POKROK DNE 31 ČERVENCE 1912
Strana 5
Z česko-amer poesie
Ji OBOU
— Just A Man-—
Nezáleží na eíle a na vlastnostech
na planu a cestě kterou volím
ni na štěstí a ani okolnostech
jen když CHCI a NE a — NEPO
VOLÍM Odvaha a síla pevné mužné vůle
pevným jistým cílem který hoří
maJíUem jimi nehne vln nl vichru
zv&le — -
to jest via co budoucnost nám tvořL
ÍÍL'2 a VŮLE! Před nimi l nezdar mizl
víWzné vždy dosahují palmy
Oni a holé skály úrodu též sklízí
a Jásají tam kde zníly žalmy
Co je pryé je pryfi a nevrátí se více
Nemám chuti bedra ivá tím tížit
flpéchat musím — krátká hoří svíce —
pevnou vůlí k cíli svému mířit —
(Vyňato t "Č-A Venkova")
STEJNÁ PRÁVA
Just A Man
Tak mnohý muž se rozohňujo zlosti
když alyíí ženy žádut rovná práva
pro sebe též se stejnou povinností
jak by tím mužů sbasnout měla sláva
Dle přírody když žil a v ni se hrouži)
ženou muž kdys rovni kráíívalí
ai středověk a rytíř jenž jim sloužil
a mužská servilnont z žen loutek na
dělaly Má orel orlicí svá rovná práva
jich obou stejný los a stejné břémé
a lvice se lvem stejný podíl brává
na lovu lupu péči o své plémé
Ty naso matky sostry dcery ženy
chcera' prohlásit za tvory mužů nlžíí
již v snahách lidstva bezo vií Jsou
eeny
Jsou práva negru srdcím cartím bližiíf
" Af doma žena je kde je ji třeba!"
svá práva kdy chce slyším prohlásit!
milliony žen za skývu chloba
o práci s muži musí zápasit)
Váuk ženy těch kdož o chlěb bít se
musí
by rozmnožily řady bojovníků
o práva lidská která mocní dusl — -
v tora leži odpor naíich zpáteíníků
Až muž se klamné zbaví přepjatosM
jen rovnou sobě ženu bude chtlti —
pak stejné budou konat povinnosti
a oba vzájemné svá práva ctíti
(Vyňato % "6-A Venkova")
PÍSEŇ FARMÁŘOVY DCEEY
FEED L MUSIL
Ne neodejdu x této krásy polí
mnu nezv&bí ztad hlučná města světa
nad víechny šperky jsou mi květů st voly
Jel vetknu ▼ vlas st jaro aayz koi
vzkvétá
a zazpívám si vele jak ptáče
jež v snítkách stromů v zahradé nám
skáče
a s námi roste v budoucnosti létal
Tady jsem doma! Rodiče sem příili
před léty dávno ze Staré tam Vlasti
Toť práce jejich! — a mé srdce vli li
1 itěsti itěstí! — jemuž v oběC klástl
bylo jim tady mnohou svízel k všmu
v života boji k dobrému i zlému
když víc než blaha sklízeli zde strastí
V prairie přišli Sílila je věra
ve zdar jkh práce v jejich lopocení
— a já dnes jejich jejich věrná dcera
řku světu klamu: fitérti Jinde není!
Já vyroitla zde volné ve přírodě
a a písni vod luk poli lesů v shodě
v kolébce matky hýčkalo mne pění
Já díté polí — dcera farmářova —
zůstanu věrna rodné hroudé svoji
jak rodiče mi v srdce sili slova
když lopotili se ta v potu znoji:
Žt jenom hrouda přinote nám Itěstí
1 vykvete vse a mozolnatl pěsti
a vydá pokladu jejž ve svém lůn ebová
Ne neodejdu a této krásy poli!
