POKROK
IUBLISHING CO
vydi-v
POKXOK ZÁPADU
mlat ní vydáal
▼ Cret pro Halině okrea Neb v Scbuy
Ur a Clurkaon pro Colfai okrea Neb
Wilaon Kanr pro atat Kaneea
Cedař Bapldt la pro tAt lowa v Bt
Pani a Mlnneapolie Mino pro atat
Mlnnrotu t Tyndall 8 D pro eWty
tkmtb a North Dakotu _
pfedplatn:
Pro Bpojeaí Bláty #160 Pra Kanado
$200 Vo Evropy $200 roén
Zásilky pcnctnl dějtet m pomoci po
afitolrk ponk4k (Monoy Ordurt) ei
prinlcb poukssek (Kipron Money
Ordera) bankovních poukáwk (tíaok
Dřuřt) anebo v reglatrovaném dopiea
Oanamujeto-li ifí přeelěbováni ndej
t atarou i novou adreeo
Donlav f krubo éWmáretva ochoto o
▼minima Muat bjtl aluíné paané boa
ainylu hěkvbo oaobné poíkoslu a po
depaany tlnym jmtDmi ř i' m Jlt
t redakci utajeno anebo f oopiecm ut
vefejnAno
Hám nediktuj ale dej si dikto
vati Jinak — neobstojfó
Chceá-li míli lidmi dobrou vft
li stýkej se nimi — nejřídŽeji
Zjevné nepřátelství přijímej
ale střež ne podezřelího přátelství
LetoSní úroda bude mnohým
farmářům pokynem pro setbu při
itibo jara
Prones upřímně a poctivě svoje
mínřní ale nezalekni se Střkotu
který ne potom kolem rozlehne
Hrabě riiietzow tedy přijede Za
českou myšlénkou osvitovou Zda
1 jemu tak neoavětove vynadáme
jak jsme to při stejně příležitost
udělali Masarykovi t
Na džulajové oslavy my čeňi si
zde potrpíme ale to co bychom
mdavovati měli to nejen neoulavu
jeme ale ani doati málo si ncpřlpo
raínáme
Česká Dobročinná Společnost v
Chicagu měla včera svůj "tag
day" Jak dopadl výsledek veřej
ně abírky té dosud nevíme i za to
však víme jíž jakých cen dostane
e dámám za sbírání
Iíavlíěkova alavnoat už přede
dveřmi á proto a tím větním pod i
renlm pro nás že Jurne dosud ní
kde nic neěetli o zvláátní tribuně
jež bude postavena pro českou a
jinou prominenci
V Americe i taková slavnost
jakou je odhalení pomníku veliké
mu muži musí být terčem obchod
ni vynalézavosti a podnikavosti
která se proklubává různými po
hlednicemi soákarai odznaky me
dailonky závěsky a jehlicemi
Na zítřek připadá výroění pa
mátka upálení kostnického mu
Sedníka A zase bude mnoho
mnoho oslav aby při málokteré o
lavena byla l Pravda kterou Hua
miloval a za kterou í život položil
a kterou my zneSvaříme spoustou
prázdných a bezvýznamných řrá-
V nedávné době zaae byl dán ze
okolikých kruhu do veřejnosti
návrh na sjednoceni amerického
Sokolstva Dojde tedy přece je
nom k tomu co v pavilonu Plzeň
křho parku v Chicagu bylo již
dávno slíbeno a v alavném slibu i
přísahou dotvrzeno před pral'
ským poaebitvptnT
l)ok ladem pro naii apoleěenakou
nevyspěloat le v Americe je citel
b nedontatfk tpulka Teprve v
poftltdul době ae probouzíme a O
překot doháníme to eo jam i (ut
íkali zakládáním nejn spolku
kluba al I spolyká klubrěkft
kteri pra bál birodul kulturní
álvot maji nadmíru dMoiitý vý
tnam
Jakkoli jmt hejmrnil itri tj
norUlHit hf j#n IMlia ue
aU (xMornoati njktortli lidi
kMf anaJ ti ul ttl p#lolua a
e!fpřiti Mlitk vimlnk)ř k'e
rn nám tilI vánitjl v alouin t a
fritU lkalo VaV jim I Makt
mi &! M U pM0rwt to
jsme ni je&itnoatl své — jame je
nom lidé — vodomi ze všechny
zpomínky jejich a přátelaké pro
jevy neakonale nás téSl
t
Dyli bychom rádi Živi jcRto ale
spoň padesát rokft bychom se bu-
iwli totiž do té doby postaveno
mohli podívat do (Vako-Amcrické-
io Muswi a přcsvčdčU se co vio
lino bylo do něho dáno z doby
