fttrarw M
I'lKÍMK UNIÍ 12 BfíKZNA líJM
POKROK
PUBUSHING CO
vydává
POKAOK ZAPADIT
uiUtol ryd&ni
f Crela pru Halina okr Nab V Hcbuy
íoř Clsrkauo pro CoJfas okr Nab
# Wllson Ku pro atat Ko v
Cadar Uapid Ja pio atAt luwu v 81
Tnul ÁfinitaapoJia Míuu pro itit
Miouimotu r TodulJ H L pro atity
Houtb Nortb JJakotu
Pradpiata:
Pro tfpojoné Mtátjr U0 I'ro Kanadu
1200 Po £vropr $250 roťol
Zímiky pautóní djUÍ pomocí p
nížnícb poukaxak (Monay Ordars)
prnicb poukawk (Expraaa Mono
Ordors) bankovních pouk tok (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopita
Oznamujeta-li své preatébováni udJ
to starou i novou adresou
Dopisy st krubo čtanáfiitra ochotna
uveřejním Musí býti aluAná psané
bez úmyslu uíkoho osobně poíkoďítí
podepsaný plným Jménem ať Již má
býti v redakci utajeno anebo dopi
tém nveřejnéno
- EMIfclf
Nejzábaduějším tvorem ve ve
Skjirém tvorstvu jest člověk
Všichni lidé měli by se jednou
za čau vyzpovídati — vlastnímu
"vědomí
Obyčejně dříve zapomene ten
komu bylo těžce ukřivděno nežli
ten kdo krutě ukřivdil
Ono to někdy bývá Že ti kdož
0 1 0 V V
jmou Nvymi vlastními nejveisimi
nepřáteli jsou poctivými přáteli
jiných lidí
Mnozí lidé jsou jako alkohol —
udržují a zachovávají všecko co
jest mrtvé a hubí a zabíjejí vše
cko co jest živé
V úřadě místopresidenta proti
p Marshallovi nemáme nejmen
Šího avfiak máme-li použiti tro
chu pozměněných hIov jÍ8té ná
rodní hymny — "bože zachovej
nám WilHonal"
Jak se tak řasy niění IPan Taft
nadále iuukí ho upokojit! s $"0K)
služným kdežto jeho soukromý
sekretář p Ililles jakmile okle
pal prach Bílého Domu s opánku
svých nastoupil ihned místo vy
nášející dvacet tisícovek ročně
Pozorujeme že od té doby co
jsme napsali že krajané v Chica
gu měli by se více ženiti a vdú
vati aby brzy zaplacen byl jeden
velký dům nastalo potěšitelné o
živení v oddávaeím průmyslu i
Fr
inaiuc
Jeden new-yorský časopis při
náší článek "Jak se míval Jan
Neruda jako Žurnalista" kterýž
to článek pro nedostatek času
nemohli jsme si přečisti a také
nebyli jsme a n Nerudou osobně
známi avšak pochybujeme že se
měl tak dobře jako tak mnohý
česko-ainerieký žurnalista a že
zažil tolik vděku
Jest hodní pravdy v tom sta
rém pfUloví Že "nikdo není ve
vlasti prorokem" vzpomněli jsme
i onehdy kdy I jsme četli v no
vinách Že německý císař prohrál
proce e svým nájemcem Něco
podobného před soudy této slav
né republiky by neuli ani n
dlulriiéniit hraběti nb vévodovi
tím in' o 5 eUttíí
Major CardniM velitel druíi
y která proválel meieki'ho
prvnib ni Md-ra a iuitoprei
ibnia Ktureta na ptedi rrií
byl povýšen fl budí mUljř pfV
kvapení a mUty roíhuřeVttS jako
by u bl lim jediným lotrem
fctrry tMlinřnírt l) 14 l I U
přáni "iiiwiiírh tobolu uvita"
liučitt spáehal
Kdyby ta dáma VierA jt p
fadalrlkiMt J uW stall v jrdmmi
ou diii u íopíe Hi řiU nim
trucku viiciilhti hiUia na ví
ktráue my !yrHm Jednou pr
vidy ptjníU ttt aákadn prví
Jaoii Itlify 4hiJlH HrJH au
llna A aul Udný
dIAíř lak liW boitorir i
ivAJ pritJrk lvf kom npola
dotall lK)#deMi k loRHl l# t
valý Idakobyl m al laloitli
