Strana 8
POKROK DNE 3 DUBNA 1912
POKROK
PUBLISHING CO
vydlva
POKSOK ZÁPASU
a mírtai vydáai
W Oote pro Salin okxeo Neb v Scauy
Ur a Clarkaon pro Colfax okri Nob
ve Wiloon Kun pro stát Kuní v
Codar Bapiós la pro otát Iowa v Bt
Pud a Miaaoapolia Mina pro itit
lf inMotu a ▼ Tyndall B D pro státy
fxrath a Norto DakotB
Píodplatni:
řro Bpojoné 8t4ty S1JJ0 Pro Kaaeeu
SU00 Do Evropy $150 roině
Záoilky peaéiní dějto M pomoeí po
alnfoh noukázak (UoBOT Otům) OX
ffwnicll poukázek (ExproM Money
Uideit) bankorních poukázok (Bank
Dnít) anebo v rogitrovaa dopise
OMiamoJoto U oo preoionoTaai oj
tnrou i dotoo adresa
Dopity s krubft ttoaařotva ochota o
třejní Mul Lýti lulné paaaé bos
SaiyaJu oékobo ooobué poikoditi a po
é#painy plným jmouoin aí ji ma býti
r mďakei utajoo anebo dopiwm oe-
oetojníno
Každý dovede býti reformáto
rem dokud reforma nesahá do je
ho vlastni kap?
Kdo i va nečekal že po odjezdu
hraběte LueUowa strhne se národ
ní škandAl — zvedněte ruku
Lidé kteří šmahem vše odsuzují
t každém veřejném člověku vidí
darebáka a zloděje svět u nich
jedním velkým kriminálem plným
zločinců — tací dívají se pouze do
zrcadla sami na sebe Svět se jim
jeví takovým jakým jest stav je
jich vlastních srdcí a myslí
o
Došlo to již tak daleko že bu
de Wall Street ukazován při kaž
dé příležitosti af se jedná o co
koli jako vyřezaná tykev t rozsví
cenou svíčkou uvnitř f Pro lamé
volání: jsou v tom zájmy Morga
novy nebude brzy náš národ
chopen učiniti jediného kroku —
Oasopisy které nedovedou níe než
hlásat o posicí vždy a proti všemu
mohou dojiti Časové obliby u lidí
fanatických a předpojatých ale ne
n těch kteří čtouce myslí a k to
mu myšlení užívají svého vlastního
rozumu
o
Porota amerických občanu tí
nala že majitelé jatek tím že e
dohoduji o společných svých zá
jmech nepašou žádný kriminální
xločin V kruzích vládních i ob
Janských byl tento rozsudek při
jat nevolí Proč T Tito soudci z
lidu dobře pochopili že odsouze
ním jatečních baronů postavili by
obrovskou překážku vývinu olx:ho
du v zemi Pak by zdar obchod
nika měl v zápětí nebezpečí krimi
nálu a co nejhoršíbo byl by nejhů
ře postihl dělnické organisace kte
ré jsou na témže principu zbudo
vány vzájemného se dohodování o
svých společných zájmech Každý
člověk a tudíž i kapitalista má
právo na svobodu jednání pokud
jím zločin S nebrání jinému v po
stupu na téže cestě Rozsudek
"vini" nad jatkáři byl by býval
pouze sítí do níž by se bylo lap
lo v zápětí organisované dělnictvo
Jen buďme spravedlivými i ku
svým oponentům a jen tak si poji
stíme spravedlnost sami pro seb
o
Některé časopisy brojí proti zl
konu právě kongressem přijatému
kterým dává se právo presidentu
parolovati na doživotí ve spolko
vých káznicích zavřené zločince po
uplynuti 15 let Tresty zákonem
stanovené nemají býti povalovány
za pomstu společnosti lidské nad
provinilcem ale ochrana proti zlo
činům a příležitost jk-h pachate
lům vrátiti se k řádnému životu
Kársoee jenl se 15 let v káznici
vzorné ehoval naučil se tasí zíti
jko člověk naučil se tam vydělá-
váti si ehléb prací rukou svých
laslouli si aby tnu byla svoboda
vraVona Zikoo přijatý napraví 1
uu4 býti po 15 Ifterh káraoee
propuetČA ala můio jVetli ai toho
jualoulí a ta jVétA poue na rt
le který lte kdykoli odvolali
kdyl m proptietAne ukáJe nehod
ným ruilueti To jrt tklon lidsko
st i i čaeopny které jej e hrotuji
fclieajt {HNMtu j#l Irova tak
vbu slolinu easaéaa jake dal-C-h
jVhu atýea sákeaUfrh alaUl
H
e
Sa čm tX břVama pipaBa sám
pastilka arei Jsa Aee