Hle Jak se lány naše zlatem vln! —
a řt vzpomínce srIce mne al Indi
a oci moje slzami se plni
l bych snad měla jednou ve svém liti
U a téte krásy v dálku odejiti
— Ne ! me klamy světa aeoslnt
Omaha ÍV lorvaa llt
psáao pre t A Venkov
ABY BYLO JASNO
Otiskujeme řlinek I lra
kolb-řy Kr Holečka redaktora
"lllaatel kt-rý naal přel
odjezdem i če~h Zni t
rt a rlduM Je nabývají dt
eh obchodního ie t v tom ohle-
lit lulull tntM i íelití NJiaeQta J#
ti se stanoviska národnostního
lie poloviny ukal ! hf to
K obchodního Uorbt skouleli na
'Mrských hte h" pfeec by tu
liti aporasboutl Poioroval )
1 rt iias1i olftov JWI
ceny platily pro každodenní hosty
a jiné pro "cizince" vsí ml jsem
si jak za výkladními okny přede
dne sletovými byly měněny lístky
označující ceny a jak tyto zavěšo
vány a po dnech sletových zase
na normální míru přiváděny Ře
kne se že je to docela správná ob
chodní násada že když je větší
poptávka zvýší se také cena Při
znávám správnost této zásady se
stanoviska obchodního ale ať se
potom nemluví o "drahých" ho
stech poutech lásky která nás ví
ží když se přesvědčujeme že jsme
drahými pouze proto že můžeme
všechno draze zaplatiti
Hylo zajímavo vmísiti se při
příjezdu Amerikánů mezi lid a po
slouchati jeho úsudky o nás kte
ří jsme opustili své zaměstnání
věnovali sta dollarů na cistu a sta
přinesli si na útratu a na zakou
pení dárků a památných předmě
tů z rodné země Jednou skvost
ně oděnou dámou z k o rulových rtí
ků vypuštěn byl výrok: '"A co s
těmi Amerikány dělají Inkové rá
musy t Mají lacinější přeplav a
jízdu po železnici a tuk mnohý z
nich použil příležitosti aby sc
levněji domů dostul Jsem pře
svědčena žei mnoho nám jich zde
zbude" Mezi posluchači neozval
80 ani jediný projev nesouhlasu
Možno říci že jsme se v Praze a
v"'eehá:h ovšednili Jezdíme jí
nim snad příliš ěasto Jíyl jsem
v Praze roku 1885 a roku 1887 a
pomáhal jsem vítali výpravu diva
delní a první výpravu sokolskou
N'a první pohled jsem poznal a vy
cítil rozdíl jak se vítalo tehdy a
jak sc vítá nyní Volání "Na
zdar" snad bylo letos při našem
příjezdu také tolik jako tehdy ale
těch spontánních projevů možno
říci výbuchů citu a lásky tentokrá
te nebylo Inu v Čechách stávají
sc praktickými obchodníky a pře
stávají býti'idcálními snílky Snad
je to tak dobře
Zvlášť předsudky proti Americe
vůbec a proti Americe české zvlá
ště chovají intelligcntí My jim
zde neděláme nic tak aby so jim
to líbilo Všude slyšíte odsuzují
cí kritiky našeho života národní
ho našeho novinářství našich
škol ěeských a vůbec všeho co
máme Kritikové ti neznají naše
ho lidu neznají poměrů za ja
kých jsme sem přijeli nevědí žc
co máme sami jsme si musili vy
budovati že niěeho jsme nezdědi
li 'slavíme úplně od základ 0
Americe vědí že jest pod mocí
velkého kapitálu pode kterým ů
pí a pod jehož vládou všechny svo
body stávají se illusomími A
mamo takového intelligenta chce
te pouSiti a pověděli mu jak vy
z praktické zkušenosti Ameriku
znáte a jak její zařízení pocho
pujete On ěeti o ní docela ně
co jiného a tomu věří vám ni
koliv
My ěasto se zlobíme na naše
Amerikány že nevědí ničeho o
Čechách o naší historii Ale i A-
tnerikán musil by se zlobiti kdy
by slyšel jak v Čechách seznáme
ni jsou se Spojenými Státy Vy
pravoval mi o tom jeden můj pří
tel případ -který skutečně křiěí
Nevěřil byeh tomu sám kdybych
neznal dobře pána jenž mi to sdě
lil a nevěděl že je naprosto vě
rohodným Dostal se do hovoru i
jistým řídícím učitelem na Plzeň
sku o Americe Pan řídící ptal se
ho: "Co pak že Vy Amerikáni
ve svých státech nemůžete zavěsti
pořádrk? Pořád všude samé re
