Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (March 27, 1912)
Struna 8 POKROK DNE 27 BŘEZNA 1912 POKROK 1'UBLISHING CO Rtiitai vydáni f Oeta pro Baliae okres Neb v Scbny úut a Clark ion pro Oolía okrea Neb tt Wilson Kana pro atat Kaiwaa Olar Bapids la pro atat Iowa ▼ 8t Faul a Minneapolia Mioa pro atit MinnMota a v Tyndall 8 D pro atity awotk a Nortk Dakoto "~ Předplatné: v© Spojené Státy 4150 Pra Kanada iíOO Do Evropy #160 roiai Záailky pen&iní déjtel M ponsoeí po stfaicb poukawsk (Money Ordara) ta reasnicn poukázek (Eipress Money Udere) bankovních poukauk (Bank Liaít) anebo t ragiatroranám doplao OtoaiDujte li avé preetíbevaal udej te ttaroa i botou adresa Dopíay z krubft étenařatra aebotai a Mřejnímo Muai býti aluiaé pean boa iouyalu někoho osobné poškodit! a po itpasny plným jménem ať jii má býti r redakci utajeno anebo f dopisem oto refejněno 5 Březen ae dostavil jako lev a jako kozel (bock-beer) odejde Pomalu budou muset býti na tě baloty vázaný v knížky a volič dostane k pokřižkování celé City Pircctory V Portugalsku se osvědčuje pra vidlo že republiky jest snadno zařídíti ale těiko udržeti 8 mo narchiemi je to naopak Naši političtí kandidáti se jíž prohlásili pro všechno na světě — teď by e mři ještě některý pro hlásit pro jaro a modrou oblohu Naíe aufražístky ne raději dí vají skly do výkladních skříní na jarní klobouky než aby skříně rozbíjely jako jejich londýnské souvěrkyně r Pořekadlo: "Nositi uhlí do Newcastelu" stalo se světozná mým ale jestli angličtí havíři se trvají ještě díle na stávce — i o no pozbude své moudrosti " Roosevelt má v Americe milli ony a milliony ctitelů kteří jen k vůli němu samotnému — jeho jménu jak je jednou budou po tomci vyšlo vovati — budou hla sovat! proti jeho navržení Roosevelt prohlásil že přijme nominaci když jej bude lid po třebovat Každý uznával upřím nost jeho dobré vůle Ale Roose velt nyní vystoupil na politické kolbiště aby si nominaci tu vybo joval — a to je docela jiná věc — zcela jiná propoeice Vlastenectví láska k vlasti jeat oheň: jenom někteří jsou uhlím dřívím které boří druzí však a o statní buď se jen při tom ohni shřívají aneb si jím svítí aneb si při něm kaší vaří aneb i dýmky a cigáry si zapalují — pravil o nen neznamenitý mudrc ale mno zí neporozuměli slovům jeho Havlíček Kdyby se hlasovalo o obdiv a uznání dostal by Roosevelt v -A-merice devět hlasů z deseti ale zde sa jedná o nominaci presiden ta který bude státi u kormidla naší vlády — a to co Roosevelt slibuje a kormidla dělat jest ai přilil na poválenou než aby mas y lidu jej milující a obdivující hrnuly m slepé za ním Roosevelt nedibuje le bude dělat v budouc nosti jako dělal v minulo ti — on hlásá zcela nov ide a ty rauai lid napřed dobře uváiiti nei ta tvým miláčkem nkoH do vody Byl Abraham Lincoln ks viemu jr&tŠ prorokem své stmít V své Mi před Lyceem mladíku ta Kpfingfield promluvil tento veli ký mul následují-! slova i "Ji litth a palčlvoat k věhlasu a ílavěk takový joj dosáháš j-ať li jet to vabe moín Neol to nemoiným U raoti nimi povsta nou Um 61 lasu mult kuM vfaut 1 geaiilnoat kur 4 spojena U J44oU jeM éaAi ailnott Mpaoutl do aJvyt£k atuptti A al ta kový pKM Pk j4 aíly Iktt pod a4kom % vlinU tpjaýfc ay aaoriaUi jok Vlila UAt Jat kUl phdmilrm tsJi jrj lUklvatl lAI atoja chotně dobra nebo zla až nezbude mu ničeho k budování dá se do boření Zde jest případ nejvyšší ho nebezpečí" — Viděl duch vel kého Lincolna v té chvíli — Roose velta! Kdyby dnes Lincoln žil nemohl by lépe vystihnouti situ aci Americký' národ který vysvo bodil