v JI
í 1
t M I -
r :uá ' '
ňřfc-iSfc 'J-iiíFř''--
Stranu 8
POKROK DNlí Ď BRKZNA 1913
IV'
li
POKROK
PUULI3HINÚ CO
vydává
rox&ox ZÁPADU
miitnl vydáni
v Crote pro Halin okren Neb v Bohuy
Jer Clarano pro ColUi okret Neb
ve Wlieuo Kane pro itit Kaneaa r
Cedar JUpl1 J pro elat liwu v Ht
Paul a Miouupolia Mina pro ttat
Mlnnimutu a v Tyndali i) D pro ttaty
Muutb a Nortb Dakotu
Předplatné:
Pro pojeni Btity SUO Pro Kaoaau
1200- Do Evropy #250 roént
Zivílky peoíiní dejtet pomoci po
neiutcb poukizek (Money Orders) es
preMuicb pouk&sok (Kxprww Moaey
Ordere) baokovoich poukasok (Bnk
Drat) anebo v registrovaném dopUe
OznamujoU-li tve přestěhovaní udej
to itarou i novou adresou
DopUy % kruhů čtenářstva ochotně
'uveřejníme Muní býti elufné paané
bec úrayelu nikoho osobni poškodit! a
podepsány plným jménem af jíž mi
býti v redakci utajeno anebo dopi
tém uverejnčno
45
Byl to ještě předevčírem pre
sident Taft a dnes už je to pro
fessor Taft
Vývoj k monismu o kterém
onehdy psaly jedny noviny bývá
někdy vývojem k humbuku
Bylo by vždycky dobře nežli
protestantem katolíkem a zvláště
nežli svobodomyslným — býti na
před Člověkem
Včera kdy se měnila ve Wash
ingtonS administrace jistě byl
pan Theodore Roosevelt v lepší
náladě nežli jeho bývalý přítel
"drahý Will"
Wllsonovy dcery které se za
jímají o chudinu o dělnické zá
konodárství a jiné lidumilné sna
hy sotva nahradí v Bílém Domě
někdejší "princeznu Alici"
Nechceme Činiti žádných ur
čitých návrhů ale myslíme že
není to zrovna zlým nápadem ko
nati onen sjezd česko-amerických
žurnalistů současně s tím zvlášt
ním sjezdem republikánské stra
ny Trochu reformy jest třeba
zde i onde
Žádná jiná třída lidí nevyzna
menává se takovým dlouhým ži
votem jako vysloužilci z občan
ské války skončené skoro před
půlstoletím Těch na místě aby
ubývalo přibývá můieme-li sou
diti podle úžasně stoupající pen
sijní listiny
Jeden chicagský časopis za
znamenal onehdy ze pátek 21 ú
nora byl "českým dnem" na roz
vodních soudech čímž jest mí
něno že byly tam v onen den a
si dva tucty českých rozvodů
kdežto na dny obyčejné připadá
jich jenom asi tucet
Nechceme kritisovati a za nic
na světě nepřestoupili bychom
meze kolegiality avšak čteme
li Články v některých časopisech
o občanských poměrech zavlá-
dajících t čeako-araerickém li
du zdá se nám jako by je auto
ři psali nikoli ze zkušenosti ale
odněkud a ptačí perspektivy
Nyd kdyi jedny svobodomy
siné noviny odvolaly pohanu vr
letiou nezaalouženě na jiatý ka
tolieký spolek teela jittS odvolá
j( kriminální tnfamie které psa
ly o bývalém kolegovi a autoři
třchli ' i ni ti budou hluboké po
kání za mravní vraidu pirhartmi
na iltoiiholrtím loyáhiliit piiteli
jfjWb rodiny
Strýček Jtw ťannoti bývalý
far animovny ptudaneké olulř
M ml avýfh obAlitovatel mra
mcrovi popral lU nrvrm ai to
a avfott domů d Ianvi!l(ř lil Ja
ká drahu UHm(itku nýbri b
ki ta rwtundA konrrinl kan
oUNké Ndavy Střírk far
bím mi sté řky by kintoi jick
aaá ] jtM imi1 nimi umL
e aUv a Huntu nikd ndl
Jai krin# mul aHkwjil
nd t ni t1 t
ukm laakávi Čtenáři tmuM když
napUein učco tak trochu ve
vlaatním zájmu co nám onehdy
napadlo i Což aby ty dví bohaté
české duny omažské které aa
my pro nebe atavl ní v aristokrati
cké čtvrti palácovou residenci o
dvaceti pokojích rzaly tam do
podnájmu jednoho chudého no
vináře jeho rodinou 1 Vykona
ly by skutek lidumilný a ve své
OMutnoccuosti našly by milou
