řřAtvuk JO
pokrok unk i í umtopam: pm:'
li
P L
Obraz x (!)!
NAPSAL ALOI3 JIRÁSEK %
To e tady tak nezdržujeme
' iitK rakve eo taky — Jc to jed-
II
tíO JViiyny je aireiii) v pou w
hrtámn íe taky tak A mw jich
sumírá To jk někdo z níeh -kap-
naloží ae a rovnou na hřbitov
muú počkat až jích tam je víc J
pak výkone hrob — Jdete m:
jwdívat chcete lí S Ibdieut mu-
jít — "
Věk vyíel zmatený Zprávy
íKKlílůxtoirjíkovy se ho trapné
dotkly ťráželo ho to jednání
wnrtvými Ale nechal úvah jak
xuhlódl opodál vůz od nemocníce
se vzdalující Míl pár koní na
poaledním neděl voják v pláátí a
v třírohěm klobouce za vozem
-Iráčeli dva vojáci kteří mrtvého
JKraoicouze tinááeli Vykročil ry
chleji aby je dohonil daleko
Sak ueScl a zauč Htanul to ro
Sto v nhlédl
Vůz u mrtvým dojížděl k řadě
'vozík íi jež n novým nákladem dě
'Jových koulí přijížděly od hradeb
wiho příkopu Zajatci táhnoucí
tlařicí ty nejpředněji zarazili
obraceli e do zadu a oznamovali
tifao druhům na ráz zantavil ne
celý řad a muži různých Nedře
ných uniforem v pláátích i také
lez nich v otrhaných zašlých
naiilcttách obraceli zraky k po
vozu jenž jim odvážel zauč jed
'íobo z druhu Jak dojížděl mne
kli všichni kaikety třírohé klo
' Ixníky bez kokard na polfdní
poetu mrtvému bojovníku
Věka to dojalo Hleděl na ně
jak vážně jak zaxmunilc fnovázc
jí zrakem mrtvého krajana za
nímž ahí mnohý a brzo tou cextou
i pojnle
Vňz přejel vojáci pobídli za
: jatce ti e opřeli nohama o půdu
nachýlili ne hořejSím tělem do
opředu káry ' těžkým nákladem
eje hnuly Věk už oj)ět vykročil
poupíchajo za vozem pořád dál
kolem zamlklých kanáren pleti
vera hradeb kasemat a valů na
nichž zvadlá vybledlá tráva e
'fcbvěla v studeném větru dál bra
- námi po Mvoditých moNteeh nad
k hlubokými příkopy a ven cestou
vwloucí k osamělému hřbitovu
Cvičiště u cesty zdupané bez
Vbarvy pole bez ulromů vše v jed
notvárné rovině a viíe zorané lá
ny i ouhory oplývající k žernému
pruhu lesa u Nového 1'Iesu rozlo
ženému mrákove zkaleným obzo
rem "Vůz dojel ku vratům hřbitova
'v dřevené ohradě nad níž ho tu
tam třásla břízka mladá a vždy
hala v příboji větru Vojáci tá
bii mrtvého zajatce vozu a za
i nesli jej na hřbitov odkudž brzo
vyíili a zavřeli vrata Zatím vůz
tuž otoéil a vracel m do pevností
Vojáci za ním 1'otkali docháze
jícího Véka podívali se na něj
jíle [ ui ho nevšimli
Zvědavost i ÚěHHlelití ho nelil
táhly Když viděl že 'jsou vrata
itamcniH hlnlitl u nevysoké hrad
by taiio iité odkudž by urjspU
mohl 1-ozh'eilnont Co spatřil
$m lev o otl viet v koutě kde čer
nala se houif Kopřiv inliiciit spá
Ipiiýeh ton r nu bkl Ně
kolik mrtvol iii pět w t lo
tam na holé mu v dupané pn
uté trávě Nťkllk břeovvh
vénl I rodné ši lt-stíi i h I 1 nit né
dllě Itaholtlio jedlllý jejii-h pib jitém vidit Zítid ji eldáchitlit Ir
krov !h ntc a ji l iivimoili ioí
