Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, May 29, 1912, Page 8, Image 8

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Etrwia 8
POKROK DNE 20 KVĚTNA 1912
POKROK
PUBLISHING CO
vydává
POKBOK ZÁPADU
a mÍBtni vydáni
v Crete pro Salině okrw Neb v Schuy
ler a Clarkson pro Colíax okres Nebr
ve Wilnon Kane pro ittát Kansas v
Cedar Rapid la pro stát Iowa ▼ St
Paul a Minneapolie Minn pro etát
Minnesotu a v Tyndall S D pro etáty
South a North Dakotj
Předplatné:
Pro Spojené Státy íl50 Pro Kanada
$200 Do Evropy 250 ročně
Zásilky penfžnl díjtei le pomoci pe
něžních poukázek (Money Ordere) ex
preeenich poukázek (ExpreM Money
Ordere) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopiee
Oznamujeteli evé pfeetčbovánl udej
te starou i novou adresní
Dopisy t kruhfl ítenářstva ochotné
uveřejníme Musí býtl sluíné psané
bez smyslu někoho osobně poškodit! a
podepsány plným jménem aff již má
býti v redakci utajeno anebo dopi
sem uveřejněno
"O mrtvých nemá w mluvi
ti pottfe dobře ale pouze
pravda"
Z řeéi nad rakvi B Bittncra
"Přátelé! Nač se vrtat v
životě toho onoho nebožtíka?
Povězte nám co vymyslil no
vého a dobrého — o ostatní
nestojíme"
Prof Fr Vymazal
Negativnost jest zlem naáí žur
nalistiky Teď bychom potřebovali zrovna
trochu méně politiky a trocha ví
ce deště
Presidenta Tafta mají jeho
ohajstí spoluoběané v takové lás
ce íq si rozhodně přejí aby zů
stával klidně doma mezi nirnj
Svět se mění a lidé s ním je
nom naše spolková ÚKtava má po
dle našich konzervativců privilej
na nezměnitelnost a navěkou po
gvátnost V Ohio jest jedna vesnic kte
rá ge jmenuje) "White House"
tam dostal Roosevelt vřdy 6 hlasů
proti jednomu který byl odevzdán
pro delegáty Taftový To by mě
lo býti dobrým znamením
I)
Doufejme že chajští farrneři
pro samé rozčílení nezáporněji vy
zkoušet klíčivost semenné korný
To by bylo pro ně větším neště
stím než kdyby třebas sám Bryan
byl zvolen presidentem Spojených
Států
Tihle Kubánci uebudou mít po
koj a nedají sami pokoje dokud
se nebude psáti 'Cuba U S Terr'
Kdo chce kam pomozme mu tam
Pak budou mít pokoj a budou w
starat o pluhy a lopaty více než o
staré flinty
"Jest tomu třicet let co jsem
opustil Universitu a začal jsem se
vzdělávati" prohlásil v jedné ze
svých řečí Theodore Roosevelt I
on uznává že Škola dá nám pouze
přípravu k dalšímu životu a tepr
vé on sám může nám dáti to co
lze nazývali pravým vzděláním
Předpovědi že letošní rok bude
práv tak suchým jako loťuký
mnoí se každým dnem a lidé kte
ří předpovídají podle kuřích ok a
revmatiainu pospíchají ne svým
proroctvím do veřejnoati aby
4 mfíi'e mohli hrdostí prohlalo
vath "Vždyf já jtern to pmí
dal" Pan Ilryan na val svou pted
ni (tak daler pnalednl) poráiku
roku "Záhada nku It-"
Jak řietira ukaiuje dmkitrt
druhého tvaikn i&hadtié literatu
ry "Záhada Tok l!M2" Pana
liryanovi nihadoii ale v
Iiké ěíirí aroeri-Who li lu pra-
hvée jitým a irr! jatitým lUa
Irm IHld llfřtý írrvrnr iiide f