příjemnou společnost
Na otázku "Jaké vlastnosti
míti má žena aby se stala ideál
ní manželkou" obdržel Ke v W
C Loomis z Uanford Cal množ
ství odpovědí ale následující po
kládá za nejlepší ze všech? "A
by žena stala se ideální manžel
kou' měla by míti tyto vlastno
sti Ilias Mel by taleni Páde
rewského postavu Venuše něhu
víly čtveračivost baletky oči
jako měkká záře měsíčného ve
čera pleť jako alabastr ctnost
jeptišky kouzlo Kleopatry je
mnost Mojžíšovu trpělivost Jo
bovu shovívavost Lazarovu
vroucnost Trojanovu stálost
Caesarovy ženy pracovitost pra
dleny měšec Hetty Oreenové a
vlas svůj vlastní" Jsou to zaji
sté dlouhé litanie 4 to všecko
snadno se napíše ale kde najiti
takových žení My na příklad
jsme již na světě čtyřicet roků
a třeba že známe aspoň dvě že
ny které jsou skoro úplně doko
nalými přece jenom nemají vše
cky svrchu vyjmenované vlastno
sti WILUAM HOWAED TAFT
Presidenta Tafta při odchodu
do soukromého života provází
přání nejlepšího dobra jeho spo
luobčanů a myslíme že jemu sa
mému bude se ta změna zamlou-
vati po těch dlouhých letech ve
řejné služby Pan Taft jako
soudce státní i spolkový jako
generální solicitor odboru spra
vedlnosti jako sekretář války
jako generální guvernér Filipin
jako president má za sebou kari
éru jakou se pochlubiti může
málokterý z politiků tohoto náro
da Do jaké míry jeho administra
ce jako presidenta byla úspě
chem o tom historii přináleží
vyřknouti soud a soud historie
vynesený když předsudky a vá
šně ochladly bývá často rozdíl
ným od soudu vrstevníků Pre
sident Taft nastoupil úřad když
strana jeho byla v rozhodující
většině ve sněmovně poslanecké
i v senátě ale v něčem byl v ne
výhodě — že nastoupil po Roose
veltovi Ačkoli ti dva muži byli
osobními přáteli po dlouhá léta
sotva mohlo by býti tak dvou
rozdílných povah Za Roosevel
tovy administrace stále se "ně
co dělo" poselství za poselstvím
posíláno do kongresu v nichž lu
štěny všecky možné problémy
od plemenné sebevraždy až do
kupování šlechtických titulů pro
americké dědičky a pranýřování
"zločinců velikého bohatství"
Taft do Bílého Domu přin-Hl s
sebou ovzduší soudní síně v kte
ré tolik roků strávil byl zvy
klým jednati bes hluku a povyku
Snažil se aby jeho administrace
byla úspěchem a ačkoli do vy
sokého úřadu přinesl sebou
mnohé a bohaté zkušenosti po
strádal jrdité — která se nabude
přímým stykem lidmi a lidmi
vierh tříd a poměrů President
Taft nebyl zrovna šťastným ve
výběru svých rádců a zdali Ké
hein své administrace nesplnil
vlťrka otVkávinl jrl y něho by
la kladena dluino to přičUti na
vrub této okolnoatl
Záruvrů vlak od aamého počát
ku úřadováni bylo pridrtttu
Taftoví i polit i s jrduliu ailuýtn
intM-ným vlivm Th Koom
Velt ochladí v svém přátrlatvl
trptkytl ItrjlurUÁj uioráliil pod
pry p Taftoví třb i hod
t m "idráhal" vystoupit! jako
kandidát prid6tatf V puald
alek voibiťh ttirálo V tohu jrd
a pvaé nakotUutl j-át4 přl
Oíljrídem dt Afriky po daloul#
l jrko druhé lhůty tt limtw
Vflt dU av4k přtxtvéUVai hy
od prvaideMt Tafta lile ur%
Vaii RMMev)t byl tok ml
Kténl ! }4ié jMt mli fm
Taft t dkvatl l# Vyl v BvirW
r( rvfkiil£é kf4 MVf-
ien a stal se tak presídeiitcin j
avšak p Taft byl opět míněni
la o tu zásluhu měl by ne pan
Roosevelt a někým dělili Před
samým odplutím % New Yorku
doručeno bylo p Rooseveltovi
psaní od presidenta Tafta v
němž děkoval mu za jeho neoce