rvniho půlstoletí naSeho života
hiiio totiž přesvědčení že to bu-
tlo jedna z nejzajítuavřjSíeh veřej
rifí kdy vystavených sbírek
Často a velmi Často uvažujeme
o zdejších poměrech a těmito při
rozoně i o schopnosti Českého ná
rodního života v Americe Poně
vadž puk so vždy raději dáváme
v nepříjemném překvapit i příjem
ným než abychom se v příjemném
setkali a nepříjemným nejsme op
timisty a díváme se na váo skly
zcela obyěejnými V těch pak je
ví se nám schopnost života našeho
ranepatrnou poněvadž i při pří
znivých směrech které by jinak
vegetaci její podporovaly dušena
ju býlím různých nám Čechám tak
říznažiiých vlastností ze kterých
nenávist není na místě nejposled
nějším Naso nenávist projevuje
jak se zvláště zde v Americe zpft
sobem lidí no právě důstojným
Kcsiiiéáňovéním a zlehěovánlm
které pravidelně těsně hraniéí
fanatismem Mohli bychom pou
kázati jmmizh na poměry zdejňí v
ohledu víry a náboženství Mluv
me víúik vfieobecně a tu uvidíme
že onu nenávist a zlehčování ono
přenáSírne zdo na všechno co zce
la neodpovídá názorům jaké má
me my sami bez ohledu na to že
názory tyto nemusí býli a vždy ta(
ky nejsou úplně správnými My
prostě nenávidíme a zlehčujeme
N'e z přesvědčení a víry ale pro
stě jen z fanatismu Pro ten pak
my sami pochopení nikdy jsme ne
měli a nikdy mít taky nebudeme
Jsme mí vědomi sice že jsou pří
ady kdy z fanatismu vzenlo mno
ho dobrého ale na druhé straně
mnoho křivd které odčinit nedo
vedly ani věky Proto taky vždy
a viiidí věříme že v poměrech na
ňieh mnohem ví-e dobra byla by a
to vykonati láska než nenávist a
snášenlivost než fanatismus Pro
to pak se i za tu snášenlivost vždy
a všude i přes výsměch kterým
jsiiK? z různých stran a často často
váni přimlouváme Vidíme v ní
totiž jediný prostředk na jehož
základě mohli bychom schopnost
své národní existence uplatnili
llcz Htiíšenlivofttl nevykonáme tu
pranic Či jsme již něco vykona
li f Tvoříme tu tábory a strany
tu i v těch táborech a stranách
jsou jednotlivci kteří volají: "Je
pouze jeden prorok a prorokem
tím jsme — my ! Je pouze jeden
názor a názorem tím jsme — my
Je pouze jedna práce a práce ta
je — našel" Je to správné! 8e
be vynášeti atále podkuřovati
na druhé dívati ae patra nebo
do konce na ně plivatií Nemy
slítne Jsme příliá ješitni a práv
ješitností tou dovedeme tak straš
ně zlehčovat! a nenávidět! všech
no co by tomu našemu "já" ne
uyio poule chuti Cl isme sna
pro přesvědčení že naše víra j
lepší náš názor pokročilejší a na
še síla vydatnější oprávněni nená
vidět tu méně dobrou víru ten za
staralejší názor a tu slabší tilu
Jsmef Či ae snad domníváme že
svou nenáviatí dokazujeme lepě
jakkost tvého přesvědčení a svých
schopnosti! rplatníme to pře
svědčení a ty schopnosti — nená
visti! Podojeným ípflaobem u
platůovali se barbaři A my
lidé tohoto atoleti! A jratliie pře
re se domníváme ie pouze v nená
tUtl kyne nára uplatněni naie
není v domnění tom i vědomi jurt
lboti a nejistoty a dokonce
t rachu 1 bychom přece jen mo
hli podlehnout)! Ten kdo J s
jUt avýeh přrtlaott! i svého
rhu nrpotřrbuj nvnlvMlt BtniU
st řevnit nemul lávidět t nemtui
jiti tdiěkamt airpA rtililtl AU
ěiul tak nlvkdJ U to itnltl ve
lí mu anborki jho - ji To ol
rtfm# a budrme iPtU jnýml lid
ul lidmi o ktorýrh ui i Brbudo
bmm-1 řl l I nntátldt netUiatatku
-im a RfeliMUtku rvá huNianl
Nirjř bkterrk IM1 láj!
