Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (April 3, 1912)
Strana 8 POKROK DNE 3 DUBNA 1912 POKROK PUBLISHING CO vydlva POKSOK ZÁPASU a mírtai vydáai W Oote pro Salin okxeo Neb v Scauy Ur a Clarkaon pro Colfax okri Nob ve Wiloon Kun pro stát Kuní v Codar Bapiós la pro otát Iowa v Bt Pud a Miaaoapolia Mina pro itit lf inMotu a ▼ Tyndall B D pro státy fxrath a Norto DakotB Píodplatni: řro Bpojoné 8t4ty S1JJ0 Pro Kaaeeu SU00 Do Evropy $150 roině Záoilky peaéiní dějto M pomoeí po alnfoh noukázak (UoBOT Otům) OX ffwnicll poukázek (ExproM Money Uideit) bankorních poukázok (Bank Dnít) anebo v rogitrovaa dopise OMiamoJoto U oo preoionoTaai oj tnrou i dotoo adresa Dopity s krubft ttoaařotva ochota o třejní Mul Lýti lulné paaaé bos SaiyaJu oékobo ooobué poikoditi a po é#painy plným jmouoin aí ji ma býti r mďakei utajoo anebo dopiwm oe- oetojníno Každý dovede býti reformáto rem dokud reforma nesahá do je ho vlastni kap? Kdo i va nečekal že po odjezdu hraběte LueUowa strhne se národ ní škandAl — zvedněte ruku Lidé kteří šmahem vše odsuzují t každém veřejném člověku vidí darebáka a zloděje svět u nich jedním velkým kriminálem plným zločinců — tací dívají se pouze do zrcadla sami na sebe Svět se jim jeví takovým jakým jest stav je jich vlastních srdcí a myslí o Došlo to již tak daleko že bu de Wall Street ukazován při kaž dé příležitosti af se jedná o co koli jako vyřezaná tykev t rozsví cenou svíčkou uvnitř f Pro lamé volání: jsou v tom zájmy Morga novy nebude brzy náš národ chopen učiniti jediného kroku — Oasopisy které nedovedou níe než hlásat o posicí vždy a proti všemu mohou dojiti Časové obliby u lidí fanatických a předpojatých ale ne n těch kteří čtouce myslí a k to mu myšlení užívají svého vlastního rozumu o Porota amerických občanu tí nala že majitelé jatek tím že e dohoduji o společných svých zá jmech nepašou žádný kriminální xločin V kruzích vládních i ob Janských byl tento rozsudek při jat nevolí Proč T Tito soudci z lidu dobře pochopili že odsouze ním jatečních baronů postavili by obrovskou překážku vývinu olx:ho du v zemi Pak by zdar obchod nika měl v zápětí nebezpečí krimi nálu a co nejhoršíbo byl by nejhů ře postihl dělnické organisace kte ré jsou na témže principu zbudo vány vzájemného se dohodování o svých společných zájmech Každý člověk a tudíž i kapitalista má právo na svobodu jednání pokud jím zločin S nebrání jinému v po stupu na téže cestě Rozsudek "vini" nad jatkáři byl by býval pouze sítí do níž by se bylo lap lo v zápětí organisované dělnictvo Jen buďme spravedlivými i ku svým oponentům a jen tak si poji stíme spravedlnost sami pro seb o Některé časopisy brojí proti zl konu právě kongressem přijatému kterým dává se právo presidentu parolovati na doživotí ve spolko vých káznicích zavřené zločince po uplynuti 15 let Tresty zákonem stanovené nemají býti povalovány za pomstu společnosti lidské nad provinilcem ale ochrana proti zlo činům a příležitost jk-h pachate lům vrátiti se k řádnému životu Kársoee jenl se 15 let v káznici vzorné ehoval naučil se tasí zíti jko člověk naučil se tam vydělá- váti si ehléb prací rukou svých laslouli si aby tnu byla svoboda vraVona Zikoo přijatý napraví 1 uu4 býti po 15 Ifterh káraoee propuetČA