' "
POKROK PNE 4 ítÍJNA 1911
Stran 11
Jmara"&j-
Avšak věděl že jicníze od 0
alrovína dlouho nešly a že byla
Jindra proto ve veliké starosti a
znaéní tísni ii proto vítaje rado
sti příchod hraběte byl jiřesvéd
íen že jihnu Jarýnoví Jiříueal po-
moe n jiřiíílal dojem který jiozo-
roval v tváří i chování Jiudřiní
jířcsfálému a šťastní minulému na- vidí a horování} jiřetvářka a hra
jijctí í rozíílcní z dlouhá cli víN její jiolíbky a objc-
Když však náhle jau Jarýn u- lí! A tm krátkozraký nczkusa
ehopív za ruce Jindru u hraběte ný věřil fa by ona dítko vycho
7 éista jasna je jako zasnnubcnce vání v přepychu a bohatství od
ohlásil tu jako hy hc hýla na Ida- kojení jiýcbou a hrdostí pokaže
vu Iípovu svcla rána která jej na nc Iduéným životem vídeňským
okamžik omráčila V hlaví mu hu- obletovaní urobenými bcjsky a
ícla dívá bouf-e oři se kulily no- vzývaná k jmslcdku í hrabětem
hy ehvřly a klesaly a srdce buši- Oslrovínem se snfÍIo a scstoujii
lo v klopot nřm rázu Když pak jo Jo k tiému k ubohému chuďasu
malé chvílí Klímotem a jiobwilím 'ví a učiteli k jihicciřmu hIuIiovÍ
která zpráva tato jirovolala mezi jejího otce!
přítomnými ze avého omráíení byl UiU lehkověrným nejirozřctcl
jirobuzeii vedly Jej mímovolná ným a ichodiiýui nebe sama zdál
kroky jeho komnaty v níž dosud tu JJpa sobí být i! Ono bob-st-byl
a lu l sc nadál ocitl au dole V ní a trpká zklamání onen straš
parku lívý srdce sžírající bd ono utr-
Noe rozložila jíž své temná pe- pf y zatoužen' zaviněná —
ruti jio vcílkerám kraji A jířcci co Jindru zatracoval co
IJpa ocitl x jiod okny zámc j(j{ chování odMiizoval co nobř vý
řku z nichž veMcIý Sum hudba řítky ju-o nc říníl vkrádala hc v
cinkot řííí a jiřípitky Zímuouben- ptMt j(ho bolcutfia touha a divný
cftrn hbiMÍtř do inrku zaznívaly — žal Zatoužil j úb vé Jak rád
Hálil hí dychtivá k hbivř Hnil ci y byl nyní uátváj ja hrozným
tidčlř — Tu ziiliimčlo lítí xtro-
moví a vřtřík chladným Kvýin va-
nutím zalehl v jeho tvář Neumí ruku vřeného jďítclc! 5y vfiak
— bdél vmc bylo xkiitcřnoKtí nňm xamoten a cítil že pujdc xa
jiravdou jáxot a zvučný cinkot čí- moten no celý život nvňj Jen jed-
íí jako by mu byl zvukem umírá- jmu ne naň budoucnoM UHinábi n
řkn Vzcbojiil hu n zoufabj uliíbal rfižovou září h Mjiauilým áninř
Jibiubřjí do parku — Dlouho v cm jiřípovídajícím Afstí a pak
nřm bloudil a znova ?hhh pou&třl hc zawmuSilft na rždyl
v jKinííť po rozsáhlých celtách {mm trudných my
a přSínách jeho Zádnho klidu a jMj( slfM břímř na nřm
jiokoje žYtdriČbo Klání a uManovt- (í(íj ]múh (áilnč hlavu
ní ncmobl te dopracovali Hodí- j rhU((J „kloněnou zraky jeho za
tiíi zvučela za hodinou h vížky zá- ]in(yt)y 0]„l(„ t„ z„hrady a jiři
jiieckří již pohasla vřlla v celám )]]„ fim myntiy „ přcdmřt
domř jíž dávno dohrřel j-onlcd- n m %M vjN(](
ní kočár jo nilnicí za zdí na konci io jfpoyy UUho DyelitivS upo
jiarku n jeStř bloudil Lípa v tem- řjnil)y j} tia uu Kjhl
ná noci — Tcprv k ránu umdle- HtnH pftelř! Ujia pohnut ja vy
ný vrfwel mt domň j!! vgtíl] fl dMívč jkj nich a-
Zilálo xe vwik i pozJřjSího cho- bl Jko kolem niky jiřítclovy o
vání Líjiova fa vřlkí-rř jiohnutí vinuly w jeho pruty kolem milo
celý brJ a zklamání za onř noci vjvanřho náHlroje a jio králkám
jrou j-bo n vybonřílo vykrvá- noladřnl rozlctřly w zvuky jejích
