle"
"1'oékáin!"
Maní Kva vyrazila to slovo a
téměř se vpotácelíi do předsíně
do pokoje ii tu snesla ne na po
hovku jakoby ji všechny KÍly o
poiištély Sklonila hlavu zakry
la oči kapcHiiíkein ale neplakala
IUI tu pokus aby ni- pohroužila
ku divni trhla hebou leknutím až nnáuu do (einnoty z
lí vál na nudí' z rukou vypadl a '' ' i'-uiuMla vrátiti Al
' i ! l ivf! řeUfiH pokus marný Nevydržela tak
luldlil li tel Ke UV
di e nepřerazila
kun ne neiMlívala jak činila o
byéejné a láelii ieřelu dvé
I "I boínku rukulíbáin —
naše mladá pani !"
UyU tu "mladá panP Kvirka
nd iniiiuiiiitu šťastná liiť lí a -
ikoil Alt"
in v píiibilii prá
lni lueiiiiiM' !""" v
Ani řpchvr- dlouho Moiieiiáblu jakoby h i
tezkc iiKllotiy proiiouzeiu po
vznášela hlavu z dlani rozhlédla
c pokojeni a zasténala:
"Odtud jsem lu niéla odeháct !
A b kdo tu víecbno vřdíl — '
rpltMiulu tiprv několik tn-dél
ťo si ji líáéck % téelito pnwtor
v hnuto kamiku oilvcu lile pani ivo pnpauuio
é nai! míru že je tumii luHinirnř dávno
Hiéehilll I biubl jejího IlitlH bublal pili'
vídaje ie výí a v Vše u liroc vy-
ne lh la i h áct na
tehebálKl plti t" publeillá
'uV 1 t jiko vyjeveny pukinuti cebtl (dmi piv její
Vpadtla jik e pzléji jrlv alf puniéka ♦ bránila aby
vvsádiibi jako by pře'íi!iš inpubkala matku kh-ri
ti i i i i : i ' i : i ' t 3
M-úU na piiihu pírii o laky v rae la V pffiMni ov!
o pait-nl deii jikubv ivytll il e tjim jeiuiiťiu ll knutiu
hiblmli a ivd tddi ittnuliuu ívioik tbktrický ta tb ob
kluta klé IIHOHIil pani rativé
" Mimnka d tiij"
' Sid i fMlIilpliJ šl l ée UH A I I lúf' lp 'dW Ht ul V
kmipil' bí"il i ftartttka iiiAiaU h1m U - h%K-iI
J jí iiti l U lllt I" Hbi Utop t tuk r"tl lil 4 Ví hpl
1 k% V'ri td klt pbnkv Nřuoí prav (
"Oauin '4U pai i p la o tM
imbimjí'' dbu A jtkibvj rl 'vA bifl i irahi
i iuM ! i h- )l i ! t íí KU l lUruUy i4
Uti (( a lUrušk! if4í !'( ' WMdU ji kikluhl
lU U ) kléj ! -[' Kl v bil tl i
klO ll k 4H Xlk Ml I Míf 1k ítll
hrkly jí slzy a Hkáply i na ruku
sturó paní
Hlza z oři dceřiných — ale
zvláňlfi z oři dcery nedávno pro
vdané palí za jÍHtých okolností
jako roztavený kov Taní rado
vá íipuntila rukavičky chopila o
ohřma rukama hlavy Kviny a
Hkoro nawilíiri ji k Hohě pozdvihla
Zraky mladé paničky jindy tak
veseló přímo hcIiiiovnIcí pí'ct6
kaly vláhou Hplývající na líco a
po lících níže
"Uvol" zvolala paní radová v
uleknuti "Co je ti? (!o mo sta
lo?" Kviéka zatínala rty jakoby jo
íilř mohla zadrželi a ntajiti bou
ři která jí lomcovala a v mateř
hi() náruří vhánřla Av co v ho
hř zadržovala id po práh otcov
ského bytu nž po tuto chvíli
propuklo na ňadrech matřiných
vňí Milou Dijňí její rozvinul ko v
tom okamžiku obraz celého jejího
života od chvíle nejdávníjSÍ
karn parnřt její sahala od bez-
Nlaroatného Hltolařivého dolHtví
po eelé její puiietiMtví plné div
ných 1 uch Hladkých nadějí a
Kiiířlivé nedoékavoHt i už po den
kdy jako (šťastná nevř-Hla odebá-
zela navzííy ou Htareno xriiu ro
dinného k novému vIiihI mrnii
vytouženému Zaryla hlavu
ňadra matčina a ziihI kala :
"Maminko!"
