Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, April 09, 1913, Page 7, Image 7

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    1'OKllOK DNU ') DUBNA 1 ÍJ 1 3
Strana 7
MÓDNÍ
DB12 Oblek pro dívky — Htři
hy ví- I velikostech! H 10 12 a li
lát Jest lícha Wh yardu 41 pal
cově 1 A t k y pro velikost 12 roku
0500—0501 Kostým pro dámy
— Žívutrk íióOOj střihy v 5 velí
kostech :u : :W 40 li 12 pnlnft
pí'i'N prsu Sukně ÍJÓOl j střihy v
5 VflíkoMtiTh : 22 21 2í 2H n :U)
na hifi přes irsa Jest třeha G1
yardu IJ -palcové látky pro celý o
Mek Každý" t obou střihů za Kte
irYVA
fflt 'V i
j
i i j I
i f f ' :
í i [ - — -
j i : 1 1
Upozorňujeme naše odběratele aby při objednávce vzorků střihů
neopomenuli udatl mimo naznačeného číla ještí míru aneb stáři
O VOJTKOVI PODIVÍNU
Napnal K Pnerwa Tetmajor
K V Rypáčttk
Proložil
Nil Vojtek jako Vojtek! Hlou
]ě řcěi sice neřekne ale po své
cestě také věru daleko nedojde
Sestru tnu povídá: "Ožeň se!"
A on jf na to: "lá se ti budu
teď ženit když všecko voní! "
Svakr um fiká "Vojtku věru
Že by inél oenit"
Vojtek zase: "Dejte mi pokoj
svakře což nevidíte Žit se buky
ét rvelifljlf"
Jedno bylo tak t jara druhé a
se na poiliai Co mu na to íl-i-ij
Hloupého slova neřekl — - ne
boť jet pravda 2 jara všecko
voní n n t podtiu iihc littl na bu-
ríeh Žloutne i ta nedlouho iřéer
vená Vojtkovi patřil vely svět 1 v l
tukový jako ttt ťbojnlk Nuvuhíl
ok1 kt ry1 si ipíval :
Ak jívm ťhUpee vuhoduy
VÍ' IM Í KNdft jeii hdllý
l boť řd4 lunlji' p4H
len ItU déti — ji jietu fi'(i!
Ntboť Vojti k Iteiiud d uli ftlit
í nv ani dril VcjWk uel tru
sle i tfi dU kfomí tojii Hiíl
i!ilM ťbalupu jrdiutti %řtniví nbib i m jt!" n! i Vtjt k
ilbť ile AI rotJtí V'j "J j" !" iirti-tr
tk d'i rfcí virtwilý drý
luikí ll by inidd řiluiti iv j
f fu lífMř k rhtíly i
)# M tktřl
Tu HHl jr tuMs tu t Hl(
i -'dUM hi tlrinivk buky
riui!r - n W kd jřrHííil-
SVĚT
TOU
0516 Blůza k obloku pro do
my _ MU-iliy ve veliKostccn : óí
U1 ílfl íW 40 n 42 piilafi přen pr
na JcnI třelm 1 yardy 27-palco
vé lilky pro velikost 110 pahul
0502 Domácí oblek pro dámy
Hlřihy V fi Velikostech- !I2 ÍM
:u :ih 10 a 42 paleit přen prsa
lest třeha V) yanlň 41 palcoví
lálky pro velikost 'Ifi palefi
Každý kdo aohě předplatí na
uěktrý z naSieh listů obdrží je
len módní vzorck-strih úplní
zdarma Další vzorky za 10c jedan
li na tukové véci jako j'sl ženit
ba
Vojtek v lété pásl ovce býval
bačou u ovcí si pohvizdoval a v
zimé byl jakž takž živ z toho kou
sku pole a co um ještě zbylo z to
to co si vydělal u ovci Mnoho
toho nepotřeboval neboť nepil
leiioiu sestra a Svakr — pořád
ný ělověk — se nad ním trápili
eo jen z něho bude Sestra se inu
vilala dosti daleko do druhé vsi
na pět mil od něho dětí měla
hromadil a nemohla tedy věru
o bratra mnoho starat) Jak se
jednou sešli tu sestra hned na
Vojtka: "Ožeň sol" - Ale Voj
tek jen pořád svou a voii
"Jak se mám ienit — voT —
Kdl je tu podim? Iistl se
líe na ttsvkáeh na olšinách na
jeřabině na javoru na jasanu a
o buku ?butne ěi rvená
opadává "
Vojtek dobře i co ty stromy
po idají :
'Il i Vojteěku mňj Vnjtréku
ptid nám it po littťťku
ni my INteékv itmtime
bude nám tu téiko v limě
bej bu de nám tu SiilUtlIO v
je t VÍeW j ltlné 1
ít" "
Vih Hol uj Ittjti) M Ui
imt ji dwu rovtiU tUti hui
drt nrrrnU jst leltklil
Hni ui ani Iv %tlro nl v ii
kř% l nibi urr t t
'Avkrhku♦ hvIU mu iikr
tfclkU UJ i Vf VojlktUÍ llii í
JS: My
v Uvl IW1 :
torhii na lavici "poslala vám se
stra trochu - mouky na placky a
vzkázala vám ahyslo se oženil
Neboť co z vás brnící"
"Co? Co ze mne bude?"
