Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (March 6, 1912)
Strm 8 POKROK DNE 6 MEZNA 1912 POKROK 1UBL1SHING CO ronoK zApadu a míotsl vydisl v Crete pro 8b1íbo © Neb- v Schuy Ur a Ctorason pro Colfu okres Neb Tt WUoob Kiu pro itát Ksbíbo ▼ tolu Bspids I- tM Iow' ¥ řftBl a MinneopoHa pro etAt MiDfiMotu b v Tysdsll 8 D pro atáty BWh a Norta Pskota rfodpUtnt: ro Bujeno BtAty $UQ Pro K4o #800 Do Etropy H50 ' 4Bilkr peéil dojtei M pooi po- tních poukixok (Money Ordera) rMiich poukázek (Expreot Money Ordoro) bnkoTBÍch poukásek (Bk Ort)iiobo v rtglttroTMo dopise Osuswujete-li 04 píeetobovaBÍ adej V itarou i BOoa droMU Dopioy kruhů éteaařttva oekot tfejnie Muoí býtl ilulné po boa vyšlu někobo osobo poikoditl a po depsány plným Juéera ť Jit n býtl redakci oUjeuo ' dopitém ove fejn4no Když loď tone myši utíkají $ Oznamuje ae že pan Pinchotopu ítU tábor LaFollettův ' Původně byla ústava zbudová na proto aby sloužila za pevný základ lidovlády — a dnes jí u' žívá za obstrukci k rozbiti vůle lidu o i Budoudí ae na život pojišťující bratrské apolky bránili reformě ještě několik let a zavírati oči před fakty — nebudou pak a to ubrániti se úpadku Dovolí americký lid aby byly matky chránící své děti mláceny policejními klacky "ve jménu zá kona" do hlaví Jestli ano pak nemá Amerika právo vyčítat! Ku ku knutu o Anglický král Jiří promluvil trůnní řeč Jestli chce aby kluci na galerii přestali louskat peanut rv n noslotichali jeho řeč pak si bude muact naatudovat něco čaao vějšfho nebo "vrazit" do toho nějaký kuplet -- ' " Co jeat větším zločinem! Jllá cení matek policejními klacky které chrání irvé déti nebo dyna mitování neuniových podniků — To jaou dva extrémy oba neomlu vitelné které křičí nejen o trest ale jeatA Mu q pápravu poměrů které je zavinují Ze všech demokratických kan didátů nejhorším podle p Bryana jest Harmon'' Buďe-1! demokrati cká delegace instruována pro ohio- akého guvernéra bude to pro pa na Bryana hořká pilulka kterou bude muaet polknout neoslazenou a nedostane ani nic zapít Z Kalifornie která právě dala ženám hlasovací právo dochází zpráva Že kazatelové nejen pě- atuií nyní v kostelích Mamou poli tiků ale dovolávají ae žen aby avými hlasy pomohly: upevniti moc církve ve veřejném životě — - Nyní může říci oblíbeny prýčr J4 vládnu tolika a tolika aty hla- 4 Kandidáti poznávají že bez pomoci kostelního vlivu byli by ztraceni a "pucují ' kliky na fa rácb a kazatelé roznášejí jejich kamnannl liatky do domů svých oveček a aolicitují hlasy mezi že nami -PHt! 4 roky budou tak rf tnarony v životé mírko národa jako byly 1M51-1M3 Tehdy to byt Lincoln JenI zachránil národ m koma imkm iv&fen okol tento lé to? Whtn pMItt h ítyr lot bude lanaet býti roahodxMito zdali mi v Uto zeni býtl rtejvytM tule lida nebo nartaaedi ade vláJa pluto kraeie ZApaji moi Hd i p ntísi rnol veW m namotAou tvoWda t tate Xhhu ek rva vým al# přiHe tak dalelitým ja ko byla tam v 411 a eblanaaA NA rod potfBbttj IJaolaa to no BMkjde ul f řaU trtmiik a rall kilft ai m4 koMorvatirttÍMÍ luaUf kt#H m Ml W1U kk CkaraktorMWkm 4U#m kaw Irs3é klaoval práva t zen jak ženy agitovaly proti nč mu a jakou ulávou oslavovaly "vé" vítčZHtví když byl úřadu zbaven Jeho puritánaký nástup ce který byl zvolen na platforma t "čistoty 'domovů i Čistoty mčta" dokázal že cnost Ke nedá lidem vnutiti násilím a — hle PH prá va odbývané předvolbě v 8eattle dostal proseribovaný a sesazený OHI pře 10000 hlasů včtiiny — ilavné ttomocl žen které před dvě ma roky jej z úřadu vyhnaly Ja ký užitek přineslo obci ženské