POKROK DNE 20 BÍtEZNA 1912
StrtJM t
ZEIMSKA HLÍDKA
ft(DÍ M BUREŠOVÁ
NA TISÍC ADRES
Pvé vftcl jsou vly k proup&cbu
ba u na vlastenecká cnoíti
výt i majoritou Imi dechu
plit na fvou Jcpiít niiflulont
J 8 Maehar
PftlfcEL A ZVÍTĚZIL
l)r František Iir4tb6 Luetzow
přišoi viděl okázal nám cestu
ku lejmímu sebcjinání a ku šíře
il dobrého jména českého národa
a kulturního vývoji jeho minu
loKti a též i z iříoířuiímli před a
iieríekou veřejností
Cesia jest nyní proražena hra
bě LuHow uuJul směr a způsob
jakým ji máme MHU a dláždili ku
dli 1'ovinnosť jH itulá nyní na
nás Ccvhy americké a zvláště- na
ty kteří m Trují učitelskému po
voláni aby w kíiuKíIí všemožně u
pravovati tuto lai dalšímu postn
ím a lihy neochablí v práci do
kud nebude cíle dsnžcno
Když budou čeští profesoři a u
čitclě na universitách a vyšších u
ČíJíštích při příležitosti Amcríča
nům přednášeli o dějinách české
ho národa o vývoji a dnešní kul
tuře puk zajisté budou nás řad i
ti mezi ostatní vzděbuiá národy
Jak se dovídáme proř Bohumil
ftimek z lowa-Cítyské University
byl i)ván minulý týden učitel
ským sborem z kolte je Coe v C!e
dar Kapids la aby tam předná
šel o ěcaké historii 'foť zřejmý
důkaz fa sc začínají Američané
zajímali o český národ
Luetzowova návštěva v Ameri
ce začíná nést i ovoc' O VI1' jest
ovoce toho hojnosti
Pořadatelka
Sbírka pro ženskou Útulnu v
Brně na Moravě
Paní Anna Adámek Ord
Nebr $ ř0
Pilná čtenářka "Ž If" 100
lí Mary L Dvořák Jled
fidd Ko Dak 25
$ Josefa Simonová Hnoho
misii Wasb ' 100
$275
V minulém "Íh1 oznámeno $-100
Úhrnem činí částka fl75
BOŽENA NÉMCOVA
M NíanA g Brna
(1'okraAovanl)
O prázdninách vypravila se
Němcová a dětmi do Uher za man
želem který zatím již opít byl
přesazen z Miškovce do Ďarmot
severovýchodně od Peštó a toužil
a rodinou se shledali Cestou za
stavila sc v Brně u dávného pří
tele avého V M Klápla výtečné
ho filosofa a nímž ai pilní? dopiao
vala Také a dr Ih-Wletem pro
řcnaorem na twbniee ae aeznárai
la Z Hrna jela do VWnž ke avé
wfttře Ad'le kdež bystrým okem
lozorovala bídní pomřry íeakýeh
ílřvřat dřlníkft a řcmealníků
Z Vidné jela přímo do far
mot kdež ithlediila ae a milova
ným manželem Z íamiot pol
nikala řatí vycházky na Sloven
ko vřnujl lidu přírolfi nejvřt
ií pozomoMt eož vSe po návratu
do iVahy vypsala v eettpixe "Z
Uher" tak přirazen v?ie oprav
kvé žh ar nám juU při řtenl ja
kobychom m aami proí-hizell Slo
venukein Kr4u příroly umřla ú
rhvatnA tyllřiti ala přee !i
"rUm mu! kaJUlý vl'ti aby fl
til j a kdo oetnuv a v náruťi vine
írii malky pHrtMly nejHvliJ jh
vfrujM Jiltieií kdo Htt4
k tm v takovém itkanUenl m
almlnym nerli nel Uku ?itu
látku k veikermu atvořeid tomu
tUrmd mluvit"
Kiturptu irá#duiii %rieU
S" miiiU d'tiul d lrahy pro
xáirna jtk 1anttBÍ I tíiku
rtitraUi N'% iiáritlriN naMin
tHuialy Hi mraky rak
1 natt! námlu tikt rány
VLvkna a a lir id utlumtla ladi
M tntjavidky la fMráva tvotHotu
bur nwiřknala Btb v WwaWk u
Atntt brUiolnfml Mnwt lal#n
l eklícf larhránltl avn lil
iUlu wriťliU m kdjf rto A-
mt-ríky Bmutuo bylo ve vlastech
naňkdi Národní práce byla úplné