iMwImlia alHlnka iltN
1mí# lilyal IiImI Kat4vaU
Altruismu některých lidí jest
opravdu už k slzám dojemný
Cleme v jedníeh novinách o
známku že jíslý pozemkový vel
mož hodlá se délítí % krajany o
svůj budoucí zisk — neodvola
telné naposled — a proto jest o
ebofen prodat i jím dva tisíce a
krů půdy ze své 7000 akrové
renéc Takové lidumilnosti ne
byl by schopen nikdo jiný nežli
bývalý česko-aincríeký novináři
Cestovatel Jíoald Amtindscu ne
zalekl se hrůz jižního pélu ale
když v Detroítu navštívila jej
delegace Kufražetek se žádostí
aby sdělil své náhledy a mínění o
ženském volebním právu zatara
sil se v pokojí a vzkázal po svém
sekretáři že jent pro ženské vo
lební právo až do těch hrdel a
statků ale že by raději strávil
deset týdnů u jižního polu nežli
celil desíti sufražetkám A my
jsme si stále představovali p
Amnndsena jako velikého hrdi
nu! Jest to zajíinavo jak různý
Hentiment pojí se někdy k stej
ným věcem V Nebraee se jed
nalo o přestěhování university a vadž dějiStěm stalo Re sídelní mě
o té různosti sentimentu uvedl juto vlády v předvečer president
kancléř p Avery zajímavou u- ké inauffurace je to americká o
kázku Přiňel prý k němu jeden utuda je to smutná ukázka amC'
pohlanec a praví: "Tamhle v té
budově jsem poznal a namluvil
jsem si svoji ženu a vy chtěli by
ste ji strhnoutitt Nikdy k tomu
nesvolíru!" A přišel k p Avery
mu iinv poslanec a praví: "Tam-
hle v té budově jHem poznal a a- gtAlffch Htomng 2abVaji se vy
mluvil jsem s svoji ženu a co R(třovériím vztahft „Hzi mZ(laini
jest v rné moci učiním vnccko
aby byla stržena I"
Tu poslední neděli před inau
gurací p Wilsonovou mluvil bý
valý president Taft v unitářském
kostele který za svého pobytu ve
WashinKtoně navštěvoval a
pravil mezi jiným: "Vždycky
jsem se tornu divil že celý svět
není unitářským Myslím že ce
lý svět cílí tímto směrem Nauka
sladké soudružnosti lásky k Bo
hu lásky k Ježíši Kristu a sná
šenlivosti pro každou víru závisí
od velké zásady liberálního kře
sťanství — a to znamená pokrok
směrem k mravnosti a vyššímu
náboženství Jest jedna svízel
kterou trpíme zdali může se to
nazvati svízelí a sice že jest to
lik unitářň v jiných církvích
kteří nesedí v lavicích našich ko
stelů Ale to znamená že v posléz
k nám přijdou" To jest dosti
pěkně řečeno a nnitářství jest
trfetti-f n
na nás záleží skoro bychom p
r„r: eai: a u„ „
přání lépe vyplnilo nežli ty na-
At' !„ :„1
děje v jeho zvolení v minulém
měsíci listopadu
APAČOVÉ VE WASHINOTONÉ
Žádný spravedlivý člověk ne
může činili národ tento zodpo
vědným za to co se stalo vb
Washington I (- v pondělí íl }
března když pobudové — i nichž
mnozí snad byli pěkně oblečeni a
počítají Se v tU "lepší" spoleě-
noxt — zmařili tam manifestaci v
zájmu jeiihkého volebního práva
ale poněvadž sběhlo se to v den
před nastolením presidenta po
něvadž sběhlo se to v sídelním
měntě federální vlády je to ame
rická ostuda Angličan říká
"fckráhnět Husa a najdete Tata
ra" a ídá se ie a nějakou m-
jcineitoii mohla by se to rlfl
mnohem větší oprávněnosti n ji
té ěáti lidu tělo vysoce řivtlUo-