Vrk p li iut dohře oíiíiií1 tíhnula s mu Jindy ji pohladil
tm i třt-li IVainoiiii jvu i vr h- vlídné srdičitě slovo ři-kl tvář
idliu 4tu ivlečtui dva v luoiplití - ji rouiiU
bbl é tlliífurmě bosi! Vidci i A led stih slul osli lot hlél jl
bt otllérjŮ s4Hi!é IVttfe t ♦ ( li U 1 1 líed")4 llllál di o l H
braJy vlhíiru ol ršeeiié l ski hlas n I íhvé i tiuutné kdvi
r ' H4 pl'U V pi"tí afté) sfjsdnU Je Vlk tiď _)' I Jl
Mrmivý vitrírehml itr l % nt l-né- i imíli I I to h i jl jink
b Uy Hd tudrllýllií írly I4 v stoml jill-ik duuú Vlrt i l
}e llw lti b íwkét Í li 4 ll' m i 't ( Jiko ! j j( liťu l'1 j s"
4rhv y a mvI-Uv Vek opíij M t I v t
m hraJloi ú jko o i4 v Id i - Mtio i (! ítiio pmvtlv Iit
ktitt doiiitu titl vmtříd nu U -I k rv k hi h t l i t
li' t hiMii Cit nli iit iii J l'ilt 4i tilt fott ' tuk b'il
bl(V'b ibiVtdtl llli J ' iit p4ti4l ! V hit Ml ři' ř lrpl
thvrdl' Kttfý I ti- b je tiit luU "til ii Irpio ltiii hIp sltlitot
la híji I Vil-a iiebd ? i no Ifutidd jf le uV '
Jak na nrt t)kl Ta lt jťijsl a oodotnn} tat imi o h-
iř Hkiili pt ii-lli a ! i V I 'áil a bai li
kut i jnh bmU %b 4 řirim fiI i b I ti na O m ab
Itrtjaity b stllt i1ioV iit pd)rr i pffc #uii
vMM břb A bii4 lam X ! ďt l itm#t v její
' MuWk M I lfhil o-lllkl w m Vsít Iiliaký trn A t ahaU tu
CJ kftf tlHl ttáU b' Ifa b i pll k dd hal
VBK
MlrjJrtíhíi probusnl
(') m opuštěnou eeatou iifl k
pevnoulí ukryté za páacm ncjzcv-
1 "i i ' 1„6„l
wjwh io- w "i'#vn
ku fuotlýcu 'chudou a vynieu-
lou travou- Ani himt uikm ani
křídlo nehnulo nal hradbami
jako mrtvé pevnoMÍ
I e chýlil k západu v kle
mdých branách kdež Ktrážu t
choulily v piáítě abluklo m jíž
w-ro Na proKtranatví zahledl
Vík jeátě íraucouzaké zajatce
Skládali náklad dědových koulí a
rovnali je na veliké hromaly Ti
kteří tiž složili stálí u svých vo
zíkft nebo zmožení usedlí na ně
aby si oddechli
K těm se Věk přítoéíl jako by
mi- šel podívat a strčil tomu a
tomu balík tabáku řekl chvatné
aby se rozdělili Jednomu vtiskl
í knihu více nemohl neboť voják
stojící ojodál se otoéil Nežli
však co spozoroval pustil Věk
druhou knihu na zemí do prachu
a jako by se nic nestalo hledě
před se upozornil několika slovy
nejblížsí Kiaifcouze že jc kniha
na zemí ale aby ne hned —
Zaslechl slova díků i překvape
ní také nějakou prosbu ještě Ne
bylo však radno se jíž pozdržet
1'ospíchal odtud V hospodě dal
hned zapřábnouti a ehopiv se otě
ží vyjel bez prodlení z Josefova
Pořídil to bez nesnází S výsled
kem však nebyl dost sokojen a
sám s sebou také ne Hnětlo ho
že neudal všech knih že h níkýin
'leinobl promluvit a že jede bez
karet Vyčítal si že se mohl sta
vit u lelkova bratra že mohl s
Plitkou tovaryšem promluvit Ale
zas si to vymlouval že je tak do
bře co že by svěřoval takové vě
cí élovéku k!'iého nezná Kdyby
mi I !
