Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 4, 1911)
' " POKROK PNE 4 ítÍJNA 1911 Stran 11 Jmara"&j- Avšak věděl že jicníze od 0 alrovína dlouho nešly a že byla Jindra proto ve veliké starosti a znaéní tísni ii proto vítaje rado sti příchod hraběte byl jiřesvéd íen že jihnu Jarýnoví Jiříueal po- moe n jiřiíílal dojem který jiozo- roval v tváří i chování Jiudřiní jířcsfálému a šťastní minulému na- vidí a horování} jiřetvářka a hra jijctí í rozíílcní z dlouhá cli víN její jiolíbky a objc- Když však náhle jau Jarýn u- lí! A tm krátkozraký nczkusa ehopív za ruce Jindru u hraběte ný věřil fa by ona dítko vycho 7 éista jasna je jako zasnnubcnce vání v přepychu a bohatství od ohlásil tu jako hy hc hýla na Ida- kojení jiýcbou a hrdostí pokaže vu Iípovu svcla rána která jej na nc Iduéným životem vídeňským okamžik omráčila V hlaví mu hu- obletovaní urobenými bcjsky a ícla dívá bouf-e oři se kulily no- vzývaná k jmslcdku í hrabětem hy ehvřly a klesaly a srdce buši- Oslrovínem se snfÍIo a scstoujii lo v klopot nřm rázu Když pak jo Jo k tiému k ubohému chuďasu malé chvílí Klímotem a jiobwilím 'ví a učiteli k jihicciřmu hIuIiovÍ která zpráva tato jirovolala mezi jejího otce! přítomnými ze avého omráíení byl UiU lehkověrným nejirozřctcl jirobuzeii vedly Jej mímovolná ným a ichodiiýui nebe sama zdál kroky jeho komnaty v níž dosud tu JJpa sobí být i! Ono bob-st-byl a lu l sc nadál ocitl au dole V ní a trpká zklamání onen straš parku lívý srdce sžírající bd ono utr- Noe rozložila jíž své temná pe- pf y zatoužen' zaviněná — ruti jio vcílkerám kraji A jířcci co Jindru zatracoval co IJpa ocitl x jiod okny zámc j(j{ chování odMiizoval co nobř vý řku z nichž veMcIý Sum hudba řítky ju-o nc říníl vkrádala hc v cinkot řííí a jiřípitky Zímuouben- ptMt j(ho bolcutfia touha a divný cftrn hbiMÍtř do inrku zaznívaly — žal Zatoužil j úb vé Jak rád Hálil hí dychtivá k hbivř Hnil ci y byl nyní uátváj ja hrozným tidčlř — Tu ziiliimčlo lítí xtro- moví a vřtřík chladným Kvýin va- nutím zalehl v jeho tvář Neumí ruku vřeného jďítclc! 5y vfiak — bdél vmc bylo xkiitcřnoKtí nňm xamoten a cítil že pujdc xa jiravdou jáxot a zvučný cinkot čí- moten no celý život nvňj Jen jed- íí jako by mu byl zvukem umírá- jmu ne naň budoucnoM UHinábi n řkn Vzcbojiil hu n zoufabj uliíbal rfižovou září h Mjiauilým áninř Jibiubřjí do parku — Dlouho v cm jiřípovídajícím Afstí a pak nřm bloudil a znova ?hhh pou&třl hc zawmuSilft na rždyl v jKinííť po rozsáhlých celtách {mm trudných my a přSínách jeho Zádnho klidu a jMj( slfM břímř na nřm jiokoje žYtdriČbo Klání a uManovt- (í(íj ]múh (áilnč hlavu ní ncmobl te dopracovali Hodí- j rhU((J „kloněnou zraky jeho za tiíi zvučela za hodinou h vížky zá- ]in(yt)y 0]„l(„ t„ z„hrady a jiři jiieckří již pohasla vřlla v celám )]]„ fim myntiy „ přcdmřt domř jíž dávno dohrřel j-onlcd- n m %M vjN(]( ní kočár jo nilnicí za zdí