"Vždyť už přeci! nejste mladý
1'éliidvacet rokft už je vám"
"A což já to neviní?"
"Co bude? Přijde stáří a tu
diriiň IViři Mfih němu élověku kdo
žiéku teplého jhllu podat nemá
mu kdo im Ifižkii hlavu pozdvih
nout Starému a samotnému člo
věku jest věru zlo A v nemoci ta
ké"
"Kb" hodil Vojtek hlavou "co
mí radíte? Má mi žena kňourat
za ušima mají mi děti vřeštět u
kamen líc n jcfilfi něco? Smrt
přijdu jen jednou a nemoc ta ta
ké není bez míry Týden dva tý
dny — buď su uzdravíš nebo jsi
tam! A nejeden pří ženské pro-
vzdychá 1 třicet rokft J 'n rrj H tujo
te se fiviiKrc na Muránského z
(Jriině jak ní zpíval :
Housle basy muzika
Muřáliského potěcha
a koudelka vřeteno
čert ho vezmi Z! všeho I" —
"Oj SviiKře vám se jen v hla
vě ělveráefví berou Hudetc lito
val ! Tán Ituh jest milosrdný nlo
není zpozdilý On dal ělověku
rozum aby si poradil Tu ti dá
vám élovéée rozum ale důvěřuj
mi! Wozumiiého 1'án Bfth střeží
lenivého bolí měří Však on věru
i vás švagre změří a potrestá
protože jste lenivý k jeho vftli
On stvořil ělověku ženu aby mu
byla ku pomoci"
"Mně onu při práci mnoho ne
pomůže Já jsem za prvé ovéák a
za druhé chudý hospodář"
"l'roli ne I Ale jak jsem vám
povídal: staroba a choroba"
"Kj vždyť nejsem z lakového
rodu klerý dlouho žije a kdo ví s
jistotou jak já zemřu? Třeba se
utrhne nějaká skála ve Vološíuě
nebo mne zadusí medvěd u be
ranu a to nebude dlouho trval
Kdybych věděl že budu dlouho
stonat nu lo bych si to snad j
šlé rozmyslel Ale není lo jisté
— žena vsak je jistá"
"Troě se vám ty ženské tak
zprotivily ělověěc?"
"Toť víle! Já budu chtít do
lesa neboť z jara voní svět a h
na: "Vojtku! Orat!" Dudu se
chtít na podzim podívat na bu
ky a žena: " Vojtku l Mlátit!
A od jedné zdi dětí: "Tati ju
dly bychom!" A od druhé zaso
"Tatínku pily bychom!" I ďas
abv vzal takovou práci A teď
mám doma ticho ticliouěko —
Když lehnu na postel dvéře jen
přivřu neboť jsem při ovcích zi
mé zvyklý a nerad se zavírám
každý lístek uslyším jak šuslí a
hvězdy mi také tichounce hovo
ří: Vojtku spíš?"
"Nespím!"
"Dobrý večer!"
"Dobrý večer "
Vojtkova seslra vyptává se mu
že když se vrátil domů :
"Tak eo? Tosleehl té?"
"Ale kdež pak poslechl!" od
pověděl muž
"Nechce se ženit?"
"Vždyť je ti lo podivín opra
vdový podivín ždyť ho znáš C
tekl jsem od něho neboť jsem
toho už měl plnou hlavu když ho
vořil Jv hloupý — ěi eo?"
