Strm 8
POKROK DNE 6 MEZNA 1912
POKROK
1UBL1SHING CO
ronoK zApadu
a míotsl vydisl
v Crete pro 8b1íbo © Neb- v Schuy
Ur a Ctorason pro Colfu okres Neb
Tt WUoob Kiu pro itát Ksbíbo ▼
tolu Bspids I- tM Iow' ¥
řftBl a MinneopoHa pro etAt
MiDfiMotu b v Tysdsll 8 D pro atáty
BWh a Norta Pskota
rfodpUtnt:
ro Bujeno BtAty $UQ Pro K4o
#800 Do Etropy H50 '
4Bilkr peéil dojtei M pooi po-
tních poukixok (Money Ordera)
rMiich poukázek (Expreot Money
Ordoro) bnkoTBÍch poukásek (Bk
Ort)iiobo v rtglttroTMo dopise
Osuswujete-li 04 píeetobovaBÍ adej
V itarou i BOoa droMU
Dopioy kruhů éteaařttva oekot
tfejnie Muoí býtl ilulné po boa
vyšlu někobo osobo poikoditl a po
depsány plným Juéera ť Jit n býtl
redakci oUjeuo ' dopitém ove
fejn4no Když loď tone myši utíkají $
Oznamuje ae že pan Pinchotopu
ítU tábor LaFollettův '
Původně byla ústava zbudová
na proto aby sloužila za pevný
základ lidovlády — a dnes jí u'
žívá za obstrukci k rozbiti vůle
lidu
o
i
Budoudí ae na život pojišťující
bratrské apolky bránili reformě
ještě několik let a zavírati oči
před fakty — nebudou pak a to
ubrániti se úpadku
Dovolí americký lid aby byly
matky chránící své děti mláceny
policejními klacky "ve jménu zá
kona" do hlaví Jestli ano pak
nemá Amerika právo vyčítat! Ku
ku knutu
o
Anglický král Jiří promluvil
trůnní řeč Jestli chce aby kluci
na galerii přestali louskat peanut
rv n noslotichali jeho řeč pak si
bude muact naatudovat něco čaao
vějšfho nebo "vrazit" do toho
nějaký kuplet
-- ' "
Co jeat větším zločinem! Jllá
cení matek policejními klacky
které chrání irvé déti nebo dyna
mitování neuniových podniků —
To jaou dva extrémy oba neomlu
vitelné které křičí nejen o trest
ale jeatA Mu q pápravu poměrů
které je zavinují
Ze všech demokratických kan
didátů nejhorším podle p Bryana
jest Harmon'' Buďe-1! demokrati
cká delegace instruována pro ohio-
akého guvernéra bude to pro pa
na Bryana hořká pilulka kterou
bude muaet polknout neoslazenou
a nedostane ani nic zapít
Z Kalifornie která právě dala
ženám hlasovací právo dochází
zpráva Že kazatelové nejen pě-
atuií nyní v kostelích Mamou poli
tiků ale dovolávají ae žen aby
avými hlasy pomohly: upevniti
moc církve ve veřejném životě — -
Nyní může říci oblíbeny prýčr
J4 vládnu tolika a tolika aty hla-
4 Kandidáti poznávají že bez
pomoci kostelního vlivu byli by
ztraceni a "pucují ' kliky na fa
rácb a kazatelé roznášejí jejich
kamnannl liatky do domů svých
oveček a aolicitují hlasy mezi že
nami -PHt!