celo a odřínřiio bylo bylf jio víe- komnatou vyznívající- do parku
eben následující řaa zdánliví j Todotkli jxme jíž na počátku na
klidný Noe ona v&ak zfwtala j Scho vyjjrnvování že Lípa byl do
celý život Lípoví p lirozná pa-jvedným na nft brářem Dlouho
niátce Jdio chování ke vSi'm do- jíž vSak IvíhcI náxtroj zanedbán
máčím v Háji bylo nezmčnčná od nřho Od onoho večera pH
jedinč k dindře byl chladný jako jezdu obou děvčat přcntal Lípa na
led vyhýbal ne jí a třž když piViiem hrfiti a nahrál po dneírií den
jíždřl hrabě což ne pravidelní dříve uražen jna k vfili Jindře ne
dennř utávabi míjel kdy a jak hrál a iozdřji jíž ze zvyku Ale
jen mohl jeho přítomnost Chlap- dne v hroznřm zármutku n nadějí
ve kterými nyní jiracoval n dvoj- v dlcvu bolu avřbo aáhl po nmyř
náaobnou jiílí blížilť hk ojiřt íaa cí a dotkl ne atrun A ty skuteř
zkouSek jiomalu na avftj odchod (nř jako by rozuměly ž-ídoMi mí
jiřijiravoval Vyučování Jindry stra avřho rozzvučely ae k jíni
přcHfabi ode dne jejího zaanoube- nejvýá dojímá vř tklivá Jako
ní — truchlí eky zaílř žaly nesly nc
Hylo několik dní po ulavnonti o- a odrážely vysokou komnatou nad
studných narozenin jmní Jarýnové jirehlým StřHtím a zaniklým bla
odpňldne v neděli Jliem — V jiísni Lfjioví vSak za-
Jarýnovi vSichni měli jeti do hlaholila i nřkdy radostná čilá a
měata Hrabě Ostrovín odjel dolvM'bí melodie jako vzjomínka
1'rahy a tudíž nejiřijel Lf[a jsa"1 ratní loby minulá avSak o
řván od janí Jarýiťovř aby je dotVtt N rozvlnila jiovziiúm-jÍc
města Jirovázel omluvil se a zft -
Mal doma
Po níjakí chvíli alyRel jak ko
řáry zajely jřcd vchod zámečku'
zaslechl hlasy a íumot na chod-
bách i nehodeth znamelií že Ja
rýnovi djíždějl pak zahrěily o
j'řt vozy na nádvoří a za fhvili
rťloíil se v zámečku újdný klid
Lía Jřetivěd"'eii jsa že je samo
teti v domě a in bude nikým ru
šen v Jiráci oddal se volní mvib ii
káni svým jel naň doléhaly jtí
Mj vít I — Jnk mmviií jak iif
otVkáianí a pro něj mmitně nu
lu!" se m de v Il4ji! Jíití Jiřetl
řtniictl dny b) iiejifímtiiíjiliu
kriit Huse fťlí blaho V Tou
rďtiiť -nýt h jutou svých! Mníl
e ly t Í luihiAn od Jindry tid by
tnti ke kli bifl poě 'i tkli V'
lni krtkáid id títd itKHituti ná-U-
nnwl klrri ( tmiitiU vrou
r láLu jil Irhdy kdyl dt
miilval hýi ih id jritl itt itA vilťit
Pns hitrl f duli ti rrlí tru ob
lUný dlouhý iApM ktrrý dotniií
k prn nho kmiíi! llítlni
Viiiřťn tf nitru vím
přrtvřdVn ! Hltřlil l J( lid
lán nd id Vdyl tnu M'im 14
iku itnti vyiaaU ftiti !k k n-l I
k blahu ncjvyššímu ukázala smí
Ic tri il je jříjovídají svrhla jej
pult rázem do propastí niěíc na
vždy jeho štěstí Klam a přctvář
kii Jeat a koketství bylo co mři
Lípa ti pravdu a na co by byl
jiřísabal fa to skutečností mam
u áalbu všechna její Klova iřípo
utrjcním' mdlou hlavu ttklonil uu
iucítná jrna a ojiřel c o jievnou
"VKl J' rozjasniijle již zase za
niklu a splývala v truehlýeh ak
kordech a hra mladého mužů jak
obrazila a líčila hluboký smutek
'J'"1' " H j''H) ívS1' v ivo-
kí víření a nemelodické disaonaii-
ce jako Ui váieň a znufalnst jež
v prsou lidtkýeh ínsto bouří a
uí a íípět po chvíli měnila se v
il"jímavý žaluý nájtěv umírajíc v
trvalém dlouhém utrpení a končíc
naději v bpíí a trvaleji! věční
íténll v oněch dalekých světech!