se vse vyneslo — lo oy synui
kus —
Hesel se s ním 'drive nezlí
nadál ještě cestou jak se zasta
vil na Opočně v hosfKulc aby vy
pil korbíh k piva A v té hospo
dě seděl syndikus V očích mu
prosvitlo jak shlédl Věka a hned
a sladce k něriu Hlavu v týle a
mna si ruc přátelsky se vyptá
val kde jezdil a co tak pozdě —
Věk ho zkrátka odbyl že za ob
chodem kde však nepověděl a
hned ukončil hovor Také se zá
hy vytratil aby syndikus snad s
ním nechtěl koně dost pobízel
aby již byl doma Ani tu nepově
dél kde jezdil Zamyšloval se a
nepovšiml si ani že málo mluví
Za nedlouho také vyšel z velké
světnice vedle do st ét nicky kdež
měl jako svou pisárnu a stul s
tajnými příhtadami a kasou
Pscdl u něho chtěl psát i P Vě
koví ale zamyslil se Viděl v sko
návajícím dnu řadu francouz
skýeh zajatců v kárách zapřae
ných a mrtvé jejich kamarády
jak tam bí teď ve tmách v tom
Utru -
Jíiku by stpi vidle něho ytl
liyehie se ohlédl )vé milýi h o
éí na něm tkvělo starost ié lá
skou i límiitiě na něj hleděly
Mladá žena i ho stála Vi dle něho
piiiouuiél pobbdil i vraU její
tváře dosud svéi lsiiiil se id
ženu la ruce stáhl ji mlmé k o
lié Musela Vedle něho iiiedtiout
Ptttlil se starost llě je l ItiU li' o
Slind íf se tu li liťe sto if (ii na
až jak rop(i''ítého úsměvu % ja
kým e optala kde dinx byl byl
lí opravdu jak řekl vycítí) že do
jasné a éísté myIÍ jeho milé Ma
riany padla krůpěj olavné žárli
vostí —
I-'volnilo mi mu a v ten oka
mžik přemožen dojat její odda
ností nechtěje aby " zbytečné
trudila vyznal že nebyl na Opoé
né a obchodem a na vsích V oko
lí jak véera udal nýbrž Že fci za
jel ojx't do Josefova Žádal však
zároveň aby o tom mlčela aby se
punímúmé nezmiňovala A pové
dél vylíčil co všecko viděl
Hned po prvních jeho slovech
rozí házel nit mrak Jenž tížil mysl j hradit ale v tom spustil kance
mladé Věkové Po tváří do té: lářský z ostrá na Věka :
chvíle zastíněné rozlil na odlesk "Nechají řcéí IMání jc ale
vnitřního uvolnění Záhy však
ojět zvážněla jak mužovo vypra
vování budilo soustrast h ubohý
mi zvláště když slyšela o těch
mrtvých zajatcích Pochopila
proé mohl muž býlí tak zamyšle
ný Věk když dopověděl na novo
jí připomenul aby před panímá
mou mléela
"Neřeknu bud bez starostí —
Lekala by se o tebe ještě víc bez
toho mívá divný strach až se sa
ma z toho lekám Prosím tě tiž
tam nejezdi"
Přivinul ji blíž a již se mu ne
uhnula Hned ráno napsal psaní P Vr
boví aby mu podal zevrubnou
zprávu o Petru (iazanovi i o tom
co sám viděl
Za týden jednou odpoledne
venku mrzlo a první chomáčky
sněhové politovaly prošedlým
vzduchem přiběhl Věkňv mláde
nec z krámu do světnice oznámit
že sem j- pan syndikus a ještě
nějaký pán Stará Věková sedě
la ii kolovrátku mladá spravova
la Lidušce šatky- Věk přehlížel
v seduičec obchodní knihu Oětí
byly ve škole
Mladá Věková pustila šití do
klínu jak mládenec oznámil syn-
dika Znalať z řečí mužových a