Jm {Htenint i viUkti Ik4 Ante
fik v ku aUrí ttti tu rallv
né a tak neuspořádané Že dlužno
až divili o tomu Stará vlast zná
rý náa pouze v případech finanč
ní potřeby a jinak prý se o nás ne
jen nestará ale ani prý si na nás
nevzpomene jakkoli mohla by tu
rý různými reformami vykonati
velice mnoho dobra Tvrzení to
není pravdou a ňěelem těchto ně
kolika řádků je tvrzení to tuky v
ednotlivýeh bodech vyvrátili
'ředil 8 poukazování na 'finanční
odporu kterou tu a tam do staré
vlasti posíláme není místným a to
tím méně čím více se opakuje
íuď jsme lidé a jtodporu posky
tujeme 2 Čisté lidskosti kterou
však ještě dáváme si kvitovatl ve
veřejných výkazech anebo lidé
nejsme a puk podporu vůbec nepo
kytujme V ústech staré vlasti
musí hořknouti u vědomí tolika
výčitek kterými je pokaždé pro
vázena Čechové žijí i v Něinc
ku v Hušku Turecku a jinde a
jinde a starou vlast taky podK-
rují v její kulturních a humanit
nich lednicích Napadne pak jim
někdy by to co sotva dali vyčetli
a dlouho vyčítali! Pochybujeme
Na to jsme chlapíci jenom my zde
v Americe Zapomínáme však při
tom že to co dáváme dáváme
oijzc nepatrnou splátkou na o-
rovský dluh kterým jsme ku sta
ré vlasti vázáni Nikdo snad se
optá jký Že to dluh Odpovíme
a rádi Jeli tu za padesát rokft
které tu žijeme jaký kulturní Ži
vot pak zaň výhradně děkovuti
musíme vlasti staré My sami vy
konali jsme tu pro sebe dosud tak
málo Že by bylo směšno a zbyteč
no v poměru k poměrům v Če
hách o tom mluvili Stará vlast
ei
lou dobu našeho života zdejšího
krmí nás svou vlastni literaturou
svým vlastním uměním svou
vlastní kulturou a vsím jiným čím
z Veliké většiny žijeme před tvář!