na konci io jfpoyy UUho DyelitivS upo jiarku n jeStř bloudil Lípa v tem- řjnil)y j} tia uu Kjhl ná noci — Tcprv k ránu umdle- HtnH pftelř! Ujia pohnut ja vy ný vrfwel mt domň j!! vgtíl] fl dMívč jkj nich a- Zilálo xe vwik i pozJřjSího cho- bl Jko kolem niky jiřítclovy o vání Líjiova fa vřlkí-rř jiohnutí vinuly w jeho pruty kolem milo celý brJ a zklamání za onř noci vjvanřho náHlroje a jio králkám jrou j-bo n vybonřílo vykrvá- noladřnl rozlctřly w zvuky jejích celo a odřínřiio bylo bylf jio víe- komnatou vyznívající- do parku eben následující řaa zdánliví j Todotkli jxme jíž na počátku na klidný Noe ona v&ak zfwtala j Scho vyjjrnvování že Lípa byl do celý život Lípoví p lirozná pa-jvedným na nft brářem Dlouho niátce Jdio chování ke vSi'm do- jíž vSak IvíhcI náxtroj zanedbán máčím v Háji bylo nezmčnčná od nřho Od onoho večera pH jedinč k dindře byl chladný jako jezdu obou děvčat přcntal Lípa na led vyhýbal ne jí a třž když piViiem hrfiti a nahrál po dneírií den jíždřl hrabě což ne pravidelní dříve uražen jna k vfili Jindře ne dennř utávabi míjel kdy a jak hrál a iozdřji jíž ze zvyku Ale jen mohl jeho přítomnost Chlap- dne v hroznřm zármutku n nadějí ve kterými nyní jiracoval n dvoj- v dlcvu bolu avřbo aáhl po nmyř náaobnou jiílí blížilť hk ojiřt íaa cí a dotkl ne atrun A ty skuteř zkouSek jiomalu na avftj odchod (nř jako by rozuměly ž-ídoMi mí jiřijiravoval Vyučování Jindry stra avřho rozzvučely ae k jíni přcHfabi ode dne jejího zaanoube- nejvýá dojímá vř tklivá Jako ní — truchlí eky zaílř žaly nesly nc Hylo několik dní po ulavnonti o- a odrážely vysokou komnatou nad studných narozenin jmní Jarýnové jirehlým StřHtím a zaniklým bla odpňldne v neděli Jliem — V jiísni Lfjioví vSak za- Jarýnovi vSichni měli jeti do hlaholila i nřkdy radostná čilá a měata Hrabě Ostrovín odjel dolvM'bí melodie jako vzjomínka 1'rahy a tudíž nejiřijel Lf[a jsa"1 ratní loby minulá avSak o řván od janí Jarýiťovř aby je dotVtt N rozvlnila jiovziiúm-jÍc města Jirovázel omluvil se a zft - Mal doma Po níjakí chvíli alyRel jak ko řáry zajely jřcd vchod zámečku' zaslechl hlasy a íumot na chod- bách i nehodeth znamelií že Ja rýnovi djíždějl pak zahrěily o j'řt vozy na nádvoří a za fhvili rťloíil se v zámečku újdný klid Lía Jřetivěd"'eii jsa že je samo teti v domě a in bude nikým ru šen v Jiráci oddal se volní mvib ii káni svým jel naň doléhaly jtí Mj vít I — Jnk mmviií jak iif otVkáianí a pro něj mmitně nu lu!" se m de v Il4ji! Jíití Jiřetl řtniictl dny b) iiejifímtiiíjiliu kriit Huse fťlí blaho V Tou rďtiiť -nýt h jutou svých! Mníl e ly t Í luihiAn od Jindry tid by tnti ke kli bifl poě 'i tkli V' lni krtkáid id títd itKHituti ná-U- nnwl klrri ( tmiitiU vrou r láLu jil Irhdy kdyl dt miilval hýi ih id jritl itt itA vilťit Pns hitrl f duli ti rrlí tru ob lUný dlouhý iApM ktrrý dotniií k prn nho kmiíi! llítlni Viiiřťn tf nitru vím přrtvřdVn ! Hltřlil l J( lid lán nd id Vdyl tnu M'im 14 iku itnti vyiaaU ftiti !k k n-l I k blahu ncjvyššímu ukázala smí Ic tri il je jříjovídají svrhla jej pult rázem do propastí niěíc na vždy jeho štěstí Klam a přctvář kii Jeat a koketství bylo co mři Lípa ti pravdu a na co by byl jiřísabal fa to skutečností mam u áalbu všechna její Klova iřípo utrjcním' mdlou hlavu ttklonil uu iucítná jrna a ojiřel c o jievnou "VKl J' rozjasniijle již zase za niklu a splývala v truehlýeh ak kordech a hra mladého mužů jak obrazila a líčila hluboký smutek 'J'"1' " H j''H) ívS1' v ivo- kí víření a nemelodické disaonaii- ce jako Ui váieň a znufalnst jež v prsou lidtkýeh ínsto bouří a uí a íípět po chvíli měnila se v il"jímavý žaluý nájtěv umírajíc v trvalém dlouhém utrpení a končíc naději v bpíí a trvaleji! věční íténll v oněch dalekých světech! V oíih Llsivýeh xabskly e sDy ruce jioČaly e mu ehvřti cí til v plnou úl' mi a hliihnkí po hnuti li ii W h hoiuliiid mu kbs la a on utumd opět v hlubokém aii}itcid V ťlll KHhl kt bhkí Ul'lil( iu dvéře Lip rveMe i hniti! a ve dvríhh e Jiinlra pa im #!' h odjela do města #a riiil a strnul v rvidiu okamih ni b í hnuti Jindra ryddi fa arlMUi Mvřiv i ikři'dn ď) rulřrd 4Vij n Mr!l' IhmhIv ttnA k Mptv! pr vila l llVvjii lltt se Mairlil rVi hli-l ♦'Viijtíehil llllváiit jrdutí rhvl I tlrslNirlií jrl %u hkvll j" abyrh ti la!a t)rt Lípa stál pod prvním dojmem které jsem li dlužna Zárovcú říeházím jiťo tvé odpuštění" neočekávaného zjevení Jíndřína jako bezduchý nerozhodně aváak vzpamatoval se jiřeee když firo- iicmIh první slova a vzjilanuv v nevolí a hněvu ustoupil o krok nazpět a povznááeje odmítaví? ru ku jiřed sebe jiravil nutě se k Jicv nohtí: "Klečno jste na omylu nemá te mí lujjirosto níe vysvřtlovati a já vám nic odpoufitřtil" "Vojtěchu neodsuzuj mne jiřed eascni amz jhi mne vysleclij prosila Jindru rukama sepjatý ma "My spolu slečno nemáme jíž co činítí Přičiním se abych vám byl eo nejméně nejohodiný" od větil Jedové Lípa "Vojtěchu ty mne musíš slyáe- fll" dotírala naň Jindra řízkost iivř "Klečno Jindro pamatuji! Že jste v bytě svobodného muže a že prodlévání vaše zde jest nejvýfi neslušní!" odbýval drsně LJpa mladou dívku Jindra jenom zakvílebi aváak proueala jiřece jestí zoufalci "Přisahám tí Vojtěchu že se kla meS!" "Opětují vám slečno že jste v bytí mém v němž nemilých náv- Stéy netrpím třeba že jxem v do mě otce vašeho I" začínal jirud- ěejí Lífia "Vojtěehu Vojtěchu ty mne miisíá přece vyslechnout i" zalomi la Jindra rukama "Jsem tím sobě i vaší ctí sleě io jiovíuen učinit! výjevu tomu konec" rozhodl se Lípa a jal io- kroěív ryvU' ke dveřím jež ve dly do druhého pokoje otevřel je a obrátív c n jiokbmou jiravíl zdvořile "A tak bifdoucně slečno musím i všechny naše rozmluvy ]řetr bnoutí ač doufám že jimi uSef řífř sebe í mne !" Obrátil se zavře) dvéře a Jín dra slyšela jak závorka u rlveří