znemožněna a tak í Němcová vé
uovala hc jen svým dětem a za
milovanému jwaní jemuž vfiak
zpravidla vykazovala jen hodiny
noní když hluboký klid rozho
Htil m kolem ní i za takového
lieha vkrádaly ho pod jo jí bílé
ěelo truklné myílenky: íJtrjHTií
národa vzdálenoHt manžela a
MtriM'h o budouenoNt neboť udě
lil a ní manžel že no vede proti
němu tajné vyšetřování a že obá
vá W!( aby nebyl žhaven alužby
V práei hledala zapomenutí
Napaulfl Hvídkij "Domácí u
moc" ze žjvofa vídeňských ('e
ehft v níž vylíAíla dojemně tou
hu po domové a bíaku ku jazyku
mwteřMkěmu Také wvídka "Jhi
moka" uvádí mít do vídeňského
ovzduíí a líěí hc v ní fwtrýnii
bnrvarni mravní zkáza vrlikého
měala a nebezpeěí pro mlndé div
ky vlo Víflné přÍHedňf Nejdojem
něji Mvídka ze života vídeii
nkýeh Tleehu je "Dobrý ělovřk"
V té době Heznámila hc h rodi
nou Dr l(fn JíanuSe u nichž ěa
to dlívala llanuK oyl muž vyo
ee vbělaný a horlivý Cu-ch a rov
něž j jeho manželka a proto rádu
jpřijala Němcová jx-jí mibidnuU
že bude dceru její Dorotku oIeÍ!
ně e Nvými deerami vyujovati
IJanníi pohádal Němcovou ]x
znav její práce v nichž jmtrna hý
la její znalost z oWu Iidvědy hy
avé znalosti shrnula v jeden o
braz v němž by všechny zvyky
obyčeje obřady sluvností hry
pověry přMoví a pověsti shrnu
la (v soulad ný elek Nřrrw-ová
myfilenky té se se zálibou chopila
a tak vznikla nesmrtelná její 'Ha
biěka U lftr2 nemohla ne již ani
prázUnin v Praze dočekali jiik
tam bylo smutno Kollár kleni v
tmavý hrob a za ním i frdakov
ký í idrnhá jeho choť Dohnala
va nejmilejsí pHtelkyné Němco
vé Přítel líanuň žhaven byl ú
řadu profeasorakého ředitel akn
derniekého gymnaaia Klícpcra din
byl proti avé vflli nlhle na odpo
činek a také oatatní přátelé roz
trkáni do vSeeh koutfl říSe To vše
pudilo Němcovou za mužrn riw
Slovensko kterouž eeatu líěí ve
"Vzpomínkách z centy i II
hříeh" v nichž seznamuje nás ne
jen se Slováky nýhrž í s Maďary
orajíc bystrý pozorovací talent
vÍmj viděla H]yMn spravedlivě
ssoudi!a Keznámila s také
některými vlastenci slovenskými
kteří jí přispěli mnohou dobrou
radou Za tohoto pobytu vznikla
povídka 'Chýže pod horami' jejíž
děj zajímavý je tím že nvádí ná
Němcová do rodiny potomka če
ského eksulanta Žateckého v níž
jako klenot chová c bible krali
cká V této idylické rozkolné m
vidce ukauje ho nám krásný o
hráz tichého klidného života ho
ralského H 1HV) dopadla na Němcovou
rána jí se ixl r 1H1S obávala:
muž její byl propuštěn x úřwlu
pro jeho vlastcneck} Ntnýšlení ja
kož i proto že manželka jeho je
ěeskou Kpisovatclkou a děti sví
vychovává n) ěesku Hyla to u
krutná rána která zvětM-na ještě
byla bolesti klyl nejstarši ayo
Hynek náhle v 1'rnze ocburavěl
plieid chorobou a po krátké ne-iiMM-i
emřcl Spisovateli Ant
larktii m- o avýeh bolfstveh a
kouči "Wrtptám proti Dobu alf
mnoho tis mne ukládá duch raiíj
uášf tu trpělivé alf tělo klraá"
Hmotné (MMiiěry Němcové t)ly
n lil velmi lirutéšelié NrmtM'1 i
Lidy wt Air přibývalo m to visk
přátrl uhývabi Mnohý přítí d
Mtalid im im! ni chhrátil Vdjl
iitšti tt im iiianirlotv m byl i ona