llnlcHtně to zvolání proniklo
i
ceimi nvtoNii pani ranové
žhavý drát Vín
slv mc nohy pod
" Kviéko eo Ne Ntalo? Mluv
nemuč mne I
Teď paní Kva vybavila hlavu
zaNvkla pláčem utírala vlhké
rtv a drkotu iíc bradou vzhlédla
k malcc :
"Maminko kuvliveli nc k varn
vrátila přijmeN unie ziimc h tatín
kem poil Mlřechll?"
" Krislc Ježíši díté co lo in I ii
víš'" déníla mi
I TOC liVH nc vracela
lakoby iicHlyNcla otázku mlu
vila Mvicka vzlyká vé dále
"Žebrám jen o koutek ve va
šein douié malilinko drahá Hu
du skromná trpělivá budu ku
nati všechny práce za Marušku
lun u h ni Miial v kuchyni ani
llilie tu nepocítíte Tu jíž lieblub
Iva někdejší dcera rvicKa kic
rá nc té tolik nazlobila ale po
korná mléelivá Kva která té už
do Miurti nepohiiévá ale tuky už
nikdy neopustí — --"
"Co to všechno znamená Kvi
éko?" ' nejvélší tísni tázala nc tak
paní radová a klopýlala k po
hovce polo hc opírajíc o dceru
oolo ii táhnouc za hcIioii Cílila
že bv v nejbližsíiii okamžiku kles
la
"Chci nc dát s Máčkem roz
vést " drmolila Kviéka v slzách
"Moz vést !" zhrozila se mat
ka "Mroč?"
Slovo bylo proneseno vzlyká
ní Kvino neiiáhla ul iehalo Ale
mlčela
"Co ti Uáék ub-lal?" tázala
se matka
Kviéka hleděla du prázdna
neodpovídala
"Nakládá n tebou zle Kvi-
ěko' Je hrubý?"
Kviéka zavrtěla hlavou
"( h bože kdyby to jen
Mlu by to broné ale snad bych
to snesla —
"hšié huieí v kukla slaia
pani " l'd řil tA snad?" Máni
radová zbledla "MtVi bože kď
bv se byl nadál! Tvářil se tak
ri liiiulH m ! Ale lu liVlo l ílslt
prohlédnout i ho - ty ses ne
mohla dočkat a leď najed
iont
"Ne ne iiiamioko " vyvracel
Můrku "KiÍmÍÍš inu tiáik j
iH jhodoějšJ řlovék "
stará pani v ůžatf vtpuhlv
oči
"MtVl bne ditě Cl Ir 11
i hti f "
Kuka ju iitčli
"Vždyť nic nevím holka niče
mu ze všeho nerozumím Jhcih z
toho všecka pomatena"
M'rot0 jNem jiřiňla maminko
Ale především véz žo moju odho
dlání jcnt jievné Nechci tolik matku ale hiiíioiic ho blíže k m a
trpfiti necítím k tomu HÍly v ho- zarývajíe jirsty do matčiných
Č " Niikní na kolenou pokračovala:
"Pohře dceruško" hovořila! "Mojednou — maminko — za-
mní radová vlídnČ dobrotiví lelčl k nám z ložnice hrozný
jakoby chlácholila rozmazlené zvuk Nebylo pochyby že je to
léčko "Nechci té k ničemu nu-(blM Adéliu ačkoli jsem ho nejm-
titi chraň tnno Pánbůh Méla navála Nemohu ílci že jHem hc
jsi í(yc]iy Hvflj rozum rozhodní jen ulekla zdřevěněla jHem
mohla Htejnč pevné pokračovati
Ale již nebyla m to by se do té
míry ovládla Ulán její náhle ho
rozkolísal nlova v Marném hrdle
se rozechvívala Nehledíc na
si to Ale teď Hedni a povídej"
M vička usedla nic chvíli otálc-
i ' w š t
a Jiyio patrno ?o neví jhk iy
začala Vzhlédla k majec jakoby
od ní čekala dalšího podnětu A-
n když viděla jak tu sedí matka
lychfiva co uslyší očí n dcery
ncMpouštějíc sklopila Kviéka zra-
y a konečné začala:
Chtěla JHem vídéti zas jednou
