POKROK DSK D DUBNA VdU
E trap a 11
a m msmmmwi-wvtfWMi-mmmmm wm wmmmm m mm m
111 i i i i i i ' "iBI
VŘESOVÁ VILA
Povídka t lior — Napnula V Lužlcko
Běla dočetla a no zářícím okem
v němž zaplálu tajná touha vzhle
dla k manželu Kdyby byl znal
jaké tužby probouzí no v nitru jo
jím byl by ji když přečetla k no
bč přivinut u políbil} on však 'dále
zíral do prázdna a mlčel
To Bělu zarazilo Což driftu no
jí nedostáno obvyklé odměny? Rá
mě manželovo iklesloj on snad ani
neví íu ukončila
Béla vídala přitulilu ne k man
želi! a objala ho vřele ba úzkost
ní On nevracel jí ani polibek ní
Klova ladki milostná která mu slza v oku lidském Běla viděla
něžně Šeptala I pouze hvězdičku a myslela na nl
"Co je ti drahoušku?" zvolala zu která zaleskla ne v oku Arno-
úzkostné hledajíc jeho oči šlově
"Nic drahá" opáčil roztržitě Ntkráčcla dne vítězně po jeho
a vyhýbavé boku Jindy laškovala jásala
"Ty mne lekáš Hnad no ti pří- i'ni y
ulilo něco nemilého? Pověz i ! " ArioHUi nau upozorňovala -
moeí nedraly žhavě slzy On však
jejích nlz nelíbal Hladil v roztou
ženi a v záchvěvu vášně její zlatě
vlasy líbal její ruce ťinta Ny
ní Béla trpně přijímala důkazy je
ho ohnivé niuŽMké louhy
První paprsek měsíco táhl ne o
knem myslivny a mdlým nvítem
zasvitl na obraz babiččin
"Při jdeme" řekl Arnošt
Vraceli Ne k zámku lesem Mě
síc jim stříbřil centu a usmíval ne
na nč ol na nebi třpytila ne takó
hvězdička tak jasná jako velká
hOi
to ("'i hněváš se na mne?" dorá
žela na ného obvyklou nvou otáz
kou "Ne moje milá drahá ženuško
něco takového ani z povzdálí mí k
mýtili nevstoupilo"
'ó přece Nechce mí to ří
dne mlčela a dumala
diody kráčívali jako dva milen
ci šťastní dnen poprvé šli lesem
v němž hostilo se neuče) nČ vnad
podzimu pod baldachýnem nebes
kým na němž třpytily se přečet
né hvězdy jako drahé kameny jí-
tii'5 Jtl tiutt inLi ! trfini
VI f ' I" U VI M' I"! UVMII VII 1
4 I „ I ''
I I! II II Jl I
"Věčné usmívání není údělem
člověka niá drahá 1 Neujdeme o
sudu a životu"
Béla objala manžela a lehce lí
bala ho na šiji na čelo na hlavu
šeptajíc mu stáli! slova něžné lá
sky prosíc by se jí svěřil co ho
trápí Arnošt poddal se zcela
kouzlu ženiny lásky ale do této
ehvíle trpné pouze přijímal dň ka
zy citu vřelého
"Tys vzdychl!" zvolala Pěla u
leknutČ "Co je ti?"
Prudčeji ho obejme hlavu jeho
vezme v obě rueo a políbí na Čelo
pak na oko H polibkem tímto zlí
bala však i vřelou slzu která v o
ku jeho se rodila a vssňlu jí s ním
Meknul? vyděšení prudčeji ho
objala !
"Ty pláčeš! Probůh eo se sta
lo?" "Nic'
Béla neustala Úzkost její vzrů
stala i usilovala by se jí svěřil
až Arnoštovi uklouzlo:
"Proč není na zemí štěstí úpl
ného!" Při tom ji vřele ano vášnivě
objal a tiskl k srdci
"Což nejsi úplně šťasten?" za
šeptala žalostivě a skryla hlavu
svou na jeho srdce "Já jsem ú
plně šťastna! Co tobě schází ke
štěstí! Mluv Arnošte buď upřím
ným ! Chci abys byl Šťasten ano
i za cenu svého života chci štěstí
tobě dáti! Jsem li já příčinou o
né slzy v oku tvém?"
"Ne ne drahá ženo!"
