J-OKROK DNE 20 7ÁM 1911
Strana 11
I 1 II fl tíl I'" vota od J
U 111U1 %X Kliopory
"Ty by ehtěl híhi niíllíěku rý vozem zutím niftžu dojeli do
míij? — Nikoli nech to pór ťí virtu dvora li VhsÍ vru ním vyřídili až
Jahodovi" iiiivrbovidii Jindra bude se vniecti pro ni se ziislavf
"Jiihodu je podívý liodný muž Viďte Josefe i W tk jl ? "
oddín tvěmu otci a viišf fi-K rodi- mívrhovalu bczsluroslněj Jindu
1)6 tělem i dusí uvSiik ncintni ho "I pojde lia že píijdc slečinko
za zpíisobilěho vyjcdnivitf m hra-'Jncih zde za hodinu ziisc" polvr
bělem" odtušil Lípo polřisiijejmviil liodný Josef který jnko víi
bliiVOH ehní Z doliilcí řelcdí by pro Jin-
"1'uk Voptěcbu pojedu jfi n 'dru byl život dul a rudoslí jí vse
Dia it A Ostrov Mné deepi dílěti chrni sebe yt Pěstěnější a rozmar
Oleovil hmbě lieodeppe pomoci" nější ppuií vyplllnviil
rozhodla rychle eneriieki f i n-' "Nuže buďsí" rozhodl pun Ja
dra trudu ii vydobyv z náprsní klipsy
"Jeď jeif milenko duní mět -~ veliký iis'ěclěný bulík pravil
předtuchu mi praví že ecsln tv1 odcvdiviijc jej Joserovi který
bude poželiiiíria" jej pozorné přijiil a též hned na
" 1'nšlěsfí li se mi otce neliríni- prsu í ilHehovul ! "To odevzdejte
ti" pravila polo v nlzieli a pólo V Josefe panu hospodíiPskěmii a
luidějněm jisolu Jindra nbjímiijíc řekněte nť hnul pnpíry otevře a
Mimi "iwk ti do smrli neziiiMnue'
mi nni ji a ii n i otec niuj ž- návrh
k jeho ziiehrin'ní vyslovil jwí ty
miliřku mfijl" i
A v blahé1 dTivéře ve fiťiiHtný
uledek rozjiixnil mc potiřkud zrak vidiou jen kluneui mim dowli hi
Jíndřin !nu: zde iiii opél nujdete" Za
„
NXI
den byla iieděb1 a krin-
Druhý
ni miijovi pohodu Pan Jiirýn a
puiJ Jiirýtiovi m ohéma hochy od-
jeli do menta Jindra předstírajíc
rozličné výmluvy zŮMlalu doma
Nedlouho Mitoio vyjel druhý ko
cár ze zámku vezl pana Jahodu
který niéj odevzdali hospodářské-1
mu v řiejvzdálenéjHÍni dvoře hájci
ekém peníze k odpolední výplalé
dělníku lrael ifeíidi mi oetuefe
páné Jarýnovýeh Hilníee kterou
jezdilo w na OnIiov dotýkala ne
konce joirkii a li malých vrátek do
ného právé když lahodu povo
zem k nim doj I zjevila m Jindra
JíOII
J'an Jahoda kázni kočímu zala
viti a dal mc do hovoru n Jindrou
a Jípou láže hc jích kam jdout
"J ehtčli jme trochu tm pro-
eházkii" odivídalu ryidile Jin
ora Ale je potunl ronu proeez
Ne vrátíme"
"A je lak pčknč lineu -~ pojerf
nc mnou Jindro do dvora" vyld-
zel pun Tuhoda "Budeme brzo
opři doma"
"Hhitečné lojedu" rozhodla fi
Jindru a pod ' vajíe Jípovi ruku 1
pravila e umíchiii' "Co vy tomu!