Komenského učitele národů a nej
známějžího Čecha z historie naSe
ho národa Jméno Komenského je
známější světu než kterékoli Jiné z
našii h dějin Moderní doba která
vynesla kulturní snahy na roven
snahám náboženské reformy dává
Komenskému místo jež mu prá
vem náleží dm více bude pokra-
čovati kultura národů čím více
bude ji svět stavětí před snahy ji
né tím zářněji bude skvíti se jmé
no Komenského mezi národy Ja
ko zakladatel našeho moderního
školství patří Komenský nejen
nám ale lidstvu vůbec a to jej
stále více a více poznává a záro
veň uznává Jestli jest v našich
dějinách varné jenž národu naše
mu zjednává úcty a vážnosti svě
ta jest to na prvém místě Komen
ský Na nás jest abychom s ním
seznamovali stále ty kdož dosud
něm nevědí neb nepostřehli jeho
významu Cím vzdélanějní stává
ho svět tím slavnější stává se jeho
kvelá památka
o
Skoda opravdu škoda našeho
líoowjvelta že se uechal strhnout!
do politického boje — za sama se
be — a svou ješitnost Při svém
návratu z Afriky uvítal jej ame
rický lid jako žádného občana
před tím a v zápětí porazil každé
ho kandidáta o jehož zvolení se
Roosevelt zasazoval V tom právě
sa jeví síla a vyspělost americké
ho národa která jest nejbezpeč
nější zárukou existence naši repu
bliky Kdyby lid Roosevelta seta
více miloval když jde náS občan
do volebního osudí a začne dčla-
ti křížky na hlasovacím lístku ne
nechá si zastrkovat! do lokte od
nikoho ani ne od svého zbožňova
ného miláčka Roosevelt to mohl
poznatí před dvěma roky ale zku
šenost ta jg nepoučila že ani on
není pánem svrchovaného arnerí
ckélio lidu Lekf-e které se mu ny
ní dotává setře valně pozlátka z
nimbu jclio slávy fekoda věru
škoda že Roosevelt neodejde do
historie našeho národa jnko jedm
z nejvřtšíuh mužů jaké kdy Ame
rika rnla Jeho chyba jeho ško
da o
Co každý z nás očekával přišlo
tak jisté jako vůbec každý národ
ní skandál Zase znějí bubny a
do boje volají válečné i jiné trou
by liratri pojďme se bít Jedni
za svymí komandanty prolí ' ne
věreekým odpadJíkúm" druzí za
svým papežem proti "černým
tmářům" Vždyť jsme přece vši
chni Čechy byli jsme a bohdá bu
deme Tak do tohol Začaly se tro-
hu mezi námi jasniti kalné vody
— a proto je třeba zase pohnouti
na dně bahnem by se lépe lovilo
Business is business Bychom ne
byli jovažováni za Ephrairaítské
musíme také říci své "Shibboleth '
Vaše stanovisko jako jsme zauja
li vůči přednáškám hraběte Luet
zowa jest jasné a trvalé Nevidí
me příčiny pro5 bychom je měli
měnit nebo z něho tatupovat Na
dujeme se že čtenáři naši sdílí
námi podobný náhled Hrabě
Luetzow sem nepřijel jako kato
lík nevěrec svobodář nebo prote
stant ale jako historik a učenec
Historie může býti jedna a ta mu
sí býti PRAVDOU Tu hrabě Luet
zow muvil a jakékoli tvrzení opa
ku jest za vlasy přitaženou lží —
U by byl katolíkům křivdil je
prostě — lžt Odporné slovo ale
nevíme o lepším aby situaci vysti
hovalo Zvolil si ku svým před
náškám nejslavněji! dobu historie
české a ta není lichotivou biersr
ehii On a ním kaidý upřímný
a uvědomělý Cech nechf jeho ná
boženské názory jsou jakékoli u-
znava Jiříka s Poděbrad n ntj
lepého a v pravdě jediného po
ctivé cVakého českého krále a pro
to o něm jako o takovém mluvil
Některým lidem je mileji sv V4
lav nebo Ferdinandové — to ie Je
jich vM řádný ani hrabe Lu4
ow neuplri lánluhy vtaaUowkých
nWI a minulého sI1h1 o vikHU-
ni ěVakého nánxU Téeh tichých
tnlivý prai-ovníků na rhudý h
atrčBýf h farách Ale siří j#jieh
áluh nrmi právo se přikrývat!