Kubu z hrůzovlády stálé re voluce bude asi nucen v zájmu lidskosti udělati krok přes Rio Grande a spořádat! mexické hrdlořezy kteří svou krásnou vlast udržují ve stavu anarchie Když již jsme přijali na sebe povinno sti "policajta" zfipadní polokou le konejme svou povinnost jako muži Nynější stav v Mexiku je neudržitelným a není ani porny Slení že by Mexikáni sami dove dli zjednat i své zemi klid mír a pořádek Amerika od Mexika nic nepotřebuje a také od něj ničeho nechce ale v zájmu lidskostí v zájmu reputace republikánské lí dovlády měly yby již naSe pluky nastoupit! cestu od severní hraní ce Mexika až k jižní — odebrat hrdlořezům zbraně a kudly — vsa dit jim pár na tu část těla kam se nejlépe hodí — a dát jim na srozuměnou Že si musí hledět na dále príee a ne revoluce kterou Strýček Barn děle trpěli nebude ve svém sousedství Ti kdož jsou proti intervenci mají k tomu podstatné a vážné příčiny — u znáváme Že zakročení nebude pro nás ničím dobrým — ale jest zde jeitě jiný činitel — a to jest po vinnost — která nAs dříve nebo později donutí k překročení Rio Grande První revoluce byla pul vlastenecká pfil banditská ny nějM jest čistě banditská a kaž dým východem slunce padají ku zdem postavení ubožáci před pu škami vraha Jestli se někdo do mýšlí že jsou MexikSni hrdiny ten jest na ornylu Vrazi jsou to — bratrovrazi — kteří se bijí na vzájem bez příčiny — jen o lup bandity Pustit pár plukfi Strý čka Bama přes hranice "greazro vé" zahází zbraně do meskýtu a poběží nejbližří cestou domů VČEOBECNÁ DRAHOTA ŽI VOTNÍCH POTŘEB President Taft zaslal kongressu poselství kterým se doplňuje o no {xxlané dne 2 února v němž president odporuěoval mezinárod ní vyšetřování příčin zdražení ži votních potřeb které jest všeo becné po celém světě K druhému poMelství přiložil president doku menty sebrané našimi konsuly v cizině které podávají zajímavý ú kaz jak cena životních potřeb všude stoupá nepoměrně rychleji než stoupají dělnické mzdy V Anglii od roku 1898 do roku 1010 vystoupila cena potřeb život ních a hlavně potravtn o 195 pro centa kdežto mzda byla zvýšeua o 111 proe Ilaty zaměstnanců na drahách ve Siojeném králov ství velko-britskérn byly zvýšeny za ten Čas jen o 73 proc Konsul v Southhamptoně oznamuje že za posledních 5 let zvýšena tam byla cena masa vajec másla ovoce kávy čaje cukru a obleku o ce lých 20 procent Zpráva ta zaklá dá se na cenách velkoobchodních Výpočty eo-operativních druž stev která kupují ve velkém a svým členům prodávají bez výdél ku ukazují že za pět let živoby tí se zdražilo o 13 a jednu třeti nu proc Konsulové v Ha vru a v Lyonae ve Francii podívají statistiku která vykazuje prakticky tytél ci fry jako ona z Anglie pouze cukr a ryby ra posledních pít let se ve Francii nezdraiily Americký konsul v Berlín! po dal tvou zprávo která jt je&ti daleko horií nt-J a Francie a Au trlie § nětneťký dělník plaU dnu ta sé íivotnl potřeby průměrná o třetinu vlet nei platil přrd p& ti lty Konaul v Amsterodam poalai výkaJ jenl okuujr odral-ní li- vrtních potfrb v Itollatwleku sa poairdulclt 13 M od Id al do W procent Nejiaj1mavJU itstl zprávy jeat virůst eorálÍat-k drul#tet potrafnth v Aarltl kUtě nuiji tJUluku i U li iaflkkáMtl iUl nlkn 'byt eKUb d 14 míry slra iea jako j#ho kratm a tropaa pevalnf £a'Jtek ilrulotov v At flit datj# m do rk IM% Idy prodala ovým Členům zboží za sedm millionů dollarů a vydělala přes $800000 Roku 1898 měla tato družstva již 2701000 členů kteří v co-operatívuích obchodech své životní potřeby kupovali a si ce prodáno jich v jmenovaném ro