J'OKJtOK JNI4 12 í'NOJCA JíM
VŘESOVÁ VILA
Povídku % hor — NapMfa V IMŽItM
Arnošt nyní'irohodíl Iaž '
dámv mbojí zde v této namotá Ží-
ti u zdaž jim není ♦miutno zcjmé
nu v zímé Htará paní nu néj po
hlédla udivením jakým aí dí
té M! podívá na élovéka když mu
nerozumí
"fVbo se MU? Vířný J'uk ! f
ží dum a JVítuAktt j ontražl
téjší hlídacího jmu Ta nebojí no
ničehož Umí Htřílcti a má ntálo
nid postelí nabitou puňku"
"Jenom jestli už nezarezavéla"
poznamenal Lesina n usrnévcm
Ni to zase ncméla stará rmní od-
vety a než o tom mohla rozjímali 'jí
VHtal Arnošt a poroučel se Vida
že stará paní zase obřadné sc vňe
mí úk loukami své doby mu vzdává
poelu ncehtél zůstalí za ní zpét a vil Jtélu mou svéřenku a vnuéku
dvorné vzal žluloii vyhublou ru-'paní Horynové" pravil v tom
ku její do Hvé mékké žhavé a ve- Lesina k Arnoštovi a vzal Mélu
da jí též obřadné dle pravidel svo-néné za ruku "1'aii z Mladéjo
jí doby k usliim políbil ji uctivé va níá iAn !" dodal k l'éle
Starí paní přijala tuto poctu Uřlu n nanovo uklonila a zvé
jako ncco co jí prévem nAb-ží a davé zpod víček upřela oři nvé na
když ne u) kuly pohledy jejich by-! mladého muže
lo obéma ii Hrdce jakoby hc byly! Arnoňt we omezil na pouhý ú
Hcňly pMbiizné dvé duSe iié mezí klon zdvořilosti obvyklé jímž né
nimi bezmúlíi píilMtob-tí hc rozklA- mý pozdrav hvíi j odbyl ale obe
H( Ikival dívku iizanlélou Kvý ii za-
"Nuže co rňříle Moudili?" lézal iiíecn'ini jiohledy které liéle !'m
hc hbité ředitel když vyšli za híj- více jcšié vbénřly do tviíří vn
kovon ohradu "-fintanou zde?" dimi krev
"Ano" doNlalo hc mu v odpo-' Méla byla oné pravidelné krény
véP "livlo by to Nvalokrňdeží které rázem nczadivacujc ale za-
kdvltvch háhl na tento zbvlek
ré romanlikv! VAcehno od nlnžky
znčíiiajíc už k Htnré paní kc mi ve-
liec zamluvilo"
"Díky" odvélil Lchíiiii a nlinki ié ze fiatu už vyrůstala ae bledé
ArnoMtoví vděčné ruku "1'ozná- modrá barva jejich už povážlivé
vám ve vás svého draného přítele 1 vybledla ale byly řisťounké na
šleeliet ného vašeho otce !" I žehlené a nabývaly svěžestí í le-
l'o té si licsina oddychl 'wku v zápalu toho zlatového roz-
"Spadl mi balvan se srdce" volněného jejího vlasu V [msu o-
řekl si sám při sobř "Nyní může
mladý pán stříleli Lesník už pří-
Ji]c pozdě
IV
U jezírka
Aby uAli slunečnímu žáru vedl
Lesina pana z Mladéjova od my
slivny stezkou zase do lesa Krá
čeli po té na pokraji ve stínu síro
muv Celé prostranství které obcha
druhé
zeli nyní se před nimi
strany rozevřelo i s půvabným je-
ky aby Arnošt poslanul I poutalo
y
ho i jcírko i zjev který na něm
spatři
Na jezírku kolébal se ělunek vj
němž stála l'éla a veslovala Do-
haté své plctcncc roztib tla a pl
ný krásný zlatý její vlas splýval
jí po šíji i celé jejj postavě Že V
něm byla zahalena jako v králov
ském plášti To byla její iiejvétší