posínutá klapla Hlasitě zaslechl Lípa Jindru v jiokoji zalníletj pak bylo dlouho ticho ~ a konečné ozval se mdlý nestejný lrok a fiustot Ratflv otví raly se a zavřely dvéře a jiak na stalo nerušení licho XXIV rjilynnl jiříjemný červen minul parný íervencc nastal srpen a a počátkem jeho přiblížil se den sňatku Jíndřína a zvláštním sbě hem okolností zároveň i den od jezdu Lípová z Háje Chtěl aice Lípa již dříve dům páni Jarýnftv opustili jakkoli dávaje před několika měsíci výjm věd jmnu Ja rýnovi slíbil v Hájí zfixtati do konce září a jmk hned nastoupili iirofesauru za kterou zadali chtěl ale okolnostmi mezí tím nejřed vídaně sběhlými změni lo ae vse Za irofewniru Lípa ne zadal a z domu Jarýnových jni dilo jej to mocnou silou a nevv- sloiijiil li hned jio zasnoubení z Háje byl tím vinen jenom záva zek mravní jakým se cítil jioután k panu Jarýnoví a k jeho chlap cfim kteří jej tak velice milova li a k nimž i on sám vřelou ná klonností iřilnul — Ke konci čer vence však dělali opět hoši zkou íky jež k radosti jiání Jarýnoví dojmdly skvěle Lilioví poštěstilo se v známém hodném mladém mu ži dobrého učitele za nástupce dví ho jim opat řiti a nebylo již mož no pak ad sliby aul jirosbami ani žádostí všech řlenň rodiny Jarý novy v domě jej zdrželi úroveň iiakytlo se mu i vv hodné nabídnuti k cestování n nda- lými dvěma šlechtici po relé pev nině a st krajb-h zámořských — Phjal je radosti vždvf iKda va ny návrli ponkypival mu mužnost vlditi se t vlasti na několik lit a to bvbi uštvanému duchu jeho práví vhod Dnen večer in naslotipili eeslu d- VMllí Kde ho HVČřell-i jehil jií ' LhmIÍ a fa io' kolik dní holi I 'i loVdH llvbl in ii všnk sotueliil Iftli h ti trpěni vyi iii ( d i ilnai mMř v i d ti Jindru hrahťtiMti IUros lunu kraVtj k olař K vvVnt k iiti ' Mo' íňtk jfjíi-h v iiedíibkm ouddidm fndm řkrlml Línovi viV udil % prw j hn jil to'U na irškrfýiu tlm uirpriiim jel Imklrdldlut ít a dltř 'udí h I dne x4řdid kapku je ho snese mužní u na oko jioklidní Alimo to myslil že za dnešního ru chu a rozptýlení všech osob v Há jí jeho rozloučení se všemi členy rodiny Jarýnovy a i a ostatními domácími kterým vřelými díky povinován byl za laskaví a ním jednání a zacházení jo celý svfij zdejší pobyt a kteří jej všichni velice milovali budu lehčí a mé ně dojímá vé A skutečné jřípravy i ruch po vstalá sňatkem a oslavením jelo v 4 t i ě l i I I I I I cejem iome v jwiji zaaryjy a zmenšily dtiJežifist it význam od jezdu jeho který by beze sňatku a bez slavností byl vystoupil velí ce v jiopřcdí Mělof všechno jd né ruce 'práce a starostí se svat bou Tak se přiblížilo odpfildne a a ním jiozdíjsí hodiny Líjia by] jíž Jiří jra ven na cestu a as o jiátí hodině odebral se rozloučili s pa nem Jarýnem kterřlio jakož vů bec Žádného t rodiny Jarýnovy pří svím odjezdu až na večer urče ném by jiak byl jíž nezastihl a neviděl jirotože sňatek Jímlřín