llo
A priě V trio dobi ijťlJ h
ótrap vy ryk $ duš j ji kvt
viání kráy! "lUbiHu" "
bu' ku" jak Min pravil al
pru úWmi ilaitnl dtiW "lUbi
'k' jr%t knmn raol Nřm
a líWtan# jcit HtutukAm baiin
VUrtt oíJiijtl t%ibuauji-(
n ' IU nl Kar mUk
iiMHtrnitý ykuatr "lUbtHa
jf rab'knuta diwk m #lfo(i
'kVn Urrý íinl U kníft U l
kdy i'irb nťtřl fttan
vždy novým a milým Ctěním ná
rodním z něhož lidé mladí i sta
ří' prostí i vznešení rádi budou
cerpati zábavu i poučení"
(Pokračování)
#
Anna Adámkovi Ord Nebr —
Konečně ae to zlaté alunéČko uka
zuje Hnad ao na nás hněvalo Že
h tak dlouho Kkrývalo Da že už
to bylo až mrzuté Dnea je 7 břez
na V únoru aí tak 20 byly ee
aty už losti hezky vyschlé ale ten
Matěj nám to přiostřil Napadlo
zas sněhu a nadělalo se závějí až
dost Tak Hfth ví kdy bude té
zimě hon!C Nemocí jest zde dost
a jestliže to drobet přejde vrátí
xc to znsc — jiiko ta zlá letošní
zima Právě i já jsem trochu ne
mocna a myalela jsern hí že budu
alespoň psát Ale ani to mně ne
jde ruka ae mi třese a tak nevíro
jak to paní Uurcšová přečte íícž
myslím si jestli to neudělám teď
že to třebas zase odložím Utržila
jsem pfdák J povídám svému
muži i "Ten Ti nedám dám jej na
malé sirotky I" A abych se neza
pomiiélji h zase ho neutratilo da
la jsem pfdák do psaní de to do
šlí málo ale když nás bude více
přece něco shledá Já hyeh
vždycky podporovala chudého ži
vého neboť tehdy mu jest toho
nejvíce třeba aby iiernusc) zemřít
hlady A také vždy říkám svému
muži aby nikdy nelitoval vlát
elmdmu Ale dávat na nějakou
Nwmrtní pompu myslím že je
zlyteěné Mám velkou ňctu a lá
sku k takovým lidem kteří iKtmá
hají chudým A věru že niftj muž
neinňŽ4 Hej že bych se s ním kdy
vadila když dal něco na chudé a
no spíše ieknu : "len dej I" Když
člověk sám něco zkusí pak snáze
iněf-í A jestliže se lčomll llě-
čím vypomůže než so rok a ro
kem Vjdc tu se u ani nepozná
dá jsem byla hned d mladosti ta
ková a lidé mi vžily říkali: "Poh
ti dej "děvče všechno dobré by
nebyla nikdy žádostivá kousku
chleba" Než drazí z mládí jsem
laky mela dost bídy Nu vše to
ale presto a ono přání dobrých Jj
dí přcec mc vyplnilo Dej bude
ti dáno přej bude ti přáno Ani
ncptcjU' jak sl všeho vážím
když si smyslím jak bylo dřív
a jak je teď Někdo vzpo
míná velmi na "eehy Nej
více ale asi ten kdo se' tam
měl dJobřc dá též jKcrn první léta
na něi vzjwtrnínala zviáštč když
přišly ty Hoží svátky Zde lidé ve
svátky pracovali a pánu Hohu se
[stmívali až vlasy na hlavč vstá
valy Tu jsem si myslela: "Ach
liožc tohle je ohavnost spuštění"
A když oni viděli jak mé to trá
pí tínt víc se mi smáli a tím více
mluvili Než všechno to přešlo a
my jsme teď mezi dobrými souse
dy Žálný nám nic nevytýká ani
my jim a vše je dobře A kdyby i
ne člověk jt tomu již zvyklý a
proto mu to už tak ani nepřijde
Ale abych jinak tesknila po staré
vlasti to nikoliv leda když děti
někdy řeknou: "To a to mi ne
chutná" Tu jim říkáme: "Dát
vás do rch však vy byste to tam
jedli!" Vho zle přebývá tam
to bylo za med Tam byly i bram
bory medové ticha byly se sluj
kanii přece chutnaly tak jako zde