hla sovací právo 1 o Hrdce a duse" každého muže mu sí se zachvčti při čtení zprávy z Lawrence Masu o řádénl tamní milice a Policie Děti vyrvány z náručí míitek a po několik hodin loiwulaly klacky iolkista na hla vy žen které bránily a Žádaly zpět své dětií Je toto možné v Ameri ce! Zajisté Nejen možné děje se to u vflM neb menSí míře stále — a když se lid ozve— jako se stálo v ukrutnoMtech Líwrerickýeli i- hned iMistaví se do cesty krciitury lruhii texasského liady-ho Jxdg liorimera a podobných ♦ a křičí žádné vyšetřování To jsou ti samí lidé kteM i kupují místa v seiialč za peníze trusty zásobené Ti shjjiÍ lidé kteří prohlašují po vátnost a íiedotknutelnost soiiil cft — a neschopnost lidu siiriu o- bé" vládnouti l'ak so nedivme když nnarchismim kapitalistfi vy volává suarehismiis [roletáře o V jednom městečku iKijícliniiné- ho slátu Kalifornie kde pinuje ženské hlasovací' právo povolal kadí" ženskou poiotu aby od soudila opilce a ženobíjee Vinen byl na první ballot ale k vůli sta novení trestu se porotkynč tak po hádaly že musfd bailiff zabránit rvawe — a po celonoční poradé Oílmrštíly jedna druhou jednat fl mluvit — a rozešly sc domů ft dé tem Od (é doby několik porotkyů jest mezi sebou n kordy a za nic na svěfé )y na sebe nepromlu vily Houdee musel ixvolati muž skou porotu k druhému soudu a ta za p-t minut oznámila výsledek "Tři měsíce robota my" Tím ale věc nebyla skončena žena jedno ho z mužských porotců byla také na ženské porotě a když manžel přisel domů a řekl ž darebákovi dali tři měsíce — bylo zle "Tak přece Brownová vyhrála — ona chtěla 3 mříee — ale být tam já nepovolila bych — ale ty — ty" A zle — a zle — Svatý Iavel ten byl ze vSech' apoštolů a evangeli stů a svatých — kde ja í jsou — ten ne j moudřejší o Místo í "král e nemůže mýli ti" zavedeno bylo v Americe 'néj vyšší soud se nemňie mýliti' — Itoosevelt ve ivé řeči před sněmem v Ohio opakoval velikou pravdu sloy Abrahama Lincolna: "Jest li životní 'otázky našeho národa mají býti definitivně a neodvolá telněí rozhorlovány nejvyšsim sou dem f&k přestala vláda lidu soudy jsou ve skutečnosti nejvyi íírni vládci této země" President Roosevelt se přimlouval za inieia tivu a referendum a ohledné se sazeni soudců vyslovil velmi kon s#-rvatívní náhled aby ralřji než NCHiuliti soudce jehož rozhodnutí lid neschvaluje předkládaly se zá kony o jichž ústavnosti panuje pochybnost lidu ku a'hválenl mí sto soudům a lid aby sám rozhodl jtli si ji'h přeje nebo ne Ani ústava nemá býti mocnější ne vfl le lidu Jet jil nejvylii čas aby se soudům vzala legislativní moc kterou mi v rozhodováni o ústav noati přijatých likonA Jak a vé- ci maji dnea mi jediný člověk tétái moc nei lid kongresa i pro sident ponivadl mftla zvrátit! roíhotlnuli a uauetM-nl i vůli jich váech Jil Llnctdn na to poukato val a narovnával m i tímto ayt mm th taale proaidrat Taft nad vie háji privátnost no-dtitknutt-lncMit BHftů HMvelt tali přiif pro riMovárd oVů alo proto aby m jim viala moe reihottovati a &tavnotl -řtjatf rh tákonft i achala úplni )U!u ! ti UaU r?fradum R0CC3TCLT0VA SAJHUDA TO A dárnfm aaámom atitti OKU bvla ka trKljr aláiia la Jko pmkUWal liwd alo Idyl t pna UU mia tilne pr)Ud bo ý president za kandidáta a hned na to promluvil před sněmem stá tu MaMHachusscta nutno na tuto řeč iHhlížeti jako na jeho platfor mu V ní vyslovil Ilooacvelt tentokráte jíž kandidát preaident- ství — platformu která jest jeho vlastní a bude-li navržen stane ae ředinčtera wistávajícího presi- dentského boje Nemůžeme podá- ti zde řeč celou alo uvádíme