Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, April 30, 1913, Page 8, Image 8

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Strana 8
VOKltOK DNK 30 DUIJNA 1913
POKROK
PUULISIIING CO
vyd4v4
řOKEOK ZÁPADU
uilxtnl vyd4ul
T Cmtt vra Hulín okru Nb T tfckuy-
i a Olarkitoo pro C'o)U okrei Nb
vi Wílen Kunu pro ttfct JUuiai r
(Mař Kupiil Jn„ pro t6t lowu v Ht
Pnul Mluneapolli Mino pru H4t
Mlmumotu v Tyndall B D pro lUty
Honili a North Dnkotu
Ffidplatni:
Přu Mpojané Ht4ty $160 V tu lUnadu
♦200 Do Evropy I2B0 roiiiié
2wJlky poiiÍJŽul dtijui i pomoci pi
nMiliU pouk4k (Mowy Ordari) u
priMMiťb poukizak (Kipreni Monny
Ořdnfi) líttiikuvuíuií pouk4k (Kmik
Vtutl) aneb v řgltrv4in dopUi
0immuJU II iv4 phut£hov4l udrj
tu nliifím 1 liovoti udráním
pnply x kruhů ÍUn4rU ochotné
uvefujiileia Mul lýti nluíiá p"""
hnu úmyslu iiíikohu líKobné poíkoJItl
puiliiAny plným jmmem nff JI 4
v relakl ulajme hjo i dupl
min uvnfoJwAoií
-1!
MAMA "
Někteří lidé jou putniij toho
lllíllělií Že nvfij vlastni Žal budou
méně cílit když bez příčiny
způsobí žul jiným
UcpiiblíkAiiskA menšinu v kou
KCinii notva zrněni podMatnu cti
ní osnovu ule žo ne umí potýkali
o každou í'f půdy musí jí do
žnutí každý
líývá v tom čunio kun tftiifíky
u zároveň ku humoru jak his nfi
kdy lidé nemohou dohodnout!
koiiiu hylo více ukřivděno n kdo
více ukřivdil
Tu nauka o právech nvrchova
nýeh Mátů jest pěkná v theoríi
ale po čertech nepěkná v prakní
jak právě no přcnvědéila Wilnono
vi adinínintnice
Ýf jest Culíťomíii pokrokovým
Málem dokunjo mimo jiné i to
že poslední a něm utvořil !!00 no
vých úřadů většinou ne slušným
plutem Kde pak zfiwtň ví zu Ka
lifornií u1 příklad Ncbrankal
Památku zesnulého Kdwardu
Kosewjlcru uctěna hyla onehdy
zooizcfiím duhu vedli! fikoly v O
ínizc kteri jeho jnířno íh-ho n jo
to celkem fHfdn' uetřní řko
li upomínku nu onoho muže vždy
cky hy zfixtila wvřží a zelenou
ponévail ik uttrříiž v wvřtfi nřco
znamenil u míjo vykonali
íJuvemc JohriHon z Kalifornii
kindídřit zu mÍHtojtrcHÍdenta n
prOfirrcKMÍ vníni líni ku v potdedníeh
volhueh Mlif-iií uvÍ! ftížňdoHtí ni
ce íiedohiid ulij "národní pouta
vou" zdatní přece a přítomně ví
c veřejtní pozornoxtí zmijíma
nežli jeho hývalý kolleu na o
nom lítttku Theodore KooKevelt
Doiifime že vypukne-li vojna
h JapotiKkem preHÍdnt WiUoii
hud pamitovati nijakou Šarží
na plukovníka Koosevelta už
toho důvodu žn v roh 1'JIG hude
opřtnž prenidi ntHká volha a kdož
ví co by Hi! mohlo m ho nemohlo
ví vojně wtati rn hoť každý němí
ří tak ípatně jako onen p
Schrank v Milwaukee
11 nelinontova předpovídá ži
iiedoKtaiiou li americké ženy vo
lehní právo do r 11)15 že prý zu
hájí zrovna takové bojovné takt i-
ky jako uledují přítomně zYny
angncKP íiy nejraaejí žijeme ve
MVMtém pokoji a iiiirii i každým
ale kdyi ne má už bojovali diivali
byclioiit pfedwmt otevřenému Lo
ji před vyhlláníin otrávených ií
pň kdy uejmén-S junu ořekávány
Na Ifttikťlě vyslrojcuriii fuím
dipliímalňm pannu Mryaiiem n'j
liilnéjilm llápojriii vedle vody
tvU lokvitM-nA vinná kťáva Ii
plomalická ilikcla ovSrm immLi-Hujf-
íMtvípeňm ri'h ld aby
Veřťjiiá prujt-v tli řn i O tukovčli!