kaidý jrn proto lm J#t také kalo
lU kým kn'iu Joel I moai aimi v
Amirke kU l#kfrh vlaaUo-
'kýrk kaílí kuH miluji pravdu
IVhybejVwo lm oni eoukM s
hnttUm pMtnÍtti proti rmtui
lkám krahllo Ittetsewa V Ur
tatal pollo aalrho nlhlntu jlk
výfeam jm nftll pM Hm% p
volaných amerických kruhů Po
znají jasně že protest jest pouze
důkazem náboženské nesnášenlivo
sti jistých tříd Historická pravda
se žádnými protesty umlčeti nedál
Hrabě Luetzow ji nepovídal ze zá
ští neb předpojatosti proti nikomu
proti žádné církvi ani třídě lidí —
Jak jsme pravili business vyžadu
je aby štvanice neochably a "za
dáci" kteří komandují přetuhova
čku provazem o náš český lid v
Americe komandují do boje Tak
af se bije k vůli obchodu straníků'
ten kdo k tomu má chut My ne
LIDSKOST NÁM KÁŽE ZAKRO
ČITI V MEXIKU
Dosud tane nám v paměti roz
rušeni myslí v našem národě a no
vinářský boj jaký so rozvinul
když se jednalo o zakročení Spoj
Států na Kubě Co bylo přestátí
ubohému McKinleymu jaká obvi
nění byla vrhána na jeho hlavu a
co tu bylo křiku: "jiniroismus"
Mark Jlanna trusty Wall Street
kde jaké strašidlo vytaženo před
lid a štvanice byla tak nelidnká
že ubožák president celé noci cho
dil po svých tok ojích v bílém do
mě s hlavou skloněnou a div že
neklesl pod tíží útrap a štvanic
A přece chtěl americký námi
vykonat! zakročením na Kubě pou
ze svou lidskou po"innost Stalo
sel Maine rozhodla
Když rozplynul se dým na po
lích bitevních — sfšla před námi
Cuba Libře a americký národ na-
W MOROAN KMWTKJl NAVlUTJI SK S RODINOU 7 PERMlfi
DO SVÉ VLASTI
i iK°% %
Před krátkým časem přinesli jsme v našem listě článek o po
měrech v Persii a zprávu o prácikterou pro zemi tu vykonal Ame
ričan W Morgan Sbuater Rránil seta a Persii dosti dlouho pro
ti intrikám ruské diplomacie než musel podlehnout! a ustoupiti
když Anglie za talíř šošovice nechala se koupi ti od Ruska a dovo
lila vládě carově rozšířiti "sféru" svých influencí až na Teherán
Shuater opustil Persii a vrátil se do Kjoj Států Na našem vy
obrazeni vidíme jej a jeho rodinu po přistáni v New Yorku Bý
valý správce perských financi prohlásil že jest otázkou pouze 10
let a Rusko stane u perského zálivu anektuje zemi a bude míti o
te vřený přístav v Asii zrovna u Indie Tím nabude 1 nadvlády
ve vnitru Asie Jsou pouze dva činitelé kteří zabraňují Iluaku aby
s stalo pánem celé Asie a to je anifli-ká Indie a republika čínská
Rusko jest u brány obou a jeho špinavá diplomacie ncštltl se niče
ho kde jedni se o podrobení jiného národa jod Žezlo samovládoe
v Petrohradě Pani Shustrová prohlásila i nebyla nikdy v ne-bezjM-ti
za svého pobytu v Teheraai ale ie zakusila za bouří do
sti stra hu o svého tuanžrta Po mi týdnů uvyšla ani ona
sni dítky ze zahrady která obklopovala domek v &ěml bydleli
vždy s hrdoati můle pohllirtl ni
svůj řin jemui není rovno v hi
storii lidstva aby M jden niro
krvárrti RrtU'ně M HdWltt ná-
rnda jiného
Stva bylo po vilce a Kil! plny
přIadly nim jii tu bylo nové
triullo! "Imprrialitmus" 7ik-
rrpubliky rUařstvi konina n
hav# prNíi trnta Výl'd-k the
byl — Cil4 a tratfiťki ainrt
jaHlnohe i rjUrhrinjU-h mulů
jaký kdy bíval lUlém dal
Aid tatii troifwlio nnaaiaviU
MMipUy vo ilvaat proti aaU %U-
k vůli niipbám FKu MJm
f" stala a lotarnřiif m tUm
krUm al akutrlftý jinftitotaoa
sija
Dnes po 12 letech těší se ostro
vy Filipínské větší svobodě než
naše vlastní stará vlaat za mořem
pokrok jaký učinily za americké
okupace jest až dosud neuvěřitel
ný Z malých domků obecných
škol na ostrovech začíná vycházet!