říkále pane í" mám e Hvřřitimňj milý Murý přjlel pan laho
mému milému !: liškovi 1"
"S plnou (liheiini" oillušil Id
pu jMimáhuje Jindře již do vozu
NeeliC činí h ue muii je ke zda-
ru" pronenl pak ješlé významní
pobléd k mladé dívee a utiskl po
nu Jahodovi upřímné ruku
"A teď jeďme Josefe jeďme !"
pobízí 1 pim Jahoda
Kočí pránkl do koní a povoz u
jížděl tryNkem
Netřeba podotýkali že vňe bylo
mezi Jindrou Jahodou a Jípou u
mluveno k čemuž včera jenlČ
když ne nešli za kránného večera
všichni na dvoře lehep nnnkytla nrtšleehtie "Ilěží li o duchaplný
iďíležitost hlo jenom o to aby
nelďika mezi Jindrou a hrabětem
zfistnla lajnou a aby nikdo t hú
jeekýeh ani t lidí onlrovinskýeli o
f i f ne tiilovčd"l
Io dvoro páiié Jarýriova kam
pHn Jahoda jel vedla nilnie r m-J
větší části pozemky a nkoro vý
h mdli leiy nsírovliiHkýiid Itylv
V nekrí"'séjsfl s!4VU A NesIllVHjí-
ee no stinné k Háji i pěkných je
Stě d tsti mladých dubin jimiž ve
dly spoíádiiné eesly poskytovaly
ř příi milého mijového t!ti tiej
lákávají! proeJiáíky llhuití rhvÁ
lila Jindru rokoí xŽitfk při
jřinní m pňvabní vyjížďky a kdvl
al pAlhtMlinnA rvi hM jlidé při
jeli na iiiUtu kl v le na nilnicl
m klrřé jli itiU Jin4 e!lvJ
úpravná ! ktrri VfdU b
Anltt Ulnva jhol idi mk uh
M pU!l i ii- ll V jj t lěUly
ltl e Jindra iiujtslmm přá
idm ! bv ri-U kitupiU a tr
rht f pr'4U
"H IrUu j ifli Jm lro" dur
d ilidi%A n JikoU pirvi
íiv ftviti "Jk í h
Um iiiutim iijiJJ }%
lhi iy j du t tltttrtl"
v b Jr -rtu' Jr
t a nAi# id m iHMi i it
tku j nt [tw ni Aoli
mí písemně potvrdí eo ohdržel
Potvrzení přivezte n sebou!" A
vyh'ziije z kočáru - Jindra byla
již vywkoříla podotkl jehtAs
vy-"Nežeňte přílíS koné jeďte h roz
chvílí Zoiíel imef vozem V lení
I 'ji n Jnlioda h diodrou kricelí
zdňiilívé pioi'hi'jkou x pf-Aine'
kteri vinula Ne KÍlnice do Icmu
NeAli vňnk diileko popošli jen aby
jích nebylo we silnice víď'li a pak
zantavili
"Ty tedy Jindro myMlíí abych
došel do zámku a hruhéte požádal
aby mne wm k tobé uindedovalT
jiravil zottavív ne pan lahoda
"Ano doufáni že tak hrubé u-
éiní —
V lom okamžení ozval e v dáli
ješlé rui MÍluiei koiVský diwol Jin
dra vyhlédši po eexlé k HÍlníei vo-
hilu radon! ué: "ftťuKtná náhodu
[lum jede hrubé Nám!" A uchopiv
ši rychle Jahodu za ruku táhla je
iio pcMine nuzní ! k Hilnu'1 na uiz
zu mulou chvíli vyhloupíli
llrabé On) rovin přibližoval m
Nkutečné po Nilniei jedu nu krÚN
ném vraníku poklnaem Shléil nu
VŠtévovatele lenil MVVctl u bytři
e nu ne pootvav pfiznui mne
Jindru a utál v okamžení m končin
hvým proti ní
"Jaké to překvapení hlečno
l řt vy to hkulečiié?" zvolal lidi
vené rychle mc vyšinuv m (sedlu a
Hlunid jíž před Jindrou dvorné ji
pozdravuje
"Jtem to já pane hrubé jú
da" pravila Jindru podávajíc ru
ku hvoii hraběti který ji xlwkl a
malou chvíli ve uvé podržel záro
ven uklaiiejn ne Jatiodovi jenž
1 I po Jevé htrané velmi zdvořile
dříve pozdraviv mladého hraběti
"A jaká šťantnA náhoda ván při