americké veřejnosti Nebýt i če
ské hudby žeakého výtvarného u
mění a české vědy (v poslední do
hě) byli bychom sotva tak známý
mi před americkou veřejností jnk
jmno dnes Pomohla nám k tomu
naše vlastní snaha a naše vlastn
práce! Velice málo Všimněme
si jen čcřtko-ameríekého novinář-
ství Nežije totéž ještě dnes z no
vin a literatury staré vlasti! A žl
je tak už padesát roků Vlaatní a
Úvodní prací můžo se pouze
skrovně vykázali A což naše o
hotnickě pěvecké a hudební sbo
ry! Vše čím aŽ dosud — v če
ském duchu — existovaly a exi
stují je majetkem vlasti staré a
ta za to co nám vše dala a dosut
dává dostala od náa po čertech
málo zaplaceno A i tu chceme jí
ještě vyčítat! podporu kterou
jsme jí tu a tam poskytli a která j
je pranepatrnou v poměru k ce
lému kulturnímu životu který da
la nám ona sama! Různými refor
mami byla by tu prý a to vykona
ti velmi mnoho dobra K smíchu
Že my sami tak o nějaké reformy
stojíme! Co taky reformovat
když je tu všechno nejdokonalej
SI a nejspořádanější! A potom —
I kdyby tu všechno tak dokona
lým nebylo strpěli bychom vůbec
nějakou reformu! A neřekněme
reformu raději mluvme pouze o
snaze: poměry zdejší poněkud
zlepšiti a ozdravit! Povolili by
chom to někomu! Hyl tu Masa
ryk a snahu tu projevil Měl nej
lepší úmysl A čeho se mu za to
dostalo! Sproatoty a nejšpinavěj
Steh nadávcV A takových Masa
ryků bylo tu již několik a vši
ehni pochodili stejně Ne my se
o reformy a jakékoli nápravy ne
prosíme Na dokonalém nic ae ne
dá napravit! a proto ani v tomto
směru nedluhuje nim stará vlast
ani nfjmrriM My jí víak — mno
ho INDIÁN Z OBDOBÍ HROMAD
ODPADKOVÝCH
(Prtipevsk k starobylosti Indiá
na ba pftdé americké )
NaJ uv Jaa iUfia Mra uw
tli RUUd D4)atM laeirea
v Narea
ObjrveoJ a uchované památky
vědit h ftuvfk JU tl dávna o
ťývá Nwvý Svít A jtltl ffo
Ut a autf II tvrdí l kdy ti oba
Hvřty byly tulnuo apjrny
tiH4 tak jHlinu uN-utueii irkuM
areu ttt&i#tt tWfkávall i H
ďu HiUiiy ataroikttdky důkai
a atrbylitl llavlka v Nwvlaa
Světfi tak velké jakými dnes vy
kázali se může spolubratr jeho
vo Bvětě Htarém
Avšak jest těžko ba nemožno
lneš určili kdo byli první oby
vateli — tedy první přistěhoval-
l Nepatrné údaje které nám
odává geologie a archacologie
jasně ukazují že různí kmenové
a národové již dávno nalezli v A-
merice hrob a líni ustoupili bud
svým jMitomkům na novém zá
kladě hmotném l mravním so vy
vinuvším nebo nově přibylým
ordám ze Starého Světa
Mnozí z badatelů o domnívají
ž naši Indiáni nejsou původními
obyvateli nýbrž že před dávným
časem přišli do Ameriky kterou
nalezli zalidněnou a tu domoroď
e snad vyhubili z původních sí
del vytlačili anebo se s nimi po
mínili
Kdy to bylo a jak vypadala ta
horda Turuneft— Indiánů ovšem
nedovedou řM '
ťVclikou obtíž iři bližším ur-
ěování původních praobyvatel a-1
merickfeh hlavně starož tníkňm
Spaně Iským dělávaly údaje bibli-
ké Zvláště biblická potopa tu jednoducho lez pomůcek K lo
távela v cestě Hájilíť mnozí vu zvěře a rybaření — používají-
- I I T i i 1„ „! ( „1
názor ía zmíněna potopa nyia
naprosto všeobecni totiž že vo-
ly pokryly celou naši zeměkouli
na í)000 m vysoko Jelikož však
názor tento v mnohých bodech
vmoženoHtem vědeckým odporu-
je n jelikož s "obrana Písma svjlo třebu k nánosu tomu asi tisíc
má biti vážná z ěebož však ni -
kterak neplyne ž by ae měly há-