to ripjlepít maso Jen kdyby ale
Htoii těVh vždy bylo bývalo dout
— al ani těch někdy nebylo Zla
tá Amerika 1 Zde když člověk m-I
tří byť by byl i sebe chudší přece
cMťiii něčeho dodělá Tam aby
dřel i-cJc dny a celé noci a w tril
až by m ohýhnl a pícce si k nice
mu nepomůže Sem přijeli lidé
ihiidí I ani hrnku neměli {nevy
jímám ani iu'i) ale kdyj tu člo
vťk ptnetije a trochu irtíl lak
rok mI roku přibývá Kdo tady
! 1 přl 2 h ty a přiM-l by anu
dm tu by ptial trii Velký s
krok Amrričamí ktcil mltud u
ttkli taiit-rhavš i farmy nV
ilali by teď U lA koukat Však
my Triky }íih bly nauč ný r
ovát a nršly ýnv tak h ti imi
d jko m to ! j ryn tlimldy
jh ollřVny pnll mxiiKMtii a
nikdo nikomu ' !trvyintv a by
lo tu tbdtr Mělj jmn m víichid
vrJrk rádi jlrn druhrm ai
(áMl [huU U tomu tak ah vidy
Hfviiu Ti mladt ul tak aÍ dlat
nrbilot nb'ř tnmu ani njou
'sVnl a jit pmitt n I trď ládný
i ni ul tak ttrlrtH Tak na H
klad I u á kdvl f lkám i ap
dniwt iltl av HÍUf Irtht
Iiilmr ir rd lKs1 ft(nídl'
"Teď už nemusíme tak Setřít ne
ní toho třeba" Když však je to
mu člověk už zvyklý tu by šetřil
Iořád neb zvyk je druhá přiro
zenost Není-) i tudíž tomu člověk
naučen tak toho vskutku ani ne
dovede AI© bída jest nejlepsím
učitelem Tak na příklad když
jsme byli ještň v Cechách žili tam
staří rodiče jménem Drapákovi
Dědeček byl moc krátkozraký a
babička od kdy jsem Ji znala by
la schnuta Dyli u nás rok než
jsme odjeli do Ameriky Dyli vel
mi chudí a tak museli chodit po
žebrotě Když si přinesli domu
drobet bramborů tu je dědeček
vždy spočítal a babičce k vaření
vždy oddělil A vzala-li babička
o nějaký více už s a ní vadil Má
lo sice viděl ale jakmile na ně
'sáhl už to poznal Tak babička
musela vžly dát vařit stejně
bramborů Měli jednoho ayna a
když se oženil koupili si chalupu
a měl radoat žo budou jeho rodiče
míti kdo bydlet Ale jak se chu
dák zklamal Vzal si a dcerou
mámu a pořekadlo — vem si má
mu s dcerou ony ti hlavu sperou
-- i na něm c splnilo Ženy ty
hyly na jeho rodiče tak zlé že si
chudáci tito m-směli při jejich jí
dle ani těch pár bramborů uvařit
Nevěsta jím vžxly oheň zalila aby
prý si uvařili při svém dříví Jen
fsnažle drahé jak jen mohla ba
bička na ohnutých avýeh zádech
něco unést aneb dokonce si v lese
dříví nadělali Pokud byl syn svo
boden lak so o ně staral ale
když se oženil nemohl jim po
skylnouíj ani přístřeší A když
néluly vypukla doma váJda tu
matka a dcerou nebohé staroušky
vyhnaly ze světnice do kůlny a
tam je zamkly nedbajíce že se
dědeček s babičkou třásli zimou
Když jsem o tom uslyšela poví
dám muži: "Vem je k nám vždyť
se sem snad vejdem" Tak on
pro ně jel a přivezl jedině starou
špižírnu — to byl celý jejich ma
jetek Ale syn byl k nim přece
jen hodný Když přišel odněkud
z výdělku In k flám večer přišel
a vzdy nějaké -níz rodičům pod
strčjl aby ženy # toni nevěděly
A vždy nás také prosil abychom
o nikomu neříkali Tu ti staří
lidé vždy si hovo zaplakali A
proto když tak čtu dopisy někte
rých ctěných dopisovatelek kte
réž srdečně želí avýeh rodičů
vždy si na to vzmcnu I když