nová penerace která jest připra
vena chopit! se sama vlády a řídi
ti osudy své země A již přichází
kongress aby jim nabídl samo
správu na 8 let na zkoušku dal
jim plnou příležitost vycvičit! se v
demokratické vládě lidu lidem
pro lid so slibem ukáží-li se ji
schopnými že Strýček Sam pomů
že jim vztýčit! vlajku filipínské
republiky a bude ivou silou a mo
cí nad ní Míti aby ji nebylo ublí
ženo Vzdor tomu nevymizelo slovo
"jingoismus" a časopisy které
nedovedou nic jiného než trhat!
obviňovat! podezřívat! a odsuzo
vali každou snahu "své vlastní ji
mi zvolené" vlády vystrkují své
strašáky dále
obyvatelstvo Porto Rica bylo
přijato mezi nás na stejném a ro
vném občanském právu s námi —
Jeho delegáti zasedají v kongres
Hti a pomáhají nám svými hlasy na
vrhnout! kandidáty presidentatví
liiihlinu "imjHiriiilisirm" praskla a
místo něj slaví vítězství Šlechet
nost lidskost a humanita a z ní vy
plývající svoboda Zaso z těch ma
lých domků obecných Škol na Tor
lo Jfb-u vycházejí nadějní nadšení
a věrní občuné této ne j větší a nej
svobodnější republiky světa
Jlawajako mi svou territorUl
ul samur4vu iv volená sistup
e# i souttee srovoa jako Kiliány
a Porto IHeo krok ia krokem o-
kraétri taiunt lid k úplné samo
atatnotl — a přoee neustali štvi
éi vtdatt até oMlbrtté i Mjitigoi
iuua" Dum stoji et imriký uáro-l
jřwl sítu t jaké mu byl řrUU
pM 12 Úly pM laUnvnrl na
Ku)4 Sitiuvi iuu!mU jté data
ko hril V samm nelna atmenKl
st oima kalvhtt vujka
itrhrivi m krvavé drama pft alwl
'iHvolilA baala Julilmk4 a ban
ditů pruléi A křvv atfK %!athik
bratři a ok i whVim kuM ava
tlaiř
Nynější situace v Mexiku není
žádnou revolucí žádným bojem
vlastenců o práva lidu ale anar
chií lupičské roty
Poměry v Mexiku jsou neudrží
telné a není ne j menší naděje že by
tam vůbec kdy revoluce skončila
jestli nezakročí některá moc jiná
To mohou a smějí býti pouze Spo
jené Státy poněvadž- doktrína
Monroe-ova nedovolí abychom tr
pěli mícháni ao evropských mocno
stí do záležitostí amerických re
publik hceme-li aby tato dok
trína byla pro dobro západní po
lokoule pak máme též s ní povin
nost udržet! zde pořádek nebo a
lespoň zastavit! tak hnusné a re
publikánskou formu vlády před
celým světem zostouzející poměry
jaké panují v Mexiku Zde se ne
jedná o kajitál ale o tamní ubo
hý lid jenž trpí nevýslovně — hů
ře než trpěli Kubánci za vlády
španělské Dobrodruzi banditi a
lupiči organiaují jednu revoluci
za druhou vraždí své vlastní lidi
ne v otevřeném bojí ale zákeřně
Mexíkán jest jen tehdy hrdinou
když míří na svázaného peona
jemuž poručil dříve vykopat! si
hrob Ani se nejedná o udržení
vlády Maile rovy neb jakékoli jiné
osoby ale o jořádek o dobro lidu
tamního Tyto joměry nemohou
tryatj dlouho a my budeme nio
rálně nucení překročit! Rie Orán
lo a zastavit! hnusné krveprolkl
před našima očima Trvalo již tak
jako tak déle než jsmp je rnčlí tr
pěti Wall Street Morgan a kap!