jiti stejně všechny názory které požíval tedy i lovil ryby — n nej
jednotliví Hv Otcové neb pozdřj-1 novější nejhořejší zvaná "love-
Sí vykladatelé pronesli Vždyf i
oni řídíce se názory svých dob
při výkladu míst o přírodních vě
cech jednajících nesoudili snad
vždy dle pravdy takže mnohou
věc natmali která se dne neza
mlouvá — " (Iícv XIII) budeme
s dobrým svědomím se drŽeti ná
zoru o jotopě ve smyslu relativně
všeobeeném — t j i potopa za-
plavila celou zemi a pohubila ve
ikerá lidstvo které měl spisová-
tel na zřeteli o němí se v Písmě
Sv jedná
O praobyvateli americkém však
llsrno Sv nejedná a tím celá po
tíž pro nás odpadá)
Uňzné části lblské kostry i
mnohé tvary kamenné rukou člo
věka otloukáním a hlazením uro
bené byly v různých útvarech
geologických odkryty avšak ani
o jediném z dostatek nesporně
dokázat! nelze Že by byl člověk
žil v Americe v některé z před
cházejících geologických epoch
Tím ovšem není řečeno že se ne
podaří v budoucnosti důkazu po-
dali Ani kosti lidské nalezené
ve sdružen! s kostmi vyhynulých
— předpotopních (!) — ssavcůiievyznameriávají Nebylyť v nich
nepodávají dostatečného důkazu
starobylohti geologické Neví-
me kdy ssavei ti vyhynuli Ko- nýbrž zbytky pu zvířatech dopo
sti ty jsou němé svědčící toliko 'sud žijících vyjma kontí velikého
že zde kdysi žili lidé — jedni jelena a druhu šelmy psovité ktc-
llouholťbí druzí krátkolebí — - a -
však byli-li to lidé na nejnižším
stupni vzdělanoHti anebo do ji -
sté míry pokročilí kdož může vě-
děti? Odkud přišli! Měli nějaké
[onětí o bohu!
Nikdo nedovede říci
J)r P Jousaet so domnívá že
brazilští Ilotocudové Patagonci a
Kskimáci jsou potomci původních
obyvatel Nového Světa a byli prýjv (kalifornii tu 1 tam kamenné
původně barvy žluté
V dobách předhistorických žil
v celé Americe lid který po sobě
zanechal tak zvané:
IMIOMADY ODPADKOVĚ
(Kjnckken motnldíng)
(Dánsky: Kjoekkeni Kuchyní veny byly různé památky po čh
mopddingj smetiště Anglickyj'yčku a také lidské koatl rotitíj
Kitehen— Middings) Tyto sklá 'né za tím účelem aby bylo lze do
daji a ponejvíc i milionů skořá'Jel tuku
k rňiuýrh jedlých mušli a ko-l setkáváme se tu a amutným
atl svlřat [prlem promíaenýrh úkaiem mravního úpao ClovéV
mezt nimti naliajl rňzně pra-
ováné nátroj kamenné hrub -
41 střepy ale iálná atopa kovu
nrho obili Ze vieho je vidřtl U
to byl lid ehudý který s Uvil
ponejvíc lovem vodnic avlřat
Mydlil na hH v létl I v ilml Horbll I ve slitích oovoan
huf hh iirým ttrbtin ntbo v jlglirkýrK
M?t ekikh a vell asi ta-1 Shih (PrrbUtorl Afrika
kový liv4 jaký vebu dopoví' h M) 141 "Vl# ukaiuj
yvt!# Ohniti Zem na lbN-' Un U M BUll „unl
jlinlha konea Amrnky Koll jUiMAn ArMa tedy nim a db
w í 't pr?VW V Kř? ! hyl oddán kannibalUmu
dirk irbiijl Dr L Ml Urf Muhl UW wř „íh(lfi
lei I ldtva v iM přislhtlfl ' VtoM- „ i1u ii ij
rkkt SII S' 4Wtt Mtk k
Ml kaiit
V Americe tyto ihell-heapi bý
vají tři a až třicet stop vysoké a
pokrývají značné plochy zvláště
na pobřeží atlantickém od Nova
Heotla dolů k Floridě a dál a? do
Hrasílie
Znamenitá hromada odpadková
byla objevena na březích řeky
Sagiiussu v Hrazilii pak na po
břeží zálivu mexického l vo všech
téměř jižních státech Při oeca
nu Tichém pak od Alasky až do
střední Ameriky Na ostrůvku
HtalKng-ově dvě stě mil od ústí
řeky Havannah byla nalezena
hromada průměru tří set stop pH
