POKHOK JjNH 8 I AIDS A vm
I
F L
Obraz z ďl mítctio
V NAPSAL ALOIS JIRÁSEK t
První rok nového atoletí přinesl
mír a záhy V únoru wmluvcu v
Jmnevillu Zajatcům také Jo
acřovakým přímsl vysvobození
Vek ae doslechl jak z Josefova
vypravili Francouze do vlastí ala
ti nežli a vydali na ceatu že ni
vhícbni vyžádali aby Brněli na
hřbitov dáti drubůui kteří tam o
stanou a Pohem I řli a mnozí
prý při tóra loučení plakali
Nadlouho po tom chystal ae
Věk do l'rahy Již dvě léta tam
nebyl Tentokrát se vypravoval
nerad než obchodní záležitosti
nutily Musil
Neměl chuti proto poněvadž
rněl padcdní dobu ataroati o ma
tku Pozoroval jak se od zimy
ní padni' tratí Hyla již jako ve
chýtek svěžest w síla ji opustily
Jindy běhala Šukala po domě
jako myška a zpívala ráno i za
dne Teď i její ranní píseň e
málokdy ozvala Za to vír© se
modlila sama ve své světničce z
knížek i růženec Jindy na vše pa
matovala teď často zapomínala
jindy děti obHloužíla sama teď ji
to již zmáhalo Už se jen šourala
záhy se unavila ráda si vyhově
la UHcdala a hned dřímala
Když tak jednou v fctaré lenoší
ce usnula a když ae Věk zadíval
na její ustaraný obličej na čelo
plné vrásek pod vlasy skoro již
bílými hladce ku spánkům přičís
nutými na zvadlý hubený krk
na upracovaně ruce - vyvstalých
žil a připomněl si co se naklopo
tila co se pro něj nastarala zvlá
ště tenkrát když ho vzala v o
chranu proti pantátovi byl dojat
a úzkost o ni se rnu přikrádala k
srdci
Když jí oznámil že musí do
Prahy že ae jedná o velkou sumu
podívala se na něj jako by se le
kla ale hned e nutila do úsmě
vu "Když musíš jeď ale dlouho
nebuď abysme se ještě uviděli"
Přemohl se zažertoval jak to
panímáma mluví a nutil se také
aby dost 8 veselou odjel Ale
když dával matce 8 Bohem a cítil
jak se na něj podívala tak z
dlouhá a smutně a pojednou mu
udělala kříž což neučinila co byl
ženat sotva se slzám ubránil
Na Opočně setkal se s Patrčkou
ze Solnice Promluvili o cestě
obchodu Věk si taky vzpomněl
na Míchala syna Patrěkova že si
už dávno nebyl u něho pro knihy
"Má po knihách Už nesmí"
"A proč!"
"Mám ho v krámě při handli
UČÍ ae"
"Užil"
"Je mu třináct let kluk rote
je dout velký — "
"To jste ho měl dát na studie
je to neobyčejně bystrý chlapec
ten by se dobře učil"
"To by bylo jeho to on chtěl a
dost se naplakal když mtril za
pudl a dělat kornouty" Parčka
se usmál "Ale eo naplat potře
luju ho a na studie teď v tyhle
časy novynáží to rozumíte"
"ňkoda ho Ale od knih ho
přee nehoňte Čtení mu popřej
te a pusťte ho někdy k nám do
Dobruíky"
"Kdy 1 by to mohlo trochu být
Přkuju přímí Ale říct mu to
nesmím to bych ho teprve v kra
mi neudržel"
"Mné ho j lito — "
Starý Patrika a umná) Ne
rozumět) nevěděl ie Věk tru
ttrkk a tu touhu tni { ví co to
je nechuti odporem at&tl v krá
lul la ptidl m —
V Pra vyHlil Í íMtH
ivou obchodní lilelitoit pak na
vithil Kvpdk'i Krameriu mu
iijíj vypravoval o prořcaaoru
Prlclovi jara tonutém jak a
tuhl jaká j lkiU vvliká toho
uVního ha e mohl pro via
aUtttxU littrnl uiuM jei4 vy
konat "A prfwr%kl atůlh' Kd
ji UantM minii Vík
"Níjvlt a iluvl e j#ha #J
Ufiim likrn a Janu KJ4Um"
"Je mUa Ht"
"AU i ! jaiji I Uter
U Udia rk wUa Prttjml
YBK
nirodnlha probuzttij
a staré paní Putteauové že Uetty