nitelné služby ale napsal že ve
dle jeho (presidentova) bratra
nikomu není tak díkem zavázán
jako p Rooseveltovi Zkrátka
president p Roosevelta postavil
až za svého bratra Charlese P
Tafta a to byla velká chyba —
Pan Roosevelt náramně prý se
dopálil po přečteni onoho dopisu
a bylo po přátelství Již tehdy
byl rozhodnut vyrovnati ae a pre
sidentem' za ten "nevděk" a u-
činil to třeba že až za tři roky
prohlásil že administrace p Taf
tová byla naprostým nezdarem a
že vlast volá jej p Roosevelta k
velikým úkolům
President Taft odchází tedy po
vysloužení jediné lhůty ale od
chází jako president jenž svoji
povinnost konal dle nejlepšího
vědomi a svědomí konal ji v du
cha ústavy a zemských zákonů
Za administrace presidenta Taf
ta zákon protitrustový prováděn
byl s větší energií než kdykoli
před tím president Taft učinil
více v zájmu všesvětového míru
než kterýkoli jeho předchůdce a
že arbitrační smlouvy jím odpo
ručované nevešly ve skutek jest
hlavně "zásluhou"_p Roosevel
ta Také za administrace presi
denta Tafta země prospívala mír
s cizími národy zachován práce
na Panamském průplavu hodně
pokročily tak že k svému doho
tovení spěje uskutečněna balí
čková pošta a mnohá vnitrozem
ská zvelebení provedena
Spravedlivá historie najde
snad chyby jež se staly za admi
nistrace presidenta Tafta ale na
jde také její přednosti ji oprav
dové zásluhy
WOODROW WILSON
Od včerejška mají Spojené
Státy nového presidenta —
Woodrow Wilsona syna ducho
vního professora rektora uni
versity a guvernéra jednoho z
malých států v Unii
Bylo to málokdy že k nejvýš
šímu úřadu v zemi povolán byl
paedagog spisovatel učenec Je
to zvláště v této zemi převláda
jícím míněním že duchovní uči
telové a professoři json lidé ne
praktičtí theoristé snílkové
jimž nesvědčí drsné ovzduší poli
tiky Je-li to pravidlem 'Wilson
zdá se býti výjimkou 'Jako re
ktor university Princetonské o-
svědčil podivuhodné výkonné
schopnosti a jako guvernér stá
tu New Jersey stal se zosobně
ním nového ducha v americké po
litice Woodrow WíImoii strávil hodně
let v klassickém ovzduší univer
sit ale jsou v něm některé rysy
Jacksona a některé rysy Tihle-
na Jistě není Wilson snílkem
ba naopak mužem jenž pevně
stojí na půdě skutečnoHti jent
bystrým politikem a státníkem ši
rokého rozhledu
Jak jsme se již minule zmínili
málokterá administrace měla
před sebou takové těžké úkoly
jako administrace jel včerejším
dnem ujala se řízeni lodi státu —
Jest tu situace mexická je tu
celní revine reforma oběhové
měny otázka trumtů Jet tu
hodně pHleiitiMttf k vyniknuti k
veptúnl skvělé stránky d dějin
národ ale zrovna tolik přítrži
toat k učiněni osudných chyb a
přeehmatQ Mnoho tkl na tem
da jaké tníry koníren vrtíina
téhoi bude luyiloě SpohiHl4otl
ti a preaidetitrm Za polrdidho
preidenta demokratického ťlev
landa nebyla itinohn 14ky iu
il výkonným a zákonodárným
odborem vlády a jet tiiáuto J
OřVelatid odepřel od-pAtí no-
vua frlui oanuvu která ruela lý
ti splněním alilů platforiuy a 1
taU ao iáknnnu W jrtui o)
piu V # atifuiovni poaUneekl
maji vlmi d-iwkraté roko
ttt %ét£tiu aU jtni tam tteW
V které krI vrpwknouti
tvřrné ep#4tflttvi kdeJto V #
4li lata vitiin pranepa
tmi jako vt ahlMtovMé jwtvi
wi dakratWkýMil wrnitory
tkutnl pokrvkve a jon mti
tti tl Atkaatlivt k on ar rva
tivci kteří mají pramálo sympa
tliíí a reformním programem
Wilsonovým
President rozhodl se svolat!