konal se teprv v jiozdním odjiňl dní Iřozloueení s jianem Ja rýnem bylo srdeční a nestalo se n obou stran bez hlubokého Jiohnutí Ne budeme ho líčílj jiodol kneme je nom že LJpa setkal se s nejsrdeč nějším uznáním a fijujďímníjšími líky se sírany páně Jarýiovy že hk velmi značný dar peněžitý od u'lio nabízený eo nejurčitěji za mítl učiniv 'řípovér Že srdečný poměr svij U rodině statkářové za chovali chce í na budoucí léta Velíce jrohnuf odcházel Líja Z ]) koje jiáně Jarýnova a odebral se ke komnatám janí Jarýnoví aby i jí se jmručil Otevřel zaklepav první dvíře a vstoupil do jiředpo- koje který byl ju-ázdný vida však dvéře vedoucí do vedlejší komnaty jenom přivřeny jiokročíl k ním a vslonjul Paní Jarýnoví zde nebylo ale v koulí u okna v křesle achouiená sedélu Jindra jíž ve svatebním jďí strojí s myrlovým věncem na hla ví od něhož sjdýval dlouhý závoj svatební Jindra plakala novzná- šelať drahocenný batístový šálek svůj juávě k očím V tom okamžení však když Lí pa vsloujiil vzhlédla a a lehkým výkřikem stála jíž jřed ním "Odpusťte slečno" zajioča! Lí pa ihned hledí c aebe násilní svrhnout í dojem a hluboká jio hnulí klerí ho náhle opanovalo hledám vaši jianí matku a my slil jsem že jí zde naleznu" "Parm Lípo vy ae přicházíte loučit a matkou mou? pronesla iřitumenř Jindra "Ano " odvětil "Mne ovšem jří loučení svém nehledáte I" jironesla bolestní Jín dra "Nechtěl jsem jiříznávám ae Avšak náhoda tomu chtěla a uvo dla nás jeslí v jMislední chvílí — Nuže děkují vám za všechnu pří zeň kterou jste mi prokázala po caa mého jiohylu zdejšího Žijte Maze a budte šťastna I" Illaa Lípňv který zněl počátku drsně a trjicc jdi jiosledníidi slovech sc tínsl bylo viděli že je nesmír né (Mihnut a ruka jeho sáhala tí měř úzkostliví (o klice "Šťastna!" zvolala v nesmírní bolesti Jindra "fcťaslnall Vojtěchu jediní jestí reele že mi odpouštíte" (rosila Zoufale u hoivši jej křečovití za ruku "Mám vám odpustit? A iroí? Proto že jste h mým lehkověr ným srdcem zahrávala? — Poní va li váni lehko uvěřilo zasluhova lo il vái pov ržetií" "ahrávala — povrhla ?l" opé lovttU srdeerorývajlclm ldas'iii Jindra " Vojléebu" jHkměovala puk rychle a iWkostlivř "eoi sknteřiH tomu míiš i v jsem tí klamala h jtem (i ipruiie viila?" I Ipa whlédl k td n udivením a 'luky jchn sefkulv se jejíma ěeinyilill limiliéll se lekklliillililia "Minu v ni hi četl iirjpravtlivjši oufabit h l4st Mimoděk iru Io Úm! jeho tr J'Ci i " je d 'mu' iikit mi imd U ' iri tonul simd skllteťlié k?" "Mňj Voji ho tv tdv věill L hrabět Ostrov lna ndlujl irb e i jrj h ru a dobřil v AI?" "Nul ťrsly jou jii a ildy fwDDny nikdy Jíl m iirjdu HrkUintt lit ne ibytríití t jm ZDAÍIHA všom éM m ženám a dívnám OMrlíle na zkouiky lék zdarma na nékollk dnů ilsrofo BfWiyiuiilialerledÉiiMisÉ Muži beiiy dívky u wínrouňkoví Oiwíto nevito co V6i více bolí a tu nái lék dá úlevu a ídravi ódny mtuilul