ce za 575 millionů dollarů a zisk více než 50 millionů dollarů byl rozdělen mezí členy podílníky — Nebyla to však samá obchodní družat v a nýbrž i družstva výrob ní zemědělská která společně prodávají společně do trhu zasí lají a oď nichž městské co-opera-tívní obchody kupují výrobky pří- m bez sprostředkovatelů a vel koobchodníků Hospodáři angličtí dováží své výrobky do skladišť co-operativních kde je skupují zástupe! městských obchodů děl nických Ale nejsou to iouze děl nic! pracující za denní mzdu kte ří si založili své vlastní obchody nýbrž í úředníci a vládní zřízen ci Tak ku př poštovní zřízenci v Anglii maji svá obchody a zřízen ci železnic kupují v jiných jimi samými založených v nichž každý má jakýsi podíl v základním kapi tálu a bere podíl na čistém zbku kromě výhody h: sc mu prodává zIjoŽÍ za cenu skoro nákupní (operativní sdružování v An glii neomezuje se jen na nákup životních potřeb ale ' na pojištěni a na lékařskou pomoc atd atd — Hpolky sí zjednávají svého léka ře který členy ošetřuje za jistý roční plat Spolky ty vydávají celou řadu svých vlastních časo pisů z nichž jeden má docela 400000 odběratelů Obchod založený vládními zří zenci v Londýna a nazvaný Civil Service Store za minulý rok udě lal za 50 millionů obchodu ale ten neplatí žádné dividendy jou ze dává tu výhodu členům že mo hou tam nakupovat! za skutečnou enu zboží a výlohy vedení ob chodu Také vojsko a námořni ctvo si jíž založilo své eooperati vní obchody Občané londýnští kteří pozna li Júí obchodnic! uhlím rychle bo hatnou založili si co-operalivní družstvo které má na tisíce členů a let dodávalo těmto uhlí od 80c do $130 na tuně levněji než zač bylo prodáváno obchodníky President těmito dokumenty ruiží se kongressu ukázati pro spěšnost svého návrhu o svolání mezinárodní konference kde by jednak zjistily se příčiny draho ty ale též odporučily prostředky kterými by jím mohl lid Čeliti ' D O TÉCH KDOŽ CIZÍMI PENĚ ZI VLÁDNOU Trusty užíváme-Ii slova toho v legálním a ne v eoiloquialním slo va smyslu jsou tak staré jako korporace a monopoly Podobni jako korporace jnou nezbytný v civilizovaných zemích podobné jako ony vedou k monopolisaci Pod jménem "uses" byly tyto kombinace známy již za středo věku v obchodních střediskách staré Evropy a za anglického krále Jindřicha VIII bylo proti nim zakročeno ostrými zákony — Přestaly ale jeo na čas Doba a rozkvět obchodu a průmyslu vy nesla je znovu na světlo pod jmé nem trusty Trust povittane tenkráte kdyi jet jitý majetek patřící více li dem svěřen do rukou jednotlivce aby jej spravoval ku prospěchu všech majitelů Tento případ mů že se státi a stává skoro každému člověku buď při přenosu majet ku nebo při správě obchodního interensu pro osobu tMl Ku přikladu ti možný člověk kdyi pozná ie jest iivot jrhn na aklonku a Uznává fa jeho vdova a děti nejmu schopny starat! m o majetek který jim iaer4 přV ne tento přrd avnu smrti na do brého alehtivéhn přítele aby jej spravoval pro dobro jeho po (Aatalýrh Původní takové uHti rt majetku nileJLi-jl Jbo amhl tl il spočívalo jen na mor 41 n Ir h o blirarírh áptSlIéhajUtb Udn mu aiknnu al sáhy audy t hopl ly vrrbntKo dnattrn a Aaatat m právy vJfcneekJla majetku v jedni jklieU)bl bnall ttaaá qidty" to jot a eekranu tijH pfwtaveid ěiovika jeal aie %4 na majetkem v itfm jmlno ala pro Moby jiná majetkem který f plitém alavi aeyalN jem nepatři bylo ttrei vysloveno t no soudy Ty jej drží zodpověd ná za jeho správu a žádají před ložení výkazů a účtů Pří vzrůstu kapitálu a rozsahu obchodu kdy majelnické právo velkých