ala můio jVetli ai toho jualoulí a ta jVétA poue na rt le který lte kdykoli odvolali kdyl m proptietAne ukáJe nehod ným ruilueti To jrt tklon lidsko st i i čaeopny které jej e hrotuji fclieajt {HNMtu j#l Irova tak vbu slolinu easaéaa jake dal-C-h jVhu atýea sákeaUfrh alaUl H e Sa čm tX břVama pipaBa sám pastilka arei Jsa Aee Komenského učitele národů a nej známějžího Čecha z historie naSe ho národa Jméno Komenského je známější světu než kterékoli Jiné z našii h dějin Moderní doba která vynesla kulturní snahy na roven snahám náboženské reformy dává Komenskému místo jež mu prá vem náleží dm více bude pokra- čovati kultura národů čím více bude ji svět stavětí před snahy ji né tím zářněji bude skvíti se jmé no Komenského mezi národy Ja ko zakladatel našeho moderního školství patří Komenský nejen nám ale lidstvu vůbec a to jej stále více a více poznává a záro veň uznává Jestli jest v našich dějinách varné jenž národu naše mu zjednává úcty a vážnosti svě ta jest to na prvém místě Komen ský Na nás jest abychom s ním seznamovali stále ty kdož dosud něm nevědí neb nepostřehli jeho významu Cím vzdélanějní stává ho svět tím slavnější stává se jeho kvelá památka o Skoda opravdu škoda našeho líoowjvelta že se uechal strhnout! do politického boje — za sama se be — a svou ješitnost Při svém návratu z Afriky uvítal jej ame rický lid jako žádného občana před tím a v zápětí porazil každé ho kandidáta o jehož zvolení se Roosevelt zasazoval V tom právě sa jeví síla a vyspělost americké ho národa která jest nejbezpeč nější zárukou existence naši repu bliky Kdyby lid Roosevelta seta více miloval když jde náS občan do volebního osudí a začne dčla- ti křížky na hlasovacím lístku ne nechá si zastrkovat! do lokte od nikoho ani ne od svého zbožňova ného miláčka Roosevelt to mohl poznatí před dvěma roky ale zku šenost ta jg nepoučila že ani on není pánem svrchovaného arnerí ckélio lidu Lekf-e které se mu ny ní dotává setře valně pozlátka z nimbu jclio slávy fekoda věru škoda že Roosevelt neodejde do historie našeho národa jnko jedm z nejvřtšíuh mužů jaké kdy Ame rika rnla Jeho chyba jeho ško da o Co každý z nás očekával přišlo tak jisté jako vůbec každý národ ní skandál Zase znějí bubny a do boje volají válečné i jiné trou by liratri pojďme se bít Jedni za svymí komandanty prolí ' ne věreekým odpadJíkúm" druzí za svým papežem proti "černým tmářům" Vždyť jsme přece vši chni Čechy byli jsme a bohdá bu deme Tak do tohol Začaly se tro- hu mezi námi jasniti kalné vody — a proto je třeba zase pohnouti na dně bahnem by se lépe lovilo Business is business Bychom ne byli jovažováni za Ephrairaítské musíme také říci své "Shibboleth ' Vaše stanovisko jako jsme zauja li vůči přednáškám hraběte Luet zowa jest jasné a trvalé Nevidí me příčiny pro5 bychom je měli měnit nebo z něho tatupovat Na dujeme se že čtenáři naši sdílí námi podobný náhled Hrabě Luetzow sem nepřijel jako kato lík nevěrec svobodář nebo prote stant ale jako historik a učenec Historie může býti jedna a ta mu sí býti PRAVDOU Tu hrabě Luet zow muvil a jakékoli tvrzení opa ku jest za vlasy přitaženou lží — U by byl katolíkům křivdil je prostě — lžt Odporné slovo ale nevíme o lepším aby situaci vysti hovalo Zvolil si ku svým