voluce Jako v tomhle Mexiku —
Vaše vláda míla by tomu udělat
konec" Amerikán se mu snažil
vysvětlili že Mexiko je samostat
ným státem že je xiuze sou-wdem
Spojmýeh Států a tyto nemají
práva mísit i ♦ do jeho vnitřních
iáležitoatí dokud jejich v la tni
nájmy nejsou tím ohrolovany —
Pan Hdlcf ai patní? napnuto upletl
mif New Mesieo se starým Me
tikem a ktál r"h''li'ě na svítit
UM tyli sv# vipondnky do
jmy f'rih na rychto ponvadJ
jíí iltra v iipdřli odjMdttn do
Itrém abyi-h a vydal na KpAttd
ti'tu do Ameriky IWifAtn li
ImmIu mlti jxujíjl H!-Ji"t dů
kladněji a o iiU-h ruejitl Jen
tolik rh-i jHhlotkrirtUtl ! ia av
ho pobytu v staré latl dpM
jk-ni k tUklku le lM-a abyrhont
my trth binrrikinl přituknuli #
úíoji ka vm bratřím f roln4
ml lyll jim rhnnvnl jih ti
raawtt ! tlwk svk akt rlttH m
l akatsnl byli livtucl na
národním kmenu českém ale je
také třeba aby v Cechách byli
skutečnými našimi bratry rozumě
li nám pochopovali naa a nechtě
li býti stále jen našimi kritiky
mentory My snad v Americe ne
máme mezi sebou tolik vzdělanců
— v Čechách důsledně říkají "in
telligenti" jako by pro to nebylo
výrazu českého — ale za to má
me mezi sebou daleko více mu
žů kteří prošli tuhou Školou ži
vota jež je naučila mnohem více
než dovedou všechny fikoly —
Až potud jsou slova kolleRy Iío
léčka — slova tvrdá ale právě tak
pravdivá jako tvrdá Iíylo uŽ o
pravdu na čuse aby ne někdo o
zval a po věděl to těm našim bra
třím ve Staré Vlasti
Při této příležitosti nedovedeme
n upnu anyciiom nepouiuizau
taky na tu velikou neupřímnost a
falešnost života v Čechách Celý
život vSech tříd jo tam prosáklý
neupřímnosti a prohnilý skrz na
krz Známe to sami ale právě v
těchto dnech dostali jsme dopis od
přítele který po několikaletém
pobytu v Německu a pak zde v
Americe (i v Oranže) nemůže při
vyknou ti wnčšnému životu tam v
rodné zemi Každý prý b tam na
fukuje jako by mu patřilo "půl
panství " jak se říká úřaduíěek
který má ÍJO korun měsíčně my
slí bůhví jakým není pánem diur
nísta nemluví sc žádným dělníkem
a prostším člověkem ba i ta pro
slavená "íntelliKunce" dotáhla to
už fnk ílulfko že ten kdo má o
pár konmek víc příjmu neboje
o stupínek výše v "hodnostní tří
dě" — jedná upjatě s nižším a
nebo s ním ani nemluví pokláda
je to pod svojí "důstojnost"
Kdybychom to neznali myslili
bychom že to jo někde v Asii v
ncjbujriéjsím rozkvětu kastovrií
etví — ale ne to je v ' ' troj jedi
ném nedílném království Če
ském" kde má každý plnou hu
bu demokratismu zatím co po
straně Šilhá po vládních vyzna
menáních Kasto vniet vím jo už zkažen c
lý národ — ono jc všude V ko
stele kdft "panstvo" sedí v Ve
du v hoHpodě kde má oddělenou
místnost na ulicích kde si vy
hražuje korso k promenádám na
úřadech kde se mu nabídne židli
(c atd ntd — zatím co prostý
lid tísní tu v kostele pod klenbou
věže a v postranních temných lo
dích v hospodě v začouzené "Sen
kovně" venku — v ulicích — jde
raději v dálce od "panstva" a nn
úřadech molí svoji ěejuei posluš
ně a pokorně hned za dveřmi na
schodech aby pak zůstal v úřado
vně kajícní? hned u dveří
Takhle vychovává ten náS bodrý
a nezkažený lid — Česká "íntelli
Konce" která nechává o sobě
troubit! tlo celého světa co ona je
a co znamená A při tom svůj lid
nezná — a neví že ten lid to žo je
národ základ národa z néhož vy
jdou noví a noví lidé nové my-
ňlcuky ideje plány líuku na
srdce kdo znáte Cecíiy — a ře
kněte oč jo to lepší v Cechách o
proti poměru polského "chlopa"
proti pánovi jímž byl a je každý
kdo má lepší kabát — nebo opro
ti ruskímu "mužíkovi" a jeho
"hňrynu" nebo "bafuSkovi"!