zas už chodí do sboru
"A také Šviháky shánět lo
víá" dodal doktor úsměvem —
"A dítěi"
"Jeho Štěstí že má takovou bá
bu Ta ti má z něho radost to
bys měl vidět jak mu shání Vy
tlouká to svým způsobem To
víá"
"Na Thama jsi se neptali"
"Tluče se s aktéry dál Mezi
nimi t j v tom jeho manželství
to není lip a bída lásky nepřidá
to víá a Thamová na toho Anilin
ga ještě nezapomněla jak jwm
vyrozuměl z řeči staré Puttcau
ové" Naposled zasel Věk k P Vrbo
vi Byl zdráv liboval si že 'mra
venci' jako by je začaroval ale
že proto přece nikam nemob' ja
ko s knížkami nejprve pro vojnu
a teď že je nouze mezi lidem P
Vrba vypravoval o Expedici o
"vlasteneckém vladykovi" o ry
tíři Jeníkovi z Bratříc že se a
ním seznámil jaký to je hodný
veselý pán
"Ale vědí také má trochu toho
filosofického století v sobě jako
oni" Slehl úsměvem "O Jezu
vitech mluví! No' vsak by ho v
pátek v Expedici viděli a pozna
li" Ale Věk jenž si jindy den dva
v Praze rád přidal nezdržel a
pospíchal domů Iivná úzkost
jnko zlá předtucha ulehla mu na
diiíi Pořád měl matku na mysli
jak byla vetchá a jak ae 8 ním
loučila jak ho žehnala
Když dojížděl do rynku bylo
za krásného dubnového odpoled
ne vyhlížel v napjetí už zdaleka
svňj dům nespatřili nějakou
změnu Ve světnici zastal jenom
ženu Děti byly ve Škole
"Kde je maminka?" ptal se
sotva že své ženě ruku podal
"Je v sedničce" Tvář mladě
Věkové byla vážná a lítostno po
hlédla na muže když oznamova
la:
"Slábne chudáček Sama mi
to řekla že tak najednou ji síla
opouští Chtěla do postele Ale
svléknout se nechtěla jen si tak
ulehla Chtěla jsem poslat pro
felěara ale o tom ani slyšet že
prý to přejde Ale na tebe vzpo
míná nejvíc včera a dnes už ko
likrát si povzdechla: "Kdyby už
tu byl František!" Také "na ne
božtíka pantátu si vzpomněla vy
pravovala o něm a pak — " mladé
Věkové hlas vázl "co má v tru
hle šatů a vinutí eo si mám ne
chat eo komu a granáty eoa jí l
Prahy přivez' ty ať nechám Ei
duice aby prý měla po bábě pa
mátku Chlácholila jsem ji a
povídám: "Ale panímámo proč
mně to povídáte vždyť ani nestů
něte" "I to nic jen abys to věděla"
Věk už dále neposlouchal a vy
Sel kvapně- do světničky k mat
ee Jak překročil práh a uviděl
ji na posteli přikrčenou vetchou
jako do uzlíěku připadlo mu ja
ko tenkrát kdyl se jako marno
tratný yn jako xkiný student
domů vrátil jak ji rastal nemoc
nou pro něj nemocnou jak ho
přijala a v jakém pohnutí s ja
kuti lUkott jak ho jt pozdvihla
avmj oddaunatl jnk hluboko do
jat k ní IISI a uklftl u j— jl
pOttlld
Teď byl tak4 dojat ale nutil
do vrelého totui Vypravoval o
Praie o rtí a Vřkovi jako y
Jchtt příchodem ukřila
"Inu htchu to jwiu U r4Ja t
jwiu tl rada Jet přijel e jwm
m navijHMulnala to jtu rádal"
M unii fitovtt vypravovat jak
ptn-bodtt u kui't i ttt sunut t
ťhriuil
"Vidli vldil idyl M pmUtU
d tak vtlkýih handlit Vil (
matuj i eo jri tl říkala fchya
v lom ititt ntpj litil aby n
i hi l k pida AU )t pi I--W1
iď jri hmnf — "
1'řiiU bvin phhiKly dítl
IMyi dal kainUmit (a jttlUku
M $kmhy jit ai p tu h1I d
h pra mI hrÍAÍla Víř tlyl
vkvlll ? alnhl tt % dlottk
(1#£ dHv 1U jindy U tt-
níéky sl pfljda lehiout žií jl
není dobře
Když mladá Věková k ni runo
vstoupila byla jíž vzhůru Požá