Adélu Knotkovou — víš za svo
bodna Karáskovou — jíi rni lní
se na ni — doprovázívala mne
někdy domu když jsiin' chodily
lu školy Vždycky jsi mí ji kla
dla za vzor — no možná že v o
čích její matky byla jsem vzorem
zase já Vdávala nc skoro o
rok dříve než já Molom ledy me
zi námi nastalo jisté odcizení
Ale teď když jsem taky vdaná
vzpomněla jsem na ni ziimc a pocí
tí jsem louhu abych ji spatři
la Krom loho jsem slyšela že
budou ii Knotků brzy choval
a lo mne laky zajímalo
Klará paní pokývla solva zim
lelné hlavou A eo jí lim oka
mžikem kmitlo v očích vyjádřila
by asi slova :
"Rozumím dceruško Myla
jsi zvědava"
"1'řipadlo mi to tak včera''
pokračovala Kviéka "Ale bylo
již pozdé Odložila jsem návště
vu ledy na dnešek - Mydlí na
Vinohradech v Táborské třídě
Zazvonila jsem dlouho mi nikdo
neotvíral Konečné přišla holka
otevřela a tvářila se jakoby nc
věděla má li mne vpustili nebo
zas dveřmi přibouchnout "Ma
ní doma?" lážu se - "Ano"
odpovídá mi lo stvoření ale je
zaneprázdněna milosti my už od
sedmi od rána čekáme rodinu '
V tom se otevřely dvéře z po
koje a do předsíně vyhlédla star
ší svobodná scslra Adély Krony
'Co pak se děje Kronynko?"
I - Ml '
povídám I o jste vy i poví
lá ona " Prosím vás pojďte
lál milé je lu nějak smutno"
Ifoztimí se že jsem šla a led
jsme seděly s Krony v jídelně
tu l '
iiJlU t if př l hroku
mi l k iulk H iWU
" b- dS Ui " M!tl It4
U iúu lií" iultU
mI!ií ' t tdm mU"
I t'k klOiU Hb! rb
Modívala jsem hc na Frony Pylu
sinalá n hleděla vytřeštěnými
zraky ke dveřím ložnice — A po
chvíli zuznélo to podruhé Ne
vím kterak jsem se vzchopila
nevím kterak jsem vyšla Jen
vzpomínám žo mne Frony křečo
vitě držela abych neodcházela
aby lam iieosainčla Já však ne
měla již odvahy slyšeli po třetí
A když jsem utíkala ho nchodů
div že nc slřemhlav tu jsem vé
dčlu jediné : že hc dám rozvést —
že se dám rozvést maminko ne
bol! toho no nechci dočkali -— "
Stará pani pevné pojala dceru
za obé rnee přitáhla jí k sobě a
řekla:
"Slečna Fronynka je nemou
drá OHoba že té tarn zavolala —
Neměla té tam ani vpustit 0-
statnS ani Fronynky tam nebylo
třeba — v každé rodin é se najde
rějaka utara teta když bčží o
pomoc o zastání nebo moudrá
zkušená sousedka — Teď aspoň
víš Evičko kterak to všechno je
Vzpomínáš-li jak sc mne na to
lítala tehda na podzim z večera
onoho dne když u nás byl Háček
poprvé? Vždycky jsi byla tak
srdnatá na vše odhodlaná a tak
brzy té přepadá tréma? I 'odívej
se na mne děvečko Jc mi bez
mála padesát let šťastně jsem
všechno přečkala bratříčky tvé
kteří zas odešli i tebe - - a lys
také nepřicházela na svět se smí
ehem věř mi to! A co Máček?
Jak jsi iiiim' polekala! Myslila
jsem kdo ví jak ti ublížil A
lomu bys mohla způsobil lakovou
bolest? A našemu tatínkovi? — 1
No dobře Kvičko Poradíme hc
s tatínkem poradíme když chceš
Všechno mu to povím — Víš co?