pravdl lěnfm aWo lak jako
11 M IK lety Mynn a J t
Jtknn lud'i do %t-+ bulti a
vftov tkN4ti4l kuUauitl a
ftmejkal OoIrkeK tudoa m po
rážet o championát athletické síly
Při tom se bude ozývati vskřek a
merického orla z Filipin až do
Porta Riea
Hranice mezi Mexikem a Spoje
nými Státy byly až dosud namno
ze jen obrazné pomyslné ale teď
jsou pěkně olivově zelené aby
nemohlo býti žádné rnýiky Uni
formy našich vojínů ukazují přes
ně a nade vší pochybnost vládním
i insurectním banditům až pokud
si smějí podřezávat hrdla a kde
— přestávají špásy
"Ze všech věcí jsem neiiístěj-
ším v tom že míše soudnictví po
tí ebuje důkladné reformy V tom
jsem tak jist že všechny advokát
ské spolky v Americe kdyby do
mne bušily dvacet let kladivem
mne v tom náhledu nczviklajf"
tak prohlásil v své řeči Roosevelt
Na štěstí on není v tom náhledu
osamocen ale sdílí ho s ním veli
ká většina amerického lidu
Konsf-rvativei ft politikáři staré
školy prohlašují že jest vlastně"
Roosevt-H červeným socialistou —
Na druhé straně socialisté jej po
važují za "stvůru kapitálu" Na
Štěstí j't mezi těmi dvěmi něja
kých sedm rnillionft amerických
voličů kteří považují Teddyho za
typického Amerikána a člověka
naprosto upřímného a poctivého ve
všem af již je to dobré nebo
špatné
e
Není tak důležito pro národ a
hy jeho mládež vyšla ze skol s ob
těžkanými hlavami všelikými vě
dami ale aby z nícb vycházely
charaktery pevnými základy na
nichž může jednou v životě vyspě
ti dokonalý muž Některý národ
může se pochlubili větším počtem
učenců než "pevných charakfrň"
a proto nemůže a nemůže to při
vést nikam aČ stále hledá kde a
v čem spočívá vlastně chyba
e
Konečně bude odhalen pomník
zvěčnělého Karla Jonáše a česko
americký lid n pietou bude vzpo
mínati památky svého bývalého
vftiW a předáka To mu ale více
ncspříjfrriTjí trpké sklamání které
mu učinilo život břemenem a při
vodilo jí ho tragický konec' UsV
řečníků budou plna slov uznání a
noviny lichotivých článků a hned
na to budeme pokraěovatí na vé
staré obvyklé cestě: "Klacky ží
vým květiny mrtvým"
Senátor Pcnróae prohlásil kdy
si v senátě: "Máme v Hílém do
mě člověka který proměnil diplo
matický sál v střelnici a nemohl
jsem w k němu doni a ti poněvadž
tam byl zrovna nějaký pasák ze
západu a stříleli s presidentem do
terén" Podle toho jak trefil
Roosevelt o posledních primář
kách v Pennsylvanii Penrose do
živého měli bychom skoro chuť
veřiti &e měl tenkrát vážný zá-
stupce Permsjlvanie pravdu
e
Marcu Antoniug ve gvé řeči nad
mrtvolou ("aesarovou mohl říci ve
třech slovech víeo o svém zavraž
děném příteli než v celé knize eu
lopie "On byl mužem" To po
stačí Kdyby každý z nás snail
se ve svém životě doíliti toho a
by i o něm mohlo se říci jtodobně
nic než tato tři slova: "On
byl rnuem" neměli bychom pří
činy stěžovali si na íí procent zla
ve světě a mnohem více příčiny k
uetlvAnl památky zesnulých než
duitcěiiě' máme dnes
e
NVti! fce ixM'tivhoti o tom že