dala aby jí nevěsta učesala a pře
vlékla Hama jíž neniohla Když
mu tak Mulo musila ji ještfi ustro
jit Modlila se po tom pojednou
pak nevěstě připomenula t
"Ty (franáty EiduSce víá pa
matuj si to — Ale t!ď bych si
skoro trochu lehla jde na mě spa
ní" "Lehněte si maminko a snída
ní vátu přinesu pak — "
"Tak tak Marjánko až za
chvílí"
Když pak Věková za chvíli opět
vstoupila 8 talířem polévky ležela
panímáma ještě ustrojená na bo
ku jako by se na zdřímnutí pře
vrhla Spala však tvrdě nápad
ně tvrdě Věková postavila talíř
prudce na truhlu Kjtik ji náhle
leknutí obešlo a přiskočila k po
steli Panímáma ležela tiše ne
pohnutě bledá zsinalá Usnula
Na věky
Plačíc vyběhla Věková ven a za
okamžik vrazil do světničky Věk
a vyděšen skláněl se nad mrtvou
matkou
Tato ztráta zatřásla jím do hlu
boká Ještě po matčině pohřbu
hledal samotu a nejednou když
byl tak sám vedle v sedniČce nebo
nahoře v pokojíčku padla na něj
žalost sama náhlým záchvatem
nebo když nějaká vzpomínka ná
hle ho roxlítostnila až zaslzel Ta
ké těžké otázky o konci a shledá
ní a záhada věčna vyvstaly zase
jako vyplašené stíny Ale mysl
jeho jen od prahu nahlédla do ta
jemného děsivého šera Ustou
pila zase z bázně neklidu z né
st ateěnost i i z pohodlnosti na
kterou navykala
Prudká bolest pak odtruula a
dřív jak si V'k sám přiznal než
by bylo za mladších lut Byl v
tom věk i rodina Té patřil víc
nežli čiímu jinému a středem vše
ho myšlení koncem všech snah
starostí a veškeré práce byly dě
ti Ženu měl z té duše rád ale
ani dost nepozoroval že je k ní
klidnější a vážnější Nebyl už
milencem a víc oceňoval teď její
výborné vlastnosti jako hospody
ně a zvláště matky
Mariana často teskně vzpomně
la první léta až i stín pochybnosti
padl jí do duše Ale od té chvíle
co se domluvili po té Josef ovské
Věkové výpravě zůstalo klidné
jasno v jjí mysli Přesvědčila
se že se mýlila a viděla ze všeho
mužova jednání jak ji má rád a
děti a děti! Uvážila také jaké má
starosti a nevyboěila z koleje ná
zorů svého okolí že manželství
sluší klid a vážnost V v dětech
ožila jejich láska Věk při všem
svém zaměstnání dbale dohlížel
jak Vašíček prospívá ve škole
Dul ho uéit zpěvu a na housle
nám h ttí ni zasedl častěji ke kla
víru který do té doby byl skoro
pořád opuštěn Na německy 'pri
vať synk také musil již proto
aby mohl nu irymnasium Němči
na stála u brány vyšší vzdělano
sti a nepropustila nikoho kdož se
s td nespřátelil
Přičinění Věkovo vydávalo —
Iařilof ne mu hospodářství a ob
choti uč dodávky pláten tď ra
míru oi hábly mu vzmáhal a
vynášel Okolí jeho bylo
klidné maloměiituký život teď
kí Vojtjě lieťvlllil Sousedé Žili
!ei velkých vášni xhohié i v po
věrách pracovali Šetřili ukláda
li ali Hlavili hlučně svátky křti
ny ssatby ctili vrhnist a mU
k id poltUi-ltě $ HOlldA % ofiel
rů a vojka měli straeh a n ipřkt
před tiěiutM-kým jarykftu pnJ
tadi hvi něho itťďctUl e nikdo
aid 14 phtařV
Věk jii V Itcérm liUd k 14
th-W Vodě k ttniiU lilouut proti
du nad nimi jindy til a vy
aka na něj Mtd'l i:t)ddu
ak Urpoíbvl Vídi' iniiuhoil
nti'"uut mil a potěriin Itrhl
j kdyl j stihl ajtdcínoiti tuv
podk4 1 ¥ krimi kdrl pvHd
jelti m ndbýtaly Kůtky mlad
4I'H a řip#nižjP H iul rřku
rjff h tu til v t lé na nlln!'