ptliiiíh mvlt m1 my byrhuoi
u-rilt vidiMi nby fíValu I p
Taftot "ďdUřov-í dipbmeiiM
tKoltMipíU 'Miplioi'i(! vdua
Ollrhdy lioUllV pňortly
koti ipritru 4rvt i pl itinm
jvdHtí toUbi dioty ktrrá rý bu
ií - frkali th ruby it ivrho
iMtubiier il t %rll( # výikuin
tt rraljr ibi itdirtiirK kuC4ti
Ooi J# l dboiKa ki li
muže tři roky u jo v tom kua
hcroÍHtnu a atbezapírání alo co o
heroÍHinu tíeh stutiníců jiných
dam které na muže čekají a mař
né éekijf celý život?
Ohnu Fmlericku Wuttm' 'U
itku a život" krřiHiiá alleiíorická
malhu (poNlrňdající vňak HitĎ
jik u muže tak ii ženy) který
vřnován byl uméleem Spojeným
MtAtfim v r 1H81 a který odHtra
nén byl z Uílého Domu dvřma
předcišlými jtrcHÍdenty poněvadž
příliá umravnělí lidé méll proti
nému tiámítky byl prAvé znova
vyvéíen na bývalém miÍmIo pl
Wilmonovon což nepoehyhnS
vzbudí mravní rozhořčení umrav
nflých líilí tím KpÍNc ponévudŽ
pí WiUouová má tři (bmpivajícl
dcery jímž přece takové "pohoř
íenl" licinřlft by před oéí klán ti!
POLITICKÉ VÁ6NÉ
Jhou diea politické rozdíly ja
ko kdykoli bývaly ale jext více
nhovívuvoMti k názorfm odlií-
uým Hývaly cany když demo
krat Žádid od nvého orgánu de
mokrat iekého cuNopinu lby V
každém čísle pranýřoval republi
kány uhy je líčil jako vlauli
zrádce jako lidi kteří íiemélí ni!
jiného (in niylí nežli zniéílí tuto
kráNiiou velikou zemi A repu
blikán žádal totéž od nvého nr-
liánu éaopÍMU republikánského
V tomto ohledu hodné ne změnilo
lne předi-vAím éenářlvo žádá
od éaopínfi nent ranné lícení udá-
loatf a nedá ni namluvili že "ta
lruhá Htrana" nerunýrSlelti by ne
zeiuj u národem dohře
Nu léto zniéné ninýnleni značnou
éát zánluhy mají veliké linkové
UMMocíuce jako jent Spojený ÍÍhU
dvé druhé podobné i)entury
Ony dodávají zprávy éanupínfím
různých políiických oiNtfrtfi a tu
ovňem jext každá ntrannickont
vyloučena Ty vél-il éanopiny nice
ni vydržuji ve unluiiKtonc yc
zvláštní korrenpoudenly ale zá
rovert lřiiánejf di-peíi) Spojeného
linku u každý nnadno učiní ní ú
mdek které jnou méné předpoja
té a VÍeu Kliolehlívé Korreniion-
denlí Spojeného linku mají za
hlavní úkol podali obé ntránky
každí! véeí Když na příklad
předložena jest v luuuj-rcMii oxno
va podlijí hlavní irjcumcnty pro
ni i proli ní a tak ni pocínují i v
jiných přípiidceh
To vneeko nevyhnutelné nméřu-
je k vykrynfulMovarii veiejiielio
mínéní a učínéní téhož nhovíva-
vým vůči rdliíným názorům —
ť'axlo bývá vpomíuáuo takových
velikých redaktorů jako byl
řJrccIcy Duna Mědili ('owlen a
jiní a oni bylí opravdu muži ne
obyčejných nehopnonlí lieobyéej
né individuality kteří dovedli
vtinknonti nrřitý mynlénkový ráz
celým (lokoleiiím uvíak vzponu?-neme-li
ni na jejich ntrannictvl v
politice na jich bezohlcdinmt vfl
či názorům jiných lidí vidíme že
ta jejich nepopiratelná velikont
nebyla bez nvé nlfibé ntránky
)ne lidé různí ne v politice zro
vna jako před nto neb paib-náti
léty ale jnou vůči nohč v názo
rech nhovívnvéjíl není té býva
lé politické váhnivosti
M00 DOBRÉHO SLOVA
V téehto dnech přinesly novi
ny zprávy o dvou zločincích
