Stranu 8
POKIWJK JNK P ÚNOlfA J9I3
POKROK
PUBLKSHING CO
tOKUOK ZÁPADU
iilvtuí vydáui
V CrU jro Halí okres Xtb V Ikbuy
Inr a ClarkwM pro CoJřa okre Sub
v Wíln Km pro t4t Kariss v
Clar XUpM in ito stit I(wu v Bt
Paul a MiurjMfioíiM Mlan jro stit
Minnesotu v Tyadall tt D pro státy
Houtb a North lakirlu
Predplatn:
Pro Kpojena 8tHty i 160 Pro Kanadu
(200 J Kvrojiy $260 rotní
Zásilky peněžní dJtož m pomocí po
Mnich poukázek (Mooey Ordors) ex
pressnicb poukázek (Expres Money
Order) bankovních poukázek (líunk
Draft) anebo v registrovaném dopito
Owmmujeteli své přestíbováni udej
te sturou i novou adresáti
Dopisy z kruhtt Étcnáfstva ochotno
uveřejníme Musl bytí slušní psunó
bez úmyslu nikoho osobné potkoditi a
podepsaný plným jménem ať již ma
býti v redukci utajeno anebo s dopi
sem uveřejněno
43
Pohostinství jest sice krásná
ctnoHt ale jsou lidé kterým měly
by se ukázati dvéře hned jak na
ně zaklepou
Přátelství které nesnese zkou
šky jest jako pojišťovací společ
nost jež praskne když má vyplá
ceti ztráty
Americká avoboda jest oprav
du velkolepou — na příklad inez
Cechy na velká "vétliita" hraj
í někdy ft nékdu lidé kteří měli
by ni Kcdnouti malými Žáčky do
lavici? v první třídě a iiř-it e my
slet
Americký Jíd má prý e ješli
mnoho co učili prohlásil onehdy
president 'Taft a možná že jenom
proto americký lid udělal z pre
aídenla Tafta prořessora Tafta
aby mohl jej — ten americký lí
— Mři ti
Ti kdož bývají nejpřísnějšími
kritiky jiných lidí zapomínají že
oni také svému okolí jinak se jeví
než sobě samým
Chválu která se podá takovým
způsobem aby někomu jinému
hořkost způsobila neradno při
jímati za bernou minci
O HeVero-ameriekých Indiánech
se říkávalo že "nikdy nezapomí
nají a nikdy neodpouští" Někte
ří běloši jsou zrovna takoví
Kdyby ti "praví" ěesko-ameri-ftí
svobodáři měli takovou moc
jako církev ve středověku co hra
nic na všech stranách by hořelo!
Kdyby někteří lidé dovedli tak
milovali jako nenávidět i dove
dou jak veliká až k božství se
povznášející byla by láska je
jich! Doufáme že naši demokratičtí
přátelé nebudou obviúovati pre
sidenta Tafta že to p Wilsonovi
8 tou mexickou revolucí schválně
nadrobil
Ženy v Chicagu mají prý ide
ální nožky prohlásil onehdy je
den odborník z obuvnického prů
myslu jehož ideály zcela přiroze
ně začínají od nohou
Jako všichni mrtví také mistr
Jan Hua musí si nechat všecko lí
bit — i oslavování od lidí kteří
jsou zrovna takoví jako ti kdož
na hranici jej poslali
Doufáme že nyní p Trojan od
"Nových Kmřrft" e zcela jisté
polepší — kdvŽ mu bylo tak dů
kladně vysvětleno po jakých kři-
VolHkýeh stezkách bloudí
ťí i papežové přestali vyná
šetiliu kleteb ale náš avobodoiiiy
siný papežik stále kolem sebe tři
ská a mlátí "aiiathcmatama" ja
ko mul na nejvyšši stupeň mfivv
a smyslů bavený
NVid v tom rtlknu nio divného
kdyí "mladí lajlci" v lichoceni
a podkuřovinl spatřuji upřímné
přátelství k rodin a pl tím li
ehocenlm podkuřuvaniitt ani tu
hejčemíjšj dut lirroJMtiaj(
V Nw íorku dle novinifski
ipr4y provedettti tud t uj
iřtij 'tlínl jaká kdy podnik Li
ktrr kilj atiiťrieká inestu aU
bude ta ítslíul yuutm "iirfdi" f
utnhh a iukli v liti a !t
ni
N"tlm# první ty "řeht"
dMj hi Jurnaly se tak rwMnjt
! Vky HMviiiV heji4 lakotí
jala ny Mulni i# tk hn j#
mm tnlu aly "řekl'1 p4
HeuMraly rklela l dat juti ne
řaly — suH4adi týi fkUk
Wtt atraalffli atilw maianý jim
IVněz líockefellerových bude
prý použito na vyhlazení itpole
ěenského zla sděluje novinářská
depeše a to jest zcela správné
neboť zlo které peníze největš
měrou zavinily měly by peníze
pokud možno napravit!