Mohla bys tu zůstat k obědu —
Rozumí se vzkážeme taky Háčko
ví nebo z loho všeho vidím ži
dnen doma nevaříš Ten by si
dočkal pěkného obědu — "
Maní radová spěchala ke dve
řím otevřela a volala do kuchy
ně :
"Maruško dejte na nudle o va-
prosila za odpušténí a zároveň
hledala u ní záchrany a Šepotala:
"Nezavrhuj mne maminko
Irahá že ti působím takovou sta
rost --- a že trvám na svém — na
světu — — nctťoti nevím' Hpani-n
mne to nebol! "
Kviéka vrhla hc matce na prsa
a t u došeptala:
— neboť se mi zdá že již ne
jsem sama ---- ze jiz nejsem sama
malilinko drahá — ale ty mne ne
opustíš maticko zlatá a budeš
při mně viď?"
"Kvičko!" vylinulo se z úst
paní radové když k sobé při
tiskla dceru jakoby ji chtělo u
maékati a přece tak jemně aby
jí neublížila
"A eo Háček?" otázala hc
"Háček neví nic" šeptala K
vička "Vždyť hc m ním chci dát
rozvést"
"Ale arciže dáš hc rozvést"
přisvědčívala jí matka rozšafné
"Nic jiného právě lak nespěchá!
Podeji! by ses nedala! — Marčol"
vytrhla paní radová dvéře du
předsíně "Pojďte sem I Ty nu
dle vyválíte - špenát oberete a
vypere! c sama my nemůžeme
my tuhle s mladou paní musíme
do města Arci pro Ráčka aby
ke špenátu byl řízek Paréo! 11
smužíte dva řízky laky pro sta
rého pána jeden llomovníec vám
pro ně skočí Počkejte půjde
s námi ja je koupím a přinese
vám je Tak - A teď pojď K-
vičko Musím po tom všem na
čerstvý vzduch a tobě taky neu
škodí kousek procházky Polom
si zajdeme pro Máčka polom M
Máčkem pro tatínka Potom hc
vrátíme k obědu - Až hc nao
bědváme dáš hc s Máčkem roz
vést areížeť A budešli chtít
dám já se h tatínkem laky roz
vést ať je po tvém Dávno mne
lo mohlo napadnout No nevzpo
mene člověk Ale teď víme eo
uděláme A pak zůstaneme sa
my s Maruškou a s tou dru
hou Kvičkou -"
Maní Kva zahořela teď poprvé
ruměncem a sklopivši zraky ře
kla tiše k matce
"Maminko prosím tě ucpu
smívej se mně !"
mv (lve sam v i ani
iy I ii ii Adély vedle v ložnici ale
Ivéře byly zavřeny Nikdo nevy
liázel ale též se nikdo neozýval
Chvílemi zaznělo k nám nějaké
ílŠeptlIlllí ale nevěděla jsem
kdo to mluví "To je lam paní
Karáskova jíéko víc přidejh
Starému příteli který po léta
se osvědčoval musíme zůstalí
věrní Máme li zastaralé nachla
zení pak nesmíme zkoušeli vše
chny možné prostředky nýbrž
nutno lu hned sáhnout i k výbor
né osvědčenému "Kain Kxpel-ler"-u
Natřeme-li mí silné krk
mouky přilej-' prsa a chodidla v krátkém čase
te lžíci mléka a lžíci vody mla
dá paní s námi poobědvá a přijde
laky pan profesor — domovnici!