V oíih Llsivýeh xabskly e
sDy ruce jioČaly e mu ehvřti cí
til v plnou úl' mi a hliihnkí po
hnuti li ii W h hoiuliiid mu kbs
la a on utumd opět v hlubokém
aii}itcid
V ťlll KHhl kt bhkí Ul'lil(
iu dvéře Lip rveMe i hniti! a
ve dvríhh e Jiinlra
pa im #!' h odjela do města #a
riiil a strnul v rvidiu okamih
ni b í hnuti
Jindra ryddi fa arlMUi Mvřiv
i ikři'dn ď) rulřrd 4Vij n
Mr!l' IhmhIv ttnA k Mptv! pr
vila l llVvjii lltt se Mairlil rVi hli-l
♦'Viijtíehil llllváiit jrdutí rhvl
I tlrslNirlií jrl %u hkvll
j" abyrh ti la!a t)rt
Lípa stál pod prvním dojmem
které jsem li dlužna Zárovcú
říeházím jiťo tvé odpuštění"
neočekávaného zjevení Jíndřína
jako bezduchý nerozhodně aváak
vzpamatoval se jiřeee když firo-
iicmIh první slova a vzjilanuv v
nevolí a hněvu ustoupil o krok
nazpět a povznááeje odmítaví? ru
ku jiřed sebe jiravil nutě se k Jicv
nohtí: "Klečno jste na omylu nemá
te mí lujjirosto níe vysvřtlovati a
já vám nic odpoufitřtil"
"Vojtěchu neodsuzuj mne jiřed
eascni amz jhi mne vysleclij
prosila Jindru rukama sepjatý
ma
"My spolu slečno nemáme jíž
co činítí Přičiním se abych vám
byl eo nejméně nejohodiný" od
větil Jedové Lípa
"Vojtěchu ty mne musíš slyáe-
fll" dotírala naň Jindra řízkost
iivř "Klečno Jindro pamatuji! Že
jste v bytě svobodného muže a že
prodlévání vaše zde jest nejvýfi
neslušní!" odbýval drsně LJpa
mladou dívku
Jindra jenom zakvílebi aváak
proueala jiřece jestí zoufalci
"Přisahám tí Vojtěchu že se kla
meS!" "Opětují vám slečno že jste v
bytí mém v němž nemilých náv-
Stéy netrpím třeba že jxem v do
mě otce vašeho I" začínal jirud-
ěejí Lífia
"Vojtěehu Vojtěchu ty mne
miisíá přece vyslechnout i" zalomi
la Jindra rukama
"Jsem tím sobě i vaší ctí sleě
io jiovíuen učinit! výjevu tomu
konec" rozhodl se Lípa a jal io-
kroěív ryvU' ke dveřím jež ve
dly do druhého pokoje otevřel je
a obrátív c n jiokbmou jiravíl
zdvořile
"A tak bifdoucně slečno musím
i všechny naše rozmluvy ]řetr
bnoutí ač doufám že jimi uSef řífř
sebe í mne !"