jichž zabočení na cestu nepravo
sti mélo příčiny do velké míry
podobné leden x nich když ne
byl přiznal k vraždí a celé íadé
loupeži pravil i
"Já uvaluji vinu za viteky nvé
nesnáze dm policii Kdyi byl
jsem iimlým hochem zavřeli mne
bť všeliké příčiny vsadili mne
do cely a bili mne T učinili
iiinolmkrátc Kdyby bylo bývalo
iniiu zacházeno duhře kdyi
jsem byl mlál byl bych dnrn
řádným člověkem"
to Veliká ÍAh'h pruli celé
tidiké spulečiiosti jpjíi pulieíc
jist jakýmsi ochranným rmue
11'ilt I'ře lietUviielu loiliilll
jslHC le jak tbi iuriiVdsti IICW
'"ké pitiício !ív ní ináiiiý
I itvt Jin-ob {íu a Inek Ion
l"tl dlít jrd lt $ liřjpfední l h
lt"l y Aiurnee kl jl 14
kild V hh ilibárh kdy l vi tu
Uk!U bel blll(V T!Ík(l I4d
ti oi p!ieiji "} ilučiiito-st
pdt!ÍJrit tt4li ik Soťitilig il
! jUtí míla I v l ti th[ fnírb
'i i ! brMiij U Utni iby
lili -}r 1 4 pfi t-)j4kr
nlupek zatčené iiepohlížcli jako
na zatvrzelé zločinec a nejednali
H nimi dle toho
W A Piiikcrlon jeden z nej
známějších detektívft na ívřlé
jenž ne zločinci no zabýval celý
nvflj Život nedávno v jednom
článku dokazoval že vlantnfi není
ničeho lakového jako "docílí
nont" že jnou to okolnontl kte
ré Jvořl zločinnont a zločinci' —
rinkerton doznal nico vlivy dé-
dlčnonti ale zároveň dokazoval
že tímto vlivům mohlo a dalo by
ne čelili výchovou zdravým o
vduíifiii nlovem okolnontmi
Onen druhý zločince prohláníl
že nveden byl na dráhu neprávo
nli tím že byl nurovĚ nhit jintým
farmářem který nalezl jej % rána
npíeíbo v jeho muntall Jako v
prvním příjuidé je lo vzdor je to
palčivý pocit utrpěné nenpruvedl
nont i jenž probouzí nenávinť
proti celé lidské niolcénonl I
Charlen Díckenn ve nvém "Da
vidu Copperfieldoví" který do
velké míry jent líčením vlantnlho
života onoho nlavného npinovate
le iniíliekého vypráví klerak
malému Davidovi malkt již
zbožňoval jako nvéliei přivedla
otčíma tvrdého přínného muže
který malého Davida nbil když
ne mu zdálo že nciikiiujti k nčinu
donll příchvlnonli a Že ne dontl
obře neučí "Jak jediné dobré
nlovo od !oho muže ' vpomlna
ni "David CoMierneld" V lo-
zdéjílm vfku "bylo hy u mne
vzbudilo lánku pro nčho jako
otce byl bych jej mři rád kdež
to ono mírové nbil} probudilo u
mne vzdor nenávinť proti nému"
Dit ujeme pouze po piimřll a tu
liž nikoli doslovné ule málokdy
moc a ntia doiireno niova hýlu iuh
diiraneiia jako v ononi Mchku
"llavída Oopperfíelda"
'o iiiaiižeUkého noužení bylo
by uňeiřeno kdyby ve vážné tře
ba ičké chvíli bylo řečeno nlovo
lobré na mínlé slovu prudkého
zlého jak čiislo oibuení mezi ro
dičeini a ilčtnil bylo by zabráni'
no dobrým slovem jnk čusto do
bré nlovo i mezi lidmi jíž řízením
osudu na dráze životní ne potka
jí mnoho by způsobilo mnoho
vykonalo
kdyby řečeno bylo
včim
SVĚTOVÝ MÍR
Xiijímavo jest že V J Mryan
mkretář nlálu jenž kdysi nlál
polil ickéiu bojí proti bývalému
prenídentu Taftoví pokračuje
aspoň v jednom ohledu v prácí
jím započaté
Prcaidciit Taft působil dl sil
nvých v zájmu váenvflového míru
a dalekosáhlým krokem v tomto
nméru byly arbitruční nnilouvy