z runveh Noznaiiick ze není rn
liš jejich přítelem Stará Věko
vá zarazila na ráz kolovrat a po
hleděla ulekaně k otevřené sed
ničee z které pravě vystupoval
syn
"Co jc?" ptal se mládenec ne
vrlý že byl vytušen
"Syndikus a nčjiký pán v plá
šti a v klobouku nejspíš z Opoč
na ze zámku jak se mnó zdá"
"Ať si přijdou" odbyl ho Věk
zkrátka Vida překvapení matči
no i ženino usmál se a zažerto
val: "Snad si nemyslíte že mne
odvedou do žaláře! len se neboj
te Jdu je uvítat doložil ironi
cky Vzal klobouk a vyšel o krá
mu kde se právě zvonek nade
dveřmi roz ječel jak cház- ten
cizí v šedivém plášti a v třírnhém
klobouku a za ním v hnědém so
sáku s mosazil vini knoflíkv "svn-
ilikiis" v copu v botách s holín
kami pi i s černé punčochy suei
má!1' tu z kov mých kulatých o
kulám s hlav ni do týla V tváři
chorihiič bledé vyvstalých lí--ul
ll kosil škodolibé xvsvílilo
jik shlédl Vstoupivšího Věka
Mladá Věková jež v v šla opo
dál a mužem a ústiilt v opolo
ntevíeliýi h ilvilh li Vt-doiii íi h do
L :„ i ! '!- ) !!! i
tákil muovil éi ho si přejí in ho
Žádají si zamniil ruce jak Usiiií
tlivé iéiil aby se plili soused lie
nu c tuhle pan kalicí lářský
Opočnu pnš pnu rehnl ho
posílá že se chce pmlívht c by
tllc lál lotiŽ 2ái't poillvill
se loi klidí V j Mílii S'jlldt
"S'a mé? Na jaké knihy?" o
si Vlk králku ncltiiVI n 'i
v l ěv ttíků ti" pik ničili dá'
Co t vié koiidile svtidi
kovy éolihtbi to lá'(U odha
lil pan km t lárký i Opuéna
(tostíidid in su tiv ne tbn!
i ííilďlý hiiiilvtti pchlavvih
' í Pi tkiocii fikl fktrtlka v-
lioni si av)iO nkolii I tvé ll -c l
"Mtlji Vliliké klllV řlíii
ioíW # 1 k t li - Pult vrlid
-erlsív MirMiM nt-Vi l lil pi-
Idldl "
I 1 Ií!m! id ťot o lí Wit
( sic lli-l 11 1 1 I i i
" Ol lil k Ml JO Š V t i ' "
I t - 11 i 14 ) t k-t !' I ♦
t I ' ll l V II t illill '"
I ''V tt -eil i o r
v b tt v ilv k i 1 1 hii-ti
♦ it "
"li ttrovajl eUař ! t tt la
ki'l "
M)nd(ku najednou roztáhl ten
ké rwv velkých dlaní a zamávl
jimi jako hrna křídly
"A to byl jiný éax teď jí za
jínáé a jiný vítr — "
"A pak je patent" podporoval
kancelářský důrazem "a ten
platí pořád platí patent o těch
řlcH drží Francouzi a takovými
a to se ví"
Vek připomenut na ten patent
v nitru zarazil ale hned upřel'
očí rozčílením už lesklé na xyn
dtka a tzkříkl :
"J)ěknjí pěkné za udání"
Syndikus vyzdvihl ruce ustou
pil na krok jako by w chtěl o-
na ně u krajského soudu stran
téidi Fraricouzů A nezdržujoil
Kde mají ty knížky?"
Věk popuzen uražen že tako
vý nevzdělaný panský písař tak
s ním mluví chtěl ho z ostrá od
být! Ale v tom zaslechl za sebou
kroky Žena přichází la ode dveří
K vůli ní se opanoval Zeptal se
syndíka jízlivé kdo tedy bude
přehlížet zda li pan obecní písař
schválné přestal říkat mu "syn
dikus" ten že umí francouzsky
jako on Věk turecky
"To je má starost" odbyl ho
nadutě panský úředník
"Tak jdou" zval Věk škodoli