Obrátil se zavře) dvéře a Jín
dra slyšela jak závorka u rlveří
posínutá klapla
Hlasitě zaslechl Lípa Jindru v
jiokoji zalníletj pak bylo dlouho
ticho ~ a konečné ozval se mdlý
nestejný lrok a fiustot Ratflv otví
raly se a zavřely dvéře a jiak na
stalo nerušení licho
XXIV
rjilynnl jiříjemný červen minul
parný íervencc nastal srpen a a
počátkem jeho přiblížil se den
sňatku Jíndřína a zvláštním sbě
hem okolností zároveň i den od
jezdu Lípová z Háje
Chtěl aice Lípa již dříve dům
páni Jarýnftv opustili jakkoli
dávaje před několika měsíci výjm
věd jmnu Ja rýnovi slíbil v Hájí
zfixtati do konce září a jmk hned
nastoupili iirofesauru za kterou
zadali chtěl ale okolnostmi mezí
tím nejřed vídaně sběhlými změni
lo ae vse Za irofewniru Lípa ne
zadal a z domu Jarýnových jni
dilo jej to mocnou silou a nevv-
sloiijiil li hned jio zasnoubení z
Háje byl tím vinen jenom záva
zek mravní jakým se cítil jioután
k panu Jarýnoví a k jeho chlap
cfim kteří jej tak velice milova
li a k nimž i on sám vřelou ná
klonností iřilnul — Ke konci čer
vence však dělali opět hoši zkou
íky jež k radosti jiání Jarýnoví
dojmdly skvěle Lilioví poštěstilo
se v známém hodném mladém mu
ži dobrého učitele za nástupce dví
ho jim opat řiti a nebylo již mož
no pak ad sliby aul jirosbami ani
žádostí všech řlenň rodiny Jarý
novy v domě jej zdrželi
úroveň iiakytlo se mu i vv
hodné nabídnuti k cestování n nda-
lými dvěma šlechtici po relé pev
nině a st krajb-h zámořských —
Phjal je radosti vždvf iKda va
ny návrli ponkypival mu mužnost
vlditi se t vlasti na několik lit
a to bvbi uštvanému duchu jeho
práví vhod
Dnen večer in naslotipili eeslu
d- VMllí Kde ho HVČřell-i jehil jií
' LhmIÍ a fa io' kolik dní holi
I 'i loVdH
llvbl in ii všnk sotueliil Iftli h ti
trpěni vyi iii ( d i ilnai mMř v i
d ti Jindru hrahťtiMti IUros lunu
kraVtj k olař K vvVnt k iiti
' Mo' íňtk jfjíi-h v iiedíibkm
ouddidm fndm řkrlml Línovi
viV udil % prw j hn jil to'U
na irškrfýiu tlm uirpriiim jel
Imklrdldlut ít a dltř
'udí h I dne x4řdid kapku je
ho snese mužní u na oko jioklidní
Alimo to myslil že za dnešního ru
chu a rozptýlení všech osob v Há
jí jeho rozloučení se všemi členy
rodiny Jarýnovy a i a ostatními
domácími kterým vřelými díky
povinován byl za laskaví a ním
jednání a zacházení jo celý svfij
zdejší pobyt a kteří jej všichni
velice milovali budu lehčí a mé
ně dojímá vé
A skutečné jřípravy i ruch po
vstalá sňatkem a oslavením jelo v
4 t i ě l i I I I I I
cejem iome v jwiji zaaryjy a
zmenšily dtiJežifist it význam od
jezdu jeho který by beze sňatku
a bez slavností byl vystoupil velí
ce v jiopřcdí Mělof všechno jd
né ruce 'práce a starostí se svat
bou
Tak se přiblížilo odpfildne a a
ním jiozdíjsí hodiny Líjia by] jíž
Jiří jra ven na cestu a as o jiátí