rrancií u Velkou Hritanií které
jak známo zabity byly v nemilé
jenž jisté sporné otázky chtřl vy
jiiiouli i ůsobnosti téehto aibí-
tračních nmluv Zamítnuli jich
bylo trpkým zklamáním pro pre
nidenta Tafta neboť jich uplat
nění bylo by znamenalo velkou
historickou vymoženost jeho ad
ministrace
prací p junové v zajmu
vsesvétového udru hodlá pekra
čovati sekrelář ntálu Dryan a již
pracuje na plánech které co
nejdříve předloží senátnímu vý
boru pro vztahy n cizinou
Jisté každý by si přál abv to-
to úsilí korunováno bylo zdařeni
ačkoli v dobé přítomné mnohem
více cleme a slyšíme o válkách u
přípruváeh k ním o nesilovánl
armád a válečných berslev nežli
0 mírové prnpaifamlé Od války
prusko francouzské tnbla M v ro
pa tuk připravenu k válce jkn
nyní a v kadé t téch velmoci
jet silná 'vojenská strana ' kle
lá siihžJ ne pťesvédčiti kruhy
roz)idiji trt "pravá ch!"
imď-lt n že Ulkoii hodné dli
by se #Ukti V Kakoimku na
přlkla I došlu k velkým yiio-uňm
v kabin lé kdi to "vojenká
strnu" iietniU prsbu nou
Jak V kooeb ti bude ritstéii o
tákii bnlkďiiká vm don it
kdo mohl ly i ((éjikoit přd lti
liiot pó přetHt předpMé
!t J t vi ko % rvr4 juk l dá
jeli Ue li ke V ii MMI ltr'í vpuk
tiOUÚ pr HMít b4tkÍHk tt
P'ititt kíiřé dálo SlM4 bv
ikompbkM sty neboť jut j t
i'' li l $ Vluoe( pdp-roiU
1 v Uk lijoV jel by OiiiwU
14 ir jýhidní} pru b a k
i-iJ i Tur k toobbi bv itsjíti
jií tjjskvk tit!
Ani ve Spojených Státech není
holubici míru dopřáno poletovali
bez znepokojení že náhlo zapla
šena bude Je to již v málo le
tech podruhé co hrozí vážná zá
pletka n Japonskem Prviifi no
Japonci rozfertill když ve nlAlfi
Kalifornii mřlo být! zakAzAno ja
ponnkým dřtem íiavSlívovntl
nkoly h dél ml béloelifi a nyní zro
vna zuří když lidem jejich ple
mene má býlí zakázáno trvalé
vlanlnlclvl pozemkového majetku
v tomtéž ntálé
Není tedy doba zrovna nejslib
nřjíí ]iro zahájeni mírové propil
jrimly tivfiak podnříll ne přece
p Hrynnovi nmlřitl celý nvřt a
zbavili jej hrozného břemene ml
litiriniiiu bude míli tím vetší zá
sluhu VÁLEČNÉ MRAKY
Dle zpráv z Japonska docháze
jících jsou "Vankeeové výcho
du" tentokráte doopravdy dopá
leni li o válce ne Spojenými Stály
ne mluví jako o včel která zcela
jisté přijde Jak ve zprávách
jsme ne zmínili je to k vůlí eby
nlanému zákonu v Kalifornii dle
nřlioŽ má hýli zikázAno cizincům
vlislnictv pozemkového majetku
v onom nlálé Do vřel zináhln
federální vláda a co loto píšeme
mkretář ntálu llrynu ne nalézá
na ecnlí do Kalifornie aby ta
mnímu nnřmu nějak domluvil li
le jest jisto Že nijaký zákon ve
nmřru tom přijat bude a jest
zrovna lak jisto že Japonci bu
dou v tom spatřovali "urážku"
Doznali dlužno že původní
siiéniovní předlohu byla namíře
na výhradné proti nim a proti
'íniNŮi!i nebol' znčlii že pozem
kový majetek nesiul vlastnit) ni
kdo jenž nemůže ne slálí obča
nem Spojených Slálů To pozdé
jí bylo opraveno aby lakoví ci
zinci mohli vlastnili pozemkový
majetek pouze rok a ne déle než
to nijak Japonce neunmířílo Po-
I ' i 1 III r l
iimmii ieoy pi cdooia v nenaic noy
všem cizincům nyio ziiUazino