O zásadě "o mrtvých jenom do
bré" mohou pauovati různá mí
nění ale jistě neměla by býlí vy-
kládáua v ten smysl žc na živých
mohou se páchali ty největší ha
nebnost! n zločiny když nec
business" zdá se toho vyžado
Vtttl
Hývalý senátor Warner Miller
z New Vorku nástupce slavného
Uoseoe Conkliufra v americké sně
movně lordů a kdysi velký boháč
shledal na stará kolena že mu na
zaplacení í(tlKť]fíH dluhů zbývá
$20120 Kdybychom mu proje
veui vřelých sympathií mohli po
moci jistě bychom tak učinili
Dle tvrzení Dra Sliermerhorna
z Uostonu jest prý vědecky mož
no vytvořiti lidský život chemi
ckým a fysickým procesem a ne
ní prý daleka doba že chemie bu
doucnosti se v tomto směru uplat
ní Celkem však na tu dobu ne
třeba mnoho spěchati neboť po
tom muži stanou su na světě sko
ro zbyteční
Amerika jest zemí velikých
možností a příležitosti Tak zazna
menaly noviny v těchto dnech že
z jednoho duchovního stal se po-
hrobník z jednoho bankéře ex-
pressák — k vůli zdraví — a z
jednoho herce kněz v e slavné
republice naší ani ten nn němž
objeveny všecky hříchy lehké
těžké i smrtelné neměl by se
vzdát! naděje že může z nho je
ště jednou něco býti
Až dosud v Americe hrál vel
kou roli "nepsaný zákon" ale při
procesu slečny Uasslcrové proti
millionáři Fischerovi pro zrušení
"něžného slibu" hrál velkou ú-
Mohu a triumfoval "zákon lásky"
který prý hezká žalobkyně nepo
rušila i když se dopustila pře
stupku zákona státu A to j-st
úplně správné neboť co jest vzne
šenějšího krásnějšího pravdivěj
šilio a velebnějšího nad zákon
lásky !