vaně iein3
Průvod třiito nebyl nlčlni na
ljŮob výslřednoktl angtickt-h
ufrulttk byla to důMojni ma
nifestace ku které kaldý mul
který jména toho ai ialithuje
ttiohl přiblUetl i Vdtl m i
riott ledy klid-iit a kdyl n
klib-m jut! a khotva¥ott Nrl
e atab) Wavtiinftoiil ! YX
tup mulů kttrý plnil Peniil
vauia avenue proměnil a v dav
r iitviiaiioit lůiu která MdiU
jktt o níjaVm rtukéiu prfri
tnu { utrhala řady píH-hinlujl
e k lrt a lahrnnvaU j auroy y
mi anikf a urilkami Policii
lru3 iel lainlmvaU lato
"bfrae" ttuat býlí yuli
na ífdrtáWil jíida vojks aby
fhráftlU amrrUkl Jeny přd a
mrriekml "muli"
(Uil ai# takv( imuIÍ jil
itewuklaal Vtdbalw privfm r
Ženy často deklamují o posvátno
stí domova o sféře v které žena
má býtí královnou oni ho staví
jako by put kořili jemnému a něž
nému ženství které jest prý tře
ba chránili před drsnými vulr
nímí vlivy politického ovzduší
ale my nevěříme ž ti "muži"
kteří si počínali n takovou uro
vostí vůči ženám důstojně a klid
no demonstrujícím pro vee pro
zásadu v očích jejich velikou
drahou my nevěříme že takoví
surovci mohli by mítí v opravdo
vé úctě své matky manželky i
sestry líýti zásadně proti žen
skému volebnímu právu jest jed
nou věeí dosti jest mužů jíž ne
věří že by se tím zemi a národu
prospělo že by se lim prospělo
ženám samotným avfiak spáehati
sveřepý útok na ženy klidně a
důstojně demonstrující v ulicích
národního kapitolu jest věcí zce
la jinou My jsme Jisti že ti
"muži" zcela klidně byli by pří
hlíželi průvodu černochů ale po
hled na pochodující ženy probu
dil v nich divochy
Jak pravíme — národ jako ce
lek nemůže býti činěn zodpověd
ným za tu sveřepost ale poně
rického Kcntlemanství a rytířství
k ženám
NA KOŘEN ZLA
Sněmovní výbory v několika
placenými ženám a dívkám za
j mřstnaným v obchodě a průmy
slu a prostitucí A je to snad po
prvé v této zemi že se jde na sa
motný kořen zla Až dosud hrála
si Amerika s prostitucí jaksi na
schovávačku a nanejvýše léčila
příznaky nikoli však chorobu
samotnou V nenadáni zachváce
na byla veřejnost velikými 'mrav
ními křečemi' horlilo se proti
společenskému zlu v tisku i n ka
zatelen policie zvýšila svoji čin
nost a ono skutečně společenské
zlo na čas se schovalo aby za ně
jaký týden opět šlo všecko ve
starých kolejích
Před několika léty vešel v uží
vání název "bílé otroctví" a fe
derální vláda i státy uplatnily zá
kony na potírání tohoto zla Těž
ké pokuty a tresty vysazeny na
hlavy těch kdož Ženy a dívky
sváděly by k žitu hanby neb ze
"iu uo aiu prevíty
nemravným bvhhk biu irnu
M uřinřn I'oku o wdpovMřnl
otázky: lroě jest bílé otroctví
Irw: i" IOm I'"suiu
i eurve liyiu sc jne un umru
zla teprve nyní autority státní
vidí problém v tomtéž světle v
jakém sociologové vuleli jej po
desítiletí — že jest úzký vztah
mezi společenským zlem a chudo
bou úzký vztah mezi prostitucí a
mzdami které ženám a dívkám
nuceným vyhledávali si zamést
nftnl jsou placeny
Výbor sněmu státu Illinoii ve
de vyšetřování v Chicagu a po
všechně řečeno zjistil následují
cí příčiny mravního úpadku dí
vek !
