Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Dec. 11, 1912)
Stran 7 MÓDNÍ M13 — Ve 4 velikostech s 8 10 12 a 14 Jít Jest třeba 4Vz yardů 36-palcové látky pro 12-letou div ku Cena 10 centů 9404—9410 Kostým pro dá my — Žívfitek 9101 v 5 velko stech: 34 36 38 40 a 42 palců pře prsa — Sukně v 5 velko stech ! 22 24 20 28 a 30 palců v pásu Potřebí 6 yardů 44-palcovó látky pro 3C-palcovou velikost Toto platí pro dva různé vzory 10c za každý Uposorňnjuu naie odbératele neopomenuli udatl mimo naznačeného čísla jeitémiru aneb stáří DRAOOUN A MZDVÉD Muopuntnl klep Napůl P JanUr "A co tu stárku ještě okouní te 1 Nemáte snad zase něco za lu hem?" "Mátu mám uhodla jste Berli čko Chtěl jsem vám povalit ně co nesmírně důležitého o mla dém Horko vei ale " "O Jeníkovi T Tož s tím bez ky zontra vettl" děla resolutnS iW-rtičkn hekA a čiperná dceru ika pana otce Podemlela rudně se rardévši neboť jméno jel byla právě vyslovila dávno ul nebylo jí lhostejno Ale stárek lišácky se usmívaje čechral ul prsty plesnivé vousisko pod ti oni' in a pomrkávaje šilhá vým okem dělal drahoty a teprve po clu II i frkli "Takové důle Jité h iadr iint nepovídají Co mi dáte pro- iradlm 11 V&itt to!" Věděla I ošklivý trn ur(k někdy lý v4 neúprosný a bsmonl- vý jVo Hhylok a fa iarhnli u mu sni slůvka brs odměny ticpo v Proto spěšné se ohlUeU po vfl cl jil by si hluboké Jrho tajem ství vykoupil a ja k mu roivi iU Y iiouie jí pomohlo stárko vu iilhsvé oko strnutým pohU letu upřené n pán A otcovu po %My ťlshoťjrtetu nsdmtitoti mí- buf inu a uhAkem přivé oká Ml pvinM Velle MÝSlMha hmJ lířn ns krtnlrn'! $t I kolik uhodilo "VeiiniMi st a honem Hiiblejt# lnYtl Tle k tstfiikalt) UbííkU m rdn" tkuvh mu bt ItUI V Hié buhnU tis liil stirtk t)d jska drv#e SVĚT 9416 Domácí úbor pro dámy — V 0 velikostech s 32 34 30 38 40 a 42 palců přes prsa Potřebí íí ynrdů 44 palcové látky pro vell kost 30 palců 9339 Bluia pro paní — V 6 velikostech: 32 34 30 38 40 a 42 palců přes prsa lest třeba 2% yardů látky pro '$0-palcovou veli kost Každý kdo sobí předplatí na některý i našich listů obdríí je den módní vzorek-střih úplni zdarma Další vzorky za 10c jeden aby při objednávce vzor kft itřihů "Tedy abych nezapomntl stane se letos čeho jsme už pít let postrádali k ostatním tnoSkarám přidruží se i tnedvř-d a " Nedomluvil neboť v tom ho lierliéka pleskla přes ruku "To jen abyste so nezapomníl a měchuřinu na práck ne vy meť Ale na medvřda se o- pravdu téňím Hude to zase Svan k popukání až so dá do tance při mtuico a al budu metut ko zelce jeden nemotornější než dru hý — t-bachaehtt! Zvláiť bitdo li v kňíi vřet néjiiký povedený si bul" "V tom to právň vřl má zla tál Dobře ho znáte a přece by vás to dnkladni překvapilo kdy bych vám prozradil jeho jméno Nu tetlyi jeitfj dví přehtile toho boiiho kořání - - a povím vám tol" "Maticko bolekUtHká Jaký jíte lo nrktydal Prtiitátova liiťirlmři div jo tli ipola prúdná pořád liyt jeiité raboval" rok&til e pojcilimit