záliba a jak jen mohlo ruvoluilo
toto ditě plné volnosti také svůj
bujný vlas
V lodičce měla plno vřesu kte
rým si zahrávala Vzala vždy kve-
i 1 1 - i i : i :: i
srn™ Ve nouu j
mu) i o ri iviiiu se iumti-
la u zase hodila do vody jinou
Vřesové snítky volně plynuly k
i i 1 1 1 1 i 1 1 1 1 I ii ii t ii h hliduilv sn iinrii-
ilí1 l vI L Iw 11 l Í U "„
ni I 1 M J1 Ml ItU! IM 1 1 IM IH Ml III
i i i i-
poilobu koruny lo se Hile lie-i
Nmnč líbilo
! i „
Aj tuje! zvolttllasiua vese
i im i i i i tu
I IttOi liťllillll La liTilill ' llllll
' I I J ~ I -
trn Dévťi' dévéi' Tyf jsi i
juktt sípkn i ď vš ho jako olo ň I
Však ti ještí jednou čliuii k pře
koti Nh voilií máš b'ti opatr
nou l i lnuti Itětuňka ondy pru
sila brh S iiapoiiii-iml Proro
kuje li if jidioit takto tle sko
íU nlváanA "
"It llko 114 Itt U4tlKMiÍ i je
VP střťdi lUlil htlboké" poIHH
tuhni k Anewimi
PčU bU lottl pit 'Uul pd
li l uy Uk prudcí brátiU
iliuU ke bii lat itt ai bull
ťk jej i tfňé Hi44!al kiti4
li
"lluki iibdiu stikut J4
lfiil hlAiM" np4ČiU dtikn
" lirn( j í ii bluboké Ptnliii
lk llt pbniti
Tu irU PlřihU ir
! i l ifiuuu tttttiuptt i li
pi MU-li)t ktrtvlttt jí drlf
Klv ikrilv ktřiMv HíU [y
" v mdli i4li iroi
dU lán i rtbl ilriid br
ku tlpluU druHí Kíitt nit
I ♦im l pí h ii líUd 4
l
'A
íí
kůl upevnil Nezlálo ji mž vy
uloupili mb strýéek Lenina jak
tomuto otcovskému příteli li o
cbráneí svému lichotivé říkala
podával jí už ruku
Vyhoupla na UMýwu z ioilíéky
u uéíníla tu nejkrásnéjňí aé staro
dávní 'pole Ion ku přixl panem z
Mladéjova jaké jí jen hyla nau
éilu babiéka
NcsméJe h hlavou sklonénou a
li lanem ponékud zastřeným prone-
nla pří tom vfij pozdrav Líco jí
jen hořela a deeh ne jí až tajil jak
jí bylo nevolno v té chvíli a jak
buňílo xrdw N'éco podobného
lomní nepoznala JVevetiela co
éinítí v té velké rozpaéítosli uvé
"Dovolte abych vím pfiidsta-
Hta-Chvátí li upoiilá trvale Všechno
při ní bylo přirozené n půvabné
I len prostý oblek jehož Hlřih
už vyc z módy jí hIiihc krámié
vinula si je stuhou jejíž pavéjky
po straně splývaly jí po sukni Za
pás zatknula si kytičku vřesu
Celý její zjev dýchal víiní ěi
stoty mládí a panenství I to ma
lebné okolí i ta krásná velebná
příroda byly jí rámcem vděčným
Něco ideálního něco echo dosud
Arnošt nevystihl při jiných dív
kách poutalo k ní jeho zrnky i
jeho mys
Viděl jíž mnoho dam v salo-
nech v lázních světových v plc-
' „ ' „
Sien V loicn v (UVIIilie v Koueer-
teeh na promenádách dam nád
nerne (Kicuvcn svuunycn maieo
r '
ne ve svých ckvpazfch rozloze
nýeh ale zjev tak okouzlující
ijikvm lulii IIm lil lntii Miwwlé ilílě
(Ul)(1 mkih „„ „-
"Ona je jako kvítek" projelo
mu myslí
"Myli jsme právě u babičky"
pravil mezi tím Uesiua k dívce
"Prohlíželi jsme tam poklady
myslivny "
"Poklady!" zvolala líčla s údi
vem dítěte které slyší mluvit i o
zázracích "V myslivně?!"