rcpublikáná strana si přej
Rooiwvdta ux kandidáta a národ
Jta presidenta Pěj m vůle j ho
Kéf by byla jdio přlštl preidnit
ká lhůta k většímu proH% hu ni
roda nl bude k ropéchtj j ho
%lntii(mu ťmiviine le mnohé i
jihn theoril ju řnamrnité alf
fieiln jak to bud dopadat ni
budf KíMHWvrll pkouií o ji-H
iikutrfiriil NVsiním af'orn
řHdt I Jřruldent nrhl diktát-
rem ! íuiím vykonaratlrm
imřUn I VcMfrruti
t
Vrmil dr tf btv f CKla
ťu ti kď lat i iíittimttileTO V
tri-ii% u (aniiji %ťti jiiKnf f řt
'I if lrnm autombi!ltftm —
Jití %tA!ie ntl tamnbn
inrvUki' iw ťtřadAm aAJ vyniin
kteří n bíj laMhii m kailí
lt-ieuanjř automotil Mtát4 l
)íšťaly která zaěne pískat jakmi
le automobil jede rychleji než 10
mil za hodinu a zároveít vyhazuje
samočinně na ulici lístky a číslem
automobilu Pak bude moci poli
cie byť by i hluchou byla sbírati
důkazy proti přestupníkům záko
na na ulici
Máj bude pryč ale májoví bás
níci zůstanou ještě nějaký čaa s
námi Až květy opadají horký
vítr spálí zeleň a farmáři- budou
střílet hejna proklínaných ptáků
v mandelích a ve stohách — poe
tové nám vykouzlí ze zaprášc
ných vyschlých pralril rajskou
vůni květin a líbezné cvrlikání
ptáčků od jejichž vybásroěných
hnízd na piTiitích pegasa budou
se vznášet k nadhvězdným výši
nám Až voda "zasmrádne" bu
dou u ní opěvovat bublající potů
ček a z komárů nadělají klatých
kolibříků Aťastní lidé proti nám
ubohým novinářským škrabá kňm
na které čekají pouze kyselé okur
ky Konifressjíík l)ics z Tensu pro
rokuje opakování se francouzské
komuny v Americe moderním
Dantoiiem Mflrratem i Kobcspio
rem To všechno proto že národ
nechce trpěli déle staré politické
šmejdily v úřudceh a dovolí si
bráti volby od základu sám do
svých rukou Texíisané jsou do
bří lidé a dlouho nechali Hailymu
a Piesovi Hditi politiku ve státě
a volili každého i kdyby to byl
"žlutý pes" jen když měl na krku
obojek demokratické mašiny Ale
i jim dochází již trpělivost a když
se tcxflsáei k něčemu rozkývají
fak to buď povolí nebo to musí
prasknout Iteaumontský politi
kář cílí e brzy někde něco
praskno a proto se rnu neplivme že
začíná zuřit a upadá v hysterii v
předtuše věcí které přijití mají i
také přijdou — i v Texasu tak ji
stě jako že ráno slunce na výcho
dě vyjde a vecr na západě zapa
dne Uznáváme že budova vlády
Spojených Států potřebuje mnoho
oprav a nejeden kámen nejedna
cihla v její stěně jest shnilá rieji
stá pro ostudu a nebezpečná ale
při tom nemůžeme ach valová ti a
by se vzal jednoduše kopáě a mlá
tilo se do toho napořád K tomu
jest třeba dobrých {dánů a ještě
opatrnějších dělníků aby pěkně
jeden špatný kámen za druhým o-
patrně vyndaly a nahradily novým
který by se do místa toho napro
sto přesně hodil a aby se při této
"reformě" neudělalo více škody
než užitku Sny o ideálně správné
konstrukci vlády jsou sice velmi
pěkné a zůstane-li jim lid věren
dočká se jednoho dne jich usku
tečnění ale provedení plánů není
jen tak lehkým jak by si některý