ns hamiiiii ho státks sJ ji tvářinky ntividl ispbily ale hned V xápéll } mi smlouvat i l iii „IA lil „ „ lim!" StiklA mu hrabivuii pratii by iř'iiionl sin tofuto pouhého lí i visi si přece ji ii pln ni hrut Psk pevné t ji fadivsv ibitv iře dét "V molvMI kAii l-iidr Irlos V let koj li jtký V tli J-ilé lilklv nebvl iftltt řetins ) til Jibuoi illilt irlltli lubiiy Itir MrÍk!" IUUU ftjeMHié pře kvsprliS trtii!k a tblli M llekksU iuksioS IVjedltoit vUk líidiv?íiř ddoliUi "A j-' li iiíimdl VíAyt přece %nú r mh- si ii tlrnKouhfi" "To prawí! nevaJí" vhMpafo- val starý Juta "MA Jiodn4 pány a dovolí se a hm iw tnmvM kůže ovsn jím na nos nepovísí a také to nikdo na mm neponá VsV'cko jo na puntík ujednáno umluveno s zítra před polednem vyjde % vitntH m hodinu j na no vé hospodě tam si imvHkim páné otcův kožich moje koženky a bii- ífltou larvu a v půlhodince hwh m stalndio drajfonna mtuivfal fa Mho Zabanty jcété nevídaly Jen s páié otcovým kožichem mtiMÍmt být trochu opatrní Dlouho už na kazuje práákovl aby jej odnesl krejčímu do místa ku spraví a zrovna so nám to hodíš místo ke krejčímu odnese jej na novou hospodu kde do nřj vleze mladý ÍJorkovec — a bude vybráno I líu- de to Švanda k popukání! A faly byste chtííla" doložil tlumeným hlasem "mohla byste s tam na Borkovce podívat bylo by mu to jisté milé překvapila byste ho" Když pak vídíl že Uertíéka ra dostné přikyvuje zachtéJo so mu í % její radostí těžit i sefipulil rty k sladkému úsměvu a řekli "Za takovou pěknou novinu zasloužil bych si věru hezkou hubiěku a- spoň jednu z těch co schováváte pro svého Jcníěka" "l vy nekáraněe jedeni" roz zlobila se teď doopravdy Jfc-rtíéka Koukejte už kde nechal tesař díru!" A rydde se hnala po ko- fctěti "Vám bych nedala hubi ěku kdybyste byl celý ze zlata" "Uvidíme uvidíme!" rozesmál se stárek a co nejrychleji hleděl se ze světnic vytratit neboť dobře vědě) že JJerlíěku někdy neroz umí žertu a že ráda vyplácí boto vými Masopustní úterý náleželo od jakživa mlýnské chase V ten den musel si žernov odooěinouti bví voda i samému hastrmanovi ála écs iihí aě mnohdy před tím mu selo se jí setřít na žejdlíky Ani o oběd valně nedbáno třebaže ský tal s dostatek masa Jehož i no- vždy laéný chuďas směl si tolik lopřát že z koutků hltavých ůst rýstila se mastnota Za to u- vnitř od fiala rtdy a vroutku — vy- jmouc mlýnieí jíž se dnes každý vyhýbal jako cert svěcenému kří- — až k páně otcovu starosvět- skému obydlí bylo jako v ňle bo si strojili se za masknry a dévěa ta k muzice a všecko to konáno s rozčil ujíeí in sjíéchem za usta vičného fiiiskání a smíchu jenž zejména tehdy protrhl si hráze když některá z nedočkavých mu íkar zjevila se na chvíli na zá praží nebo odvážila se iispoň vy strčit omalovnnoii hlavu z okna Tu mláď tísnící ho ]h] vraty propukla v radost n v jisot a kde kdo vinlýně vybíhal aby aspoů na chvíli shlédl řídký ten div Vrchole však dosáhla radostná nálada když po obédú rozestavili se nu dvoře čtyři