zpouieneme -li si že angličtí
ministři ani na ulici se neodvažuji
ze strachu před suíražctkami že
v Japonsku lid kamenoval přemi
éra Katsuru že mexický president
Maděro nevi dne ani hodiny kdy
půjde za starým Diářem nebo
kily hlava jeho rozloučí se h o-
Mtatniui tělem a l bývalého pre
'nicota venezuelského (Wrn ne
chtěli ani pustiti do Ameriky
jsme skoro spokojeni se svým
skromným a poníženým postave
ním v životě
Jeden ibčati i Mason City la
Charles Crone jmenuje pro
hlásil onehdy omluvitelnou hr
dosti j pětadvacet rokft maii
jilského jivota ani jednou u ve
řVr e své lepši polovičky paty i
domova nevytáhl a takovým re
kordem sotva e IhůJe JHM-Idu
biti jiný manit na relém sevrro
te To ai iteittůle mAie
l-ítl le pl Croiirtvi a ll-O ivým
pannu IVunt-m t t a jest ajik
jena aU ja v4l imy jimi ta
kový peeii di dul by ipnř
tivil
HA JIH OD HO QXAND3
JMU tel který nimi ML- M
l-troiÁti ia hHeky tlk V 14 i
i a #111 i M#U j'k urtVnl jsl
la Metila repuhhka MM na id
e-d Hiti (traude Ca do minerál
nejbohalií Také půda Jeat úrod
ná a kdekoli náležité vzdělávána
byla Štědře odměnila práci a úsi
lí Jtfhem několika roků Mormo
ni z Hpojenýcli Htátů zbudovali
tam kvetoucí osady a také v ji
ných směrech uplatňovala ne a
merícká podníkavost a energie
Mexiko má všecky podmínky aby
lam mohl žití spokojený prospe
rující Jíd
A přece Mexiko nepoznalo éry
klidného vývoje a hospodářského
rozkvětu Za vlády španělské by
la země vykořisťována a když
svržen cizí útisk nebylo o mnoho
lépe ' osvoboditele Porfiríi
Diaza stal se diktátor tyran I'o
dvaeetšest roků tento železný muž
řídil osudy své vlasti a během té
doby nahromaděna v rukou malé
ho poctu jeho oblíbenců nesmírná
bohatství avšak lid zůstával sko
ro na tomtéž stupni jako za vlá
ly španělské Byl pokládán za
kořísť těch kdož měli v rukou
moc rrlroduleji zdrojů zmocnil
americký velkokapítál poné
vadž to % Díazcm a jeho oblíbené!
uměl Odhaduje se že $000000
000 amerických peněz in vestová
no jest v Mexiku a kapitál tento
cží skoro úplně ladem neboť po
slední čtyři roky zuří v Mexiku
téměř neustále revoluce DÍhz
svržen byl revolucí a sotva že ná
stupce jeho Maděro v paláci se
ohřál vypukla revoluce nová
Co loto píšeme Madcrova hvčz-
la zapadá avšak i kdyby se mu
odařilo udrželi se a porazili na
luvu Felixe Dinze a jeho přívr
žence nebude v Mexiku pokoj
nebude lam pokoj kdyby Mh-
lero byl ze země vyhnán a Din
ovládl aspoň na dlouho ne Mexi
ko má revolucionáře ze řemesla a
žádný z nich není dosti silným
aby ty své odpůrce porazil a po
zději na uzdě udržel Za každým
tím profesionelním revolucioná
řem jsou mocné zájmy vždycky
někomu se jedná o dosažení moci
aby zemi mohl vykořisťovat! a za
těch okolností jsou to těžké smi-
řovačky
Sot va kdo může upřílí M údero
ví že měl dobré úmysly s vlasti
svojí ale když konečně moc v ru
koii mel seznal že od dobrých
ředsevzeli jest k uskutečnění
jich daleko Mexiko úpí pod po
zemkovým monopolem a Maděro
sliboval peonňiu rozdělení půdy a
lužno mu doznat i že učinil sla
ý pokus na splnění svých slibů
nicméně však v tomto směru jest
Mexiko jiiko bývalo Samotná ru
ina Madcrova vlastnila za Diazo
liHIOtoo akrů půdy a má je do
sud A peoni jsou Iieon V bezzem-
ky dále Nebylo mnoho třeba k
todráždční jich proti Maděro vi
Chybu učinil nynější president
rovněž v tom Že členy své bohu
té rodiny odškodnil z veřejné po
kladny za peníze vynaložené v re
voluci proti Diazovi Ze však jest
Maděro mužem osobně šlechet
ným ukázalo se nejlépe v tom že
IVlixa Diae synovce starého
1'orfiria jenž proti němu revolu
ci ve Vera Cru roznítil a armádu
pobuřoval nedal popravili jak
starý Diux jistě byl by učinil ný
brž dal jej pouze uvěznili A t
vděčnosti iux roznítil pro! i Ma-
derovi revoluci znova
Dne všude slyšíme že Spojené
Státy měly by v Mexiku zakročit!