kongres do zvláštního zasedáni
již 1 dubna a v tomto zasedání
do velké míry se rozhodne zdali
jeho administrace bude úspě
chem nebo nezdarem Co na
Wilsonovi samotném bude záleže-
ti on jistě vynasnaží se dle sil
svých aby splnil viecky sliby
platformy aby dal zemi dobrou
správu ale jsou okolností a vli
vy vůči nimž ani ten nejsilněj-
ší president není dosti silným O
tom politická historie Spojených
Států podává dosti dokladů
MEXIKO
Jako soudy tak i vlády řídí se
tak zvanými "precedenty" to
tiž dle případů dříve se sběh
ších Když vrchní soud některé
ho státu vynese rozhodnutí v
daném případě stane se to vo
dítkem pro soudy i v jiných stá
tech nebyl-li zákon ve věci zro
vna jasným
Kdyby Spojené Státy zakroči
ly někdy v Mexiku mohl by
president zcela po právu pouka
zovati že něco podobného dříve
již se stalo Něčím podobným
bylo zakročení na Kubě Zuřila
po více let revoluce v cizí zemi
do které Spojeným Státům niče
ho nebylo Španělsko k potlače
ní této revoluce používalo dra
stických krutých prostředků a
však ve válce a v lásce všecko je
dovoleno — všecko dá se omlu
viti "vojenskou nutností" Ta
to vojenská nutnost na příklad
dovoluje i postřílení zajatců
kdyby velitel mohl dokázati že
byl tak nucen učinili poněvadž
neměl je čím živiti poněvadž po
traviny potřeboval pro své vlast
ní vojáky To se ostatně také
stalo na Filipinách a až na ně
jaké vyšetřování národ se smířil
s touto "vojenskou nutností"
Nicméně však přece Spojené
Státy na Kubě zakročily Stalo
se to sice až po vyhození váleč-
né lodi Maine v přístavu Havan-
ském ale to samo o sobě nebylo
jetě důvodem k válce Byly zni
čeny válečné lodi výbuchem v
Anglii ve Francii a jinde a také
na lodích amerických staly se o-
sudné výbuchy v domácích vo
dách a tehdy nebylo žádného dů
kazu že Maine zničen byl nepřá
telskou minou že za jeho zni
čení byli Španělové zodpovědní
Jest to v pochybnosti dodnes tře
ba že vrak Maine-u byl již zdvi
žen prohlédnut znalci a pocho
ván ve hlubinách oceánských ~
Dle mínění některých znalců stal
se výbuch zevnitř dle jiných
zvenčí
Spojené Státy tedy na Kubě
zakročily a to takovým způso
bem že "perla antilská" vypa
dla z koruny španělské Na Ku
bě spustošen byl majetek několi
ka amerických příslušníků Ku
bánců kteří byli naturalisovaný
mi občany Spojených Států a ně
kolik přišlo o život a pak ame
ričtí kapitalisté za pakatel skou
pili dluhopisy rodící se republi
ky — avšak to přece nebylo žád
nou příčinou k zakročení Také
naše vláda nikdy neříkala že to
bylo by bývalo pohnutkou k za
kročení třeba Že ta poslední o
kolnnst a těmi dluhopUy byla
velmi silnou jak poíději prozra
dil jeden generál na odpočinku
Naše vláda ohlásila do všeeh čtyř
úhlů světa i na Kubě zakročila
poui a jedině a výhradně v zá
jmu lidfckonti Citlivý humánní
národ tento nemohl se dívali na
ty ©havnoatl eo ae ua Kubě dě
V Mexiku mři jil revoluee na
čtvrtý rok Bylo tam le lidi
p'bito byly větil aveřVMU pá
chány bylo Um !e amrriekrlm
majetku apuktoéeiio ne! na Ku
bé Pv-avda Mexikánl nebojuji
prott eiilmu utukovatrli a!# Já I
ný fUI utiskovatel nrhvl by eko
prii taknvýrk béadot( jaké aa
ml na aoté páloi jaké pilou na
ameriekfek občaneek
Ihe vláda mvieVá j-t ru
kou vraH a krdlofeiÁ a má v
čel# Jídá! likaritiuWho jak
právné 'ťkieaiř Tribuno" na
val II Mertu To vraii a krdU
řVtové rukama krvi potfiaé
aýwa tbaWlel ktH vraldl ta
tat ftAJufka kmté)ti nelil ai
lt řdal stvůry Veto t t