sumáři a skoč nou polkou duli vsem lidem do ré vůle a veselé mysli neklamný aiffiiál že masopustní mumruj za- íná a maškarní růvod " v br- ku se vydá na poeliid Za živý svět bys leii býval ni koho neudržel ! SIhíI i mladí v je líném chomáči siučji so u jásaji vrtl sebou u derou sc v red do kud hudba nuvým Itoimkun neo hlásí Všecko je v pořádku H i"í ' riiý harlekýn vyřítiv se pojed nou přes nádvoil na zevlující n spon pto pinii a li klapnvtui smím dáciiékoi ni při -táhne tu skotačí Velni kluka tam naparádčiiou a pfedein jU utiailivč ječící diven kil in ho i stati-čnnii do piiHlední chvíle se xulifi-l balíku j l harb' kýliův přiklepl k skoro čet si piiklídi A liový a nový jávd nepři-ntává M Oýat hťtmf jíe Vi imi díl iiilýnice jiti s ji JI j-lns ninil !♦ idv iioě iIhIimiwuií íivá fi VMii tu ilnibuu s pytlem ples táld ji ni kiíl iuU n i pn tkMil i"ii-tt Vniiného pM tuto tí Imtlie h ili tm Ub rkll Jmi liťiuí pmttIM' k i I li' lu 1 V IMHť !(! Ii'tť pIlÍMII íi I lti-j h - Mi HilUl kt Mi I lil l" ( i ' pl-' i I ai1! U ii iíi 114 " itOlili tem" ji I l Wiii lt- V l l lM'U lillktil t (l i tti jtki I V IH linie tlt diliid HiLk l ! iliiln'i tu iiitrinMi k mu MU lilkil "liit kionku S Ii4 l filikU" ibiť liilir b liV tni fukaii A v ItsknxSnyi h lok Ui'h r tak "nzababí ném" stavu jak ho milý pkn Jíůb pro zlost vívm Jídem na avét stvo říl( í varná marky tán ka m mul Ucm přes rameno z něhož za ma lou odměnu &puj rojíku po jejíž požití každému rozdovádf m krev v tél? a každá žílka m roze směje ba ponouká dokonce po výAy t:ulnk žabantské tuUuiťim k malému atentátu na kypící vnaly somílé prodavaéy jíníž přes noe byj obdařen — povedený dnes stále se upejpající mládek a prů vod končí JJuduJínek jehož bJava váží jisté za čtyři vértelc a jehož dětské kalhoty jeví lakové stopy pusté zanedbanosti že vza4u zce Ja nestydaté mu z nich vylézá u- smouraný podolek Křik jásot a poprask k nevy psáni v iějž co chvíle vpadá říz ný pochod muzikantů A pestrý hlučící len zástup Čeká jefitě nové překvapení jehož se mu jíž po kolík let nedostalo? co nevidět přidruží se k němu dovršení zába vy í dovádívý medvěd s medvědá- řem medvěd zpola jen zkrocený jenž přes zjevnou svou neohraba- nost dovede důkladně prohánět skotačivou mlaď í vysYiořené dnes trochu nevázaně rozveselené pa nenky Pravda: milé to překva pení skrýváno dlouhou pod pokli čkou ale jovídá se že v Zaban tech poklička k hrníčku nikdy sc locela nepřímkne — a bylo po ta jemství Hned po obědě dostala liertí- ěka do celého těla nezvyklé trhá ní listě ne takové k vůlí němuž musí být hned volán lékař nebo bába k vůlí zaříkání nýbrž tako vé jež zpravidla mizívá samo se bou bez vážnějších následků — kápncJi se záhy na případnější lek A mladá naše Perlička ten ék znala: honem na novou ho spodu honem než ze švarného Ira {rouna stane se neohrabaný iručívý medvěd ! A zatím co pafímaminka se služkou spěšně v kuchyní poklíze- a a pan otce v komoře zabýval se říjemným hajáěkcm