Níké mzdy zvláště v obcho
dech a továrnách
Lhostejnost nevlastních rodičů
Touha dělnických dívek stroji
ti se jako dcery boháčů
(issmoeenost
Klihy mánii Kt
Jako odpomoc se navrhuje-
Mrskání "bílých otrokářů"
Cplatněnl předlohy nynt před
ilIinoUským sněmem ustanovuji-
i iniitimálnt nudu pro lény # U
týdně
Clenář lajisté povšiml i le
lilíVé midr plneené ienáni v ob
rhodeeh a továrn&rh luediity
jou vyboreiii jVi první příčina
proslituei ž# k Mnutu Aolk
ýbr dospěl nelinut nikobn pře
kvapili Vlbledriii k tě kkuleMoati
lf il!e přnllij lii lui ttědretvl V
níktrřýeb tW hodech praeoiaU
ilívta ta ft týdní a ! v tdehu
derh jiehl majitiU liji V pU
rb h a klojl la itrjmroi M lýbt
kkroinný byt a stratu Ií
ta v d parlmenttdeh kriomh tu a
jl aie jritJ 1 pruenila f pro l#JA
rol ii!Ař týká rbatrtilhii bu
li alk ani thly iieul nuda J#
jieh taková aby mokly aa ni býti
llvy A nyní přij l laiatvn a al
kdd neinůl laillvat) ll)nUhi
dlv Idyl ráda pUI vypadá
neboť velmi Často jediná tímto
způsobem niiižo upoutá a někdy
íiidijstríilního otroctví u baví
i dělnická dívka jest oprávněna
k takovým radostem Života jako
jest návštěva divadla vyjížďka
do parku neb na výlet do okolí
atd
Jedni svědkyně slečna Uelle
A líiizcfíova která do Chícatfa
přišla před dvanáctí léty vyprá
véla o panské prostituci o nád
herní zařízených bytech kde zce
la nic neiipomíná na vulgárnost
slotožňovanou se společenským
zlem kde "madame" jest cle
Kari trií ustrojena a na požádání
uspořádá schůzku a dosti často
se stává že bohatý zaměstnává
tel setká so tam so svojí proda
vačkou které neplatí ani tolik
aby jí to stačilo na byt a stravu
Slečna Buzettova skončila své
svědectví slovy j
"Žádná dívka nemůže žiti
slušně ve velikém městě a mít i
aspoň trochu zábavy na méně než
sJtlO neb 12 týdně Průměrná mzda
placená dívkám v dílnách a ob
chodech v Chicaffu jest od" $4 do
7 Co mají dělali í Hladové
mzdy jsou na dně toho všeho
Jsem ženou sama Chci vám říci
pánové že žádná dívka nebude
vyhledávat! živobytí naháněním
mužů na ulicích leě když je k to
mu dohnána nutností"
Nejsou to jedině bídné mzdy
placené ženám zaměstnaným v
obchodě a průmyslu jež zodpo
vědný jsou za prostituci jest těch
příčin více avšak všecky ostatní
nevhánějí tolik žen a dívek na
scestí jako ta svrchu uvedená
Proto můžeme říci že se jde na
kořen zla když činěny jsou po
kusy aby ženám placeny byly ta
kové mzdy za něž mohly by býti
slušně živy
ZAJÍMAVÉ "KDYBY"
Od té doby co William T
Stcad napsal svoji knihu "Kdyby
Kristus přišel do Chicaga často
tato otázka byla položena a tře
ba že ten " jemuž byla adresová
na nikdy ji nezodpověděl učini