před náškám nejslavněji! dobu historie české a ta není lichotivou biersr ehii On a ním kaidý upřímný a uvědomělý Cech nechf jeho ná boženské názory jsou jakékoli u- znava Jiříka s Poděbrad n ntj lepého a v pravdě jediného po ctivé cVakého českého krále a pro to o něm jako o takovém mluvil Některým lidem je mileji sv V4 lav nebo Ferdinandové — to ie Je jich vM řádný ani hrabe Lu4 ow neuplri lánluhy vtaaUowkých nWI a minulého sI1h1 o vikHU- ni ěVakého nánxU Téeh tichých tnlivý prai-ovníků na rhudý h atrčBýf h farách Ale siří j#jieh áluh nrmi právo se přikrývat! kaidý jrn proto lm J#t také kalo lU kým kn'iu Joel I moai aimi v Amirke kU l#kfrh vlaaUo- 'kýrk kaílí kuH miluji pravdu IVhybejVwo lm oni eoukM s hnttUm pMtnÍtti proti rmtui lkám krahllo Ittetsewa V Ur tatal pollo aalrho nlhlntu jlk výfeam jm nftll pM Hm% p volaných amerických kruhů Po znají jasně že protest jest pouze důkazem náboženské nesnášenlivo sti jistých tříd Historická pravda se žádnými protesty umlčeti nedál Hrabě Luetzow ji nepovídal ze zá ští neb předpojatosti proti nikomu proti žádné církvi ani třídě lidí — Jak jsme pravili business vyžadu je aby štvanice neochably a "za dáci" kteří komandují přetuhova čku provazem o náš český lid v Americe komandují do boje Tak af se bije k vůli obchodu straníků' ten kdo k tomu má chut My ne LIDSKOST NÁM KÁŽE ZAKRO ČITI V MEXIKU Dosud tane nám v paměti roz rušeni myslí v našem národě a no vinářský boj jaký so rozvinul když se jednalo o zakročení Spoj Států na Kubě Co bylo přestátí ubohému McKinleymu jaká obvi nění byla vrhána na jeho hlavu a co tu bylo křiku: "jiniroismus" Mark Jlanna trusty Wall Street kde jaké strašidlo vytaženo před lid a štvanice byla tak nelidnká že ubožák president celé noci cho dil po svých tok ojích v bílém do mě s hlavou skloněnou a div že neklesl pod tíží útrap a štvanic A přece chtěl americký námi vykonat! zakročením na Kubě pou ze svou lidskou po"innost Stalo sel Maine rozhodla Když rozplynul se dým na po lích bitevních — sfšla před námi Cuba Libře a americký národ na- W MOROAN KMWTKJl NAVlUTJI SK S RODINOU 7 PERMlfi DO SVÉ VLASTI i iK°% % Před krátkým časem přinesli jsme v našem listě článek o po měrech v Persii a zprávu o prácikterou pro zemi tu vykonal Ame ričan W Morgan Sbuater Rránil seta a Persii dosti dlouho pro ti intrikám ruské diplomacie než musel podlehnout! a ustoupiti když Anglie za talíř šošovice nechala se koupi ti od Ruska a dovo lila vládě carově rozšířiti "sféru" svých influencí až na Teherán Shuater opustil Persii a vrátil se do Kjoj Států Na našem vy obrazeni vidíme jej a jeho rodinu po přistáni v New Yorku Bý valý správce perských financi prohlásil že jest otázkou pouze 10 let a Rusko stane u perského zálivu anektuje zemi a bude míti o te vřený přístav v Asii zrovna u Indie Tím nabude 1 nadvlády ve vnitru Asie Jsou pouze dva činitelé kteří zabraňují Iluaku aby s stalo pánem celé Asie a to je anifli-ká Indie a republika čínská Rusko jest u brány obou a jeho špinavá diplomacie ncštltl se niče ho kde jedni se o podrobení jiného národa jod Žezlo samovládoe v Petrohradě Pani Shustrová prohlásila i nebyla nikdy v ne-bezjM-ti za svého pobytu v Teheraai ale ie zakusila za bouří do sti stra hu o svého