lidské důstojnosti uchází se o U-
znání clvilisovaných národů U-
znamují své nová vyslance a ve
levyslance a vůbec počínají si ja
ko by se nic nebylo stalo jako by
nebyl jimi zavražděn bývalý ina
xický president Maděro ranou ze
zadu vypálenou jako by vedlo
něho nebyl klesl mistopresident
Suarez provrtán nesčetnými ku-
lemi iako by nebyl zavražděn
druhý bratr Maderův jako by na
čelech nynějších mexických vla
dařů nebylo vypáleno znamení
Kainovo
Myslíme že Spojené Státy mě
ly by si ty ruce dříve dobře pro
hlédnout! nežli do svých je ve
zmou nežli uznají nového mexi
ckého velevyslance Jest pra
vda že zakročení v Mexiku zna
menalo by velikou dlouhou vál
ku avšak zdali Spojené Státy vi
děly v ton povinnost svojí za
kročit! na Kubě v zájmu lidsko
sti tuto povinnost budou míti
před sebou v Mexiku dříve nebo
později A ovšem kdyby k za
kročení byly donuceny nikdo by
nežádal aby svinuly vlajku
kdyby nad mexickou půdou byla
jednou rozvinuta
KNÍŽKA KRÁSY
Abychom nenapínali zvědavost
milých čtenářů koho vlastně mí
níme tou kněžkou krásy praví
me hned na počátku že míníme
slečnu Lillian Russellovou here
čku Slečna Russellova kráčela
tímto světem jako paprsek světla
nesla se jím jako píseň slavičí — -
Někteří lidé sice jí vytýkají že
byla mnohokráte provdána a
mnohokráte rozvedena ale ti ne
znají těch pravých pohnutek a
nedovedou chápat! věcí Spíše
by slečna Russellova zasluhovala
odsouzení kdyby jenom jednoho
muže byla učinila šťastným svo
jí sličností svým půvabem svo
jí postavou Venušinu Dnes už
jest slečna Russellova hezky v
letech avšak krásy nepozbyla je
jako plně rozkvetlá růže a po
něvadž vždycky byla dobrého
velkého srdce a neznala sobecko
sti radí nyní jiným ženám jak
mohou býti krásnými a krásu si
whovati navzdor zubu času
Onehdy slečna Russellova za
hájila v Chicagu cyklus předná
šek o tom "jak ženy dožiti so
mo'iou 100 roků a zemříti mla
dý" Jak rozumí se samo sebou
veliká síň Orchestra Hal] byla
plna a mezi posluchači byli také
muži jimž zvláště se zamlouvalo
když slečna Russellova jako u
kázku tělocviku "pančovala"
vak účelům takovým 'sloužící —
Možná že si někteří z nich z
těch mužů vzpomněli že jejich
slabší a něžnější polovice takový
tělocvik provozují jiným způso
bem To však jenom mimocho
dem Ženskou část shromáždění za
čalo zajímati když se slečna
Russellova dostala k jádru svého
předmětu V úvodu pravila že
skrze své články iiovinářfcké do
spěla k přesvědčení že všecky
ženy chtějí býti mladými a vše
cky ženy chtějí býti krásnými —
Zjištění tohoto fakta pohnulo
prý ji aby vypravila se na cestu
misKionářskou aby zvěstovala
ženám jak uskutečnit! tuto uni
versální touhu
"Každá žena může a měla by
býti krásnou od kolébky do hro
bu" pravila a i četného shro
mážděni ozvalo se "ahl" "Avšak
kdyi vinou jiných" pokračova
la "není krásnou v 15 letech j
to její vlaatnl vinou kdyi není
krásnou v čtyřiceti Není v tom
iáduá hanba použlvati kometi
ekých prostředků I mul! to dě
laji Vy měli bysto udrlovati
myl prottu tul všeliké viny To
jet první pravidlo kráay a idra
v i HleďU do vail wyU jako
byato hleděli do ireadl — niko
li a obdivem ale a kritikou Dru
hým pravidlem idravl jeat Iřlo-
evik Af j to v formě ehŮ
hrualetd jldy na kl web lan-
e# tfUvik wual býtj udríováu
řahálka jrat kuřenent Vekré
k!ivatl Třetb pravidlem jet
dieta To HeiMaittertá hladověni
To atfH tři dbri jídla den
ní hodně vody měli nimi Čtvr