bé Případlof mu co ti lidé budou
dělat když ten zámecký jisté ta
ké francouzsky neumí Otevřel
dvéře na sin
"Prosím té pamatuj se" pro
sila starostným měkkým hlasem
"víš panímáma — "
Když vystoupili nahoru na
sedniéku spozoroval Věk jenž
šel napřed že syndikus zmizel
Kancelářský překvapen řadami
knih ve skříni i-na stěně chvilku
se po nich rodilížcl Nenadál se
že jich bude tolik dal se však
chutě do díla ačkoliv se Věk po
znovu obránil ze k tomu nemá
žádného práva
"Pan vrchní poručil ten má
právo a tak dost" odsekl kan
celářský ani se neohlédnuv pře
vraceje titulní listy knih —
Věková ustrašená zatím roko
vala s tchyní co se to děje co z
toho bude
"Ach Jezus! Jezus!" zavzdy
chala stará I z tenkrát liz ten
krát!" Vzpoumčlať si že jí před
léty kolikrát nadhodili jaké má
František neznabožské knihy —
Mladá Věková se zas více stracho
vala že muž tomu ze zámku něco
příliš ostrého poví
"Půjdu tam" rozhodovala se
"budu ho pamatovat"
"A co ten syndikus — "
"To je šelma a nevím co zas —
Vytratil se hn 'd ze sině n na pod
síň Počkejte panímámo přijdu
hned
Šla ale jen vystoupila nahoru
přede dvéře zadrmolily dole dře
věné schody Nahoru lezl syndi
kus a za ním ještě někdo těžšího
kroku Věková zaslechla jak
syndiku ťonu zadnímu poroučí:
"Počkáte tady II dveří až vám
říknu Pan vrchní to poroučí
musl to být ty icbcllafitské kni
hy odiiente ale až — " Zmlkl jako
by uťal když dostoupiv iocnal
Věkovou Ilčlal jako by jl neví
ib'1 a vstoupil Věková hned za
f t-' i ' r i i id - i
IlOli OiMli 1 lrtlA'11 pl llllA I Jlllll'
kluby t j divní se na jejich titu
ly t 'o nebylo české iiémerké ne
bo latinské tu položil strunou—
Itvly to skulo samé francouzské
knihy —
Syndiku ji-u přihlížel ale na
nic ani lusáld KnU'-H-Wský jenž
i i'ofil Utírat ét-lo jak se litpo
lil iistiiv íéný m shýbáním a iniii
hov šidoi poje limu iiital a likáav
ni hromádku vvloMuvili knih
řekl jitko by tu Věka nthvhit
"lak tuhli všecko pujd lid
ouřal "
Věk Ji ni l hmill né 'lh!Í(
pt ud e se ov al
" I o JVOt iité k lihv l- lili
Ji I'"
íiíu j a d s '"
"T i-v t I !! isivl'"
"O tom si jest e ji-iv hne "
Vn )'to li ik v imdtdk odvláli
i o i tj tt I ) se V II-1 1 k a kb
lni dtába
"Je lo ) " NvnJiko
hned k'l dvclinl a 4aVeld dtba
' lt l" jMittotiil Orel
tdk V'it ll lili
' tUuaij'i '" ii ljl k l
io'io i ku ie Hi#i Jt Jt mm V la
il-c-ic inM nt t tia f amt im koiirj
íitě ku tos Mbv Jť b ttei Ital
r- _
"(žhrazuju a--!" opakoval a vše
cek zrudlý volal po éeskii!
"Odnesou-lí lo budu žalovat u
krajského soudu Jšté utnul pla
tí zákon a ne co jen pan vrchní
řekne ~~"
Ižráb ubíral knihy do plachet
ky a uvazoval je do uzlu Ale jak
syndikua o žalobě ualyšel přiatou
píl k Věkoví a začínal chlácholí
vé i varovně zárovefi NeŽ Věk
nedal mu dotriluvítí Jlozkřikl nu
na něj ať mlčí ať hc sklidí a to
hned —
Věková se chvěla lekala co bu
de Muž popuzen dokroěoval na
syndika ukazuje ke dveřím hro-!