vlastnili pozemkový majetek
kterýžto zákon jest již v platnosti
v nčkolíka Málech avšak Japon
ci dále ne ježili U ježí Oni proti
takovému zákonu nemají námi
tek v Miehiiiinu nebo v Mínneno
lé ale ncchií jej míli v Kalifor
nií kde obzvlášť ne jim zalíbilo
Vláda federální jesl ovsem v
chouloMivou situaci Ona do vní
ternlch záležitostí nvrehovaiiého
Málu nemůže zasáhnout! a Kalí
fornii přiznává ne plné právo při
jati a uplatnili takový zákon
kletý uzná za nejlepsí pro zájmy
nve avsiik federální vláda před
celým nvčteui zodpovédtiu jest ZU
zachovávání mezinárodních smluv
ve vSeeli Málech amerických
v eřejné mínčiií ve Spojených
Státech zdá ne hýli v této véi
rozděleno kdežto lid pacifického
pobřeží nnaží ne vysvéllili lidem
na východe a nu středním zápu
dé že nechápou a jakými pro
blemy jest jim tam nu pacifickém
pobřeží zápasili Nedávno dáno
bylo na veřejnost jnk pozemko-
va mohovilosl Japonců v Kalifor
nii vzrůstá rok od roku a poné
vadŽ lid ten nikdy nesplyne ne ži
vb ili domorodým jenom mezi ne
bon a pro nebe žije jest to vlaní-
né budováni Mátu Ve ntáté jest
to jako by pacifické pobřeží bylo
pozvolna dobýváno pro néjaký
cil národ
Kdyi urovnán byl npor vznik
muší k vůli zákazu obecných
škol dčieiu japonským prozrae
no by lo st Washingtonu i veřej
nont neiiířln ani tušeni jak málo
sebttebi do vjpuknutl války me
i Japonskem a Spojeními Stát v
n situace dm-ktd jest jšlé váitnéj
í[ Jill"liri inoll lilu ií fi
Na plíklttd V Nebluee V
posledním siiémn přijat bl a gu
-trn' tem podepsán ákim klerý
írtkaiiijc sóalky hmí béloeby a
Japonci a lo rmníjs v ÍUi imk
dm vyvolahl jitřeni v tmu n
Uiéj spatřuji Japonci uiálku
kttroii prv1 nnnííi by si dU libiti
V iejjbuavJjš{ „ ví bo Jest
CIIMiel V Jdpotuku Í ďnd
U smi v Utttiitl trmkv v nuj
a - tedy J4oťi ve Hpojni h
Uleeb dontábaji - obn ptávii
klrré MUti V n eiiti ji-
hým nirudAm dplij
K'bi í VípoioMif mi v tf&
Hepalbi Aiuiíiu Jpoiiet V
Jejieh Uh'# Kukeoi iu V V
U bil V {} bia U UtoOr U jk
yit # jyUjt dljmtiý u l
HLAS ' ' UTLAČOVANÝCH ' '
Spojený tisk v léehto dnech ro
zenlal % Honton Miish následují
cí zprávu časopisům která zaji
sté nkytá liodmS látky k přemý
šleni i
"Mzdu Mary Konovnké" kte
rá hrála takovou úlohu vo veřej
ných rozpravách o induntriáluieh
podmínkách byla přcdmňtom
pronlovii Jiřednedy Kdwina V
llreeua při zahájeni výroční
nehůze ndružciii vyrubítelů bavl
něného zboží
Kiklleké jméno Mary Konov
nké hylo dáno rusko polské dív
ce 22 lelé která ziuiiénliiána by
la v textilních dílnách v Dii t le
Knlln N V' zu lýdnfi a Máv
kovala o ifiitiu
"Hvfdcetvl Mary Konovnké
před iirbll ručn! komisi bylo uve
řejněno po celó zemi" p (Ireen
pravil "V důnleileích toho tiní
v n (lohronrdečných lidí noužilo mt
nad ubohým slaveni léto chudé
Polačky
"Já bych rád řekl nřkolik nlnv
Iřmto jeinnoeiiným lidem Mary
IvonovnkA Moji před komisí Je
lo ubohý lidský ivor narozený a
vychovaný v chudoba a bídé ne
vzdčliiný necvičený tupý hlou
pý avšak má nesmrtelnou duši a
louhu o zlepšeni nvého MiVU --'
Chce ifliill) týdně a bude npoko