vádí do mé doubravy?" tázal ne jí
hrubě
" 1'řieliúzíme hvih úmyHlnč punc
hrubě abychom ne netkali H vámi
beze nvědkň" mdotkla poněkui
nesměle Jindra
"Naplňuje mne skutečně drahá
slečno zvčdavoxtí" dodal mladí'
i-i
žert buďte jista mým npolupňso
bením" rouesl pak vencle
"HohuŽel jde tu o věe velmi
viižimu bu smulrioii" vzdychla
IruchlivS Jindra
"Vy mne lekáte slečnu Jindro
prosím abyste mi laskavě vše jt jo
vila" Ilrabň hbdél n vřelým ú
čuslt imtum k mladé tlívcp
"Musím vád žádali byste mi po
přál iwi nějakou chvíli laskavého
vysbi hnuli" zažtdaU hrab"le
Jindra ne nuky sklopenými
"Jsem v Ani nejvě-tšl rndosli
všrt-tk k nluibtm" odtušil a pu
sliv a ruky řeiiM-ni nvého koně
kt re d ud drž nabi li rychle
řámí vé Jindře kteri je přijala
a navolav na vraníka tiše ?Jt sto
jJcUio vtd pnk Jindru m eestí
pét d e při íeml jo pan Jaho
da prvv ir Vraidk dbře ebova
ný poromeu'1 iij lnJ tftli nvího pá
na a kráěrl 4mlii iikoltk krk&
#4 n lUtu skuprtdin
Mri tlio #41% Jindra frun'4
a jitř iiS luMli ii"vy 'iti'ry a 14
několik iiiituit ) trať? eeléni
avn h i páni JnWvýt H
ui rpravrn Vjvl t loS ti U
Mtrat so MHilnvitd Houry
Jindftit i-t- Jindra vlak ry-
U k-kra?ovalai
"V VU v loívěKI ti„d i#
s #! I klvl ' H lt v
vsad jen zamítnuli m tnu dontalo
a otee mfij již jest na kraji úpad
ku nvéhn obracím ne já jeho defi-
ra h veškerou důvěrou k vám pa
ne hrabě n prosbou abynte mož
nodi oleí mému pomohl Vy jnte
lonlední a jediná nadéjo mi Ne
louiňžctedi vy pak je zkázo iiaae
neodvratná a muj otec moje mat
ka a bratři žebráky I" Jindra ne-
jula pří nloveeh těchli prosebné
uee nvé k hrabřli a hleděla zaro
sený mu očima n nevýslovně dojem
ným výrazem v tváři k němu
IJrabě Ostrovín ne zůstavil a
dědě] sám hluboce dojat nu spa
nilou dívku a po chvílí ujav pra
víc! líndřinii i lehce jí tiskna pra
vili "Slečno Jindro onvědéílo jutě
lim velikou důvěru ke mně lěší a
luží mim lo velice neboť jste
mne tím nemálo vyznamenala dě
kují vám srdečně" A hrabě u-
1 loti i v se povznes! ruku Jindřinu
( ústfiiii svým políbil jí vřele a
nik dodal 'Tříčiním ne bych dů
věru vaší nezklamal"
Jak pane hrubé vy ledy po-
skytnete pomocí oleí mému?" pro
nesla radowlně Jindra
1'oiuohu rád a dojísla ntuéí li
mé prostředky k lomu ~~ Jak
mnoho je potřebí" ohřál il ne hra-
iě k Jahodovi klerý celou duší nu
lleeh jeho visel
"Dvukrále sto padesát lišíc pa
rm hrubě" pronesl ziijíkuvé nlarý
poctivý účelní
"Zlíněná lo nuiiia jakou ovšem
okamžité nevládnu -" prohodil
hrubé maličko se zamýšleje - j
"avšak myslím hyř i nyní nepříz
nivé doby byly že peníze seženu 11
v čas je panu Jarýnovi budu moci
dodali"
"Ú díky rej vroucnější diky
pane hrubé! Nebesa samu ať
vám žehnají zu lolo šlechetné a
Velkoilnšné předsevzetí í rozhod
nutí" jásala Jindra tískřioím
bouřlivé obé ruce hruběli "Mné
sí líni zavazujete k věcným neby
Holicím díkům jež vám nebudu
mocí nikdy splal il i a jež vám nu
hrudí jenom lluh nám !"