snílek představoval Mnohá krás
ná myšlénka a skvostné dílo obrá
tilo se v sutiny poněvadž se za
pomnělo na některou na pohled
nepatrnou a zdánliví zbytečnou
maličkost Mezi theorií a prakcí
jsou veliké rozdíly ve všem
na světě a hlavně v prováděni so
ciální reformy
NAD HROBY
Hyli jsme kdysi v Chicagu pří
tomni pohřbu krajana mbevraha
j-hož smrt byla tím nejlepším či
nem jaký za tvého života pro
sou rodinu a lidstvo vykonal
1'bohá žena trávila celý tvůj vík
nad škopkem aby uživila muže
niéemii a hejno ubohých děti kte
ré tiilxto do školy tnusda posílat
na frliiiirid trati sbírat uhlí Po
fiéa!2 cMjiulý patřil k jakémui
"dfnAkovému" spolku a jitě k
jedné uriranitari (kde ovšm při
frvky platila 2u i potu a mo
o!ů své otrocké práce) hJ sjed
nán k pohřbu řečník slavný frč
nik jriimi rVéiiěul na pohřbech
bvlo prufraal t li tiiaitl a xtě
ili "MufaloU inaiíMku a ialcm
'drcené dti" na! t'íkou ránou
caula který jim vyrval "viorué
ho manit la a préltWho otce —
Jrstlj nioiua vfiWe uduiti j
kéiit Itaiiubrni pauútky § 1dýrS1
jak )t i) l a!ia pdřl in M
tik jl t ttridxiti nra(ktt u
UM l y Vtrré Ijla smrti leno
cha a e d uU hVno a ibinriH
na dt#h kterým 4'ti'in
Vamiikii vtVilfmvata úťoa mysl
U ltttJ je i iv k ete byl tinrittw
tfleeni t U utMUl UI i#
dovati jeho příkladu a na konec
V deliriu napít ae karbolky neb
sáhnout k revolveru a rázem se z
nich stanou dobří lidé a jich pa
mátka bude ctěna a velebena
Každému z nás jest drahou pa
mátka a vzpomínka na ty kteří
nám za živa byli milými a drahý
mi Uctívání jich památky jest
výkvětem lepší stránky povahy
lidské Jest jedním z nejkrásních
sentimentů lidské duše Při tom
ale nemáme nikdy nechat se uné
sti tímto sentimentem tak daleko
abychom z uctívání udělali zbož
ůováni a docela již nesmím© idea
lisovati po smrti to co za živa
jsme odsuzovali Tím se dopouští
me demoralisovAnl živých O
mrtvých se má rnluviti dohře všu
de tam kde možno mluvili tak
poctivě a kde ne — tam jest da
leko lidštějším a spravedlivějším
— mlčet než lhát Jestli jest lid
ským mluvili o tvém bližním jen
dobré pak na naučme rnluviti tak
o něm za živa a ne až po jeho smr
ti prohlásit i za krásné a šlechetné
to eo jxuio za živa odsuzovali n
hanobili To jest nečestné a jest
spíše hanobením památky zesnu
lého než uctíváním
Víme o případu že jistý časopis
v bojí se svým konkurentem při
nesl proti němu článek plný hany
a odsouzení jako by člověk ten
byl pravým vyvrhelem Snňška
tohoto duševního bahna byla vy
tištěna v jedněch formách listu a
když měly jiti poslední formy na
lis potkala onoho zhanobeného
člověka osudná nehoda že se o
čekávala jeho smrt každé chvíle
Potlačili první článek bylo již ne
možno a proto hí na první stra
nu do posledních forem dalo po
litování nad osudem "dobrého"
Člověka který konec konců měl
přece jen mnohé dobré stránky a
jest ho velká škoda
Podobné příklady ač ne vžily
tak drastické opakují se mezi námi
každým dnem Do Živých bijeme