výšco patnácti stop Obrovská
to necropolia Nalezena tu byla
jakož 1 v jiných hromadách kora
mika kamenné sekery pazourko
vé nožo a j
Na ostrovech Aleutukých jest
veliké množství značných shcll-
beapa které svědčí že od dáv-
ných věků tu hyl usedly iw lypu
OraHanského — pobřežního —
který byl na velmi nízkém slupni
vzděláni nemaje příbytků oble-
kň neznající ohiif- lampy a oknu
a o zbrani snad způsobu jen nej-
e vo ayrovr jhk immmni o
pobřeží (Wíncheii)
Tento lid způsobil nejdolejsí
vrstvu "hromady" i dle profes
sora Dall-a který důkladná tu
konal studia anthropologíeká by-
ts střední pozdější vrstva —
zvaná "rybná" protože tu člověk
cká protože i kont i zvířat se lu
nacházejí potřebovaly ku svému
nahromadění od patnácti až do
dvaceti Het roků
Dle jeho domněnky asi :0(H) let
bydlil zde "člověk odpadkových
hro m ad"
Nedaleko Kilv-er Spring jest
(hromada pokrývající téměř i!0 a-
krň a na ní rmte bajek duhový
vykazující ajromy objemu od '
do 27 stop Stromy jak vyko
pávkou u největšího z nich zjiště
no jsou původu mladšího než
hromada vynmtly rm ní
Mr Wymau spočítal u někte
rých "roční knihy" a přišel k
výsledku Ž největší by mohly
míli stáří šesti set let tedy při ob
jdvení Ameriky Columbcm byly
jíž 200 let staré — a tím jich pů
vod se vymyká z dosahu dějin i
tradice americké
Tyto hromady jsou daleko star
šího původu než stromy na nich
rostoucí nebof kdož mňž říci
kolik b t již byly snad od lidí opu-
Stěny nežli na ně jakousi náhodou
zabloudil nějaký žalud
Ohromnou starobylostí se však
posud nalezeny kosti zvířat vyhy-
milých — třeti- a čtvrtohorních
ří však patří do zvířeny poledov-
cové
1 Tato historická smetiště nám
jasně ukazují čím se souvěký člo-
věk Živil? U břehu mořského
při březích řek pojídal toliko u
střiee mušle a podobné vodní ži
vočichy dále proti vodě při ře
kách a jezerech nacházíme zbytky
ryb pomísené s kostmi ssavců a
hmoždyře svědčící Ze tu clovek
sbírul již různá semena a plody a
utloukal a drtil k dalsl potřebě
Ieě jídelní lístek těchto lidiček
nebyl tak jednoduchý a nevinný
V hromadě u řeky Saguaasu obje
— kannibaliamem jrutul
'1 někteří degenerovaní
kmenové holduji a a to i pHěln
llU(hdy tělce vyavítlltelnýeh Na
dallUe 1 (Vousu potvrzuji tento
4-mutn QJl tlLU brtiMadieb
t # - w mm ' ' - " BJ '
MrMiNi Wynvan HMuřwal v vy
kopáte u jra Monro la ai
kWr dUmkl k-tl lldakl (fomr
tibla kuMerua) byty rvlawiiy
kousky několik palců dlouhé a
promíchány s kostmi jeleními tím
že způsobem zlámanými
Věnovav té věci zvláštní irfjzor
nost brzy sebral v "shell-beaisi"
dostatek dokladů že ve Florldi
panoval kanníbalísmus Jisto Jest
že ty kostí lidské nebyly v mohyl
pohřební} ani jedim kostra nebyl
úplná} pozůstatky mnohých jedin
cŮ promíchány byly ve spletitém
nepořádku} véeelmy kost! zvláité
dlouhé a obsahující tuk byly roz
lámány jako kosti od jezera Mon
roe a jistě jen za stejným účelem
jako kosti jeleni a alligatoří jlchJ
leuto lid za potravu užíval
Zajímavé vykopávky v mohyU
u Osceoly potvrdily domněnky
Wymanovy Pozůstatky lidské 1
zvířecí byly tu spečeny vo velmi
tvrdý slepenec (brečela) podob
ný onomu z evropských jeskyů v
němž-tolik dokladů (archaeologl
ckých) nasbíráno bylo Z tohoto
slepence Vyman dobyl dvě kosti
stehenní pulřiel dvěma různým
jedincům} na jedné z nich patrný
byl nářez kol do kola aby ji bylo
snázo zlomit!