jen její nejdůležitěji! stati aby naii čtenáři joznali jaké jsou princi py na kterých Itoosevelt bude se ucházet! o znovuzvolení "Nás systém vlády jest úplným nezdarem jestli nemůže býti svě řena lidu úplné vláda nad aebou samým" "NaSe snaha musí se néxtl tím směrem který vyjádřil veliký vlašský patriot Mazzinis Ne vál- ka třídní ani nepřátelství k boha tým žádné jonj)vání práva ma- jclníckého ale stálá snaha zlejší- ti postavení těch kteří jsou méně požehnáni statky )emskými" "Ano pánové to má býti naší snahou zlepšit! postaveni politi- ké i induslriální těch kteíl jsou méně obšťastnéni a hledět! uěiníti vládu této země v pravdě vládou id u lidem a pro lid Jsem pro přímé navrhování kandidátů za hrnuje v to i vyslovení předností pro kandidáty prenidentství a ne jen pro místní a státní delegáty do konvencí Věřím v moudře u- pravené zavedení iniciativy a re ferenda ne aby zaujalo místo re presentativní vlády ale aby je ii ěínilo opravdu zástupným a na pravilo jeho chyby když se stane zástupným pro zájmy někoho jiné- ho než lidu" 'Mici ne vyslovili jaké jest mé stanovisko ohledné ústavy a lidu Jestli lid byl schopen udělat! si ú stavu pak jest také schopen když na to dojde říci co ústavou tou mínil a Čeho chtěl jí dosáhnout! Jest rozdíl mezi ústavami státními a ústavou sjxdkovou Tato posled ní stanoví práva spolkové vlády pokud se dotýkají práv svrchova ných států a tu zcela přirozené musí být někdo kdo by vysvětlil a ukázal co jest ústavním a co ne když ústava spolková a svrchova nost států se střetnou" "Ale ústavy jednotlivých států nemají tento předmět k luštění Ty se týkají jen a jen lidu toho kterého státu a jeho zájmů — a svrchovanosti Já neuznávám žád nou jinou svrchovanost než avr ebovanost lidu Zákonodárný ne jsou svrchované exekutivní moc není archovanou a soudy nejsou také svrchované Ony mají moe kterou jim lid dal — ale avrcho vanost vládu si nechal sám pro sebe" "Lid musí zůstati pánem a mít! poslední rozhodující slovo Sně my úředníci a soudy jsou pouze v jeho službách vykonávali jeho vůli Abraham Lincoln prohlásil: "Můj pán lid americký" "Já iM-hlásám sesazení soudců ale prostředek který by sesazení učinil zbytečným Já jsem proto aby zákon který legUlatura při jme guvernér schválí a konečné soud prohlásí za ueústavni aby takový zákon byl odevzdán lidu a jestli on se vysloví že si jej pře je to jet jMslednI slovo — zákon platí — pouěvadž svrchovaný lid si jej přeje "Někteří lidé hlásají posvátnost a nedotknutelnost aoudeft Víme o zákonech které jeden soud pro hlásil za ústavní a druhý za neú stavnl Který c těch dvou vlastni ter posvátnou neomylnost!" "Podívejme ae přea řeku av Va vřince na naše aousody v provin cii Ontario v Kanad Tam sou dy nemají vůbec lidného práva roi hoduvati o platnosti zákonů — Ji nechci jít! ani tak daleko — (Vi aby sněmy a soudy zachová ly i a i plni práva ale roihml ni volám U lid svrchovaný lid jest o!dnlnt kterému tná bjřtl neeháno aby a vyslovil o kal lUm zákonu ktorý tMu nejvyi U amid za nrůstavftj pnhliil flall ai joj přoja i jeho vůle byla ústavou samou Nemyslím sl je ko natul jiní U ústava jest Má řa 1 kajajkou do která mají Bou dy vstrčili M jtU mu napda uUUtt m nijaký Unn který pa tatujo la l'brý a přJ# al jj — Te kd řekne U Astat a byla dlárm t aby iabráiU ý tt h-dnftelem lidu ln rwnl klen thy se Maloval awrrWkf m bía "Náš aystem vlády jest úplným nezdarem jestli nemůže lid iýti pověřen neobmezenou mocí vlád nouti aamu aíbě Muí mu býti dáno právo vládnouti i ústavě a vykládati a rozhodovat! co si pře- Je