tál mohou z toho vytloukat! zisk
jako vňbee dovedou Ze všeho af
děláme to nebo ono ale k vůlí nim
nesmírní? ziornínati také na lid
skou povinnott Nynější revoluce
íwvede se za žádná priva lidu a-
le pro loupež a zisk poražených
kandidátů a efižádoslivýeh sobců
Měsíčník "Pacific Monthly" vy
slal do Mexika svého zástupce
který se zdržoval d 1AÍ dobu mezi
tuk zv americkým plukem "osvo
boditelů" a zprávy jaké podal o
řádní těchto dobrodruhů samých
to vojenských sběhů uprchlých
kriminálníků a deserádů ze Spoj
Států jsou až hnusné Co vyprá-
i o " vlastenectví" mexických
povstsleckých generálů to převy
šuje ! zprávy o řáděn! řpanělu na
Kubó jiřed fiaši intervencí Ny
nějsí revoluce v Mexiku nemá do
celil co dělat so svobodou a osvo
bozením lidu Ona jest krvavým
ujařmčním chudiny peonň 1oujh
ží a jejím cílem zmocnění se úřa
dů a obohacení několika dobro
druhů jednotlivců
Měsíčník 'American Magazíne'
přinášel před několika lety flan
ky ' pod 'ohlaveiiím ''Rarbarské
Mexiko" Vláda Diazova žádala
tehdy aby naše vláda uveřejňová
ní jich potlačila Když Maděro
vypudil usurpatora a sám vlády se
ujal byly tyto Články prohlášeny
a uznány za pravdu Než vypu
zením I)iaze a jeho úředníků lidu
mexickému nebylo v ničem pomo
ženo Naopak nadešly mu doby
ještě horší J cl n a revoluce násle
duje druhou a i kdyby se některé
mu z přítomných rebelských vůd
ců podařilo Maděru vypuditi a
zmocnit! se vlády druzi povedou
válku dále zase proti novému pre
sidentu To jsou poměry neudrži
telné — a lidskost nám káže aby
ehom jim učinili konec —
"Jingo" slyšíme volati ty samé
zásadní odpůrce všeho Naše vlá
da by již dávno byla zakročila
kdyby nahrála u nás politika ve
všem hlavni úlohu Úspěšná válka
Siam'lkfin a sklamáni před
hnědi drmokratů o imperialismu
pomohly republikánské stran k
ne jvftil moci a oblibě v mawách
lidu Kdyby místo republikánské
ho presidrnta bydlel v Rílém do
ni demokrat jíl dávno byl by
drmokratirký kongres ve jména
lidskosti komandoval nal v o jak o
pKa lib (iramie AU takto jen t
Pdt!ikýfh příčin volái "Ne —
elo-o to j-n Wall 8lrrt Morgan a
trusty — " Na tohle lidé nb
raduji rhnl a vřri kal Umu kdo
m alovy trtul ilrU oháuíl
IW r-ku 11 kdyl Ttxai ne
mohl d I anilvti tyranii rootl
fkeu S)sjra4 -Stály hri odkladu
íakro'it a p 41fo vyrvaly Te
ta Smí IoW Arit4fcU VmU
řondi a é4t tVlurada 1'tak a
N#ady drápA motkkfho jařma
Maji elity ty dn Me litovat t
Maji éktt ittati Swjné Htá
Iv
Vrut třfls aby ♦Ipejeal Htáty
zabíraly více země a docela jsme
proti tomu abychom anektovali a
přijali mezi sebe Mexikány Náí
národ má morální povinnost pomo
ci tamnímu dnes ještě neschopné
mu lidu aby si zavedl spořádanou
vládu přestal se mezi sebou rvá
ti ale usadil se ku klidné práci v
míiu a pokoji Sami toho Mexi
káni nedokáží nikdy Někdo tam
musí jiti a udělat mezi nimi pořá
dek a držeti nad bandity důtky
tak dlouho až se naučí ctíti sami
svých zákonů a až poznají že je
dině v práci míru a pořádku leží
jejích spása a budoucnost jejich
země D