Arnošt zasypával Bělu důkazy
své lusky
"Snad" — problesklo Bělo my
slí a nová touha která se zrodila
v duši její nabývala určitější po
doby "i on by si toho přáli"
Ktotožniln úplně svoji touhu s
jeho soudíc že to co rozechvivu
lo srdce její zu čteni i jeho duší
mocně zaviiilo a položíe hlavu na
jeho srdce šeptala prosebně h dě
tiitským zvukem hlasu
"Pověz mi to! Co ti nehází k
štěstí?"
"Matka" uklouzlo mu bezděě
lič tt Žalostně přese rty
Srdeť jeho to samo odpovídalo
které nebvlti ještě douml ničeho
ztajilo před ženou
Slovo byh vytčeno Kdežto si
řil kterou x oka jeho vála po
libkem ji pálila zasáhlo slovu —
"matka" — - její srdce jko linio
vý proud
Poprvé ii j-ou jedna mysl po
prvé kUvi nuii ně matku Je
um týká po mate i při id je
inu ! kkiiv Ua kt ru onu irypi
11 V politiku patřtU limtee Běle
h jakoby itmvé proudy i M
liy n)il v trb ji-iiiH rozlévaly
ZapmiuičU nu lni matku Ůpl
i A v l '-tl ium
On tulili p dívku kt-ré by je
( ýiu pjh potil 0 t!lrO'iU
ti lkť li ♦ (m utatov I
B !t Vtdřlil V Ui4 Aronitoi J
nipHifílyiii ! kifrá jí
urMtM4 Htlti i bru Jrti kl
tk jt iříku! li tn ký rit
ky pruráifl jvji rd' kl k
livik itvid-U f wjilv-nk4'hi
prM tifml! " lt nltt
4tty Iiu f"i
viditily kUi kiU tr k jji
XII
Matka
Báska k matce jest ta hluboký
a ryzí cit že opanuje celého človč
ku Byť i ve víru a zápasu živo
ta v rozkoších a blaženostech o
hra matčin přirozeným rozvojem
ulilcdal v srdci září stále neporu
šen v xloriole svatostí Lásky k
matce svět V ějovékll neudusí ne
bo kde udusí jí přirozené zlé pu
dy iieNkroceiié fiezušlcehlčné váš
ně tam nelze věru již mluvili aul
o člověku My milujeme matku
aniž bychom o tom věděli ta lán
ka v nás jako pramen Života stáli
se prýští z něhož čerpáme jímž
se sílíme a oblažujeme jako žízni
vý se oblažuje u studánky prame
nité Dokud máme matku jest nám
jakoby neviditelný anděl stále ko
lem nás se vznášel n nás vedl Nemáme-li
jí ji'Ht nám smutno tesk
no nn zemí Láska matky jest ti
chá protože je přirozená ona ne
žádá ničehož ona se obětuje své
práce námahy i odříkání zakrý
vá a v každé chvíli srdce její stej
ně zvučí písní lásky vždy má pro
nás slovo útěchy obdivu pochva
ly i pokary ale ať kárá a tresce
ať chválí o líbá je to matka pů
vodní nejsvětější znak přírody
Arnošt v prudkém citu lásky a
hile mládí S'-l za milenkou Milen
ka by hoinolila opustili to ví kaž
dý muž ale že matky nikdy ne
ztratí ví každý člověk Arnošt
pil plným douškem z poháru lás
ky a štěstí na dně však byla trp
ká kapka Manželství jest přísla
vein po bouři vědomí že milova
ná bytost jest ženou mužovou u
končuje blouznění milencovo —
Když byl Arnošt v plněni víru ště
stí zatoužil náhle po matce Byl
jedináčkeni zasypávala ho matka
od kolébky vonnými květy života
a láska k ní aniž by si toho byl
býval vědom byla jeho životem
Bylo o přinuceno a kdyby Běla
toho byla ehápida n s ním někdy o
matce hovořila byl by se sebe e
Iřiul polovinu tihy Béla však ne
rozuměla kajícímu žalu nyoovské
lásky nerozuměla životu nevěd?