li to za něho jiní lidé každý dle
svého názoru a rozumu Onehdy
Hev A E Bnniett episkopální
rektor z Filadelfie formuloval o
tázku "Co by se stalo kdyby
Kristus byl členem Wilsonova
kabinetu" a rozeslal ji k zodpo
vědění padesátí vynikajícím mu
žům Obdržel celkem jedenačty
řicet odpovědí a my k vůli zají
mavosti podáváme zde následují
cí: William Allen Vhite — Kri
stus byl by sekretářem obchodu a
práce On byl prvním a velikým
hlasem který chudí kdy měli ve
světě a on byl by rozumným t
zdatným členem
Hobcrt J Burdette — To ne
zvýšilo by jeho autoritu aniž je
ho moc Kdyby president se ří
dil Kristovými zásadami něco by
se stalo
John Cl Woolley — Kristus bu
de v tom kabinetě a my uvidíme
co se stane
Admirál William Oihsoii — By
lo by druhé ukřižování poněvadž
všecky politické strany jsou o
vládány nepřáteli Kristovými
Joseph Ke In — On by usiloval
o mtehováni zlatého pravidla
liichmoud 1 !!-! Sou — PellS
noměnei byli by vyhnáni chrá
mu vlády — nvlášté ti kteři kra
malí ve xdravl mravech a cha
rskteru
Blita Ca nu e u — Kristus byl u
čilelem nikoli státníkem On by
tiepřinálele) k ládllé politické
trartě
Chas l Chutě — Ou byl bv o
cLlistott a církev opMuě by jej
ukriJovaU
Jacoh A lili — B)bi by' e
tnítřVsiid kdyby Kristu byi v
lunt kabinet
Oeorgt Ada (biumrita) N#-
trou fini si přrdlHividatl
A kotieřni IUv Itanirll na tu
ivuji otiAu d4vi tulti tvoji d
pvr
"Kdtby Kristna byl Vrti
íeitt ktllil Wrbyl by stoupen
řrtu ďllarovl diplomacie Kdtbv
byl v pokladně já Id baukvtvka
bla by jHiifUnÍH t uliiku
Jik iíner41o návladtd irtUd bv
nnniopilyv Nrbybt bv lidtiírk
bilevideh Imit I f kdy
by bvl křlářm 4lky arU ni
mořnletya Kdby b aekreti
tem vailra nh emldjUttt
aaHMiikal Vy přdwyaJAm jala
sekretář dchodu obmczíl by liro-
bfvost bohatství kdežto kdyby
byl sekretářem prá každé dítě
bylo by vzato z dolů a továren
On byl by nepochybně zavražděn
a v r Í'JM pomník byl by zbudo
ván tm jeho památku a ve výroě
ní den jeho narození byl by ná
rodní svátek na uctění jeho uamě
ti"
Uvedli jsme tu otázku a ty od
povědí jako zajímavost ale ji
nak naším soukromým míněním
jest ž nejlépe na tu otázku od
pověděli tl kdož — vůbec na ni
neodpověděli
SÍLA ŽÍTI A SÍLA ZE
MfcÍTI Nebude nejmenšího sporu
tom ht sebevrožda ničení vlast
ního Života jest jedním z nezdra
vých zjevů společenských a ani
z daleka by nám nenapadlo zdo
bit! ji věncem hrdimitví Než ně
kdy ten kdo se životem se loučí
zvláště když jest to člověk do
brého vzdělání a hlubokého cítě
ní v posledních hodinách na svě
tě tlumočí filosofii nad kterou
ti kdož plni jsou chuti k životu
měli by se pozastavit!