vytratila se jako duch ze mlýna a bajdy okli kou přes hájek rozběhla se k ho spodě v jejíž zádním kasínku mě a se stát památná přeměna vojá ka v hunate zvifc Dodavší si odvahy vběhla ža lem na dvůr a odtud na chodbu vedoucí k zadním místnostem Ale již před samými dveřmi če kalo na ni překvapení Skrčený jakýs člověk s obličejem do ruda zbarveným a s obrovským knírem zastoupil jí cestu představiv se jí jako medvédář jenž živoucí svůj poklad bedlivě tu střeží odhodlán obětovat bbi vit za jeho bezpečí — Ale spatřiv ustrašený dívčin obli ej dal se do smíchu a ze zakr slého vousatého ineiivedare vy- (lulial se prásek Nacicck liMijIcl si že hned první přetvářka nade vše očekávání se mu zdařila "Ki]yiy tě tu takhle pnu otec zhlíd!" řekla mu trochu vyčítavé ale lineu v zapil) musela se roze smát nad pit voíící se karikaturou c s hlubokými poklonami otevíe- jí dvéře a jazykem rozeného žamputáře zvala ji aby jen bez ihavv vstoupila dál A jedvai se octla v šerém po kojíku zaslechla něco en na vlas ne podobalo radostnému medvědí mu abriiceiil a než jcšlč mohla se vpamatovati octla se v mohut ných ilravčíeh spárech jež mocně ji tUkly k btičiatcmu tělu Zprvu puknuv la se volat o po moc ale vM)iunesnt si e maso pustní meiUědi plavidlu nabyv n jl dravými zvířaty lesů nvbi'2 fa v jeji h kiwi cítilo vél statný junák jeiii někdy dokonce než ilu té kůAe vee jako vejce vejci e podobá - dejnirt tuiini lor-kovoví- Iiulkovi kladla nadále jil Jen slnhý odpor a sni nepípla když milého medvedit posedla lo kali untatllč V Sehil pi (rodoV čibi jeilmoinuloč dinVeib"'! liA vl(t liost jei slive iiiUiiotq projeve ná několikerv" in řt I ii y m r liitt-S till t í lt jel Uld (il odiill vid vek v í%é ínnlii i koicib hilď ns pjih jřlravlut kvpbj h tvá Mi ll lU bil IH !nid"i nlil ( li llr " Ale li id kli lilějlř pře ti um' s 1 1! t i ii v lliiiiii ri bolb lit jíle I ii'k tuUlo odlMiké li pif ld i j l Upokuji lo' pohrou V 4 1 n hiUdl o klu li l Itit b-jť hv tkv bvlo lllUlV tli" o lli bu pup Iiiild ' (Utstllé bvbt jl V toin lfeltvrm 1'bjll tsV llllto li ly medvědí hubičky nejen jí chut naly ba že se dokonce rozhodla hoUtvů hotovými splácet J'ojejjou zaznéJana blízku hud ba a iiertííka jako by jí komici ve víasech hořela vybéhla ven — iíožínkul Aby jí tak byl někdo Jeníkem napaJU Byla by se han- napadli Byla by se han bou do zemé propaJia A přece v jedné věcí byla nade vfií pochybu přesvědčena o tom že takového či perného kurážného a k tomu roztomilého medvěda v Žabantech jeítfi neměli Popelec je den mrzutý stvoře ný beztak jen pro zlost Má se zpytovat svědomí kát e ze hří chů během masopustu natrope ných a také trochu myslit na po slední věcí A když u Podemlel Ů zpytovali svědomí dopadlo to na de vfie očekávání dobře pan otec paímamínka i hodná jejích dce ruška vfiíchní mohli sc sro vnat s bělostnými beránky neboť svědomí jejich bylo ěísté a bílé jako padlý sníh Ale den pro ně byl mrzutý Ihned po ránu solvaže pan o- tec sáhl