It h j' ve světě krom? smyšlené
krámě pu ! tuké Život opravdo
vý plný záhad ft p'ru bojů a těl
pravd před nimiž ěaein i nejbuj
nějí řntHii! uinlkivA
Poprvé od té rhvíle kdy v ti
ehouH kněi pojil jejich ruc tm
plakala Běla kdti byU anin a
opáurk ji udjil v tuto noc
Jméno stav jmění ttittuJo lovo
Vii l ini i jí l y b lliéílti Vedit ji jíťll
IUky On iievědčU neptotualu
i ťlvut kkri vá V olě jt ifí Jiné
tnady řoík4 Žil knmnl
edhaín přefž iboně t připn
Miii jk íilkýiH ii-tioi obrny
ld ji Biiť kdil ji Ut Arifúu
lUU % dnrt pnpřv# by bUktr j
Ki tM-trálibt kdl k řinu přwti
iiMioti t Apdy ji déiiv t nv
Pii ddr( Ulál ji Aru it
třtvtSi4
" J' tl drHiiAkt Yyp-UJ
tíi' vbři "
'NtpU ]' bbřrt"
"NvlHt! j4 # r kdvi
i tíl pn iakrttt'
"Ach já jsem otužilá" opáčila
poněkud vzdorovítě
Jiyla ještě podrážděna
Arnošt ji vzal něžně starostlivě
za ruku Pohledy jejích no utka
ly v jeho oku netřásla se už nlza
ale slunce lásky v něm zářilo jako
na nebi
"Půjdeš zase střílet?" tázala
se
"Půjdu"
"A se jdeme ne "
"V naší kapličce" dodal Ar
nošt n úsměvem
V tom vešel sluha a přinesl ran
ní poštu Kromě novin ležel na
stříbrném podnosu pouze jediný
lopm n razítkem "Praha"
Běla sáhla po časopise obrázko
vém Arnošt po listě Líbě pich
rioueí vůně- rozšířila ne když Ar
nošt list vzal do ruky a Bélu už
zarazila Časopis n něhož pásku
strhla v ruce její ležel neotevřen
a oči její sledovaly Jist který ne v
ruce Arnoštové zachvěl Pohlédla
k manželu V lících jeho kmitl ne
ruměnce ale ihned bledost po něm
se rozestřela Prudce trhal obál
ku aniž by jí byl rozřízl Běle se
chvělii nu rlceii otázku
"Od koho?"
Nevyslovila jí však 8 úzkost
nými pohledy sledovala manžela
a vzrušené její city se věžíly
ímpw byl krátký Arnošt jej
hbitě přelétl ruče vstal a žaloslivě
pravil
"Matka moje nebezpečně one
mocněla I Musím k ní volá
mne "
V zármutku jeho zavlvalo pře
ee něco jasu že ho matka volá Té
měř zímiiíéně konal přípravy k
rychlému odjezdu a udílel své roz
kazy Bylo také třeba kvapili
chtěl li ještě zachytili ranní vlak
Bélu stanula jako zmámená Jedi
né jí tanulo nu myslí Že Arnošt
odjíždí Že bude loučili no h ním I
"A kdy se vrátíš?" tázala se
teprve ve voze kam k němu přise
dla by ho vyprovodila na nádraž
ní stanicí
"Nevím drahá! Popíšu ti! Ko
čí rychle !
Všechno konalo se ve chvatu té
uiéf' horečném Než se vzpamato
vala z prvního leknutí že odjede
už je a než se 7 toho vzpamatova
la že už skutečně odjíždí dorazi
li na stanici
Kočí tryskem koně hnal ale
přece přijeli už k prvnímu zvoně
ní A nyní teprve šlo všechno ve
chvatu Vlak nečeká a strastí i
bolu loučení si nevšímá jakož ne
hledí na jas radostných cestovate
lův Na stanici je při příjezdu
vlaku jediný chvat Kdo si vší
má druhých?"
Běla propukla v usedavý pláč
když na šíji manželově visela ja
koby od něho odtrhnout! se ne
chtěla "Vezmi mne s sebou!" pravila
v žalu loučení
"Víž že lo nemožno" opáčil ve
spěchu
"Já toho liepřežijll "
"Pospíším k tobě!"