lek PKtc JcAíč dnen Jost to Élwtý pHroáni Ulit zrtravuliifai z4kem jrokouninný a mrutnn) lehl (iiUiiVÍiii tub ha li uffi iiriivl I lušti v Iftludku lluÉaatwM uhlHiiim amvy crvcn awasu v tuamt twMivwmti aialarJI kasJI uastiizení bnl íiu linlht -lulS řfli ratrinutlsinu loniralill ňuk IIH ti rtMtMmli MidlMotJ mmě cliut Kun yjrrao ibiujiuj §yium vwinwiuimu uraocni ya IjouJwh Qado rocli M)U'U sastaralývli tulwtacb a vťli myof Mnich Vt a ledvin — Cliati Jst voJlca příjfliaaí — tMuh Jii tlií ninfl ani jorovnatl t aa íba IM mh ijí ohyfnfi ja níkollk drukfi hylla v mh6 a mokou tím jii ileai vellefl lvé a v vAlilai aiaožstvl prulavat i'aaiabat viiuk nemohou p- miao icsy jiiso nusa -jiia soire ia v Nilskěoa ZMné hukni jo uMvíui Mima tki iSLtit:uni 1iimil tiro KATA MtalLri lnut k V a ílintf nlulí u I !„! fl a pru shwMny huhrníiid cboulesUví hrnu vžily trjdclm muttim iiftm a dlvkAm k ulužlilira M tisíci krajaua uil vitlii a uilví řiní Uliv k úolní suokoliioiti li„ — - - — " - - - w — -9 " - f 1 anaiif siira j % vlastlilia pfiwvéiftSeai dála ailjiofiiíujo ítMu řoplftt důvéroa svoa naiaao a paílna Vím nhmtum ioíty pomdu a Iňk zilurma na nňkollk dni aa Kkouftku a UniMhy o umimamh Htpímilnt pnaAzI Zkoafika VA pfa nvfldii ItWta psAt Jak junt VAhi libo anyllcky nob íesky Adretai MARIE VOTYPKA c oř Thcopholínc Hemcdy Co Dept slední chvílí" pronášej jí oít ledoví Jdpa "Naše cesty se dělí na vdy lak tomu skutcíné!" iiřisvídéíJa díndra jiotlaíujíe mocní alzy jež se jí násilím oěí draly "Poní- vadž však dnes a nyní si stojíme snad naiioslcdy tváří v tvář a jo - nívadž hrabíle jem nikdy nemi lovala a nemilují jiřísahám ti jdi všem eo je tobí drahěho a mní svalího fa lyV byl a Jsi má jedi ná vroucí láska fa ústa ani srd ce mí tí ni jedenkráte nezklama ly fa Jáska tvá byla a jest mi je- I' itfl tt t Ě 1 uiioii určenou leinnvm úsvitem nejvyšřího blaha mou nadíjí i jiosílou v budoucích trudných a hrozných dnech I" lila Jíndřín vyzníval nejhlubší pravdou a o hnívou vroucností v bolesti nevý slovní Jfjni hledí při slovech tich k Jindře jmkroííl pak najednou k ní a cbojlv jí jirudce yn ruku vnořil zraky svoje jdamenní do oěí jejích a zíraje tak (divili do nich jako by Ž do nej vnitřní j fiíeh ěilrob dívky jimi nahlídnou li ehl zvolal i "líndro! — vííná nebesa — to nebyl hlas jiřetvářky a klamu! a uebo [ai sám ďábel a šálivou svou nalvářkoul -7- Jedí pravda co jsi nyní jiřísahala — avšak ne ne ne ní!! — A kdyby jdece byloíl Od vrhni ledy to roucho avatební odhod' onen vínek nevěstin roz trhej tento závoj jiříšerný a uví řím tí slíbáni tí ojiět třehaa prach a nohou tvých navrátíš mi největ- ší blaho nejvyšší štěstí o něm2že náá locator budo v Amadee jsem tak blaze sníval I "Vojtíehu což myslíš kdybych rníaíec — a2 ony domoviny budou roucho toto nemusila níatl fa bych rozebrány Oznámili jsme to víre je byla oblékla? A kdybych jkui-wž