Onehdy zastřelil se v Chicagu
mladý muž zc šlechtické rodiny
ruské jenž kromě dopisů adreso
váných soukromým osobám za
nechal též následující dopis ve
řejnosti :
"Moje zpověď a poslední slovo
světu: Píšu toto z okraje propa
sti — z hranice "bytí nebo ne
bytí" Přiznávám se že cítím ji
stý strach při pohledu do oné
prohlubně Jest to tribut který
i zvířata musí zaplní i ti pudu se
bezachování V případě zvířat
je to slepé nerozumující zdě"ení
V případě Člověka — nejvyššího
typu přírody — a v mém přípa
dě muže vzdělaného pocity jsou
ostřejší Nicméně však vůle po
hání mne dále
'Já jsem jedním z nesmírné
armády mužů a žen kteří položili
si tuto otázku dříve — armády
sebevrahů Vy nazýváte nás ab
normálními a slabými avšak
pravdou jest že my nahlížíme
hlouběji do života nežli vy a že
vidíme jak abnormálním život
jest v y doháníte nás na kraj
propasti My stojící na samé hra
nici přijímáme tu výzvu
"Příroda ve své vlastní nepro
niknutelné moudrosti obdařila
mne duší a měkkým — snad pří
liš měkkým — srdcem Tvora
těmito dary — dary tak jemnými
jako nejjemnější porcelán — u
místí mezi drtící železné okolno
st i ('o následuje? Co musí ná
sledovatiT Vy pravíte že sebe
vražda je zločjn Já pravím vám
že jest dobrodiním
"Jsem z dobré rodiny Vysoké
myšlénky a vysoké ideály vehna
ly mne do řad ruských revolucio
nářů Neprojevil jsem žádnou sílu
vůle při učinění tohoto výběru
Stal jsem se revolucionářem —
tak nevyhnutelně jako ze žaludu
vyroste dub A za tento krok
při němž nerozhodovala moje vň
le jsem poslán do vězení Strá
vím mnohé měsíce ve vazbě Jdu
do vyhnanstvi a konečně donucen
jsem prehnouti vyvrhel mých
vlastních lidí do Ameriky
"Ameriko — ah svobodná A-
inniko! Jednotí za dlouhý t
UVIilU selíc jtiK Jsi a otresea se
při tom pohledu Přišil jsem k
tobě a představoval jsem si tě
jak ai představ Ilji i a Ie Nhli
dal jsem tě jako lemi chlubného
brutálního kramářstvl ciui
ditlioii jednou etnimll pxue ai
ol — té jest iucullváini Stal
jsem a strojem Ztratil Jseiu ve-ikt-ru
naději vytvořili ai pnta
id pru rW
Ja cl ptlrody altruutou
sbb-ditl j m to in iiiojným přija
tl polili) lil které obklopuje in-
ru M Jwwpolilý lltol dne Ne
iiiubt jw iu krášli a iii lhali a
iiil prodali avojl dol rotoM
jmiii a atiiéntli v malý penti A
pak I4k přiila Jaká krutá
rouief Svél řkni vám le jeru
slabvm Naopak j4 jm silní m
Slojn před lou mrtl před rdi
felý vefulr a# fřtvíje % já drllm
ji d svýma ioiKaiua lldUm
irmtili Ař d!ulo 1ti nnl —
Af dlouho lij kr4dl Af dlu
ku lij kapilaUaiHU který labi
ji l bály f ! jeat j#jieh a Jť
ji Vídávána H b-krii "
ail Vím lWllíaf "
Napsali jsme na počátku tohoto
Článku že i ti kdož jsou plni
dní chu- '
''-kdy zA-moéenou
ti k životu měli by so nék
myslili nad filosofií tlumoč
těmi kdož z vlastní vůle a živo
tem se loučí V dopise svrchu
uvedeném jest laková filosofie
Hvět nikomu nedluhuje živobytí
v životě úplat lována byla a bude
vždycky železná zásada "zachová
ní nejschopnějšího" ale otázkou
jest zdali skutečně vždycky ob
stojí nejschopnější — zdali často
ten nejschopnější nepodlehne
"drtícím železným okolnostem"
které vytvořili ti kdož jsou pro
střední neb méně než prostřed