a sond k tomu dojde neboť ame
ričll občané nejenom byli na jih
od llio (iruude připraveni o maje
tek ale jsou mez! raněnými i za
bitými ve města Mexiku Ze však
vláda váhala že ukvapené nevr
ItU do soitsedid republiky uriuá
du a t lasluhujtf spiše chválu
lleili odstuovitd Nebylu by to
tak tddiinou věci poraiiti Metl
kány v praudťlnýeh bitvách
kdyby ae v nieh postavil! a snad
by Spojené Slity mohly (pako
vali mámou proceduru i r
kdy lisie Vojsko Vierkd před se
bou kosilo šk drobni tak ni
ni yurrtllovi vilka mhU by v
Mi-viku trvali dr ntb vbe ro-
id kui io mim a Vihi in
to bvla lr'ka tt porovuátd
duch — vyhnali "ífrinify" DIou- V tomto nemáme na myslí J
há válka Mexikem vyžádala by nom hmotné přispění Často po
sí vynaložení mnoha et míllíonů vzbuzení dobré alovo pozdvih
národního bohatství a obětováni 'noulí může zoufujíeí duší můž
býti paprskem uvétla v téžkých
do desíti tisíců lidských Životů a
mohli bychom očekávat! nějaký
prospěch dle toho pro Spojené
Sláty 1 Přihlížela by k tomu klid
ně latinská Ameriku přihlížely
ky k tomu klidně země evropské
kdyby Spojené Stály Mexiko do
byly a sí přivlastnily T Pochybuje
me Snad ku kroku tomu budou
Spojené Státy někdy donuceny
nedostanou li Mexikání rozum a
však bylo by pro národ náš lépe
kdyby k zakročení dojiti nemuselo
LIDÉ MEZI LIDMI
temnotách Kdo Jest bez chyby
a kdo někdy ve vém žívolé kru
lého zármutku nezakusil avšak
chodí kolem m ha ěasto lidé m ra
nami v srdcí aniž by pro sebe
vzájemně citu a porozumění měli
Není tolik toho všelidského bra
trství ve světě jako mohlo by bý'
li Pyl zbystřen neobyčejně lid
ský mozek byl rozšířen lidský in
lelek t alo jediné tehdy když zá
roveň srdce bylo vzděláno a zu
šlechtěno stává se ělověk ělově
kem v plném smyslu toho slova
BÍLÁ SMRT
Navštívili jsme onehdy jedno
vaudevilní divadlo v Omaze hlav
ně k vůli dětem neboť v jednom i
ěísle promarnil "vystoupilí" eví
ěcní medvědi a psi v kouscích o
pravdu podivuhodných což byl
ovšem pro malé diváky tlký po
žitek Ostatně ani K vůli sobě
jsme toho nelitovali kus života
poznáte všude a to jest kniha
kterou nikdy nedočtete Jednu li-
lumilná žena pravila nedávno že
více sezná o skutečném životě v
New Yorku na procházce z své
ho bytu v hořejší části města do
své kanceláře na Východní straně
nežli by se dověděla ze všech so
ciologických knih
Ano vlny života někdy divně
djl a někdy divné vás zasáhnou
Když Jacob Kiis kterého přesí
lení Roosevelt nazval "tím nej-
užitečnějším mužem v New Yor
ku" byl chudákem bez přístřeší
jenž přespával v chodbách při-
doužii se k němu jednou a přitu
il se malý psík tak bídný jako
Na smutných zasněžených plá
nich jižního pólu bičovaných
blizzardy kde není života živočiš
ného ani rostlinného kde jenom
Dílá Smrt majestátně si vykraču
je a vábí k sobě muže neobyčejné
srdnatosti n statečnosti zahynulo