podniků nalézá se v ru kou tisíců lidí kteří považují je pouze za in vest ment a uložení pe něz počet takových svěřenectví čili trustů vzrostl do míry obrov ské Lidé se účastní obchodu a průmyslových podniků pouze svý mi pť-nězí které do něj uložili a le nemají podnikem jinak co dě lat} — Hníž mu rozumí neb se jej činně siíčastnl Lidé kupují akcie všech možných podniků a několik lidí spravuje a vládne podnikem za všechny ostatní podílníky To je trust — důvěra Ačkoli jest pHrozeno že vši chni podílnic! hledí k tomu by podnik a s ním jejich finanční in teren byl spravován lidmi pocti vými přece jen příležitost k vlast nímu OHobnímu zisku a nabýtí moci jest u každého člověka tak moi jié Že sotva našla by se jed na korporace kds by důvěrou po ctění a v čele jejím stojící jedno tlivci neužívali svého postavení ns prvém místě ku svému vlast nímu prospěchu Příležitost k o bohacení se Ježí v dosahu rukou takových Jídí kteří spravují cizí zájmy a stalo m věcí obecnou a dnes i obecenstvem přijímanou jako by se sama n sebou rozumě la že tito důvěrníci representují ftií celý podnik a vedou jej ja ko by náležel jen jím a jích fi nančním zájmům Jelikož lakové pokušení jedno tlíveň jest přílišné a jestli jích o myjem vzejde na majetku jim svě řcfiém škoda bývají neschopni co jednotlivé! tuto nahradit! vešlo ve zvyk svěřovat! dědický maje tek a jho správu korporacím za účelem tím vzniklým které sc zo voii "truMt eompaníes" Takové spravují dědictví pro dědíce zes nulého lbáěe jenž nechce aby jeho dědicové rnohlí n majetkem libovolní nakládat! jelikož patr ně ví že by to vedlo ke Špatným koncům Takové trustovní spolčí- nosti provozují obchod bankovní a investují kapitál jím svěřený a spravují jej pro dobro jiných — Zákon zakazuje těmto společno stech užívání majetku jím svěře ného k účelům spekulativním a tím jsou zbaveny nejistoty — a nebezpečí ztrát Nejsou to jen pe níze sirotčí ale í peníze živých ktří je svěřují trustovním společ nostem aby jím je ukládaly do podniků % půjčovaly na majetek a vůbec obchodovaly jimi Jest úžasno do jak obrovských cifer sahá kapitál kontrolovaný takový mi společnostmi 8 kapitálem pak jde dohromady i moc Majetek věřeneeký i jHníze jim svěřené živými lidmi kteří neznají cesty velkého finančního obchodu a svěří svůj kapitál do rukou kor [orace representuje obrovskou moe při volbě ředitelstva korpo rací neb akcie mají právo hlaso vací To dobře poznal! naši moderní finančníci a proto na prvém mí stě se postarali o to aby si zjed nali kontrolu nad trustovním! společnostmi které majetek eizí spravují a tak nabyli desatero a stonásobné moci než jsou jim dá vají jejich vlastní akcie Morgan Roekefeller llarriman Sehifř a jiní finančnici nabyli kontroly nad společnostmi trustovním! a tak se ocitly ty největší podniky a korjraee v jejich rukou Oni co ředitelové truvtovui srdečnost! mohou vrhnout i hlaay z tMce a tiwfee akcií které jou jim oum svřřeny a tak zmocnitj správy kald velká korforaee a státi před vélem jako majitelé a vládej e lýeh j-dniků v nielii mají ulo íeno je n málo svých vlsatn(-h p něa a někdy jen nčkolik malýeh akejí Takovým pfldetn tmm bil! ar přímí i nepílmn kmit ruly Mnlnik& v riiebi nemají aaral see la fádního finančiJho lájmii f$ 4 Moři tiil sajf ku svétnu tlaatni mu pnwpěVhu l al snadno do inyaiiti thil ae volí wimkm- jim avířenýrh tkril dl feltilt neb tam ibMiatujf lidi kteří i (mě nu abrtilí jjb H fmanidm tá jwftm Mab# flověk a diví k mohl Moffan nes llarriman ftabýii ta kavéko majetku f Hwklae hur! Nlkali AU tím ! imneail