4 roky budou tak rf
tnarony v životé mírko národa
jako byly 1M51-1M3 Tehdy to
byt Lincoln JenI zachránil národ
m koma imkm iv&fen okol tento lé
to? Whtn pMItt h ítyr lot bude
lanaet býti roahodxMito zdali mi v
Uto zeni býtl rtejvytM tule lida
nebo nartaaedi ade vláJa pluto
kraeie ZApaji moi Hd i p
ntísi rnol veW m namotAou
tvoWda t tate Xhhu ek rva
vým al# přiHe tak dalelitým ja
ko byla tam v 411 a eblanaaA NA
rod potfBbttj IJaolaa to no
BMkjde ul f řaU trtmiik a rall
kilft ai m4 koMorvatirttÍMÍ
luaUf kt#H m Ml W1U kk
CkaraktorMWkm 4U#m kaw
Irs3é klaoval práva t
zen jak ženy agitovaly proti nč
mu a jakou ulávou oslavovaly
"vé" vítčZHtví když byl úřadu
zbaven Jeho puritánaký nástup
ce který byl zvolen na platforma t
"čistoty 'domovů i Čistoty mčta"
dokázal že cnost Ke nedá lidem
vnutiti násilím a — hle PH prá
va odbývané předvolbě v 8eattle
dostal proseribovaný a sesazený
OHI pře 10000 hlasů včtiiny —
ilavné ttomocl žen které před dvě
ma roky jej z úřadu vyhnaly Ja
ký užitek přineslo obci ženské hla
sovací právo 1
o
Hrdce a duse" každého muže mu
sí se zachvčti při čtení zprávy z
Lawrence Masu o řádénl tamní
milice a Policie Děti vyrvány z
náručí míitek a po několik hodin
loiwulaly klacky iolkista na hla
vy žen které bránily a Žádaly zpět
své dětií Je toto možné v Ameri
ce! Zajisté Nejen možné děje se
to u vflM neb menSí míře stále —
a když se lid ozve— jako se stálo
v ukrutnoMtech Líwrerickýeli i-
hned iMistaví se do cesty krciitury
lruhii texasského liady-ho Jxdg
liorimera a podobných ♦ a křičí
žádné vyšetřování To jsou ti
samí lidé kteM i kupují místa v
seiialč za peníze trusty zásobené
Ti shjjiÍ lidé kteří prohlašují po
vátnost a íiedotknutelnost soiiil
cft — a neschopnost lidu siiriu o-
bé" vládnouti l'ak so nedivme
když nnarchismim kapitalistfi vy
volává suarehismiis [roletáře
o
V jednom městečku iKijícliniiné-
ho slátu Kalifornie kde pinuje
ženské hlasovací' právo povolal
kadí" ženskou poiotu aby od
soudila opilce a ženobíjee Vinen
byl na první ballot ale k vůli sta
novení trestu se porotkynč tak po
hádaly že musfd bailiff zabránit
rvawe — a po celonoční poradé
Oílmrštíly jedna druhou jednat fl
mluvit — a rozešly sc domů ft dé
tem Od (é doby několik porotkyů
jest mezi sebou n kordy a za
nic na svěfé )y na sebe nepromlu
vily Houdee musel ixvolati muž
skou porotu k druhému soudu a ta
za p-t minut oznámila výsledek
"Tři měsíce robota my" Tím ale
věc nebyla skončena žena jedno
ho z mužských porotců byla také
na ženské porotě a když manžel
přisel domů a řekl ž darebákovi
dali tři měsíce — bylo zle "Tak
přece Brownová vyhrála — ona
chtěla 3 mříee — ale být tam já
nepovolila bych — ale ty — ty"
A zle — a zle — Svatý Iavel ten
byl ze vSech' apoštolů a evangeli
stů a svatých — kde ja í jsou —
ten ne j moudřejší
o
Místo í "král e nemůže mýli
ti" zavedeno bylo v Americe 'néj
vyšší soud se nemňie mýliti' —
Itoosevelt ve ivé řeči před sněmem
v Ohio opakoval velikou pravdu
sloy Abrahama Lincolna: "Jest
li životní 'otázky našeho národa
mají býti definitivně a neodvolá
telněí rozhorlovány nejvyšsim sou
dem f&k přestala vláda lidu
soudy jsou ve skutečnosti nejvyi
íírni vládci této země" President
Roosevelt se přimlouval za inieia
tivu a referendum a ohledné se
sazeni soudců vyslovil velmi kon
s#-rvatívní náhled aby ralřji než
NCHiuliti soudce jehož rozhodnutí
lid neschvaluje předkládaly se zá
kony o jichž ústavnosti panuje
pochybnost lidu ku a'hválenl mí
sto soudům a lid aby sám rozhodl
jtli si ji'h přeje nebo ne Ani
ústava nemá býti mocnější ne vfl
le lidu Jet jil nejvylii čas aby
se soudům vzala legislativní moc
kterou mi v rozhodováni o ústav
noati přijatých likonA Jak a vé-
ci maji dnea mi jediný člověk
tétái moc nei lid kongresa i pro
sident ponivadl mftla zvrátit!