Mluvte o tom s iihší intcllitíeiní a
neznútedi české poměry potěšíte
nu i rozhořčení jímž nuSa "sine
tňnka" odsoudí poměry Iolsky i
líiitii — nle Mzor: ústa jejich
mluví ale srdce to necítil Sunu
nejsou lepSl těch jež odsuzuji a
mňíe so o nich právem říci : Na
před rnmef před svým prahem
potom k eilm polillej !
Česká iirdcx jsou vrii'ttivá ju
ko slámu b nadšeni jjie je
zrovna takové — ulameuA Za
chvíli ittpomchoii a nadchnou l"
íM' třrha pro to ro před týdnem
odíituovali A to tvUMA v Pra
íe jskol vftliee di mlulm jeti
o "méiráeI-hM rraJUiié strV
lnijl "ln-i' ii ař j ro rhet jenom
kdy J j seiiwif )if ltajl lí U
y litr Turky jnullU tdrkevnl
limlnowtáf pak jdou !avivt
IIhm mlii%( ae radikální al la
kroěnjl iiřndy --adruhht t"tbe
dtajl lU!id rguir tayalitoii
rtinlmit ai přrlonit páteř a uťroii
it roíhy Nu řeakjř ílořk!
A j-ítA a t'ml nlrixlatml Mr
kaml Alt ricMt tVíjlmi nis t
kdy I ftm ty tymny o t "ul
meaé íl sWew h katiul" — ja tt
tUkoi iMéktt — ala laa tak #
tipNtan a vrumelkvan po
vrchní — a mohli bycůom říci do
cela s dobrým svědomím: vylha
nél Národní sbírky byly by zbyteč
ný kdyby naše intelligence chtě
la a dovedla se ukáznit K tomu
je ovšem třeba charakterů — a
proto so bojíme atd Považ
te 'co se v Čechách propije pro
kouří promlsá proplesá propará
dí To jsou milliony a ty utratí je
nom ta "lepší" třída neboť chu
dáci jsou rádi když si koupí "caj
koviee" a najedí se do syta bram
borů — vždyť u mnohých chléb
už jc vzácností A když se žebře
na národní uČely jde se i k těm
to chuďasům a ti mnohdy zahan
bí svojí obětavostí mnohé bou
charonské vlastence jimž vlastcn
ěení jde pod vousy jenom dotud
pokud neleze do kapsy
Jenom jeden příklad i Čechy
chtěly Národní divadlo — sbíralo
se po eclé vlastí — a pro koho'
Pro trochu pražských měšťáků
kteří myslí že representují ná
rod Venkov He tužil a budova
stá In Shořela Žehralo se znova
tlouklo na dobrá srdce venkova
nů mluvilo sc o "Zlaté kapliěci
na březích Vltaviných v matičce
Prnze" — a Venkov zase pomohl
až divadlo vyrostlo znovu Ihics
přijde li do toho divadla venko
van jehož rnozolnaté ruce žirioll
knždý krejcárck jichž se nedostá
vá a který tehdy neváhal dálí to
lik že by to nedopřál ani své ro
dině ~~ fen je tam cíl protože je
považován bezmála za vetřelce —
Duchaplní Pražané ohlížejí sc po
ubožákovi vtipkují a květnatá
mluva jejich stkví s zvučnými
přívlastky jako: balšán balík
senochřup hnojoslovec atd — a
to vfiechno na účet dobroty ven
kovana Pro koho tedy stavěl ná
rod divadlo? Pro sebe? Pochy
bujeme a počítejte jaká část na
šeho lidu navštíví to "Národní"
A takových a podobných příkladů
bylo by více
Na konec ještě o Národním di
vadlo v Drně Když stavěla če
ská Praha pomáhala Morava vše
možně Teil nž po kolík let chy
stá m česká menšina v poněmči
lém Urně ku stavbě? vlastního N'á
loduí divadlo — ale v Čechách
jakoby sc o tom nevědělo Inu
páni v Praze dovedou to trochu
lépe mní to "nasternovat" a když
Morava dá nu je to chvalitebné
Ted' chce stavět Morava — a no