k němu doskočí tak - - Ještě že
jsem měla ten nápad a přinesla
celé kilo Špenátu Počkej dce-
Mi aheiiečková" povídala Kronv ruško pomůžeš nám ho obírat
Ani nu nepřipadlo zeptat se jaká! Kviéka stála u pohovky jako-
pauí I irnbeiieěková ale vlastni
lo rozumělo samo sebou "
Do té chvíle vyprávěla Kviéka
souvisle a hlasem ustvni ie
pl'l posledních MoVeell poznyi
as její pevnost i 'ít ila to a od
mlčela se ahv nahrála ileehu a
by neměla zdání co se kolem ní
děje Neposlouchala eo matka
volá do kuchyně neslyšela co
mluví k ní Ale když paní rado
vá zavřela zas dvéře a vracela sc
k dceři tu pani Kviéka vzhlédla
k matce sepjala ruce jakoby
poznáme blahodárný účinek —
Možno pak "Main Kxpeller" v
Americe obdrželi ve všech lékár
nách po 2Ú centů láhev Nutno
však při tom dáli pozor na o
ehrannou známku kotva Adv
Marie Boutínová
— -JiV(tiltii íviullriui —
čím li 10 Ho 13 Htr Onmtia
I I)i iicjnovřjŇÍ mody ?n celty
B přiiní-l eiié 7liiil(ivuji Anty pro víti-
rhy f ileitiinti
eiinHt -uniiViui
f'ill& Mi(lkll-
::itř
ZDARMA™
! ZDARMA
irbé Jll
1'itltnvil A rhh přilhltt ptthpíiiil ÚilV li lu-piiíkul 1 II'
1 ! et n i matku luHivil i
JiV' Itejrali JÍ tUHJe
" Ano la je J i i i ii h
inrl i' lo ' o le su idmi iiijiti
pih mv k ruMifcbi Al' il MI
ltfiik iidil'M lu Tali
k O Ut p'l l tl lin % Ml4)ÍU
la n 1 " k oi jníi y t ji %ie
MIIV jtll "
" Aok Ulitu i" rb4pU p4
lit l l i4 iilieliií !i4 diflo
"IV W 4 A i pOpb- Ultoik
i tiltl lu l pi U "
"c tiíiilk(( i IimI u U
llViilU l o k
Vmeliiu trpui krujititit kteří přihUxi u iianuh 1liutfllu a lekánnUii kteřt maji na skliuté Uu od
t ik miinliyiti nažývauA Zázrařtiá Theupholtna Tlié olictríl hu itnn na íktusku t poíAttánl -
llUsta e o imj jesta Uiim! 1'řenvíilfts ho o něm nul tia koupíte Tlsii oob uliva toto Tli a oil tvli
ilitávim nuioidtvt ttnpisu v unii vypravi o dutirodlnl J Jim pnntotlo
Tryicijimži "yjUil£gjk°llj ila a véžesC buda Vám oditiěnoti
~ tTTheopholina Bylinné Thé Silitel Jater Ledvin a Krveíistitel
Jest i éity přinutili lék zdiuvntniui ákiuo in prokeuuuinv ii odp"i ii'' n irť jot jak
pii ilek- tak i U'o ibple a pok!iir úlevy pil řiipi' Uvnibmli v žaludku ilu- nattel i
ibliniii Itiviií jiiteiniih obtíži h bilsleih hlavv bulli V ádih in 'uu teti mu
laru knli liiturlii tidn iu hl ille i iiiatiouiu lo nriilnii dn bideMi V beku buleitl
kiii ni'il U"-H i unlb niHti tláté vhuté k jídlu oni! MÍ muudiiiliiinu pop iniih -
! liUH UVe ivrVŮlll blt iU' tlM-llilllel In r VuMluxt i U'lbu Hlo:iti llifU
I I 111 r- I I il K it ililv li IU st i i li jl V i 1 In it i í 1 li k
ťhtlll JkI plijilnllé Mitlee libnlikl Nijlpí b k pliťhnl li'l'"tl
Hlute 10 o viorky Thé i o dilíi xÁvbu v líkráih u luikh jťtnAtcla! l nni n
a k d'i-t ild puti o c1k3 i o lbe plími k li nu N4 pl l j pí it VM'!l" ' "
d-'HU ii-lltii Vrlkií kt tibu k l M ll
M i i pti iiii I 'i m iMte b tii 1 11 k ilat pln i"i' n dik
Tipíi í k't VMi lV Ivé pi l'niiC %tttt ltlk 4 i H H'é i ll il' tttvk J M !' tvUÍ
i I-mí pri vtlmv V4 lu-iMH-ť Mim lu )lpt tiiuMniit t t pm ilťni iilu i
lnbid hkv in i ium bo!u K'mi n i i-!ívj u"o j Ui J
aMnV 1't i k 14 id ll i 1-íli lili lty Silil-I a po toibtl t ibeií i kriVi
i-l pitf Ikv piu ťii-ii %! iui f Ht lni Vito trtti joiiy l k t Iahi
I14 inVolk d-i 114 akmiUu n kiiiau iM iti MHh iklv U VrujuA' wv
iii ikii n 1 bu b nu ii ti iiit iiAii v#ikv }irii -4 kiuikw t V tťkv V
i ' I'ii K't pAl nnííik i 1 in I"
nrdilii
tl b duu
mi ř I !' IN'- 'A d 1
Ihoppholino (toiiiGdv Co„ Dnpt I0„ So Ocnd Indiána
MAtlK VOTVřltA la4kT4
IHjlI-StlV liktU
k ika pí
ftíkU J j b j- n pru pp ' j
3C