Jenu n tímto ohnonem Její dři
vcjsl zaiiířnliiavalcl továrník
jenž má velkou lovárnu předsta
vující Invesjmeiit víen než nillllo
nu dollarů klerý Jest výkonným
úředníkem podílníků Jeho npoleé
nosil kteří všichni Žádají aby
vedl tulo továrnu výnosné praví
otevřené! Má budu platili Mary
Konovnké iflí lýilné a (o jest ví
ee než ní Ollll llsloilží Nemá
žádného Induslríáliiílio výcviku
Já chci vycvičené vzdélnné dív
ky mohii li je doslali'
"Slyšeli jste loho nenáviděné
ho zamésliiiivntclc laskavé dámy
a pánové Služby Mary Konov
nké jsou na prodej On nabízí i
j vilii
Co vy nibídneielř Vy
paničky hospodyní n jeuiiiýmu o
éímii biidele bílili vícij než M
týdně f
" 'Ne' řekfiele "Onu lieiiuií
unířlieky Neví ničeho o mechu
iiÍmoui moderní kněhyně JA jí
nechci'
"Vy pane obchodníku co vy
dále? Vy nemohli bysto potře
bovali jejich sllIŽeb les) liehcz-
lA a iieúpímná
"Vy všichni ostatní doktoři
právníci duchovni politikáři
redaktoři co vy nabídnete za
služby Mary Konovnké?
"Ona chce jenom )R!)0 týdně
Pro milonrdeiint vl boží pánové
nedovolte aby ta krutá továrna
opélné jí doni ala Vezměte ji do
vašich domovů do vašich kance
láří do vašich nt udoven dejte jí
příležitost ve nvřlě Vy všichni
křičíte společně 'My ji nechce
me My nemáme žádné potřeby
pro ní ale donuťte onu továrnu
aby jí platila mzdu za kterou
mohla by hýli živa'
"Továrny na bavlněné a vlně
né zboží jsou ev ičcbiiými školami
pro sla tisíce pracujících lidí
přelvořujlce j a nevědomých a
nemotorných cizinců v obratné
sebe respektující vzdélnné Aloe-
ričany"
Pan (íi u skončil tvrzením Že
celý len obchod továren na bavl
něné zboží za mnoho nestojí
Po Mary Konovnké dopřáno
tedy bylo místu ve veřejném ti
nku druhému hlasu "utlačova
ných" -~ pánů továrníků Oni
sice jsou lo skont nitmi millioná
íi a někteří při nedávném vyše
Kováni nvédcili ie ani neví kolik
maji Miitomnhilů ale nyní vidíme
tť vlaslně jiou v tom obcho
dě jenom g lidumilnosti — aby "t
nevědomých nemotorných eiin
cft dělali obratné nebw respektu
ji I Vídělatié Amei ičany" —
Mějme ledy l nimi kun ivm
pathic - jako Mary Koimv
kkoll
CrkNOHORCI VE 8KADAKU
Po litkobkalýdoiov obbbánl
padlit pevtist kdr lilesti
tUi v Albánii a lurMká pádk4
Ví trtU e tVlIiuliKiniul i i ti
bhfiu lntti lávvretuV akt jed
iohi t 0 JeoeliiřjU b dřNl pit
" vi!kr tlkluk-J tK
t n& i tub' I toikil luul
l peVioMlt pi #nirS lt
l id bvlt d poliK H
rooíi ii viats Sk(r bv Jby
Oeriiohorci n tukovýni obfiťmi
jako dobyto hylo kterékoli místo
v kterékoli válce Nikdo tudíž
ticbudo no divitl Černohorcům
že hotovi jnou bránili a napjeliia
všech nil co tuk těžce získali žo
jediné před násilím nntoupí
Když do Cetynfi doňlu ziráva o
pádu Hkaduru prohlAnll král Ni
kola i "Skadnr jent fernoliornký
Hodlá 11 J'! v ropu ukrásli Hkadar
f-eifiá Iloře kterA obito vula vo
jl krev zu jeho dobyti Kvropa
provésll nt ii n! onen úkol násilím"
A skoro Nnučanno líakoiisko po
slalo po velmocích oběžník v kte
rém pruvli "Podnikněte bezod
kladné npolečné kroky k vypuze
ni Černohorců ze Hkudaru ucho
lo tiříiiimo mimi" Rakousko má