Neúprosný hlas nádražního
zvonec je odtrhl prudce od sebe
staniční úředník prosil by Arnošt
vstoupil n již se mezi ně kboll
svět
Ještě polibek n již se prudkým
zabouchnut iui zavřela dvířka vo
zu hvízdnuti a nejdrnžší ano ny
ní jedinou bytosti z celého světa
kterou Běla měla unášel ji poro
st roj ku Praze
"K matce" řekla si žalostné v
kočárku do něhož sklepla po
vzdechem
Bětuška ji uvítala lund u sebo
do n o ni opírajíc vratkým kro
ki lu oči plny sc viíln Béla ďi
jídelny jitku vcházíme po pohfhu
do lidslinxti kd" jme si' rozlou
čili hvtot{ drahou nám náhh
idúíilou
Bčtuskrt ji tťšdrt poprvé od té
bv ile CO ji sláva H i' l klc A
řňatkim Běliným Vislu d i tir'
iMvdiuiv a oíjifdn i rinio slul
ku kterou m rudnut o v vehoo
Udv vIIMa pionAtU Idtivu lulu
vtlrt nápadné oootdře fiiiviloč
VjkUdaU ji jk to únw p
Ikabi ji Siě! Mi J Ukný kri
uč bitmtý dotrý piu učinil ji
mimi ibuii Mohl ďtnti I jiuíi li
ki U k a ubit kli d ibřv ii
v í "i v i %vpranvl BČluii f } k
t ukul5 % #y íii a vnoii oé U'í
n pu hlm tooíd' V ou
I iiv módit ji cl od-xi ttiiki i
1 1) d jí iíé J miihi ďkbpd
li bhitHi' t M-ini ! Bl!
Ú dMuk0 lldIÍ t tlřill H
liÍ(l VÍťi PJtMlki přlpiviďl
4 ihlW btiíl pflkiláld r
U __
Lehko se upraví Příjemné k užívání
Míritó tm víís pracuje Jlstč tíčlnkujc
Trpící muži ženy n HtnronAkovčt
Právě v tento čan jest všude nejvíce nemocí ť!nto nevíte eo Vás bolí a tu iáá
lék dá úlevu ti zdraví Zašlému ho zdarma na zkoušku na několik dní Pište ni o něj!
Zúúný pHíciiíiií lók '
Theopholine Bylinné Thé sílitel jater ledvin a krveíistitel
Jest to čistý přírodní lék zdravotním zákonem prozkoumaný a odporučený jest
jak pro maličké tak pro dospělé a poskytne úlovy při záepfi kyselosti v žaludku žlučnato
slí obtížlétu trávení jaterních obtížích bolestech hlavy bolesti v zádech nczéživriostl ma
liríí kašli misttizefií bolavém hrdle revmatismu neuralgii dně bolesti v boku bolesti v
kříži rozěilcfiosti zeuidlenoslJ ztrátě chutě k jídlu ospalonti nouchotínám pujieneích žlou
tence vyrážce červům zlaté žíle tasemnlei nervosnosti nvrabu vodnatelnosti srdeční va
dě boulích nádorech lišcjíeb zastaralých bolestech a všech nepořádcích krvo a ledvin
Plnili Jcxt příjemné — Htolíee lehoučká
Naše Thé jest upraveno z dvanácti různých vesměs nákladných bylin a každá ta by
linka účinkuje léčivě na nemoc v télo pro kterou jest určena Thé jest velkou péčí u
praveno tak že bylinky nobé v léčení nepřekáží — Hlaste ne o vzorky Thé i o další cánobu
v lékárnách a u váech imádeh jednatelů kteří po dobrém ho vyzkoušení ve nvýeh rodinách
jednatelství příjmuli a ochotně poslouží všem trpícím Kde není u vás k dostáni pište si o
vzorky i o Thé přímo k nám Na prodej poštou vyplacené až do domu fi5 centů Velká
krabička na měníc stačící za § I l
Lůkf který Vilm odpornčujo duchovní olcci
Ctěná krajanko — Waterloo la 29 ledna 1913
Vaio Thé Jent výborné Zkoušel jnom různé léky ale Žádný tni tak riepcnohl
jako to Vaše Theopholine Bylinné Thé Proto ho každému trpícímu odporucuji
KE V F KOPECKÝ
Vyléíena i I5-Ieté nemoce Myslela že již musí zemfíti
Ctěná přítelkyně!-- Bweet PTÍar No Pak 2T července Plil
Zasluhujete si v plné míře uznání a přízeň všech misích krajanů již za to eo jsto pro
mé učinila že jsto mé z lótíleté nemoce vyléčila Kok 1!)IQ byl pro mé ten nejhorŠÍ neb
jm-íii myslela že jisté musím zemříti a byla jsem Málo tak nemocná a slabá že jsem ni ani
domácí prácí nemohla konali Tu jednou čtu Vaši oznámku a rozhodla jsem ne že ještě po
tolíkaletěm léčeni se jinde Vám napíšu a zkusím Vaše léky Nelitují toho neb jsem dnen