jsou syn neb dcera dobří tu když
o ožení neb vdi a přijde mezi ně
taková nesrovnatelná osoba tato
všechnu lásku ubije Jaká to mu
sí pak hýti bolest milujících rodi
čň Jak se říká ~ eo nemáš rád
nečiň jinému Spíše dělat vždy
jen dobře než zle jen to si člo
věk vezme ssebou a tam budeme
odměněni za vše dobré i — zlé —
A což pan llabíhnčvf Vida už po
třebuje zpravodaj© na pomoc t To
snad proto že si při psaní to své
bříško tuze mačká Mne zase bo
lí ruce Nechť od náa přijme ro
dina pana Černýbo v Kansasu u
přímné pozdravení Pani svakro
vá měla by se také dát vidět v
"Ženské Hlídce"! — Co to dopi
suji kapjtálně sc chumelí a tak
to slunéčko jen jeden den hezky
svítilo Nyní jem Vám milené
dopisovatelky trochu svůj dluh
oplatila Kdo rád fte af též něco
napíše komu jo to - jen drobet
možno
Eva Holzmanova Choctaw ()
klahoma — Ctěná redakce! Také
jsem si umínila že mVo napíši do
"Pokioku" neb Mama ráda čtu
dopisy Miiviin nrjprve sdělit
mVo o té naši (iklahomě a jak xde
pokiačnjeme Pokračujeme Kma
lu protože jsme tady měli Šjmtné
úrody Měli jme Velké aucho
tak if někteří farmrři nesklidili
ani knmtil pm avíij dobytek Alf
í to joine uiéli velikou limu ja
kou nikdo v nklahoiuA nepamatu
je NVi my i mulm na ty ti
my v) kat uévad te budeme
ttčloiv! Jo ukotv tirb vytal no
lvbi naw éUh IMH Ji bych
rii l věděla j-u H tam téje
Vi ty nám ioVo adčjili tt lí
krajná Něktřří tú tril
jmoi tam vehki vtu-ha a velkl
umy lYoio tyrh tvla vri-e ra
la kdvbv nám níktrrý i krj
io wbld ti'c IdiKiho a kraji ton
v a Irm lUtu a iárvA aby Ul
mW jak drahý je Ui sth vbij
itd My taly v Oklhmí
Klujrme karnn lalu a)# ji
netkUJam m yrie f MU
lilt iyrř Jen i f ri pe% fr±
cdiy protože dá bavlna moc prá
ce Aby o ní pracovala celá rodi
na a děti neamí ani do školy po
něvadž musí stále bavlnu okopá
vat aby nezarostla travou A
sotva jest člověk hotov a kopá
ním aby ji už zase "piko val" a
to "pikování" trvá až do jara A
pak za bavlnu nedějí nic dát A
tak když se rok n rokem aejdc tak
má člověk ještč ztrátu Nevím
budc-lí vám dopis můj milý Do
iw)vin jsem ještě nepsala toto jest
můj prvý dopis Až po druhé to
ho napíši více a lépe loď nemám
mnoho Času Tak srdečný pozdrav
všem čtenářům a čtenářkám a ať
nám dají o sobě) něco vědět zvlá
ště pak ti kteří jsou usazení v o
no části Boulh Dakoty kam my
se budeme stěhovat Ať o tom ví
také paní Teta která tak pilnS do
naší "ženské JUídiky" dopisuje
Káda bych sc s ni osobnč sezná
mila Jakmile přijde "Pokrok"
vždy prohlížím nejprve "ž Ií"
ncní-li tam dopis od Tety
Teta Vítámváaová Omaha Neb
'— Má úcta! Má nejhlubší poklo
na milé dámy! Tak a jsslobnč
jsjčali na mne mluvit když jsem
posledně byla na Moravě Hyla
jsem jako v Jiříkovu vidění jak
Hrotovice pokročily za těch pár
roků eo jsem tam nebyla Tam
kde dříve stála dvoutřídní škola
kde býval Urbanův dům Dolní
rybník kde jsme si jako dětí v
žahiucí modrok vetoucím chytali
rousáky Žáby naproti Velká
hosjwla O kus dále St kte
rou měl jhmí mocí pan Juza a eož
ten jeho jsistillion Blatný který
jezdíval s pošlou 'do Krumlova