haalredy majetku itíř nrkéke) ttltt jj eobalea a Wketl třeba by a U alt! — a to velmi často — na úkor a zká zu majetku jira svěřeného Na východě a hlavně v tamních velkoměstech umírá ročně mnoho millionářů kteří dobře znají své děti a nechtějí jim dát! do rukou majetek který za života nahro madili — a proto jej odevzdají trustovním společnostem Morga novi Rockeřellerovi a jiným aby so o majetek ten starali V zápětí líto muži representují o sumu jím svěřenou větší moc v té které korporaci v níž peníze dědků jsou uloženy Toto se zákonem zastavili nedá Jedině co by mo hla vláda učinili jest zavěstí do zor nad volbám! úředníků kóno reí zabývajících se veřejnou do pravou neb oněch které rnají mo nopol na jistou výrobu a tím vlastně noobmezenou moc nad li lem pokud se týče toho kterého produktu Mohla by k tomu při hlížíti aby lidé kteří sami mají jen nčkoJik skeií nemohl! rozho dovát! o správě korporace a této pak k vlastním zájmům řneužíva- ti 1) BOJ O PARCELOVOU POéTU Doufáme že agitace Národních Oranží nejstarší a nejm vnější farmerské organisace ve Spoje ných Státech bude mít! postačí telný vliv na národní kongress a by jíž v tomto zasedání povolil nátlaku a žádost! lidu a zavedl tak dávno Žádanou dovážku ba líčků pošlou Snad koueějjé uká že se moc lidu sílnčjší než kiw expressřďdj společností které od dávna již brání a dosud dovedly vAíy zabránili v kongressu jakou kolí reformu v tomto směru S pfil míllionem denně čistého zisku snadno se jím to mohlo dařit i Chyba byla také v tom h ze stran obecenstva nevedl se žádný mocný' a orgaijísovaný nátlak ns kongress který by lyl stačil pře vážili vlivy mocné korjiowe Nyní však když Národní Oranže ujaly s této vě-í a přijaly ji jako jednu la vnícb zásad do svého programu a když zvolily předse don Olíver Wílsona z Peoríe ktc rý s celou silou slíbí! věnovat! bojí o parcelovou poštu můžeme sc snad nadílí Jepšíí-ti výsledků V íé vécf učinil invý předseda Národních Oranží náslc lujM pro hlášení "Oranže národní organisace fsrmcrft z 15 států jíž po dvacet let se zasazuje o to aby zavede na byla jsštovní dojuava balíčků a zásilek lak zvaných parcelních Nelze véřítí fa slf která so dotý ká millionů lidí mčja by býti zdr žována zájmem několika jedno tlivců které by tím pozbyly Část svého obrovského zisku Kxpre ní srdečnosti "hájí ovšem svůj zájem ale jich vliv nemohl by sá hali tak daleko alespoú ne ote vřeně kily by se proti reformě ne stavěli také venkovští obchodníci a maloobchodníci vůbec Kdyby tito lidé kteří před časem stavěli se na odpor venkovské dovážce pošty pozastavili a uvažovali jak nesprávnými byly jjieh oba vy před klovážkou [stšty farmě rňm která se osvědčila pro ob chodníky prospěšnou a ne škod nou jít by ustali ve avém no ojsídststnělém odporu Není to ixmižující pro občany meri-ké kdyi jeho vláda dopra ví pro eizí země mezinárodní po štovní zásilky levněji nei zásilku tíže váhy pro své slastní občany jedué poštovní stanice na dru hou! Národní Oranž mají práv! ve Washington své záatupor kteří pracují o zavedeni parcelová po šty Kdyby občanstvo vůbee je bi íájiuy toho ládajl ihned se probudilo i iieěituioatl a kaLlý kdo o věc s zajímá dopsal ivl mu átu'l v kongressu la si přeje aby pro parcelovou oitu hlasoval bylo by riiem doaairiio vltlistvi 75 procent voličů jat přiihivo parrelová doviica a měli by to lierbat vědět svým kon yrrMidkůiu a at-uátorům Jea tnx kn linnoati troebil v(e zájmu a jii toto saaedánl kotigrescu dá alm U ěebo tak i titul Mftba je# a febo a jii tak dlouho maraá leumákima" TI kdoi maji pomiry