tuanžrta Po mi týdnů uvyšla ani ona sni dítky ze zahrady která obklopovala domek v &ěml bydleli vždy s hrdoati můle pohllirtl ni svůj řin jemui není rovno v hi storii lidstva aby M jden niro krvárrti RrtU'ně M HdWltt ná- rnda jiného Stva bylo po vilce a Kil! plny přIadly nim jii tu bylo nové triullo! "Imprrialitmus" 7ik- rrpubliky rUařstvi konina n hav# prNíi trnta Výl'd-k the byl — Cil4 a tratfiťki ainrt jaHlnohe i rjUrhrinjU-h mulů jaký kdy bíval lUlém dal Aid tatii troifwlio nnaaiaviU MMipUy vo ilvaat proti aaU %U- k vůli niipbám FKu MJm f" stala a lotarnřiif m tUm krUm al akutrlftý jinftitotaoa sija Dnes po 12 letech těší se ostro vy Filipínské větší svobodě než naše vlastní stará vlaat za mořem pokrok jaký učinily za americké okupace jest až dosud neuvěřitel ný Z malých domků obecných škol na ostrovech začíná vycházet! nová penerace která jest připra vena chopit! se sama vlády a řídi ti osudy své země A již přichází kongress aby jim nabídl samo správu na 8 let na zkoušku dal jim plnou příležitost vycvičit! se v demokratické vládě lidu lidem pro lid so slibem ukáží-li se ji schopnými že Strýček Sam pomů že jim vztýčit! vlajku filipínské republiky a bude ivou silou a mo cí nad ní Míti aby ji nebylo ublí ženo Vzdor tomu nevymizelo slovo "jingoismus" a časopisy které nedovedou nic jiného než trhat! obviňovat! podezřívat! a odsuzo vali každou snahu "své vlastní ji mi zvolené" vlády vystrkují své strašáky dále obyvatelstvo Porto Rica bylo přijato mezi nás na stejném a ro vném občanském právu s námi — Jeho delegáti zasedají v kongres Hti a pomáhají nám svými hlasy na vrhnout! kandidáty presidentatví liiihlinu "imjHiriiilisirm" praskla a místo něj slaví vítězství Šlechet nost lidskost a humanita a z ní vy plývající svoboda Zaso z těch ma lých domků obecných Škol na Tor lo Jfb-u vycházejí nadějní nadšení a věrní občuné této ne j větší a nej svobodnější republiky světa Jlawajako mi svou territorUl ul samur4vu iv volená sistup e# i souttee srovoa jako Kiliány a Porto IHeo krok ia krokem o- kraétri taiunt lid k úplné samo atatnotl — a přoee neustali štvi éi vtdatt até oMlbrtté i Mjitigoi iuua" Dum stoji et imriký uáro-l jřwl sítu t jaké mu byl řrUU pM 12 Úly pM laUnvnrl na Ku)4 Sitiuvi iuu!mU jté data ko hril V samm nelna atmenKl st oima kalvhtt vujka itrhrivi m krvavé drama pft alwl 'iHvolilA baala Julilmk4 a ban ditů pruléi A křvv atfK %!athik bratři a ok i whVim kuM ava tlaiř Nynější situace v Mexiku není žádnou revolucí žádným bojem vlastenců o práva lidu ale anar chií lupičské roty Poměry v Mexiku jsou neudrží telné a není ne j menší naděje že by tam vůbec kdy revoluce skončila jestli nezakročí některá moc jiná To mohou a smějí býti pouze Spo jené Státy poněvadž- doktrína Monroe-ova nedovolí abychom tr pěli mícháni ao evropských mocno stí do záležitostí amerických re publik hceme-li aby tato dok trína byla pro dobro západní po lokoule pak máme též s ní povin nost udržet! zde pořádek nebo a lespoň zastavit! tak hnusné a re publikánskou formu vlády před celým světem zostouzející poměry jaké panují v Mexiku Zde se ne jedná o kajitál ale o tamní ubo hý lid jenž trpí nevýslovně — hů ře než trpěli Kubánci za vlády španělské Dobrodruzi banditi a lupiči organiaují