roíhotlnuli a uauetM-nl i vůli jich
váech Jil Llnctdn na to poukato
val a narovnával m i tímto ayt
mm th taale proaidrat Taft
nad vie háji privátnost no-dtitknutt-lncMit
BHftů HMvelt
tali přiif pro riMovárd oVů
alo proto aby m jim viala moe
reihottovati a &tavnotl -řtjatf rh
tákonft i achala úplni )U!u ! ti
UaU r?fradum
R0CC3TCLT0VA SAJHUDA
TO A
dárnfm aaámom atitti OKU bvla
ka trKljr aláiia la Jko
pmkUWal liwd alo Idyl t pna
UU mia tilne pr)Ud bo
ý president za kandidáta a hned
na to promluvil před sněmem stá
tu MaMHachusscta nutno na tuto
řeč iHhlížeti jako na jeho platfor
mu V ní vyslovil Ilooacvelt
tentokráte jíž kandidát preaident-
ství — platformu která jest jeho
vlastní a bude-li navržen stane ae
ředinčtera wistávajícího presi-
dentského boje Nemůžeme podá-
ti zde řeč celou alo uvádíme jen
její nejdůležitěji! stati aby naii
čtenáři joznali jaké jsou princi
py na kterých Itoosevelt bude se
ucházet! o znovuzvolení
"Nás systém vlády jest úplným
nezdarem jestli nemůže býti svě
řena lidu úplné vláda nad aebou
samým"
"NaSe snaha musí se néxtl tím
směrem který vyjádřil veliký
vlašský patriot Mazzinis Ne vál-
ka třídní ani nepřátelství k boha
tým žádné jonj)vání práva ma-
jclníckého ale stálá snaha zlejší-
ti postavení těch kteří jsou méně
požehnáni statky )emskými"
"Ano pánové to má býti naší
snahou zlepšit! postaveni politi-
ké i induslriální těch kteíl jsou
méně obšťastnéni a hledět! uěiníti
vládu této země v pravdě vládou
id u lidem a pro lid Jsem pro
přímé navrhování kandidátů za
hrnuje v to i vyslovení předností
pro kandidáty prenidentství a ne
jen pro místní a státní delegáty
do konvencí Věřím v moudře u-
pravené zavedení iniciativy a re
ferenda ne aby zaujalo místo re
presentativní vlády ale aby je ii
ěínilo opravdu zástupným a na
pravilo jeho chyby když se stane
zástupným pro zájmy někoho jiné-
ho než lidu"
'Mici ne vyslovili jaké jest mé
stanovisko ohledné ústavy a lidu
Jestli lid byl schopen udělat! si ú
stavu pak jest také schopen když
na to dojde říci co ústavou tou
mínil a Čeho chtěl jí dosáhnout!
Jest rozdíl mezi ústavami státními
a ústavou sjxdkovou Tato posled
ní stanoví práva spolkové vlády
pokud se dotýkají práv svrchova
ných států a tu zcela přirozené
musí být někdo kdo by vysvětlil
a ukázal co jest ústavním a co ne
když ústava spolková a svrchova
nost států se střetnou"
"Ale ústavy jednotlivých států
nemají tento předmět k luštění
Ty se týkají jen a jen lidu toho
kterého státu a jeho zájmů — a
svrchovanosti Já neuznávám žád
nou jinou svrchovanost než avr
ebovanost lidu Zákonodárný ne
jsou svrchované exekutivní moc
není archovanou a soudy nejsou
také svrchované Ony mají moe
kterou jim lid dal — ale avrcho
vanost vládu si nechal sám pro
sebe"
"Lid musí zůstati pánem a mít!