"Opravdu hloupý Ou byl vdy
eky takový" povídá smutní Vojt
kovu sestra "Od maličká to bylo
také potrhlé Na podim se
mu buk v červenají Neříkal ti
to1"
" Vili JMUI tontU tšrlllll HeloU
měl eo lni povldtl Myl by dohry
po utnlti vhodit Kdby bll VŠI
vbili tíikoí bi I v ělU ko
IICC "
"Ibí odpyká si to odpyká!"
imríknht Vojtkova sentra "1'tra
til mladý Život dary Jol a lluh
nul lo itodptltl NVdUuji po
v i protu žrul hy to rold Ať
ni ji mu ii t-mu 1 1 v tl jik '
patfi?"
"Ví lf přter (n til 'Vid i kle
itlU p0 b'k dl tlillliV V lV
urin lěté ale ilovek Kk jein
UMtil tuk j l'- mu o fvkl Jliidk
lo
i'h? Tudo Ulil } biotí !'
lud'" fo UtoatlitU ť tttr
"SUriot ko S tikáni
ilu in ni lotť i 4VU
lil V tlfthi Utli H4 k'id
I houby ki lnu fli"
"IU hu Iř" JřUh'oU
VmlkMV H nailiii
I V U Vojlrk jkl Wjlrk
V lélň puso dívá so na svět po
stromech a po listí 'A jara nu
všecko zelená až lo zrovna hraje
a na podim jest zase na slráni to
ik barev že aŽ něj holí Vojlek
sedel cele hodiny Pfed chalupou
díval se A nerušil ho nikdo
nehol' chalupa jeho stála šinutou
za vsí nahoře u liskovin Nejed
nou minul měsíc a kolem ní ni
kdo nepřešel Troě? liyla lo pou
slevím a ne chalupa
Ale Vojtek tia lo málo dbal a
(dyž se mu zachtělo mezí lidí tak
seběhl do vsi Nohy ho nikdy
nebolely A díval se Jak dlouho
dilěl
A měnilo nu mu v očích v roz
iéné barvy Den m dne líslí září
o jinak
Nejdříve no ho chytala rez ra-
zavělo jako železo polom přefilo
v takovou barvu jako by mrkvo
vou potom vo višňovou potom v
zlalovoii a konečné vyplavlo kdyŽ
už je ožehl mráz
A kolem dokola Nlál jedlový Jen
věčně tmavozelený dokud ho sníh
nezbělil
Ale vypadala li z jara jasná ze
leň bukfi a jeřabin mozi smrky a
mlázím tak čarovně že se někdy
zdálo jakoby na les usedla letní
zelená mlha což puk na podzim
lu byl opravdový div boží!
Nu ale sluší jim -~ ej sluší
lu zčervenalé listí lěm smrkům!"
šiplal si sám pro Nebe Vojtek -
"Jako by dukály a korále po trá
vě rozházel Ta zrovna jakoby
pohrnu hvězdami posel "
A jen se díval
V zimě když všecko zbělelo
díyal se Vojlek jak se len na
slunci leskne Nebo když vítr sníh
snntl rozeznával Vojlek buky a
javory když vyprostily své holé
a éerné vél ve zpod sněhové peři
ny A měl ukrutnou radost když
vítr z jara stromy ovál a slunci
s deštěm vyvábily prvé výhon
ky lislfi -- když stromy kvetly
Nejednou mu ještě sestra i
švntrr domluvili aby se oženil li
le z těch domluv nikdy nic ne
bylo
A Vojlek si lak žil rok od roku
dokud se nerozsloniil A rozstonal
se zrovna tenkrát když dvě sestří
ny děli měly horečku lakže zfi
lal sám Nikdo nebyl u něho ve
světnici A polom neměl ani ko
ho k seslře poslat
Leží leží na posteli jisti su mu
nechce ale pít k smrtí pít A
zdvihnout se nemohl neboť no
hy měl jako z pnvřísc] a vody mu
neměl kdo podali
Minul den přešla noc míjí dru
hý den a Vojlek leží Tylo na
podzim
"Kj" myslí mí "kdyby tu byl
někdo u mne přeci! by se mi lehče
ji umíralo Tude — jak už vidím
potřeba dojít za kopeček pro
kněze"
Vojlek už viděl že jest n ním
zle a Že jest s ním UŽ konec
Leží leží tak nemocen a tu si
teprve myslí:
"lij milý mocný Tože! Dobřit
mi sestra říkávala : Ožeň se! Do
lně mí říkal i švatrr Ta kdy
bych měl nyní ženu neumíral
bych jako pes Tusto smutno u
mne jako v zimě u salaše Khl"
A tak mu bylo najednou lilo
sebe samého že mu až n1v vstou
pily do očí
Ve světnici blo ticho jako v
hrobě A tma KeŠeřilo se n ku
bance mu neměl kdo zap áliti
Všecko se mu zdálo takové di
vné Lavice dvě židle které Voj
ti k měl slul a pec - všecko bylo
jikoby povlečeno mlhou a jakoby
i-e hýbalo
"Chodi pu i I lliei či eo?"