puholovo liOOOD mužů kteří pou
ze řekajl na rozkaz iiby vytrhli
proti Černá Hoře
Depeše zaslaná z Imudýna ve
člvrlek zni npíše optlinintick-y a
tliimoči nidéjl žo Černá Horu
přistoupl nu nějaký kompromin
vcluioeeinl navrhovaný lak aby
zu Skadar přijala kun území jinde
u rároveň peiiřžilou náhradu zu
výlohy jež inřlu n obléháním
pevnosti
Vládu černohorská bylu prý u
pozornéna že všecky balkánská
nlály smířily ne n rozhodnutím
velmocí Jež bylo diktováno nej
vyššími zájmy M v ropy Jliillinr
sko na příklad zastavilo nvůj po
nlup nu Caříhriid ačkoli pravdě
podobně mohlo dobyli tolo město
Srbsko vzdalo ne přístavního nu'
nta Durazoj ftceko zdrželo ne tr
valého obsazení mésta Valouy a
('Vrná Horu musí prý vyklidili
Skadur Tím by nijak nezadala
své cti a důslojnoslí a pouze u
sloiipilu Vájmům celé Kvropy ja
ko oslatní slály učinily míní vel
nioee TI kdož situaci bedlivě Medo
vali praví ze lliilíe bylu hotova
prohlásili válku in- byla by do
volila fřecku trvalé obsazení Va
lony u stejné (ukoiiko bylo ho
tovo k válec než bylo by dovolilo
změnu v bránicích severní Albá
nie Jak lo bylo smluveno vele
vyslaneekoii konferencí v Lon
dýně Z těchto důvodů řečeno
bylo celyúské vládě Kvropu ne
snil dovolili všeobecné vzplanutí
pouze nby Černá Horu provedla
svou
Taková jest tudíž nil unce co
tolo píšeme Nikdo m-upírá že
Černá Iforu jest oprávněnu ku
Skadaiu že dobyla město po vy
naložení velikých obětí na živo
tech lidských i Mutcíeh ale u
sloiipiií má zájmům Kvropy
vlastně zájmům Rakouska
Město Skadar kterému tak ná
hle doslalo ne nvělové důležitosti
jest kapitolem Severní Albánie u
b ží při jižním konci jezeru téhož
jménu n lidnatosti ani rtóKK) vět-
sinou moliiiiiiedáiiň Celé lo mě
Mo za mnoho nestojí ule jest vý
hodné položeno pro obchod neboť
Hpojcno jest řekou Hojanoit n mo
řem Jaderským a po řece Dřino
lodi jezdili mohou až daleko do
vnitrozemí odkud vozí produkty
jako jest vlna obilí stavební dří
ví a přivážejí opět zboží které
horalé domu nemají
Skadar ÍSeodra) jest jedním z
iiejstaršíeh měst nu světě Divi
na římský historik vypravuje že
vyvoleno hyb a kapitol lllyr
skýiu králem líentiein jenž byl
tam obléhán v r Híh před Kri
stem a odvezen jako zajatce do
íiímu V m-dmém stolci I Skadar
padl v ruce Srbů jimž vyrván byl
Heiiálčauy a konečně v r 117!)
Turci získali jej skrze smlouvu
Jak x hořejšího vidno Skadar
byl několik ktoletl v rukou Srbů
a t uilíi Černohorec kteíl jsou
rovněž Srbové poutá zárovcú k
onomu městu sentiment jako k
bývalému sídlu vladařů kdy dr
iava jejich bvb mnohem v ctil
ln i přiloiuiié
Kdvby Černohorci skutečná
npbuU m„jí výhtiUku a iiMoipili
4 Nkiohltll jediné násilí jedlhá
branné sile kdyby nmvii krv tc
kla mobt bv viplainoiti poiár
j boi ptaoieov rehut !vropu by u-
áťdy piUeiiivm iyým v-tlem
klované iSakoutku jtn 04 sira
ně t emé 1 1 - a tt-rt-jn-) mln-Joj
v Itiuku Oabývi jii lakoví íty
ie l prtrebtaďká Ud b
dvakrát rHihlt ptav itt
proti uhnu
t CrkaAiMriíký Viukav
it bdm ra kbb'kit #ki)i
mvti ioq dtti Kld U
tvíht kijiol lillrpi Hnt lit-
ky tu )