té pravidlo jr spánek Kaldl
len mil bv míti mm hodin
spánku to ftyfiadvarotl "
T jt ! Imf první před
ftilky id joj nekleté perly I
druhé přednášky slečny Kutilo
vé Každá fn která říká U ne
cite býti hezkou také vypadá dle
toho
Býti mladou a krásnou zname
ná hojné používání mýdla a vo
dy Konejte tuhou práci aspoň ho
dinu denně i kdyby to byla prá
ce v tělocvičně nebo jezdění na
kolečkových bruslích
Nedotýkejte so alkoholických
nápojů ale pijte hodni vody
Žádná lena neměla by nositi
více než dva prsteny na jedné
ruce
Když jdete do restaurace ne
blomcejte nohama kolem židle
Jste-li tlusté pijte citrónovou
šfávu v čaji a vynechte cukr
Jste-lí hubené dávejte si hodně
smetany a cukru do čaje Avšak
jste-lí zrovna tak akorát a chcete-li
zůstat! takové vezměte je
nom několik kapek smetany půl
kousku cukru a jeden zákusek s
čajem
Uvedli jsme to všecko svědomi
tě jak to slečna Russellova mlu
vila a zdali se někde rady a re
cepty neosvědčí nechceme aby
vina byla uvalena na nás My
při napsání tohoto článku měli
jsme úmysly nejlepší třeba že
trochu sobecké Vždyť každý
muž vidí rád hezké ženy a my a-
spoň v jedné věci nesouhlasíme se
svatým Pavlem jenž v pouhém
podívání se na ženu jinou než
tu která osudem byla komu při
souzena viděl již zlo Tak si mi
moděk vzpomínáme jak asi před
dvaceti léty kráčel! jsme po uli
cích jednoho východního města s
proslulým paedagogem a cestova
telem českým prof K a onen
muž vědy a starý mládenec so
stále ohlížel tvářil se vážně a
najednou povídá: "Poslechněte
v té Americe máte výhodu Kam
se člověk podiva same nezke
ženské Nikde na světě tolik jich
nevidíte jako v Americe" A ta
kové dívání jest zcela nevinným
jest to jako dívání se na krásný
obraz na krásnou květinu vůbeo
na něco co oku lahodí a smysly
rozjařuje Proto i muži měli by
býti vděčni slečně Rnsscllové žo
radí ženám jak zůstati věčně
mladými a věčně krásnými
Příčina úspěchu
Příčiny nepravidelného vymé-
šování žaludeční šťávy hledati
dlužno bud v nějakém podráždě
ní žaludku nebo v slabosti nervů
Proto při chorobě takové kde lid
nedovede určitě příčinu rozpozná
ti musí zvoliti lék takový který
by měl účinek i na žlázy žaludeč
ní i na nervy Takovým lékem
jest jedině Trinerovo Léčivé Hoř
ké Víno a tomu tedy jest přičítán
onen veliký úspěch jeho jenž ne
má sobě rovna Tento lélt působí
nejdříve přímo na žaludek při
měje žlázy žaludeční k úsilovné
vytrvalé práci a zároveň sesíll ne
rvy Tím odstraní příčinu choro
by nechť již vězí v žlázách nebo
v nervech Trinerovo Léčivé
Hořké Víno pak léčivý účinek
svůj rozšíří i na vnitřnosti zapu
dí zácpu náhlou i zastaralou a vše
chny a ní spojené nepříjemnosti a
bolesti Užívejte ho v každé cho
robě žaludku střev jater a nervů
V lékárnách Jos Triner UM—
1339 So Ashland ave Chieaifo
III Otoky namoženiny revmati-
cké boleati rychle zalene Trine-
rův Lmiment (Adv)
NOVÉ OBOUSTRANNÍ! TALl
KOV CZZZií ECOOKOT
iplvané panem B I Hákem čloneia
Národního divadla v prase
— Caua lbe
YafMOttlaka valila
V kraba atatilky
Ata wl tvta JA lxivfaL
14Ja 4ový
Kdo éuMut Mljf
Wvtf Mlik
Yatavaj a paaeaao
V oMat jt j (Uval
NáaledujM rtoordy Jaou hran
lrineeaa M Hit ary bandi
Vr t4ihft Ma4
ťl ) stali thvMka b4
tU m
-wm jr4l ruttitiJ — a pM
IMt si nové aetnamy l'H
fcjo!atvf jed noh tuotu reeee
d4 krátili MprMnt výtoky sia
ř tf JTZXa
IC3 XT tx czz% n
(AdveMlsement
rájtt ratrlt kMAtott 4muv
a ftw t at M4k aWk
Ut Vjh-WU m M
74
r-
1
A