poslední rozhodující slovo Sně
my úředníci a soudy jsou pouze v
jeho službách vykonávali jeho
vůli Abraham Lincoln prohlásil:
"Můj pán lid americký"
"Já iM-hlásám sesazení soudců
ale prostředek který by sesazení
učinil zbytečným Já jsem proto
aby zákon který legUlatura při
jme guvernér schválí a konečné
soud prohlásí za ueústavni aby
takový zákon byl odevzdán lidu a
jestli on se vysloví že si jej pře
je to jet jMslednI slovo — zákon
platí — pouěvadž svrchovaný lid
si jej přeje
"Někteří lidé hlásají posvátnost
a nedotknutelnost aoudeft Víme o
zákonech které jeden soud pro
hlásil za ústavní a druhý za neú
stavnl Který c těch dvou vlastni
ter posvátnou neomylnost!"
"Podívejme ae přea řeku av Va
vřince na naše aousody v provin
cii Ontario v Kanad Tam sou
dy nemají vůbec lidného práva
roi hoduvati o platnosti zákonů —
Ji nechci jít! ani tak daleko —
(Vi aby sněmy a soudy zachová
ly i a i plni práva ale roihml
ni volám U lid svrchovaný lid
jest o!dnlnt kterému tná bjřtl
neeháno aby a vyslovil o kal
lUm zákonu ktorý tMu nejvyi
U amid za nrůstavftj pnhliil
flall ai joj přoja i jeho vůle byla
ústavou samou Nemyslím sl je
ko natul jiní U ústava jest Má
řa 1 kajajkou do která mají Bou
dy vstrčili M jtU mu napda
uUUtt m nijaký Unn který pa
tatujo la l'brý a přJ# al jj —
Te kd řekne U Astat a byla
dlárm t aby iabráiU ý
tt h-dnftelem lidu ln rwnl klen
thy se Maloval awrrWkf m bía
"Náš aystem vlády jest úplným
nezdarem jestli nemůže lid iýti
pověřen neobmezenou mocí vlád
nouti aamu aíbě Muí mu býti
dáno právo vládnouti i ústavě a
vykládati a rozhodovat! co si pře-
Je a co ne Jiejte jim všemožné
poučení Nechť soudcové konají
bez bázně své povinnosti a vyná
šejí rozaudky ať aněmy a guver
néři bez ohledu konají to co po
važují za avou povinnost — a když
líto všichni jsou hotovi a jest ně
jaká rozepře o to zdali jich činy
jsou správné neb ne pak zavolej
te lid k volebnímu osudí a on
svou svrchovanou vůlí a nej vyšší
mocí řekne co si přeje a co ne
Jestli je ale někdo Jiný v tom o
hledu vyšším kdo mA právo a ko
nečné slovo o tom co se má státi
zákonem a eo ne — pak není ta
to země demokratickou republikou
a lid nevládne sám sobě
"Sněmy úředníci a soudcové
musí frfddížetí k lidu jako ku své
mu svrchovanému pánu a jeho
rozhodnutí musí platili pro ně ja
ko pro lid samý Věřme lidu že
jako byl schopen zavěsti s! vládu
ústavou tak jest schopen i na dá
le vládnouti sám sobě"
MÁ DĚLNÍK PEÁVO NA PODÍL
Z VÝNOSU SVÉ PRAČE?
"Má dělník právo žádali podíl
na výsledku své práce kromě své
ho pravidelného plutu!"