HROZÍCÍ STÁVKA AMERI
CKÝCH UHLOKOPÚ
fcStávka anglických uhlokopů bu
do podle všeho bkoněcna během
tohoto týdne Hladem donuceni
vkládají uhlokopové dobrovolně
zpět své šíje iKle jho které jest
tak nesnesitelným Že je až k zou
falství dohání Vše ztraceno
Houdobně s touto zprávou o
konci sUvky v Anglii dochází zvě
sti že naši američtí uhlokopové
vyjdou na stávku dnem 31 března
a že majitelé dolů odmrštili učini
li jakékoli ústupky
Jest v Americe mnoho lidí kte
ří nepohlížejí příznivě na časté
stávky uhlokopů a mnozí mají do
cela za to že jejich unie přehání
a Žádá více než je spravedlivo —
Tomu jst právě na opak Jestli se
děje vo světě někomu bezpráví
jestli jest někdo moderním otro
kem pak jsou to ubozí uhlokopo
vé Nemine dne aby neoznamo
valy časopisy neštěstí v dolech
které sí vyžádalo za oběť sta ži
votů rozmnoživši opět tu dlouhou
řadu opuštěných vdov a ubohých
sirot v největší bídě a bez pomo
ci Uhlokop sestupuje denně do
hrobu a neví zdali vrátí ae zpět
í kdyby práce již jest mu vyko
návali byla přiměřeně placena
jako že není risiko jeji [Hčívá
cele na uhlokopů a jeho rodině —
On nedává zaměstnavateli jen své
svaly svou práci ale i svůj život
Jak jest za to odměněn to může
me nejlépe poznati z vlastního do
znání majitelů dolů kteří dali do
veřejnosti kolik dělníků zaměst
návají a jaká jest jich měsíční vý
plata Podívejme se na ty zajíma
vé cifry a pak posuďme mají-li
uhlokojKivé právo domáhat! se le
pší mzdy
Společnost Phila & Readíng o
péruje JOB dolů zaměstnává 27
000 dělníků a jich měsíční výplata
podle údajů časopiseckých obnáší?
$000000 měsíčně Vezměte tužku
do ruky a počítejte kolik to při
jde na jednoho průměrem za mě
síci Všeho všude něco málo přes
$22
Lackawanna má 54 dolů v nichž
pracuje 18448 uhlokopů a těm pla
ti společnost za měsíc 375000
tedy ai $20 měsíčně jednomu
Lehigh Valley v 73 dolech za
městnává 13462 lidi a její měsíč
ní výplata jest $26500 asi též
$20 jednomu měsíčně ve velkém
průměru
Delaware a Hudson s 51 doly a
12411 dělníky vyplácí měsíčně
♦2C2R00 Tentýž poměr
Pensylvania 27 dolů 10174 děl
níku s výplatou $225000 měsíčně
Lehigh & Wilkesbare mi 44 do
lů v nichž pracuje &880 lidí a ti
berou měsíčně dohromady $187500
výplaty
A tak dále a tak dále Všude
tentýž poměr Celkový průměr ne
ní ani 25 dollarů měsíčně Počl-táme-li
že někteří vydělávají ve
skutečnosti dvakráte tolik nel eo
obnáší průměr poznáme jaké pla
ty asi dostávají ti "nejmenU"
Vládni statistika udává L atoji
Klčnost tuua uhlí 75 centů na
hoře připravená k nakládáni do
kar My za ni platíme $1050 sa
anthracit a od $5 do $9 sa uhl!
měkkého r Omne Kdo je te
ruadill —
MůJe miti nikdo ta ilé ubohým
uhlokopů m I s bráni le bojují
(novu a lnutu ia libké právo na
itvot v odinťnu ia práel pH nli
dávají drtin' v fcbkit ovl li vety tl
kdyby nvinUňý yim
týdn ju „t j aiji „44
d ta avixt prái-i
Při Um miusIiho ttvilitl I uMi
ural výroUm iádako průmysl 4
kt4tiln ale darom pMrly To
)W fmmiry ktoré volají aipra
b# al UtříUU jiné
IV