pět lidí Opustili teplé krby ro
dinné opustili přáteli' pohodlí a
eivilisaci dvacátého věku aby ho
vypravili do neznámých končin
kde věděli že je očekává strádá
ní svízele utrpení Domnívali se
že svelu prokážou velikou službu
zjistí li kde přece onen záhadný
jižní pél sc nalézá Není tam ži
vota nikdy lam nemůžu býti živo
ta ale lidstvo jest zvědavé vědu
chtěla míli o jeden poznatek více
a tak k polu severnímu a pólu již
nímu po desítiletí výzkumné vý
pravy podnikány Lidské i zví
řecí kostry označují stopy kudy
se braly
Severní péd byl konečně obje
ven jeden muž se stal slavným ku
Jt Hcott 2 března JÍÍJ2"
V té nadějí kterou aetník Hcott
v vlast vojí aložíl m nezklamal
Pokud penízo jdou Anlíu pouta
rala nu velmi ítédřa o rodiny za
hynuvších mužů A také uclzo
éístl toto poslední rozloučení eť
nika Heotta aniž bychom pocítili
obdiv pro hrdiny a hrdinství alo
zároveň třeba litovali U tolik
statečných mužů bylo obětováno
Híió Smrtí na pólu jižním a pólu
severním tolik jích bylo obétová
no aniž by vlastně tím řlověéen-
stvo v něéeni získalo
OHROŽENÁ DŮLEŽITÁ INSTI
TUCE
Pokládáme to za svoji svatou
povinnost zdvihnout! hlasu své
ho proti sveřepému pokusu o zní-
écní instituce nad jiné důležité u
užitečné Podal totiž v těchto
dnech koiiKresník Arthur Lubun
Pates z Pennsylvanií} ve sněmo
vně poslanecké návrh na zasta
vení vydávání "Coiiirressionul
líecord" konirrcHiiích zňnískň —
Že ten člověk má srdce něco ta
kového navrhnout i nechápeme
Na celém světě není Ink užiteč
ného žurnálu jako "Conjřressio-
nil Pccord"
Žurnál len vyrobil více veli
kých a slavných mužů nežli
všecky akademie n učené společ
nosti na celém světě Snad kaž-
lý z vás milí čtenáři dostali jste
někdy "Conjrressional líecord "
obsahující řeč "vašeho" kontrres-
níktt a zajisté od té chvíle vy-
ostl ve vašich očích jako cedr
ibanonský Vždyť byli jste uve-
cm u vytržení jeho řečí a gra
tulovali jste si že jste si zvolili
lakového chlapíka za konresní-
Jiik neměla by se líbit vám
on Přišel po chvíli vypasený jmi
mapy poněkud pozměněny a to když celá sněmovnu
' Mjest výsledek dlouholetého úsilí nad
poslanecká
t íyt 1 yi
icait a sebral "trnmna" ktervT J ' 11 1 " ""ncia lícte v
itaji a sioiai trampu kkij (1 („ „„_
na stanici si přinesl toho jediného"' ť v " i- 'ehK „nouno u-
:u i i„' i r:- i N"iírnyuii obet mi nu statcích j zi- vající potlesk) (nadšení- no-
volech lidských Jižní pól byl ta- tlesk) (hlasy "slyšte slyšte")
ké objeven líoaldcni Amumlse- (smích — to kdvž váš konirresník
není a jest v tom kus tragedie žcjjVkl něco neobyčejně vtiiného)
Když výprava zahynuvšího setnl
per
ům r ř''anv v M tiku bv
kala Dor tw nu i j
řo!vu a mři Um at tá n
dnl4 reVobtee avšak V jdoi
M jft prkkladoi tvorný a la
jibni t iMdivtsli prH "irim
An" Aiei!1ahaM Kdyby jed
mu vujka Dae bfsttie přvroH