Tato světová a stará otázka do
slala se na přetřes v listech a je
den z ncjpřednějhích obchodníků
v Americe Jtobert ('urtía Ogden
odpoldá k ní takto:
"Já věřím že dělník má plné
morální právo žádali část zisku z
výsledků své prác n nemůžeme o
čekávali uvedení "zlatého pravi
dla" v platnost dokud toho podíl
nictví dělníků nebude zavedeno
ftíká se že korporace nemá duše
To jest jen částeční pravdou —
Tak dráha l'ennsylvánská má
pensijní systém a United Btates
Htcel Corporation rozdává tento
odíl v dílcích a darech"
V t:že době prohlásil ve schůzi
podílníků své společnosti Kir Wíl
liam I' Hartley jeden z nej vět
ších továrníků Velké Britanie
který jíž po 27 let praktikuje co-
operací a dělníky ve svých továr
nách následovně:
"Rozdělování podílu na celko
vém zisku dělníkům není úplným
lékem proti všem dělnickým ne
snázím Ale "duch" jeho jest lé
kem nejlepfiím Za minulý rok by
lo mnoho stávek a všeobecná ne
spokojenost v masnách pracují
cích tříd ťVho jest třeba oběma
stranám jest rozumný aměr Prá
ce jeat vysoce sorganisóvána a or-
ganisovaná práce není-li rozumně
a střldm vedena doveW bytí
zrovna tak sobeckou jako ten nej
hrabivčjší kapitál
Nejlepěíia prostředkem proti
dynamitu ohni a krví kterými ae
vede často válka mezi kapitálem a
prací je iodílení se dělnictva na
zisku jxxljiiku Každým rokem
přibývá takových korporací kte
ré došly k tomu poznání že mo
hou vydělali více peněz když da
jí svým dělníkům větší podíl ua
výsledcích jich práce než pouhou
umluvenou mzdu
Tam kde dělnt-í jitou podílní
ky a maji přímo svůj finanční zá
jem na výdělku podniku setkal se
tak zvaný 'scientifie management'
s nejlejlmi výsledky Oni dávají
prémii za snahu Tak ku přikladu
když o minulých vánocích Inter
national llarvrster Companjr roz
dala mezi- avé zaměstnance půl
millionu dollarů dala jim důrainé
na jovo ía to není iidný dar —
"Jeat to mm1S1 na zisku ktrý byl
při voděn jen vašimi zásluhami pé-
čí a pN'ině dm ae' tak oznámili
úřednici dělnictvu a rozdali nieil
nft půl millionu no podle výiky
platu vya postaveni twbo času
alulby alo podle zásluh jak pil
ni a avídomlt který Ulnlk pro
závod pracotal a jaký zájem o
védští pro dtdro závodu
IViunto Cottí-n Milla pfádelny
tt K!l Hiver jlá TI lei rtaláajl
dvakráte du roka dUidendti tři
lrweata m)y kaldéhe iWlntka
iin na zisku iávflu Ařkotl
tato přádelna laV4 irU v tl do
bi avé ptlz unit byla ptV a
te udrletl %i dílnlky kWH M A
pěV lávmlu puktlMi jako na
%ftj itaetnl aijem
OreliKký trti snad aby za
kryl alespoň poněkud avé zloděj
ské praktiky) rozdal mezi avé děl
níky minulý rok $1450000 a sice
v akciích které páoy majitele nic
nestály a representují pouze roz
vodněný kapitál z něhož obecen
stvo musí platití úroky Dělníci
a zřízenci tohoto trustu vlaatní
dnea J5 procent akcií v ceně 30
míllionů dollarů — a berou z nich
dividendy — ale také si je muse
li zaplatit Společnost jim je aíce
nechala pod tržní cenu na burse
ale každý ví že ve akutečnoati
nerepresentuji Žádnou fysickou
liodnotu — a mají ten jediný účel
chránili a omlouvat! vyděraěské
ceny za produkty Přátelství oce
lářského trustu k dělnictvu jest
tím ncjcbytřcjlím podvodem na
ajneriekém lidu kapitálem spácha
ným Z každého dollaru zisku při
padne 15 centů k rozdělení mezí