Hrha D kU4d IU!k
Hyivliku o Vřkoil při tajní
a m aira ktu vkU lk U j lilu
niiital frajiuaur (tlil! ti iwl
rthida na 0ín a Vřk v
lom %Ím Mwjtlrtd trtí'd
Iial jVo tlH m4 k-iSy i
nvvhy rád tM-hut! k la
hodilo poradil poučil povzbudil
Před Jety ještě- za svobodna ne
chtěl žádné obecné hodnosti Nej
víc mu v tom vadilo náboženské
přesvědčení Jako koníci radní
nebyl by se vyhnili faře a nábo
ženským výkonům a obřadům o
kterých jako dcísla soudil jinak
A lhát a přet vařovat se nechtěl
Teď i v tom polevoval Již po
mýšlel že by přijal obecní nějaký
úřad čestný poněvadž by v tom
mohl leckterou dobrou změnu po
řídit Toho si však nepřiznal ž
v tom jest také kus dychlívo
sti k vůlí syndikovi aby jeho vli
vu se opřel a mohl mu na kobyl
ku Už nejen přivykl svému rodné
mu hnízdu už přirostl k němu ko
řeny rodinou svou obchodem
svým postavením v němž měl vliv
svým vzděláním a poslední dobou
svým jměním rychle rostoucím
A pouta jež ho jindy vázala k
světu a lákala do něho dávno pa
dla a také poslední přátelské
svazky z mladých let se trhaly ne
bo polevovaly
S JIněvkovským toho času rad
ním v Blanieí u Klatov si nedopi
sovali Ilcld poslední dvě léta už
také skoro ani nepsal hlavně pro
veliké lékařské zaměstnání V
smýšlení však k Věkoví se nezmě
nil jak svědčil list když jednou
za uherský měsíc došel Ještě
nejspíš se Kramerius ozval když
posílal knihy ale jen krátce a P
Vrba
Ten psal nejčastěji vždy o 'vla
stenských důležitostech'" jako
bylo jmenovitě když Nejedlý na
stoupil sKdici české literatury a
českého jazyka jaké to bylo slav-
ne Kiirormizucni eo panu larn ny
lo šlechty "příslušníci Eobkovi
cíi Kinskýeh též 'Kolovratů
Šternberku fVriiínů Bubnů La
žanských Chotkň Nosticň Béší
nň a Bechyň ň a jiných starožit
ných českých rodů a také náš
nad jiné horlivý vlastenec pan ry
tíř Jeník z Bratřie Však ho ta
ké náš nový pan professor pan
Nejedlý v té Hvé řeči jménem u
vedl mezi tím vznešeným urozen
stvem naší Čechie" — psal Vrba
nadšeně i radostně i to jak mla
dý professor krásně n může se ří
ci směle mluvil jak hájil české
řeci dcery velkého slovenského
národa a jak vypočetl všecky slo
venské národy a řekl že každý z
toho pozná že ikdí v celé Evro
pě národa kromě slovenského
kterýž by se byl tak velice rozší
řil a kterého by se na f0 až 70
millionů počítalo A kterak uka
zoval liboval si P Vrba jak je
česká řeč bohatá a líbezná sumou
všecky její výborné vlastnosti a
jak j potřebná kněžím ouřední
kům soudcům lékařům důstojní
kům u ve vojsku vůbec a že již
přechází bluďtěeh časů kdy se
myslelo že to něco vznešeného a
zvláštního kdo zapíral svou ma
teřštinu teď že kií ujímá přesvěd
čení že je řeč éeská užitečná po
třebná nutná
"Věřte umě vlastenče milý
mně ho oéi zakalily a nebyl jsem
sám kterému se tak stalo Plaka
li jsme a srdce radostně tlouklo
A abych nezapomněl tuU vysoee
učený lastene připomenul tomu
slavnému shromážděni jak Jeho
Vyvýšenost královuký ná5 princ
Karel loňského roku promluvil k