klacky a jestli jsou náhodou naši
mi oponenty líčírno jako zosobně
né zlo lidi na nichž není ničeho
dobrého vše je na nich špatnými
a zavržení hodným Vše co po
třebuje takový Štvaný "lotr" u
dělat jt — zemřít — a rázem
jest z něj ten nejlepší člověk na
světě nad jehož hrobem se prolé
vají slzy Kamení a klacky který
mi jsme ho v životě častovali změ
ní se v květiny a slova nadávek v
pochvalné euloffíe
Tento týden odbývá se na všech
hřbitovech památka zdobení hro
bů a t ní spojené uctívání památ
ky zesnulých Slavnost ta byla
původně obmýšlena pouze pro pa
dlé v válce vojíny a měla býti
projevem vděku národa těm kteří
za něj položili život Věru krás
ná to slavnost Postupem času
stala se všeobecnou a rozšířila se
v zvyk zdobeni hrobů vůbec —
Zvyk ušlechtilý a chvály hodný
který by mohl vykonali i mnoho
praktického dobra kdyby se tu a
tam nebyl zvrhl v přímé zbožňo
vání těch kteří zemřeli A to jest
nesprávné a demoralisující všude
tam kde se při něm zapomíná na
základ všeho dobrého — na PRA
VDU Spatné skutky a člověkem ze
mrou dobré mají žiti i po něm a
le v skutcích samých a ne jen v
našich slavnostních řeěích nad
rakvemi a nad hroby Jdouce na
hřbitov připamatujme si vhg do
bré eo naíí drazí zesnulí za svého
života vykonali a snažme se v tom
směru následovali jich příkladu
Na to Spatné zapomeňme tam
kde se zapomenout i dá a kde ne
budiž nám to příkladem odstrašu
jícím Tak jen může i tlí stát i se
jtitě dobrým Cbváloftčiii a ve
lebili něco na mrtvých ro bychom
na živých odsuzovali jest nedů
stojným dcmoraliaiijl lm pou
hým zvětšováním šířením ila
HudU n A ut drahou památku
v!e-h potiřvHlJ i tt n npjhoríj a
nás tul mnnlié tlaitnotti dobré
irotria jako ten tiejiej! člověk j
rhjbíitll podroben Itll-hri fiátll
hhré aktitky a dobr ilatthoti
irtnMú-h láhivm přikladeni a
jirh špatní kktitky Wttrilmti —
Tak le tíme jich pmttkti nejdů
tjíji Při tom % štěpujme i v
rď láwdil iiduutl n ii)Vt tak
ik ndutlui o irtl%ýK a (aina
tujH i jdiM jedlicí Iakav4
Lvu ia jíva mi WlU rnu rrJ
eě ty hi m ta ijkfiíj
U lo% alavnoinH řVVU řad
irbW
P
UBOHÝ TAFT
Lavina radikalismu která pod
znamením reformy zachvátila naši
zemi hrozí zasypati a zdrtiti jinak
dobrého a jistě upřímného presi
denta Tafta Lid dá se snadněji
strhnouti sliby poněvadž slíbiti se
dá všechno než skutky poněvadž
vykonati se všechno nedá Presi
dent Taft uchází se o republikán
skou nominaci na základě toho
eo za své presidentské lhůty vyko
nal Kdo chce býti spravedlivým
musí uznati žo se president Taft
snažil vykonati tolik dobrého na
kolik stačil a co vykonati 4ylo
mu možno Roosevelt jej ustano
vil svým nástupcem a lid poslechl
Roosevelta v očekávání že Tafto
vá administrace bude prostě po
kračováním administrace Roose
veltovy Než povaha Taftová jest
zcela rozdílná od Rooseveltovy a
jest to pouze Rooseveltovou chy
bou že to nevěděl dříve Není
to poprvé ani naposled eo se Ted
dy ve svém úsudku ukvapil —
Roosevelt jest "rough-rider" bo