iníižel !o tornu říkají páni v
Praze? Či je na Moravu tak da
leko ? o tom nevědí f Než mož
no dost že o tom pohovoříme si
ještě jindy
A tady od nás z Ameriky chtě
li by také příspěvky ve jménu
"bratrské lásky" Dohnžel žo tu
lánku si vykládají trochu jinak
nežli my demokratičtí Američa
né jsme zvyklí Alo to by vedlo
daleko a bylo by to čím dále
tím trpčí Snad jindy btidcmr
mučí říci více
— Sotva že česko-americká vý
prava vsedla na loď "Nový Am
sterodam" ihned ještě před vy
zdvižením kotvy — začaly stížno
sti — americké "kopáni" které
ovšem očekával každý a beas něhož
m nic nemohlo obejiti K této zá
žitosti jež dopisy výletníků i
ech udržována jest V popředí pí-
še zástupce časopisu "Svornosti"
svejka který a výpravou jel jak
následuj': "O stížnostech které
néktťřl krajané vznášeli proti tře
li tíd' na lodi Nidiw Amsterdam
u o ohialobáeh jmenujleleh přímo
vinnlky jsiiit se jil e svých pra-
YHcIiA ftofliili kotlfttatoVAVŠe pOII-
e eo nám bylo řečeno v Umu v5
lond 2 se vidy liajduii nespo
kojenci kleli sNikojeid iiejoi ni
kdy m domnívali jio e ko
hreiu h nějakém ča ne na tu
ifapotiiene jako obyčejní lapo
mina ae %y na to p bylo před
míleni ní jakého inuřlm rhořče
id ať jit opráviiínhti tieba neo
prAtnínéKrt V dinniuoen tetu
jmu Uk imýlill nsbof b&
k tr H nfSxiVji-lei !) o in si II
ledi jil listeeh íeaka ařri
eký h al také i v pralskítn Sve
drmitkratiekém denníku ltUt
Udil UvvrVjAiijl la řf nljl
i% fe4néid vti tnnait ktsH
méli sdaeniu třVtl třlK Mi
itréeni d sseiipalubl dVr't
i Cesko-americký přehled
ní kteří měli zakoupenou třídu
druhou byli strčeni do třídy tře
tí Napsali jsme již že chyba se
při této výpravě stala a sice se
strany agentur které vyličovaly
že třetí třída jest prý zrovna tak
dobrá jako druhá čímž bylo o
všem mnoho krajanů sklamáno
takže v ušetření 20 dollarů vzali
si třídu třetí Jinak ale víme nej
lépe a z vlastní zkušenosti neboť
jsme docházeli do 3 třídy něko
likráte za den Že rozumní lidé
kteří ví že za $35 nelze očekáva
li tolik jako za ifsfíO byli úplně
spokojeni a to jak se stravou
kterou sami jsme několikráte po
jedli tak s výbornou obsluhou -—
len lůžka měla býti lepší a pak
spokojenost byla by všeobecnou
9c by ale někdo byl zaplatil $f)0 a
yl umístěn ve 3 třídě za kterou
h! platilo $35 jest tvrzení nepra
vdivé a jsme zmocněni p ředite
lem Dcrkou od banky Dohemía
prohlásili že každý kdo zaplatil
vícu nežli zaplatili měl obdrží
rozdíl přeplaceného obnosu zpět
Nemáme v úmyslu nijak banku
Dohemía omlouvali neboť při té
to výpravě nešlo všecko tak jak
jíl i mělo uč různé nedostatky při
každé výpravě byly shledány a o
mluvou bance této může býti ta
okolnost žc to byla její výprava
prvá ale v zájmu spravedlnosti
a správného referování budiž uve
den také ten fakt že ani sami A-
meričiirié nejednali ve všem ko
rektně n buňce způsobili obtíže
Díi ii ku Dohemía ku příkladu re
servovala pro Američany mnoho
lístků do Národního divadla na
představení "Král Václav IV"
na jejichž počest bylo pořádáno a
návštěva byla lak hanebná že