a co ne Jiejte jim všemožné poučení Nechť soudcové konají bez bázně své povinnosti a vyná šejí rozaudky ať aněmy a guver néři bez ohledu konají to co po važují za avou povinnost — a když líto všichni jsou hotovi a jest ně jaká rozepře o to zdali jich činy jsou správné neb ne pak zavolej te lid k volebnímu osudí a on svou svrchovanou vůlí a nej vyšší mocí řekne co si přeje a co ne Jestli je ale někdo Jiný v tom o hledu vyšším kdo mA právo a ko nečné slovo o tom co se má státi zákonem a eo ne — pak není ta to země demokratickou republikou a lid nevládne sám sobě "Sněmy úředníci a soudcové musí frfddížetí k lidu jako ku své mu svrchovanému pánu a jeho rozhodnutí musí platili pro ně ja ko pro lid samý Věřme lidu že jako byl schopen zavěsti s! vládu ústavou tak jest schopen i na dá le vládnouti sám sobě" MÁ DĚLNÍK PEÁVO NA PODÍL Z VÝNOSU SVÉ PRAČE? "Má dělník právo žádali podíl na výsledku své práce kromě své ho pravidelného plutu!" Tato světová a stará otázka do slala se na přetřes v listech a je den z ncjpřednějhích obchodníků v Americe Jtobert ('urtía Ogden odpoldá k ní takto: "Já věřím že dělník má plné morální právo žádali část zisku z výsledků své prác n nemůžeme o čekávali uvedení "zlatého pravi dla" v platnost dokud toho podíl nictví dělníků nebude zavedeno ftíká se že korporace nemá duše To jest jen částeční pravdou — Tak dráha l'ennsylvánská má pensijní systém a United Btates Htcel Corporation rozdává tento odíl v dílcích a darech" V t:že době prohlásil ve schůzi podílníků své společnosti Kir Wíl liam I' Hartley jeden z nej vět ších továrníků Velké Britanie který jíž po 27 let praktikuje co- operací a dělníky ve svých továr nách následovně: "Rozdělování podílu na celko vém zisku dělníkům není úplným lékem proti všem dělnickým ne snázím Ale "duch" jeho jest lé kem nejlepfiím Za minulý rok by lo mnoho stávek a všeobecná ne spokojenost v masnách pracují cích tříd ťVho jest třeba oběma stranám jest rozumný aměr Prá ce jeat vysoce sorganisóvána a or- ganisovaná práce není-li rozumně a střldm vedena doveW bytí zrovna tak sobeckou jako ten nej hrabivčjší kapitál Nejlepěíia prostředkem proti dynamitu ohni a krví kterými ae vede často válka mezi kapitálem a prací je iodílení se dělnictva na zisku jxxljiiku Každým rokem přibývá takových korporací kte ré došly k tomu poznání že mo hou vydělali více peněz když da jí svým dělníkům větší podíl ua výsledcích jich práce než pouhou umluvenou mzdu Tam kde dělnt-í jitou podílní ky a maji přímo svůj finanční zá jem na výdělku podniku setkal se tak zvaný 'scientifie management' s nejlejlmi výsledky Oni dávají prémii za snahu Tak ku přikladu když o minulých vánocích Inter national llarvrster Companjr roz dala mezi- avé zaměstnance půl millionu dollarů dala jim důrainé na jovo ía to není iidný dar — "Jeat to mm1S1 na zisku ktrý byl při voděn jen vašimi zásluhami pé- čí a pN'ině dm ae' tak oznámili úřednici dělnictvu a rozdali nieil nft půl millionu no podle výiky platu vya postaveni twbo času alulby alo podle zásluh jak pil ni a avídomlt který Ulnlk pro závod pracotal a jaký zájem o védští pro dtdro závodu IViunto Cottí-n Milla pfádelny tt K!l Hiver jlá TI lei rtaláajl dvakráte du roka dUidendti tři lrweata m)y kaldéhe iWlntka iin na zisku iávflu Ařkotl tato přádelna laV4 irU v tl do bi avé ptlz unit byla ptV a te udrletl %i dílnlky kWH M A pěV lávmlu puktlMi jako na %ftj itaetnl aijem OreliKký trti snad aby za kryl alespoň poněkud avé zloděj ské praktiky) rozdal mezi avé děl níky minulý rok $1450000 a sice v akciích