IíVhIiI Vojtek
Okna ve rdi e nčida tlti kíi
vda st a iíitli 'hubí ne hned nu pra
hned lul b vo hned ibdfi M
huni use nahoru A i okny
Iihh n šero vhih'1 se jnko vodu V
I lubiliě
"fit kl b h i xe nVi tlllel
sil b Wlkiho Je'iii nnu
t i printi'vdk1 j-kobv vitr hnid
dii du nttbiro "
A Vojti k m ! il ilil l l4
i chtělo ke mil ui tioi ít j lioni
ml b lo lie i-é lilu i- Unii' i I tk
1 HlIHilJ
"lli " pk'tl t ' b v u
(l t h ib i I le l4
viU't dlif il íír po{
Id T f i- o ul líni An ji
k- U sin 14 lutďv pod S JK o "
V t vile i i kb n b r d
ttí line' r v t itko4 khii
i!k kbdj f id juř lU
'I b vnitř i )ftilt tďu
jt řiky
Jiito4ríii4fcal1iafis(litipí)tJZi{ MUŽĎM Onu v4m povf
(iroslou Htli')iiiil(iii ftsfl Jali lun vyMJil Klrucnnim nnifaost olmvu
lirvn ťl nylllii rli4ai fivoiní řťdvy cirííiu hity rtjwly ani:4lviiol fa
luiJníiií jiiluraf Imlvlnov ii iněcliýřovií iKihiiátfií riviiisllma liujisvloj
nové tliyconí einoil mUdiiinu roury míov4 h víeiiy iihhioih vlnmf rnuíílni
v viiíem vlsulntin iliiiniví jirlv4ini hijnfi h tu vuhnl albiai cmíii Tuto lnxl(4lná
knfkn v4m pnvf prf 1 pilo a ]uk tnfíhitn mi tivitlo vylččlil OťMliujo uAá Mu'
dlílá V(5'1oiiiimil — prává in ut kM ínnitlý I nvnUidný iiiiií inňl by viWúl Tuto
ImlJli liyln etiáiitt IMmImiii lilniy vinovnl lútu mmlíii a nkmaiiiiiil IiIjIo tvláSt
liltli tirnaod
PhiiihIiiJis In n ]mii fiiiroMu ídsnas vyplsi twfi v nmA xiiřntfn4 ohdl
en Nfssílnjt MdnýiJi pnníie — poue iiíifilSis kIh)ii4 svnjn Jmiíno u ttli)wu
tni ipuihil kiiia t'ftl(Ho mim JtJ Jiiň ilm-n
" KÍÍPOíÍ MÍ jjiTMOŮ
H JOi it1%tYttnH Av
llllllllllllll
tJll' M řlíí # tmtuntmi
MliJjitii it i
I IHHMMIlMf III
A dveřmi se cpou olše osyky
břízy
líslí červené žluté zlatové
Ta i byliny se mu tlačí dveřmi i
šťavel boží dřevo a celý keř mo
dře kvetoucího zimostrázu
A safírové modré malé podzim
ní květy hořcové vyrftstijí ze ze
mě září na podlaze a hovoří:
"Vidíte nás vídíle? I my jsini)
tu!"