hlinka za více jak 1000 lístků mu
sila zaplatili ze svého Že banka
docílila toho aby velká zavazadla
byla vydávána Američanům i v
době mimoůřcdní a Že byla vydá
vána bez celní prohlídky čímž
mnozí ušetřili mnoho peněz na clu
to budiž připsáno bance rozhodně
ku prospěchu I prosazení zvlášt
ního vlaku Rotterdamu do Pra
hy ač německá vláda tomu ne
chtěla dovolil mělo by být rovněž
kredílováno bance Tím bylo u
spořeno našim krajanům mnoho
svízel ů o nichž mohou vyprávěli
krnjniié kteří s bankou nejedl —
Tčchto několik řádků považovali
jsme za svoji povinnost napsali
bez ohledu na tu neb onu stranu
aby konečně v této věci bylo již
jednou jasno Ponechávali jsme
si je v reservě a nechtěli jsme do
věci zasahovali ale vzhledem k
nesprávnému článku v Právu Lidu
nemohli jsme již déle mlčeti
— V Gleneoo na sever od Chi
caga sloužila v rodině právníka
b 11 Trude-u česká dívka Kate
řina Vlkova do níž as před de
seti týdny zamiloval se krejčí Jo
sef Kratochvil z č 2810 Troy ul
v Chicagu a stal se na ni žárli
vým když nepřestala mlu viti s
jinými mladými muži Jak přítel
kynč její slečua tlustá lleinzová
při in k vestu svědčila Vlková o
Kratochvíla také valně nedbala
poněvadž byl malý Mezi oběma
milenci došlo k roztržce Když ve
středu minulého týdne večer o půl
deváté lleinzová se sleč Annou
Šejkovou přišly k Vlkové na ná
vštěvu zastihly tam Kratochvíla
který Kateřinu jal se přemlouva
li aby s ním vyšla ven a Vlko
vá r ním vyšla a hned již třeskla
rána a ?a nl druhá Když llein
zová a Sejková vyběhly nalezly
Vlkovou bezduchou a t pravého o
ka vytékal ji silný proud krve —
Kratochvíl křtěovitě svíraje re
volver Ježel U nohou své oběti ta
ké mrtvý Mrtvoly obou dopra
veny do márnice v (lleneoe odkud
Kbíbeny nu Českrt-Národnl hřbi
tov — Kateřina Vlková 1H let
stará byla Men v Sevetlně U
Hudějovie a v Amertie dlela dva
ruky Provdaná jejl centra Anti
ka Itiištná bydli v čk 2MH jij
Kíiwyrrave Josef Kratochvil pv
ehiíel od Vodnatí kdo otce jho
je pandám krudm liji řleneoi
H-veru americké Jednoty kde byl
pojii"n na
— český koeh kterj fivd I le
ty iíťkl dMMova vrštd se d)
Oitcatfa V tévhtu dne-h vrihl
d dumu sveh te# é Í7"H jil
Trov ul v tldeafii lul a J jí krajt it
ldt!av Kermea který bjl téměř
4 ruky jmlMovin povalován ta
mrttetuv Vlkré pAtrAtd jvi ním
instaU Keivýdeduýt a I lida
aobJ takl sni ntjmrRli aprivy
nedal ač tak mohl učiniti a po
tčšiti zoufalého svého otce děda
a babičku již jej neustále opla
kávali Zmizení jeho vyvolalo
kdysi velké vzrušení v české Ka
lifornii a policie tenkráte usilo
vně pátrala po ztraceném hošíko
vi který se zatím v nerozumu vy
dal na zkušenou světem Koneč
ně však přece po četných téměř
Čtyřletých toulkách zatoužil po
domově a vrátil se do Chicaga z
Indiány kde pracoval při opravě
kar J)o světa odešel jako chla
pce domů však vrátil se jako muž
v náruč své rodiny — otce děda
a babičky Proč Ladislav Ker
mes kdysi z domova utekl není
známo neboť o předmětu tom
zdráhá se učinili jakékoliv pro
hlášení
— Die zprávy z Washingtonu z