"Kilo ví slečno Jindro" po
dotkl se zvláštním ňsinévem a biu
boliým pohledem mladý Oni rovin
"nebudu li poudoviili velikou
mzdu 1"
"O žádejte žádejte jen zu tu
kovou službu vám budeme vsím
poviniiováni I" přísliboviilu roz ni
dost něiiá dívku
Hrabě pustil se však nyní do ho
voru s Jahodou o záležitostech pl
né Jarýnovýeh 1'lal se kdy bu
dou peněz potřebovali a slíbil že
předposledního je sám panu Jurý
noví doručí
('nudili se do stínu košatého 'du
bu u čilý hovor rozproudil se
hlavně přičiněním Ostrovfnovým
kterýž se snažil všechny stopy zá
rmutku s tváře Jindřiiiy zapudili
Hrabě iieodvr-ieel zrakfiv od pů
vabného děvčete kteréž vidouc v
Ost rovinoví strážného andělo otee
svého a celé rodiny zahrnovalo jej
přívětivostí Ještě v žádné spo
lečnosi v žádném naiono nezdála
se hraběti být i Jindra tak rozto
milou a spanilou jako dnes zde nu
zeleném koberci měkkého trávní
ku a pod pohyblivou klenbou šum
něho dubu
"'as ubíhal jako voda a zo ne
dlouho minulu dobu zu kterou Ne
vrátili měl Josef n kočárem Hra
bě zval několikiále Jindru a panu
Jahodu aby se n ním odebrali do
zúmkiij Jindru však iídula ho
snažně by dovolil aby jich schůz
ka zůstala tajnou a u tou piíéj
11011 in mohl Ktrofn přání jejímu
odporovali nýbrž od nich ne od
loučili
I vinil lo iteiud a n prodléváním
avšak konečné přrer
Oi v ulál ne v vŠvihiémti om t íii
d sedla kilyl !"prow'u o jsa Jin
drou k ni pravih "Sbénu Jindru
vyiiiWúiit e vám upřímné že
dnešním krokem tvým jste ve váŽ
imsll mé iitožiio li ještě výše vy
sloiipiU Tvlik nuaviil nlly tu
1 bapiitoiímimti a iťrKIot tieioi
vaji l ny obyčejné nknti k dio ínl
jest vám s- e!Í" a přitisknuv di
nivě tučku jiji k iuim svým
♦ lukl ji a Uiotipiv a in iiěm i(v
khk krokňv m tt t rvldyni
kfknu v wdle Jšl J dnotl pak
t IviíiU- pw id Jiiiiltu [ JHo
In a imi4 lrm v U A j uoim
toiiěid pi-dkuv vran k'vvh %%í
'da 11 měri jihu jUdy ila liioku
na IMruv
!' Jida (Stoupil V Jtndř-
U n hl a tm lřbě!iu jak
lltťil Ví br
Jíle mftj inilý příteli naší! ce
sta bylo požehnána oU-c bude za
chráněni"
"Tvým přičiněním — HTiii ti zu
lo ož( línej I" odvětil vroucné ntu
rý Jahodu uchopiv dívku za obé
ruce a vřele je tiskna
"Mým?" opáčila Jindra n ecloii
vroucfioHf i "Ne ne jedině ÍJ
povým u Ostrovínovým I" a očí je
jí zaslkvěly se nlzou wléenonlí
A již zanleehlí opodál brčení vo
zu Odebrali se k silnic! a netkali
se brzo a Josefou který vracel se
ze dvoru Odevzdal panu Jaho
dovi potvrzení od hoMpodářskélio
11 Jahodu přečet je pochválil řád
ného kočího a za mulou chvílí n
jlždélí opět do lláje
J'ari Jarýn k manželkou a hochy
nevrátil ne ještě z města Jindru
vystoupivší na nádvoří z vozu
stisknutím ruky rozloučilo ne n Ja
hodou klerý ještě v pisárně co dě
lali mel 11 npěchulu do bytu IJpo
vu tfuslíhlii jej sedícího 11 stolu s
hlavou nklonénoii sotva že cílil
dvéře že se otevírají rychle e 0
hrálíl a vidu Jindru vstupovali
rychle se vzchopil se slovy j "Nu
jak?" dychtivě jí pokročil vslřic
"lírabé oleí pomůže" zajásala
Jindru s nevýslovnou rudoslí a puk
sklcslu ne slzami v očích na prsu
IJpova
"1'Jih mu zu lo žehnej!" oslovil
pohnuté lípu nu lo
"A tobě též žen' mi vnukl tu
! ' diodárnoii šťastnou myšlenku