Pak pan Pevný maloobchodník
na konci vesnice žid Sklenář jmi
dle něho soused Kašpar a naproti
Horky u sv Františka a dále silnici-
Keblinkem ku Slavčticím
(odkud tuším pocházejí bratři
Kozové z Jlnuio Nebr všichni
odtamtud Vás pozdravuji ) Dále
nahoru od školy stával veliký ka
štanový stidiu pod nímž vždy o
suti sedávala bába a koprovými
okurkami a jřerníkem naproti zá
mek úřední dům kus dále na ]hi
leduc bílý jako labuť kostelíček
pak na Dlážkách pmuká kovár
na kde jsem měla kamaráda
houisu Kuderovýho také je tu
někdo v Americe a konečnč na
západ byl žid finek panský dvůr
sklepy silnice k liačicím Horní
rybník kam jsme chodili odpírat
prádlo dům polesného kde ten
krát strašilo pak socha av Jana
Nepomuckého a odtud vedla cesta
k Valéi Bože to vše vám je rub
na rub nevyznáte ae tam Mno
hý krásný dům mají v držení úřa
dy následkem vzrůstu města a
velkých platů (a drobet též po
hodlnosti hospodářů) a mnohý se
dlák chodí se aklopenou hlavou
Podívala jsem se tom kdo jaem
strávila avé mládí (na svůj do
mov) a splakala jsem rodné jmé
no naše vymřelo a vše jest jina
ké což působí na člověka smut
ný dojem ano i ta silnice k Da
lešicím a za humny Za Votavo
vou zahradou stával kříž ac Spasi
telem kdež jsme pásávali husy a
pak hřbitov tam j-tem pobyla nej
déle neb tam odíHJČÍvají rodiče
pět bratrů a dvě- sestry Pověděla
jsem jim jak to tam všechno do
padá pomodlila jsem w na hro
lech a oni tak tiše mne vyslech
li A já ve snu ie už tam více
krátě nepři jUu odebrala jsem se
zase domů — a na dřeváky ani ve
snu jnem nevzomněla A zrov
na v čas jnem se dostala doma —
můj starý stonal (nul jak se ří
ká v Silitech housera) a to víte
kdys stihlé mul tu mustmo uto
nut a nim neboť kdybyate ae ta
tináli hned um je hůře Dávala
j in mu tedy masáie a přikládala
flantry došla jsem mu i pro ta
bák a pivo mu přiuč! (pro vy
steiií) uu a týdeu jsem ho
tak v) léčila le chodi rovné jako
Ulice & PromiAte nit tudíl mi
lí drulky ie jrm drive nepsala
Schovávám t dopity na líui aby
o "iuk4 Hlídka" m-trpěl
na úbvtiV Jrii piile nyní Vy i
venkova ukul tulte ku pni
W Vfcrvf muli ae nám tlivt
jak prý av dribue) — N ta v
lkt jwnt ul eeli rtumrtrli n#b
11 rtliin jako jrirvre v hf Zi
ma anik entit i aima Utoa
aWptoV vv4uda Hiřkad!o —
kttvl n hrttmnloe uvUtt mvdvl
♦voj tU i W naipM iki rrUdva
a i jt t W1 — tetil ie h
k mm n U h lí KiitU jlti let týitaa
zima A tu to márael Nuže moje
Io'klonal Mnoho sněhu a ledu
hojnost husí a kachen
Roza Simek Dallanline Mont
— Ctěná pořadatelkol Přijměte
můj dopi do milélio mi listu aby
ct čtenářky a čtenáři včdčli že
jsme v té Montaně ještě živi Po
kud se týče počasí toto jeut stu
dené Leden byl velmi uludcný
ale v (moro ae oteplilo a aníh se
šel takže bylo jako v létě Ale na
prvního března přišel sníh a co to
to píši (8 března) padá atále ak
nejsou tu žádné včtry a tak sníh
zůstanu hezky ležet V letě je tu
teplo avšak noci jsou chladné
Ponejvíce so tu zavodňuje ale na
suchém ae též pěstuje Pšenic o
zimka vydá od 30 do 35 bušJů po
akru ječmen 32 bušlů Též chcm
zkusit len na suchém Nu závod