bU hy M#nk "i vWatitki
dek #druj4 Melik jest jednou lvile i dHii rt!ueiohir
aejUdialiteK in aa # li t Udala Vy jrdua ttka a jde
řítclc který k němu přišel m
štítil se ho — psíka tak ubohého
jako byl on sám Vypasený poli
cajt poručil mu aby psa vyhodil
a když Kiis namítal že přece ni
komu nic nedělá a že si psíka vez
me h sebou do cely zavrou-li jej
za to že jest chudákem o hladu a
bez přístřeší vypasený policajt
vytrhl mu zvíře a mrštil jím o zem
takovou silou že bylo po ubohém
tvoru Kiis před tím poznal poli
cejní surovost ale jak později vy
právěl nikdy v takové sveřeposti
jako tehdy na stanici A když z
ubožáku bez přístřeší stal se nej
IcpŠí policejní zpravodaj v New
Vorku když stal se z něho hleda
ný spisovatel a v politice muž vli
viiplný učinil mnoho nu vyhlaze
ní té policejní brutálnosti v New
Vorku
Tak někdy z nenadán
spektivu života zjeví s
duševnímu zraku
V onom vuudevillu měl jedno
číslo zpěvák dobrý tenor muž
pěkné urostlý ustrojený jako c
lejfán světák a zpíval píseň o
tom mém starém dobrém děvče
ti" které zdálo su mu tehdy špat
ným pro něho a nu něž tuk čusto
vzpomínal když život rány mu
zasadil a pak měl recitaci která
učinila na posluchače hluboký do
jem "Viděl jsi bratra svého kle
suti — podal j" mu ruku" to
by smysl oné recitace a ačkoli
nebylo to nic- obzvlášť umělecké
ho trvalo to několik okamžiků
než posluchači načali tb-kkati —
neklamný tluka Ž promluveno
bylo hlasem pravdivým k srdci
lttUkému
"Viděl jsi hlUniho klesali po
dal jsi mu ruku?" Kolik lidi tak
řiid S vle jieh najdete kleíj
hotovi jsou udehti kdy i na liti se
mohou nrjslabšlhti odporu kdy
vl l rána nejcitelněji tikn
Nei llut nebudil řiěent je snad
lu b) li by lidé kteří by tu pmlali
ruku klrsajbimu bliinimu One
hdy jistý éasopia v jednom veli
kém městi ameriekém uveřejnil
jména muiu klH v jd řas
svrtot jtvola MÍMi al v trestní
ei kleři laVi níitý iivot a stall
se ulllréuýod řbny lidké pdé
liostt lS'elivbiij-me Je li ihtV
ku Scotta k vytoužené metě pro
nikla shledala že někdo je pře
dešel Svět dosud ctí a obdivuje hrdi
ny a hrdinství llyli to silní sta
teční muži kteří u jižního pólu
zahynuli Nikdo bez vzrušení ne
může čisti zápisky setníka Scotta
o tom jak dovedli hleděli v tvář
blížící se k nim Pílé Smrti — nic
telicím a blizzardům jimž žádná
lidská bytost nemohla by vzdoro
vali tni těch ledových smutných
pláních kde všecko jest bílé jako
rubáš mrtvého
O setníku Oatesovi Ze šestého
pluku dragounů napsal vinice vý
pravy setník Seott: "Myla to
statečná duše Spal po celou noc
vašemu a doufal že se neprobudí avšak
procitl k ránu Venku skioVI
blizzard Oates řekl 'Půjdu se
podívat ven a budu snad vdáleu
nějakou dobu' Vyšel do blizar
du a od té chvíle jsme jej nevidě
li" A jiný odstavec: "Věděli
jsme že Oates jde vstříc jisté
smrti a třeba že chtěli jsme jej od