i- ij drahý Vojtěchu!" dodala Jin
' ' a šťuslně
lípa s horoucí láskou vdechl
1:1 i- v
ponneni nu nemnine II eisie celo
Jindřino -
Když celá rodina Jarýnova k
poleilidmii z městu ne navrátivši
poobědvá lo 11 pan Jurýn do nvého
[lokoje se odebral vstoupila zu
ním i Jindru 11 přítulilu ne lichoti
vé s okem rudoslí zářícím k olei
"Tatínku spí dnen odpolední
svfij spánek pokojně 11 bezstarost
ně"
Pun Jarýn zuruzlv ne hledě) s
podivením na kvoii dcerušku
"Odpusť mí druhý olčc" pro
silo pak jako vědoma ni víny Jin-
dni "Vím ovšem co tě trání
zná in všechny nehody jež ti hrozí
a hrozily"
"Ty Jindro''" podivil ne aí
té pan Jurýn
"Ano latinku Avšak buď po
kojným záhubu od našeho do
mu je slastně odvrácena!" upoko
jovala Jindra
1'uii Jurýn hleděl beze slova h
učísnutím ku dceři své
"Hrubě Ostrovín nám pomůže
penězi slibil mí tak dnen v polo
dne nu jisto" proneslo Jindra n
úsměvem
"Hrubě! -- a kdo mu ozná
mil?" -- zvedal překvapený pan
Jarýn
"Jú sumu jsiiin s ním mluvila —
Jahodu mne doprovázel" dodá
val a
"Ty — - ty Jindro?" žusl otec
Tak jsi hvlu nás všech andělem
strážným" pronesl už do duše po
hnut pan Jarýn tisknu náruživé
milované dítě k prsňrn svým
"Ponuknutím nejvěrnějšího pří
tele našeho domu" proneslo se za
lícím okem Jindra tulíc ne k otci
1'aii Jarýn neodvétil již ničeho
rozuměl pohledními slovy věrného
Jahodu A složiv ruku na hlavu
Jindřinu jako by hodnému děvče
li žehnal choval dlouho miláčku
vélio v náruči
XXII
I'an Jurýn hned druhý den jel
k hraběti nu Ostrov nestihl lm
lllll VŠllk n dnmái'1 Čeleď Uelliuldil
mil lilii pověděli je li hrubě do
l'rahy éi do Vídně a véďht jen io
ti ku týden op t přijede Musil
tedy pan Jurýn spokojili slibem a
piípovédí Ont rovinovou duiioti Jin
tlíc a Jnhodovt Věřil tee ovu
hraběte aviik iiebvl U bea id a
vy iii lnf m imA usitovabi by pU
lil a přii-iidiuihi inu by táva
kom n ni i iál
Tak ne pň IÍm 1MHv kv ini
kdy pan Jarýn tíl U iSut l jon
Haebráltili Vlílld kde Vllltti
i l Mitlt priilie Jindy vidy bv val
tntto dru Idunou d in'M' laviM
tl v Uijij vř to da nanui-iiiii
paij Jrv ivé a b v ulavui lo
!imi a pKin iSiii' itaviiěvuva
hvih ihIv veli #niiiýt h dntm J4
rMiuva I l ntokrito r'iiU]a
id Jári'itov4 Ki i i lěh i fikidt p
"d a děly vibké přípravy k
Uvheali v rtllm iitiiku !tii Ja
v noví nUl e%f itbi iiOný
Ku
'r
1 VJk)
' 'fy I
j r t
I?P-s"i!
stav věcí niaiiželových lajným --!
Nemelu ani lušení jaké nebezpe-
i'í se nízko nud hlavou její vznáší '
a ěínila přípravy k nurozcniiiám '
svým se vší sl vořilností i přepy-
chem nevědou'' Ze tak pečlivé od
ní ehynluná besedu lehko mohla
býlí pohřební slavnonlí štěstí celé
její rodiny
Tak ne přiblížilo odpíibllie osud
něho dne a pomalu hosté před
večerem počali se jíž njíždélí
l'okoje a salon paní Jurý nové vzíííslal 11 mohutné] čím úzkontli
iiiihořc oživovaly se čelnými zná- vějí jej před oleem skrývala 110-
mýmí přibylými z celého okolí jíž
vítající je paní Jurýnové blaho
přání skládali
l'un Jarýn u Jindru ješlé mezí
hosty nebylí se zjev ili
Pun Jurýn dlel n dahoďoii v
komploiin u bylí obu plní xtu"o
stí Sehvlovaloť se jíž k večeru
zítiu byl platební di 11 (mém k pá- wsejou tváří ze nvých pokojů vy