po dýmce aby si a chutí zabařčjl shledal s nelíčenou zlo stí že nějaký tchoř byl mu na ta- áku i zaláteřil si tak utěšeně od lic že pařimaminka musela ho důrazně napomenout 'I dej mi už pokoj s Um odpor ným tabákem ! Snad bys nechtěl abych lí vedle něho celý den stála na stráží? Beztoho to tvoje kou ření je jen pro zlost a páchne to tu jako v hospodě" Tohle byla urážka kterou si mn otec už v zájmu své autority nesměl dát líbit proto sc hezky nahlas ozval : 'Když ty nechceš o tom vědět Mide o tom jistě vědět Berlička" 'Snad nemyslíš neznabohu že lí ho Berlička vykouřila? Ubo- dobré dítě!" Umlkl Trochu sc ještě lu i tam zablesklo ale hrom se schoval — 'atlal se s tabákem dál Berličce vstávalo se veseleji — llavou táhla jí po včerejšku pí seň za písní a ty medvědí hubičky ještě dnes jí na líčkách příjemně svědily i což divu že pobíhala po síni jako křepelka Alo i její jasné nebe mělo se br zy zakabonili Přišla mlékařka a lajně ji podstrčila malé psaníčko A Perlička pranic nebyla v rozpa- ích — věděla od koho je Od ně- io ol leníka Tiše jako myška vytratila sc do své komůrky a nejméně desetkrát zlíbala prošlý len dopis než jej rozbalila a přeětla Ale jedvaže ybi tak učinila lístek vypadl jí z ruky a do očí vstoupily jí slzi- kv jako perličky Podivná a při tom hrozná zprá va ! lejí Jeníček prosí n v doru- e aby mu odpustila že na ma karádit nepřišel a tudíž k velké své holesli — jak byl přislíbil — ani medvěda nemohl představo vat Příčina toho byla zcela jed noduchá Vyšel si v neděli nn sklenici piva a — jak už se to prý na vojně zhusta přihází — hodin ky zůstaly mu pojednou stát ~ PřiHcI do kasáren místo v devět až po jedenácté a byla z toho velká mrzutost Dostal za to tří dni "kasárníka" Ala může být docela upokojena: mynlil prý a myslí stale jen nu ni Ostatně když věc si řádně rozmyslil ne mohl prý by ani medvěda před stavovat neboť o medvědu s o i - o strunami jisie se nikomu ani ve snu nezdálo Zdrcena stěží jen potlačují pláč vibbt se na židli Náhle vsitk vyskočila jako srna neboť hrozná myšlenka šlehla jl hlavou Kdo vecl včera v med vědí ků i Kilu to byj jenž lidsiič Se pásl n jejbh iváíb h i rtech! Ko mu svéřtivttht radostné své vd i hy a opláci-U hubiě kyf Pa nenko bolenInVkkA bv tk ble " Nedomysleli! líyehle si t slétkmi oxiiíiU ntiy a vhéhht d dně Druhé in) dveřmi vhml tam právě lířek - jiko itt! navo bllooi Hledat pUM olH' n its?e uprtll ll Itlll kll d íl se do pofotl i hh tm stul Itu No jak ' v 'i tit vět litil 11 bsnlkv todvě !♦ Ilihtliihilii'" "Podveď jle tli sic moi tojle i n iklivée'" r„l um "Vél 14 j-tC lkVi lo-ljluU tskv j lil Vám tif tvt oiklivifiit NVpsk " "Mbti sul imik!" niksírt vala mu ale fikareda smál se dál a tváříí e jako by neslyšel "ZaJanno Ipatnž se to míči — Clovék se může zapomenout" skuhral pošilhávaje na kredene "CJovéčo nelidská itecítol HntA nechcete abych vás znova uniati - laí" vyjela ai na něho Bertíčka ale vídoue nezbytí chopila páni otcovu měchuřinu