českému sboru dobrovolnému po
ěenkui 'Vy jste moji bratři a j
jsem váS oteeM
Dlouhý lit koněil svým ralíbe
nýiu citátem v němž bylo všenko
jeho doufání víecka jeho víra a
i!ai "Neumřela neumřela 1
pl!" Vidíte milý příteli a -steněr
vždycky jsem to Ukal"
právy tyta Víka vlic potěii
ly 1 piviiť!y Také lnod a nimi
taběhl do ktitucdftttt ku starém q
1'ílkuU) lomu jmenovité imptmo
vato účaott-iistvl uroítritéliu pau
tv Iilovl m tak l přec r
Mitd2rid neatnt-mi tak i k# i
pantlvu roilřekn a l c ropi-im-nr
a ?h j Vík hlavu t
koVl } Ncjllí Uk ta!ěsiS
mluvil a panattu i nahoru tak
ditkltvé -řipoitiiiut V)loMjnl
to a přvduiiktt 4 d'diitoi
u IU a k -tví ta nijaký d-n p"
lé p Vrťkv lit d přtirh
jhíi y řito Kranitový K Vl
tfkývk tovin dichtivl hétit
ihl a djrrhtldl přMt rfrfát H
v#dfid Jan NtjvdWkft klidil
íkl littrstury Httg přtl
ul UM novinami k lutkavl T
um plMI nk% u a ) třttí v-
ry-r
t f -i
Ů0)
A : ť
mu kroužku A četl se stejnou
chutí a si) stejným nadšením:
"Vsem učeným váženým dů
stojným Čechům vSem slovutným
a upřímným vlastencům a vůbec
veškerému Slovanskému národu
jenž a námi Čechy podle svého
přirozeného jazyka spřízněn jest
ta veliká slavnost kteráž minulé
pondělí totiž 16tý den t m na
vysokých Školách Pražských v ně
kdejší Jezuitské kolleji ne držela
k nevypravené radosti a ku pa
mátce věčné bude Ten den o 11
hodině polední byl uveden na sto
lil'! učitelskou vysoce učený náš
milý vlastenec pan Jan Nejedlý
jakožto eis král řádný professor
čenké literatury K pravené hodi
ně v české škole pastorální theolo
gie shromáždilo se veliké množ
ství našich vroucných českých
vlastenců všeho řádu důstojen
ství a povolání "
Když Věk dočetl další vypsání
té slavnosti úvodní slova biblio
tekáře Hafacla Pnpara zprávu o
přednášce Nejedlého živě řekl s
očima lesklýma :
(Pokračování)
Její uzdravení překvapením —
"Se mnou se stal div" píše paní
Parbora Furta z lluntlcy Nebr
"Hned po Pohu děkuji obdivu
hodnému Ifoboku za navrácení
mého draví Lékaři se mne vzda
li a byli úplně bezmocní Předpo
věděli mi brzkou smrt Moje u
zdravení je překvapením pro
zdejší lidi a já stala se živou o-
známkou pro lék"
Pr Petra Iloboko zmíněný
y
lék není lékem lékárnickým ný
brž prostým bylinným lékem jenž
nebyl rozsáhle oznamován Dodá
vá se přímo z laboratoře skrze
zvlastni jednatele ustanovené od
vyrabiteíŮ Dr Peter Fahrncy &
Kons 10— 25 So Iloyne Ave Chi -
zvláštní jednatele ustanovené od
cago 111
Adver
4 t mírném tm im i i m b
KEJSTAEfií A NEJLEPfil
▼ fiala 30(1 Farnam nllca
Pravá importováni píra na apu PXXCŇSKk i MélfanikAbo pivo
varu v Plzni t (Vbfah Ilofbrau 'unlrh Havaria pivu Pivo Aahauaar
Himh a avétozaama Fauit zlákalo rosihlou reputaci
Kavárna pro dimv naléxá na druh podlaM
Mi Bros
Telefon
Vaří o lahvují
Můžete eo na tento
závod
Nťjlrptu iiiUUm V aakupovinl atavt-bnlho ilMtl pat
čoská dřevařská ohrada
Chicago Líimber CoM
j m tl i Cíny
(Viti prtUt3i Via vidy
eeeooe040oetBeeBBBQtt4aa0t)
Pozor!