které páoy majitele nic nestály a representují pouze roz vodněný kapitál z něhož obecen stvo musí platití úroky Dělníci a zřízenci tohoto trustu vlaatní dnea J5 procent akcií v ceně 30 míllionů dollarů — a berou z nich dividendy — ale také si je muse li zaplatit Společnost jim je aíce nechala pod tržní cenu na burse ale každý ví že ve akutečnoati nerepresentuji Žádnou fysickou liodnotu — a mají ten jediný účel chránili a omlouvat! vyděraěské ceny za produkty Přátelství oce lářského trustu k dělnictvu jest tím ncjcbytřcjlím podvodem na ajneriekém lidu kapitálem spácha ným Z každého dollaru zisku při padne 15 centů k rozdělení mezí :J00W dělníků akcionářů a 85 centů si nechají pp Itocke íeller Carnegie Fríck Hchwab a ostatní upíři skrývfljicí s za své chudé spoluakeíonáře Tím naházeli své mu dělnictvu písek do očí aby se trustu jest zároveň krokem proti ním Podobným dobrodincem je Du Pont Powder í!ompany trust jenž monopoliaoval v Americe vý robu prachu a třaskavín Ten se honosí že 45 procent jeho akcii jest v rukou jeho vlastního dělni ctva Jsou to akcie rozvodněného kapitálu a dividendy z něj ěírým podvodem a zlodZ-jstvím Nyní přichází tento trust s novou my šlénkou pro dobro svých zaměst nanců Mohou si nechat "stát" mzdu u společnosti jKjdle toho kolik ušetří a společnost užívajíc těchto peněz ve vlastní režií platí z nich dělníkům pět procent úro ků Hama pak tento obnos uvádí jako dluh který se mud zúročit a následkem toho zvýší se cena vý robku aby se mohly úroky ty pla tili Na konce zaplatí sjíofřcho VMlel ne pět ale 10 procent úroků z ušetřené mzdy dělnictva trustu který sám nejen že niěín na to nepřispívá nýbrž má z peněz těHi na obou stranách zisk Banky a Truslovní společností )znávfljí jak jW-knou schováva čkou pro jich nekalé manipulace jest tento filantropický způsob rozdávání jodíIů na zisku meí zaměstnance a některé velké fi nanční firmy na Wall Ktreetu o zná míly že budou rozdávali od 5 do 12 procent svého zisku mezí za městnance Zkrátka je to korruptování a- merických občanů zaprodávóní jich svolaly a práv Kdykoli vbi- da chee klásti překážky zlolěj- ským manipulacím takových spo- lečností utíkají w schovat za avé dělníky" kteří jsou podle jmé na podílníky Tím Že jim hodí pod stůl kouack kosti kupuje si je kapitál eo své stoupence v páchá ní obecného zla Ještě žádný trust nedal nic dělnictvu ze své vlastní kaisy D NĚKOLIK SLOV PRESIDENTA DRÁHY A V Stillwell president dráhy "The Kansaa City Mexico and O-rb-nt" rozeklaj časopisům poslan cům sněmů státních a členům kon- grcsKii dopis následujícího zně ní: — "Po 16 let co snažím ae o zve leliení Jiho západu byl jsem vy- staveu takřka nepřetržitému pro následování tak že nyní považuji to za avou povinnost nejen vůči tMH) podílníků jichi tájmy zastu puji ale veřejnosti vůbee abych věnoval zbytek tvého života och ra né majetku mne svěřeného ale i odhalován! jistých obchodních met hod které vyrostly v třto tak zvané if ml svobody "Chci pomoci formovat! amý álenl lidu aby nepoeWvoat neby la dála považován za rnost tl mávám onu takřka vtmohoud raoe jakou maji penlio a neodvi lil byrh e takového kroku jaký tímto zahajuji kdybych a nespo léhal na jinou Neviditelnou lc# kteri potitihi kaldl dbri snazo Nentůletne pokrajovat) ? sou tředětd řehřha národního kreditu v ruku několika jednotlivé ů a u niknnuti bl)elkůni kteri nrkdy pHjftl miMÍt IHiiovtáVi JUtá ku4na bebVi a# spikla aby tni lila avi Bjtitěíníky rnmw-l VfíU lu ktorý kctitmlu)t Jmw ftkra lení etl exlhaleid veřejném tt skem páší zločiny za které