Mezi tím co J Wyman dokazo
val jsoucnost kannibalismu v již
ních státech Manly Ilardy ohla
šoval podobné objevy ze států no-
vo-anglických (Report Peabody
Museum — 1877 Vol II s 197)
Pokračování)
Kopají ivfij vlastni hrob
Mnozí lidé nejsou si toho ani
vědomi ž kopají svůj vlastní
hrob Pozorujte Je jak a eo jedí
a píjou u sami uznáte že nemohou
na dlouho si udrželi dobré zdraví
Xestřídmost v jídlu a pití jakož i
nepravidelnost špatná úrava ne
rozumný výběr pokrmů a nápojů
nedokonalé žvýkání potravy váo
to kopá lidu předčasný hrob —
Huďto střídmými ve všem a neza
nedbejte ani sebe menší nevolno!
žaludku i kdyby se Vám zdálo že
nic neznamená a že sama sebou
přejde Každá zanechá za sebou
nějaký následek A přero máte po
nico lék který zachrání Váí ža
ludek a a ním Váš život — Trine
iovo Ičívé Hořké Víno Ono
vyčistí žaludek a udrží jej Či
stým ono vyčisti vnitřnosti a ne
dovolí by v nich zůstala neztrá
vená potrava a lam kvasila a hni
la Ono xesílí zažívací ústrojí vy
robí novou krev dá pružnost sva
lům dá sílu nervům Ono zažene
zácpu bolenti hlavy a kříže uloví
v revmiilUmii a neuralgii V lé
kárnách Joh Triner 1333-1319
So Ashland ave Chicago 111
STAŇTE SE SVOJÍ VLASTNI
ŠVADLENOU
žábyiiA nohou ni iHtiCtl Iňlkii a u-
íijl aolifi iirho nv pMlotkynl laty v
lolig nícrilj ty tik která projitou celt
kuní Ufleluji ul ivoJo vluMtnt atřlhy
KaMy rfnn rnnvtexn v nCil ayitum
nifio ebotovlti laty !ln vrorfl v maga
zínech uveřejňovaných O ilullt po-
'JrobfoMtl piíte: KoUtor'i IaJÍM Tay-
lorln(ř Co1Ip({ Přťmont Neb 49 4P
Velký výběr
dobrých Jaclacn ovilAlaaý(!h pa
aamkfl jakol 1 farám v MlnootoM
WiaeoMlDU Mteblgnu a Kaaadl V
avalkl vsdálenoatl od velkých taiat
Ht Paul a Mlnnaaitolla Dotud dobři
iřlfltONt ku koiil dobré a laeiné t
iy Plile nai T B MATLACK Caaký
posamkový jadnatal 370 Bobart lsr4
Bt raul Mlnnaaota 47 4mC
Vyhláška!
Bruno Nebr 21 června 1911
My nliepaaný výbor "Bmno
rarmeri Orala A Llv# Stook Co'
uvldomujema kaidlho kdo by m
chtll uchiaatl ta fiditelt naJebo
slevatoru aby podal pUemnou li
dost ta jakou cenu mlslóoi by
chtll pracovat buďto lim aaab
délnikam
IsJdý ar s přiklisi nJda d
I íervtaea 1911 do 1 bodia od po
teda UAmíí buifUI miliay na
J01 P JtEftUOHA líniBO Nebr
RrD Ne 1 IW! Vf E01
♦♦♦♦♦♦♦♦
♦ fiWW traalfl b Umí Ut
♦ al
♦
♦
♦
lonaii rosTaoji
r4 kvt
tlCHAtO UftNIU
lt% 1114 Mm 11 IVmmW
♦
V
♦
♦
Ut a a4t44 Ikt ilUt nM ♦
4 tkwi Uk lar a lili Na ♦
♦ v rrJ 4 tl aakM% 4
♦ S ér%U tfi J4m 4
♦ 4 lias é fstasa tt ♦
J