ní a jimž právě ly schopnosti bý
vají trnem v oku poněvadž vedlo
nich nucení jsou doznat! svoji
vlastni inferioritu f
Na příklad americká historie
mezi jinými skytá jedno velké na
učení a sice že ani jednomu z
našich velikých státníků nepo
dařilo se dosáhnouti křesla presi
dentského třeba že tu ctižádost
měli a presidenty stali se muži
jsoucí ve věhlasu státnickém a
často i ve vzdělání daleko za ni
mi U nás mezi Čechy americkými
někteří z těch nejschopnějších li
dí bídně Živořili a bídně zahynu
li kdežto lidem prostředních a
méně než prostředních schopno
stí rostou utěšeně břicha s nimi
třeba i majetek a u některých ma
linkých dušiček dokonce i "váž
nost"
Genius talent ať je to v umě
ní v literatuře neb v jiném obo
ru lidské činnosti jest vždycky
kromobyčejným a tím již dráždí
obvyklost prostřednost a všed
nost Lidé všichni se narodili
stejně měli by se těšit! naprosté
rovnosti před zákonem a býti po
važováni za to co skutečně jsou
bez ohledu na to co mají nebo
nemají ale jinak jest mezi lidmi
takový rozdíl jako v ostatním
živočiŠBtvu Jest často mezi člo
věkem a člověkem takový rozdíl
jako mezi morčetem a tím neju
šlechtilejším tvorem z říše ani-
mální A těm prvnějším se oby
čejně lépe vede — všude prole
zou a podlezou všude se skrčí
všude se přilichotí
Také každý genius každý ta
lent obdařen jest "duší a měk
kým — snad příliš měkkým
srdcem" — bez toho nemohl by
býti geniem nemohl by býti ta
lentem Jeho duše musí býti ja
ko deska fonografu aby zachy-
covula i ty nejjemnější záchvěvy
lidských citů radostí i bolestí ve
škerenstva Toho všeho jsou lid
ská morčata ušetřena a jsou ná
sledkem toho šfastnější neboť
štěstí a genius jsou jako dva pó
ly které nikdy se nesejdou — a
tímto nijak nemíníme říci že mě
lo by býti jiné mravní měřítko
pro lidi nadané než pro ty pro-
střední avšak genius talent ni
kdy není spokojen sám s sebou
Ten nejslavnější malíř nikdy ne-
namaloval obraz aby s ním byl
úplně spokojen Ten nejslavněj
ší básník nikdy nevytvořil báseň
aby s ní byl úplně spokojen a tak
mohli bychom pokračovat! dále
Za to lidská morčata ta jsou ne
jenom spokojena ale nadšena tou
největší vlastní mazanicí tím
uejvětším vlastním nesmyslem a
často prostřednost ba méně in-J
rostřednost na dlouhá léta o-
vládla a musebi přijití někdy ji
né pokolení aby talent byl uznán
Oeniiis tnliiil jest uišvastuýiit
v tom ie nikdy neuacháii uspo
kojeni jde neustál (M licdostUi
ti lu vin my stále napjata jest
jakn houslová struna a to jet
lou bUvnl přlťinou proě bodně
talentovaný h lidi (abbitidita na
a i aa atftl
seeali laae pouěvaUi Vsíelini
talentovaní lidé maji jemnou du-
a měkké snad al přiliá měkká
rde jk v# svém dopiti praví
oni n ruský sibevrah - bodní
l jich uštváno lidskými uior-
aly která podobníeb "klábosil"
nemají klrtá nemají ani nervů
ani ritu u nUM j!u l k je%t nej
vitto! i-baliu a která iťkdv d
Hipřrdl Se doalattoii poliěvadl
l iveiloii iplhat d ne b'U aa
tiiid akréit a tiud prob'11 a
"ulMit tiud pMiehotil
iivttín talenl iMitřrbuN Vrlkf
vil -'lřibj# in4nti m al k
modru lirbr jaku král ptaetva
aU lr jwu iud MHilry dla la
ku bvl V toni nikdy ku traf
lie ku martyria truufi lt al k bi
yntknoMll nad pralřelit