Při tom k oběma pánům vzhlé
dla závoj hustých jejích řas se
„ „ „' „„ y K(
A i noštovi
Neodolatelné kouzlo kotvilo v
Ijejim nevinném čistém modrém
"k"
v němž skrvhi st vnímavá
„ tlil I
tlltso u Vlee srď elkeukije
'Jl 1 e IdndiUK jedeni v
liéiuí moilrú obloha se práě sr-
lilu lak liHo liltihokt" iite
1
„ 1
it lil j nii' au onu niiiuii nu- i
tlilo hhlbillll Se tllloltti jst 1'oZ
koši toto doznal Arnošt v léto
cídili Skudtt i Se tk ISchle O
p't kklupibi a ťtikrthi i louiii
db uhyci řnš
lisilil riMvsmďln itěliunké dl
tmi Itiliim
"Ha lot Pohl dol h
jim v iyltuiá poklady Ar'i
tu ni U tu fUu to id tiie iti t li
kiioo nil MM p ln i ii hol m
d 'bii dm uU lni- Umí Jmu "i
kbd( io nt I pi(4tl !'' idiMtil se
k Ari'ítn i
"uje!'!" inií odpoilíl
tiiMt ktirý % lé ihvíll jdiioHi
Hi lu ti o in ii4 rtd
"Pru mhi ubiti lWliik j
Um pkladA ďl d wt" i kU
iUI lniii "loi Um iai'1 i
hrtit jiní Urliliiii Pan
MU-Djoi je niky rllil in
lr# iilarwlMii ti pumllrk Tkí
bít 4 iArdi'l Htjtl iih po
I d lí pM(li kv h r ! lidu !ilm
bu o j i m tkU lUtMI hi
rn Iclti í in itikint
přínpévkem xbírku Jeho obohutítl
mňžcií Klíbíí jem jíž za tebe pa
nu z Aíladéjova U mu jov!4 né
jakou krásnou povést icbo bájí
límíA jích mnoho víďf"
"Umím" vydechla nesměle Jíé
la "To je dobře fítoval jnem už
že ficjsí doma abyx néjakou panu
z Aíladéjova byla ihned povédé
tt — -™"
"Hmím li za to prošití?" pro
nesl Arnoňt iyní zdvořile
Mékký lahodný jeho hlas ro
zezvučel strunu v srdcí dívěíné
která už dosud nebyla zazněla v
'iiém a dívka mt bezděéné zach vé
la
"H radostí" uklouzlo jí ne rtu
"J'an z Mladé jo va má bohatou
knihovnu ncjnovějsíeh spÍMŮ pro
tubo by to byly poklady!" vložil
se do toho hned Leninu "Jem
jist že ti pan z Mladéjova zaso
laskavé zapůjčí některé knihy
není-Ií pravda?"
'H radostí" uklouzlo zaso Ar-
jioňtoví se rtft jako ozvěnou Í5élí-
na zvolání
"Vís-lí Htiad náhodou nějakou
pověst o labském řidolí?" vyzví
dal íjl-sina
"Přicházíme právé odtamtud a
jsme v nejlepfiím nadšení pro la
kové poetické vypravování"
"Vím" zaznělo Hladce aé stís
něně z jejích rtft
"Dobrá! Napiš ji panu z Mla-
léjova"
"Napsali To bych nedoved-
Slečna mi ji raději bude vy
pravovati" mínil Arnošt "a já
i '' {'
JI ll)UI( I J l'IM II S'i"i impinu
"Nuže vypravuj!" pobízel I
siua
"Kterou?"
"Což je jích více?"
"Ano"
"Pověz nám tu která Hc tobě
nejvíce líbí"
"Mně o Vřesové víle!"