né Jarýnovýeh a 01 ješlé pu tu si upila u hosty přívětivé uvítala
chvílí neměl peněz l'aii Jarýn o- Věděla že její prodléváni bude
všem v poledne vyslal schváliiiho mulee nemilé a hoslfím nápadné
poslu na Ostrov klerý ne přeplatí ale nemohla si pomoci nccilílaťae
mé yda li se hrubé jíž vrátil ale došlí silná aby předstírala vcnidí
doslalo se mu v odpověď že hru a úsměv když se nrdee bázní za
bé posud nepřijel že však od něho ehvívulo I 'ohlédla k hodinám u
přisel na Ostrov Iclcjrum v němž luizovaly nu sešlou Na nádvoří
nařizuje aby k"né ho na stanicí s hrée každé okamžení vňz zanta
posledním rychlovlakem jedoucí- Vlije ne fiřed vchodem do záin
lio oéelá vulí Měl ledy pun Jarýn ékn příjíždélíť nlúie noví hosté —
naději že snad ješlé dnes peníze Vždy naslouchala Jindra dychtivě
od Osl rovina obdrží ale nebyl nezaslechne li některý IiIiin 51
ovšem k lomu naladěn aby ne s zvuk oznumiijíeí příidiod hruhétu
bezstarostnou tváří mezí npolečno- lni rovina a vždy se klamalii
sti zjevil 11 v ní zftstal
1 irhii 'lis ii
f '~í'V'Ui
ktlíJtiia! im JAMF8 W NOVÁK
Airnký zubní Ukař
iiiiiiiiinitHl ItiM-h — I' h lini((]iiii ni poknj Mi 4 rubu nml florg tlotk
Inif Ca - ori- 1'lionc )out(ls 0U77 — rifiífloncn ll!5 Willimn Hl
1'liomt tiiiiihm (íolll — Kru ja ué t viuikovn ktři nttjmiu l domácí pmcl tu
li'ik(iii Hiik'i jxiii niMni inti klvl 'N nivilAvA Omitliy rjlou k Dra
Novítiovl jiMif nt votker irá-p v tilmru avAm Anti ruM X4tf
Cesko-Americký Venkov
neJlcP CSW hospodáfský sborník
ij neměl by ncháeU v lAdné česká rodinS Obnahuja hoj-
5: nost vybraní íetby tt všech odborft logpislářiikýfh a do-
™ marnosti Jakol l hojnost ušlechtilí íetby nábavní Vy
S iháM kaídý nMe 1'řfdplatné olnáii $100 roění
: PRVÝ ROČNÍK "VKNK0VA" poskytneme jako pr
rj mii novým předplatiMAm na kterýkoliv nái list ta uvpa-
trný doplatek 2 Přihlaste v linku neboř tbyl A
soba "Vínková" v posednuli dnech valn9 tm itrníila
POKROK PUBLISHIIMG CO
] 1417 19 South I3lh Strut
I! DOlBžitó a zajímavé pro dechy !! i!
I Mil ) )'UUUIl Sjlil lilflifk awtikka llwlk
kktikiku it fnksa a iiuit ku w4s4ftju(
mu IH éi 4i(m Kwik ss t HUl UtiM
"BOHEMIA AND THE CEGIIS"
J% U I"''U Vl'i kl'4 tUM4 M kti k aHli
il 4t mH étMiUa aU4 k(i m ftl aaia ím4
mih kiMia U I v'i(NMf Uvm a saiff CW4 U t
iH f !! j k'W#kt a lrt j ►♦k tUiMiivna a H
4k tluka I1w ImuU -!! a al 4 f tf
Frank Svoboda
uiiičlocký závod
POMNÍKOVÝ
1 '
IMejvétší
sklad pomníků
ve Spojených Státech
1 117 So 11 tli li li) Slrcct
IMioiic Douiť M44
1 21ř-25 Ho IHIi Sir
1'liono l)0u ({ IH72
A vnuk jínuk bylo 11 Jindry Ta-
lo spoléhují'! pevné na přípovóoT
hraběte véřílu ve splnění daného
jí slíbu když však po hrubět! od
její rozmluvy n ním ani nlechuv
nebylo oleu její o něm m lilií Ii
zmiňoval u v ponledních dvou
moli opět y nápadné nepokoj
' m 11 když i dnešní den beze
zprávy od hraběte nkoro uplynul
In plnilo ne prsu její opět útrap
ným nepokojem klerý lim více
chtíc ho zřejmě projevili porifl
vlidž se obáviilll že by puk í V Otci
mné obavy roznítila a živila
Jindra seděla ve svém pokoji jM
oblečená připravená k zábavě Jel
v domě jejích dnen nlrávíll nc mfl
la a přece trýzněná obavami o
otce nemohla c odhodlutl aby a
(Iokruovuní)
OMANI NEIHUK1