jednu revoluci za druhou vraždí své vlastní lidi ne v otevřeném bojí ale zákeřně Mexíkán jest jen tehdy hrdinou když míří na svázaného peona jemuž poručil dříve vykopat! si hrob Ani se nejedná o udržení vlády Maile rovy neb jakékoli jiné osoby ale o jořádek o dobro lidu tamního Tyto joměry nemohou tryatj dlouho a my budeme nio rálně nucení překročit! Rie Orán lo a zastavit! hnusné krveprolkl před našima očima Trvalo již tak jako tak déle než jsmp je rnčlí tr pěti Wall Street Morgan a kap! tál mohou z toho vytloukat! zisk jako vňbee dovedou Ze všeho af děláme to nebo ono ale k vůlí nim nesmírní? ziornínati také na lid skou povinnott Nynější revoluce íwvede se za žádná priva lidu a- le pro loupež a zisk poražených kandidátů a efižádoslivýeh sobců Měsíčník "Pacific Monthly" vy slal do Mexika svého zástupce který se zdržoval d 1AÍ dobu mezi tuk zv americkým plukem "osvo boditelů" a zprávy jaké podal o řádní těchto dobrodruhů samých to vojenských sběhů uprchlých kriminálníků a deserádů ze Spoj Států jsou až hnusné Co vyprá- i o " vlastenectví" mexických povstsleckých generálů to převy šuje ! zprávy o řáděn! řpanělu na Kubó jiřed fiaši intervencí Ny nějsí revoluce v Mexiku nemá do celil co dělat so svobodou a osvo bozením lidu Ona jest krvavým ujařmčním chudiny peonň 1oujh ží a jejím cílem zmocnění se úřa dů a obohacení několika dobro druhů jednotlivců Měsíčník 'American Magazíne' přinášel před několika lety flan ky ' pod 'ohlaveiiím ''Rarbarské Mexiko" Vláda Diazova žádala tehdy aby naše vláda uveřejňová ní jich potlačila Když Maděro vypudil usurpatora a sám vlády se ujal byly tyto Články prohlášeny a uznány za pravdu Než vypu zením I)iaze a jeho úředníků lidu mexickému nebylo v ničem pomo ženo Naopak nadešly mu doby ještě horší J cl n a revoluce násle duje druhou a i kdyby se některé mu z přítomných rebelských vůd ců podařilo Maděru vypuditi a zmocnit! se vlády druzi povedou válku dále zase proti novému pre sidentu To jsou poměry neudrži telné — a lidskost nám káže aby ehom jim učinili konec — "Jingo" slyšíme volati ty samé zásadní odpůrce všeho Naše vlá da by již dávno byla zakročila kdyby nahrála u nás politika ve všem hlavni úlohu Úspěšná válka Siam'lkfin a sklamáni před hnědi drmokratů o imperialismu pomohly republikánské stran k ne jvftil moci a oblibě v mawách lidu Kdyby místo republikánské ho presidrnta bydlel v Rílém do ni demokrat jíl dávno byl by drmokratirký kongres ve jména lidskosti komandoval nal v o jak o pKa lib (iramie AU takto jen t Pdt!ikýfh příčin volái "Ne — elo-o to j-n Wall 8lrrt Morgan a trusty — " Na tohle lidé nb raduji rhnl a vřri kal Umu kdo m alovy trtul ilrU oháuíl IW r-ku 11 kdyl Ttxai ne mohl d I anilvti tyranii rootl fkeu S)sjra4 -Stály hri odkladu íakro'it a p 41fo vyrvaly Te ta Smí IoW Arit4fcU VmU řondi a é4t tVlurada 1'tak a N#ady drápA motkkfho jařma Maji elity ty dn Me litovat t Maji éktt ittati Swjné Htá Iv Vrut třfls aby ♦Ipejeal Htáty zabíraly více země a docela jsme proti tomu abychom anektovali a přijali mezi sebe Mexikány Náí národ má morální povinnost pomo ci tamnímu dnes ještě neschopné mu lidu aby si zavedl spořádanou vládu přestal se mezi sebou rvá ti ale usadil se ku klidné práci v míiu a pokoji