zdráva a konám práci hravě pro milou mou fitičlcnnou rodinu a i práci na poli zastanu jako
nic Mám zač děkovali jen Vám a Vašemu léčení Bude li se Vám můj dopis zamlouvat
uveřejněte ho by i moji přátelé kteří daleko ode mé bydlí s radostí mohli čísli Žu jsem
Zdráva Milá přítelkyně zasílám Vám #220 a pošlete nám dvě krabičky V mícho léčivého
Thé neb jest to lék dobrý pro celou rodinu a nechci být bez něho ani hodinu v domě
Zdraví Vás a přeje vše dobré od Bána Boha a hojnost dobrých odběratelů kterým Vaše
dobré a levné léky odporučuji Vaše upřímná přítelkyné HOHALIK BPAŽKK
Máme zvláštní léčení pro muže pouze Tcž léčení pro katar pro muže ženy a dítky
Trpící slabé unavené předčasně nestárlo matky a Ženy slabé a bledé dívky I Máme zvlášt
ní léčení pro všechny Vaše nemoce Máme nejlepší Piníment Léčení pro zlatou žílu ža
ludeční léky mast nejlepší antiseplické mýdlo pro pány k holení oholíte se lehce a příjem
né po něm Kílilel Vlasů a jiné toíletní zboží a krášlící prostředky Popište n důvěrou svo
ji nemoc a pošleme Vám obratem pošly lék zdarma na několik dní na zkoušku a knížečku o
nemoceeh Nikdy Vaší krajanské důvěry nevyiižitkujemc a nebudeme po dopsání nám o
vzorky zdarma na zkoušku ziiNÍlat Vám léky v ceně kolíka dolarů bez Vaši výslovné objed
návky nám napřed zaslané Pište ještě dnes n přesvědčte se Pačle psát anglicky neb Čeňky
Adresa: Theopholine Remedy Co Dept 10 So Bend Ind
Marie Votypku předsedkyně
4
%
í
WÁ
2
:
I
!
I
2
tl
I
!
K
tl
tl
tl
u
í
tl
díla že rozlržka která za příči
nou' sňatku Bělina s milostpáucm
mezí nim a jeho matkou se sta
la jediným je černým stínem
kterého se věrná služka leká je
likož Bůh neželiuává kde není
vděčnosti k rodičům u klínila jí
na Nidce jak že se má denně mo
dlit í by smír v rodině zavládl
Podotkla jak ona se z toho tě
ší ze hc syn a matka sbližují vy
ídovda veškery své naděje kleré
ný člunek dur Arnoštův
I v hladině jezerní obráželo se
dnes šedé nebe i na něm nebylo
dnen klidno Běla dívala se jak
lodička na rozbouřené hladině po
pisuje kruh a zase se vrací v rá
kosí a híIí ke břehu Tak i vzpo
mínky Bíliny zalétaly v doby mi
nulé a ziihc hc vracely k přitom
iiohI i
"Život za štěstí" ozývalo ne jí
v duši Vrací li jí tato slova
odvozuje z této cesty do Prahy z Mimný len či z vody k ní zavíva
niehž nejhlavnější byla že mat- jí?
ka v usmíří že jejich sňal ku po-1 h ano slibovala mu ten
žehná ii Bělu jako dceru olcjme j Ui-it- když ji svou nevěstou pro
"Bez požehnání matčina dětem hlásil že mu dá život za to štěstí
neku le htcNtl proto neplačte — kterého ji pral zu tu lasicu Kle-
rou ji obšťasinil a nyní mu ne
chce přát i ani vteřiny ani dne
Boh všechny věci dobře řídi"
Bela se utišovala zvolna I o
na začínala již doufali a důvěřo
vali Že zase bude všechno dobře
až loir u smír s matkou bode ua
vri o a hněv matčin jíž nebude
i
no i lil II ruoieiii se 1'híiumii'
éivá bolest sevřela jí nrdce
"Zapomíná na mne" řekla si
"Já jsem už poslední v jeho my
sli" ('"etla list zase a zase Pří dru
hém čtení postřehla že se v něm
zmiňuje též o Hermině která tak
ochotně přispíšila sotva že se mat
ka roznemohla Velebil ji a ne
měl donti slov obdivu pro tu u
šlechtilou něžnou bytost která
matku jeho tak pečlivě a laskavě
ošetřuje jako dcera
To byl druhý ostrý hrot do
srdce Bělina
(Pokračování)
ahy on také byl šfiislen s mat
kou !
lio jí si vdno pi i léto myšlén
ce ! hala tedy ano lhala a Bě
la nenáviděla h Ž Tak čistá a
váli jttko čeruv slín Hětnšiím jK pmzra ua jiho ucna maninu
„Ima měla na ni dobrý uči„k j'Z'rní bývala její duše a nyní
Bělu začínala chápat proč Ariošt j l'!t v 11 "'"" H"'?