ňovajiém se pěstuje drobné obilí
všeho druhu Též zaJirady tu do
bře prosívají Ale ponejvíce ae
tu pés1uje alf alfa a řepa cukrová
která vydá od 30 do 37 tun ]X a
kru a za tunu platí ae od $500 do
$700 dle tho jak má moe ciir
kru Letos každý ji chtěl sázet
hodně ale cukrovar každému ně
jaký akr srazil že prý by ji ne
mohli upracovat Cukrovku obdě
lávají ruští Němci kterým se pla
tí 20 dollarů od akru a byt Kdo
zůstává při suchém farmaření tn
ponejvíce jiěstujc dobytek Ten
se může pásti kde jen chce a na
noc si ho přiženou Jsou zde vel
ká stáda rnčářského dobytka v
zimfi v letě ale letos jím ho hodi
ně zahynulo Napadlo hodně sně
hu a oni ho nekrmili Též tady
bude v létě otevřeno asi tři tisíce
Šest set akiů pozemku zavodňova
ného ale bude na to moc lidí —
Tak jen milé dopisovatelky hod
ně dopisujte ale těm beělákům
nesmíte ubližovat oni aí v tom
svém umění dosti libují Tady je
jich moc a též náS aj n mezi ně pa
tří Ale oni mu závidí a říkají s
"Kdyby za námi sestry každý tý
den přijely přivezly všeho na ce
lý týden a vyklidily obydlí to by
chom snadlno bečlařili" Českých
rodin jest nás tu dvanáct a tak tu
mnoho zábavy nemáme jen tak
to člení — Tak paní Hrušková i
Missonri jen pište jak Vám
kvočny sedí a kolík už máte kuřá
tek Ale světe div sel V Mon
taně — a husa už snesla čtyři vej
ce a naše sousedka už má u dvou
kvočen kuřátka čtrnáct dní stará
Potom že tu není teplot Vejce zde
platí 20e tucet Smetanu posílá
me do Hillinga a dostáváme teď
za ni % přijměte mne milé
družky laskavě mezi sebe VSV
cky Váa srdečně zdravím a redak
ci též
Josefa Simonová Snohomish
Wtaah — Ctěná redakce I Dnea je
neděle a počasí velice zasmušilé a
tudíž se dám raději do psaní Pa
ní jHřadatelko připojuji též dol
lar ku Vaší záslužné sbírce pro ty
maličké v Drně Jsem též Mora
vanka a nemýlím-li ae znala jacm
též otce pani Janákové totiž p
Moučku — on byl z horního mlý
na a Eduard Moučka z mlýna
dolního byli bratranci Eduard
byl mým avakrem Než smutná
slova musím připojit — oba dáv
no již kryje chladná zem Milé
čtenářky dovolte mi prosím do
taz: Jest ta četba jako ona pod
oblavením "Jak pán Bůh stvořil
Hanákat" připadnou pro děti f
Jakého Hjiičiní a toho Čerpají!
Mnohý se tomu zasměje a mno
hý se — zamyslí Ji ku příkla
du nedovolím aby se moje děti
poMiiívaly lidem živým a tím mé
ně mrtvým a svlášté pak Bohu a
Kristu! NevčHme-lt jii nic necn
ine alessň na pokoji to co pokoj
dá nám Ano mnozí rodiče jíl byli
a jtátě budou sodpovednt r& po
chybenou výchovu ivých děti Ml
áto aby děti své oučova)i sami
před dětmi všemu poaiutvajl % to
je ten sáklad všeho ala Ano s
přikladl takové výehovy mohou
Uoitiiti tři synové jiatýrh rodičů
w Snohomish Wajih va atAH 1$
II a I I roků Měli boudu na od
lehlém mlatč a jak minulý týden
tyilo na jrvo byla plna nakrade
ného iboli ehchoilai Msm ti
ha druhu 0 pytlů brambora S y-
jablek a mnoho růtuha nu
rvnrho ovoce 114 i v noci kradli
tup avaj dutileli v Mi iki
vřbo Irluhu Je%ltn nlattub
yl na 10 a d druU a & t
IUIičAw hkli ! jdou na aivltJU
vu k pfibuinýt Kdyl je
y mam jeti lomit mka