jovné nálady který si nenechá od
nikoho nic říci žádného na světě
neposlechne a raději se bude prát
n celým světem než by ustoupil
ať již má pravdu nebo ne Pokud
Taft "sloužil" pod Rooseveltem
byl Teddy do něj zamilován —
Nechť byl poslán kamkoli nechť
tnu byl svěřcTi úkol jakýkoli
vždy jej vykonal skvěle To co
Taft vykonal na Filipínách pojistí
rnu navždy jméno v historii a zů
stane zapsán na prvém místě v
srdcích filipínského národa Hý
la to jeho vrozená láska k sprave
dlnosti pořádku a zákonu která
mu umožnila za doby okupace Ku
by zavést tak skvělým zpŮKolwm
na ostrově pořádek Že jest Tafl
poctivec a muž dobrého a šlechet
ného srdce to mu neupírají ani
jeho nejarytější protivníci
Když ale přijal po Roosevelto
vi otěže vlády věc se změnila —
Kdyby Abraham Lincoln vstal z
hrobu a stal se po Rooseveltovi
presidentem také se nezavděčí
luaasam lidu které chtějí aby prc
sident měl stále rukávy ohrnuté a
do něčeho bušil Pro tohle stal se
Roosevelt jich miláčkem Ať ji
dělá dobré nebo zlé dělá to 8 vel-
kým rámusem a a duší tělem hla
vou rukama i nohama Jeho tehi
peramerit a energie jsou obdivo
vány a učinily jej miláčkem ame
rického lidu který jej bude radě
ji podporovat! i v omylu než ně-
koho mírného a vážného v klidné
prácí Proto m Taft nezachoval
a nebyl by se zachoval také nikdo
jiný v
Taft se dopustil jedné veliké
chyby a tou jest že dovolil aby
so mu pověsila na šosy stará pár
ia politikářů v© spolkovém sená
te proti které Roosevelt tak hor
livě bojoval Taft opravdu nepa
tří mezi ně ale oni sami stotožnili
své zájmy se zájmy jeho 'a výsle
dek jest — Lorimer-Taft v lili
noisu Pcnrose-Taft v Pennsylva
nii a podobné kombinace které
nemohly skonČiti jinak než po
rážkou Taftovou Kdyby byl měl
nynějsř president dosti energie a
setřásl se sebe takové spojenec
mohl dostati delegace mnohých
států kde se dožil hanebné poráž
ky jen proto že jeho zájmy byly
stotozněny oněmi politických
Smejdiln kterých se chtěl lid již
dávno zbavit
Taft patří ku staré soudcovské
rodině a sám byl spolkovým soud
cem než jej Roosevelt vylákal do
kabmentnl služby Jest mu vroze
no pohlížet i na stav soudeovskv
jako na něco posvátného čímž ta
ké skutečnosti má býti a vzhll
žeti ku polkové ústavě jako k
něčemu posvátnému a nedotknu
telnému o čem pochybo' ati j
vlantirádou a anarchiamem Kdy
by byli všichni soudcové jako
Taft dobr by bylo 1 ta stávají
ríeh zákonů ale ehyhoit jct íe
nejot proto lid volá i reřor
mě woidnl Proti tomu o%Uvil
Taft na odpor Vidi v tom #káu
"publiky Myl by lid měl mlti
prao uva7oati a rohodovatl j
tě 'm a kontčtiě 0 tm ro au uď
cvé rtu bodli Má pro iftj nAhled
indé UJiJ doklady a jtté to
mtll Joelit J jenie proti foitti
jet léJkn jlouti Taft lo ikud
yl prtntdriH Um trin i tone
Jw jiti U přijde jdn4 duba
kdy hd tm iubk l Taft míl v
mnohém kdy i ne v ti m prt
dtt
Taft věří upřímně že jest povo
lán aby zastavil výstřední radi
kalismus v národě se šířící Po
važoval a považuje to za svou vla