živé krok na krok div že syndí
kovj na špičky nešlapal Ten u
st upujc po zpátku před dokroée
ním Věkovým pokfčoval jen ra- tihlmlu Záaohy HVM tMio druha oaj
menv a pořád jen aby se sous'-d i Jakostí mi yíj na klaJ jak
pamatoval že by že by — DeÍ]elM IJV-
íco uí tuk dnatal UÍ-ou tršb ' KJy 'JajIí ♦
- ' I "I
bouchly dveře jak je Věk za ním
přirazil
Věkovj na sedničce osamělí
Dusivé tichu tu zalehlo i na s ho
dech utichly kroky hn ostrá
Věková slova ještě hlučela jako
hlas zacházející bouře jak ještě
syndika jimi vyprovázel Věková
ho prosila aby se pamatoval
"Vidíš prve' se smál že tě ne
odvedou do žaláře Ale za to
hle — "
Věk se odmlčel usmál
"Pojr k mamince" zval mír
nějším hlasem a měkce dodal :
"Jen se neboj"
Ale jak sestupovali pomýšlel
jak to éas jak s svět obrací to
je vidět na vrchním nač se odvá
žil před nějakým rokem za Jose
fa to že by si netroufal to že na
stává u'iv cas obskiirantn ale zei
se jim nedá
CPokračování)
Q Nevlmei Jak důroznojl vyavétllll
i krajanům ktorí jedou do Kalifornie
g ===£============£===
Bže musí vzíti ze Sacramento východní traf dráhy pře Marya
ville jestli e chtějí dostati do Chico
S V ťhjeo jest stálo žlen naší firmy a ukáže jim tá nejlejtší
8 poz mky jaké jsou v avétoznámém íidoll řeky Saeramento pro
§ českou osadu nabízeny
m Od 25 ráH do 10 října jet levné Jízdné
Q Pište nám co asi byste si přáli a my vám pomůžeme nají-
8 ti nejlepšl "barfain" jaký možno zde doatatí Hdčlte nám
fl kdy přijedete a buďme Vél oítkávati Adresaujte
8 W J EU LÍN & COMPANV Nebo i
8 Box 1008 Chico Ca! W J BULÍN & COMPANV
8 ótf Kamilton City Cal
cai
Severo - Německý L loyd
iíAitimorp: - brkmkn
Wlkí tuodriti dvíiuirouimvé Jedu"kaJutové parníky
PoIuhIII bei přrpyi liu Uhodni jblla
Viechny kajuty uproitřtd Mi NaproitA Uiptnoal
BaídUtovi tcUgrafia fotlmofiké ilgoily
PNméřenó conyj
iiruhi kajuta #17 ft
Třetí lajuta IV()U
1'oiiie na "IUiittM Jlaln" a Ndjaf
Mtiipaluhl #1111
K lyí jedete natátlvit atar duinov v něhách jr přaa Hal
HiiiKr
Kdyl pi!ál# pru vé phbuni lib prálly ay přljrli bi Atua
rk i i"peh iupt Jim vyplamié lUtky přea haltiiiiota
II ťipliiA p(ril iitl pda Ujta
A flCHUMACIirK CO 1! CUUIENIU8 A PO
(Itiiífal Agolita tlrimřal Wratern Vymila
BaltlwOft Chlrafu
ahřb Jfjieh lAatMpf-a lfřk HMJ#fH HlAli-H
Loo -Gloco-flndrocccn tlcrducro Oo
iHhl44 ta Jaa
ťaa anIMkl UkaA kokové aAllat — Maataaý wfc lalawf
kalt — (Maalf 441 lkitr a-tiUai Mt kUyil UM
a4 ikt-aa twWa4 WI Waa 4rta '
tta an4 NMy ttrattt
Frank Svoboda
POMNÍKOVÝ
Největií
sklad pomníků
n Spojsných Státech
1417 South II tfa Htret
Pbonc Doug 3444
7n-2n Ho Mlh fHr
Pbonc Vong 1872
Kdyk'illř íljx'kt do Omaby
br#ft bfti puUiniilii uhytoáftl Mj'lU
HOTELU PRAHA
rob 13 Wllilam nlU
M(t'trn mUzeoi pokoj fioakytsoa I
tm njTyllrvéjfin teu prarý oóyotl
ti k Vzorná finU rclcbá kuchyni ja
ko 1 útulné zařízaný boatinae wjlaté
k u(okojf
VimUm ca vD"k — KARU)VAB
HKÉ MKDOVČ VÍNO — Uáau 0 li
Jábrfch — ra 275 37t#
JOUET VAHKO nujltal
Herb Rogerse
Mo')rní rMfimnf Ilufft
%n Ho 15 8t (rJu) v budor apol
ko "Klk"
Tento bottinai j mnAerol r kaťJAm
řepík Altman NVooiflta mata rit
o cAho Ja Cerb od ktí a rád aoh
vámi pohovoff 27 Oia
Kejspolehlivčjšf stfížní zboží
ra válkám rfběn t DaJUv
nejíi canr naleznou re mí
rném obchod maniela :
JOHN A R A LÍBALOVÝCH
1262 Jit 13 ul Omaha
Máme veliký výbCr výpravného
zboží pro dámy a pány bohat
sklad prádla všeho druhu a veliký
výběr zvláštních láeí každého dn
Tel Dougl 10f6
EXXI
H
S
S
M
0=U Betf
ř