hodině odebral se rozloučili s pa
nem Jarýnem kterřlio jakož vů
bec Žádného t rodiny Jarýnovy
pří svím odjezdu až na večer urče
ném by jiak byl jíž nezastihl a
neviděl jirotože sňatek Jímlřín
konal se teprv v jiozdním odjiňl
dní Iřozloueení s jianem Ja rýnem
bylo srdeční a nestalo se n obou
stran bez hlubokého Jiohnutí Ne
budeme ho líčílj jiodol kneme je
nom že LJpa setkal se s nejsrdeč
nějším uznáním a fijujďímníjšími
líky se sírany páně Jarýiovy že
hk velmi značný dar peněžitý od
u'lio nabízený eo nejurčitěji za
mítl učiniv 'řípovér Že srdečný
poměr svij U rodině statkářové za
chovali chce í na budoucí léta
Velíce jrohnuf odcházel Líja Z ])
koje jiáně Jarýnova a odebral se
ke komnatám janí Jarýnoví aby i
jí se jmručil Otevřel zaklepav
první dvíře a vstoupil do jiředpo-
koje který byl ju-ázdný vida
však dvéře vedoucí do vedlejší
komnaty jenom přivřeny jiokročíl
k ním a vslonjul
Paní Jarýnoví zde nebylo ale v
koulí u okna v křesle achouiená
sedélu Jindra jíž ve svatebním jďí
strojí s myrlovým věncem na hla
ví od něhož sjdýval dlouhý závoj
svatební Jindra plakala novzná-
šelať drahocenný batístový šálek
svůj juávě k očím
V tom okamžení však když Lí
pa vsloujiil vzhlédla a a lehkým
výkřikem stála jíž jřed ním
"Odpusťte slečno" zajioča! Lí
pa ihned hledí c aebe násilní
svrhnout í dojem a hluboká jio
hnulí klerí ho náhle opanovalo
hledám vaši jianí matku a my
slil jsem že jí zde naleznu"
"Parm Lípo vy ae přicházíte
loučit a matkou mou? pronesla
iřitumenř Jindra
"Ano " odvětil
"Mne ovšem jří loučení svém
nehledáte I" jironesla bolestní Jín
dra
"Nechtěl jsem jiříznávám ae
Avšak náhoda tomu chtěla a uvo
dla nás jeslí v jMislední chvílí —
Nuže děkují vám za všechnu pří
zeň kterou jste mi prokázala po
caa mého jiohylu zdejšího Žijte
Maze a budte šťastna I" Illaa
Lípňv který zněl počátku drsně
a trjicc jdi jiosledníidi slovech sc
tínsl bylo viděli že je nesmír
né (Mihnut a ruka jeho sáhala tí
měř úzkostliví (o klice
"Šťastna!" zvolala v nesmírní
bolesti Jindra "fcťaslnall
Vojtěchu jediní jestí reele že mi
odpouštíte" (rosila Zoufale u
hoivši jej křečovití za ruku
"Mám vám odpustit? A iroí?
Proto že jste h mým lehkověr
ným srdcem zahrávala? — Poní
va li váni lehko uvěřilo zasluhova
lo il vái pov ržetií"
"ahrávala — povrhla ?l" opé
lovttU srdeerorývajlclm ldas'iii
Jindra " Vojléebu" jHkměovala
puk rychle a iWkostlivř "eoi
sknteřiH tomu míiš i v jsem tí
klamala h jtem (i ipruiie
viila?" I Ipa whlédl k td n udivením a
'luky jchn sefkulv se jejíma
ěeinyilill limiliéll se lekklliillililia
"Minu v ni hi četl iirjpravtlivjši
oufabit h l4st Mimoděk iru
Io Úm! jeho tr J'Ci i
" je d 'mu' iikit mi imd U
' iri tonul simd skllteťlié
k?"
"Mňj Voji ho tv tdv věill
L hrabět Ostrov lna ndlujl irb
e i jrj h ru a dobřil v AI?"