:J00W dělníků akcionářů a 85
centů si nechají pp Itocke íeller
Carnegie Fríck Hchwab a ostatní
upíři skrývfljicí s za své chudé
spoluakeíonáře Tím naházeli své
mu dělnictvu písek do očí aby se
trustu jest zároveň krokem proti
ním
Podobným dobrodincem je Du
Pont Powder í!ompany trust
jenž monopoliaoval v Americe vý
robu prachu a třaskavín Ten se
honosí že 45 procent jeho akcii
jest v rukou jeho vlastního dělni
ctva Jsou to akcie rozvodněného
kapitálu a dividendy z něj ěírým
podvodem a zlodZ-jstvím Nyní
přichází tento trust s novou my
šlénkou pro dobro svých zaměst
nanců Mohou si nechat "stát"
mzdu u společnosti jKjdle toho
kolik ušetří a společnost užívajíc
těchto peněz ve vlastní režií platí
z nich dělníkům pět procent úro
ků Hama pak tento obnos uvádí
jako dluh který se mud zúročit a
následkem toho zvýší se cena vý
robku aby se mohly úroky ty pla
tili Na konce zaplatí sjíofřcho
VMlel ne pět ale 10 procent úroků
z ušetřené mzdy dělnictva trustu
který sám nejen že niěín na to
nepřispívá nýbrž má z peněz těHi
na obou stranách zisk
Banky a Truslovní společností
)znávfljí jak jW-knou schováva
čkou pro jich nekalé manipulace
jest tento filantropický způsob
rozdávání jodíIů na zisku meí
zaměstnance a některé velké fi
nanční firmy na Wall Ktreetu o
zná míly že budou rozdávali od 5
do 12 procent svého zisku mezí za
městnance
Zkrátka je to korruptování a-
merických občanů zaprodávóní
jich svolaly a práv Kdykoli vbi-
da chee klásti překážky zlolěj-
ským manipulacím takových spo-
lečností utíkají w schovat za avé
dělníky" kteří jsou podle jmé
na podílníky Tím Že jim hodí
pod stůl kouack kosti kupuje si je
kapitál eo své stoupence v páchá
ní obecného zla Ještě žádný trust
nedal nic dělnictvu ze své vlastní
kaisy D
NĚKOLIK SLOV PRESIDENTA
DRÁHY
A V Stillwell president dráhy
"The Kansaa City Mexico and O-rb-nt"
rozeklaj časopisům poslan
cům sněmů státních a členům kon-
grcsKii dopis následujícího zně
ní: —
"Po 16 let co snažím ae o zve
leliení Jiho západu byl jsem vy-
staveu takřka nepřetržitému pro
následování tak že nyní považuji
to za avou povinnost nejen vůči
tMH) podílníků jichi tájmy zastu
puji ale veřejnosti vůbee abych
věnoval zbytek tvého života och ra
né majetku mne svěřeného ale i
odhalován! jistých obchodních
met hod které vyrostly v třto tak
zvané if ml svobody
"Chci pomoci formovat! amý
álenl lidu aby nepoeWvoat neby
la dála považován za rnost tl
mávám onu takřka vtmohoud
raoe jakou maji penlio a neodvi
lil byrh e takového kroku jaký
tímto zahajuji kdybych a nespo
léhal na jinou Neviditelnou lc#
kteri potitihi kaldl dbri snazo
Nentůletne pokrajovat) ? sou
tředětd řehřha národního kreditu
v ruku několika jednotlivé ů a u
niknnuti bl)elkůni kteri nrkdy
pHjftl miMÍt IHiiovtáVi JUtá
ku4na bebVi a# spikla aby tni
lila avi Bjtitěíníky rnmw-l VfíU
lu ktorý kctitmlu)t Jmw ftkra
lení etl exlhaleid veřejném tt
skem páší zločiny za které by ae
styděli Apačové To se musí za
stavili Tisk a veřejné smýšlení
to může zaatavit Jest více koster
minovaného obchodu peněžní mo-
ci než jich možno najít! na stez
kách západu z dob indiánských
"Není žádného rozdílu mezí dol
lary a dynamitem jestli ae obou
užívá k ničení Není apravedlno-'
stí v tom když trestáme lidí kte