V4iia Ují
éa4 M Mva MMvMiat a)4 iiaá 14% t44
$m Ma4raaa attia
ravMi aiaa vfi aiaáatn
C::3 & C:::ťil CIjIIí Slrc:l 11 fl Co
Frank Svoboda
umělecký lávod
POMNÍKOVÝ
NejvětSí
sklad pomníků
ve Spojených Státech
1417 South II tli Street
Phoiití Douíř 1444
1215-25 So llth Mtr
Phono Pouk 1H72
P&ÍMOfiSKÝ TEXAS
Mám v prodeji tisíce akrů kráa
ných zařízených a vzdělaných fa
rem lesů a surových prérijních
pozemků ve středním a přímoř
ském Texasu za mírné ceny a na
lehké aplátky PiSte aí o čeaký
pozemkový popis Texasu a o šo
znam a ceny pozemku které poílu
zdarma na požádání PiSte nas
JOS DĚDEK Eotenberg Tn
(Advertinement
Hcrb Rogcfšě
Moderně uMiscný Buffet
313 So 15 St (rzariu) v budově ipol
ku "Ellc"
Tento hostinec jo moilerni v kulili1
ohledu Zfaoby likerfi x Aotio druhu nJ
ťpíl jakoHtf má vidy na ikladA jakoi
nejlojjňS iva
Krajany obnloui!i vfdy uurnfvajlci
1'epik Altmnn NKopornnte Eimtarlt
nřho Je Čuch od koulí a rAd ibň
vftml Khovoft 27 flm
Nejdrahocennéjším pokladem
llduk bytoati Ja eajUU
DOBRÝ ZRAK
Pozorujeto-H ie vhI
oíi no kalt a vil
rak in nlibno neodklftdejt a noht
tvňj 7rak [ro7kouiiiHtl u rkuřenAlio op
tika NejlcpSI íArukou o újdním uípo
kojeni při přUpOmibenl brejlí jnnt ryji
dřorit m ata a t krajana ktcM r obo
ru tom pomool řlcdalí Oraduoval jm
(cínu z ncjlepMch ikol a mimo to min
tatní povolnnl
A ČECHA český optik a zlatník
1218 jižní 13 ul„ Omaha Neb
nfilohl i vó nfiiKtíní na íivntl
WjlWIWIIIIIW f#WjlWIWUI II U klIWI J
za skutečnou cenu a
(Jlř-viifil Hvřta)
liM tábory V OlIlUZO 11
íi SoillJl OlIiaZO
t í m - mm mi
MÍSTO FBO BCIIÚZKT JEST
É
m
Breuing Co l
Douglas 119
vybornó jon pivo
starý a osvédčený zá- t
spolehnout!
i
i
a
ul Onika lik ml
ím kutní a vtortt U1H
Pozor!
8
:
láni a aWU)W jt ftlMf
V%t HUU v UM aaa4y
aatiáait iia fta4