I11Í po matce své ano i ji ho nlťrj bol
pn iiměbi ( ' na i t?ké čil Bélu prudce se odtrhla a spě
ni oeZItpblée n hldiič k II ' ! Ne chilli ďouň
t i-i skoč s ji p té ďibré doií ij Tiikosýi h eliil vrušeni proi
I M1 štČHti lihkV ?! jhl Bělil lillodut 10 k Se Alllost if-l
li In fubui lUdi m lumiřo % ' k 11 J" 1U'ý ěKli
vL tím i- Arnošl od o I k ml i1'1'"1' Í''"" 1 V t i tt sl
nic v bvlě hvb ji doie Msku iNly jbo rosili hybí
b mho i Sl do pit 'j H""'ÍÍ BělioU V dubě
I II i 1 1
Vitr ii UiHřhi rauu oumK01 jejím
tr
ko Vítr p li runu
iívuí iiipunl Uid a na ob!"c i t
i i ! piulirtiiťH m ! iorak
i uii til ki I' -liÍI' ťiivivil mil
!ív cldud Strumy ini% s a
i Ulié %llk V Ji l VvdiVrtlv k I V I
í i id b vílr iií I pud bttlv %e
tt kt iiOilié b ptipiiild iti-
I tl i vir iii-i čid triun chvěji
i kcíe bht v květin 1 trav i
Mi třlutlé in bf lit liěoii píni
i I: p#prUk !iim-čal p! -b
"ZrtVuU j loin k "''" pubi
"eitiru ulinkvtil ít toiihmt lož li'
Vlátii Skli J luně řitpři (iine
ía"b j lulu? V
" 'o tfjde mi dtiib!" od id
tím j jt pi j'd aíll
Mrtlkti Al iiiilm % jíl i I ne
bi fy i a pidritviivl4 m' Jit
vnův ít jo idifÁusíi jvbo dt
kt vrmo i i mu ll H po -11 ji
tu ďrbi'U dďrmt mat Vit n
r t tii Akv i itnvi tttK!tti !nilv ii ý j it lit B1a na
ktlU tfpfV btl Itoiit d'll
t i'ioidtlt Hrwpktiji ni jfj od
kUdU hrl j'j ihě!l ke koii
tiku k4MÍ nv nidhrf rt jl updy l mi pul
t - i
! ti d b4 lt M-ídiU tt
i i A w oitU u íí iiikíi N'
Oznamováni léků
V poslcduieh létech rozmohlo
se podvodné oznamováni léků do
té míry žu některé státy proti to
mu vystoupily a přijaly zákon
dle něhož oznamovatel musi za
pravdivost své oznámky do jisté
j míry ručili My jsmo vždy byli
téhož náhledu a řídili jsme své
jozutuiiovAiti tnk aby bylo pravdi
vým nepřehnaným aby liti nebyl
i jím šieu Náš lid to těž uznal
ll při četnými lUly ibsv édčil i
jTriiierovo Léčivé lloiké Vino má
t všechny vliistimsl i y l jíme v o
?iiáuikňh svých uudli My io
čtivě pruvlmi že b'k tni nloii u
ji t puilíi' Z élktt ho ťerVťllčho
vlna kalifornského a i ctle řady
b)lm inÁmýi h pro léčivý účiiuk
vAj H dále tvrdíme ře j st vý
burutili puturt í V ťhonďáeh
řiiaěiijíi leh m pirošt imu t huti k
jldlll lělcMtKH) hUbiivti 1 A-piill a
j jimi tsáb dky V I kArmiťh
Vjrnbinl J Tnr 1 nt J in
Ho Asldninl Ave llieiiiru lil
ru' 4 iplnfit íMsMti ivvcb lékiV
Triiiirňv liititi n pridUiitJi
kl l ( hf jbpif lék It4 Itttiritii
líU při bl i h a itrklin4di
A Iv
HCMKM t íi„lH
nďnM vf ťjiit 4rH ~- ni
ltj t!ř UltUl t "PVl-l"'