stu našich dopisovatelů Kdo ta hrubíte nemusila vléci fa bych l'bce jet — ať ho připraví na cestu je byla přijala?!" jironcsla zoufá- v prví jioloviel října cesta je la le hledá nevěsta Wmh Ať nám píšo hned a my mu "Kdo by tí mohl nutili kdybys l"l('" '"l xdělíme kudy jet v ' 4 1 _ 1 J t ty nechtěla?" bouřil Iípa nyní rojlameněri "Ten kdo mne jimi sejijal — hrabě Ostrovín" odvětila Jindra polohlasem "Vzmuž se Jindro — jsi milá íek oteňvi měj silu a pouta ona rometámc odhodíme " domlou val vášniví lípa n tiemono! — Kdybych dnea ještě v jodední fhvili odmítla ruku hraběte a jak ráila bych tak učinila! — padne v krátkém fasn SEVERO-NEMECKY LLOYD Irai4l4 n4IoiI )ruiUvfbl dor 2 Betltiinoro cio Brómen ftiwi '0 Mfk 4tuMuulKJc (Klluvlk ftratai 4 4 10000 lu Mttli Rhutn Main Heckar CU Brtilau Koela Haauover Frankfurt Brandeobvurg ChinulU II kajuta z Baltimore do Brémen od S57&9 nahoru TU rtl Mjl fuim J#l tl4 lajaUl kt4 ( )M jak II ljU Vi ja%aaé faik JaaJa ka }tfat iba4wtat t laUa itifal "k)a kijuthl aa alať KUKHnaé llat tk ar(atk tsallt i4y a-l4ajt faaadlat Hal4i anab jojiell iáativl v wtnl A WllimArHKK A (X) Na T a Oay U !lltiare tíl II rUUHKNlPH A W n lUadborne WřH V%t IUieuU trpícím mužům m - m ~ ' trtveal Juturalcb olittžtiib boieirUck k jídlu osjmlontl lioulmuw jaiptft POUd VI vzAcaýcb úmvh a lanobé Jl- ftLt ttí ttu n in1 ! w iAI II VA„i „ut ítlvUv M lile4n u_ iwmtivu tun a dlvk v JnkíinkoDv aM- 10 So Bcnd Ind otee mftj který zachován byl jak víš jediní hrabětem" "Všemohoucí Uožol — to tedy hroná cena achráníní olee 'lvího Jindro? — tys' tou ob&- lí? volal nyní srdeclomno Iiíja ponav (ejirve teď jřííínu nena- dáIího zasnoubení líndřiria řPokraěování) Pravdivé oznamování "f asto vidím a čtu vaše ohlal ky v novinách a líbí o nd jmeti vý zjiíísob jímž jiřed veřejnoat uvádíte jiravdu o vlastnostech vašich lěkfi Trjdvaltt jsem ne snesitelným hojením hlavy a nlu mi nejiomáhalo až jsem zkusila Heverovy J'rášky proti boleatra hlavy a neuralgií ObyíejnS hned první dávka bolení hlavy zasta vila" — 'A dopisu paní Veroniky Šafránko K Mauch Cliunk Pa Heverovy Prášky proli holení hla vy jirodávají o v lékárnách j ce na ííóc Přípravu ja firma W F Severa Co í!edar Kapída la OPRAVA V jioajední statí cestopisu okre sem Modoí! napsal jsem ío oních CO domovin na hranicích Kaliřor ni a Nevady jest 15 mil od vy měření dráhy ve akuteínoati jeat tam dráha postavena 1 pravidel nou jízdou (systém Ilillfiv "Weat eru Pacific") a domoviny ty jaoa 15 mil od nového dosud jen ím provinovaného nádraží kde víe- ehny vlaky atavi Ujednali jsme ('ala od 1 října do konefl téhoí " 'n 3vn asi nu mu do Modon Co kdo by chtěl jet ale 9-3 LOU DONORES Box 200 Klamath Falli Ore — "fcsko-Americký Vřakov" jediný hosiodářský sborulk v A- merie Pišta ni o fislo na uká- ku iod adresou 1 f esko-Americký ( Venkov 1117-19 So 13tk 8tr Omaha N"hr ( 1 v l tu tni#:wii