t Ion freaau prik)a4ujl 4 i4ko paretlovi fnOti atal by m U ml afedu akbtkam je ldyby lat m kl iktstat ft4 Mlmavau Alt ju to výbory jimi j vidy 4 kázán kde je odložen k spánku a kde se utopí Dvoueentová poštovní známka pomůže- více než dloidié mluvení Pište ihned svým zástulcům v kongressu Že si přejete aby se přičinil o přijetí zákona zavádějí cího parcelovou poštu ve Spoje ných Státech jak ji mají již vše chny ostatní civílisované národy světa a k jejímž výhodám jest nái lid tak oprávněn jako občané ci zích zemí pro uěŽ naše pošla mu sí dopravovat zásilky které od svých vlastních občanů k dopra vě odmršCuje přijmouli D DVĚ STÉ MILLIONŮ ROČNĚ ZA POHRB V Vezmeme li tu základ celkového průměru úmrtnost a pohřby na Manhattanu ledy z W millionů lidí ve Spojených Státech umírá jích ročně JJ80000 Podle výpo- vědí a udání pohřební k a stojí prů měrně jeden pohřeb $150 a tudíž celkový náklad nu pohřbení na ších drahých zesnulých ve Sjj Státech obnáší ročně víc než 200 millionů dollarů JoVJnou z hlavních položek v léto obrovské sumě jest dřiví kte ré so spotřebuje na rakve a zako pá do země aby tam shnilo Vlád ní statistikové vyřfvdí že spo třebuje o ročně na rakve v této zemi 1409) 0000 stop dříví Jest těžko pochopili rozsah tohoto čís la a možná že snadno pochopi telná přirovnání dají nám jas- nější obraz co cifra taTeprescutu V nákladním železničním voze jest průměrně '10000 stoj dříví a dle toho hoěítáno iest třeba 4879 železničních vozů k dopravě dří ví na rakve Kdyby byly všechny seřadény bí jednoho vlaku byl by tento 55 mil dlouhý a při pravi- Iných nákladních vlaích o dva ceti vozech jest třela 250 vlaků k dopravě) materiálu v lesů potřeb ného zu rok na výrobu rakví Poněvadž dříví na rakve pou žívané stojí průměrné as! #15 ti síc stop jeví se nám zase cifra pro obyčejného smrtelníka neobyčej ní veliká a sice $5112000 Strom mající stopu v průměru a '10 stop vysoký dá dost! dříví na i rakve a jest tudíž třeba kácetj ročně :Mfí000 takových stromů aby se získalo dost! dříví k pohřbům Obyčejné se bere na rakve dřeva kaštanové Kdyby se bralo všechno % jednoho lesa a stromy stály 25 stop od sebe měl by les za rok na rakve iokieený rozlohu 2500 akrů Rakve jsou ovšem potahovány látkou které jest třeba 3 a pfil yardu na rakev což pří ceně 90 za yardy éíni zase sumu $4n15 ÍKK) Do každé rukve jsou dány pol štáře které nazvíee jsou potaho vány hedvábím kterého zakopá se ročně do země za $415800 Hubáše kterých so ale nyní stá le méně a méně užívá stojí prů- měřeni $ i jeden a cifra $3000000 roční! pouze za ně není nikterak přemrštěnou Místo rubášŮ dávají so nyní mrtvým do hrobu Černé neb bílé šaty a ty stojí daleko více Stati stika odhaduje jich ecnu na $24- Oooímsj ročně Náklad na květiny a věnce ku pohřbům jest odhadnut na $41- 000000 a hudby pohřební stojí ne ment nei 7 miíUonů dollarů Tál trudná statistika udává že postav! roěné na hřbitovech v Americe za 1300(I00 poraní- ků Víwbny války které kdy Hrn- j-né Státy (mimo domácí občan ské) nestály naší remi tolik ro stojí ta rok jsdířby Panamskf průplav stoji také tolik a roční nákUd na vojsko a loďstvo Spoj uiu unii o li io vfiši Zdá m to obrovské — j to aku- léčné obrovská — als kdyi uválí me ie veškeré jrili na pohřby roéii vynalolmé rátanou duitm h na tiab a lidi naléii t olmru tom vou výiivu — i i-idi y H jIU dti vieobeenl rirktilac — i idyi iieoblWIma a na tlVAu trátskia důtojiiých hHŮ těrk iiwi nám l)H drtil a míli jimi Um tkaiuj-ma poalintnl - rer1 těh m milliuHQ dultr ikierak tyhuat-na I ĚŮT CkMiaU ftakéti ~ATl