"O Vřesové víle 71 Aj lot! už
sám název se zamlouvá Poslech
ni nezahráváš si právě na Vřeno
vou vílu?" dodal žertovně utkav
její rozpuštěný vlas svým vý
znamným pohledem
"Ale Htrvěku — " kárala ho a
ruče odemknouc loďku udeřila
veslem a již odrazila ml břehu
"Aj aj" zasmál se Lesina —
"Co ti dnes vlezlo do hlavy ěi
perko 'I Jindy se škádlívánu! či
lé hodiny Patrné se ostychu
před vámi" polohlasně a s úsině
vem Pravil k Arnoštovi ' le to
zhýčkaný babiččin mazlíček
Samorostlé to pláně le to jesle
dítě" omlouval ji A po té vo
lal : "Pělo obrať jen zase k
nám"
"Když mě škádlíte!" opáčila
dívka a opsala krásný kruh s lo
dičkou Ilias její byl už prost temného
zvuku kterým před chvilkou je
ště bl zastřen Vzdálenost na
ni působila
"I vždyť se známe! leuoli se
vrať! Isi tam na plném slunci
Nebylo by to poprvé abys sunu
představovala hrdinku některé
básně" smál se Iesiua jehož to
bavilo
Stall lidé jU viděli dětí vyrů
stali vidi V nich dbulo ješlé v
odrostlých jeti děti a nemohou
se líni té přeNtavy zhostili
Plotu luké lcsiiul stále jišlé S
Itěloi dětinsky uchác a ji rád
škAdlivul Unes byl v dobré mí
ře že tutl spadla lihu se srdce k
vidi staré pani a proto tím více
měl ťllUti ke škádleni
Ale srn tu llélu inbvla duem v
té mil e uhy lotu škádleni ji ho
přijímala Zastyděla so před p
ncin MLídojom a proto Ukč
odmítala j-ho it i ly s piiucutkoti
dootojnokt
Alioil bbdi'1 14 ditkmi juku V
0 iHH líhl Piblřkrt Íťi t fi k V lot
1 VldU H4 InllU Vilkto lldlV li
sl při vé ji lunu lo bilo uyid o
' rov Ani jitu bu druh
Kil iby I io j) btt4nitjn ku
klkl ihliM ikotltll tulld to
initi tvádivuti br o iibybí I v
no hU IVidlti l pt tu i j koi ll
ni 1'iiď ' ii'4 prutáKht P' U t jt
likti Tuk Jik Um mulit ní
pAt ubili V loiluSt- kllU j'k e
bi dl 1uy pimiřolfttí %tikU
Arilušluvi libbokil 1)4 iíkr
bl ktb'0 tu mIi Obrm IH tli'
audibi lilu vtbUlill Dii ji klib
Vld-M tc ll H bdílil hll lili
prut lit jpj 1 ibi liridui
Jťkii pdibdy niMr dU i K i
pl iUilltlHi lnu IUU Akpilft I
mířila nanovo k lúiu aěkolí
rhd byla řekla hiuiih pří xobé
jak je ráda fa jo daleko od li')"h
"Což j"l dnen tak zhorka na-
k vašima Jíéloť' hoéval nu lesí
na "Nerozumíá Jí žertu 7 ňkáď
ím lí té tluču poprvé? lmm přeco
tvým tatínkem nyní n mohu nnad
žertovali Nu n Uuí nn umou-
Iři a vypravuj nám povést o Vře
sové víle Vidíš já sám jem na
ní žádostiví íož teprvtj tau z
Mbdčjova?!"