ří dynamitem vyhodí do povětří
budovu a necháme beztrestně uni
kat! takové kteří penězi ničí ob
chod jiného
"Jmění má býti výsledkem po
ctivé snahy jako odměna rozum
ného a energického řízení obchod
ních záležitostí ne za loupežné
přepadávání a vraždění obchodů
jiných Lidé kteří páší toto ne
mají se těšit! ochraně soudů
"Všichni poctiví a čestní muž! z
řad boháčů měli by se spojití a po
mocí odhalit! zločinné užívání pe
něz a vystavit! na pranýř ty kte
ří rozsévají zlo nenávist a třídní
rozkol Kdyby se atalo toto pře
staly by pohnutky k anarchísmu
a radikalismu vůbec
"Lid na západě jest tím kam
zasahují nejvíce vlny dnešního
zla V sídle peněžní mocí hodí se
ohlázek do vody obchodního živo
ta a kdjž se potopí myslíte že je
vše skončeno Nikoli Vlnky na
hladině roztahují se dále a dále až
zasáhnou celou zemi Jest to ne-
spravedlnost kterou přivodila pe
něžní moc která vyvolává radika
lismus Ki]y)y jiodniky těšily na
úvěru jwidle své skutečné hodno
ty nebylo by ho třeba
"Jestli si někdo myslí že není v
Americe organísovaná moc [-néž-ní
af se přesvědčí ať naléhá na
svého kongressníka aby spolehli
vý výbor kongresHfií vyšetřil ně
které aess)ů z četných obchod
ních transakcí které jsou pověst
ný Pudle ujištění že rázem bu
dou mnozí velikáni hledali skrýše
aby se mohli ukrýtí před trestají
cí mocí spravedlnosti"
Pan Stillwell jest předsedou
dráhy která po léta musí prodě
lávali boje s překážkami jaké jí
klade peněžní moc která snaží ae
udrželi monopol pro železnice na
jiho-západě které Jsou kontrolo
vány Morganovým kroužkem z
Wall Streetu Pan Htillwell může
pověděli světu čeho všeho ae tito
zločinci dopouštějí jak zločinné
pracují v zákonodárných sborech
u soudů u osob ve vysokých úřa-
lech jen aby zničili hrozící jim
konkurenci která by znamenala
konec vyssávání lidu železničním
monopolem na jiho-západě
Byla doba kdy kapitál žral jen
malé lidi ale dnea již začíná Mor
gan Rockefeller a spol požírati i
samotné millionáře
Veliká chyba
Lidé jsou zvyklými stále bráti
hořkou sůl nebo ellné minerální
vxly obsahující tuto a jiné prud
ce projímavé soli To jest velikou
chybou protože ae tím příliš mno
ho vody ubírá krvi a ta stává ae
hustou Kdežto občasná dávka ta
kové soli má velmi dobrý účinek
stálé užívání její čin! více zla než
dobra Máte ai zvolili takový lék
který odstraní příčinu zácpy a
chorob a ní Bjwijených který ae
sílí vnitřnosti tak aby nebylo
třeba stálého užíváni Takovým
lékem jent jedině Trinerovo Léči
vé Hořké Vlno Ono jemným ale
přec rozhodným způsobem podně
cuje vnitřnosti k pravidelné prá
ci a znenáhla upravujn je tak
aby nejHítřebovaly stálého pobíje
ní Ono působí výlorné ve všech
chorobách žaludku a vnitřnoalj a
tím i v ehorobieh krve a nervů
Ono zahání bledjtičkti a atili kle
sání ail odstraňuje bolesti v živo
tě ziepu a náilodky jejl % mi
znamenitý účinek v mnohjrh cho
robách lenských V lékimAVh
Jc Triner 1333—1339 Bo Aah
land ave (Idcaro III
Muderai Mtlieat a aejvivzt
huiiajitiitiruj Ufti
vUatiii ntjstaril řezník
V F KUNCL
i it4 io iui ett ow±A
Mi ni akladá v My olkA
iatiby lersttifttt růiaik
aa jakiJ I inemeaitýatl
tlowiilrli tiieaáKkck tý
rubkA Ceny levnljAl aelU
kdek)lv jutdo Krmil ms
objednali telfneM Vff
Im íin iir
k n tii