Začervenalo se zlatem zazářilo
a zakvello ve Vojtkové světnicí
A lak zemřel
ItozdíJná žena Takového výra
zu upotřebil Kra n k Kuna ze
Stephcn když psal o své manžel
ee On praví: "Musím vám sdé
lití jaké obdivuhodné včel vaše
lloboko vykonalo pro mojí man
želkui Trpěla hrozné Žaludkovoii
nesnází Jeden lékař předepsal
10 a druhý ono ale nic nepoiuo-
11 lir i 11 I f
tito i zívaia rozuniie iiruny pi
lulek a prášku nic bezvýsledné
Když využila jednu láhev Holin
ka -~ zdála se býlí rozdílnou že
iinii a cď po užívání Holinka po
nějakou dobu jo úplně zdráva
Mně zajisté to lěší neboť jsem
ú z jejího stavu dostával strach
Kdyby jenom lidé věděli o záslu
hách lloboka bylo by k nalezení
v každém domě"
Dra Tctra líohoko není lékem
lékárnickým nýbrž prošlým do
bou vyzkoušeným lékem který m
dodává lidem skrze zvláštní jed
na) cle jiřímo z laboratoři' od vy
rabilelfi Dr Teler Kahniey &
Sons TI -'Jó So lloyne Ave
Chicago III Ad v
Jsme zakladateli
české osady
IiIIIh tu Antu Iliunllton (Hty v áitoli Hnerainiiiito ji JphI ivAtosnámé
v on iintnoNtt jnk obllin tuk I veikuríMid uvure Pocttmky prudávAiiia
ďminl pu $S5l)0 skr xs kteroulto rtrnu inoliou 1 méně timuínl krajsná
pofMiti si pohodlný (lnmiiv t kr4né Kalifornii
Jinlti littiil&ino kupen n rniifi o 1)00 akrurli výtoínfiho potnmku po
$30 akr Jnjt by rozilAlil na tnentf tllli- na nit byrbom rádi rtikali Jod
mtluMvi pmdťjiié
MAimt tiiindio jinýi'h rMlil íoli tttuH o tiitcďh akrů sa vnlinl Bii
kA i'i'iiv od tlVOO vy
tMtMfjtn ) příjemný tliniil výlet k nám na pruhlldka krsjinv
W J BULIN & CO
t llnttiiltoii City
NLJTAUál A NWLKíSt MtTO IUO SCHŮZKY JEHT
ED LlAUREnA {'?T:%
V řlU Setí rriuut ulli'
'rii lmjn ni pi nu i''U MJCUKaKÉ XSi ttuntki Ua l
J iori4 v plíiil v (""it liii-h II fťrioi k l'vri h l'iu Aiilnnii'i-
)'íli a i IikuImiA IN ui lUkiklu r4tiliiu r'pnt' t
9 Kiliiai ltk tliliil' httáik fti ka IrittA ii1Iíh
# - - i ' t
♦!♦♦ ♦♦
I flctz Bros
VoN o Ichvuji
M 01 o to nn ttnto
lAvoti
KNIH
pinč Zdarma
Ull„„
Ulil:
Pro
každou
rodinu
V každé rodínfi na venkové i
ve městě měla by hýtl "Alpa"
světoznámá vyhlášená bylinná
léčívá směs zo Stará Vlasti kte
rá koná jiravé divy SJyfitOí
"Alpa" udólala u mne přímo
zázrak a proto celému ivětu "AI
pu" odporučujl Mnfi bylo již tak
zle Žo jsem ani nu jídlo nemohl
jiohledél Vidné taedícíny ani pi
lulky iiejiomáhaly až Vafia 'Alpa'
pomohla 'A vděčnosti najdňí o tom
do novin hVank David Mcwassln
Alla LT října 1912
Takových a pod dojiisfi máme
mnoho zo všech končin
"Alpa" jo laciná: Vdký bali
ček za r0c 2 za 100 0 za 2f)0
jioštou vyidacenfi nŽ do domu —
Ocský i nnifl návod při každé zA
níIcc (!eský jiopís "Alpy" na po
žádání zdarma "Alpu" objednej
to řesky ti The "Orion" Box 697
Dept B Omaha Neb a odvolejte
se na Tokrok 31-tř
NOŽKY "LiK-ky Orlp" iujtcpSI pro
kiiMuii ilninie tioMt ifei]i]n tiiým lni
Poliruli neb Vmikov zii ilnpliitnU 30c
zdrírné prospívající
v Kalifornii
Cnlifortilti
'iBaai
&
Brouing Co
vyternó jon pivo
tnrý n otvédtný iA
tpolohnouti