Sami toho Mexi káni nedokáží nikdy Někdo tam musí jiti a udělat mezi nimi pořá dek a držeti nad bandity důtky tak dlouho až se naučí ctíti sami svých zákonů a až poznají že je dině v práci míru a pořádku leží jejích spása a budoucnost jejich země D HROZÍCÍ STÁVKA AMERI CKÝCH UHLOKOPÚ fcStávka anglických uhlokopů bu do podle všeho bkoněcna během tohoto týdne Hladem donuceni vkládají uhlokopové dobrovolně zpět své šíje iKle jho které jest tak nesnesitelným Že je až k zou falství dohání Vše ztraceno Houdobně s touto zprávou o konci sUvky v Anglii dochází zvě sti že naši američtí uhlokopové vyjdou na stávku dnem 31 března a že majitelé dolů odmrštili učini li jakékoli ústupky Jest v Americe mnoho lidí kte ří nepohlížejí příznivě na časté stávky uhlokopů a mnozí mají do cela za to že jejich unie přehání a Žádá více než je spravedlivo — Tomu jst právě na opak Jestli se děje vo světě někomu bezpráví jestli jest někdo moderním otro kem pak jsou to ubozí uhlokopo vé Nemine dne aby neoznamo valy časopisy neštěstí v dolech které sí vyžádalo za oběť sta ži votů rozmnoživši opět tu dlouhou řadu opuštěných vdov a ubohých sirot v největší bídě a bez pomo ci Uhlokop sestupuje denně do hrobu a neví zdali vrátí ae zpět í kdyby práce již jest mu vyko návali byla přiměřeně placena jako že není risiko jeji [Hčívá cele na uhlokopů a jeho rodině — On nedává zaměstnavateli jen své svaly svou práci ale i svůj život Jak jest za to odměněn to může me nejlépe poznati z vlastního do znání majitelů dolů kteří dali do veřejnosti kolik dělníků zaměst návají a jaká jest jich měsíční vý plata Podívejme se na ty zajíma vé cifry a pak posuďme mají-li uhlokojKivé právo domáhat! se le pší mzdy Společnost Phila & Readíng o péruje JOB dolů zaměstnává 27 000 dělníků a jich měsíční výplata podle údajů časopiseckých obnáší? $000000 měsíčně Vezměte tužku do ruky a počítejte kolik to při jde na jednoho průměrem za mě síci Všeho všude něco málo přes $22 Lackawanna má 54 dolů v nichž pracuje 18448 uhlokopů a těm pla ti společnost za měsíc 375000 tedy ai $20 měsíčně jednomu Lehigh Valley v 73 dolech za městnává 13462 lidi a její měsíč ní výplata jest $26500 asi též $20 jednomu měsíčně ve velkém průměru Delaware a Hudson s 51 doly a 12411 dělníky vyplácí měsíčně ♦2C2R00 Tentýž poměr Pensylvania 27 dolů 10174 děl níku s výplatou $225000 měsíčně Lehigh & Wilkesbare mi 44 do lů v nichž pracuje &880 lidí a ti berou měsíčně dohromady $187500 výplaty A tak dále a tak dále Všude tentýž poměr Celkový průměr ne ní ani 25 dollarů měsíčně Počl-táme-li že někteří vydělávají ve skutečnosti dvakráte tolik nel eo obnáší průměr poznáme jaké pla ty asi dostávají ti "nejmenU" Vládni statistika udává L atoji Klčnost tuua uhlí 75 centů na hoře připravená k nakládáni do kar My za ni platíme $1050 sa anthracit a od $5 do $9 sa uhl! měkkého r Omne Kdo je te ruadill — MůJe miti nikdo ta ilé ubohým uhlokopů m I s bráni le bojují (novu a lnutu ia libké právo na itvot v odinťnu ia práel pH nli dávají drtin' v fcbkit ovl li vety tl kdyby nvinUňý yim týdn ju „t j aiji „44 d ta avixt prái-i Při Um miusIiho ttvilitl I uMi ural výroUm iádako průmysl 4 kt4tiln ale darom pMrly To )W fmmiry ktoré volají aipra b# al UtříUU jiné IV