"Nul ťrsly jou jii a ildy
fwDDny nikdy Jíl m iirjdu
HrkUintt lit ne ibytríití t jm
ZDAÍIHA všom
éM m
ženám a dívnám
OMrlíle na zkouiky lék zdarma na nékollk dnů
ilsrofo BfWiyiuiilialerledÉiiMisÉ
Muži beiiy dívky u wínrouňkoví
Oiwíto nevito co V6i více bolí a tu nái lék dá úlevu a ídravi
ódny mtuilul lek PKtc JcAíč dnen
Jost to Élwtý pHroáni Ulit zrtravuliifai z4kem jrokouninný a mrutnn)
lehl (iiUiiVÍiii tub ha li uffi iiriivl I
lušti v Iftludku lluÉaatwM uhlHiiim
amvy crvcn awasu v tuamt twMivwmti aialarJI kasJI uastiizení bnl
íiu linlht -lulS řfli ratrinutlsinu loniralill ňuk IIH
ti rtMtMmli MidlMotJ mmě cliut
Kun yjrrao ibiujiuj §yium vwinwiuimu uraocni ya IjouJwh Qado
rocli M)U'U sastaralývli tulwtacb a vťli myof Mnich Vt a ledvin —
Cliati Jst voJlca příjfliaaí — tMuh Jii tlií ninfl ani jorovnatl t aa
íba IM mh ijí ohyfnfi ja níkollk drukfi hylla v mh6 a mokou tím jii
ileai vellefl lvé a v vAlilai aiaožstvl prulavat i'aaiabat viiuk nemohou p-
miao icsy jiiso nusa -jiia soire ia v
Nilskěoa ZMné hukni jo uMvíui
Mima tki iSLtit:uni 1iimil tiro KATA
MtalLri lnut k V a ílintf nlulí u I !„!
fl a pru shwMny huhrníiid cboulesUví
hrnu vžily trjdclm muttim iiftm a dlvkAm k ulužlilira M tisíci krajaua uil
vitlii a uilví řiní Uliv k úolní suokoliioiti li„
— - - — " - - - w — -9 " - f 1 anaiif
siira j % vlastlilia pfiwvéiftSeai dála ailjiofiiíujo ítMu řoplftt důvéroa
svoa naiaao a paílna Vím nhmtum ioíty pomdu a Iňk zilurma na nňkollk dni
aa Kkouftku a UniMhy o umimamh Htpímilnt pnaAzI Zkoafika VA pfa
nvfldii ItWta psAt Jak junt VAhi libo anyllcky nob íesky Adretai
MARIE VOTYPKA c oř
Thcopholínc Hemcdy Co Dept
slední chvílí" pronášej jí oít
ledoví Jdpa
"Naše cesty se dělí na vdy
lak tomu skutcíné!" iiřisvídéíJa
díndra jiotlaíujíe mocní alzy jež
se jí násilím oěí draly "Poní-
vadž však dnes a nyní si stojíme
snad naiioslcdy tváří v tvář a jo -
nívadž hrabíle jem nikdy nemi
lovala a nemilují jiřísahám ti jdi
všem eo je tobí drahěho a mní
svalího fa lyV byl a Jsi má jedi
ná vroucí láska fa ústa ani srd
ce mí tí ni jedenkráte nezklama
ly fa Jáska tvá byla a jest mi je-
I' itfl tt t Ě 1
uiioii určenou leinnvm úsvitem
nejvyšřího blaha mou nadíjí i
jiosílou v budoucích trudných a
hrozných dnech I" lila Jíndřín
vyzníval nejhlubší pravdou a o
hnívou vroucností v bolesti nevý
slovní Jfjni hledí při slovech tich k
Jindře jmkroííl pak najednou k
ní a cbojlv jí jirudce yn ruku
vnořil zraky svoje jdamenní do
oěí jejích a zíraje tak (divili do
nich jako by Ž do nej vnitřní j
fiíeh ěilrob dívky jimi nahlídnou
li ehl zvolal i
"líndro! — vííná nebesa — to
nebyl hlas jiřetvářky a klamu! a
uebo [ai sám ďábel a šálivou svou
nalvářkoul -7- Jedí pravda co jsi
nyní jiřísahala — avšak ne ne ne
ní!! — A kdyby jdece byloíl Od
vrhni ledy to roucho avatební
odhod' onen vínek nevěstin roz
trhej tento závoj jiříšerný a uví
řím tí slíbáni tí ojiět třehaa prach
a nohou tvých navrátíš mi největ-
ší blaho
nejvyšší štěstí o něm2že náá locator budo v Amadee
jsem tak blaze sníval I