7ň této řeři uvázal Lesina po'
druhé loďku ke kfilu iíéla hí se
dla na prkénko Jodí zarazila vo
slo a opřela o né hlavu J'yla lo-
mu zvyklá že jí Lesina škádlívá
a jako n tlítétcm n ní ponud mlu
ví a zachází ule pfod panem z
Mladéjova jí to zamrzelo ano by
tí jí stydno pří tom
"A my sí usedneme zde na ten
to pokácený kmen" obrátil se
Lesina k Arnoštovi "Toť právé
jako pro lián utvořené sedadlo
zde na břehu" zasmál hc Po té
rozestřel plaid avftj na kmen a
ňnové usedlí V lesa vanul mi
lý osvěžující vánek a vynoké stro
my vrhaly na né své Hlíny Před
nimi stříbřilo hc jezírko a vlnky
jeho zahrávaly hí h nitkami vře-
ku který byla ííěla po něm rozhá
zela Arnošt vídej jedinou Uélu Ta
to chvilku ještě váhala ale po té
dodala si myslí a začala vypra
vovali povést o Vřesové víle
Sum lesu hudbou svou prová-
zi její vypravování Pyla to ve
lice krásná skupinka vděčná pro
malíře tam li jezírka
Zprvu bránil Pělo ostych ale v
postupu vypravování zmizel úpl
né llívka lak ho vžila v příběh
který ji právé v té době nesmír
né zajímal a obrazivost její napl
ňoval čelnými luznými obrazy že
lak měř v přednesu sv ' t plasti
cky líčila i děj i osoby
lléla měla plnozvučný a ěa
stým předčítáním babičce vycvi
čený hlas i přednes jaký zřídka
bývá údělem dívek pakli se stá
le v hlasitém clení nebo v dckla
maci necvičí
liž sám orán její zachvacoval
Arnošta ale což teprve když se
rozproudil její hlas a ona vložila
ve slova nvá celou tu mladou du
ši svou veškercu žár rozvíjející
so mladosti všechno kouzlo pa
nenské své bytosti KdyŽ oěi její
zaplanuly hlas její m Htupííoval
ktlyž vřelost a hluboký cit její
vyznívaly v ději tu mu bylo ja
koby příroda byla před ním ná
hle otevřela své taje a přála mu
pozorovali jak se poupě rozvíjí
v květ
Obetkával také Pélu pohledy
obdivu jakými nebyl j-šté nikdy
sledoval výkon i liejznainenitější
tniKcdky světové
Nezdálo se že Lesina s ním sdí
lí obdiv ten Aspoň již za chvil
ku netrpělivě přešlapoval točil
zlatým řelízkem od hodinek a ru
kou si projížděl skrze šedivý
vous
V
Vřesová víla
"Pověst o Vřesové víle" zača
la a upřela uči do b-sa aby se ne-o-tkabi
se zraky Arnoštovými
"Na MaiaAlné sídlel v dávných
dávných dobách hrdinný a udat
ný rytií' Pravomil jemni patřily
téměř ciié l rkoiuAť
lediiolio klikio lot ilne vyji I st
na lov lid lesů N l i lliol dnillool
V ifávodu loUl holié se tu Mloii
wdúld se ml hyi t lidí a iibluitdil
Iduudd Ve liNodé dlothi ihl lio
i i se oí itl v bbkkéu Úilull
Mi" hic JiMH' sÍtl II Vodili pll
ny se piorháťilv po bilai V j hu
'tiři Jnkuiile poťOily ín ke k
nim blii člHk tuče vrhaly se
du vndiil túmV
L nout jedna ii h a to lo j
krákiujd upmbU Niptuehii
ill ae h drulkuoii kiutU
lul hřlol lnijíi' po (dnviut ii
I roimioii lk t i t k li tm v L k
V rucť I i iui!i plnu vrku a l
' I kvitomi kiitikv ibi tly Tu
i biu se j liiíf libU h prulu y
li iiuul' i úl %ruu Pudím
l i tliiilile ttb pti lé ipž
i Itslii tii itu iil t
VyskočlU f IttA H jk Uk
třrj liui UU bt miř ošlU
bmyiii i ml ni jil PU v
ku itibn v dlouho1 %Ujl( lU
ií tl n ldvl lirU ji ku
l iilk ftlilli kuilu
Uyllř k id pttkiHl iithepil ji
í ibi ruei #by nul lirliptvtild
iuiUI
tesxts IIÉ
Ytu'11 irnd lk gr(erit$
I o
Klu st Shop Today?