22 července vyvolala v politi
ckých kruzích nemalý zájem zprá
va o osudu který potkal námořní
ka Josefa J Kapsu Kapsa byl po
desetileté věrné a v každém obb
vzorné službě v námořnictvu
zbaven všech dosažených hodností
a odsouzen na rok do vězení při
těžké práci poněvadž vypověděl
poslušnost a nechtěl podstoupili o
Čkování proti tyfu jemuž se musí
všichni námořníci jnidrobit Kapsa
jo tak zvaný křesťanský vědař —
Věří v Kddyovou a je přesvědčen
že nemoc nedá se zaž hnali léče
ním ale jen modlitbou Podle
jeho náboženství je to těžkým hří
chem užívá-li se léků anebo dó lá
li se proti nemoci nějaké opatře
ní Proto se očkování vzepřel z
náboženského přesvědčení Ačkoli
se v námořnictvu náboženských o-
hledů šetří na něho soud ohledů
neměl a odsoudil jej na dva roky
do věznil Teprvé vyšší instance
snížila trest na rok ale těžkou
prácí a jiná zostření ponechala —
Kapsa sloužil jako poddůstojník
na lodi Dclaware a byl právě v
kubánských vodách když na loď
dne J prosince 1011 přišel rozkaz
očkovali všecky námořníky proti
tyfu Když sc vzepřel nechtěl jej
kapitán Ilood potrestali znaje jej
jako dobrého a spolehlivého člo
věka ale oznámil to představe
ným teprvé v dubnu Pak byl
Kapsa postaven před soud před
nímž si počínal jako opravdový
středověký mučedník hotový pod
stoupili smrt za svoje přesvědče
ní Záležitost Kapsová vyvolána
byla nyní v politických kruzích
washingtonských a ujal se jí se
nátor Works z Kalifornie který
je sam KresiansKy veuar len
nyní činí nátlak na ministra ná
mořnictví Meyera aby Kapsu do
pustil — Ve schůzi Sboru pro posta
vení Smetanova poprsí v Central
Parku v New Yorku konané mi
nulý čtvrtek večer v Národní Du
dově otázka dalších kroků na u
skutečnění myšlenky postavení
poprsí nesmrtelného tvůrce české
moderní hudby byla zatím uspo
kojivě rozřešena Schůze odbyla
so hladce během necelé hodiny a
bylo patrno že přítomní zástupci
jednotlivých českých spolků v
hlavních otázkách skoro jedno
myslně souhlasili Schůzi předse
dal pan Tomáš Čapek jako před
seda Sboru a když po zahájení
přečetl tajemník Sboru pan K
Hrbek protokol a ten byl schválen
v doslovném svém zněni přečítal
pau Čapek dopisy od parkovního
komisaře Seovera z nichž v prv
ním poskytuje se nejlepšl naděje
na povolení místa pro poprsí —
ovšem s podmínkou schválení
městské umělecké komise — a ve
druhém vysvětluje se že komU
umělecká jsiprsl amltá a zároveň
zamítá se povoleni vybraného
místa pro popral vůbec Přítom
ným delegátům bylo předloženo
několik otázek které byly lihy
vyřízeny Předně-' byl položen
dutat co se má stát s vybraným
obiKuteiu na popnd zdali má hý
li rozdělen ucho zůitat v eeku
pro dUi eventualitu která by e
křjln účelem jaký si Sbor
vytkl t je-it — ďWnjué a trva-
jlé Melěd památky cekélu milr
D-dii-ba Smetany Iále - e a
má štít a ionrl m Hpr! Smet
n iva A!itiijiii aocharnkCm
utreui Kafkioi a jA mi nďit
ttalidmi MKwbly sUnMid rAl
nýod umélei Vk i mi K jldil
— má li e upiuiit l JaHíIiu ty
jednávéid éeským inUlfm
if ' Kafkou
f-JT SVpti#aj ai prJjlM