"Vojtíehu což myslíš kdybych rníaíec — a2 ony domoviny budou
roucho toto nemusila níatl fa bych rozebrány Oznámili jsme to víre
je byla oblékla? A kdybych jkui-wž stu našich dopisovatelů Kdo
ta hrubíte nemusila vléci fa bych l'bce jet — ať ho připraví na cestu
je byla přijala?!" jironcsla zoufá- v prví jioloviel října cesta je la
le hledá nevěsta Wmh Ať nám píšo hned a my mu
"Kdo by tí mohl nutili kdybys l"l('" '"l xdělíme kudy jet
v ' 4 1 _ 1 J t
ty nechtěla?" bouřil Iípa nyní
rojlameněri
"Ten kdo mne jimi sejijal —
hrabě Ostrovín" odvětila Jindra
polohlasem
"Vzmuž se Jindro — jsi milá
íek oteňvi měj silu a pouta ona
rometámc odhodíme " domlou
val vášniví lípa
n tiemono! — Kdybych dnea
ještě v jodední fhvili odmítla
ruku hraběte a jak ráila bych tak
učinila! — padne v krátkém fasn
SEVERO-NEMECKY LLOYD
Irai4l4 n4IoiI )ruiUvfbl dor
2 Betltiinoro cio Brómen
ftiwi '0 Mfk 4tuMuulKJc (Klluvlk ftratai 4
4 10000 lu Mttli
Rhutn Main Heckar CU Brtilau
Koela Haauover Frankfurt Brandeobvurg ChinulU
II kajuta z Baltimore do Brémen od S57&9 nahoru
TU rtl Mjl fuim J#l tl4 lajaUl kt4 ( )M jak
II ljU
Vi ja%aaé faik JaaJa ka }tfat iba4wtat t laUa
itifal "k)a kijuthl aa alať KUKHnaé llat tk ar(atk
tsallt i4y a-l4ajt faaadlat Hal4i
anab jojiell iáativl v wtnl
A WllimArHKK A (X) Na T a Oay U !lltiare tíl
II rUUHKNlPH A W n lUadborne WřH V%t IUieuU
trpícím mužům
m - m ~ '
trtveal Juturalcb olittžtiib boieirUck
k jídlu osjmlontl lioulmuw jaiptft
POUd VI vzAcaýcb úmvh a lanobé Jl-
ftLt ttí ttu n in1 ! w iAI
II VA„i „ut
ítlvUv M lile4n u_
iwmtivu tun a dlvk v JnkíinkoDv aM-
10
So Bcnd Ind
otee mftj který zachován byl jak
víš jediní hrabětem"
"Všemohoucí Uožol — to tedy
hroná cena achráníní olee
'lvího Jindro? — tys' tou ob&-
lí? volal nyní srdeclomno Iiíja
ponav (ejirve teď jřííínu nena-
dáIího zasnoubení líndřiria
řPokraěování)
Pravdivé oznamování
"f asto vidím a čtu vaše ohlal
ky v novinách a líbí o nd jmeti
vý zjiíísob jímž jiřed veřejnoat
uvádíte jiravdu o vlastnostech
vašich lěkfi Trjdvaltt jsem ne
snesitelným hojením hlavy a nlu
mi nejiomáhalo až jsem zkusila
Heverovy J'rášky proti boleatra
hlavy a neuralgií ObyíejnS hned
první dávka bolení hlavy zasta
vila" — 'A dopisu paní Veroniky
Šafránko K Mauch Cliunk Pa
Heverovy Prášky proli holení hla
vy jirodávají o v lékárnách j ce
na ííóc Přípravu ja firma W F
Severa Co í!edar Kapída la
OPRAVA
V jioajední statí cestopisu okre
sem Modoí! napsal jsem ío oních
CO domovin na hranicích Kaliřor
ni a Nevady jest 15 mil od vy
měření dráhy ve akuteínoati jeat
tam dráha postavena 1 pravidel
nou jízdou (systém Ilillfiv "Weat
eru Pacific") a domoviny ty jaoa
15 mil od nového dosud jen ím
provinovaného nádraží kde víe-
ehny vlaky atavi Ujednali jsme
('ala od 1 října do konefl téhoí
" 'n 3vn asi nu mu
do Modon Co kdo by chtěl jet
ale 9-3
LOU DONORES
Box 200 Klamath Falli Ore
— "fcsko-Americký Vřakov"
jediný hosiodářský sborulk v A-
merie Pišta ni o fislo na uká-
ku iod adresou 1 f esko-Americký
( Venkov 1117-19 So 13tk 8tr
Omaha N"hr
(
1 v
l
tu
tni#:wii