toho zradit i věděli jsme Že by l
to čin statečného muže a Angliča
nu"
Seottovo "poselství veřejno
st! loto jeho rozloučeni se svě
tem jest putheiickým nn nejvyí
š udru Pravi ku konci i
II li Š ta t +
i sum jest oniiue i n na
mne álcí já nelituji této cesty
která dokázala že Aiiiíliénné do
vedou snášeli svízele pomáhali
jeď n druhému a umírali a tako
vou ktatcéuoait juko kdykoli v
minulosti My vtalí jsme iu eb
risiko Viděli jsme o tom Věci
obrátily se prut i nám a my tudíl
nemime přičiň ku steskům nvhri
skláníme se ided Prozřetelnosti
rofhuduouli ěinill všecko v na
iieh silicit ai d i posledka
"Avšak idali ih holnl jsme by
li nbélovati nae imdy lomulo
luiku klerý jest pro ěest n
vlasti tdrai lot K svým kraj
iiůin aby Idedřlj k tomu by u ty
k b'i na !s tivisl t vbt nlliite
lwlařiui Kdtby nim lubi bv
Ui dHj íino i it i t % I tuh mil V
!# bH povdíSd mtoiiHi p-diiU 'vvprivnd butorku ardiiatcti
tnuti fSM i„i 14 k rio kU)lrvabli a lalentutj míek
ntiu al# naktli ♦liik! h druků kleti byl by viruid rd
by se Muddi motá ukvtui isMii kai bk Aniflana Tvli biu
nový iivot k ll v kI r btJodjM lipiy a itaie mrtvi lila iul
ftiek íhlvrild ponivaU jdum jhiluvili jk jsi ji akvi
IwkleslL bli by se a hiek luikU bobali tritá ik i řll- I-
slili MlUenl ílnvi Ldki s k oiu aby tt tt k na ui
Uhtmil kdyby nUdtřuku HebtlíjsoM iitill ttbi aiUlt) inwia
juh podal f ria
tpoiiesk na ťalleriíeli) atd atd
A tento "Conressional Uecord"
každý konresník má právo po
slali bezplatně bez kolku kaž
dému voliči ve svém distriktu
a rýpnout! ho "koukáš co?"
Naše novinářská povinnost je
jíž konání jest někdy velmi trap
né nátu káže sice -prozradili že
mnohá tu řeč nebylu vůbec v kon
gresu přednesenu že snad ji pan
koiitfresuík ani nesložil nýbrž dal
si ji napsali někomu jinému to
že on sám si tam vensul tv nroic
vy souhlasu a nadšení a sazeč to
svědomitě vysázel — slovem že
koiijíti-snická zdvořilost dovoluje
t i
any do ! ontn-essionnl líccord"
zařáděny byly J takové řeči kle
ré nebyly ve sněmovně poslané-
cke předneseny — - ale ono beztak
jest tam dosti mluveno — a děje
se tím něco zlého když páni kon
líresnícj posilují z Wushinirtonu
řeči pro "domácí spotřebu"
Můžu míl! onen pan Arthur La
baň Pates sitlce aby jim to ka
zil? Cbližují snntl jemu tím! Ne
mají voliči právo věděli co vše
eko jejich koniíresiiík by řekl
kdyby jenom uříltilosii s mu
doslalo f Nemají právo míli či
stou radost ze svého kouifrcHiií
ka a gratulovali si jakého chlu
pika si ivolilif
My doufáme ie koiiuresnlci v
poslanecké sněmovně Spojených
Států povstanou ve spravedlivém
rozhořčeni jk jeden nutí n ío
poraní rniťí a rtudrti tu předlo
bu Arlbura Labaua Matese _ „
naehrAnl Mnifreasituml {-nirP
pro ivé oučasuíky i věky budou
c
Potřebujete
nčjakou
Tiskovou práci
?
S libret ttrant
it M GtUtU iih
II rM (tiatt
lima tkiiřu:
1417 tUta Itrttl