by ae styděli Apačové To se musí za stavili Tisk a veřejné smýšlení to může zaatavit Jest více koster minovaného obchodu peněžní mo- ci než jich možno najít! na stez kách západu z dob indiánských "Není žádného rozdílu mezí dol lary a dynamitem jestli ae obou užívá k ničení Není apravedlno-' stí v tom když trestáme lidí kte ří dynamitem vyhodí do povětří budovu a necháme beztrestně uni kat! takové kteří penězi ničí ob chod jiného "Jmění má býti výsledkem po ctivé snahy jako odměna rozum ného a energického řízení obchod ních záležitostí ne za loupežné přepadávání a vraždění obchodů jiných Lidé kteří páší toto ne mají se těšit! ochraně soudů "Všichni poctiví a čestní muž! z řad boháčů měli by se spojití a po mocí odhalit! zločinné užívání pe něz a vystavit! na pranýř ty kte ří rozsévají zlo nenávist a třídní rozkol Kdyby se atalo toto pře staly by pohnutky k anarchísmu a radikalismu vůbec "Lid na západě jest tím kam zasahují nejvíce vlny dnešního zla V sídle peněžní mocí hodí se ohlázek do vody obchodního živo ta a kdjž se potopí myslíte že je vše skončeno Nikoli Vlnky na hladině roztahují se dále a dále až zasáhnou celou zemi Jest to ne- spravedlnost kterou přivodila pe něžní moc která vyvolává radika lismus Ki]y)y jiodniky těšily na úvěru jwidle své skutečné hodno ty nebylo by ho třeba "Jestli si někdo myslí že není v Americe organísovaná moc [-néž-ní af se přesvědčí ať naléhá na svého kongressníka aby spolehli vý výbor kongresHfií vyšetřil ně které aess)ů z četných obchod ních transakcí které jsou pověst ný Pudle ujištění že rázem bu dou mnozí velikáni hledali skrýše aby se mohli ukrýtí před trestají cí mocí spravedlnosti" Pan Stillwell jest předsedou dráhy která po léta musí prodě lávali boje s překážkami jaké jí klade peněžní moc která snaží ae udrželi monopol pro železnice na jiho-západě které Jsou kontrolo vány Morganovým kroužkem z Wall Streetu Pan Htillwell může pověděli světu čeho všeho ae tito zločinci dopouštějí jak zločinné pracují v zákonodárných sborech u soudů u osob ve vysokých úřa- lech jen aby zničili hrozící jim konkurenci která by znamenala konec vyssávání lidu železničním monopolem na jiho-západě Byla doba kdy kapitál žral jen malé lidi ale dnea již začíná Mor gan Rockefeller a spol požírati i samotné millionáře Veliká chyba Lidé jsou zvyklými stále bráti hořkou sůl nebo ellné minerální vxly obsahující tuto a jiné prud ce projímavé soli To jest velikou chybou protože ae tím příliš mno ho vody ubírá krvi a ta stává ae hustou Kdežto občasná dávka ta kové soli má velmi dobrý účinek stálé užívání její čin! více zla než dobra Máte ai zvolili takový lék který odstraní příčinu zácpy a chorob a ní Bjwijených který ae sílí vnitřnosti tak aby nebylo třeba stálého užíváni Takovým lékem jent jedině Trinerovo Léči vé Hořké Vlno Ono jemným ale přec rozhodným způsobem podně cuje vnitřnosti k pravidelné prá ci a znenáhla upravujn je tak aby nejHítřebovaly stálého pobíje ní Ono působí výlorné ve všech chorobách žaludku a vnitřnoalj a tím i v ehorobieh krve a nervů Ono zahání bledjtičkti a atili kle sání ail odstraňuje bolesti v živo tě ziepu a náilodky jejl % mi znamenitý účinek v mnohjrh cho robách lenských V lékimAVh Jc Triner 1333—1339 Bo Aah land ave (Idcaro III Muderai Mtlieat a aejvivzt huiiajitiitiruj Ufti vUatiii ntjstaril řezník V F KUNCL i it4 io iui ett ow±A Mi ni akladá v My olkA iatiby lersttifttt růiaik aa jakiJ I inemeaitýatl tlowiilrli tiieaáKkck tý rubkA Ceny levnljAl aelU kdek)lv jutdo Krmil ms objednali telfneM Vff Im íin iir k n tii