Doni Leavc lione— Telephone
líow (Jo you bopf Ikum it takr? jou away frora
your liouwiwork to a wnryíriK trarap tíirougii lop
mul Ktn-ntH? Oř do you ieteplone iumí navě yoor
Hnu mul ntruriKtíiT
You am lift u lot of horjwkwpinp worrioK by mak
ing tiií! tídíffliorxi do your KhopfúnK nruJ your r
nindH und too ndd tó your oornfort arul plcaure
in ri-Hř-bifi out oř towno pr-opl by tť'kplion
A telephone la the la8t word in home comfort
NEBRASKA
"Krásná vílo buď mou
nou
i"
Víla dlouho neváhala Zalíbil
se jí spanilý a udatný rytíř Pra
vomil i odvětila: "Pudu tvojí!"
Mrštně hodila po té vřes který
byla v ruce třímala do řeky a šla
s ním b jeho hradu
Iřylíř Pravomil 'strojil hned
slavnou svai sezval kc sva
tebnímu ve:"lí celé !'' onoše Na
zval svou i" ti Ví ou a "e lak lu
ze milovala vřes říkali jí a po
něm posléze celý kraj Vřesová
Víla
Kle kdo byl každý přál rytíř'
štěstí že nalezl takovou krásí
Ženu ale zlá a Šeredná sesli- e
ho zuřila a slibovala mhu1 zené
pomstu
Měla prou již vyhlídnutou ji
nou nevěstu sličnou Slavomíru
která nyní hořem hynula jelikož
rytíře horouené milovala
Tato zlá sestra nemohla Víle
odpustit i že zmařila její zámy
sly (Pokračování)
Jhiuc zakladateli zdárné prospívající
české osady v Kalifornii
bltíii nifaU Hamltton City v 6i!olí Hiwrsniento já jost ivčtojmim
svou plodnosti jak oblliu tak 1 vedkerího ovopb Poaonky prodAvimo
ilokiiil po $810(1 akr tu ktermíito ečnii inoliou I méně támoínl krajané
jioHliti ni pohodlný domov v krákiié Kalifornií
Dála hledáme kupie na rtuié o 1100 akrech výtetného pozemku po
10 akr Jují by rozdfilil na mou Si dílee na nfit bychom r&dl itlíkali jud
natelíitvl jrodejiié
M&iini mixilio Jiiiřcli ronalilýih reníi o tÍMti'tt-h akrft ca velmi aíx
ké fi-ny od 1V0(I vlia
Udiltjte ni pHjinioiý riiunl vjlet k n&in ua prohlídku krajiny
W 1 BULIN & CO
lltuiilllon City
llllH-llH-HHH~HHlt"lH-l
Dobré pivo jest lék
Plzeňské pivo v lahvích
z pivovuru
FREMONT BRW G CO
IHI!MOM'M!IIHASKV
Just vařena a itejb-palhu kladu ii-kého chmele Tola
pivtt bhujr poutu tři insiiíU lihu h piuU j vifubeinie
oblIbeiiA a (ilpotuViié lékaři 1'akli rhcrlt posilnit itijel
Hfjt i Jl
ftt kUie ! 14 k
ai ktwiMk linuti 4Ut 14J ) H i
t uhI 4lkl4l
WW JETTIH
1ilaa Riia
Jottcr enevma oopauy u
au? M
ii i i
ngltl uf thank Youf"
TELEPHONE GO
F J KUGLER
vykonává práci zednickou jakož
i plastýřskou cementové choln
ky a nehody cisterny a vftbcj vc
ío tlo oboru toho spadá Iíyhb- a
za ceny nejmírnějHÍ
Za práci v každém ohledu se ro
éí 2fl-tf
2317 jií 12 ulice
OMAHA ! : NEBRASKA
Volejte telfforiem i Donsrbm 744"
NíjpřeKnfijlU pMprva Wliařikých
iftilHft Čech 1 mierlukých Prfltrl
ni b%y KAvoé porkolátory Z Čecbi
ftirnnnoviiliÉlio tliů proti kriňH bultfiok
♦ t20 postou Dr Roy životni bul
(tm 75c Rapé Třikrál tabák Vír
línky Beránek a Syn lékárníci
lOa Wllllam ul - Omaha Neb
-
Cnllloriiln J
! leké Mfl!1 r1
f '
HUGO F BIU )
I ! Ntel
- N
OMAN Nlli
:ks i