steneckou povinnost zabrániti to
mu co poctivě považuje za zemi
škodné Ale lavina jest příliš moc
ná příliš velká a Taftoví hrozí za
sypáním Tnft dal národu čtyři roky po
ctivé práce nejlepší jaké byl
schopen a jeho činy dokazují že
není žádným zpátečníkem jak mu
výstřední radikálové předhazují
al člověkem pokrokovým jenže
mírného rázu Chce jiti bezpeí
nou střední cestou Lid si toho
nepřeji al© chce Koosevelta aby
"do toho bušjj" ať již to dopadne
jak chce
Sklamání presidentovo jest ve
liké a nedivme se mu že se cítí po
nížím a zhanoben tím žo jeho
vlastní strana odmršťuje mu uěi
niti totéž eo udělala ochotně kaž
dému jinému i mnohem slabšímu
presidentu dáti mu druhou nomi
naci President Harrison byl mno
hem konservativnějším než jest
Taft a činnost Taftová snese vel
mi dobře porovnání s činností
Harrisonovou a jistě by rozsudek
zněl ve prospěch Tafta a nyní táž
strana která bez odporu navrhla
Harrisona podruhé odmršťuje dá
ti Taftoví nominaci a tím nepřímo
odsuzuj jeho administraci Taft
nevidí k tornu žádné příčiny a mi
liony lidí opravdu také ne ale
přece hlasují pro Roosevelta po
něvadž se domýšlejí že Roose
velt dovede vykonali více než
Taft
Jest zcela přirozeno že se ne-
chce [tresident své kandidatury
vzdáli ani po porážce ve svém
vlastním státě Každý jiný by
jednal podobně kdyby byl na je-
ho místě a měl dosti delegátů aby
mohl mít i na vítězství v konvenci
dobrou naději Taft není zbaběl
cem aby z boje utekl a tím do
znal že ti kteří k němu vyslovu
jí nedůvěru mají pravdu
Zájem republikánské strany bu
de snad vyžadovat! aby byl jme
nován jiný silnější kandidát než
jakým se ukazuje býti Taft ale to
ještě neznamená že by Taft byl
špatným presidentem Massy li
lu žádají člověka radikálního
jdou za tím kdo jim dovede impo
novat a chudák president dočkal
se za svou upřímnou a poctivě my
šlenou snahu černého nevděku —
Republika jest nevděčnou a není
dalekou doba kdy i gám Roosť
vtlt dožije se téhož poznání Až
bude na něm aby uvedl ve sku
tek vše to eo nyní slibuje a hlá
sá pozná lid že jest k tornu tře
ba síly a moci fliganta a ne Člor
věka vázaného poslušnosti k záko
nu který pro něj zrovna jako pro
celý ostatní národ předpisuje
kongresa
Dr J F Scliefčik
I
věnuje m Jhriu1ii
OČNlM U&NÍM NOSNlM A
HRDELNÍM NEDUHŮM
fd hu!lii- i Mnoodídolí holin
ttuáufnm: 2CI S MonleTmple rub Houorplt
Ddlhhl So t-U
Telefony s N W Mala 4670 T
Center 4788 Rna T S Calboua S4t
MINXEAFOLI8 MINN
Dr F A Sedláčok
OMAHA MEH
ČflADOVNA: 1270 Ho 13th Htreet
proti llot lu PraKue
Tel Itcd 413
RESIDENCE MM Ku 1 1tb Hireet
Tel IkiugluMm
Doaokdae Ďr Alllkoera aeaMcakka
V ÍŮA!) vWř v4 I do 4 bud otJ
V dmIcII 4 Null bod dMl
Dr F H Kučera
český Ifltil a tasliollt
VB VEKDIO&B NES
V iM M a d tkali aa a
leliel l( (
rwnmeaý talafea v ataJeeaa
Jel auta l-wUullt r)alt
!
1 Dr Bfilislif Disnstblír :
3 tkj lubnl lékat Z
ami et a
a a M rfttat !
at hmmwi i Uei a
2 -i a a a t a -
SMtttttittfttttttl