znova doplně nou Čerstvou municí a hodíc mu jí na hlavu pěkné" a zkroušeně ho poprosila? "Stárku pro všecko na světě nikomu o tom ani slova nepovězte!" A stárek když byl skoro víc ehen tabák z mlynářovy měchuři ny přehrabal do svého koženého vačku opravdu dal se pohnoutí Podal Bertíěce ruku a řekl : "Jako když kámen do tůně pa dne " Věřila mu Chtčl-lí dovedl dr- žet jazyk za zuby A tím zdálo se být BertíčČíao tajemství opravdu pohřbeno Přes to však Popeleční středa nepřešla ve mlýně bez rámusu Mělf stárek také tchoře a tím nebyl nikdo ji ný než šibalský prášek Nácíček Zvláště na stárkův tabák byl jako žtír a podařilo-lí sc vyfouknout mu z váěku několik štipců chutné ho toho kořání zalezl vždy jako sysel do nejtrnavějfiího kouta van- troků kdež nerušeně se oddával velkolepým bafovým požitkům — Dnes však ošemetné Jeho jednání mělo vyjití na jevo v nejbnusnžj- ší své nahotě Odpoledne přiběhl totiž pojed nou k panu otci mládek a s očima na vrch hlavy mu sděloval že stárkovi a Nácíčkovi udělalo ae náhle špatně a že jim div břicha nepuknou A ku podivu: pan tcc místo aby je politoval ještě sc rozche chtal a mnul si ruce Zkrátka po vedeno Náciěek si to odnes za všecky a jeho uši a pačesy bývaly by dnes mohly vyprávět o páně otcových tvrdých ale neobyčejně hbitých prstech samé nekřesťan ské historky Já ti dám darebáku chodit rni na tabák!" rozkřikl sc na ně- 10 uprostřed řízné své exekuce A když byl bolestí ječícího práska vystrčil za dvéře jal se ostatním vysvětlovat: "Dlouho jsem číhal na tchoře až teprv dnea se mi chytil do tenat přimíchal jsem do tabáku pelyňku a hned jsem měl dva v hrsti" O stárkovi se zhruba nezmínil jen mu přál aby mu to jeho hla dové břicho puklo jako žalud — Jylť pravá jeho ruka a leckterés laňinaminěiuo podezření svezlo se na stárkův vrub Ale nejkrásněj- ší na věci hylo že Náciěek zvedal med celou ruku k nebesům pří sahaje že na páně otcovu měchu řinu ze samé úcty a respektu ni kdy ani nesáli' že o její naduřeló xislenci vůbec ani nevěděl a žc je vůbec nevinen Jako lilium Ale Náeiékuv hlas zůstal hlasem vola jícího na poušti I'ž proto že hnul v zápětí po neblahém tom výprasku zazvonily v předsíni dratfouhské ostruhy a všecka po zornost otce Podemlela i jeho ro diny rázem se obrátila k Švarné mu mladému vojínu jenž jedva že octnul se s Berličkou o samo tě jal se jí znovu vysvětlovat pří činu pro niž nebylo mu včera možno vlézt do medvědí kůže Inu rpropadený kasárník a za trolené ostruhy ! NjilMiiíjlI fHiravt MksUkýth I '4r Kivw4 rkulur l ftuki řnmtkuvikétiu IU jfoll uí-tiu4iii 1130 ( lr ' livutsl M Um TV Keé THkiil Uháfc Vir iihy Beránek a Syn lékárnici 10 Willlam ul Omht Nb rftÍMOftBKY TEXAS Mim v prodrji tUďe akrů krás tiývh iaHityVI a vidťUityVh fs rnn rů a eurovrh prrjit lritiků v# ( řt-vliiítii přímot Wut Tmsu ia mít til rrttv rhk iplltky Piti i A frl' Hiiniikotf popí Trtssii n iiuiit feny piMmkit kUri 4 iUron n m)Mn pitu ni 5t PCOIK Ritbrff Tt% (AdTrtlwwui
